obrázek domečku-home  logo-FB     časopis Kulturní studia


Profil sikhi

Úvod a cíl práce

Sikhismus je považován za nejmladší náboženství, jehož počátky se datují do doby před 500 lety. Ačkoliv tvoří jen 2% indické populace, jedná se o více než dvě desítky milionu věřících. Na světě žije 22 milionů Sikhů, z čehož 20 milionů obývá Paňdžáb a zbylé dva miliony jsou roztroušeny po celé planetě. Osoby vyznávající toto náboženství lze potkat ve Velké Británii, Spojených státech, východní Africe nebo i v Německu. Sikha je možné poznat na první pohled. Jako projev své víry nosí muži plnovous a turban a ženy mají dlouhé vlasy, občas zakryté šátkem. Všichni mají na zápěstí ocelový náramek. Cílem této práce je poskytnout informace o tomto v Čechách ne-příliš rozšířeném náboženství 1) a odpovědět na výzkumnou otázku.

Výzkumná otázka

Jaký je náboženský život Sikha v Indii a v České republice?

Výzkumné podotázky

1. Které z pravidel Panj Kakke (5K) dodržujete a proč jsou pro Vás důležité?

2. Co pro Vás znamená nošení turbanu?

3. Co pro Vás znamená Harimandir, a jak často jej navštěvujete?

4. Co pro Vás znamená návštěva gurudváry a jak často ji navštěvujete?

5. Používáte pozdrav „Sat sri akal“? Koho jím zdravíte?

6. Žijete v nějaké komunitě? Jaké vztahy tam mezi lidmi panují?

7. Jaké vlastnosti jsou typické pro Sikhy?

8. Jak byste srovnal/a náboženské zvyklosti Vaše a Vašich rodičů?

9. Máte nějaké speciální svatební a pohřební zvyklosti?

10. Jak často se modlíte?

11. Jaké svátky slavíte a proč? Slavíte je stále, i když jste v zahraničí?

12. Jaký je Váš názor na požívání alkoholu a kouření?

13. Setkáváte se s dalšími Sikhi? Potkal/a jste v České republice už nějaké Sikhi?

14. Býti Sikhem - co Vám to dává a naopak bere?

15. Četl/a jste někdy texty Guru granth Sahib nebo jiné svaté texty?

16. Jaké to je být, Sikhem v České republice?

17. Změnily se nějak Vaše náboženské zvyklosti, když jste v České republice?

18. Jak na Vás působí odlišné prostředí, kterému jste v České republice vystaven/a?

Metodologie práce

Tato práce vznikala na základě studia dat z primárních a sekundárních zdrojů. Informace nabyté z literárních a internetových zdrojů jsou základem, který byl obohacen o primární data získaná prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru a dotazníku zodpovězeného respondenty. Polostruktorované interview je technika poskytující tazateli pomoc při vedení rozhovoru prostřednictví předpřipravených otázek. Výzkumník může taktéž flexibilně reagovat na vývoj rozhovoru pomocí doplňujících otázek. Druhou použitou technikou bylo zaslání dotazníku respondentovi do zahraničí. Dotazník se skládal z otevřených otázek, takže respondent měl dostatek prostoru pro jejich zodpovězení a možné rozšíření. Rozhovor i dotazník byly zpracovány v anglickém jazyce a jako jistou překážku výzkumu lze označit problémy související s jazykovou bariérou.

Respondenti:

JménoZaměstnáníRok narozeníZpůsob rozhovoruDélka rozhovoru
1. PamStudentka ČZU1990Interview30 minut
2. GurdeepStrojní inženýr1983Emailový dotazník….

Literární rešerše

Publikace „Duchovní svět Indie“ od Ricarda Waterstonea se zabývá výkladem základních hodnot indického duchovního dědictví. Zmiňuje zde hlavní náboženské směry Indie, jako je sikhismus, hinduismus, buddhismus a jiné. Podává základní přehled o hodnotách náboženství, seznamuje čtenáře s pravidly a zásadami sikhismu. Zabývá se i běžným životem vyznavačů tohoto náboženství.

Nikky-Guninder Kaur Singh se v knize Sikhismus zabývá historií i současnou podobou náboženství. Zabývá se tedy historickými milníky ve vývoji sikhismu, dívá se na sikhismus z regionalistického pohledu, poskytuje také přehled o hlavních obřadech a svátcích náboženství. Kniha upozorňuje i na benevolentnější směry sikhismu, než je známý ortodoxní sikhismus.

Publikace Sikhs in Europe se více přibližuje zvolenému tématu. Zabývá se rozšířením sikhů v Evropě a jejich komunitami. Udává místa, kde se sikhové vyskytují ve větším počtu. Těmi jsou: Severní Evropa (Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko), Jižní Evropa (zahrnuje Itálii, Francii, Španělsko, Řecko), Velká Británie a poněkud separované Polsko, které je jedinou zemí z postkomunistických států Střední a východní Evropy, kde se nachází významná sikhská menšina. Kniha hovoří o historii migrace na konkrétní území, hovoří o socioekonomickém statusu sikhů, hodnotí míru integrace, důvody pro osídlení země, vztah majority k minoritě. Z knihy vyplývá, že podmínky pro integraci Sikhů se velmi liší, a to dle země, kterou obývají.

O sikhské menšině v České republice příliš publikací nehovoří, zřejmě kvůli řídkému zastoupení sikhů na našem území. V ČR se zřejmě vyskytují jen benevolentnější směry Sikhismu, jak vypovídá Tomáš Hudec ve své závěrečné práci Indo-pakistánská komunita v Praze.

Vlastní práce - teoretická část

Vznik a historie sikhismu

Sikhské náboženství vzniklo v 16. století v indickém Pandžábu, nejprve jako hinduistická sekta. V té době byly v Indii nejrozšířenější dvě náboženství, a to hinduismus a islám. Klíčovou osobností byl guru Nának, který kolem roku 1500 začal působit jako učitel a v jeho věrouce byly patrné vlivy jak hinduismu, tak islámu.

Guru Nának

Guru Nának (1469-1539) pocházel z rodiny státního úředníka. Sám během mládí na této pozici působil ve službách dillíského sultána. Poté, co zažil „zjevení“, opustil své zaměstnání, cestoval a navštívil hinduistická a islámská poutní místa 2). Tato výprava ho natolik ovlivnila, že se po návratu do Paňdžábu rozhodl založit nové náboženské uskupení. Působení gurua Nánaka spadá do první poloviny 16. století. Proto je i sikhismus označován za nejmladší náboženství. Nának byl členem poměrně vysoké hinduistické kasty, přesto se rozhodl, že bude vyznávat rovnost lidí před Bohem, a ačkoliv zažil konflikt s muslimskými Mughaly, nepřestával hlásat usmíření mezi hinduisty a muslimy. Byl svými následovníky ctěn jako učitel a „zvěstovatel pravdy“, a na vyjádření své oddanosti se označili slovem „sikh“ 3)

Guru Nának.

Dostupné z: http://www.dollsofindia.com/images/products/sikh-pictures/guru-nanak-QL41_l.jpg

Guru Nának měl svou rodinu, manželku a dva syny, přesto však svým nástupcem učinil učedníka Léhnu. Tento pak přijal jméno Angad, stal se druhým sikhským guruem a zapsal Nánakovu moudrost. Nánakovo vůdcovství přecházelo na dalších devět guruů, jimž byla svěřena role duchovních vůdců sikhské komunity.4)

Posvátný text

Za posledního gurua je považována posvátná kniha granth (Ádigranth). V roce 1604 se pátý guru Ardžan Mál (1581 - 1606), rozhodl složit tuto knihu, která sestává z písní a básní předchozích guruů 5) a dále ji rozšířil o své dílo a díla hinduistických a muslimských svatých. O ukončení následnického systému a prohlášení knihy granth desátým guruem se zasloužil devátý guru, Góbind Singh. Od roku 1709 je proto centrem rituálů a pobožností tato kniha. Gurugranth Sáhib je jiné označení této knihy, jež je umístěna od roku 1604 v Amritsaru, ve Zlatém chrámu. V gurudvárách 6) je hlasitě recitována celý den od východu do západu slunce. Ačkoliv tato víra odmítá uctívání ideálů, je knize věnována podobná úcta jako božstvům jiných náboženství. Lidé se jí klaní, bývá nesena v procesích a jsou jí přinášeny obětiny. V sikhských chrámech nejsou žádné obrazy ani sochy, zastupuje je právě tato kniha. Do gurudváry lze vstoupit jen bez bot a prostor před ní je stále omýván. 7)

Ádigranth

Dostupné z: http://www.askislampedia.com/image/image_gallery?img_id=101947&t=1396691128610

Věrouka

Prvotním impulsem byl Nánakův úmysl o potlačení násilí mezi hinduisty a muslimy, a to vytvořením monoteistického náboženství, ve kterém je hlavní jeden všudypřítomný a Pravý stvořitel, kterého lze uctívat bez vnějších projevů, tedy žádné rituály, chrámy nebo poutě, pouze vnitřní meditace. Pojetí boha podle sikhů se podobá hinduistickému chápání brahma. Tento bůh stvořil hmotný dočasný vesmír a všechny tvory v něm miluje, je všudypřítomný, obývající srdce všech, které stvořil. Nevtěluje se, ale vysílá své posly, aby zvěstovali jeho učení. Slovo „hukm“ je boží řád, kterému podléhá jak celý svět, tak všechna stvoření v něm, lidské životy. Sikhismus označuje boha mnoha jmény Nirankár 8), Amrit 9), Akál 10) nebo Satguru 11) a jinými. Pro dosažení vysvobození je nezbytný guru, jakožto duchovní učitel. Pokud věřící naplní své srdce boží vůlí, získá duchovního vůdce.12) Další možností je guru jakožto fyzická osoba, která hlásá pravou cestu. 13)

Náboženská obec

Nának stvořil původně mírumilovnou náboženskou sektu, jejíž členové později prosluli jako jedni z nejdisciplinovanějších bojovníků, a to zejména vlivem nátlaku muslimské dynastie Mughal. Mughalský císař Džahángír dal popravit pátého gurua v roce 1606, což vedlo k pozdějšímu vytváření polovojenských sikhských skupin, jejíž členové byli ztělesněním ideálu náboženské poslušnosti a válečnické cti. Další sektou byla Udásí, kterou založil Nánakův syn Šrí Čand. Byli to putující sikhští asketi, kteří si určovali posloupnost vlastních guruů. Nejčastěji bývali správci gurudvár, avšak když v roce 1925 přešly gurudváry do rukou Chálsy, splynula Udásí s hinduismem. Na sklonku 17. století vznikla Nirmal, sekta jejíž guruové šířili sikhismus významně ovlivněný hinduismem. Stále funguje a její členové se oblékají do žluté barvy. Nirankárí je další sekta, jejíž cílem je návrat k duchovním hodnotám původního sikhismu. Sídlo je v Čandígarhu a má taktéž vlastní linii guruů. Poslední sekta, námdhárí je blíže hinduistickým hodnotám a soustředí se na vegetářství a ochranu krávy. 14)

Khalsa (Chálsa)

Khalsu 15), založil 13.dubna 1699 guru Góvind Singh v den oslavy svátku Baisakhí. Guru Góbind Singh řekl:

„Kéž všichni přijmete jednu víru, následujete jednu cestu a povznesete se nad všechny rozdíly náboženství. Nechť hinduisté opustí své kastovní povinnosti, které jim káží jejich posvátné knihy, vzájemně si pomáhají a svobodně se stýkají. Nenaslouchejte starým posvátným písmům. Neuctívejte Gangu a nekonejte cesty k poutním místům, jak vám káže hinduismus. Neuctívejte jeho božstva – Rámu, Krišnu, Brahmu, Durgu nebo jiné a obraťte se k učení Guru Nanáka a jeho nástupců. Nechť všechny kasty duchovně očistí dvousečný meč, nechť všechny přijímají pokrm se stejné nádoby a necítí povznesenost nebo pohrdání jedna vůči druhé.“ 16)

V tento den mělo pět dobrovolníků, podle tradice „pět milovaných“, vypít připravený nápoj nesmrtelnosti, který pro ně guru připravil, a potvrdit tím postoj k bratrství khalsy. Dobrovolníci přísahali ve víru v jednoho boha, v rovnost před bohem bez ohledu na kastu a náboženství. Po vypití nápoje, amritu, také přijali nové jméno, aby byli jako příslušníci sikhismu rozeznatelní od hinduistů. Do té doby guru Góvind Rái přijal jméno Góvind Singh. Muži, kteří vstoupili do khalsy, získali jméno „Singh“17) a ženy „Kaur“18). Guru svým členům předepsal také jistá pravidla, která je budou charakterizovat zvnějšku. Patří mezi ně pět symbolů, pandž kakke, zkráceně taky 5 K.

1. kéša - nestříhání si vlasů a vousů, jako poslušnost přirozeného chodu věcí

2. kanghá - hřebínek ve vlasech vyjadřoval odlišnost od indických poustevníků, kteří měli vlasy rozcuchané a žili v izolaci od světa

3. kirpán - meč 19) na znamení odporu proti útisku

4. kaččhá - volné kalhoty po kolena dávají najevo zdrženlivost a cudnost

5. kará - náramek z oceli na pravém zápěstí, symbol síly a společenství

Mezi dalšími nepsanými pravidly je zdrženlivost v kouření, pití alkoholu, velkým symbolem pro Sikhy je také turban, který není povinný, ale Sikhové jej nosí často a vyjadřují tím svou čest. 20)

Sikhský bojovník

Dostupné z: http://i.imgur.com/euCf8kk.jpg

Zlatý chrám

Nejvýznamnějším sikhským chrámem je Zlatý chrám, Harimandir. Chrám je ukázkou sikhské architektury i umění. Veškeré rituály a obřady právě zde dospívaly do dnešní podoby. V jeho prostorách lze najít klid pro modlitby. V chrámu zní celý den posvátná hudba a recitace posvátných textů.

Zlatý chrám Harimandir

Dostupné z: http://thesikhlife.com/wp-content/uploads/2014/07/Golden-Temple-At-Morning.jpg

Chrám je postaven uprostřed posvátné vodní nádrže. Ze čtyř stran vede k chrámu mramorová lávka, vrchní část je obklopena zlatými pláty a celý je bohatě zdoben. Návštěvníci chrámu mohou po schodech sestoupit do nádrže, pijí vodu, vozí ji svým přátelům, nemocným. 21)

Sikhové ve společnosti

Sociální dopady

Sikhské náboženství stojí na zásadě rovnosti všech. V Indii, kde je každodennost člověka podřízena tomu, do jaké kasty patří, se tudíž stal velmi vyhledávaným zejména nejnižšími kastami a tzv. „nedotknutelnými“. Typickým symbolem jsou společné vegetariánské jídelny v protipólu ortodoxnímu hinduismu, který přísně zavrhuje společné stolování s příslušníky nižších kast. Tyto jídelny položily základ dnešním gurudvárám. Nejen, že se v nich konzumovalo jídlo, ale sloužily i k duchovním účelům, ošetřovali se tu nemocní a staly se útulky pro ty v nesnázích. Princip rovnosti se dodnes nezachoval. Hinduistický systém kast je v dané společnosti natolik hluboce zakořeněn, že se útvary podobné kastám utvořily i v sikhské obci. Sikhismus se z velké části podobá hinduismu a některé rysy od něj přebírá, jako například víru v jednoho Boha. Měl by být bezkastovní, ale překážky, zejména co se týká sňatků, zůstávají. O vyšší postavení proti sobě bojují nástupci bývalých hinduistů z vyšších kast a potomci džátů, zemědělské kasty. Nejníže jsou „nedotknutelní“ z hinduismu, zde označováni za mazhabí. 22)

Ženy a sikhismus

Sikhský princip rovnosti se zachoval aspoň, co se týká postavení žen v komunitě. Od začátku sikhští guruové odsuzovali indický zvyk sátí23), nerovnocennost ve společnosti, muslimský předpis párdy 24) a zabíjení holčiček, novorozeňat. Sikhismus nevidí ženské tělo jako nečisté, nýbrž za silné, protože dává život jiným a ženy zde jsou zcela rovnocenné mužům. Stejně tak Bůh, Nejvyšší, obsahuje jak mužský tak ženský princip. Obě dvě pohlaví zde můžou vést jakýkoliv obřad. 25)

Sikhské ženy před gurudvárou

Dostupné z: http://www.peacexpeace.org/wp-content/uploads/2012/08/Photo-Sikh-women.jpg

Sikhové a politika

Mughalská dynastie je úzce spjatá s historií sikhismu. Její panovníci byli nejdříve sikhismu příznivě nakloněni, protože se snažil najít soulad mezi hinduistickým a muslimským prvkem. Jelikož však došlo k vývoji pozice gurua z duchovního na zemského vůdce, který si začal nárokovat území pro své věřící, musela tato muslimská dynastie podniknout náležité kroky.26) Když v 17. století guru Ardžun podpořil syna císaře Džahángíru v převratu, byl za to v roce 1606 popraven, což se považuje za jádro nesváru mezi sikhi a mughaly, potažmo sikhi a muslimy. Devátý guru, který byl zavražděn v roce 1708, hlásal, že „stát je organizovaná vojenská síla a bez státu nemůže vzkvétat náboženství“.27) Obrana víry měla být chálse zaručena jednotným státní celkem, ale historické události tomu tak nedovolily. Paňďžáb byl nejdříve pod vládou Mughalů, poté se za vlády Raňdžíta Sinha, v letech 1799-1839 dařilo udržovat ideál sikhského státu, po jeho smrti se království rozpadlo a bylo ovládnuto britskou Východoindickou společností, a to díky místní armádě tvořené z muslimských a hinduistických vojáku nepaňdžábského původu. Tato armáda se o 8 let později proti Britům vzbouřila a Sikhové, jež se do bojů nepřipojili, pak byli preferování koloniální správou, dostali některé výhody a zvykli si na jakési výsadní postavení. 28)

Každodenní život Sikha

Sikhové se snaží spojit každodenní aktivity se svým náboženstvím, a to jak v tradiční komunitě v Indii nebo kdekoliv ve světě, kde není sikhismus tak rozšířen. Pokud se potkají dva sikhové, pozdraví se nejen stiskem ruky, ale také drobným úklonem a slovy sat srí akál29). Tím dávají najevo duchovní předpoklad a úctu k bližním. Sikhové jsou na první pohled zřetelní, muži a chlapci si nestříhají vlasy, neholí se a vlasy si zahalují do šátků. V případě starší mužské generace se jedná až o pětimetrovou látku, kterou si uvazují do turbanu. Mladší chlapci si pouze učešou drdol a skryjí kouskem látky nebo kapesníku. V případě žen existuje stejné pravidlo o nestříhání vlasů. Mladší dívky si splétají copy, ženy se češou na nejrůznější způsoby a drdoly. Tradičním oděvem žen jsou volné kalhoty, dlouhé rukávy u košile, která sahá až po kolena a šál kolem krku, ideálně průhledný. Barva oděvu závisí na příležitosti. Život v komunitě funguje téměř jako rodinná jednotka. Děti oslovují všechny starší generace jako rodinné příslušníky (strýc, teta, prarodiče). Z tohoto důvodu ale není možné v rámci komunity nebo vesnice uzavírat sňatky, protože vazby mezi lidmi jsou až příliš těsné. Sikhové jsou velmi pohostinní i k cizím lidem, nápomocní a vstřícní. Je pro ně běžné u sebe ubytovat sikhské hosty, nasytit je, případně jim nabídnout finanční pomoc. Séva, neboli ochotná služba, se stává součástí jejich života. Dělají vše pro pohodlí své i druhých, pro domácí pohodu a spokojenost.

Co se týká modliteb, ve všech domácnostech už znějí od rána. Při běžných činnostech, jako při přípravě snídaně, úklidu a jiných, sikhové předříkávají nahlas modlitby nebo se také modlí individuálně. Záleží na rodinné tradici. V případě velkých, prostorných domů, existuje obvykle zvláštní prostor pro vykonávání modliteb, kde se ráno všichni členové rodiny setkají. Někteří chodí také na ranní pobožnost do gurudváry. To samé se koná i ve večerních hodinách. Pro sikhy je modlení, život v pravdě a vyjadřování lásky k Bohu velmi přirozené. Každodenní život je propojen s boží přítomností a připomínáním si Jediného bytí. Zvolání „vahé guru“30), říkají Sikhové před a po každém jídle a před a po každém činu, na kterém jim záleží. 31)

Bohoslužby

Individuální bohuslužba zahrnuje každodenní modlitby z textu Adí Granthu a pravidla osobní očisty. Postup bohoslužby je dán pravidlem Rehat Marjada 32), který byl vydán v roce 1951. Bohoslužby lze vykonávat všude, kde je ticho a klid. Většina Sikhů má ve svých domech sbírku božských písní, které se při bohoslužbě přeříkávají. Jsou zpravidla uloženy v kousku látky na speciálním místě. Tím prakticky vzniká rodinný oltář 33). Každý, kdo má doma výtisk božských písní a hymnů Guru Granth Sáhibu, tím automaticky vytváří ze svého domu gurudváru, místo určené bohoslužbám a modlitbám. Rodinná gurudvára je určena pouze té jedné rodině a veřejnosti je nepřístupná.

Interiér gurudváry Sig ganj Sahib

Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Interior-view-Gurudwara-Sis-Ganj-Sahib-Night-View.jpg

Ranní modlitby, zvané bání, jsou tvořeny pěti hymny: Džap, Džap, Svajá, Benátí čaupáí a Ánand. Jejich účelem je doprovázet jedince duchovním vývojem, ten má pět khand.34) Těchto pět hymnů tvoří spolu s meditací o jméně Nejvyššího tzv. nit ném. Nit ném je každodenní praxe a musí se vykonat před odchodem z domu. Kromě ranních modliteb odříkávájí Sikhové i večerní modlitby rahira a kírtan sohila.

Vždy než se chystají modlit, recitují pětkrát pro klid mysli Múl Mantru. Při meditaci pak Guru Mantru. Múl Mantra představuje sikhskou metafyziku, bytí a skutečnost, vztah k jednotlivci a vesmíru. Existuje řada verzí překladů Múl Mantry, co se však nikdy nemění je úvodní verš, který zní: „Existuje jediné bytí“. Jeden z překladů celé Múl Mantry:

„Existuje jediné bytí. Jeho jméno je pravda. Stvořitel všeho. Bez bázně. Bez zášti. Věční a bez podoby. Nezrozené. Samo o sobě jsoucí. Darem osvětlovatele objevené.“

Guru Mantra je jakási modlitba s širokým významem, nazývá se vahé guru, a Sikhové si jí připomínají Jméno, jediného boha, díky kterému mohou dojít k pravdě a čistotě. 35)

Sborové bohoslužby

Bohoslužby probíhají v gurudvárách, což jsou hlavní instituce sikhistického náboženství. Většinou probíhají v neděli, ale přesný den není vždy stanoven. Označení „gurudvára“ se skládá ze slov guru36) a dvára37). Gurudváry byly postaveny na místech, které jsou historicky spjaty s vývojem sikhismu. Příkladem může být Gurudvára Kesgarh ve městě Anandpuru, kde byla založena v roce 1699 Khalsa. O gurudváry se nyní starají místní sikhské komunity společně se sborem 38).

Gurudvára Sis Ganj Sahib

Dostupné z: https://oindrilade.files.wordpress.com/2015/06/dsc04137.jpg?w=630&h=473

Bohoslužby by měly probíhat podle určitých pravidel, liší se pouze minimálně. Ráno se vždy začíná zpěvem „Asa di var“, poté následují další hymny z písma. Bohoslužba končí čtením přednašeče textu Ardás, sbor je v té chvíli v tichosti. Celý obřad je zakončen rozdělováním posvátného jídla, který představuje rovnost mezi lidmi. 39)

Svátky

Sikhové rozdělují svátky do dvou kategorií: gurpúrab a méla. Gurpúrab je oslava výročí guru a je založena na historických událostech, méla představuje spíše kulturní událost, setkání Sikhů na ulicích, veřejné trhy nebo poutě. Mezi nejznámější svátky patří baisakhí nebo díválí. 40)

Gurpúrab

Název svátku vznikl spojení slov „gur“ a „púrab“ což znamená „Posvátný den“. Sikhové slaví takové dny čtyřikrát do roka, a to 5. ledna jako oslavu narození guru Góvind Singha, 16. června si připomínají umučení guru Ardžana, 24. listopadu také umučení Tégh Bahádara. Čtvrtým gurpúrabem je oslava narození guru Nánaka, která v roce 2015 připadla na 26. listopadu 41). Gurpúraby jsou průvody nebo procesí, které jdou skrz vesnice a města. V čele průvodu jde 5 vysvěcených Sikhů s meči. Symbolizují pět milovaných, zasvěcených sikhů z roku 1699. Součástí průvodu je i palankin 42), na nichž se nesou Guru Granth Sáhib.

Baisakhí

Svátek Baisakhí připadá na 13. a 14. dubna a je jedním z nejvýznamnějších svátků sikhismu. Jedná se o ohlášení počátku lunárního kalendáře, při kterém lidé, především v severní Indii, děkují za úrodu (tím začíná sklizeň pšenice) a v rámci dodržování tradic připravují speciální jídlo, setkávají se s příbuznými, pořádají kulturní nebo i sportovní akce. Součástí svátku jsou samozřejmě náboženské obřady, které se konají spíše v dopoledních hodinách. Na odpoledne připadají oslavy, lidé chodí po hlavních ulicích v průvodu, zpívají zbožné písně. Vrcholem oslav je tanec bhangra, při kterém se tanečníci oblékají do pestrobarevných krojů. 43) Tento svátek je spojován i s oslavou dne založení instituce Khalsy 44).

Holá Móhallá

Den svátku nelze jednoznačně určit, různí se každým rokem, nejčastěji se slaví v březnu. Svátek byl nejprve obdobou hinduistického svátku Holi, který oslavuje konec zimního období, začátek jara, po kterém převzal název. Typicky se oslavuje na ulici společnými tanci, zpěvem, jídlem. Lidé mají připraveny sáčky s barvami, které po sobě navzájem sypají, zejména proto je tento svátek známý svou pestrobarevností. Guru Góvind Singh ovšem takový způsob oslavy odmítal, považoval ji za nevhodnou a nedůstojnou. Uspořádal proto cvičení bojovných umění a simulaci válek, se kterým je tradice spojena dodnes.

Sikhský válečník předvádějící své dovednosti

Dostupné z: http://www.tierraindia.in/travelblog/wp-content/uploads/2014/03/warrior.jpg

Díválí

Sikhové slaví Díválí trochu odlišně než je znám u hinduistů. Historicky spojují svátek s propuštěním šestého guru Hargóvinda, který byl držen v pevnosti. Při příchodu do Amritsaru, posvátného města Sikhů, jej obyvatelstvo přivítalo velkými svícny a lampami. V dnešní době tak probíhají na oslavu jeho osvobození bohoslužby, zapalují se ohňostroje a domy se zdobí nejrůznějšími svícny, svíčkami apod. Vrcholem oslavy je osvícení Zlatého chrámu, nejvýznamnější svatyně sikhského náboženství. 45)

Sikh zapalující svíčky u Harimandiru na svátek Dívalí

Dostupné z: http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2012/11/14/article-2232645-1603505A000005DC-868_634x417.jpg

Sangránd

První den každého měsíce lunárního roku se nazývá Sangránd. Jedná se o nejpříznivější den měsíce a označuje den, kdy Slunce vstupuje do nového znamení zvěrokruhu. Sikhové navštěvují před prací gurudváry, aby se modlili za své rodiny a žádali blaho pro celé lidstvo. Během bohoslužeb se vzývá jméno nového měsíce. V tento první den každého měsíce se na bohoslužbě také čte Bara Maha, hymnus dvanácti měsíců, které složil guru Ardžan, a které předepisují Sikhům pravidla a disciplínu danou pro tento měsíc a popisují určité stadium života a cestu, jakou by se měla ubírat jejich duše.

Rodinné obřady

Sňatek

Sňatek je pro sikhy chápán jako služba bohu, kdy člověk svůj potenciál teprve objeví a uplatní v manželství. Sikhismus zakázal dětské sňatky, které byly v Indii v minulosti běžnou záležitostí. Svatba je brána nejen jako spojení dvou jedinců ale celých rodin, které dovolují přípravu svatby většinou až po dokončení vzdělání a nalezení dobrého pracovního místa. Svatební obřad je spojen s mnoha tradičními rituály. Příkladem může být sihrá bandhí, což je obřad, kdy nejstarší sestra ženicha uváže svému bratru zlatý závoj kolem čela a namaluje kolem očí tmavé stíny. Při tomto obřadu se krmí kobyla, na které poté ženich odjíždí do nevěstina domu. Jeho svědek jej doprovází na koni hned za ním. Za tento obřad ženy, sestry nastávajícího nebo jeho švagrové, dostávají od ženicha dar.

Sikhská svatba

Dostupné z: http://secretweddingblog.com/wp-content/uploads/2013/06/PJ0461.jpg

Milní, formální setkání rodin, probíhá u nevěsty doma. Rodiny se seznamují a vyměňují si dary, šperky nebo přikrývky. Po tomto setkání se všichni odeberou k oficiálnímu obřadu. 46)

Smrt

V případě, že zemře starší člověk, který prožil šťastný život, sikhové nedávají najevo smutek a chápou smrt jako další stadium, kdy se duše osvobodí. Sikhové tedy při pohřebním obřadu chválí Nejvyššího a jsou zde společné prvky se svatebním obřadem, protože stejně jako na svatbě prochází průvod s muzikanty. Zemřelého oblékají do čistých šatů, pokryjí ho prostěradlem.

Sikhský pohřeb Dostupné z: http://i2.wp.com/khalsaforce.in/wp-content/uploads/2015/05/Sikh-tradition-Bapu-tiraloka-Singhs-funeral-1.jpg?fit=1024%2C1024

Sikhové pohřbívají své mrtvé žehem, věří, že tělo je tvořeno čtyřmi částmi a oheň ho dokáže na tyto původní části opět rozložit. Pohřebnímu rituálu jsou přítomny celé rodiny a známí, kteří ihned po skončení rituálu odchází k pozůstalým domů, kde se podává karahprasád47).

Posvátný pudink Karahprasád

Dostupné z: http://www.sikhisidak.com/uploads/4/0/4/0/4040999/4558436.jpg?368

Ten je spojen vždy s radostnou událostí a dává tím najevo ukončení smutku za zemřelého a návrat do běžného života. Desátého dne se ještě uspořádá čtení 48) za zemřelého. Pohřební rituál je jednoznačně nejvýznamnější, jelikož představuje ten jediný stupeň od sjednocení s Nejvyšším bytím. 49)

Sikhové v Evropě

Sikhové jsou lidé v pohybu, působí významně v otázce migrace. Považují se za cestující, přizpůsobivé a dobrodružné lidi. Asi 1,5 milionu sikhů mělo nacházet jinde, než v Indii. Sikhové před dvaceti lety mimo Indii a Velkou Británii téměř neexistovali, dnes je ale situace jiná. Sikhové jsou rozšířeni i v kontinentální Evropě.

Kontakt sikhské a evropské kultury

Sikhové jsou s Evropou propojeni. Jeden z nejstarších záznamů o kontaktu těchto dvou kultur můžeme vidět na dopise portugalského jezuity z roku 1606, který se zmiňuje o mučednictví Guru Arjana. Po další staletí se Evropa se sikhismem seznamovala skrze vojáky, politické reportéry a cestovatele. Na počátku 19. Století Maharaja Ranjit Singh, zakladatel sikhského impéria, vzal do služeb Evropské vojáky z různých zemí, aby svoji armádu naučil evropské vojenské disciplíně.

Hlavní vlny migrace
  1. Po roce 1849, kdy Británie Pandžáb zabrala, se odlišné kultury začaly dostávat do častého kontaktu. Zaměstnávání sikhů v armádě a u policie vedlo k začátku migrace sikhů.
  2. Druhá významná vlna migrace přišla po vyhlášení nezávislosti Indie v r. 1947 a po druhé světové válce. Sikhové se začínali usazovat v různých částech Evropy. Jelikož sikhové také ve velké míře položily své životy v obou světových válkách, staly se tyto dvě události součástí kolektivní paměti sikhů.
  3. Výboje proti asijským menšinám v 70. Letech ve východní Africe donutilo sikhy k migraci do Evropy.
  4. Později také protisikhské vřavy v Indii v 80. Letech vyvodily v mnoho politických azylů v Evropě.

Migrace Sikhů

Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e5/World_Sikh_Pop._Map_2004-02.png

Dnes se setkáváme také s ilegální migrací do Evropy. Úřad pro drogy a kriminalitu uvádí, že se ročně do Evropy pokusí nelegálně emigrovat 20000 mladých obyvatel Pandžábu.50)

Postavení sikhů v Evropě

Vztah sikhů k většinové společnosti, stejně jako podmínky k integraci, které jsou sikhům v evropském prostředí poskytnuty, se poměrně výrazně liší dle konkrétního evropského státu. V jižních zemích, např. v Itálii či Řecku, se úspěšně sikhové integrovali do zemědělského sektoru a jsou majoritou považován za „slušné imigranty“. Zároveň se ale potýkají s dominantními směry, jako je Římskokatolická a Řeckokatolická církev, která často vybízí k asimilaci, spíše než k integraci. Sikhové s setkávají s rozdílnými přístupy k jejich kultuře i v sekularizovanch heterogenních společnostech, jako jsou severské evropské státy. Např. ve Švédsku je turban v případě sikhy u policie povolen. V Dánsku Nemají sikhové povolení nosit u sebe tradiční dýku – Kirpan. Nošení takovéto zbraně se chápe jako urážka Dánského zákonu o zbraních.

Sikhský pochod svobody v červnu 2012 na Trafalgarském náměstí v Londýně

Dostupné z: http://punjab2000.com/wp-content/uploads/2012/06/Sikhs1984_Trafalgar_Square_June2012.jpg

Sikhové jsou poměrně heterogenní skupiny, zahrnují osoby s různým sociálním postavením, náboženským a politickým názorem. Identita sikhy závisí na mnoha faktorech: klan, kasta, (V rámci sikhů v Evropě se dokonce vytvořily skupiny založené na příslušnosti k určité kastě.) Evropští sikhové jsou propojeni s dalšími sikhy po celém světě, a to skrze mezinárodní manželství, globální politiku, poutě, internet. Obecně se dá říci, že sikhové se snaží zachovat si své tradice (kulturní, jazykové a náboženské), což můžeme např. vidět na budování Guardwar. První sikhská motlitebna byla postavena v r. 1911 v Londýně. O století později se na kontinentální Evropě nachází téměř stovka gurudvár a na Britských ostrovech je to ještě dvojnásobek. Většinou se gurudvára chápe jako odpočinkové centrum, kde lidé mohou sdílet svou kulturu a náboženství. Mnoha sikhy jsou guardwary považovány za centrum pro udržování a předávání kulturní a náboženské tradice. Zároveň ale mohou v motlitebnách probíhat názorové výměny a konflikty, kvůli vnitřní různorodosti sikhů (různé sociální postavení a náboženské názory).51)

Sikhismus ve východní Evropě a postkomunistických zemích střední Evropy

Největší a jediná znatelná komunita sikhů ve Východní Evropě a postkomunistických zemích ve střední Evropě se nachází v Polsku. Migrace až na pár výjimek (tzv. výměny expertů) započala po revoluci v roce 1989. Od té doby je Polsko pro malou část sikhů trvalou či tranzitní zemí. Varšavská gurudvára je jediná v celé Východní Evropě (kromě Moskvy) i v postkomunistických státech střední Evropy, což může podporovat další migraci sikhů právě do Polska.

Migrace do Polska

Počet osob, kteří se dostali před rokem 1989 do Polska, je odhadem 30. Tento počet poukazuje na uzavřenost východní Evropy před rokem 1989. Po roce 1989 míra migrace vzrostla, a to do r. 1998, kdy poměrně zásadně klesla. Jednalo se totiž především o nelegální migraci a v tomto období došlo ke zlepšení kontroly polských hranic. Počet migrantů opět stoupl v r. 2001 a 2002, kdy Polsko představovalo především tranzitní zemi.

Po roce 2004, kdy Polsko (a také Česká republika) přistoupilo do EU a po r. 2007, kdy se stalo součástí schengenského prostoru, počet sikhských migrantů vzrostl. Míra nelegální migrace zůstala skoro stejná, legální se ale zdvojnásobila.

Zdá se, že značná část sikhů, kteří se v Polsku usadili, počítali původně s Polskem jen jako s tranzitní zemí, jelikož o postkomunistických evropských zemích neměli žádné povědomí. (A to hlavně imigranti, kteří se do Polska dostali před rokem 2004.) Jako Hlavní důvod sikhů pro usazení v Polsku se zdá být jakási podobnost sikhské a polské kultury. Konkrétně je to vysoká hodnota rodiny, udržování rodinných vztahů a kulturních tradic. Např. v polské rodině je běžné, že dospělí a sezdaní lidé stále žijí se svými rodiči.52)

Socioekonomické postavení sikhských imigrantů

Postavení sikhů žijících v Polsku se velmi proměnilo. Lidé, kteří se do Polska dostali v druhém období migrace (1989-2004) měli nižší vzdělání a naopak imigranti po roce 2004 jsou lidé většinou střední třídy a výše, mají vysoké vzdělání a podnikatelské záměry, a to převážně v dovozu textilu, kůže a jídla. Drtivá většina sikhů bydlí ve městech, konkrétně ve Varšavě se soustřeďuje asi 70 % všech polských sikhů. Jsou to hlavně podnikatelé a studenti. Velké množství sikhů má zkušenost s nelegální prací. Významná část sikhů pracuje s dovozem zboží z Dubaje nebo Indie, dále pracují v restauracích a barech. Část z nich je také nezaměstnaná. Velká většina se vyjadřuje o vztahu sikhů k Polákům jako o více či méně pozitivním.

Zachovávání náboženských tradic

Dle výzkumu, který je uveden v publikaci Sikhs in Europe, jen málo mužů v Polsku nosí turban (asi 8 % z nich). 35 % respondentů uvedlo, že alespoň jednou za měsíc absolvují „bohoslužbu“ v gurudváře. Všichni respondenti uvedli, že chtějí být v kontaktu s ostatními sikhy v Polsku. 87% respondentů bylo posouzeno výzkumem posouzeno jako integrovaných do polské společnosti. 53)

Registrovaná církev

Polská gurudvára

Dostupné z: http://i0.wp.com/sikhgurusandgurdwaras.info/wordpress/wp-content/uploads/2014/05/930-Gurudwara-Singh-Sabha-ul.-Na-Skraju-56-Raszyn-Warsaw-Poland3.jpg

V roce 2007 proběhla registrace sikhské minority v Polsku pod názvem RASP (Religious Association od Sikhs in Poland). Krom toho bylo sikhům uděleno právo nosit na veřejnosti turban a kirpany (dýky). Ve varšavské gurudváře se určila neděle jako den bohoslužeb, kdy se do této jediné gurudváry sjíždí sikhové z celého Polska a dalších oblastí. 54)

Interiér polské gurudváry

Dostupné z: https://www.worldgurudwaras.com/media/com_mtree/images/listings/m/1159.jpg

Sikhové v České republice

V České repubice se dle Sandhu Bhagwnat Singhy, který v ČR působí již od roku 1987, nachází přes 100 sikhů.55) Čeští sikhové, stejně jako ortodoxní sikhové v Paňdžábu nebo ti v západních diasporách cítí větší spřízněnost s muslimy, než s hinduisty. Je to kvůli politické sounáležitosti, jelikož i muslimové i sikhové v Indii tvoří menšinu. Obě skupiny se také snaží o určitou samostatnost svého území v rámci Indie. Respondenti z výzkumu sikhů v Praze se hlásí k ideálům Khalsy. Považují sikhské slavnosti za důležité. Pořádají také spolu s hinduisty v Praze festivaly. Většina pražských sikhů se údajně modlí, a to ráno a večer, jak učí Khalsa. Ortodoxní sikhismus se však zřejmě v Praze nevyskytuje. Na občasný noční satsang, který trvá několik hodiny, tedy již nezbývá čas. Většina sikhů v Praze ani nenosí až na kará žádný z pěti K. Stříhají si vlasy a někdy pijí alkohol, kouří, nebo mají předmanželský sex. Pokud k nějakému z těchto prohřešků dojde, sikha se ráno nemodlí, pustí si kirtán a důkladně se umyje.

Sikh s českými doklady

Dostupné z: http://i.lidovky.cz/14/031/lnc460/KIT5188bb_sikh.png

Sikhové v Praze většinou pozorně sledují dění v Pandžábu. Čtou si pandžábské noviny a sledují satelitní kanály. V České republice se vyskytuje několik azylantů sikhů, pronásledovaných ke konci minulého století indickou vládou. Pro pražské sikhy je také typické pravidelné sledování filmů paňdžábské odnože „bollywoodu“, která vytváří vedle obvyklých žánrů filmy s morální, politickou, náboženskou a sociální tématikou.. Většina pražský sikhů je kasty jatt, která je dominantní také v Pandžábu.56)

Vlastní práce - praktická část

5K (Panj kakke)

Oba respondenti 5K dodržují dle svých možností. Kirpan, tedy meč se již užívá spíš pro speciální příležitosti a při oslavě svátků. Nestříhané, dlouhé vlasy a vousy jsou pro ně typické, stejně tak jako kovový náramek kolem zápěstí.

„5 K znamená Kesh, Kada, kanga, kacha , kirpan. Zavedeny byly desátým sikhským guru gobind Singh Ji, když stvořil Khalsu v roce 1699. Jsou dodržovány křtěnými Sikhy.“

„Jsou důležité, protože dávají Sikhům vlastní identitu.“ (Gurdeep)

„Nikdy nesmíme pít, musíme se modlit denně k Bohu, každé ráno a pak večer, taky se musíme chodit modlit do gurudvary a udržovat kolem sebe čisto a nosit tenhle kovový náramek.“ (Pam)

„ Nošení turbanu je jako nošení koruny každý den. Dodává to sikhům osobnost.“ (Gurdeep)

Harimandir

Význam tohoto místa je pro oba dva z respondentů značný. Gurdeep, který žije v hinduistické části Indie, se tam snaží aspoň jednou za 5 let jet a vzdát tomuto místo holt. Pro Pam se stala návštěva Harimandiru denní rutinou.

„Harimandir sahib je Mekka Sikhů. Sikhové z celého světa tam jezdí. Je to základní zdroj míru a štěstí. Minimálně jednou za pět let se tam snažím jet.“ (Gurdeep)

„Je to velmi mírumilovné místo a je blízko našeho domu, takže tam hodně brzo ráno chodíme.“ (Pam)

Gurudváry

Návštěva gurudváry je každodenní činnost. Gurdeep se při svém časově náročném zaměstnání pokouší aspoň jednu modlitbu denně v gurudváře absolvovat. Pam, která poslední půl rok studuje v Praze, postrádá „svou“ gurudváru stejně jako rodinu.

„Chodit do gurudváry je jako navštívení božské moci, žádám o pomoc s řešením problémů nebo žádám mír nebo lepší život pro ostatní. Do gurudváry se snažím chodit každý den.“ (Gurdeep)

„Gurudvára je jako kostel. Máme tam velkou knihu GuruGranth, modlíme se tam, předčítá se nahlas a soustředíme se na meditaci. V Pandžábu jsem tam chodila denně.“ (Pam)

Zdravení

„Sat sri akal“ je mantra, užívaná sikhi ke zdravení, a to jak při příchodu/setkání, tak i při odchodu. Pro oba respondenty je to zažitý zvyk, který se stal téměř reflexem.

„Sat Sri akal znamená Bůh je jeden a nekonečný. Nebo se podle hinduismu zdravíme pokynutím Namaste. Lidé, co rozumění jazyku se tak zdraví.“ (Gurdeep)

„Znamená to vlastně dobrý den i na shledanou, takže když někdo přijde ke mně domů, řeknu Sat Sri Akal, a když odchází, tak taky.“ (Pam)

Typické chování Sikhů

Jako typické sikhské charakterové vlastnosti označili respondenti zejména slušnost, laskavost, nápomocnost, bezúhonnost a nenásilnost. Na otázku ohledně sikhských válečníků a potažmo teroristických konfliktů v minulém století odmítla Pam odpovědět.

„Typičtí sikhové dodržují 5K a neměli by konzumovat tabák nebo alkohol a vyhýbat se nezákonným aktivitám. Sikh by měl být vždy ve stínu Boha, během každého dne, ráno, večer a v noci recitovat modlitby. A pomáhat potřebným.“ (Gurdeep)

„Musíme být slušní, nikdy nikomu neubližovat, být laskaví ke každému“ (Pam)

Požívání alkoholu, cigaret a jiných omamných látek Sikhismus zakazuje. Oba dva respondenti tento zákaz dodržují.

„Nevadí mi, když to někdo v mém okolí požívá, ale já sama jsem to nikdy neužila.“ (Pam)

„Sikhismus přísně jejich požívání zakazuje. Držím se od nich dál.“ (Gurdeep)

Mezigenerační rozdíly

Oba dva respondenti se shodli na minimálních mezigeneračních rozdílech, co se týče praktikování náboženství. Pravděpodobně to pramenní z hluboké úcty k rodičům a předkům. Sikhské komunity disponují velice silnými vztahy mezi jejími členy. Tak silnýmmi, že jsou manželství uvnitř komunity zakázána.

„Naše náboženské návyky se nenaučí člověk přes noc, chce to hodně opakování a trpělivosti. Já i moje rodina jsme nábožensky založení a návyky mé a mých rodičů jsou stejné.“ (Gurdeep)

„Když jsem doma, tak vstáváme hodně brzo ráno. Poté následuje koupel a modlitba v gurudváře, a to se pořád opakuje.“ (Pam)

Modlitby

Oba dva respondenti se modlí denně, zároveň však přiznávají, že čas od času modlitbu vynechají. Během svého pobytu v Paňdžábu udržuje Pam striktní pravidla sikhské komunity, dle tradice její rodiny. Ačkoliv jí pobyt v Čechách od těchto povinností dává jistou úroveň svobody, snaží se všechna pravidla v rámci možností dodržovat.

„Každodenní modlení je rutina. Ráno děláme japji Sahib, večer to je rehras Sahib a v noci Kirtan Sohila před tím, než se jde spát. Snažím se to dodržovat každý den, ale občas se to nestihne.“ (Gurdeep)

„Modlím se denně, ráno a večer. V Paňdžábu se modlíme i ve školách.“ (Pam)

Svaté texty

Ze svaté knihy Sikhismu se celý den předčítá v gurudvárách, zřejmě proto Gurdeep necítí potřebu svatý text během dne číst. Pam, která je izolována od každodenní návštěvy gurudváry čte každý den. Připomíná si tím svou rodinu a komunitu, kterou zde postrádá.

„Guru Granth Sahib je text, který se skládá z mnoha hinduistických, muslimských, a křesťanských hymnů a dalších náboženství. Je to zejména zpráva světu, aby žil v harmonii a míru a rovnosti všech.“ (Gurdeep)

„Snažím se číst každý den.“ (Pam)

Svátky

Dle odpovědí respondentů, lze odtušit, že jejich zřejmě nejoblíbenějším svátkem je Guru nanak Jayanti, kdy se oslavuje den narození zakladatele sikhismu, gurua Nánaka. Jedná se o jediný svátek, který ve svých výpovědích zmínili oba dva. Rodina Pam ve své tradici neslaví svátky odvozené z hinduismu, například svátek světel, Dívalí.

„ Slavíme Guru nanak jayanti, Guru gobind Singh Jayanti a oslavujeme oběť všech lidí, co byli oddáni Sikhské kultuře.“ (Gurdeep)

„Nejdůležitější je Guru nanak Jayanti, to je nejdůležitější svátek v životě každého Sikha. Je to oslava narozenin zakladatele Sikhismu.“ (Gurdeep)

„Například dnR je den, kdy se narodil první guru. V gurudvarách se dělají veliké oslavy, člověk se tam nají a slaví se a moc se mi po tom stýská.“ (Pam)

Typické jídlo

Co se stravování týče, jsou pro Sikhismus typická zdravá a jednoduchá jídla. Vyhýbat by se měli přejídání nebo konzumaci nezdravých pokrmů. Vše musí být v souladu s pravidlem nikomu neubližovat, žít v harmonii a sdílení s ostatními. Typickým pokrmem je tzv. roti. Roti je placka z celozrnné nebo hnědé pšeničné mouky. Přílohou bývá sabzi 57) a daal 58)

„Typické jídlo se skládá z Makke ki Rori a Sarso ka saag. Po celém světě se to liší a jí to i lidé v zahraničí.“ (Gurdeep)

„Typické jídlo je Sag maki di roti. Stýská se mi po tom.“

Sag maki di roti

Dostupné z: https://distinctlyuniform.files.wordpress.com/2011/11/photo.jpg

Svatby a pohřby

Svatbu vnímají respondenti jako prostředek strávení společného času s blízkými a o společném prožité radosti. Pro Pam, jako dívku má svatba i estetický význam, jelikož nevěsty nosí barevné, zlatem zdobené šaty a šperky.

„Žádné speciální návyky tu nejsou během svatby. Nevěsta a ženich v průvodu obejdou čtyři kolečka kolem Guru Granth Sahib poté, co jsou prohlášeni za manžele, zatímco granthové zpívají posvátné hymny. Při pohřbu se také zpívají modlitby před Shri Guru granth Sahib, takže duše zemřelého pocítí mír.“ (Gurdeep)

„Svatby jsou hlavní. V Pandžábu to není jako tady. Lidé tady spolu žijí a nikdy se nevezmou, ale když jste Sikh a někoho milujete, musíte se vzít. Ženich má turban a meč, nevěsta má nádherné šaty, tetování hennou. Je to skvělá akce, nejdřív se jde do gurudvary, kde se obchází svatá kniha a pak se jde do domu, kde je jídlo a hudba a tanec.“ (Pam)

Sikhská identita

Pro Gurdeepa je znakem sikhské identity nošení turbanu. Žije mimo Paňdžáb a turban mu slouží jako prostředek vyjádření náboženské příslušnosti. Pro Pam je nejdůležitější kovový náramek, kterým deklaruje příslušnost k Sikhismu. Co se týče vztahů mezi Sikhi. Pevnější vazby vznikají v sikhských komunitách mimo Paňdžáb, zatímco v Paňdžábu dochází k jakémusi uvolnění.

„Žiji v dominantně hinduistické oblasti, ale Sikhové tu taky jsou. Žijeme tu jako jedna komunita, jak hlásá Shri Guru granth Sahib. Rovnost a jednakost s každým. Žijeme tu jako bratři a sestry.“ (Gurdeep)

„V Pandžábu je spousta Sikhů, ale vztahy jsou normální, máme sousedy a lidi, které neznáme, klasika.“ (Pam)

Být Sikhem v ČR a v Praze

Pam poslední půl rok studuje na ČZU v Praze, a to díky studentskému vízu. Její náboženská každodennost byla tímto výjezdem značně narušena. Povinné modlitby se snaží dodržovat, jako doma, ale na rozdíl od domova si zde dovolí některé vynechat. Při příjezdu byla striktní vegankou, ale ovlivněn byl i její jídelníček. Nemožnost si zde připravit typickou stravu podle všech pravidel a zvyků vedly k tomu, že se již nevyhýbá potravinám obsahujícím například vejce. Prahu vnímá jako bezpečné místo, kde se může na rozdíl od Pandžábu, bavit mnohem více s přáteli, chodit o klubu a užívat si studentského života. Po rodině se jí velice stýská, stejně tak po všech rituálech a zejména návštěvách gurudváry. Nejbližší gurudvára je ve Würzburgu v Německu a Pam nedisponuje dostatkem času k cestě tam a zpět. Na univerzitě se stýká s lidmi z Indie, avšak nikdo z nich není krom ní, sikhského vyznání.

„Tady vlastně vůbec nejím typická jídla, protože tu nemám nic k jejich přípravě.“

„Moc moc se mi stýská po rodině. Každý den volám matce a ptám se, jak se daří. Chybí mi moji prarodiče.“

„Tady v ČR neznám téměř žádné Sikhy. Jeden pracuje v Palladiu, můžeš ho tam potkat. Ale když se míjíme, tak ho pozdraví, a je to jako být zpátky doma.“

„Velice se mi stýská po mé gurudvaře. V Německu je jedna, ale není čas tam jet, takže když vidím fotku gurudvary, chce se mi brečet, velmi se mi stýská.“

„Co jsem tady, tak se mi hodně změnil život. Začala jsem jíst i věci s vajíčky a trávím víc času s přáteli. V Pandžábu trávíte nejvíc času s rodinou. S mamkou, otcem, prarodiči, s přáteli vlastně vůbec a tady se to změnilo.“

„Tady chodím ven, bavím se třeba i celou noc, je to velký rozdíl. Doma se musím modlit denně, ale tady se tomu občas vyhnu, protože nechci vstávat tak brzo, chci spát, mám hodně práce do školy.“

„Je to tu dobré, ale naprosto odlišné. Tato země je v noci bezpečná. V Indii si v noci vyjít je nebezpečné. Je to tu klidné, čisté, v Indii je hluk a špína. Nejsou tu dopravní problémy a celkově to tu je takové mírumilovné.“ (Pam)

Závěr

Jaký je náboženský život Sikha v Indii a v České republice? Většina náboženských tradic je v sikhismu součástí každodenního života. Dodržují prostá pravidla, modlitba a poděkování je součástí téměř každé domácí práce v rodině i mimo ni. Větší modlitby se vykonávají ráno, večer a v noci a sikhové kvůli nim navštěvují své svatostánky, tzv. gurudváry. Důležité je zdržet se požití alkoholu, tabáku a nezdravých pokrmů. Sikhové jsou vegetariáni, masu se vyhýbají a jeho konzumací by porušili jedno z pravidel sikhismu, a to, že nesmí nikomu ublížit a musí žít v rovnováze s okolním světem.

Sikhismus vznikl v 15. století především jako způsob vymezení se vůči hinduismu, kde je velmi zakořeněn kastovní systém. Správný Sikh dodržuje takzvaných 5K, z nichž je nejčastěji viditelné nošení turbanu a železného náramku kolem zápěstí. Být sikhem znamená být slušný, laskavý vůči druhým a aktivně podporovat rovnost mezi lidmi, nenásilí a mír. V sikhských komunitách existuje velká úcta k rodině a předkům. Veškeré náboženské zvyklosti se v rodinách sdílejí z generace na generaci, proto neexistují rozdíly v praktikování náboženství mezi generacemi v rodině. Tyto zvyklosti se naopak mohou lišit mezi jednotlivými rodinami a komunitami.

Odlišností mezi životem sikha v Čechách a v Indii je mnoho. Indie, zejména Paňdžáb, jako kolébka sikhismu, disponuje všudypřítomnými gurudvárami. Blízkost rodiny a náboženského zázemí nabádá jednotlivce k životu, jak by ho měl sikh prožít. Česká republika je pro sikhy sice pohostinnou zemí, mírumilovnou, bezpečnou, avšak víru zde logicky nemohou praktikovat v takové míře jako ve své domovině. Nejbližší gurudváru najdeme v Německu a zdejším sikhům se nevyplatí tam dojíždět. Možnosti stravování podle sikhské tradice jsou zde taktéž velice omezené. Každodenní rutina, kterou jsou modlitby v průběhu dne, zdejší sikhy neopouští a je rutinou i na území Česka. Velkým rozdílem je trávení volného času. V Paňdžábu se mladým sikhům nenaskytuje tolik příležitostí, jak trávit čas s přáteli a pobývají většinu času v rodinném kruhu. Přínosem náboženství pro sikhy je především jejich vlastní identita, víra v sama sebe a ve svou rodinu. To jim připomíná také kovový náramek na pravém zápěstí, jeden z pěti vnějších charakteristik sikha, který představuje symbol síly a společenství.

Seznam literatury

JACOBSEN, Knut A (ed.) a Kristina MYRVOLD (ed.). Sikhs in Europe: migration, identities and representations. Burlington: Ashgate, c2011, xiv, s. 115-129. ISBN 978-1-4094-2435-2.

KAUR SINGH, Nikky-Guninder. Sikhismus. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 126 s. Světová náboženství (NLN, Lidové noviny). ISBN 80-710-6189-1.

KNOTKOVÁ, Blanka (ed.). Základy asijských náboženství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 269 s. ISBN 80-246-0832-4.

PARTRIDGE, Christopher H (ed.). Lexikon světových náboženství. V Praze: Slovart, c2006, 216- s. ISBN 80-7209-796-2.

WATERSTONE, Richard. Duchovní svět Indie. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1996, 184 s. Magie, tradice, současnost. ISBN 80-858-0946-X.

Indo-pákistánská komunita v Praze: - sociologická studie [online]. Praha, 2007 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/56293/17338078/?q=%7B%22______searchform___search%22%3A%22sikhismus%22%2C%22______searchform___butsearch%22%3A%22Vyhledat%22%2C%22PNzzpSearchListbasic%22%3A1%7D&lang=cs. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Nešpor, Ph.D.

Konec pastafariánství v ČR. A co na to sikhové?. Česká pozice. [online]. 2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/konec-pastafarianstvi-v-cR-a-co-na-to-sikhove-f5v-/tema.aspx?c=A130820_121832_pozice_135292

1) Sikhismus není v ČR registrovanou církví
2) údajně se dostal i do Mekky
3) v překladu znamená žák
4) Knotková, 2004
5) největší část tvoří Nánakovy hymny
6) sikhské chrámy
7) , 13) , 14) , 21) , 22) , 25) , 28) , 31) , 35) , 46) Kaur Singh, 1998; Knotková, 2004
8) Nezměnný
9) Nektar nesmrtelnosti
10) Věčný
11) Pravý učitel
12) , 27) KNOTKOVÁ, Blanka (ed.). Základy asijských náboženství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 269 s. ISBN 80-246-0832-4.
15) Označována taktéž jako skupina čistých sikhů
16) KAUR SINGH, Nikky-Guninder. Sikhismus. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 126 s. Světová náboženství (NLN, Lidové noviny). ISBN 80-710-6189-1.
17) V překladu znamená „lev“
18) Znamená v překladu „princezna“
19) dnes jen malý nožík
20) , 39) , 40) , 43) , 45) , 49) Kaur Singh, 1998
23) rituální sebeupálení ženy na pohřební hranici manžela
24) zakrývání tváře a těla na veřejnosti
26) Paňdžáb byl pro Mughaly velice důležitá oblast
29) „Pravda je věčná“
30) skvělý guru
32) sikhský kodex disciplíny
33) gurudvára
34) Stádií
36) představuje Gru Granth Sáhib
37) znamená bránu domu
38) sangat
41) V roce 2016 to bude 14.listopadu
42) krytá nosítka
44) 13. dubna 1699
47) Posvátný pudink z pšeničné mouky, cukru a másla
48) poslední adrás
50) , 51) , 52) , 54) JACOBSEN, Knut A (ed.) a Kristina MYRVOLD (ed.). Sikhs in Europe: migration, identities and representations. Burlington: Ashgate, c2011, xiv, s. 1-14. ISBN 978-1-4094-2435-2.
53) Integrace se v otázce promítla jako stav, kdy sikhové posílají své děti do školy, navštěvují své sousedy, mají polské přátele, studují Polštinu atd. Tyto specifikace byly ovšem zmíněny jen u poloviny respondentů.
55) Konec pastafariánství v ČR. A co na to sikhové?. Česká pozice. [online]. 2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/konec-pastafarianstvi-v-cR-a-co-na-to-sikhove-f5v-/tema.aspx?c=A130820_121832_pozice_135292
56) Indo-pákistánská komunita v Praze: - sociologická studie [online]. Praha, 2007 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/56293/17338078/?q=%7B%22______searchform___search%22%3A%22sikhismus%22%2C%22______searchform___butsearch%22%3A%22Vyhledat%22%2C%22PNzzpSearchListbasic%22%3A1%7D&lang=cs. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Nešpor, Ph.D.
57) označení pro vařenou zeleninu
58) vařené luštěniny