obrázek domečku-home  logo-FB     časopis Kulturní studia


Jsem žid žijící v České republice. Jak a čím se liším od ateistů?

Borovská Magdaléna, Honzíková Eva, Máslová Barbora

Obrázek 1: Propojení židovské a české vlajky 1)

Úvod a cíl práce

V dnešní době dochází mnohem častěji ke sdílení stejného prostoru více kulturami. I Česká republika je, co se týče lidí a jejich náboženského vyznání, velice rozmanitou zemí. Dochází zde k prolínání křesťanství, judaismu, buddhismu a islámu. Další náboženství jsou zastoupena spíše v menší míře. Většinovou společností v ČR jsou ale ateisté. Ateismus je zde v porovnání s ostatními zeměmi Evropy velmi vysoce zastoupen. Česká republika je dokonce označována za nejvíce ateistickou zemi v Evropě, v celosvětovém měřítku ji překonala pouze Čína a Japonsko.

Tato seminární práce se zabývá podobnostmi a odlišnostmi života židů s většinovou společností České republiky - ateisty. Snaží se objasnit některé znaky židovství a ateismu, což může pomoci v pochopení této problematiky.

Proč bychom se ale měli zabývat životem žida v České republice? Abychom zjistili, jaký má vztah většinová společnost k této menšině, zda respektuje jejich kulturu a ponechává jim jistou možnost tuto kulturu rozvíjet. Skupina židů se nám v současné době může zdát podle počtu poměrně zanedbatelná, avšak z historických důvodů jsou kulturní aktivity této menšiny velmi důležité. Lidé by se tedy měli zajímat o to, kdo vedle nich bydlí a jakou náboženskou víru vyznává.

Čtenář bude v této práci seznámen obecně s historií judaismu a ateismu, sílou víry judaismu a skupinou ateistů a hlavně s oblastmi, kterých se výzkumná otázka a její podotázky týkají. V případě materiální oblasti se jedná o oblékání a stravování. Duchovní oblast pak popisuje židovské tradice/svátky, pohřeb, svatbu a manželský život, přičemž židovské svátky byly vybrány na základě podobnosti se svátky ateistickými, aby mohlo dojít ke srovnání. Cílem této práce je zjistit odpovědi na výzkumnou otázku a její podotázky.

Výzkumná otázka:

Jakým způsobem se liší život žida v České republice od většinové společnosti (ateistů)?

Výzkumné podotázky:

Materiální oblast

V čem se liší styl oblékání žida a ateisty?

Jak se liší stravování žida a ateisty?

Duchovní oblast

Jaké tradice dodržují židé a jaké ateisté?

Jak nahlíží na manželský život židé a jak ateisté?

Metodologie

V seminární práci byly využity techniky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. První krok kvantitativního (verifikačního) výzkumu je formulace problému, následně probíhá numerické šetření, jehož cílem je otestovat hypotézu a předpoklad. Podstata kvantitativního výzkumu spočívá především v získávání obecnějších zákonitostí prostřednictvím matematicko-statistické analýzy. Využívá deduktivní metodu a standardizované techniky, například dotazník, anketa nebo studium statistiky. Výhodou je, že tyto techniky zajišťují vysokou reliabilitu - spolehlivost, avšak nízkou validitu - věrohodnost. Těmito technikami tedy získáme málo informací o mnoho jedincích. Oproti tomu kvalitativní výzkum (explorativní) je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Metody a techniky kvalitativního výzkumu poskytují data, vyjadřující smysl a význam konkrétních lidských projevů. Cílem výzkumu je vytvořit novou hypotézu. Využívá induktivní metodu a nestandardizované či polostandardizované techniky. Mezi tyto techniky patří například zúčastněné pozorování, polostandardizovaný rozhovor a studium osobních dokumentů. Výhodou je, že získané informace jsou vysoce validní, ale na druhou stranu mají nízkou reliabilitu. Získáme tedy mnoho informací o málo jedincích. Při využití technik obou výzkumů dojde k obohacení známé teorie, ale i k vytvoření hypotézy o daném problému.

V práci byla analyzována statistická data týkajících se počtů židů a počtu ateistů. Tato statistika byla nastudována z provedeného sčítání lidu. Druhou zvolenou technikou byl polostandardizovaný rozhovor. Tento druh rozhovoru je výhodný v možnosti doplnění informací od respondentů, kteří o daném problému vědí velice mnoho. Díky tomu bylo možné porozumět, jaký mají respondenti názor na vybrané okruhy témat práce. Nevýhodou tohoto rozhovoru mohou být nevhodně formulované otázky a jejich nepochopení. K špatně formulovaným otázkám se vyjádřila první vybraná respondentka a odmítla odpovědět. Srovnání s ateismem bylo podle ní nesmyslné a práce by tak nezahrnula celou problematiku židovství. Tento problém byl vyřešen nalezením nové respondentky, která má stejnou sílu židovské víry. Té už se otázky nezdály špatné a ráda na ně odpověděla. Další respondenti s otázkami problém neměli a pokud ano, tak si jejich formulaci pojali po svém a neměli potíže s odpověďmi. Informace sesbírané od respondentů nelze generalizovat na celou společnost České republiky. Avšak k nastínění názorů, jako podkladů k této práci, postačí. Pro tuto práci byl použit polostandardizovaný rozhovor se 40-ti otázkami. Otázky byly pokládány respondentům osobně. Během provádění rozhovorů byly odpovědi zapsány a doplněny poznámkami, které dokreslovaly situaci. Rozhovor byl základní konstrukcí této seminární práce, zaměřoval se na materiální a duchovní stránku života respondentů. V některých částech je možné, že se tyto stránky překrývají. Pro práci bylo z materiální oblasti vybráno téma oblékání a stravování. Z oblasti duchovní pak tradice, svátky, které respondenti slaví, pohřeb, svatba a manželský život. V případě svátků byly vybrány takové svátky, které jsou si podobné tématikou, aby bylo zaručeno srovnání. Otázky směřované k ateistovy měly přiblížit, v čem spočívá ateismus a ukázat odlišnost od judaismu.

K rozhovorům byli vybráni tři respondenti. První respondentkou (A) je ortodoxní židovka. S respondentkou jsme vedly osobně polostandardizovaný rozhovor. Pravidla judaismu jsou pro ni neměnná a povinná, tzv. „věrni Tóře“. Druhým respondentem (J) je pán, který dodržuje určité zvyky a tradice, avšak není v porovnání s první respondentkou až tak věřící. Považuje se za liberálního žida, který zachovává jen to, co je pro něho vhodné či příjemné. S tímto respondentem jsme komunikovaly, jak osobně, tak i přes e-mail kvůli jeho pracovní vytíženosti. Třetí respondent (M) je zástupcem většinové společnosti v České republice a je ateistou. Poslední respondent se s námi sešel osobně a dále jsme komunikovali po e-mailu.

respondentpohlavívěknáboženstvísíla náboženské vírybydliště zaměstnání
Ažena40judaismusvysoká ČR personalistka
Jmuž46judaismusstřední až nízká ČR manažer/majitel firmy
Mmuž28ateismusvysoká ČR manažer

Literární rešerše

V cizojazyčné knize Christian´s guide to Judaism od Michaela Lotkera se každý může dočíst o začátcích judaismu, o rozdílech mezi křesťanstvím a judaismem nebo také o mesiáších. Zajímavým poznatkem je například to, že autor označuje židy jako kmen, ke kterému se lze přidat přes konverzi nebo přes náboženství matky. Židé si totiž předávají víru v rodině přes mateřskou linii, pokud máte židovského otce, ale ne matku, nejste bráni jako židé. Neexistují tak žádní poloviční a čtvrteční židé, buď židem jste nebo ne. 2)

Problematikou ateismu se zabývá Dines D´Souza, autor knihy Křesťanství a ateismus úplně jinak. Objektivně zkoumá argumenty a rétoriku ateistů v současné debatě o Bohu a křesťanství. Oponuje ateistům podle jejich vlastních pravidel a dokazuje, že náboženská víra je slučitelná s rozumeme a vědou. Největší předností této knihy je, že zbytečně neustupuje. Výsledkem je objasnění pojmu ateismus, co se pod ním skrývá a zda má svou logickou základnu. Podrobuje ateismus analýze a dokazuje, že jejich tvrzení jsou prázdná a nedůsledná. Tato kniha je spjata s řadou velmi příznivých kritik a je překvapivé, že se k jeho názoru přiklání i kritici, kteří mají obvykle protikladné názory. 3)

Autor Paul Spiegel ukazuje krásu židovství v knize Kdo jsou židé?. Kniha zachycuje intimní výpověď o veškeré kráse, bohatství i bolesti židovské kulturní tradice. Autor došel k závěru, že většina knih popisuje židovství prostřednictvím tragédií, tento „trend“ změnil a ukázal židovství z jiné perspektivy. Zastává názor, že jsou opomíjené důležité složky židovské kulturní totožnosti. Představuje nám každodenní život a hodnoty, které jsou ve společnosti málo známé. 4).

Internetový článek CHAREDIM - Život za branami našeho světa od Elišky Blažkové pojednává o jeruzalémské čtvrti Mea Šearim. Jejími obyvateli jsou ultraortodoxní Židé zvaní „charedim“. Podle autorky si Charedim dodnes udrželi své zvyky a styl oblékání, úzkostlivě dodržují židovské právo a žijí podle jasných pravidel. Autorce článku se podařilo mezi charedim proniknout a také zachytit jejich svět na fofografiích.5)

Kniha Židovské tradice a zvyky od Bedřicha Noska a Pavly Damohorské pojednává o životě věřícího Žida a rituálech, která ho provázejí, o zvyklostech charakteristických pro každodenní život, ale také o svátcích a významných dnech, které jsou nedílnou součástí jeho života. Podle autorů hraje v judaismu stěžejní roli manželský život, neboť jen z tohoto vztahu může dojít k naplnění biblického příkazu „ploďte se a množte se“. Podotýkají však, že manželství v judaismu má svá určitá specifika, která jsou ovlivněna pojetím vztahu muže a ženy, sexuálního života a plození dětí. Autoři se zabývali i židovskými jídelními předpisy, které jsou součástí každodenních zvyklostí. Pevným základem pro židovské stravování však zůstávají ustanovení obsažená v Tóře. 6)

Jan Divecký, autor knihy Židovské svátky, přibližuje důležitost svátků pro Židy a upozorňuje na jejich odlišnost. Zabývá se kalendářem, kde nalezneme přehled všech významných svátků jako je například Pesach a Chanuka. Dochází zde k objasnění jejich kořenů a zasazuje je do příběhů Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a zamyšlení nad rozdílností od kalendáře křesťanského a muslimského. Texty jsou doplněny slovníkem pojmů. Autor dochází k řadě odlišných pojetí a zdůrazňuje podstatu židovských svátků. 7)

Vlastní práce

Představení judaismu a ateismu

Judaismus patří k náboženství, které je vyznávané etnickou skupinou nazývanou židé. Historie judaismu je starší než 4000 let, tudíž jde o první monoteistické náboženství. Judaismus se stal základem pro velké množství moderních náboženství, zejména pak Křesťanství a Islám, které v současnosti patří mezi nejvýznamnější. Judaismus hlásá, že se jednou na Zemi objeví Mesiáš, jenž židům napomůže se stát vyvoleným národem a zavede je do země zaslíbené zemi a znovu vybuduje jeruzalémský Chrám. Židé věří v jediného Boha, jenž stvořil svět a Židy, jako svůj vyvolený národ.

Židovství povoluje uctívat pouze jediného Boha. Jednou z nejposvátnějších věcí v judaismu je právě boží jméno. Raná historie tohoto národa, je přiblížena v hebrejské části Bible, především v části známé jako Pět knih Mojžíšových-Pentateuch nebo Tóra-zákon. 8) Podle tradice je zakladatelem judaismu Abraham a jeho potomci Izák a Jákob, datovaný na počátek 2.tisíciletí př.n.l. Abrahám měl syna Izáka a vnuka Jákoba, jenž měl dvanáct synů. Právě od Jákobových synů se odvozuje 12 židovských kmenů. Vznik židovského náboženství se však datuje do období odchodu Židů z egyptského zajetí, tedy přibližně do 13. století př.n.l., kdy podle Bible obdržel Mojžíš na Sinaji Desatero přikázání. Cesta vedla napříč Sinajskou pouští a trvala čtyřicet let. Právě během tohoto dlouhého putování dal Mojžíš Židům desky zákona, posvátný dokument. 9)

Zásadní zlom v historii nastal po vytvoření Davidova království, kolem r. 1000 př.n.l. a vybudování jeruzalémského Chrámu Šalamounem, 960 př.n.l. Dále tzv. druhá židovská válka, která se odehrávala roku 132-135 n. l., kdy byli Židé definitivně vyhnáni z Jeruzaléma. Po této události došlo k rozsáhlé židovské diaspoře po celém světě. Na území Čech a Moravy se začínající židovské osídlení datuje do 10. století n.l., ze kterého jsou nalezeny první písemné zmínky o židech. Někteří však připisují židovských původ knížeti Sámovi, což odpovídá 8. století n.l. 10)

K vlastnostem judaismu, které ostatní náboženství nesdílejí, patří zachování hebrejštiny jako jazyka biblického čtení a modlitby, zvláštní náboženský kalendář a celá řada rituálů a zvyků. Mezi těmito zvyky a rituály má zásadní postavení především dětská obřízka, stravovací omezení, ale i výběr surovin a způsoby přípravy pokrmů. Dodržování daných obyčejů při různých svátcích a podobně. Všechny tyto zvyky a omezení jsou zakotveny v Bibli. 11) Obrázek 2: Židovská hvězda - Památník Terezín 12)

Základní knihou judaismu je židovská Bible obsahující pouze Starý zákon. Současné podobě se přiblížila někdy po babylonském exilu v 6. století př.n.l. Židé rozlišují tři hlavní části: Tóra, Proroci a Spisy. Tóra se skládá z pěti knih – Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Tato část Bible je připisována Mojžíšovi, který v ní zaznamenává zjevení, které mu sdělil Bůh na hoře Sinaj před 3000 lety. Druhá kniha se nazývá Proroci, tato část pojednává o historii osidlování kanaánu a jsou věnovány činům a výrokům různých proroků; např. Kniha Soudců, Kniha Jozue apod. Spisy, poslední část, obsahují různé texty, které předešlé knihy neobsáhly; například poetické žalmy, knihy čtené při svátcích, historické knihy a letopisy. Svůj význam má také kniha, která napomáhá porozumět a osvojit si pravidla židovského života. Obsahuje kapitoly se svátky, ženami, zemědělstvím, občanským právem, obřady a čistotou. 13)

V současné době se počty židů odhadují na 15-20 tisíc, ale tyto počty nemusí být přesné, protože všichni věřící nejsou registrováni.14) Dle statistického úřadu a jeho sčítání lidí roku 2011 je židů v České republice pouze 345. Což je nesrovnatelné číslo s počty na stránkách Federace židovských obcí. 15)

Tabulka 1: Počet židů v České rebublice 16)

Podle židovského zákona-halachy je považován za žida ten, který se narodil židovské matce nebo konvertoval za daných podmínek. 17) Židé netvoří názorově zcela homogenní skupinu. Existuje spojitá škála, kdy zcela vpravo jsou ultraortodoxní židé a zcela vlevo sekulární židé. Přechody mezi jednotlivými fázemi jsou nejednoznačné.

Tabulka 3: Odnože judaismu 18)

Obecný pojem ateismus se objevuje až v 16. století ve Francii jako hanlivé označení kritiků církve, vědců, materialistických filosofů a jiných. O odmítání bohů a bohoslužeb jsou četná svědectví už od starověku. V západní civilizaci bylo už ve starověkém Řecku teistické náboženství jedním ze základů státu. Ateismus, chápaný ovšem jako nevíra v božstva, v jejichž existenci společnost věřila, byl trestán jako zločin. Ve středověké křesťanské Evropě byl ateismus téměř nemyslitelný. I slabší zpochybnění náboženství bylo chápáno jako hereze a případně pronásledováno inkvizicí. Ateismus je též považován za víru, jde o vědomé a výslovné popření Boží existence. 19).

Nejstarší známé vyjádření ateismu, jak je dnes chápán, lze nalézt u Epikúra, kolem roku 300 př. n. l. a jeho žáků. Sebevědomě vystupuje ateismus teprve až během francouzského osvícenství. Nejradikálnější obraz v dějinách ateismu představuje Ludwig Feuerbach se svou teorií náboženství v dílech Podstata křesťanství a Podstata náboženství, podle kterých leží původ náboženských představ v potřebách a přáních člověka. Podle Nietscheho je zdrojem ateismu u člověka jeho vůle po svobodě. Dalším klasikem ateismu v 19 stol. je Friedrich Nietzsche, který hovoří o smrti Boha a chápe ji jako akt člověka. V 19. století se ateismus dočkal rozvoje v některých filosofických směrech. 20)

Ateisté nemají žádné písemné svaté texty, žádného boha nebo bohy a nepřijímají existenci žádné nadpřirozené říše nebo snad všemocného stvořitele, protože nás k tomu nenutí žádný důkaz. Ateismus je proto rozumné zhodnocení přírody a světa, zatímco náboženství je jen výplod lidské obrazotvornosti. 21)

Jak bylo zmíněno, Česká republika je považována za nejvíce ateistickou zemi v Evropě. V celosvětovém měřítku je na třetím místě. K ateistům se hlásí 30%, tedy přes 3 000 000 lidí.

Tabulka 2: Počet ateistů v České republice 22)

Za ateistu se považuje člověk, který dodržuje doktrínu, že ,,Bůh není“ či ,,Bůh je mrtev“. Konkrétně ateisté věří, že Bůh neexistuje. 23) Křesťanství a ateismus úplně jinak. Ateisté se dají rozdělit do čtyř základních skupin.

Tabulka 4: Skupiny ateistů 24)

Materiální oblast

V této kapitole je popsáno oblékání a stravování, jak z židovského, tak ateistického pohledu. U každé podkapitoly se mohli vyjádřit všichni tři respondenti a tím přiblížit jak se oblékají a stravují. Každá oblast je potom rozdělena, kvůli přehlednosti, na židovský pohled (zde jde o názory respondentů A a J) a ateistický pohled (názor respondenta M).

Oblékání

Židovský pohled

Styl oblečení vychází z oblečení východoevropských židů z 16.–17. století, konkrétně je inspirováno oblečením polských a ukrajinských sedláků a šlechticů. Společnými znaky jsou prakticky pouze kippa (v jazyce jidiš jarmulka), talit a plnovous. 25) Většinou je na volbě člověka, jestli bude jarmulku nosit neustále nebo jen v předepsaných okamžicích. Její nošení je bráno za výraz zbožnosti. V Talmudu je napsáno, že jarmulka má připomínat Boha coby vyšší autoritu, která stojí nad židy. Nosí se potom proto, aby člověk nestál před Bohem nahý. U stylu oblékání a vzhledu židů záleží především na tom, nakolik je žid ortodoxní. Jednotlivé židovské komunity poznáte například podle barvy, tvaru a materiálu jarmulky. Židé si mohou vybírat ze saténu, bavlny, sametu nebo háčkovaných jarmulek. Oblečení, které nosí ortodoxní muži, bývá ve většině případů černé. Mnozí z nich nosí dlouhý černý kabát zvaný „kaftan“ a bílou košili. O svátcích dávají přednost jiným barvám, například zlaté a bílé. Při ranní modlitbě nosí muži talit, modlitební plášť, který se nosí přes ramena nebo přes hlavu. Příkladem bílého oděvu je tzv. kitl, jedná se o jednoduchý bílý oblek symbolizující čistotu a pomíjivost lidského života. Muži nosí převážně jarmulku, některé skupiny dávají přednost klasickému klobouku, jiné nosí nízký klobouk se širokou střechou a setkáme se i s beranicemi. Dívky nosí tmavé sukně v předepsané délce, blůzy s dlouhým rukávem a vlasy spletené do copu. 26) U silně ortodoxních židů platí, že ženy mají mít zakryté kotníky, pokud ne přímo sukní, tak alespoň punčochami. Velmi ortodoxní ženy mívají na veřejnosti pokrývky hlavy, tradičněji šátek, ale dnes jsou v oblibě spíše kloboučky. Vdané ženy musí vlasy schovávat pod šátkem, některé si po svatbě hlavu oholí a na veřejnosti nosí paruku. 27) V případě liberálních a dalších skupin, se židé oblékají téměř stejně jako většinová společnost. Výjimky tvoří synagogy, židovské hřbitovy nebo při oslavách svátků, další příležitostí je potom čtení a studium Tóry, zde mají ženy zakrytá ramena a muži nosí pokrývku hlavy. 28)

Obrázek 3: Jarmulka 29)

Respondentka A si nemyslí, že by existovalo typicky židovské oblečení. Už proto, že židovská diaspora je různorodá a rozlehlá. Ortodoxní židé si ponechávají typické pejzy, černý klobouk a bílou košili, ale v České republice nenarazíte na striktně oblečeného žida. Zastává názoru, že základem je, aby oblečení bylo čisté a upravené. „Žena by neměla chodit vyzývavě“ dodala respondentka. Ona sama si zakládá na tom, aby měla zakrytá kolena a nejlépe i kotníky. Židovské tradiční oblečení se odvíjí od komunit, kde židé žijí. Respondentka si myslí, že v České republice a v některých koutech světa už to neplatí. Zbožní židé, muži a vdané ženy, pak obvykle nosí pokrývku hlavy, jedná se o nošení jarmulky. Dále k výbavě patří modlitební plášť, černý dlouhý kabát a v některých případech i klobouk. Ačkoliv je naše respondentka silně věřící, obléká se tak, aby to vyhovovalo jí. Židovské ženy, jak bylo uvedeno, mají určené jen dlouhé sukně a dlouhé rukávy, tudíž omezení není zásadní. „Takto striktně oblékaná chodím pouze do synagogy. Do práce se oblékám pohodlně a do společnosti „na efekt“,“ dodala respondentka. K odlišení od většinové společnosti prý u nás nedochází. „Naopak židé většinou reflektují a přizpůsobí dle svých potřeb své oblékání většinové společnosti, kde žijí. Tak například v Evropě konzervativní Židé nosí muži obleky a ženy paruky a elegantní kloboučky, zatímco u Židů pocházejících kdysi z arabských zemí by to byly spíše šátky.“

Respondent J považuje za tradiční oblečení jarmulku. „Když si vzpomenu na ortodoxní židy, setkal jsem se s tím, že mají černý dlouhý kabát, bílou košili a klobouk. V některých případech jsem se setkal i s beranicí. Já teda vlastním jarmulku, kterou nosím do synagogy, ale přiznám se, že tam docházím zřídka.“ Respondent nechodí na pravidelné bohoslužby, nosí tedy jarmulku nárazově. Oblečení celkově se odvíjí od obce či skupiny, ze které pocházíte, tak není jednoznačně určené. Zastává názoru, že se spíše jedná o zásady, které by se měly dodržovat. V případech společenské akce či práce nosí prakticky stejné oblečení. „Mě se prakticky tyto dvě věci spojují. Pracuji jako manažer, tudíž do práce chodím v obleku. Součástí mého každodenního života je sako, košile a elegantní kalhoty. Proto nenastane výrazná změna, když se vydám na společenskou akci.“ Respondent respektuje své židovské kořeny, ale tradiční oblečení s tím spojené nemá. „Od většinové společnosti se neodlišuji. Myslím si, že tím židé ukazují svou skromnost a odlišnost.“ Podle respondenta se židé snaží ukázat, že uznávají jiné hodnoty. Ale stojí si za tím, že tradiční oblečení není „gró“ jejich náboženství. „Nemyslím si, že by to bylo důležité, ale například v případě jarmulky se jedná o projev zbožnosti“.

Ateistický pohled

V ateistické společnosti výrazné odlišnosti v oblékání nenajdeme. Každý samozřejmě může nosit klobouk nebo se oblékat střídmě, nikde však není stanoveno přesné oblečení. Nemůžeme definovat přesná pravidla oblékání většinové společnosti, u ateistů se oblečení odráží od události. Při společenských akcích je vhodné, aby ženy měly večerní šaty a muži sako, košili a společenské kalhoty. Toto mužské oblečení se dá uplatnit i do práce, v tomto případě ženy nosí kostýmky. Mezi volnočasové oblečení můžeme řadit džíny a triko. Každý se obléká podle svého vkusu nebo stylu, který se může odvíjet například od stylu hudby.

Respondent M se řadí do většinové společnosti i stylem oblékání. Dodržuje jistá etická pravidla. Do práce volí společenský oděv, ve volném čase upřednostňuje pohodlí a šmrnc. „Ano jsem manager, takže musím nějak vypadat. Nejčastěji nosím oblek, nebo alespoň lepší kalhoty a košili. V pátek potom třeba džínsy a košili. V případě společenských událostí, záleží na tom, v jakém prostředí se bude odehrávat. Do hospody se obleču, tak jak je mi to pohodlné, třeba do kalhot a mikiny. Na ples nebo nějakou větší událost si potom zásadně beru oblek.“ Jak bylo zmíněno výše, nespojuje s ateismem tradiční oblečení. „Myslím si, že se neodlišuji od většinové společnosti, spíše do ní zapadám. I když moji kolegové v práci až tak moc obleky nenosí, na ty jsem tam zaměřený téměř jediný.“ Respondent vyzdvihuje důležitost tradičního oblečení hlavně u jiných náboženství než u ateismu. „Myslím si, že si chtějí zachovat své hodnoty. Dát najevo svou odlišnost ať už od jiného náboženství nebo od určitých skupin.“ Pro ateismus není tradiční oblečení potřebné. „Ateismem dokazujeme, že Bůh neexistuje, tudíž nemáme potřebu dokazovat svou odlišnost, každý si můžeme nosit, co chceme. To co je nám pohodlné, líbí se nám nebo se to hodí například ke stylu hudby, kterou posloucháme.“

Stravování

Židovský pohled

V domácnosti židů se dbá na udržování kašrutu neboli košeru - čistoty a tedy i dovolenosti jídla. Konkrétní jídelní předpisy jsou pevně stanoveny v Tóře. Podle Tóry je dovoleno jíst maso „čistých živočichů“, kteří byli zabiti předepsaným způsobem. Ten spočívá v rychlém a jednorázovém protnutí hrdla živočicha a rychlém odvodu jeho krve, protože požívání krve je výslovně Tórou zakázáno.30) Židé tedy mohou jíst maso přežvýkavých sudokopytníků, co mají kopýtka úplně rozdělená. Je to například hovězí, skopové nebo kozí. Dále mohou konzumovat drůbeží a ryby. Naopak mezi maso „nečistých živočichů“, které židé nesmí podle Tóry konzumovat, patří maso velbloudů, králíků, mořských živočichů, kteří nemají šupiny ani žábry, svobodně žijících ptáků, dravců a především prasat. Ta jsou sice sudokopytníky, ale nepřežvykují.31) Respondentka A vaří skoro každý den a při vaření dodržuje pravidla kašrutu. K tomu, co není dovoleno konzumovat, se vyjádřila takto: „Jsou to ty pokrmy, nebo druhy zvířat, které jsou specifikovány dle pravidel kašrutu obecně, anebo věci, které nemají tzv. Hechšer – značku, certifikaci, že výrobek je košer.“ Respondent J dodal, že: „Je zakázáno jíst určité druhy zvířat, například vepře, koně a z ryb úhoře či jesetera.“ Obecně pak výrobky, poživatiny, ale i restaurace, které jsou košer, se dají rozpoznat podle tzv. hechšer certifikace (H), která označuje, že byly zachovány zásady kašrutu při zacházení s poživatinami. Tyto potraviny je možné například nakoupit v Košer obchodě a Bio prodejně. Respondenti A a J nejčastěji nakupují suroviny na vaření v supermarketu. J: „V košer obchodě jsem se byl podivat jen párkrát.“

Tabulka 5: Seznam obchodů s košer potravinami 32)

Tradiční židovská domácnost dodržující kašrut disponuje základními druhy nádobí - na masité a na mléčné potraviny. Kuchařky/kuchaři pak musí mít zvláštní sadu hrnců, rozdílné nádobí a příbory na tyto potraviny. Respondentka A dodržuje košer kuchyň. A: „Ano, máme rozdílné nádobí na přípravu masitého a mléčného jídla.“ Responddent J však košer kuchyň nedodržuje. J: „Sice respektuji svoje židovské kořeny, pravidla košer kuchyně ale nedodržuju.“ Vzhledem k zákazu míchání mléčné a masité stravy je nutné, aby nádobí bylo pak důkladně vyčištěno (košérováno). Například nádobí ze dřeva či kovu se košerují vařicí vodou.33) Zajímavostí je, že po masitém obědě si židé musí dát 6 hodin pauzu, než mohou vypít kávu s mlékem. 34) To potvrdil i respondent J: „Pokud sníte maso nesmíte šest hodin jíst pokrm z mléka nebo ho pít. Naopak je nutné čekat jednu hodinu, než se můžete po mléku zakousnout třeba do hovězího řízku.“

Mezi tradiční židovské pokrmy patří hlavně šoulet, což je pokrm z luštěnin obsahující kvalitní maso (nejčastěji husu), dále sladký cimes - dezert ze švetek nebo z mrkve, kugl - cibulový koláč, maces - nekvašený chléb z pšeničné mouky a gefilte fish - smažená ryba s kůží a s celou hlavou, rozporcovaná na díly a naplněná nádivkou. 35) Oblíbeným tradičním jídlem respondentky A je šoulet a cimes. Respondentka A vaří tato oblíbená jídla alespoň jednou za týden. Další tradiční jídla vaří jen když je na to čas a jsou vhodné okolnosti, například svátky. Na otázku nejtradičnějšího jídla ale respondentka nedokázala odpovědět. A: „To nedokážu říct, židovská kuchyně je typická hlavně tím, že je košer.“ Mezi oblíbené tradiční jídlo respondenta J patří také šoulet, dále pak kugl, gefilte fish a macesy. Respondent J vaří tradiční jídla ale jen jednou za čas. „Já často tradiční jídlo nevařím, ale když jsem byl malý, maminka je vařila často. I když moc rád vařím a myslím si, že jsem v tom dobrý, nyní dávám přednost jiným kuchyním.“ Respondent J ale zmínil, že během chanukového období dělá tradiční bramboráky. J: „Jak vám jiní potvrdí, tento pokrm vyžaduje při přípravě mnoho oleje a olej přeci patří k chanukovému příběhu.“ Na další svátky tradiční jídla ale nevaří. J: „Bylo by to hezké, ale na takové věci nemám čas a předpokládám, že zbytek rodiny by to nejedl.“ Podle respondenta J může být nejtradičnějším jídlem šoulet, macesové knedlíčky a placky, které nemají kvásek a jí se během Pesachu. J: „Máme ale tolik různých receptů a chutí, že nemůžu říct, co je nejtradičnější.“

Ateistický pohled

U ateistů taková pravidla spojená se stravováním ale nenajdeme. M: „O žádných pravidlech stravování nevím. Nekupujeme ani Bio nebo tak něco.“ Pokud však člověk není na něco alergický nebo si nehlídá, aby jedl například pouze bio potraviny. Ale to se nejspíše nedá počítat jako pravidla stravování. M: „Jsem alergický na oříšky, takže těm se vyhýbám, ale to je spíš osobní problém.“ Potraviny se dají koupit v různých obchodech. Nejčastěji respondent M nakupuje v obchodech, které má blízko domova. M: „Nejvíc je to asi Lidl a Albert. Neřešíme moc kvalitu surovin, nakupujeme hlavně to, co chceme.“

Co se týká přípravy jídla, tak ateisté nemají striktně dáno, že tento hrnec je na maso a jiný na mléko. Proto je zrovna v této podkapitole velice markantní rozdíl mezi judaistickou a ateistickou společností.

Základem pro českou kuchyni jsou suroviny, které se daly vypěstovat doma. Na jídelníčku zpravidla nechybí vepřové maso, polní plodiny, ovoce a zelenina. Mezi tradiční česká jídla pak patří svíčková a vepřo-knedlo-zelo. Podle respondenta M tyto dvě jídla patří mezi ty nejtradičnější. M: „To bude asi svíčková nebo možná knedlo, zelo, vepřo. Moc nevím, jak se váží s ateismem, ale tyhle jídla jsou celkově tradiční pro Českou republiku.“ Nezastupitelnou roli pak hrají i smetanové omáčky, jako je koprová nebo houbová omáčka, také polévky a sladké dezerty, především buchty a koláče.36) Respondent M doma sice až tak moc nevaří, ale jednou do týdne dělá jeho oblíbený guláš a řízky. Občas peče buchty a koláče se svou přítelkyní. M: „Sem tam potom míváme svíčkovou nebo koprovku a rajskou, ty už ne ale tak často.“ Na Vánoce pak respondent M se svou přítelkyní dělají tradičního kapra a pečou vánoční cukroví.

Duchovní oblast

Další kapitoly jsou věnovány tradicím, jako jsou svátky, které respondenti slaví, pohřbu a svatbě a následně také manželskému životu. Všechny části jsou doplněné o výpovědi respondentů a opět rozděleny na židovský pohled (respondenti A a J) a ateistický pohled (respondent M).

Tradice

Tradice jsou důležité jak pro židy, tak pro ateisty. Liberální židé si vybírají, jaké tradice budou ve svém životě dodržovat, i respondent J: „Jen některé.“ Dodržuje například: „rozsvěcím chanukový svícen. Podstoupil jsem bar micva.“ K důležitosti tradic se respondentka A vyjádřila jednoduše „Ano.“ Uznává, jak se sama vyjádřila, tradice judaismu. V židovství jsou jasné tradice, které se mohou dodržovat, důležitost tradic u respondenta J: „Ano, mají své opodstatnění.“ U ateistů by se spíše dalo mluvit o tradicích převzatých z křesťanství. Tento fakt může důležitost tradic v ateismu jaksi narušovat, respondent M přišel s tímto názorem: „Jelikož máme hodně tradic převzatých z křesťanství a ani moc nevíme, proč vlastně něco slavíme, tak asi nejsou. Pro každého je důležité něco jiného a je na něm, čím se bude řídit a co bude slavit.“ Jak odpověděl respondent M i pro něj hrají určité tradice velkou roli v životě: „Zatím jsem ji nedodržel, ale určitě to bude svatba. Někde na úřadě možná nebo na zámku. Potom bych asi uvedl Vánoce, myslím, že už dneska neznamenají, to, co dříve. Nějaký křesťanský a božský základ se asi moc neřeší. Jen každý chce nakoupit dárky a udělat blízkým radost. Taky se k nám do Česka hodně dostávají trendy z ciziny, jako například Santa Claus, který s našimi Vánocemi nemá co do činění.“

V obou náboženství je možné, aby si věřící vybrali, jaké vlastně tradice bude chtít ve svém životě dodržovat a také uznávat za své. I respondent M má svůj názor na uznávání tradic: „Nejvíc asi Vánoce, Velikonoce, a když jsem byl malý tak i Mikuláše. Vždycky jsem se bál čertů, ale těšil jsem se na dobroty. Potom to bude taky úřední svatba nebo taky pohřeb. Což mi připomíná dušičky, když jsem ještě bydlel s rodiči, tak jsme každý rok 2. listopadu jezdili na hrob.“ Každý má možnost označit některou tradici jako svou nejoblíbenější, tak to udělal i respondent M: „Budou to asi narozeniny, nejen moje, ale kohokoliv blízkého. Člověk, by měl vědět, jak dlouho je na světě a aspoň jednou za rok si říct, jestli vede svůj život dobře a možná ho i přehodnotit. Jako malý jsem miloval, když mi máma upekla dort, dělá to ještě doteď, když o to poprosím. Proto mám rád narozeniny, kvůli dortu a také tomu, že se sejdu s přáteli a můžu pořádně oslavovat.“ Nejdůležitějšími tradicemi pro respondenta J jsou: „Například obřízka, bar micva a pohřeb do země. Klasický pohřeb považuji za uctění mých předků. Je to výraz úcty židům, poté, co si museli zažit.“ Těmito tradicemi jsou potom pro respondentku A: „Myslíte, který svátek? Nebo který náboženský úkon? V každém případě by to bylo asi svěcení šabatu, nebo pamatování na šabat. Instituce šabatu je v judaismu klíčová pro zachování toho náboženství, pro připomínku rovnosti všech lidí a oddělení sakrálního od všedního. Nejdůležitější je tedy pro mne asi zapalování šabatových svíc.“

V České republice žije mnoho národností, a tak zde můžeme najít i mnoho náboženství a jejich tradic. Někdy mohou být rozdílné tradice a jejich vnímání překážkou v soužití této masy lidí. Respondent M má o problému odlišných náboženských tradic a jejich překážek v soužití lidí v České republice jasnou představu: „Řekl bych, že ano. Hlavně někteří radikální zbožní lidé, někdy se svými tradicemi přehání. Nejsem moc pro tradiční rozdělení prací v rodině, nebo že by žena měla poslouchat svého manžela. Myslím, ale že by všichni mohli žít na jednom místě s různými náboženstvími, jen kdyby se trochu každý přizpůsobil tomu druhému.“ Odlišný názor má respondent J: „Ne, to si nemyslím.“ Stejně odpověděla i respondentka A: „Ne, to si nemyslím.“

Mimo tradic se lidé v životě řídí i mravními hodnotami, odpovědi všech respondentů jsou podobné. J: „Chovej se tak, jak chceš, aby se k tobě chovali jiní. Co si neuděláš sám, to nemáš. A řídím se některými základními přikázáními.“ M: „Řídím se hlavně tím, čemu mě učili rodiče. Že holky se nemlátí, mělo by se pomáhat slabším a člověk by měl být schopný postarat se sám o sebe a jako chlap bych se měl postarat i o rodinu. Tak nějak se řídím svým mozkem a intuicí. Nedělám nikomu nic, co bych nechtěl, aby dělal on mě.“ A: „Kdysi někdo řekl, že nejdůležitější je nečinit ostatním to, co nechceš, aby činili tobě. Já bych k tomu ještě dodala ono známé „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“. Ostatní jsou jen interpretace a komentář.“

Chanuka a Vánoce/Adventní neděle

Židovský pohled

Ačkoli je Chanuka menší náboženský svátek, je to jeden z nejvíce slavených židovských svátků. Slaví se jako připomínka náboženské svobody, znovu zasvěcení chrámu v Jeruzalémě a zázraku oleje, který hořel osm dní. 37) Začíná každý rok v jiný den v době adventu a vánočních svátků. Samotní židé Chanuku jako oslavu Vánoc ale nepočítají. Některé jejich zvyky, ale vánoční tradice velmi připomínají. Dle židovského kalendáře začíná Chanuka 25. den měsíce kislev. Měsíc kislev je podle našeho kalendáře v období od konce listopadu do konce prosince. 38) V letošním roce (2016) bude Chanuka začínat 25. prosince. Minulý rok to potom bylo 7. prosince a rok předtím 17. prosince. V dalších letech datum zahájení Chanuky připadá na 13., 3., 23. a 11. prosince. Chanuka, nebo-li také Svátek světel, se slaví osm dní. Hlavním symbolem je postupné zapalování osmi svíček nebo olejových lampiček v přesném pořadí na tradičním židovském svícnu při odříkávání tradiční žehnací modlitby. 39) Chanukia, jak se svícen nazývá, má osm ramen pro osm svíček v jedné řadě a jedno rameno oddělené pro pomocnou svíci zvanou, šamaš“ /sluha/. Svíčky kromě zázraku oleje představují vítězství světla nad tmou a světlo Tóry. 40)

Obrázek 4: Chanukia 41)

Zapalování svíček má svá pravidla. První den se zapálí jedna svíčka, druhý den dvě a tak dále, až osmý den hoří všech osm svíček. Svíčky chanukie se nezapalují zápalkami ani zapalovačem, ale pomocí tzv. „šamaše“ Což je devátá svíce, která je také zapalována každý večer, ale je umístěna na zvláštním místě, trochu vyčnívá z celého svícnu. Následně se svícen dá na dobře viditelné místo, pokud je to možné, tak třeba u vchodu do domu nebo u branky na dvůr, či alespoň do okna. Je to z důvodu, aby se „dále šířili chanukový zázrak do světa.“ 42) Chanukia patří mezi tradiční předměty judaismu, k těm se vyjádřil respondent J takto: „Na dveřích máme mezuzy, dále šabatové svícny, chanukiji, talit, kipy, a židovské knihy.“ Obdobně to má i respondentka A: „Na dveřích máme mezuzy, dále šabatové svícny, chanukiji, tefilin, talit, kipy, natlu na umývání rukou, sadu nádobí na Pesah a talíř na seder Pesah, a dále sidury, machzory, tištěný Tanach a další knihy.“

Co se týče předávání dárků ty se původně v Chanuce nedávaly, v dnešní době však děti nějaké malé dárečky dostávají. Při Chanuce židé zpívají tradiční píseň „Mocná skála“ – Maoz cur. Podle Židů je ale Chanuka dávána do souvislosti s Vánocemi jen díky období, ve kterém se odehrává a má úplně jiné poslání. Protože většina ostatních židovských svátků se odehrává především uvnitř společenství, tak právě Chanuka toto náboženství představuje otevřeně všem ostatním. To je také důvod, proč se koná i mnoho oslav, které jsou otevřené veřejnosti nebo se odehrávají na veřejných místech. Během Chanuky židé standardně pracují, výjimkou je však, že mohou odejít z práce dřív, aby stihli zapálit svíčky na Chanukie. V Izraeli jsou v této době zavřené školy, není to však z žádného náboženského důvodu. 43)

Při Chanuce se jí typická jídla například sufganiot-koblihy nebo levivot-bramboráky či bramborové placky. Obě jídla se připravují na oleji. 44) Respondent J slaví Chanuku, ale i Vánoce i když je židem. „Vánoce slavíme, jelikož jsem se oženil s pravoslavnou ženou a mám s ní děti, které nepřijali ani jedno náboženství. Kvůli nim děláme klasické Vánoce se stromečkem a dárky. Samozřejmě si v tom období vzpomeneme na chanuku a její příběh. Se začátkem Chanuky se pojí i společný oběd s přáteli, kteří udělají bramboráky.“ Respondent A Vánoce neslaví, naopak Chanuku oslavuje s celou rodinou: „Vánoce neslavíme, ale rádi se chodíme projít na předvánoční trhy ve městě. Také přejeme „Veselé Vánoce“ svým přátelům a známým, co je slaví. Chanuku slavíme. Rozsvěcíme osmiramenný svícen, chanukiji, podle pravidel, která k tomu náleží. Každý večer jednu svíčku navíc poté, co odříkáme příslušné požehnání. U nás doma máme pro celý byt jeden svícen, u kterého se sejdeme, ale jsou i rodiny, kde má každý má svou osobní chanukiji. Jinak se na tuto dobu krmíme koblihami, kterým říkáme sufganijot a bramboráčky, kterým se říká levivot nebo latkes. Jsou to pokrmy typické k Chanuce. Na Chanuku si nedáváme dárky, i když vím, že i toto se v některých domácnostech drží.“

Obrázek 5: Chanuka 45)

Ateistický pohled

Vánoce jsou pro ateisty důležitým svátkem, největší oslavou roku, který převzali od křesťanů, slaví ho s podobnými tradicemi, avšak po svém. Vánoce jsou svátky rodinného setkávání, vzájemného předávání dárků a zdobení vánočního stromku. Jako tradiční jídlo se bere smažený kapr, v některých rodinách zaměněný za řízky, s bramborovým salátem. Jako tradiční se bere zpívání koled, vlastně už od pohanů, které se zpívají především u vánočního stromečku. Ateisté si každou adventní neděli, které začínají měsíc před 24. prosincem, zapalují svíčku na adventním věnci, při této příležitosti si každý může něco přát. Kromě zmíněných věcí nemají ateisté žádné tradiční předměty spojené s Vánoci. Každý má to, co se mu líbí a chce v tomto období mít u sebe. Respondent M se tradičním předmětům vyjádřil takto: „Umělý vánoční stromek od loňska? Neznám tradiční ateistické předměty. Máme doma, všechno, co má standardní rodina, avšak to nemá význam pro ateismus.“

Dárky nechává pod stromečkem Ježíšek, ten nepozorovaně přichází do bytů a domů a rozdává radost. Jen málokdy se bere jako malý Ježíš Kristus. Hlavně malé děti věří, že Ježíšek existuje, ale za nějaký čas pochopí, že dárky kupují členové rodiny. Proto je při Vánocích hlavní věcí a lidé by měli být pospolu. Co se týče volna v práci, ateisté žádné nemají, kromě svátečních dní, kdy je každý doma nebo u širší rodiny, někteří vedoucí potom své zaměstnance před Štědrým dnem pouští dříve domů. Volno potom mohou mít, pokud si vezmou dovolenou, což může být v České republice jak u židů, tak u ateistů. Děti potom mají vánoční prázdniny, takže mají klid na prožití vánočních svátků. 46) Respondent M na otázku, zda slaví Vánoce, odpověděl: „Ano slavím. Pečeme doma cukroví a vánočku, pak připravujeme kapra a bramborový salát k němu. Snažíme se dodržet, že 24. nic nejíme, abychom viděli zlatý prasátko, ale většinou se mi tohle moc nepodaří. Máme ozdobený stromeček, ten zdobíme už dřív před Štědrým dnem. Rozdáváme si dárky, pak večeříme a večer nesmí chybět nějaká tradiční pohádka. Třeba Tři oříšky pro Popelku nebo některá z nově natočených. Pohádky u nás celkově jednou v televizi celý den.“

Obrázek 6: Vánoční stromeček 47)

Pesach a Velikonoce

Židovský pohled

Pesach je nejdůležitějším židovským svátkem především u ortodoxních Židů. Připomíná se jím vysvobození izraelského národa ze zajetí v Egyptě. Samotné slovo pesach znamená v překladu „překročení“. Z Egypta se Židé dostali s Hospodinovou pomocí, kdy na egyptský lid poslal deset božích ran. Při poslední desáté ráně v Egyptě zemřelo vše prvorozené, přežili jen ti, kteří hledali ochranu u Boha, což byli právě Židé. Aby se pod boží ochranu dostali, musela každá židovská rodina obětovat beránka a jeho krví následně pomazat rám dveří u svého domu. Tímto způsobem se Židé zachránili před božím hněvem a zkázou. Pesach začíná 15. nisanu a končí 21. nisanu. 48) Po celý týden se vaří jídla, při kterých se samozřejmě musí dbát na pravidla košer stravování. Pesachová večeře má svůj vlastní název a tím je Seder, to v překladu znamená „pořádek“, tím pádem je jasné, že večeře má svá pravidla. V rodině se předčítají vyprávění, která se vztahují k osvobození a během večeře se několikrát žehná nad pohárem vína. Servíruje se chléb Maces, ten je nekvašený, protože Židé při svém útěku museli rychle vyrazit na cestu a neměli čas čekat až jim těsto na chléb vykyne.

Židé připravují také sedarovou mísu, na té musí být opečená kost, která symbolizuje obětovaného beránka, vejce natvrdo jako symbol nového života, macesy, hořké byliny připomínající hořkost otroctví, slanou vodu jakožto slzy, nebo rozdělené rákosové moře, a sladkou hmotu z jablek, oříšků, datlí, skořice a červeného vína na znamení malty, se kterou byli židovští otroci nuceni pracovat, a krve, která byla v Egyptě prolita 49) Respondent J neslaví ani Pesach ani Velikonoce, proto jeho odpověď na otázku týkající se těchto svátků zní: „Velikonoce klasicky neslavíme,max ozdobíme vajíčka.“ Podobně jako u Vánoc/Chanuky respondentka A neslaví Velikonoce, slaví však Pesach: „Neslavíme Velikonoce, ale přejeme „veselé Velikonoce“ ostatním.Namísto Velikonoc neslavíme nic. Ale vy možná máte na mysli svátek Pesach, který občas vyjde na stejnou kalendářní dobu. Ten zahájíme pesachovým sederem, kdy se v předvečer tohoto svátku uspořádá hostina, jejímž středobodem je pesachový talíř s typickými plodinami/jídly pro tento svátek, které nám mají připomínat to, co si čteme při sederu v tzv. Hagadě-příběhu vyjití Izraelců z egyptského otroctví. Je to trochu taková interaktivní hra, hlavně pro děti. Jinak jsou na stole přítomny i nekvašené chleby-macesy, které namísto pečiva jíme od této chvíle celý týden. Rovněž v domácnosti nepřechováváme na Pesach nic kvašeného, a to včetně alkoholu atp.“

Obrázek 7: Sedarový talíř 50)

Ateistický pohled

Velikonoce jsou přivítáním jara a s tím i nového života, barví se kraslice a vysévá obilí nebo tráva do malých květináčů. Ateisté neslaví Velikonoce jako oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale spíše jako oslavu jara. Muži si pletou nebo kupují pomlázky, kterými potom vymrskají své ženy, dcery a přítelkyně. Naopak ženy po poledni, kdy čas mužů končí, polévají muže vodou. Oba dva zvyky, mají lidem pomoci k vitalitě, síle a zdraví na další rok. 51) Co se týče jídla většina ateistů má doma udělaná výše zmíněná vajíčka, mazance a také beránky. Ti jakožto mláďata jsou symbolem počátku nového života a též jara, které se dostává k síle po zimě, celého koloběhu života a zázraku stvoření. 52) Respondent M je zástupcem ateistické společnosti a také odpovídal na otázku ohledně Velikonoc: „Dám si nějakého dobrého panáka a jdu vyšupat všechny ženský v okolí. Žiju ve městě, tam se asi žádné tradice moc nedodržují, ale snažím se si někdy uplést pomlázku sám, většinou ji však musím koupit. Proutky se docela blbě hledají.“

Obrázek 8: Velikonoční beránek 53)

Jom ha-acma'ut a Den obnovy samostatného českého státu

Židovský pohled

Oba svátky jsou novodobějšího rázu. Jde o samostatnost obou zemí, jak židovské země Izrael, tak ateistické země Česká republika. Den nezávislosti je v Izraeli jedním z hlavních svátků, slaví se pátý den měsíce ijaru (14. května) a je připomínkou počátku samostatné národní existence. Samostatnost byla vyhlášena roku 1948 a od té doby se každoročně oslavuje státním svátkem. Při jeho příležitosti se konají významné kulturní akce a státních ceremonie. Předávají se například prestižní ceny Izraele, určené nejvýznamnějším představitelům společenských věd a judaistických studií. 54) Den nezávislosti slaví i respondent J: „Tento den se sejdu s mamkou, popovídáme si o tom a vytáhneme izraelskou vlajku.“ Respondentka A se k těmto svátkům vyjádřila následovně: „Na jom ha-acmaut vyvěsíme izraelskou vlajku, posloucháme izraelskou hudbu, zvláště, pokud jsme v tu dobu v Izraeli. Českou vlajku nemám, tak ji nemohu vyvěsit, ale naposledy jsem aspoň vyvěsila fotku sochy sv. Václava na svém profilu na sociální síti a také mám vždy nutkání podívat se na dokument o československých osobnostech, nebo si aspoň něco přečíst. To vlastně platí i o izraelském Jom ha-acmaut.“

Obrázek 9: Jom ha-acma'ut 55)

Ateistický pohled

Začátek nového roku slaví také ateisté, tento den je státním svátkem jménem Den obnovy samostatného českého státu neboli Nový rok. Připadá na 1. ledna, avšak oslavy začínají den předem na Silvestr 31. 12, oslavuje se až do druhého dne. O půlnoci si lidé přejí vše nejlepší do nového roku a také si v některých případech dávají různá předsevzetí, že budou například více cvičit, naučí se nový jazyk nebo přestanou kouřit. Dříve se z této události posílaly novoročenky s přáním štěstí a zdraví. Dnes se spíše posílají SMS zprávy nebo e-maily. Počátek toho svátku spadá na období, kdy se roku 1993 rozdělila Československá republika na Česko a Slovensko. Na otázku, zda slaví Nový rok a jak, odpověděl respondent M takto: „Nový rok rozhodně slavím. Od Silvestra jsem s přáteli, někdy jedeme na hory nebo jsme u někoho doma. Popíjíme, povídáme si a druhý den pak vyrážíme na ohňostroj. Petardy pouštíme oba dny.“ 56) Nový rok je den, který alespoň v určité míře slaví každý, je tomu tak i u respondenta J: „1. ledna neděláme nic extra. Nejdřív odpočíváme, dáme si dobrý oběd, poslechneme si novoroční projev a vyrazíme na procházku. Dokonce i Silvestra si děláme v jiném duchu, slavíme ho o den dřív s přáteli, abychom se vyhnuli davům.“

Obrázek 10: Nový rok v Praze 57)

Pohřeb

Židovský pohled

V židovství stejně jako u jiných náboženství je pohřeb událostí, kdy se pozůstalí rozloučí se zesnulým. Židé své mrtvé pohřbívají do rakví, nebo je zabalené do modlitebního pláště a oblečené v bílém pohřebním rubáši. Pohřeb žehem je v judaismu zakázán. Během pohřbu odříkává rabín zádušní modlitby. Dle židovského zákona, by se měl pohřeb konat nejlépe týž den, co člověk zemře. Na znamení smutku si pozůstalí, hlavně blízcí příbuzní, na pohřeb natrhávají své oblečení. Po uložení těla do hrobu následuje smuteční řeč, kterou také přednáší rabín. Po poslední řeči se smuteční průvod seřadí, hodnostář pohřebního bratrstva s pokladničkou na milodary jde jako první. Za ním jdou nejbližší příbuzní, po nich procházejí máry, dále představenstvo pohřebního bratrstva a rabín. Celý průvod uzavírají ostatní pozůstalí, s tím, že nejdříve jdou muži a za nimi ženy. Tradicí je, že když se rakev uloží do země všichni přítomní vhodí na rakev tři lopatky hlíny. Než lidé odejdou umyjí si rituálně ruce a následně jdou na hostinu útěchy. 58) Tradiční pohřeb, jako ukončení života je pro židy důležitý a bude ho chtít i respondent J. Na otázku, zda bude chtít klasický pohřeb odpověděl jednoduše: „Ano.“ Podobný názor má i respondentka A: „Ráda bych. Pohřeb bych si samozřejmě také přála tradiční, hlavně ne žehem. I když člověk nikdy neví dne ani hodiny a nepřemýšlí takto dopředu. Na tom mi opravdu moc záleží, aby to nebyla kremace. Bylo by fajn, kdyby měl kdo odříkat modlitbu Kadiš. Jenže to už nebude na mne, ale na někom jiném, zda se to podaří.“

Obrázek 11: Židovský pohřební vůz - Památník Terezín 59)

Ateistický pohled

Ateisté pohřbívají jak do země, tak i své mrtvé nechávají zpopelňovat. Je na každém, aby si vybral, jakým způsobem chce pohřbít. Na otázku ohledně pohřbení odpověděl i respondent M: „Chci zpopelnit a rozprášit na nějaké hezké místo, ještě přesně nevím kam. Na tyhle myšlenky je moc brzy. Doufám.“ Do rakve se běžně mrtvý dává v hezkém oblečení, ne však v rubáši. Na datu pohřbu se domlouvají nejbližší příbuzní s daným hřbitovem nebo krematoriem, není nijak dáno, kolik dní po smrti by měl pohřeb být. 60) Pohřeb vede úředník úřadu, pod který nebožtík spadá, někdy obřadem provází člen rodiny. Smuteční řeč pronáší teoreticky kdokoliv, kdo se na to cítí. 61)

Obrázek 12: Urna 62)

Svatba

Židovský pohled

V tomto případě se tradice židů a ateistů moc neliší, najde se však několik odlišností. Pro judaismus i ateismus se svatba dělí na jakési dvě části. První jsou zásnuby, u židů mohou proběhnout třemi variantami, a to finanční hotovostí, smlouvou a pohlavním stykem. U ateistů většinou zásnuby proběhnout požádáním o ruku nevěsty. V židovství obřad a celou svatbu doprovází množství příprav a pravidel, která jsou pečlivě dodržována. Na svatebním obřadu muž se ženou podepíši smlouvu o společném soužití. V judaismu jde „zavázání se“ plození a výchovu dětí, což v ateismu není pravidlem. Židovskou svatbu provádí rabín, který předříkává novomanželům, co mají říkat a co mají v dané chvíli dělat. U židů je nevěstě předána svatební smlouva, kterou opatruje po celou dobu trvání manželství. Dalším zvykem v judaismu je, že se svatba provádí pod baldachýnem, který drží čtyři svobodní mládenci nebo je tento přístřešek přivázaný na zdobených dřevěných sloupcích. Samotný obřad má v židovství několik pravidel, která se musí dodržovat a jež v ateismu nejsou. Nevěsta sedmkrát obejde ženicha, a teprve poté započne samotný svatební obřad. Ženich navlékne nevěstě prsten na ukazováček a dá jí napít vína z kalichu, který musí oba vypít až od dna. Tento pohár vína dle tradice symbolizuje manželské štěstí. Následně pijí z druhého poháru, ze kterého se napijí jen trochu. Ten symbolizuje naopak manželské a životní strasti. Na konci obřadu ženich rozdupne sklenici, což je signál pro započetí svatebních oslav a veselí. 63) Pokud si žid, jako respondent J vezme ženu jiného náboženství, není pro něj zásadní mít židovskou svatbu. „Neměl jsem tradiční svatbu, jelikož jsem si nevzal židovku.“ Naopak tradiční svatbu měla respondentka A: „Ano. Na svatbě byly dodrženy židovské tradice, byl zde rabín, chupa i ketuba-svatební smlouva, ze které se předčítalo. Měli jsme však na židovské poměry svatbu velmi malou, co do počtu lidí.“

Obrázek 13: Židovská svatba 64)

Ateistický pohled

Ateistickou provádí úředník z magistrátu oblasti, kde novomanželé bydlí. Jde tedy o civilní obřad, který neprovádí věřící, ale představitel orgánu veřejné moci. V ateismu je také nutné hlídat si svatební smlouvu, není to však úkolem nevěsty, jako spíš obou manželů. U ateistů není přesně dáno místo, kde se bude svatební obřad konat, snoubenci si mohou vybrat kde budou obřad mít. 65)

V ateismu nevěsta ženicha nijak neobchází, snoubenci odříkají vzájemné sliby a předají si na znamení své dobrovolné vůle prsteny na prsteníčky levé ruky. 66) Někteří na své svatbě dodržují jisté tradice jako je například rozbití talířku a jeho společné nametení na lopatku, jako symbol manželské spolupráce. Otázku svatby respondent M teprve řeší: „Ještě neměl. Budeme se asi brát normálně na úřadě. Nebo když hodně našetříme, tak někde na zámku nebo statku.“

Obrázek 14: Ateistická svatba 67)

Manželský život

Židovský pohled

Manželský život hraje v judaismu stěžejní roli. Jen z manželského vztahu může dojít k naplnění biblického příkazu „ploďte se a množte se“. Příkaz je tak závažný, že je muži dokonce dovoleno prodat i Tóru, aby se mohl oženit. Povinnost manželství a plození dětí plyne ze Zákona pro každého Žida.68) Pro respondentku A je podstatné žít v manželství. „Je to důležité pro moji osobu, protože manželskou smlouvou se hlásím k určité tradici a hodnotám. Respektuji ale hodnoty těch, kteří manželství nepotřebují.“ V současné době žije respondentka A v manželství a s manželem jsou si věrní. Život v manželství je také důležitý pro respondenta J. „Nejsem typ, co by žil jen na hromádce. Svou ženu miluji a respektuji. Sňatkem dávám najevo, že s ní chci být navěky.“ Respondent J uvedl, že žije v manželství, ve kterém jsou si také věrni a nelhají si.

Pro muže nastává povinnost oženit se v 18 letech. Nicméně tato povinnost byla posunuta až do poměrně pozdního věku, aby měli možnost věnovat se studiu Zákona a vydělávat si na živobytí. Muži se tedy žení obvykle ve 30 nebo 40 letech. Respondent J se oženil ve 46 letech a měl malou svatbu na jejich statku. Na konci obřadu jako tradici rozdupl sklenici a pak následovaly velké svatební oslavy a veselí. Oproti tomu, žena nemá povinnost uzavřít manželství, ale její setrvání ve svobodném stavu nebylo moc schvalováno. Žena může uzavřít manželství už v 18 letech, protože nemá povinnost studovat Zákon a obstarávat obživu. Respondentka A se vdávala ve 30 letech a svatbu měla v parku Ha-Jarkon v Tel Aviv (Izrael) pod chupou - svatebním baldachýnem. Podle Tóry je hlavním úkolem ženy v manželství rodit děti, vychovávat je a dohlížet na to, aby jídlo bylo Košer.69)

Židovské právo (halacha) považuje slovní manželství ale za neplatné, pokud není provázeno darem, který ženich předá nevěstě. Dar může být peněžitý nebo to může být předmět, který má hodnotu alespoň haléře. Obvykle je to ale stříbrný nebo zlatý prsten, jako symbol věčnosti manželství. Dříve se darovala místo prstenu ale mince. Tu používají až do současnosti například Jemenští Židé.70) Respondentka A jako symbol k potvrzení manželství dostala od svého ženicha zlatý prsten. Respondent J uvedl, že k potvrzení manželství dostali dárky od hostů a rodiny.

Biblický příkaz „ploďte se a množte se“ splnil ten, kdo zplodil chlapce a dívku. Důvodem rozvodu manželství byla právě bezdětnost, která byla považována za neštěstí. Rozvod je ale možný pouze podle Zákona. ve kterém stojí, že pouze muž se může rozvést se svou ženou, nikoli naopak.71) Smysl manželského života vidí respéondentka A v založení rodiny. „Ano, je smysl v založení rodiny, protože člověk bez pokračovatelů je vlasně jako by nežil. Samozřejmě, tyto věci se nedají vždy ovlivnit, ať už je pro člověka podstatné cokoliv.“ Respondentka následně dodala, že děti žádné nemá. Respondent J také vidí smysl manželského života v založení rodiny. „Samozřejmě jsem chtěl založit svou rodinu. Svoje děti miluju a zkrášlují mi můj život. Dokážou udělat svět veselejší.“ Respondent následně dodal, že má dvě děti z předchozího manželství a dvě děti v současném manželství.

Ateistický pohled

Oproti tomu v České republice stále přibývá soužití, ve kterých není důležitý vstup do manželství a založení rodiny, Lidé žijí pouze v partnerství takzvaně „na hromádce“, v jedné domácnosti, a společně naplňují své potřeby. Nesezdané soužití se tak stává běžnou součástí života české společnosti.72) Podle respondenta M není úplně podstatné žít v manželství. „Vědět, že jste jeden s druhým spojeni svazkem, je myslím hezká věc.“ Podle něj se v dnešní době ale svatby už moc nenosí, protože spolu všichni žijí jen tak na hromádce a o svatbě se jen buď přemýšlí, nebo ani to ne. Respondent sice nežije v manželství, avšak má přítelkyni, kterou si chce jednou vzít. V manželském životě by se pak řídil přikázáním „nesesmilníš“, protože nevěru považuje za ošklivou věc.

Zakládání rodiny a plození dětí sice česká společnost nezavrhuje, ale do manželství se však nehrne. Odkládá toto rozhodnutí kvůli užívání si života. Když však dosáhne vyššího věku, tak její prioritou je mít děti a vstoupit do sezdaného soužití.73) Respondent M děti zatím také nemá, ale podle něj je důležité je mít, není však nutné, aby pocházely z manželského svazku. Nicméně však dodal, že rodina, i když je třeba bezdětná, je také krásná. V kolika letech a kde se bude konat jeho svatba zatím ještě neví, ale rozhodně chce na své svatbě rozbit talíř jako symbol štěstí a začátku manželské spolupráce. Na otázku ohledně daru jako symbolu k potvrzení manželství odpověděl takto: „Přítelkyni hodlám dát stříbrný zásnubní prsten a sami si pak koupíme snubní prsteny, nejspíše ze zlata.“

Závěr

Cílem práce bylo zjistit jakým způsobem se liší život žida v České republice od většinové společnosti. V České republice se jedná o ateisty. Podle výpovědí respondentů z židovské populace v České republice vyplývá, že se liší v pojímání tradic, způsobu úpravy jídla a v případě pohřbu. Židovští respondenti se shodli, že většinová společnost jim umožňuje dodržovat jejich tradice a zvyklosti. Necítí tlak ze strany většinové společnosti.

Pro židy je základem dodržování tradic, židovských hodnot a přikázání oproti ateistům, kteří se řídí výrokem, co není zakázáno je dovoleno. Ateisté si především zakládají na zákonech a morálních hodnotách. Židé striktně dodržují předpisy a normy uváděné jejich náboženstvím. Židovští respondenti se neshodli ve všech bodech, ale základ židovství pojali oba stejně, konkrétně se jedná o obřízku, podstoupení mikve, bar micvy a dodržování všech přikázání. Podstatné ale je, jak silně věřící respondent je, od toho se odvíjí míra dodržování. V České republice žijí převážně liberální židé, kteří respektují své židovské kořeny, ale striktně vše nedodržují.

V oblékání se zásadní odlišnosti neprojevily. Ortodoxní židé považují za tradiční oblečení klobouk, bílou košili a černý dlouhý kabát a kalhoty. Další skupiny židů by měly vlastnit jarmulku, kterou však nenosí každý den. Na tom se respondenti shodli a jarmulku vlastní. Ženy musí mít zahalená kolena a nejlépe i kotníky a ramena. S takto oblečeným židem se v České republice setkáte výjimečně. Naši respondenti dodržují jen to, aby byli upravení a čistí. Mužští respondenti se pouze shodli na obleku, ale to je tím, že oba pracují v podnikání a firemní politika oblek ve většině případů vyžaduje.

V kapitole stravování je zásadní rozdíl ve způsobu úpravy jídla. Ortodoxní židovka potvrdila, že židé nesmí míchat mléko s masem, zvíře musí být řádně očištěné a hlavně bez krve. Neboli dodržuje košer úpravu jídla. Během svátků nesmí jíst nic s kváskem a během Chanuky musí být jídlo připravené na velkém množství sádla. Druhý židovský respondent nedodržuje košer přípravu jídla, klidně si dá v restauraci steak. Ateista se nevyhýbá žádným potravinám ani neupřednostňuje zvláštní způsob přípravy jídla.

V části věnované základním svátkům, jako jsou Vánoce, Velikonoce a Den obnovy českého státu, se ukázaly zásadní rozdíly ve vnímání ortodoxní židovky a ateisty. Do kontrastu s Vánocemi se staví židovská Chanuka. Respondentka dodržuje Chanuku se vším, co se k tomuto svátku váže. Například vaří tradiční jídlo, jako jsou koblihy a bramboráky, nezdobí stromeček, nedávají si dárky a zapalují chanukový svícen. Oproti tomu ateista Vánoce považuje za důležitý svátek, který je převzatý od křesťanů, slaví ho s podobnými tradicemi, avšak po svém. Jedná se o oslavu s vidinou dárků, společného posezení s rodinou a přáteli, zdobení stromečku. V případě liberálního žida, ten slaví oba svátky a nevidí v tom zásadní problém. Klasické Vánoce slaví kvůli své manželce a dětem, ale kvůli svým kořenům ctí Chanuku. Velikonoce slaví pouze ateista, neslaví Velikonoce jako oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale spíše jako oslavu jara. Velikonoce slaví šleháním žen pomlázkou, zdobením vajíček a pitím slivovice. Do kontrastu byl dán židovský Pesach, který připadá na stejné období. Židé Velikonoce neslaví, ale samy uvedli, že pro ně stejný význam má Pesach. Pesach je nejdůležitějším židovským svátkem především u ortodoxních Židů. Připomíná se jím vysvobození izraelského národa ze zajetí v Egyptě. Poslední a neméně důležitým svátkem je Den obnovy českého státu a pro židy Jom ha-acma'ut. Oba svátky jsou novodobějšího rázu. Jde o samostatnost obou zemí, jak židovské země Izrael, tak ateistické země Česká republika. Den nezávislosti je v Izraeli jedním z hlavních svátků, slaví se pátý den měsíce ijaru (14. května) a je připomínkou počátku samostatné národní existence. Samostatnost byla vyhlášena roku 1948 a od té doby se každoročně oslavuje státním svátkem. Z této části vyplývá, že podstata vybraných svátku je téměř totožná, až na Chanuku.

Pohřeb, jako ukončení pozemského života, je fakt, o kterém nechce ani jeden respondent přemýšlet. Oba židovští respondenti však chtějí rozhodně dodržet tradiční židovský pohřeb, tedy pochování do země v rakvi. Ateistický respondent se potom nechá s velkou pravděpodobností spálit. V této podkapitole jsou tedy rozdíly mezi židovstvím a ateismem, jsou dány vírou všech respondentů, i když je přemýšlení o pohřbu předčasné.

Svatba je důležitým okamžikem v životě všech respondentů. Ortodoxní židovka dodržela zvyky při tradiční židovské svatbě. Dokonce se vdávala v Izraeli, v jednom parku a celou svatbou provázel rabín. Druhý židovský respondent nedodržel zvyky tradiční svatby, jelikož si vzal křesťanku. U ateisty je svatba věcí budoucnosti, chce úřední obřad v prostorech, které se budou oběma snoubencům líbit. I přes určité rozdíly, které jsou dány mírou víry, je jasné, že určitě dodržení tradic v manželství funguje u všech náboženství i lidí.

V manželském životě mají všichni respondenti jasno. Pro oba židovské respondenty by bylo nemyslitelné žít se svou druhou polovičkou jen tak na hromádce. Svatba a následné soužití v manželství je pro ne velice důležité. Není to však z důvodu nutnosti dodržet, že mohou mít děti pouze v manželství. I když oba uvedli, že v dětech vidí smysl svého života, jelikož bez svých pokračovatelů by člověk neměl naplněný život. U ateisty je manželský život také důležitý avšak této fáze svého života ještě nedosáhl. S přítelkyní bude teprve své manželské soužití řešit.

Celkově mezi židy a ateisty rozdíly jsou, ale nebrání jejich soužití v jedné zemi, kterou je Česká republika. I přes rozdíly jsou si nakonec podobní. Každý v něco věří a dodržuje morální hodnoty, tak, aby jinému neubližoval. Což je pro židovství i ateismus stejné.

Přílohy

Otázky

Otázky byly pokládány jak židovským respondentům, tak i respondentovi z většinové společnosti v České republice, tedy ateistovi. V každém zvoleném okruhu otázek ze dvou oblastí, materiální a duchovní, mohl/a respondent/respondentka doplňovat odpovědi i mimo položené otázky.

Materiální oblast

Oblékaní

1. Jaké myslíte, že je tradiční oblečení spojené s Vaším náboženstvím?

2. Oblékáte se jinak například do práce a do společnosti?

3. Oblékáte se do tradičního oblečení vašeho náboženství?

4. Odlišujete se v oblékání od většinové společnosti?

5. Proč myslíte, že existuje tradiční oblečení?

6. Na jaké události se tradičně oblékáte?

7. Myslíte, že má tradiční oblečení velkou důležitost ve Vašem náboženství?

8. Chtěl/a byste dodat něco týkající se oblékání?

Stravování

1. Máte nějaké oblíbené tradiční jídlo spojené s Vaším náboženstvím?

2. Vaříte tradiční jídla často? (alespoň jednou týdně)

3. Jaké jídlo je podle Vás nejtradičnější?

4. V jakých případech vaříte tradiční jídla?

5. Dodržujete při vaření nějaká zvláštní pravidla? (košer jídlo)

6. Máte potřebu mít na svátky uvařená tradiční jídla?

7. Které nejčastěji nakupujete suroviny k vaření?

8. Existuje nějaká surovina či pokrm, kterému byste se měli vyvarovat?

9. Chtěl/a byste dodat něco týkající se stravování?

Duchovní oblast

Tradice

1. Dodržujete tradice svého náboženství?

2. Jaké uznáváte tradice?

3. Slavíte Vánoce? A jak? Slavíte Chanuku, jak? / Slavíte adventní neděle, jak?

4. Slavíte Velikonoce? A jak?

5. Myslíte, že odlišné náboženské tradice jsou překážkou v soužití lidí v ČR?

6. Které tradiční předměty máte doma?

7. Jakými morálními hodnotami se v životě řídíte? Proč?

8. Myslíte, že jsou ve vašem náboženství tradice důležité?

9. Která tradice je pro Vás nejdůležitější? Z jakého důvodu?

10. Měl/a jste tradiční svatbu?

11. Budete chtít tradiční pohřeb?

12. Slavíte Jom ha-acma'ut, jak? / Den obnovy samostatného českého státu, jak?

13. Chtěl/a byste dodat něco týkající se tradic?

Manželský život

1. Je podle vás podstatné žít v manželském životě? Proč?

2. Vidíte smysl manželského života v založení rodiny? Z jakého důvodu?

3. Žijete v manželství?

4. Kolik máte dětí?

5. Řídíte se v manželském životě některým přikázáním? Jakým a proč?

6. V kolika letech jste se oženil/vdala?

7. Kde se konala vaše svatba?

8. Jaké tradice provázely Vaši svatbu?

9. Jaký dar jste dostal/a k potvrzení manželství? (zlatý prsten, stříbrný prsten, minci, peníze…)

10. Chtěl/a byste dodat něco týkající se manželského života?

Zdroje

Knižní zdroje:

D´SOUZA, Dines. Křesťanství a ateismus úplně jinak. Ideál. Praha. 2009. 313 stran. ISBN 978-80-86995-11-3

DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky. P3K. Praha. 2005. 80 stran. ISNB:80-903584-3-8

NOSEK, Bedřich. DAMOHORSKÁ, Pavla. Židovské tradice a zvyky. Karolinum. Praha. 2011. 271 stran. ISBN:9788024615189

RABUŠIČ, L. Kde ty všechny děti jsou?. Sociologické nakladatelství. Praha. 2001. 1. vyd. ISBN 80-86429-01-6

SPIEGEL, Paul. Kdo jsou židé?. Barrister & Principal. Praha. 2007. 232 stran. ISBN: 978-80-87029-07-7

Internetové zdroje:

CHISVIN, Sharon. Hanukkah celebrates freedom. [online]. Winnipeg Free Press. © Canadian Newspapers. 2007. Databáze PROQUEST. [cit. 19. 12. 2016]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/752178349/140C8794640486FPQ/1?accountid=26997#center

BLAŽKOVÁ, Eliška. CHAREDIM - Život za branami našeho světa. [online].lideazeme.cz, © 2016 [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:http://www.lideazeme.cz/clanek/charedim-zivot-za-branami-naseho-sveta

ČERNÝ, Slávek. Vánoce jsou ateistický svátek. [online].www.osacr.cz, © 2014 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.osacr.cz/2013/12/08/vanoce-jsou-dnes-ateisticky-svatek/

LIOLIASOVÁ, Pavla. Pesach aneb jak se slaví Židovské Velikonoce. [online].studentpoint.cz, © 2016 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/190-kuriozity-a-zajimavosti/3460-pesach-aneb-jak-se-slavi-zidovske-velikonoce#.WFEnXObhDIU

LOTKER, Michael. Christian´s guide to Judaism. In: books.google.cz [online], © 2016 [citováno 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=5N8YxExdxi4C&pg=PA70&dq=christian%C2%B4s+guide&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false

NIEBAUEROVÁ, Lucie. Židovské tradice a zvyky. [online].praguecityline.cz, © 2016 [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky

NÝVLT, Ondřej. Češi si chtějí déle užívat mládí, do svatby se neženou a rodí později. [online]. 2014. [cit.12-12-2016]. Dostupně z: http://zpravy.idnes.cz/cesi-si-dele-uzivaji-mladi-rodinu-ale-neodmitaji-ftg-/domaci.aspx?c=A140409_125120_domaci_zt

ŠVESTKA, Jiří. DVOŘÁK, Jan. FIALA, Josef. ZUKLÍNOVÁ, Michaela a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. [online].books.google.cz, © [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=FvrbCQAAQBAJ&pg=PT51&dq=ateismus+svatba&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwidnou3mPPQAhUIqxoKHf31DcYQ6AEIUjAH#v=onepage&q&f=false

Ateimsus [online].elabs.com, © 2012 [cit. 20. 11. 2016] Dostupné z: http://www.elabs.com/van/VAN1-Atheism08.htm

Ateisté ČR: otázky a odpovědi. [online].osacr.cz, © 2014 [cit. 20. 11. 2016]. Dostupné z http://www.osacr.cz/o-ateismu/otazky-a-odpovedi/

Ateisté ČR. [online].osacr.cz, © 2014 [cit. 20.11. 2016]. Dostupné z: http://www.osacr.cz/o-ateismu/otazky-a-odpovedi/

Ateistická svatba. Dostupné z: http://www.praha8.cz/Svatebni-obrady-v-objektech-uradu

Česká kuchyně. [online]. tradicnirecepty.cz. © 2012 - 2016. [cit.17. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.tradicnirecepty.cz/kuchyne/ceska/

Český statistický úřad. [online]. czso.cz, © 2013 [cit. 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR156.pdf

Federace židovských obcí v ČR. [online]. fzo.cz, © 2010 [cit. 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/judaismus/historie/

Federace židovských obcí v ČR. [online]. fzo.cz, © 2010 [cit. 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/

Federace židovských obcí v ČR. [online].fzo.cz, © 2010 [cit. 18. 11. 2016]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/judaismus/svatky/chanuka/

Federace židovských obcí v ČR. [online].fzo.cz, © 2010 [cit. 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/judaismus/historie/

Historie Judaismu. [online].absolventi.gymcheb.cz, © 2015 [cit. 07. 11. 2016]. Dostupné z: http://absolventi.gymcheb.cz/2007/mihrubo/Judaismus.html/

Chanuka. Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-podle-nabozenstvi/86-zidovska-chanuka/

Chanukia. Dostupné z: http://eretz.cz/2011/12/chanuka-5772/

Izrael. [online].chovani.eu, © [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:http://www.chovani.eu/izrael/c109

Jarmulka. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/usa-izrael-lobby-zide-jarmulka/r~i:photo:83094/r~i:article:617062/?redirected=1482161270

Jom ha-acma'ut. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jom_ha-acma'ut

Judaismus. [online].wrent.cz, © 2011 [cit. 6.11. 2016]. Dostupné z: http://wrent.cz/2011/01/05/judaismus/

Kde nosit snubní prsten?. [online].danfil.cz, © 2014 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z:http://danfil.cz/snubni-prsteny/cz/informace-pro-vas/na-ktere-ruce-nosit-snubni-prsten/

Kippy - Jarmulky. [online].jewish-eshop.cz, © 2010 [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:https://www.jewish-eshop.cz/kippy-jarmulky/

Nový rok. [online].svatky.centrum.cz, © 1999 - 2016 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://svatky.centrum.cz/svatky/statni-svatky/novy-rok-13/

Nový rok v Praze. Dostupné z: http://zskaznejov.webnode.cz/products/stastny-novy-rok-2012-vsem-/

Odnože judaismu vlastní zpracování podle Žid v praxi. Dostupné z: http://zidvpraxi.blogspot.cz/2015/08/kdo-je-zid.html

Počet ateistů v České republice. vlastní zpracování podle internetového magazínu Gnosis9. Dostupné z: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2015040002

Počet židů v české republice. vlastní zpracování podle Federace židovských obcí v ČR. Dostupné z: https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/

Pohreby ateistov. [online].diskusneforum.sk, © [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.diskusneforum.sk/tema/pohreby-ateistov

Pojednání o některých náboženských atributech. [online].humanistictiateiste.cz, © 2010-13 [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.humanistictiateiste.cz/index.php?exe=no&akc=18

Proč je beránek symbolem Velikonoc?. [online]. velikonoce.chytrazena.cz © [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://velikonoce.chytrazena.cz/proc-je-beranek-symbolem-velikonoc-14483.html

Propojení židovské a české vlajky. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=propojen%C3%AD+%C4%8Desk%C3%A9+a+%C5%BEidovsk%C3%A9+vlajky&espv=2&biw=1366&bih=589&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwj4nvDiy__QAhXGWhoKHSwYBtwQ_AUIBigB#imgrc=_

Sedarový talíř. Dostupné z: http://www.recepty.cz/article/gallery/?articleId=144&current=1

Seznam obchodů s košer potravinami. Dostupné na: http://www.zoplzen.cz/download/kosher_seznam_5772.pdf

Skupiny ateistů. vlastní zpracování podle i-Ateismus. Dostupné z: http://www.i-ateismus.cz/2011/01/co-je-to-ateismus/

Světová náboženství:Historie judaismu. [online].katolik.cz, © 2010 [cit. 20. 11. 2016]. Dostupné z: http://olesnice.katolik.cz/serialy/nabozenstvi/judaismus_historie.php

Urna. Dostupné z: http://www.urnovenebe.cz/zbozi/3586/Ocelova-pohrebni-kremacni-urna-vzor-2-lakovana-vyp.htm

Vánoční stromeček. Dostupné z: http://romcinyrecepty.cz/stromecek/

Velikonoce – víte co oslavujete?. [online]. odkrytepravdy.cz, © 2016 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://odkrytepravdy.cz/velikonoce-vite-co-oslavujete/

Velikonoční beránek. Dostupné z: http://www.smitkova.cz/cs/products/velikonocni-nabidka/beran Židovská hvězda - Památník Terezín. vlastní foto

Židovská Chanuka. [online].milujivanoce.cz, © 2016 [cit. 18. 11. 2016]. Dostupné z:http://http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-podle-nabozenstvi/86-zidovska-chanuka/

Židovská kuchyně. [online]. labuznik.cz. © 2016. [cit. 17. 12. 2016]. Dostupné na: http://www.labuznik.cz/clanky/zidovska-kuchyne/

Židovská kuchyně: judaismus. [online].gym.cheb.cz © 2010 [cit. 20. 11. 2016]. Dostupné z: http://absolventi.gymcheb.cz/2007/mihrubo/Judaismus.html

Židovská svatba. Dostupné z: http://kultura.ub.cz/zpravy/soubor-Rut-predvedl-zidovskou-svatbu

Židovské tradice a zvyky. [online].praguecityline.cz, © [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky

Židovský pohřební vůz - Památník Terezín. vlastní foto

Židovský tiskový a informační servis. [online].ztis.cz, © [cit. 18. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.ztis.cz/rubrika/izrael/clanek/izrael-slavi-65-let-sve-existence-pripomina-si-pad

2) , 17) LOTKER, Michael. Christian´s guide to Judaism, In: books.google.cz [online], © 2016 [citováno 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=5N8YxExdxi4C&pg=PA70&dq=christian%C2%B4s+guide&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
3) , 23) D´SOUZA, Dines. Křesťanství a ateismus úplně jinak. Ideál. Praha. 2009. 313 stran. ISBN 978-80-86995-11-3
4) , 9) SPIEGEL, Paul. Kdo jsou židé?. Barrister & Principal. Praha. 2007. 232 stran. ISBN: 978-80-87029-07-7
5) , 25) , 27) BLAŽKOVÁ, Eliška. CHAREDIM - Život za branami našeho světa [online].lideazeme.cz, © 2016 [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:http://www.lideazeme.cz/clanek/charedim-zivot-za-branami-naseho-sveta
6) , 30) , 33) , 68) , 69) , 70) , 71) NOSEK, Bedřich. DAMOHORSKÁ, Pavla. Židovské tradice a zvyky. Karolinum. Praha. 2011. 271 stran. ISBN:9788024615189
7) , 38) , 48) DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky. P3K. Praha. 2005. 80 stran. ISNB:80-903584-3-8
8) Světová náboženství:Historie judaismu [online].katolik.cz, © 2010 [cit. 20. 11. 2016]. Dostupné z: http://olesnice.katolik.cz/serialy/nabozenstvi/judaismus_historie.php
10) Federace židovských obcí v ČR [online].fzo.cz, © 2010 [cit. 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/judaismus/historie/
11) Židovská kuchyně: judaismus [online].gym.cheb.cz © 2010 [cit. 20. 11. 2016]. Dostupné z: http://absolventi.gymcheb.cz/2007/mihrubo/Judaismus.html
12) Židovská hvězda - Památník Terezín. vlastní foto
13) Judaismus [online].wrent.cz, © 2011 [cit. 6.11. 2016]. Dostupné z: http://wrent.cz/2011/01/05/judaismus/
14) Federace židovských obcí v ČR [online]. fzo.cz, © 2010 [cit. 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/
15) Český statistický úřad [online]. czso.cz, © 2013 [cit. 21. 10. 2016]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR156.pdf
16) Počet židů v české republice, vlastní zpracování podle Federace židovských obcí v ČR. Dostupné z: https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/
18) Odnože judaismu. vlastní zpracování podle Žid v praxi. Dostupné z: http://zidvpraxi.blogspot.cz/2015/08/kdo-je-zid.html
19) Ateisté ČR: otázky a odpovědi. [online].osacr.cz, © 2014 [cit. 20. 11. 2016]. Dostupné z http://www.osacr.cz/o-ateismu/otazky-a-odpovedi/
20) Ateimsus. [online].elabs.com, © 2012 [cit. 20. 11. 2016] Dostupné z: http://www.elabs.com/van/VAN1-Atheism08.htm
21) Ateisté ČR. [online].osacr.cz, © 2014 [cit. 20.11. 2016]. Dostupné z: http://www.osacr.cz/o-ateismu/otazky-a-odpovedi/
22) Počet ateistů v České republice, vlastní zpracování podle internetového magazínu Gnosis9. Dostupné z: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2015040002
24) Skupiny ateistů. vlastní zpracování podle i-Ateismus. Dostupné z: http://www.i-ateismus.cz/2011/01/co-je-to-ateismus/
26) , 28) Kippy - Jarmulky [online].jewish-eshop.cz, © 2010 [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:https://www.jewish-eshop.cz/kippy-jarmulky/
31) , 34) Izrael [online].chovani.eu, © [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:http://www.chovani.eu/izrael/c109
32) Seznam obchodů s košer potravinami. Dostupné na: http://www.zoplzen.cz/download/kosher_seznam_5772.pdf
35) Židovská kuchyně [online]. labuznik.cz. © 2016. [cit. 17. 12. 2016]. Dostupné na: http://www.labuznik.cz/clanky/zidovska-kuchyne/
36) Česká kuchyně [online]. tradicnirecepty.cz. © 2012 - 2016. [cit.17. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.tradicnirecepty.cz/kuchyne/ceska/
37) , 40) CHISVIN, Sharon. Hanukkah celebrates freedom. [online]. Winnipeg Free Press. © Canadian Newspapers. 2007. Databáze PROQUEST. [cit. 19. 12. 2016]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/752178349/140C8794640486FPQ/1?accountid=26997#center
39) , 43) Židovská Chanuka [online].milujivanoce.cz, © 2016 [cit. 18. 11. 2016]. Dostupné z:http://http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-podle-nabozenstvi/86-zidovska-chanuka/
42) , 44) Federace židovských obcí v ČR [online].fzo.cz, © 2010 [cit. 18. 11. 2016]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/judaismus/svatky/chanuka/
46) ČERNÝ, Slávek. Vánoce jsou ateistický svátek. [online].www.osacr.cz, © 2014 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.osacr.cz/2013/12/08/vanoce-jsou-dnes-ateisticky-svatek/
47) Vánoční stromeček. Dostupné z: http://romcinyrecepty.cz/stromecek/
49) LIOLIASOVÁ, Pavla. Pesach aneb jak se slaví Židovské Velikonoce. [online].studentpoint.cz, © 2016 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/190-kuriozity-a-zajimavosti/3460-pesach-aneb-jak-se-slavi-zidovske-velikonoce#.WFEnXObhDIU
51) Velikonoce – víte co oslavujete? [online]. odkrytepravdy.cz, © 2016 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://odkrytepravdy.cz/velikonoce-vite-co-oslavujete/
52) Proč je beránek symbolem Velikonoc? [online]. velikonoce.chytrazena.cz © [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://velikonoce.chytrazena.cz/proc-je-beranek-symbolem-velikonoc-14483.html
54) Židovský tiskový a informační servis [online].ztis.cz, © [cit. 18. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.ztis.cz/rubrika/izrael/clanek/izrael-slavi-65-let-sve-existence-pripomina-si-pad
55) Jom ha-acma'ut. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jom_ha-acma'ut
56) Nový rok [online].svatky.centrum.cz, © 1999 - 2016 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: http://svatky.centrum.cz/svatky/statni-svatky/novy-rok-13/
58) Židovské tradice a zvyky [online].praguecityline.cz, © [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky
59) Židovský pohřební vůz - Památník Terezín. vlastní foto
60) Pojednání o některých náboženských atributech [online].humanistictiateiste.cz, © 2010-13 [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.humanistictiateiste.cz/index.php?exe=no&akc=18
61) Pohreby ateistov [online].diskusneforum.sk, © [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.diskusneforum.sk/tema/pohreby-ateistov
63) NIEBAUEROVÁ, Lucie. Židovské tradice a zvyky. [online].praguecityline.cz, © 2016 [cit. 10. 11. 2016]. Dostupné z:http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky
65) ŠVESTKA, Jiří. DVOŘÁK, Jan. FIALA, Josef. ZUKLÍNOVÁ, Michaela a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. [online].books.google.cz, © [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=FvrbCQAAQBAJ&pg=PT51&dq=ateismus+svatba&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwidnou3mPPQAhUIqxoKHf31DcYQ6AEIUjAH#v=onepage&q&f=false
66) Kde nosit snubní prsten? [online].danfil.cz, © 2014 [cit. 14. 12. 2016]. Dostupné z:http://danfil.cz/snubni-prsteny/cz/informace-pro-vas/na-ktere-ruce-nosit-snubni-prsten/
72) RABUŠIČ, L. Kde ty všechny děti jsou?. Sociologické nakladatelství. Praha. 2001. 1. vyd. ISBN 80-86429-01-6
73) NÝVLT, Ondřej. Češi si chtějí déle užívat mládí, do svatby se neženou a rodí později. [online]. 2014. [cit.12-12-2016]. Dostupně z: http://zpravy.idnes.cz/cesi-si-dele-uzivaji-mladi-rodinu-ale-neodmitaji-ftg-/domaci.aspx?c=A140409_125120_domaci_zt