obrázek domečku-home  logo-FB     časopis Kulturní studia


Profil člena společenství Hare Krišna

Úvod a cíl práce

Společenství Hare Krišna je založené na principu hinduismu a v České republice patří mezi nejznámější a nejrozšířenější jihovýchodní náboženství. Více do povědomí se v České republice dostalo po roce 1989 a v poslední době můžeme sledovat rozkvět tohoto hnutí. Nejvýznačnější je pro členy společenství dostat se do duchovního světa skrz tanec a zpět a dodržováním správné životosprávy. Uctívají, prokazují tím služby a projevují pocity svému pánovi.

Cílem práce je vytvořit profil člena společenství Hare Krišna a na jeho základě zodpovědět výzkumnou otázku: Jak je ovlivněn každodenní život věřícího Hare Krišna? V rámci práce se autoři budou zaměřovat také na další podotázky, které hlavní výzkumnou otázku doplňují:

  • Jak vypadá běžný den věřícího? Do jaké míry ovlivňuje víra trávení volného času věřícího?
  • Jaké tradice a zvyky jsou pro hnutí typické? Které daný věřící dodržuje?
  • Jak se vyznačují vnější projevy vyznání? Co si oblékají, jaké vaří jídlo, zda se setkávají s ostatními věřícími?
  • Jak se vyznačují vnitřní projevy vyznání? Jak probíhá modlitba a meditace, čtou posvátné texty?

Metodologie práce

Na základě studia sekundárních zdrojů odborné literatury, jako jsou odborné knihy, recenzované časopisy, diplomové a vědecké práce, a využití internetových zdrojů, které se zabývají spolkem Haré Krišna, bude sepsán teoretický základ práce. Pro získávání potřebných primárních dat, důležitých pro zodpovězení výzkumné otázky, využije práce kvalitativních metod výzkumu. Kvalitativní metody výzkumu se vyznačují hlubším proniknutím do problematiky a zjištěním spojitostí. Předností kvalitativního výzkumu je velmi vysoká validita, ovšem reliabilita je naopak velmi nízká. 1)

Sběr primárních dat se uskuteční pomocí polostrukturovaných rozhovorů s informátory. Tazatelé mají nachystaný seznam otázek nebo témat, na které potřebují získat odpovědi. Výhodou je jistá volnost rozhovoru a možné přizpůsobení otázek situaci a případné doplnění. Využít a hodnotit lze i neverbální projevy informátorů. Díky jisté struktuře je ale zároveň možné srovnání odpovědí informátorů. 2) Získané odpovědi budou zakomponovány do teoretického základu vybraného tématu a v závěru budou zhodnoceny.

Dále byla zvolena metoda nezúčastněného pozorování a to prostřednictvím účasti na kulturním večeru pořádaném skupinou Haré Krišna. Zde se konala modlitba, na níž navazovala přednáška spojená s diskusí o tom, jaký pohled na svět mají příslušníci Haré Krišna. Na základě metody pozorování je možné proniknout do zkoumané společnosti tak, že se badatel aktivně zapojí do života, procesů a vztahů zkoumané společnosti. Určitou hrozbou pro výzkum může být vzájemné ovlivňování a tím možnost zkreslení výsledků výzkumu.3)

Prostřednictvím webových stránek hnutí Haré Krišna autoři kontaktovali zástupce této skupiny a bylo jim umožněno účastnit se kulturního večera se speciálním hostem, duchovním z Ukrajiny, a vedení jednoho rozhovoru se členem tohoto společenství. Z časové náročnosti rozhovorů nebylo autorům umožněno kontaktovat další členy hnutí v rámci kulturního večera v restauraci Góvinda.

Tabulka 1 – Přehled informátorů

Jméno Věk Povolání Výzkumná metoda a technika
Informátor 124 letbez stálého zaměstnánípolostrukturovaný rozhovor, audio nahrávka
Informátor 2neuvedenoduchovnípozorování a následná diskuse, písemný zápis informací

Literární rešerše

Díky osobnímu setkání se členy hnutí Haré Krišna se autorům dostaly do rukou dva knižní výtisky, které se zaobírají duchovními a filozofickými otázkami a hledají na ně odpovědi. Kniha Božská příroda autorů Michaela A Cremoa a Mukundy Gósvámího se zabývá duchovním pohledem na krizi životního prostředí, jaké jsou její pravé příčiny a jak se mohou odstranit. Kniha nabádá čtenáře, aby změnil své vědomí a žil zdravým ekologickým způsobem života. Podle této knihy je totiž příčinou globální ekologické krize zásadní nedostatek duchovního porozumění. K těm nejdůležitějším změnám nejdříve musí dojít v každém z nás a až na základě tohoto poznání může dojít ke změně v životním prostředí. V knize lze nalézt myšlenky nebo rady, jak jednat v každodenním životě vůči fauně a floře, ale i městskému okolí. 4)

Další zdroj představuje kniha Návraty - nauka o reinkarnaci, kterou sepsal kolektiv autorů z Centra pro védská studia, jejich konkrétní jména nejsou uvedena. Sepsali ji na základě učení Šrí Šrímad A.Č. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády zakladatele-áčárji Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny. Kniha odpovídá na to, zda život začíná zrozením a končí smrtí, nebo je smrt bránou k další existenci, co se stane s vlastním já potom, co opustí současné tělo, zda jsme jen loutkami ve hře osudu, nebo si sami tvoříme svou budoucnost a mnohé další otázky. Také shrnuje různé pohledy na reinkarnaci od starých Řeků až po současnost. K tématu se vyjadřuje mnoho velikánů jako americký automobilový magnát Henry Ford, irský spisovatel a básník James Joyce, politická osobnost moderní doby Mahátmá Gándhí, nositel Nobelovy ceny za literaturu Isaac Bashevis Singer.5)

Velkým zdrojem informací jsou oficiální internetové stránky hnutí Hare Krišna. Je zde k dispozici spoustu obecných informací o hnutí, jeho filozofii nebo moudrosti obsažené ve védských knihách. Sympatizanti hnutí na stránkách mohou sledovat připravované akce a setkávat se díky nim se členy hnutí. 6)

Vlastní práce

V rámci kapitoly vlastní práce autoři propojili teoretické poznatky s informacemi, které získali od svých informátorů.

Představení Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (v anglickém jazyce International Society for Krishna Consciousness, dále jen ISKCON) je celosvětové hnutí snažící se o rozšiřování indických náboženství a to především učení Krišny. Tuto celosvětovou organizaci s duchovním posláním založil roku 1966 v New Yorku A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, jeden z nejvýznamnějších učenců a učitelů moderní doby v oblasti védského poznání a kultury. Šríla Prabhupáda (jak je duchovní zkráceně nazýván) také vytvořil komentáře k jednotlivým veršům Bhagavad-gity, která je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. ISKCON udává svým členům velmi přísná pravidla, co se týče denního režimu, všechna se odvíjí od toho, co je napsáno v Bhagavad-gitě.7)

Když Šríla Prabhupáda založil v červenci 1966 v New Yorku hnutí pro vědomí Krišny (ISKCON), stanovil sedm jeho cílů:

1. Systematicky šířit duchovní poznání v celé společnosti a vzdělávat všechny lidi v zásadách duchovního života, v zájmu zvrácení nerovnováhy životních hodnot a dosažení skutečné jednoty a míru ve světě.

2. Šířit vědomí Krišny tak, jak je zjeveno v Bhagavad-gítě a Šrímad-Bhágavatamu.

3. Sbližovat členy hnutí a vést je ke Krišnovi, původní bytosti, a tak v nich a v celém lidstvu rozvíjet ideu, že každá duše je nedílná část Boha (Krišny).

4. Učit a podporovat sankírtanové hnutí, sborové zpívání svatých jmen Boha, jak je zjeveno v učení Pána Šrí Čaitanji Maháprabhua.

5. Vybudovat poutní místa spojená se zábavami Pána Krišny ve prospěch členů a celé společnosti.

6. Sdružovat členy za účelem vyučování jednoduššího a přirozenějšího způsobu života.

7. Tisknout a šířit periodické publikace, knihy a jinou literaturu v zájmu dosažení výše zmíněných cílů. 8)

Haré Krišna a její společenství v České republice

V České republice hnutí působí oficiálně od listopadu 1989. Do konce listopadu roku 2002 bylo hnutí registrováno jako občanské sdružení a od 21. listopadu 2002 je registrováno na Ministerstvu kultury jako náboženská společnost. Patří tak v České republice k první registrované náboženské společnosti s jinou než židovsko-křesťanskou tradicí. 9)

V České republice můžeme najít 3 hlavní místa, kde se schází příslušníci Haré Krišna. Za nejvýznamnější můžeme považovat chrám v Lužcích. Druhým nejvýznamnějším je zemědělské sídlo a farma, nazývající se Křišnův Dvůr, stojící kousek od obce s názvem Městečko. Zde příslušníci Haré Krišna žijí a obhospodařují své pole. Dalším obrovsky významným místem je Maháprabhudíp ášram ve Střílkách. Ášram 10) je označení poutního místa. Hnutí také provozuje vegetariánské restaurace s názvem Góvinda v Praze a Brně.

Kršna

Kršna nebo též Krišna („všepřitažlivý“) je podle védské tradice Nejvyšší Bůh, ze kterého vše pochází, a který všemu vládne. Někdy je označován za osmého avatára boha Višnua, ale podle Bhágavata Purány je Kršna a Višnu jedna osoba, avšak Višnu má svůj původ v Kršnovi, tzn., že ve skutečnosti Kršna je zdrojem všech avatárů (i Višnua). V knize Bhagavad-gítá Kršna sám o sobě mluví jako o Nejvyšší Osobě, které se nikdo nevyrovná a nikdo Ji nepředčí.

Krišna je původcem všech bytostí a my jsme jeho nepatrné nedílné části. Všechny bytosti jsou omezené, zatímco Krišna je neomezený, stejně jako všechny jeho vznešené vlastnosti. Činnosti Krišny představují dokonalost stejně jako Jeho krása, sláva, poznání, moc, bohatství a odříkání. Bůh je nejpřitažlivější a je také zdrojem veškeré krásy, proto se jmenuje Krišna.

Slovo „Krišna“ také označuje nejvyšší radost a všechna zjevená písma potvrzují, že Nejvyšší Pán je zdrojem veškeré radosti. Individuální bytosti oplývají vědomím stejně jako Pán a touží po štěstí. Krišna je neustále šťastný, a pokud jsme v jeho společnosti a sloužíme mu, jsme také šťastní. Krišna o sobě dal vědět skrze učení, které se dostalo až na Zem, nejde totiž pouze o vědomosti, nýbrž i o poznání, které pochází z duchovního světa, proto potřebujeme znát Védy, abychom porozuměli poznání.

Zásady

Hnutí Haré Krišna nazývá dnešní dobu dobou Kali. Podle učení je v dnešní době velkou chybou především to, že se lidé, místo aby využili svého daru k duchovnímu zlepšení, konzumem vrací k animalistickým prvkům. Zatímco zvíře má pouze jedinou touhu a to naplnit žaludek, tak člověk byl stvořen, aby sloužil bohu a přemýšlel nad svým konáním.

Obecně platí 4 zásady, co se dělat nemá. Nesmí se jíst maso, mít nezákonný sex, intoxikovat (drogy) a hazardovat. Dále 4 zásady, co se dělat má a to milostivost, čistota, odříkání a pravdomluvnost.

Tyto čtyři usměrňující zásady přesto nejsou skutečnou podstatou duchovního života. Ten, kdo tyto principy dodržuje, staví si pro duchovní život pevný základ.

Pravou podstatou je oslava boha a zpíváni jeho jména:

„Můj drahý králi, ačkoli je Kali-juga plná chyb, stále má tento věk jednu dobrou vlastnost: Pouhým zpíváním svatého jména Krišny můžeme dosáhnout osvobození z hmotného otroctví a být povýšeni do transcendentálního království.“ Proto všechny povzbuzujeme, aby zpívali Haré Krišna, Haré Krišna, Krišna Krišna, Haré Haré/ Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré. Tímto procesem přirozeně rozvineme sklon následovat usměrňující zásady. Při jejich následování o nic nepřicházíte. Můžete jenom získat štěstí jak v tomto životě, tak i v příštím.„ 11)

Podle duchovního je také nesmírně důležité odprostit se od materiálních věcí, protože ty nám pak zakrývají pravou podstatu života. (nevidíme ji přes ně, protože odvádí pozornost. Viz odpověď na jeho dotaz, co je pro něj nejzásadnější v oblasti běžného života. Musíme si uvědomit, že se nelze odprostit naprosto od všeho materiálního, přece jen žijeme v materiálním světě, ale nelpět na věcech a nevěnovat jim takovou pozornost.

„Říkám vám, že zásadní je odprostit se od všeho materiálního. K čemu mi jsou dvě auta? K čemu mi jsou 2 domy? Lidé se v dnešní době upínají na kumulaci majetku a to je naprosto špatně. Tady máte mobil, tady tablet, támhle počítač, tady bankomat, tady videohru a pořád do toho koukají. Lidem unikají podstatné věci. Myslíte si, že jsou šťastnější, když mají všechny tyhle věci? Právě naopak, jsou i na to vědecké výzkumy. Člověk, jehož pozornost je neustále odváděna, nemůže nikdy najít klid a objevit sám sebe. K čemu mi ty všechny věci jsou? Nijak mě nečiní šťastnějším, akorát odvádí pozornost. Mně stačí tohle (ukazuje nástroj na hraní hudby) a zpěvy. Právě tak se dostanu k mókše“

Vnímání světa a každodennosti příslušníka Haré Krišna

Základním stavebním kamenem pro příslušníky Haré Krišna je kniha BHAGAVAD-GÍTÁ. Šrí Krišna přednesl sedm set veršů Gíty, aby vedl svého důvěrného přítele Ardžunu v nelehké životní situaci. Tyto verše jsou sepsány právě v této knize. Přináší poznání o povaze člověka, přírody, absolutní Pravdy, živých bytostí i o jejich vztahu k Nejvyšší Duši. Šrí Krišna učí Ardžunu o způsobu, jakým dosáhnout seberealizace, která je skutečným smyslem lidského života a přináší vše, po čem každý ve své podstatě touží. 12)

Při přednášce se autoři dozvěděli, že kniha není jako taková o bohu a nebo o samotné Krišně, ale především o cestě životem. Je to návod jak žít správně život. Každý verš má svůj výklad, který pomáhá uvědomit si, jak se ve které situaci zachovat nebo jak vnímat svět. Mluví se zde o lásce k práci a také o tom, že se člověk nemá ptát co prací získá pro sebe, ale co získá pro boha.

Duchovní uvedl: „Je jedno jestli jste křesťan, muslim a nebo vyznavač jakéhokoliv boha. Bhagavad-gíta je pro všechny. Má vše společné s ostatními náboženstvými a pomáhá nám najít správnou cestu, dostat se na ní a udržet se. Vemte si Krista, který je společný většině náboženství. Je náhoda, že Krišna je podobné slovo jako Krist? Podle mě tedy ne“

Stát se přívržencem není zcela jednoduché, ale Kršna, jakožto Bůh je otevřen každému. Dokonce zrádce, který opustí Kršnu, bude milosrdně přijat zpět, protože Kršna ví, že se všichni k němu nakonec obrátí. Je jedno jakou zvolíte ke Kršnovi cestu, ale musíte být připraveni na denní režim, který by měl vypadat následovně:

Denní řád

  • 3:00 - Vstávání a sprchování
  • 3:00 – 4:00 Samostatné odříkávání manter podle modlitebních korálků
  • 4:00 – 4:30 Bohoslužby, muži stojí na jedné straně místnosti a ženy a děti na druhé
  • 4:30 – 6:00 Individuální modlitby
  • 6:00 – 7:00 Studijní hodina, četba Bhagavadgíty, posvátného textu „kršnovců“. Nejprve je přečten verš v sanskrtu, pak je vysvětlen a členové kladou otázky.
  • 7:30 - Snídaně
  • 8:00 – 10:00 Očista, běžné práce v chrámu
  • 10:00 – 18:00 Vybírání peněz na ulici, s krátkou přestávkou na oběd v chrámu.
  • 18:00 Jídlo
  • 18:30 – 19:00 Studium
  • 19:00- Bohoslužba
  • 20:15 -Teplé mléko
  • 20:30 – 22:00 Plnění povinností v chrámu
  • 22:00 – 3:00 Spánek

Členové hnutí dodržují denní režim velmi přesně a neberou ho na lehkou váhu.

Jeden z informátorů této práce popsal svůj denní režim následovně: “ Tak třeba dnes jsem vstával okolo 4 ráno, jsem trochu spáč. Musí se tomu člověk přizpůsobit, přivykne si. Člověk se připraví na uctívání Krišny, pak je zpívání manter a zpívání okolo růžence. Následně se čtou knihy a nebo texty. Od třičtvrtě na osmu do půl deváté je hostina no a pak se člověk nějak zaměstná. Buď si čte knížky nebo se jde do práce, rozdávat knížky a letáky.. V půl třetí uctíváme prasádam, v pět hodin do čtvrt na osm je další uctívání, krátká přednáška, něco o filozofii společenství, to je každý den jiné. Také je večerní zpívání mahámantry a následuje večerní hostina, podobná té, kterou jste měli dneska. Končí se okolo deváté hodiny. To je takový nejpřísnější režim v chrámu. Někdy se to liší, třeba když je období oslav a svátku, tak se více zpívají mantry. Také je hodinka spánku přes den.

Tradice, rituály a festivaly

Jedna z nejstarších tradic, konajících se i v ČR je Ratha-játrá. Tento festival přišel poprvé do ČR v roce 2008. Dle českého názvu Festival vozů, jedná se o jeden z nejstarších indických festivalů. Ratha-játrá je vyjádřením touhy Pána Džagannátha po setkání se svými drahými oddanými.

Pán Džagannáth je každoročně těsně před festivalem přemožen láskou ke svým oddaným a Jeho služebníci pro Něj pořádají nádherný průvod, aby se mohl se svými oddanými setkat. Božstvo Pána Džagannátha jede na velkém třípatrovém voze, ozdobeném květinami a barevnými látkami, se svým bratrem Baladévou a sestrou Subhadrou. Tisíce oddaných a přihlížejících lidí, kteří za doprovodu tradičních hudebních nástrojů zpívají Hare Krišna mahámantru a tančí s velkou radostí, táhnou dlouhými provazy tento vůz ulicemi města.

Festival probíhá tak, že oddaní nazdobí vůz a táhnou ho po předem určené trase, na vůz také dají bohy a oddaní okolo tancují a zpívají hlavní mantru. Poté rozdávají jídlo a knížky okolním přihlížejícím. Díky tomu se dostávají také víc do podvědomí.13)

Velmi populární pro běžné obyvatele jsou Harinámy. Harinámy jsou barevné radostné průvody oddaných, kteří zpívají svatá jména Krišny a jsou doprovázeni hrou na různé nástroje. Tyto průvody můžeme velmi často vidět v Praze okolo Náměstí Republiky. Jejich smyslem je především pomoci očistit ostatní lidi. 14)

„Sankírtan přináší milost Krišnových svatých jmen mase duchovně netečných lidí a vlastně všem živým bytostem, které jinak nemají příležitost či sklon k vědomí Krišny. Toto veřejné zpívání očišťuje zamořenou atmosféru Kali-jugy. Každý, kdo se ho zúčastní, bude drahý Pánu Čaitanjovi.“

Vnější projevy příslušníků

Strava

Všichni příslušníci musí být vegeteriáni. Pro oddaného Krišny je nemyslitelné jíst cokoliv živého. To se projevuje tak, že jsou často příslušníci Haré Krišna velmi oddáni zemědělským produktům, které si sami vypěstují. Pro člena Haré Krišna je vegetarianství zásadní pilíř, který má jen samá positiva.

Informátor uvádí, že: „Jídlo má také praktický důvod, pokud máme otevřenou mysl tak víme, že vegetarianství je mnohem zdravější pro nás a pro okolní prostředí“

Na stránkách Harekrsna.cz se doslova píše o tom, že strava je klíčová pro udržení zdraví člověka a že lidské tělo není uzpůsobeno k jídlu masa. Lidské ruce jsou uzpůsobeny ke sběru a jedení rostlinných potravin. Nemáme žádné drápy na trhání masa, ale naopak nehty na sběr. To samé platí pro zuby, nemáme žádné ostré špičáky k trhání masa, ale naopak stoličky na drcení a žvýkání. Také se zde píše o trávení, které je spíše uzpůsobeno na vegetariánskou stravu. Obecně k tomuto tématu hnutí Haré Krišna přistupuje velmi vědecky. Jde zde také o Etiku, plno lidí i mimo hnutí jsou vegetariány, protože chápou, že i zvířata cítí. Dále jde také o způsoby chování a zpracování na jatkách, které jsou velmi nehumální.15)

Stravování se proto řídí přísnými předpisy, které se vztahují na výběr surovin, udržování čistoty, volbu oděvu při vaření, kulturu stolování a neustálého upření mysli na Krišnu. Členové hnutí Hare Krišna se musejí vyhýbat zakázaným potravinám, jako je maso, vejce, alkohol, kakao, cibule, česnek, houby, pór, káva a čaj a zároveň jídlu, které nepřipravili sami. První kdo může jídlo ochutnat je Krišna a proto se při vaření nesmí pokrm ochutnávat. 16)

Stravu členové hnutí přijímají ve formě „prasádam“ (jídlo obětované nejvyšší osobnosti božstva). Její hlavní podstatou je Krišnova milost, kterou poskytuje svým oddaným. Krišna totiž svou energií obohatí hmotnou potravinu o duchovno. Pro Kršnovo potěšení už oddaný přímo nakupuje. Vybírají se čerstvé suroviny, nejlépe vypěstované na vlastním hospodářství. 17)

O hostině prasádam vyprávěl i jeden z informátorů: „ Začíná se vařit kolem deváté desáté hodiny a jídlo je vegetariánské, nejsou vajíčka, nejí se maso atd. Velmi striktní pravidla co se týče jídla. Snaží se dodržovat vysoký standart v čistotě. Připravují jídlo pro uctění Krišny. Oni neochutnávají, připravují to pro svého pána. Základ je hodně zeleniny – rajčata, okurka, domácí sýry, potom nějaké indické koření, hořčičné semínko. Také hodně ovoce. No a je to hostina, no. Bohatá strava, která nahrazuje maso. Je to velmi příjemný zážitek.“

Oblečení

Oddaní se oblékají podle vaišnavské tradice. Muži nosí šafránové nebo bílé dhótí (dolní část oděvu) a kurtu (horní část) a ženy pestrobarevná sárí. Šafránový (oranžový) mužský oděv znamená, že muž přijal slib celibátu. Bílý oděv u mužů napovídá, že jsou buď ženatí (grihasthové), nebo začínající adepti bhakti-jógy. Muži si holí hlavu, neboť to symbolizuje odříkání. Pouze na temeni hlavy si nechávají pramínek vlasů, tzv. šikhu. 18)

Informátor šikhu popsal jako: „znak toho, že jsme oddaní, je to pro nás jakési poznávací znamení. Na temeni hlavy je, aby duše věděla, kudy má odcházet, jako bychom ji nasměrovali.“

Ženy nosí barevná sárí a dlouhé vlasy obvykle splétají do copu. Tečka (bindi) mezi obočím značí, že je žena vdaná nebo zasnoubená. 19)

Symboly

Symbol na čele, který si oddaní Krišny malují, se nazývá tilak. Dělá se z hlíny posvátných indických řek, Gangy a Jamuny. V Indii lidé používají různé druhy těchto symbolů. Záleží na tom, ke které konkrétní náboženské tradici se hlásí.

Korálky na krku oddaných (kantimála) vyjadřují skutečnost, že se zajímají o vědomí Krišny. Jsou vyrobeny ze dřeva posvátné rostliny tulasí podobně jako růženec používaný při odříkávání mantry. 20)

„Korálky, říká se jim kantimála jsou důležité pro ty kdo mají vlastně to zasvěcení. Jsou dva stupně zasvěcení. První stupeň je, že získáš duchovní jméno a druhý stupeň je jako…říká se mu brahmanské zasvěcení. To znamená že je to vyšší úroveň a už má ty korálky se třema řadama, ne troje, ale jedny třikrát omotané. Když člověk umírá, tak podle vaišnavské filosofie, védské filosofie, si pro jeho duši přijdou. Záleží teda na činech, které prováděl. Pakliže provádí dobré skutky, tak si pro něj přijdou dobří andělé, pokud špatné skutky tak to ne. Právě korálky by měli zabránit posluhovačům té temné strany, aby ho chytili.“. Respondent měl na krku dvakrát omotané korálky, byl tedy v prvním stupni zasvěcení.

Výše uvedené symboly pomáhají oddanému při rozvoji vědomí Krišny, nejsou však naprosto nezbytné. Vědomí Boha lze probudit za jakýchkoli okolností, ale určité podmínky jsou v tomto ohledu příznivější.

„Je důležité si uvědomit, že vše je pouze doporučení, která pomáhají spojení s Krišnou.“, řekl informátor.

Vnitřní vnímání

Jeden ze základních rozdílu ve vnímání světa je jednoduchost. Tím je myšleno, že život by měl být jednoduchý a vše by mělo být děláno pro boha Krišnu. Oddaný by si vždy měl říct „dělám to pro Krišnu“ a právě proto je dobré vést svůj život podobně jako na farmě Lužce. Zde může věřící dodržovat pevný režim a pracovat podle starých metod. Není nijak rozptýlen okolním světem a může se soustředit na sebe. Díky tomu dojde k lepšímu spojení s Bohem.

O zásadách toho bylo řečeno již mnoho a tým autorů zajímalo, jak tyto zásady fungují v praxi a jak je vnímají samotní oddaní. Pokud by se to dalo říct jedním slovem byla by to tolerance. Oddaní Krišnovi nikoho nesoudí, milují vše živé a nikdy by ničemu neublížili, chtějí žít jasný a správný život, tak aby se co nejvíce přiblížili Mókše, hodně se starají o druhé a zpívají mantry spolu, aby uctívali Krišnu a také jiné polobohy, které Krišna stvořil. Každý kdo se setkal s oddaným Krišny ví, že oddaní jsou vždy velmi milí lidé.

„Nám nezáleží jestli je člověk černý, bílý nebo fialový. O to nejde. Je také jedno jakého boha uctívá, protože existuje jen Krišna jako hlavní bůh. Akorát ten, kdo uctívá přímo Krišnu je blíže k Mókše. My nemáme právo nikoho soudit za nic. Každej je v nějaké částí své cesty, každý má svou cestu. Jde o to, aby se pohyboval na své cestě dopředu. “, řekl jeden z informátorů.

Cesta k Mókše

Mókša je osvícení. Tedy vrchol, kterého může každá duše dosáhnout. K Mókše vede pouze jedna cesta a právě knihy jako Bhagavad-gítá mají zaručit, že duše půjde po správné cestě. Základ pro takovou cestu je víra v boha, modlení se a pronášení manter, transcendentno a správné chování k ostatním bytostem.

Důležité je také uvědomit si, že každá bytost je na své cestě na nějaké úrovni. Někdo je blíže Mókše někdo dále. Příslušník Haré Krišna nesmí nikoho soudit za to v jaké fázi se nachází. Důležité ovšem je, aby každý šel kupředu a ne zpět. Člověk by měl žít s tím, že vše co dělá, dělá pro boha. Dokud si člověk neodpoví na tři otázky Věřím v boha? Žiju správně? Miluju a dělám vše pro boha? Pokud si člověk může odpovědět na všechny tyto otázky kladně tak pak je velmi blízko Mókše.

Závěr

Život věřícího Hare Krišna se od života ateistů značně liší. Hnutí udává spoustu pravidel, kterými by se měli jeho členové řídit. Při jejich dodržování a konání všeho, ne pro svůj vlastní prospěch, ale pro Krišnu se přiblíží k mókše. Kromě předepsaného denního režimu pro ně platí 4 usměrňující zásady. Nesmí se stravovat masem, mít nezákonný sex, intoxikovat a hazardovat. Protipólem k zákazům jsou 4 zásady, které se naopak konat mají a to milostivost, čistota, odříkání a pravdomluvnost. Vše konají v souladu s Bhagavad-gitou, knihou, která je pro ně návodem na to, jak žít svůj život správně. Zásady nejsou jádrem duchovního života, jsou jeho pevným základem. Nejdůležitější je oslavování boha Krišny a zpívání jeho jména, protože právě on je původcem všech bytostí a my jsme jeho nepatrnými nedílnými částmi. Kromě pravidel a zásad existuje ještě nespočet doporučení, jako oprostit se od materiálních věcí, protože zakrývají pravou podstatu života.

Běžný den věřícího se odvíjí od stanoveného denního režimu, který je poměrně přesně dodržován. Někdy se rozvržení dne může mírně odlišovat, například v období oslav a svátků. Ve svém volném čase se většinou věnují četbě knih a textů, rozdávají na ulicích knížky a letáky, nebo se věnují pěstování rostlin a obhospodařují svoje políčka.

Je již tradicí poddaných setkávat se a plnit tak touhy Pána Džagannátha v rámci jednoho z nejstarších indických festivalů Ratha-játrá. Tato společenská událost se koná od roku 2008 i v České republice pod názvem Festival vozů. Nejedná se však o jedinou zvyklost, v centru hlavního města jsou poměrně často k vidění harinámy, tedy barevné radostné průvody oddaných, kteří zpívají Křišnovo jméno – zpěv manter očišťuje zamořenou atmosféru špatného věku, ve kterém se nyní civilizace nachází.

Že se jedná o věřícího, pozná i laik velice snadno, příslušníci hnutí se oblékají do barevných rouch. Muži nosí šafránový (pokud přijali slib celibátu), nebo bílý oděv (pokud jsou ženatí, nebo začínají s bhakti-jógou), jejich oblečení je poměrně střídmé, stejně tak jako úprava vlasů. Mají je oholené, jakožto symbol odříkání, s malým pramínkem vlasů na temeni hlavy, který ukazuje duši, kudy může odejít. Naopak odění žen je pestrobarevné, mají dlouhé vlasy stažené do copů, a pokud má žena tečku mezi obočím, tzv. bindi, znamená to, že je vdaná nebo zasnoubená. U žen lze vidět různé doplňky, například spony nebo skřipce ve vlasech. Společným doplňkem, který nosí obě pohlaví, jsou dřevěné korálky kantimála. Podle toho, kolikrát má věřící korálky obtočené kolem hrdla, lze usuzovat, v jakém je stupni zasvěcení. Oddaní v podstatě nic nenosí jen tak, vše má svůj důvod, význam, vše něco symbolizuje. Jedním z hlavních pilířů je zákaz jedení masa, proto je komunita vegetariánská. Ve svém volném čase se věnují pěstování plodin a tvrdí že vegetariánství je mnohem zdravější pro samotného člověka i pro jeho prostředí.

Oddaní Krišny se vyznačují jednoduchostí svých činů v tom smyslu, že dělají vše pro boha, nemusí se dlouho zamýšlet nad tím co jim věc přinese, nedělají ji pro svůj vlastní prospěch, nemají z toho nic mít, to Krišna. Tato skupina doslova překypuje tolerancí, nikoho neodsuzují, dokážou mezi sebe kohokoli přijmout, a nejen přijmout, dokonce milovat, protože milují vše živé a zásadně neubližují. Žijí své životy správně, tak aby dosáhli mókši. V jaké části cesty k mókše se daný věřící nachází lze ověřit třemi jednoduchými otázkami: Věřím v boha? Žiju správně? Miluju a dělám vše pro boha? Pokud zní všechny odpovědi ano, pak je jedinec k osvícení velmi blízko.

Zdroje

Literární zdroje

BRYNDZOVÁ, M. Úloha sakrálného jedla v hnutí Hare Kršna. In Náboženství a jídlo. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2005

CENTRUM PRO VÉDSKÁ STUDIA. Návraty: Nauka o reinkarnaci. 2. vyd. Švédsko, Grodinge: The Bhaktivedanta Book Trust, 2013, 95 s. ISBN 978-80-903829-4-7.

CREMO, Michael A a Mukunda Dasa GOSWAMI. Božská příroda: duchovní pohled na krizi životního prostředí. 1. vyd. Švédsko, Grodinge: The Bhaktivedanta Book Trust, 2001, 128 s., [8] s. obr. příl. ISBN 91-714-9451-0.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4.

Elektronické zdroje

Centrum pro védská studia, Lužce. Sankírtan. [online]. 2015 [cit. 2015-12-30] Dostupné z: http://www.harekrsna-luzce.cz/sankirtan.php#harinamy

Health Sociology Review. School of Nursing and Midwifery. Flinders University. Adelaide, SA, Australia 2010 19(3): 356–368. K dispozici také elektronicky: http://archive.cofed.org/research/food-systems

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny. Hnutí Hare Krišna Česká republika. Bhagavad-gítá. [online]. 2007 [cit. 2015-12-29] Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/knihy/bhagavad_gita

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Hnutí Hare Krišna [online]. 2007 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Oblečení a vzhled oddaných [online]. 2007 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://harekrsna.cz/cvs/2007/obleceni_vzhled_oddanych_0

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Ratha-játrá [online]. 2007 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/poradame/ratha_jatra

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Vegetariánství [online]. 2007 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/vegetarianstvi

VEDA - Bhaktivedanta Book Trust. Veda - Vedas and Vedic Knowledge Online [online]. ©2001-2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/intro.htm

1) , 2) , 3) HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
4) CREMO, Michael A a Mukunda Dasa GOSWAMI. Božská příroda: duchovní pohled na krizi životního prostředí. 1. vyd. Švédsko, Grodinge: Bhaktivedanta Book Trust, 2001, 128 s., [8] s. obr. příl. ISBN 91-714-9451-0.
5) CENTRUM PRO VÉDSKÁ STUDIA. Návraty: Nauka o reinkarnaci. 2. vyd. Švédsko, Grodinge: The Bhaktivedanta Book Trust, 2013, 95 s. ISBN 978-80-903829-4-7.
6) Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Hnutí Hare Krišna [online]. 2007 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/
7) , 8) VEDA - Bhaktivedanta Book Trust. Veda - Vedas and Vedic Knowledge Online [online]. ©2001-2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/intro.htm
9) Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. ISKCON[online]. 2007 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/o_nas
10) Ášram (v sanskrtu आश्रम) – Á jako „pojďte, buďte vítáni“, šram jako „pracovat“ – je zpravidla poutní místo, ale někdy i obrovský komplex budov. Mnoho ašramů je otevřených veřejnosti (za podmínek dodržování přísných pravidel), jiné si zájemce předem prověřují, chtějí reference a určitou jógovou praxi. Ašram bývá domovem světce (gurua, svamijiho) a jeho žáků a stoupenců. Pojem odvozený od ášramy (místo pobytu) označuje čtyři duchovní stupně, kterými prochází hinduista během svého života.(Oficiální stránky Českého svazu JDŽ. O ášramu a karmajóze (nesobecké činnosti) [online]. 2015 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.joga.cz/strilky/o-asramu/karmajoga/)
11) Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Čtyři usměrňující zásady [online]. 2007 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/ctyri_zasady
12) Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny. Bhagavad-gítá. [online]. 2007 [cit. 2015-12-29] Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/knihy/bhagavad_gita
13) Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Ratha-játrá [online]. 2007 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/poradame/ratha_jatra
14) Centrum pro védská studia, Lužce. Sankírtan. [online]. 2015 [cit. 2015-12-30] Dostupné z: http://www.harekrsna-luzce.cz/sankirtan.php#harinamy
15) Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Vegetariánství [online]. 2007 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/vegetarianstvi
16) BRYNDZOVÁ, M. Úloha sakrálného jedla v hnutí Hare Kršna. In Náboženství a jídlo. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2005.
17) Health Sociology Review. School of Nursing and Midwifery. Flinders University. Adelaide, SA, Australia 2010 19(3): 356–368. K dispozici také elektronicky: http://archive.cofed.org/research/food-systems
18) , 19) , 20) Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Česká republika. Oblečení a vzhled oddaných [online]. 2007 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://harekrsna.cz/cvs/2007/obleceni_vzhled_oddanych_0