Buddhismus a svátky - svátek Vesakh

Denisa Kapušňáková, Eva Štefanová, Pavla Rácová. Buddhismus a svátky - svátek Vesakh. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017. http://www.hks.re/wiki/2017:buddhismus2

Cílem této práce je seznámení se s buddhistickými svátky, které buddhisté slaví a jejich popis. Dále se práce zabývá jedním z hlavních svátků - svátkem Vesakh. Snaží se porovnat, jak se slaví tento svátek v České republice, v Německu a v Tibetu. Popisuje, jaké zásady je potřeba při praktikováni buddhismu dodržovat. Hlavní zdrojem informací jsou rozhovory s respondenty, kteří praktikují toto náboženství, literatura a internetové zdroje. Jako dalším zdrojem informací je dotazníkové šetření předložené praktikujícími. Hlavní výzkumnou otázkou je, jak se slaví buddhistický svátek Vesakh v Tibetu, v Německu a v České republice? Závěrem práce zjišťuje, jak ovlivňuje geografický aspekt prožívání samotného buddhismu a svátků.

• Jaké svátky obecně slaví buddhisté? Popis buddhistických svátků.
• Jaké jsou zásady buddhismu a jejich praxe?
• Jak se slaví buddhistický svátek Vesakh u nás?
• Jak se slaví buddhistický svátek Vesakh v Tibetu a v Německu?

¹⁾

Pro buddhisty jsou jejich svátky a festivaly velmi speciální a významné, avšak v naší západní kultuře značně nedoceněné.

Ve článku Jolly Holiday se nachází obecný popis svátků, které slaví převážně Tibeťané. Konkrétně popisuje svátek Žontön, jogurtový svátek. Popisuje historii tohoto svátku, a také jak se z něj v průběhu let stává občanská zábava. Autor však nezapomíná zmínit působení čínských bezpečnostních sil, které se snaží podobné svátky omezovat. ²⁾

Buddhistickou praxi a zásady popisuje do jisté míry článek Presencing process: embodiment and healing in the Buddhist practice of mindfulness of breathing. Zaměřuje se zejména na kultivování či pěstování, soustředění a pochopení. To hraje roli v buddhistickém překonání utrpení. Klinickým cílem se stává posílení duševního a fyzického zdraví. ³⁾

Slavení buddhistických svátků a vše, co se jich týká, pojednává kniha Příběh buddhismu: Průvodce dějinami buddhismu ⁴⁾ od amerického učitele buddhistických a tibetských studií, Donald S. Lopez Jr.. Dozvídáme o buddhistických rituálech a jejich praktikování. V knize autor popisuje uspořádání vesmíru dle buddhistických myšlenek, seznamuje nás s božstvy a s legendami z této kultury, které souvisí s buddhistickou naukou praxí. Na konci své knihy se zaobírá otázkou našeho pravého já, a o tom, jak se můžeme osvobodit od utrpení za pomoci hlubokých meditací.

Zásady buddhismu a jejich následné praktikování je rozepsáno v knize Buddhistický slovník. Příručka buddhistických pojmů a nauky ⁵⁾ od prvního německého buddhistického mnicha Nyanatiloka Thera. Autor knihy podrobně rozepisuje buddhistickou terminologii ve formě slovníku. Autor rovněž sepsal veškeré zásady buddhistické nauky a praxe - co je třeba dodržovat, aby člověk došel osvícení, které mentální a tělesné jevy je nutné znát z hlediska podmíněnosti. Mezi další části knihy patří přísná Buddhova pravidla, která doporučoval mnichům jako pomůcku pro jejich duševní a fyzický rozvoj. Závěr knihy pak patří samotnému očištění.

O buddhismu v České republice pojednává článek Buddhismus v českých zemích ⁶⁾ od Ivana Štampacha. Autor zde popisuje vzrůstající zájem o buddhismus v českých zemích. Avšak i přes veškerý vzrůstající zájem zůstává buddhismus záležitostí malého počtu lidí. Autor rovněž píše, že buddhismus nemá v českých zemích předpoklady pro to stát se masovým náboženstvím. Zaobírá se také tím, jak vnímají křesťané žijící v České republice buddhismus – někteří křesťané sice považují buddhismus za obdivuhodný, ale trvají na osobní víře v Krista. Pokud totiž buddhista chce dojít osvícení vlastními silami, tak je to dle křesťanů nemožné. Jiní zase buddhismus obdivují pro jeho přesvědčení a dobrotivost. Ohledně buddhistické nauky a praxe autor zmiňuje některé činnosti, které vedou k osvobození – neubližovat, nezneužívat řeči a smyslů, nekrást, nepožívat omamné látky. Nejsou to ale pouze činnosti – jedná se také o koncentrace, hluboké meditace a bdělou mysl. Po zmizení strastí a nevědomosti nastane nirvána (vyvanutí).

Co se týče buddhistických svátků samotných, většina autorů se zabývá spíše obecným popisem a rozborem jednotlivých svátků, a to jenom velmi okrajově. Proto se budeme snažit o objasnění a případné proniknutí do tajemství buddhistických svátků, v jejich samotném průběhu nejen u nás, ale i v geografických aspektech, které máme uvedeny výše.

Tato práce bude zahrnovat nejen metody kvantitativní, ale rovněž využijeme i metod kvalitativních, a to konkrétněji dotazování pomocí polostrukturovaného, popřípadě nestrukturovaného rozhovoru s respondenty. Výhodu této metody vidíme zejména v tom, že nám budou moci naši respondenti vysvětlit vše do samého detailu. Věříme také, že nám při polostrukturovaném rozhovoru případní respondenti rovněž osvětlí i věci, které nemáme dokonale nastudované, jelikož toto náboženství pro nás není všední, a případně nás opraví v našem dosavadním myšlení. Nevýhodu vidíme zejména v tom, že toto náboženství není v našich končinách moc rozšířené, proto se snažíme pátrat zejména pomocí sociálních sítí, případně internetu. Domníváme se, že další nevýhodou bude jazyková bariéra mezi námi a respondenty, a zároveň i čas, který si respondenti budou muset kvůli našim všetečným otázkám vymezit.

Respondentům, které jsme oslovily, jsme poslaly emaily s prosbou o zodpovězení určitých otázek, které jsme si při našem výzkumu pokládaly. Jelikož se většina buddhistických organizací nachází rovněž na sociálních sítích, napsaly jsme i tam (nejen v češtině, ale také v angličtině). Rozhodly jsme se rovněž pátrat po potencionálních respondentech skrze seznamovací weby, díky kterým jsme mohly rozšířit naše pole působnosti, a zároveň jsme si lépe zdokonalily cizí jazyk.

Na anglickém fóru jsme měly otevřenou volnou diskuzi, do které mohli přidávat ostatní členové své poznatky, zážitky a zkušenosti se slavením buddhistických svátků v jejich zemi obecně, a především slavení svátku Vesakh.

První respondentkou se stala paní Irena z buddhistického centra Bodhi Path Praha, která nám velmi vstřícně odpověděla na položené otázky ohledně slavení svátků v České republice. Uvedla, že jejich organizace je laické buddhistické centrum. Lidé se v centru obvykle setkávají jednou do týdne při společné meditaci či o víkendových kurzech, avšak svátky společně neslaví. Pokud se ale jedná v rámci buddhismu o významný den, inspiruje je to k tomu, že se sejdou i mimo obvyklé týdenní či víkendové meditace. Při zmínce o svátku Vesakh nám paní Irena potvrdila jenom to, co jsme předtím nastudovali v literatuře – že v západních zemích nemají svátky takový význam jako pro východní (asijské) země. V období, kdy se slaví svátek Vesakh se pouze sejdou v centru a společně meditují. Ohledně zásad buddhismu a jeho praxe nás odkázala na knihu Příběh buddhismu: Průvodce dějinami buddhismu, kterou jsme uvedli do literární rešerše.

Druhou respondentkou se stala studentka Vysoké školy aplikovaného businessu v Praze - Lan Anh Phanová (23 let), která nám prostřednictvím nestandardizovaného rozhovoru pověděla, jak slaví buddhismus vietnamská menšina. Zprvu tápala, jelikož si nebyla jistá, jak slaví ostatní skupiny svátky, ale poté se rozmluvila o tom, jak slaví buddhismus oni. Bylo nám sděleno, že její rodina se modlí 1. a 15. den v měsíci dle lunárního kalendáře. Společně se chodí modlit do buddhistického chrámu, který se nachází v Sapě. Když se chodí s rodinou modlit, vždy přinesou do chrámu oběti (ovoce, sladkosti, slepice, kohouty). Po modlitbě se jídlo rozdá a sní se – věří totiž, že jídlo po modlitbě je posvátné. Modlí se také i za štěstí či za zdraví. Chrám také navštěvují v případě pohřbů či svateb, podobně jako tomu mají křesťané. Když se modlí, pálí modlitební tyčinky, které nejsou vonné. Pálí lichý počet tyčinek, které zapíchnou do nádoby s rýží. Jídlo se může rozdávat teprve potom, co dohoří všechny tyčinky. Při buddhistických svátcích její rodina pálí papírové makety oblečení či aut, a to pro mrtvé, aby se měli dobře po smrti. Myslí si, že buddhismus je pro Vietnamce ideálním náboženství, neboť hodně pracují, a takhle se chodí modlit jenom jednou za půl měsíce do chrámu. Mimo jiné nám také prozradila, že přímo ve Vietnamu jsou v každé malé vesničce chrámy, kam se můžou chodit buddhisté modlit.

Třetím respondentem se stal Tobi Lauer, který se nám ozval po přečtení článku na anglickém fóru. S Tobim probíhala konverzace skrz sociální síť. Respondent je z Německa a rozhovor s ním probíhal nestrukturovaně. Tobi se považuje za polovičního buddhistu, neboť jeho otec byl buddhistou, on však buddhistické učení striktně nedodržuje. Zajímá se především o meditace a hluboké rozjímání (blízké mu je rovněž astrální cestování a objevování minulých životů). Pro navození takových stavů často užívá marihuanu. Tato skutečnost nás celkem překvapila, neboť jsme se domnívali, že buddhisté v návaznosti na dosažení probuzení (Bódhisattva) nesmí konzumovat omamné látky. Ke svému životnímu stylu rovněž dodal, že nekonzumuje žádné maso a je proti zabíjení a týrání zvířat. Co se týče buddhistických svátků, tak je spíše neslaví. Domnívá se, že pro západní kulturu nejsou svátky tolik podstatné, jako pro východní kulturu.

Buddhismus vznikl na indickém subkontinentu a patří mezi nejstarší náboženství. Jako zakladatelem učení buddhismu je považován Siddhártha Gautama. Původním místem vzniku buddhismu je Indie, ze které se dále rozšířil do dalších částí Asie.

Buddhismus se pozvolna začal dělit po smrti Buddhy podle škol. Mezi nejstarší školu lze zařadit théraváda, kterou nalezneme v Thajsku, Laosu, Kambodži, Barmě a na Srí Lance.

Dalším směrem je hínajána (malý vůz), který říkal, že k osvícení mohou dojít pouze mniši, kdežto učení mahájána (velký vůz) podporuje osvícení jak mnichům, tak laiku.

V neposlední řadě zde máme směr vadžrajána, neboli také nazývaný tibetský buddhismus. Jedná se diamantovou cestu, kdy je cílem vytratit rozdíl mezi subjektem a objektem a zcela se rozplynout. Podle stoupenců tohoto směru své učení Buddha předával, pouze stoupenců, kteří v něm neviděli boha, ale své vlastní zrcadlo.

⁷⁾

Na obrázku je patrné, jak se postupně šířil buddhismus po Asii. Tmavě oranžová barva symbolizuje srdce buddhismu, údolí Gangy, Indii v době od 6. – 4. století před naším letopočtem. Světle oranžová barva značí většinovou oblast, kde se buddhismus nachází. Žlutá barva pak značí historickou oblast buddhistického šíření. Černé tečky na obrázku symbolizují významná buddhistická místa.

Červené šipky značí mahájánové učení a jeho postupné pronikání ze srdce Indie do Střední Asie, Mongolska, Číny, Japonska, Vietnamu a Indonésie.

Zelené šipky značí théravádové učení a jeho postupné pronikání ze srdce Indie do východní Indie, Srí Lanky, Thajska, Laosu a Barmy.

Modré šipky značí vadžrajánové učení a jeho postupné pronikání ze srdce Indie do v Tibetu, Mongolska, Číny, a Japonska.

⁸⁾

Na následujících obrázcích se nachází podrobnější popis pronikání buddhismu do Asie. Za kolébku se považuje srdce Indie, ze kterého se rozprostírají šipky směrem do Střední Asie, dalších částí Indie, na Srí Lanku či do Bangladéše.

⁹⁾

Modrá šipka na tomto obrázku se takřka line po Hedvábné stezce přímo do Číny, ze které se potom rozšiřuje dále do Severní a Jižní Korey. Červená šipka značící théravádové učení má svůj start na Srí Lance, ze které se postupně rozšiřuje do Indonésie, Barmy a Číny.

¹⁰⁾

Poslední barvou, která nás bude provázet obrázky, je barva růžová, která značí vadžrajánové učení. Rozšířila se jako poslední a směřovala přímo do Tibetu. Na obrázku je také patrné rozšíření modré (mahájána) a červené (théraváda) barvy do okolních států.

¹¹⁾

Na posledním obrázku vidíme téměř konečné rozšíření buddhismu – učení vadžrajána se usadilo nejen v Tibetu, ale rovněž směřovalo i do západní Číny a Mongolska. Zelené šipky naznačují postupné pronikání mahájánového učení do Japonska.

¹²⁾

Počátek buddhismu se odhaduje zhruba na dobu 570 př. n. l., kdy se v Lumbiní narodil Buddha Siddhárta Gautama. Byl princem z královské rodiny Šikjů, který do svých 29 let žil pohodlný život s manželkou a synem. Poté prošel trnitou cestou k osvícení, a tehdy získal své pojmenování Buddha (osvícený). Skrze meditaci dosáhl osvícení a zbavil se utrpení a trápení. Svůj život prožil jako putující mnich a osvětloval učení dharma. Během následujících let až do své smrti předával Buddha mnoho různých učení, aby pomáhal lidem. Buddha však své učení podával pouze ústně a jeho žáci si vše sepisovali a následně předávali v původní formě. Všechny tyto texty jsou známé jako sútrajána a tantrajána. Zemřel ve věku osmdesáti let v Kušinagary mezi svými mnišskými následovníky.

V průběhu historie se začínají objevovat i různá hnutí a směry. Zhruba 3 měsíce po Buddhově smrti se rozšířil první koncil. Konal se v jeskyni u indického města Rádžgir a sešlo se 500 arhatů (přesáhl 10 překážek a dosáhl nirvány), tedy těch, kdo dosáhli nirvány. Cíl byl dosáhnout shody ohledně Buddhova učení a navrátit mnichy k přísným pravidlům, které po Buddhově smrti opustili. V průběhu koncilu byly recitovány Buddhovi rady a staly se základem pro vytvoření textu Tripitaka neboli Trojí koš, jednoho ze základních buddhistických textů.

Druhý koncil byl zhruba 100 let po Buddhově smrti v klášteře ve městě Vaišalí. Důvodem bylo opět porušování pravidel mnichů, kteří začali přijímat dokonce i zlato a stříbro (od laiků). Sešlo se 700 mnichů, ale ne však všichni byli tzv. probuzeni. Mladší mniši požadovali zmírnění pravidel, naopak ti starší apelovali na nebezpečí uvolňování morálky a to vedlo k dalším sporům.

Z důvodu přetrvávajícím sporům se konal třetí koncil v Patáliputře, kde se mniši snažili dobrat k tomu, kdo je skutečný arhat a kdo ne. Cílem bylo zbavit se falešných mnichů.

V době čtvrtého koncilu byl buddhismus rozšířen i do několika škol. Koncil se konal na Srí Lance a důvodem byla krutá politika krále vůči mnichům a celkově nestabilní politické situaci včetně hladomoru.

Po celém světě jsou svátky základní tradicí a není tomu jinak u asijských národů. Tyto národy jsou proslulé svým velkým množstvím svátků, které můžou slavit jen pár hodin, ale naopak i několik dní dle buddhistických, lidových či nově vzniklých tradic. Tradiční a buddhistické slavnosti probíhají ve dnech tibetského lunárního kalendáře. Naopak nově vzniklé slavnosti jsou výhradně přikládány našemu kalendáři.

Mezi novodobé svátky patří:

Den tibetského povstání

Slaví se 10. března a je vzpomínkou na povstání lidu v roce 1959 proti čínské okupaci Tibetu. Lidé bránili tibetského duchovního představitele dalajlámu před čínskou armádou. Během povstání zemřelo okolo 87 000 Tibeťanů a několik dalších včetně dalajlámy byli nuceni odejít do exilu. Mezi hlavní známky okupace bylo zvyšování počtu čínských obyvatel na historickém území Tibetu, ničení kultury a počínšťování obyvatel. Každoročně se pořádá kampaň „Vlajka pro Tibet“, která připomíná tuto smutnou a krví prolitou událost. ¹³⁾

Oslavy dalajlámových narozenin

Slaví se 6. července, je spojen s narozením čtrnáctého dalajlámy Tändzina Gjamccha. V Tibetu je tento svátek velmi oblíbený a mezi hlavní znaky patří sázení stromů, zachraňování zvířat před smrtí a modlení před dalajlámovým obrazem ve svatyních a oltářích.

Tento novodobý svátek slaví zejména tibetští buddhisté, neboť považují dalajlámu za svého duchovního vůdce. Mezi ostatními buddhisty není tento svátek příliš rozšířen. ¹⁴⁾

Mezi tradiční svátky patří:

Losar

Jedná se o tibetský Nový rok, který se slaví první den prvního měsíce tibetského lunárního kalendáře. Doba trvání může být i několik dní, ale většinou to vychází na tři dny tibetského lunárního roku. Svátek Losar se v Tibetu slavil ještě dříve, než byl vůbec zaveden buddhismus, a tak můžeme začátky Losaru najít už v bönismu. Tibeťané každou zimu pálili vonné tyčinky, aby byli za dobře s duchy a ochránci.

Svátek Losar vznikl z tibetských slov lo (rok) a sar (nový/nové). První zmínka o oslavách svátku Losar pochází z Tibetu. Podobná varianta tohoto svátku se rozšířila například do Nepálu, kde se nazývá Lhochhar – slaví se však o osm týdnů dříve než Losar. ¹⁵⁾

S tímto svátkem jsou v Tibetu spojeny i některé zvyky, které rodiny dodržují. Lidé několik dní před samotným svátkem vyčistí své domovy. Následně dům ozdobí květinami a na zdi nakreslí znamení, která mají příznivý vliv (slunce, měsíc). Předtím, než začnou oslavy svátku, je nutné splatit všechny dluhy a vyřešit hádky. Mezi další znaky tohoto svátku patří popíjení čaje čang a tančení posvátných tanců. Dále také věšení praporků s přáními, aby rozšířili mír, lásku a štěstí v dalším novém roce. Svátek Losar odpovídá vadžrajánovému směru buddhismu. ¹⁶⁾

Mönlam

Může být také známý jako Velký modlitební festival. Navazuje na svátek Losar a jeden z nejvýznamnějších tibetských svátků, který se slaví mezi 4. - 11. dnem prvního tibetského měsíce, což většinou vychází na počátek února, až do počátku března gregoriánského kalendáře.

V roce 1409 jej ustanovil zakladatel vadžrajánové školy gelugpa, Congkhapa. Během čínské kulturní revoluce (1966 – 1976) byl Mönlam zakázán. Teprve až v osmdesátých letech byl znovu povolen.

Za historii se považuje shromažďování mnichů, kteří vykonávali náboženské rituály a zpívali modlitby. Tyto modlitby obsahovaly v jádru osvícený postoj, kterým mohl praktik dosáhnout osvícení ostatních bytostí. Během svátku se sejde několik mnichů z velkých tibetských klášterů do Lhasy, kde se následně konají obřady. ¹⁷⁾

Dzamling Čisang

Koná se 15. den pátého tibetského měsíce (červenec) a jedná se o nejšťastnější den v roce. Vzpomíná se tím na den ukončení stavby prvního kláštera v Samji, kde také probíhají oslavy. Typickým znakem tohoto svátku je pálení vonných tyčinek. Tibeťané se se během tohoto svátku vydávají na vrcholky hor, kde rozvěšují modlitební vlaječky. ¹⁸⁾

Klášter v Samjä je jedním z nejstarších klášterních komplexů v Tibetu. Nechal jej zhotovit král Thinsong Decän v 8. století a měl být podobný indickému klášteru v Ódantapurí. Tibeťané zde rozhodli, že je jim bližší indická škola než čínská. Pomohla k tomu disputace čínského mnicha Che-sanga a indického učence Kamalaśíla. ¹⁹⁾

Žontön

Spadá na 30. den šestého tibetského měsíce (srpen – začátek září) a také je znám pod názvem jogurtový svátek. Tato slavnost je spojována s ukončením samoty mnichů a mnišek. Během této slavnosti mniši vynáší z klášterů velkou thangku neboli malbu Buddhy Šákjakmuniho, která je vyvěšena před klášterem a může tak být spatřena několika lidmi včetně poutníků. První jogurtový festival se konal v Däpungu v roce 1416. Jedná se o svátek vadžrajánového buddhismu.

Dalším znakem svátku je letní divadelní tibetský festival s názvem Lhamo, kde tančí mniši s maskami. Při těchto představeních se často scházeli chudí i bohatí, obchodníci i žebráci, či samotný dalajláma. Divadlo trvalo vždy celý den, za jakéhokoliv počasí – během hraní diváci hodovali, bavili se mezi sebou, či hodnotili herecké výkony amatérských souborů. ²⁰⁾

Ongkor

Koná se osmý tibetský měsíc a patří mezi důležitý svátek tibetského lunárního roku. Historie je s tímto svátkem spojena s pěstováním plodin na polích a dobré sklizně. V 5. století nařídil král Zang, aby vysoký církevní hodnostář zajistil plodinu. Ten zaučil zemědělce, aby kroužili po poli a modlili se za jídlo. V první řadě to byla činnost před sklizní, ale postupem času se z toho stal svátek. Nyní jde hlavně o lidové slavnosti, které probíhají na vesnicích a v menších městech. Lidé se převlékají do různých kostýmů a hrají role, jako třeba jezdce, bojovníky nebo mnichy.

Hlavní znaky Ongkoru jsou například lukostřelba či náboženské obřady. Tento svátek je oblíbený v místech, jako jsou Lhasa, Shigatse a Shanman.

V současné době se svátek také často nazývá „festivalem koní“. Důvodem je zájem cestovních kanceláří přilákat do Tibetu co nejvíce zahraničních turistů. ²¹⁾

Lhabab dűčhen

Tento svátek Tento svátek se slaví 22. den devátého tibetského měsíce (listopad) a slaví jedno z velkých událostí Buddhova života. Tento svátek oslavuje Buddhovo sestoupení z nebe na zem. Ze země odešel ve věku 41 let z důvodu splacení laskavosti své matky, čímž ji měl osvobodit od Samsary. Po dlouhém přemlouvání pod úplňkem souhlasil, že se vrátí. Na zem se vrátil trojitým žebříkem, který vytvořil bůh strojů Viswakarma. Toto sestoupení je považováno jako jedno z velkých skutků Buddhy.

Tento svátek je součástí tibetské buddhistické tradice a v tento den Lhase navštěvuje mnoho poutníků. ²²⁾

Gandän ngačhö

Svátek přezdívaný také jako lampový festival se slaví 25. den desátého měsíce a připomíná úmrtí tibetského reformátora Lamy Congkhapy, který byl zakladatelem Gelugského řádu tibetského buddhismu. Také založil klášter Ganden u Lhasy, který se později stal ústředním buddhistickým místem v Tibetu a každý rok je zde na jeho počest speciální oslava po celý den. Dominantou svátku je lití střech v klášterech, domech a chrámech. Každá rodina v tento den večeří Bhathuk, což je speciální tibetská polévka a truchlí za smrt učence. ²³⁾

Makha Bucha nebo Mágha Púdžá (Den Sanghy)

Jedná se o thajský buddhistický státní svátek. Slaví se v den úplňku třetího lunárního měsíce, proto není přesně stanovené datum oslavy, ale obvykle se slaví během února. Název svátku je od názvu třetího lunárního měsíce (Makha nebo Mágha) a uctívání (Bucha nebo Púdžá). Tímto svátkem si thajští buddhisté připomínají významnou událost, která se udála devatenáctý měsíc po Buddhově probuzení. V tento den se připomíná návštěva Buddhy v klášteře Veruvana ve městě Rádžír. Kdy podle théravádové tradice se mělo před Buddhou spontánně shromáždit 1250 mnichů pocházejících z různých částí indického subkontinentu, aby mu vzdali poctu. Jednou ze zajímavostí je, že se mniši mezi sebou ani s Buddhou nedomluvili. Při rozbřesku se buddhisté shromáždí v místních klášterech, aby vyslechli duchovní rozpravy, udělali záslužné činy a účastnili se průvodu se zapálenými svíčkami Wian Tian. Oslavy představují vděk k mnišskému řádu a třem klenotům, jimiž jsou Buddha, Dhamma a Sangha.²⁴⁾

Den Dharmy

Jedná se o výročí prvního kázání o Dharmě v Gazelím háji poblíž Váránasí. Svátek připadá na úplněk osmého měsíce, jeden den před Khao Pansa. Svátek probíhá ranním dáváním almužen mnichům, a večer mniši předříkávají sútry o Buddhově první rozpravě nazývané Čtyři vznešené pravdy. Pak jsou u stúpy obětovány květiny, svíce a vonné tyčinky, a odtud se mniši i laici odeberou do chrámu, kde je vykládána Dharma.²⁵⁾

Den Půstu (Uposatha)

Tento svátek je typický pro jihovýchodní Asii, tedy pro théravádový buddhismus. Vztahuje se ke čtyřem tradičním svatým dnům v měsíci – úplňku, novu a čtvrtluní. Na Srí Lance je svátek znám jako Den Poya. Buddhisté během těchto dnů dodržují přísný půst.²⁶⁾

Den předků (Ullambana)

V mahajánové směru buddhismu věří, že jsou první den osmého lunárního měsíce otevřeny brány do pekla a duchové mohou patnáct dnů vstupovat do našeho světa. Během této doby se daruje jídlo, aby se ulehčilo utrpení těchto duchů. Patnáctý den nastává Ullambana. V tento den lidé navštěvují hřbitovy a nabízí dary svým předkům. Tento svátek slaví i mnoho théravádových buddhistů v Kambodži, Loasu a Thajsku.²⁷⁾

Svátek zubu (Esala Perahera)

Na málem kopci na Srí Lance se nachází velký klášter, který byl postaven, aby chránil posvátný zub, který je uložen v několika v sobě složených skříněk. Podle legendy byl Buddha v 5. století zpopelněn, ale jeden z jeho následovníků sebral jeho zub z pohřební hranice. Poté byl tento zub propašován na Srí Lanku princeznou z Orissy, která byla převlečená za bráhmanského kněze. Nadšený král Megavan na tuto relikvii nechal nosit v průvodu městem, aby byla obdivována poddanými. V současnosti se svátek slaví v srpnu deset dní předcházejícím úplňkem a známý průvod se odehrává v Kendy na Srí Lance s replikou skříňky.²⁸⁾

Den Paváraná

Značí konec období dešťů, který je většinou v říjnu. Značí konec každoroční tříměsíční meditační praxi pro théravádové mnichy (Vassa), kdy neopouští své kláštery. Obřad Kathina se koná v jakémkoliv termínu do jednoho měsíce od konce tříměsíčního období dešťů. Během dne darují laičtí buddhisté nová roucha a další nezbytnosti mnichům a mniškám. ²⁹⁾

Songkran

Svátek trvá několik dní uprostřed dubna. S tímto svátkem se setkáme v thajském buddhismu. Během tohoto období se čistí domy, pere se oblečení a mniši jsou kropeni parfémovanou vodou.³⁰⁾

Svátek plovoucích misek (Loy Krathong)

Svátek se slaví během půlnoční noci dvanáctého lunárního měsíce. Lidé přináší misky, které jsou tvořené listy obsahující květy, svíčky a vonné tyčinky. Misky symbolizují neštěstí, proto jsou ponechány, aby je proud odplavil a s nimi i neštěstí. Tento zvyk má vzdát poctu Buddhovi, který otiskl svá chodidla na břehu řeky Narmada v Indii.³¹⁾

Vesakh

Tento svátek se slaví každoročně s úplňkem lunárního měsíce Vesakha, který vychází na květen či začátek června. Tato slavnost je připomenutí narození Buddhy Siddhattha Gotama, doby, kdy dosáhl osvícenství a kdy zemřel, neboli odešel do mahá-parinirvány. Okamžik smrti v buddhismu závisí na stavu naší mysli. Pokud zemře někdo v příjemných myšlenkách, ale jeho karma je záporná, může se příští zrození vylepšit, protože v buddhismu smrt není konec života.

Vesakh je spojen s radostí a pokaždé se zakončuje barevným festivalem. Lidé tráví čas v chrámech, kde se modlí a nabízejí jídlo mnichům. Během tohoto svátku také zpívají a modlí se. ³²⁾

³³⁾

Vesakh nebo také Saga Dawa, jak se často užívá v Tibetu, oslavuje Buddhovo narození, dosažení nirvány a následného odchodu do nirvány. Vesakh se v Tibetu obvykle slaví 15. den dle lunárního kalendáře, který se mění. V roce 2017 připadl svátek Vesakh na 10. května (středa) a v roce 2018 jej můžeme očekávat 29. května (úterý).

Co je vlastně ona nirvána, do které se Buddha odebral? Buddhisté v rané době pohlíželi na nirvánu jako na jedinou možnost, jak uniknout před koloběhem života, tzv. samsárou. Hlavní důvod samsáry je karma a nevědomost. Dle Buddhy může nirvánu zkusit pouze ten, kdo vyřadil své já a jakékoliv jeho další vnímání. Buddha totiž představil učení o „ne-já“ neboli annatě. Dle Buddhy je nirvána naprostý mír, označuje ji jako smrt touhy a konec vytváření lidské osobnosti.

Osmidílná cesta, která vede k nirváně obsahuje:

1. pravé pochopení
2. pravé myšlení
3. pravou řeč
4. pravé jednání
5. pravý život
6. pravé úsilí
7. pravou bdělost
8. pravé soustředění

Slovo saga v tibetšině znamená jméno hvězdy, která se objevuje na obloze ve čtvrtém měsíci lunárního tibetského kalendáře. Slovo dawa znamená měsíc. Tento svátek začíná obvykle na přelomu dubna/května a končí v červnu.

Během tohoto měsíce se snaží buddhisté vytvářet zásluhy – zásluhami se rozumí vytváření dobrých skutků (věnování jídla či peněz žebrákům, nezabíjení zvířat, putování na posvátná místa…). V buddhistických učeních se uvádí tři důvody záslužných akcí – velkorysost (dana), morálka (sila) a meditace či duševní kultura (bhavana). Existuje však spoustu způsobů, jak si zásluhy získat.

Svátek se během tohoto období slaví po celém Tibetu, avšak nejvíce známými jsou oslavy u hory Kailás, která se nachází v západním Tibetu. U této hory se vztyčuje obrovský sloup, který má symbolizovat sílu a naději země. Pokud se sloup kymácí, či spadne, se zemí to nevypadá dobře. Na sloup jsou rovněž upevněny modlitební barevné vlaječky. Ty se skládají z pěti barev – modrá (symbolizuje nebe či éter), bílá (symbolizuje vzduch), červená (symbolizuje oheň), zelená (symbolizuje vodu), žlutá (symbolizuje zemi). ³⁴⁾

V tomto měsíci musí buddhista dodržovat pět základních pravidel, která jsou pro všechny stejná, plus tři doplňkové:

• První pravidlo - nesmí zabít
• Druhé pravidlo - nesmí krást
• Třetí pravidlo - nesmí mít sex
• Čtvrté pravidlo - nesmí lhát
• Páté pravidlo - nesmí užívat omamné látky
• Šestým pravidlem by mělo být, že během dne, na který připadá svátek, se smí jíst pouze jedno jídlo před polednem. Mniši toto šesté pravidlo dodržovat musí, ale na obyčejné buddhisty se nevztahuje
• Sedmým pravidlem je vyhnout se spánku v měkké a pohodlné posteli
• Osmým pravidlem je, že se nesmí buddhisté zdobit – nesmí nosit šperky, či kosmetiku

V posledních letech čínské bezpečností síly omezily aktivitu oslav Vesakhu/Saga Dawy v Tibetu, včetně poutí či obřadů. ³⁵⁾

Buddhisté v Tibetu

Podle Zprávy o mezinárodní náboženské svobodě z roku 2012 ³⁶⁾ většina Tibeťanů, kteří tvoří 91 % populace Tibetu (2 893 800), následuje tibetský buddhismus – jedná se zhruba o 78,5 % (2 496 300 Tibeťanů). Přibližně 12,5 % (397 500 Tibeťanů) vyznává předbuddhistické animistické náboženství – bönismus. Do zbylých 9 % (286 200 Tibeťanů) spadá čínské náboženství, islám, či křesťanství. ³⁷⁾

³⁸⁾

V Německu se svátek slaví po prvním úplňku čtvrtého měsíce. Roku 1999 byl svátek Vesakh uznán jako součást světového kulturního dědictví Organizace spojených národů. Byl uznán jako mezinárodní buddhistický svátek.

Samotný průběh svátku Vesakh probíhá v Německu formou festivalu, kdy společně vyrazí do ulic větších německých měst, jako jsou Berlín, Hamburk, Frankfurt, Stuttgart či Mnichov. Zde se společně modlí, pořádají speciální přednášky, provádí rituály, obřady a spoustu dalších věcí. Tento způsob festivalu je tvořen zejména z toho důvodu, že je značně zpopularizován tamními médii. Jsou také i komunity, které slaví svátek Vesakh uvnitř středisek v soukromí. ³⁹⁾

Některé buddhistické komunity slaví svátek Vesakh podle data, které se může o několik týdnů lišit od ostatních zemí. Je to převážně z toho důvodu, že se někteří řídí thajským či čínským lunárním kalendářem. Proto v Německu připadl svátek Vesakh na 10. května 2017, a v roce 2018 je očekáván 29. května. ⁴⁰⁾

Buddhisté v Německu

Buddhisté v Německu jsou třetí největší skupinou věřících. V Německu žije okolo 270 000 buddhistů. Většina z nich jsou stoupenci buddhistické školy théraváda ze Srí Lanky. Stoupenci tibetského buddhismu (vadžrajána) pochází zejména z Japonska. Přibližně 59 000 buddhistů pochází z Thajska. ⁴¹⁾

⁴²⁾

Svátek Vesakh se v České republice neslaví takovým způsobem, jakým se slaví v Asii či v jiných zemích. Je to zejména z toho důvodu, že se k buddhismu hlásí jenom 0,1 % obyvatelstva České republiky. Nejvíce buddhistů jsou příslušníci vietnamské menšiny. V České republice se rovněž nenachází tolik chrámů, ve kterých by se mohli buddhisté modlit. V roce 2008 bylo zaznamenáno 46 center nacházející se v ČR. ⁴³⁾

Během rozhovoru se členkou buddhistického centra Bodhi Path Praha jsme se dozvěděli informace ohledně slavení svátku Vesakh v Česku. V tomto centru tento svátek přímo neslaví, ale sejdou se na výjimečné sezení, kde spolu společně meditují a tráví volný čas.

Jak uvedla i naše další respondentka, i ona rovněž se svou rodinou svátek Vesakh přímo neslaví, ale vždy se chodí pravidelně modlit 1. a 15. den v měsíci lunárního kalendáře, kdy do chrámu přinesou oběti ve formě drůbeže, sladkostí či ovoce. Věří, že po modlitbě je toto jídlo posvátné, po dopálení modlitebních tyčinek se jídlo rozdá a může se sníst.

Většina českých buddhistů žijící v Praze navštěvuje buddhistický chrám v Sapě.

Buddhisté v České republice

Český statistický úřad uvedl, že v České republice se roku 2011 přihlásilo 6101 osob (většina těchto osob se hlásí k vietnamské menšině v Česku) a následují mahájánový směr buddhismu. Obecný směr buddhismu zvolilo 2 617 občanů. Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü uvedl v roce 2011 celkem 3 484 osob, které se k tomuto směru hlásí. Čeští buddhisté se hlásí k vadžrajánový směru buddhismu (tibetský buddhismus). ⁴⁴⁾

⁴⁵⁾

Cílem práce bylo zjistit odpověď na hlavní výzkumnou otázku: Jak se slaví buddhistický svátek Vesakh v Tibetu, v Německu a v České republice?

Oslava buddhistického svátku Vesakh v Tibetu probíhá tak, že buddhisté se snaží vytvářet zásluhy (dobré skutky). Během tohoto období dodržují osm pravidel, dle kterých by měli dojít probuzení, jakého došel Buddha (bódhisattva). Nejznámější oslava svátku Vesahk je u hory Kailás, kde se vztyčuje sloup s modlitebními vlaječkami, který symbolizuje sílu země.

Oslava buddhistického svátku Vesakh v Německu probíhá dvojím způsobem – buď se jedná o veřejný festival, kdy buddhisté vyjdou do ulic, společně se modlí, pořádají meditace, či přednášky. Druhým způsobem může být soukromá meditace a oslava v buddhistických centrech.

Oslava buddhistického svátku Vesakh v České republice probíhá různými způsoby – pokud se jedná o členy buddhistického centra, ti svátek neslaví, pouze se sejdou v centru nad rámec běžných sezení a meditací. Společně pak meditují. Pokud se jedná o členy vietnamské komunity, ti chodí do chrámu, každý 1. a 15. den lunárního kalendáře a přináší oběti. Námi vybraný svátek Vesakh konkrétně neslaví.

Cílem doplňkových otázek práce bylo čtenáři nastínit fungování buddhismu, jeho šíření a hlavní myšlenku. Tyto otázky byly zodpovězeny v jednotlivých kapitolách práce: Jaké svátky obecně slaví buddhisté? Popis buddhistických svátků. Jaké jsou zásady buddhismu a jejich praxe?

Jaké svátky obecně slaví buddhisté? Popis buddhistických svátků.

Buddhistické svátky jsou rozděleny na novodobé a tradiční. Mezi novodobé svátky je zařazen Den tibetského povstání, jenž vzpomíná na povstání lidu proti čínské okupaci. Další svátek je oslava dalajlámových narozenin, který je spojen s narozením čtrnáctého dalajlámy Tändzina Gjamccha a hlavními znaky je sázení stromů, zachraňování zvířat před smrtí a modlení po obrazem dalajlámy.

Mezi tradičními svátky patří Losar a je výjimečný. Jedná se o tibetský Nový rok, kde lidé dodržují několik tradic jako třeba splacení dluhů, úklid svých domovů nebo popíjení čaje čang. Dalším svátkem je Mönlam, který je znám jako Velký modlitební festival, protože se během tohoto svátku konají velké modlitební obřady. Dzamling Čisang vzpomíná na ukončení stavby kláštera v Samji. Svátek Žontön nazýván také jako jogurtový festival představuje osamostatnění mnichů a mnišek. Ongkor je svátek spojen se sklizní, kde se během slavností lidé převlékají do kostýmů a hrají různé role. Svátek, který je spojen s jedním z velkých událostí Buddhova života se nazývá Lhabab dűčhen. Lampový festival, jinak přezdíván jako Gandän ngačhö je spojován se založením kláštera Ganden u Lhasy. Makha Bucha nebo Mágha Púdžá (Den Sanghy) je svátek, který připomíná návštěvu Buddhy v klášteře Veruvana ve městě Rádžír. Den Dharmy připomíná první kázaní o Dharmě, kdy ráno se dává almužna a večer mniši předčítají sútry. Den Půstu (Uposatha) je rozdělen na čtyři období, kdy je držen půst. S tímto svátkem se setkáváme na Srí Lance. Dalším velice zajímavým svátkem je Den předků (Ullambana), kdy se navštěvují hřbitovy, a dále se dávají dary zemřelým předkům. Svátek zubu (Esala Perahera) při kterém je v průvodu městem nošená kopie relikvie zubu Buddhy. Den Paváraná je den, kdy končí tříměsíční meditační období a laičtí buddhisté darují potřebné věci mniškám a mnichům. Songkran je sváteční období, při kterém se čistí domy a šaty. Další je svátek plovoucích misek slouží k odplavení neštěstí. A poslední uvedený svátek Vesakh se slaví po celém Tibetu. Je to připomenutí narození, osvícení a smrti Buddhy. Tento svátek trvá v průměru měsíc a buddhisté musí v tomto měsíci dodržovat 5 základních pravidel:

• nezabít
• nekrást
• nemít sex
• nelhat
• zákaz užívání omamných látek

a další 3 doplňkové pravidla:

• v době svátku jíst jedno jídlo pouze před polednem (toto pravidlo se vztahuje hlavně na mnichy)
• vyhnout se spánku v pohodlí
• nesmí se zdobit

Jaké jsou zásady buddhismu a jejich praxe?

Hlavní zásada buddhisty je dosáhnout nirvány. Nirvána je únik před běžným koloběhem života a dává důraz na karmu a nevědomost.

Dosáhnout nirvány je však možné pouze osmidílnou cestou, která obsahuje:

1. pravé pochopení
2. pravé myšlení
3. pravou řeč
4. pravé jednání
5. pravý život
6. pravé úsilí
7. pravou bdělost
8. pravé soustředění

Hlavním rozdílem při praktikování buddhismu mezi východem a západem spočívá v tom, že na západě se zajímají o hlubší filosofii a většinou pouze meditují. Na východě se často recitují mantry, přednášejí modlitby a dodržují speciální obřady. Například v Thajsku je tradice taková, že se každý muž na několik týdnů až měsíců stane mnichem. Při praktikování buddhismu se rozjímá a medituje o tématech jako je smrt, karma a znovuzrození. A proto několik praktikujících zjišťuje, že jsou vězni, jelikož jsou omezeni tělem, časem a neschopností ovládat své myšlenky.

Literární a tištěné zdroje

HONZÍK, Jan, ed. Jednota v rozmanitosti: buddhismus v České republice. Praha: DharmaGaia, 2010. ISBN 978-80-7436-006-0.

LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. 3. vyd. Přeložila Lenka BORECKÁ. Brno: Barrister & Principal, 2012. ISBN 978-80-87474-72-3.

NYANATILOKA, THERA, Nyanaponika, ed. Buddhistický slovník: příručka buddhistických pojmů a nauky. Praha: DharmaGaia, 2009. ISBN 9788086685892.

Odborné články

Jolly Holiday. Beijing Review [online]. 2013, 56(34), 4-4 [cit. 2017-06-27]. ISSN 10009140

VIRTBAUER, Gerald. Presencing process: embodiment and healing in the Buddhist practice of mindfulness of breathing. Mental Health, Religion [online]. 2016, 19(1), 68-81 [cit. 2017-06-27]. DOI: 10.1080/13674676.2015.1115474. ISSN 13674676.

Popularizační články

ŠTAMPACH, Ivan, Buddhismus v českých zemích. DINGIR [online], prosinec 1998, roč. 1., s. 11 - 15. ISSN 1212-1371. Dostupné z: http://dingir.cz/archiv/Dingir498.pdf#page=12

Internetové zdroje

2017 Tibetan Festivals [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.exploretibet.com/festivals/

Bergman Pavel [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné z: https://www.thajskyraj.com/2012/11/18/slavnost-loy-krathong/

Buddhistické svátky [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

The Editors of Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/uposatha/

EGGENHOFER Iris, Vesakh 2012, Ankündigung zur Veranstaltung in München 2012 auf dem Website der DBU, 4. Mai 2012, abgerufen 18. März 2014. Dostupné z: http://www.buddhismus-deutschland.de/vesakh-2012/

Ganden Ngacho Festival [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.exploretibet.com/festivals/ganden-ngacho-festival.html

Geburt Buddhas, sein Erwachen und sein Parinirvana. [online] Deutsche Buddhistische Union e.V. – Buddhistische Religionsgemeinschaft, 2017, [cit. 2017-06-27]. Dostupné z: http://vesakh.de/

HYLENOVÁ Magdaléna, BUDDHISMUS [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://websidepbtridy.wz.cz/20162017/gps/referaty/05/BUDDHISMUSalfa.pdf

International Religious Freedom Report for 2012 [online]. U.S. DEPARTMENT OF STATE [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://www.state.gov/j/drl/rls/irf/2012religiousfreedom/#wrapper

JUNGING Min, The Present Situation and Characteristics of Contemporary Islam in China. JISMOR, 8. 2010 Islam by province, str. 29, Study on Current Muslim Population in China, Jinan Muslim, 2, 2010. Dostupné z: https://doors.doshisha.ac.jp/duar/repository/ir/18185/r002000080004.pdf

Kagyu Monlam [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: https://www.karmapa.org/kagyu-monlam/

Klášter Samjä [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.buddhismus.cz/klaster-samje.html

Know your Tibetan Holidays [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: https://www.yowangdu.com/tibetan-buddhism/tibetan-calendar.html

Losar 2017 [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://bdc.cz/losar-2017/

Losar [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/religion/religions/buddhism/holydays/losar.shtml

O'BRIEN, Barbara. Saga Dawa or Saka Dawa: Holy Month for Tibetan Buddhists. ThoughtCo. [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://www.thoughtco.com/g00/saga-dawa-or-saka-dawa-449914?i10c.referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F

Office holidays [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné z: http://www.officeholidays.com/countries/thailand/songkran.phpy/

Religionen & Weltanschauungsgemeinschaften in Deutschland: Mitgliederzahlen Buddhismus [online]. REMID Religionswissenschaftlicher Medien – und Informationsdiens e. V., 2016, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://remid.de/info_zahlen/buddhismus/

RITUÁLNÍ PŘEDMĚTY: Modlitební praporky. Maruska22.blog.cz [online]. 2008 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: http://maruska22.blog.cz/0810/modlitebni-praporky

ŠKRABAL, Josef, NÁBOŽENSKÁ VÍRA OBYVATEL PODLE VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU [online], Český statistický úřad, 2014, [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014.pdf/c533e33c-79c4-4a1b-8494-e45e41c5da18?version=1.0 str. 5 - 6

The Ongkor Festival [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.meiyatravel.com/Guide/12162.aspx

VÝZNAMNÝ DEN: 10. 3. den solidarity s lidem Tibetu [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.horolezeckaabeceda.cz/aktualita.php?id=2

Obrázek 1 - Slavení svátku Vesakh, narození Buddhy - zapalování svící. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:1_vesakh.jpg

Obrázek 2 - Šíření Buddhismu po Asii. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:2_mapa_cela.png

Obrázek 3a - Šíření Buddhismu po Asii. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:3_sireni_buddhismu.gif

Obrázek 3b - Šíření Buddhismu po Asii. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:4_sireni_buddhismu.jpg

Obrázek 3c - Šíření Buddhismu po Asii. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:5_sireni_buddhismu.jpg

Obrázek 3d - Šíření Buddhismu po Asii. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:6_sireni_buddhismu.jpg

Obrázek 4 - Buddha Siddhártha Gautama. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:7_buddha.jpg

Obrázek 5 - Oslava svátku Losar. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:8_svatek_losar.jpg

Obrázek 6 - Modlitební vlaječky na sloupu. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:9_tibetsky_svatek_saga_dawa.jpg

Obrázek 7 - Slavení festivalového svátku Vesakh v Německu. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:10_vesakh_nemecko.jpeg

Obrázek 8 - Buddhistický chrám v Sapě. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2017:11_chram_sapa.jpg

Počet shlédnutí: 38