Nový zákon

O Novém zákonu obecně (odkaz)

Čtyři evangelia (Matouš, Marek, Lukáš, Jan): Lukáš (největší přikázání)

Skutky (Herodovo pronásledování)

Epištoly (1. list Korintským: Láska nejvyšším darem, List Jakubův)

Zjevení (Apokalypsa) (Hrůzy sedmi nádob - kap. 16., Nové nebe a nová země - 21, 1-8)

Lukáš (10, 25-37)

• ²⁵Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“
  
• ²⁶Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
  
• ²⁷On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“
  
• ²⁸Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“
  
• ²⁹Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“
  
• ³⁰Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
  
• ³¹Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
  
• ³²A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
  
• ³³Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;
  
• ³⁴přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
  
• ³⁵Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘
  
• ³⁶Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
  
• ³⁷Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“

Skutky: Herodovo pronásledování (12, 1-9)

• ¹V té době král Herodes krutě zasáhl proti některým bratřím.
  
• ²Mečem dal popravit Jakuba, bratra Janova.
  
• ³Když viděl, že si tím získal židy, rozkázal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce.
  
• ⁴Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích. Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.
  
• ⁵Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.
  
• ⁶Noc předtím, kdy jej chtěl Herodes předvést na soud, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže před dveřmi hlídaly vězení.
  
• ⁷Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle! Vstaň!“ A z Petrových rukou spadly řetězy.
  
• ⁸Anděl mu řekl: „Opásej se a obuj se!“ Petr to udělal a anděl ho vyzval: „Vezmi si plášť a pojď za mnou.“
  
• ⁹Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost; myslel si, že má vidění.

1. list Korintským: Láska nejvyšším darem (13, 1-13)

• ¹Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
  
• ²Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
  
• ³A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
  
• ⁴Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
  
• ⁵Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
  
• ⁶Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
  
• ⁷Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
  
• ⁸Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno.
  
• ⁹Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné;
  
• ¹⁰až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.
  
• ¹¹Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.
  
• ¹²Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.
  
• ¹³A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.

List Jakubův: Víra a skutky (2, 4-20)

• ¹⁴Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
  
• ¹⁵Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
  
• ¹⁶a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad,“ ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
  
• ¹⁷Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
  
• ¹⁸Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
  
• ¹⁹Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
  
• ²⁰Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?

Zjevení (Apokalypsa): Hrůzy sedmi nádob - kap. 16.

• ¹A slyšel jsem mocný hlas ze svatyně, jak praví sedmi andělům: „Jděte a vylejte těch sedm nádob Božího hněvu na zem!“
  
• ²První anděl šel a vylil svou nádobu na zem: a zlé, zhoubné vředy padly na lidi označené znamením dravé šelmy a klekající před jejím obrazem.
  
• ³Druhý vylil svou nádobu na moře: a změnilo se v krev jako krev zabitého a všechno živé v moři zahynulo.
  
• ⁴Třetí vylil svou nádobu na řeky a prameny vod: a změnily se v krev.
  
• ⁵Tu jsem slyšel, jak praví anděl, který má moc nad vodami: „Spravedlivý jsi, Bože, svatý, který jsi a kterýs byl, že jsi vynesl tento rozsudek:
  
• ⁶těm, kdo prolili krev svatých a proroků, dal jsi pít krev; stalo se jim po zásluze!“
  
• ⁷A od oltáře jsem slyšel hlas: „Ano, Pane Bože všemohoucí, pravé a spravedlivé jsou tvé soudy.“
  
• ⁸Čtvrtý anděl vylil svou nádobu na slunce: a byla mu dána moc spalovat lidi svou výhní.
  
• ⁹Lidé hynuli nesmírným žárem a proklínali Boha, který má moc nad takovými pohromami; ale neobrátili se, aby mu vzdali čest.
  
• ¹⁰Pátý anděl vylil svou nádobu na trůn šelmy: a v jejím království nastala tma,
  
• ¹¹lidé se bolestí hryzali do rtů a trýzněni vředy rouhali se nebeskému Bohu, ale neodvrátili se od svých činů.
  
• ¹²Šestý anděl vylil svou nádobu na velikou řeku Eufrat: a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.
  
• ¹³A hle, z úst draka i z úst dravé šelmy a z úst lživého proroka vystoupili tři nečistí duchové, podobní ropuchám.
  
• ¹⁴Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha.
  
• ¹⁵„Hle, přicházím nečekaně jako zloděj! Blaze tomu, kdo bdí a střeží svůj šat, aby nechodil nahý a nebylo vidět jeho nahotu!“
  
• ¹⁶Shromáždili ty krále na místo zvané hebrejsky Harmagedon.
  
• ¹⁷Sedmý anděl vylil svou nádobu do ovzduší a z chrámu od trůnu zazněl mocný hlas: „Stalo se!“
  
• ¹⁸A rozpoutaly se blesky, hřmění a burácení, a nastalo hrozné zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak silné bylo to zemětřesení.
  
• ¹⁹A to veliké město se roztrhlo na tři části a města národů se zřítila. Bůh se rozpomenul na veliký Babylón a dal mu pít z poháru vína svého trestajícího hněvu.
  
• ²⁰Všechny ostrovy zmizely, po horách nezůstalo stopy,
  
• ²¹na lidi padaly z nebe kroupy těžké jako cent; a lidé proklínali Boha za pohromu krupobití, protože ta pohroma byla strašná.

Nové nebe a nová země (21, 1-8)

• ¹A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo.
  
• ²A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.
  
• ³A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi,
  
• ⁴a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“
  
• ⁵Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, všecko tvořím nové.“ A řekl: „Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.“
  
• ⁶A dodal: „Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé.
  
• ⁷Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem.
  
• ⁸Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.“