Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- 2024:sefardi [17/02/2025 22:09] – [Úvod a cíl práce] 109.81.170.144
+++ 2024:sefardi [18/02/2025 11:50] (aktuální) – [Kuchařka, respondenti] 193.84.36.66
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-===== Kdo jsou Sefardi? =====
+===== Kdo jsou Sefardé? =====
-Sefardové, nebo také sefardští Židé (hebrejsky Sfaradim, Sfaradi), jsou potomci Židů, kteří žili do roku 1492 na Pyrenejském poloostrově. "Sefard" pochází z židovského označení pro Španšlsko. (Sepharad) ((Latino, Hispanic or Sephardic?, 17. 2. 2025, https://www.myjewishlearning.com/2018/12/13/latino-hispanic-or-sephardic/))Po vyhnání z tohoto území se usadili v oblasti Středomoří, Balkánu, Orientu, ale i v některých evropských zemích, například v Nizozemí. Dnes tvoří zhruba deset procent světové židovské populace a jejich největší komunita se nachází v Izraeli. Významná skupina sefardských Židů žije také ve Francii, především jako potomci emigrantů z bývalého francouzského Alžírska. Další sefardská centra se nacházejí v Severní a Jižní Americe, přičemž menší zbytky populace stále přežívají v původních sefardských regionech.((Ray, Jonathan //"After Expulsion: 1492 and the Making of Sephardic Jewry"// //New York University Press//, 2013, 214 str., https://annas-archive.org/md5/dc174bee9426bfc43d5d1af7651e292a))
+Sefardé, nebo také sefardští Židé (hebrejsky Sfaradim, Sfaradi), jsou potomci Židů, kteří žili do roku 1492 na Pyrenejském poloostrově. "Sefard" pochází z židovského označení pro Španšlsko. (Sepharad) ((Latino, Hispanic or Sephardic?, 17. 2. 2025, https://www.myjewishlearning.com/2018/12/13/latino-hispanic-or-sephardic/))Po vyhnání z tohoto území se usadili v oblasti Středomoří, Balkánu, Orientu, ale i v některých evropských zemích, například v Nizozemí. Dnes tvoří zhruba deset procent světové židovské populace a jejich největší komunita se nachází v Izraeli. Významná skupina sefardských Židů žije také ve Francii, především jako potomci emigrantů z bývalého francouzského Alžírska. Další sefardská centra se nacházejí v Severní a Jižní Americe, přičemž menší zbytky populace stále přežívají v původních sefardských regionech.((Ray, Jonathan //"After Expulsion: 1492 and the Making of Sephardic Jewry"// //New York University Press//, 2013, 214 str., https://annas-archive.org/md5/dc174bee9426bfc43d5d1af7651e292a))
 ===== Dějiny Sefardů =====
 === Sefardi ve Španělsku v 13.-15. století ===
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Mnozí Židé dosáhli výjimečných úspěchů v oborech, jako je astronomie, medicína a chirurgie, a stali se královskými lékaři. Tito odborníci léčili nejen běžné nemoci, ale i zranění z rytířských bitev. Židovské komunity si cenily vzdělanosti a podporovaly rabíny, kteří se věnovali studiu Tóry.
-Navzdory tomu čelili Židé diskriminačním opatřením, například povinnosti nosit červený znak jako rozlišovací symbol. Jejich oblečení a domácnosti však byly podobné těm křesťanským, a jejich vybavení odráželo jejich ekonomické možnosti. Židé zůstávali důležitou součástí společnosti na Iberském poloostrově, avšak postupem času se situace zhoršovala. Zpočátku relativně harmonické soužití s křesťany narušovaly rostoucí protižidovské nálady spojené s nestabilní ekonomickou situací v zemi. V roce 1391 podnítilo kázání arciděkana Ferranda Martíneze útoky na židovské čtvrti a ničení ghett. O několik desetiletí později vedla kázání svatého Vincenta Ferrera k masovým konverzím a úpadku židovských komunit. Vyvrcholením tohoto vývoje byl Dekret o vyhnání Židů, který v roce 1492 vydali katoličtí králové Ferdinand a Isabela. Židé museli opustit Španělsko, přičemž většina z nich odešla do Portugalska, severní Afriky nebo Osmanské říše.
+Navzdory tomu čelili Židé diskriminačním opatřením, například povinnosti nosit červený znak jako rozlišovací symbol. Jejich oblečení a domácnosti však byly podobné těm křesťanským, a jejich vybavení odráželo jejich ekonomické možnosti. Židé zůstávali důležitou součástí společnosti na Iberském poloostrově, avšak postupem času se situace zhoršovala. Zpočátku relativně harmonické soužití s křesťany narušovaly rostoucí protižidovské nálady spojené s nestabilní ekonomickou situací v zemi. V roce 1391 podnítilo kázání arciděkana Ferranda Martíneze útoky na židovské čtvrti a ničení ghett. O několik desetiletí později vedla kázání svatého Vincenta Ferrera k masovým konverzím a úpadku židovských komunit.
+Vyvrcholením anti-semitismu byl dekret o vyhnání Židů, který v roce 1492 vydali katoličtí králové Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská. Židé museli do 3 měsíců opustit Španělsko nebo konvertovat ke křesťanství jenž se stalo hlavním náboženstvím ve snaze o sjednocení země. Většina z nich odešla do Portugalska, severní Afriky nebo Osmanské říše.
 === Sefardi v Osmanské říši ===
 V následujícím textu jsme čerpali z publikace //**"Spain and the Jews: The Sephardi Experience 1492 and After" (Španělsko a Židé: Zkušenost Sefardů z roku 1492 a potom**// ((Kedourie, Erie //"Spain and the Jews: The Sephardi Experience 1492 and After"// //Thames and Hudson//, 1992, 248 str., https://annas-archive.org/md5/747878a24517a1dff2930c4bf257fe0c))Vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492 a nucené hromadné konverze Židů v Portugalsku v roce 1497 znamenaly konec otevřeného židovského života na Pyrenejském poloostrově. Tento vývoj znamenal zánik jedné z nejvýznamnějších středověkých židovských komunit a završil proces vyhánění Židů ze západní Evropy, který začal už v Anglii roku 1290 a pokračoval ve Francii roku 1394. Na konci 15. a na počátku 16. století byla západní Evropa, s výjimkou některých oblastí Německa a Itálie, téměř bez židovského obyvatelstva. Židovská diaspora se přesunula na východ, především do Polska-Litvy a Osmanské říše. Zatímco Aškenázové se usadili převážně v Polsku-Litvě, většina sefardských vyhnanců našla útočiště v Osmanské říši.
@@ Řádek 45: / Řádek 47: @@
 Mnoho Sefardských Židů si uchovávalo spojení se Španělskem, například prostřednictvím jazyka ladino, který vychází ze staré španělštiny a kombinuje prvky hebrejštiny a dalších jazyků. Přestože vyhnání Židů v roce 1492 mělo devastující dopad na španělskou ekonomiku, iniciativa na jejich návrat by mohla být symbolickým gestem smíření a nápravy historických křivd španělské inkvizice. Motivace španělské vlády byla předmětem spekulací, ale někteří odborníci se domnívali, že zákon měl být součástí snahy zlepšit vztahy s Izraelem nebo přilákat investice do oslabené ekonomiky. ((Spain and Portugal have naturalized more than 90,000 descendants of Sephardic Jews since 2015, 17. 2. 2025, https://www.jta.org/2022/01/03/global/spain-and-portugal-have-naturalized-more-than-90000-descendants-of-sephardic-jews-since-2015))((Spain and Portugal have naturalized more than 90,000 descendants of Sephardic Jews since 2015, 17. 2. 2025, https://www.israelnationalnews.com/news/319813))
 Zákon o udělení španělského občanství Sefardským Židům nakonec prošel. Španělský parlament ho schválil v roce 2015. Tento zákon umožňoval potomkům Sefardských Židů, kteří byli vyhnáni ze Španělska během inkvizice v roce 1492, získat španělské občanství. Uchazeči nemuseli opustit svou současnou státní příslušnost a mohli si ponechat své dosavadní občanství.
-Podmínky pro získání občanství zahrnovaly prokázání sefardského původu prostřednictvím dokumentů, jako jsou genealogické záznamy nebo osvědčení vydané oficiálními židovskými organizacemi, a také znalost španělské kultury a jazyka. Zákon měl původně platit pouze tři roky, ale jeho platnost byla dvakrát prodloužena.
+Podmínky pro získání občanství zahrnovaly prokázání sefardského původu prostřednictvím dokumentů, jako jsou genealogické záznamy nebo osvědčení vydané oficiálními židovskými organizacemi, a také znalost španělské kultury a jazyka. Zákon měl původně platit pouze tři roky, ale jeho platnost byla prozatím dvakrát prodloužena.
-Během této doby podalo žádost o občanství více než 130 tisíc lidí, přičemž nejvíce žádostí přišlo z Latinské Ameriky, Turecka a Izraele. Tento krok byl obecně vnímán především jako symbolické gesto smíru.
+Během této doby podalo žádost o občanství více než 130 tisíc lidí, přičemž nejvíce jich přišlo z Latinské Ameriky, Turecka a Izraele. Tento krok byl obecně vnímán především jako symbolické gesto smíru.
-Od roku 2015, kdy Španělsko a Portugalsko schválily zákony umožňující Sefardským Židům žádat o občanství, bylo přiznáno španělské občanství přibližně 36 tisíci lidí. Celkově Španělsko obdrželo více než 153 tisíc žádostí. Proces byl však náročný a mnoho žádostí zůstalo nevyřízeno nebo bylo zamítnuto. V praxi se však ve finále většina žadatelů rozhodla zůstat v zemi svého pobytu. Celkový nárůst se tedy neprojevil v dramatickém rozmachu židovské komunity ve Španělsku, ale spíše byl využit k získání občanství státu EU několika tisíci lidí. Uchazeči zároveň nemuseli opustit svou současnou státní příslušnost a mohli si ponechat staré i nově nabyté občanství.((Jewish Population Rises to 15.7 Million Worldwide in 2023, 17. 2. 2025, https://www.jewishagency.org/jewish-population-rises-to-15-7-million-worldwide-in-2023/))
+Od roku 2015, kdy Španělsko a Portugalsko schválily zákony umožňující Sefardským Židům získat občanství, bylo přiznáno španělské občanství přibližně 36 tisíci lidí. Celkově Španělsko obdrželo více než 153 tisíc žádostí. Proces byl však náročný a mnoho žádostí zůstalo nevyřízeno nebo bylo zamítnuto. V praxi se však ve finále většina žadatelů rozhodla zůstat v zemi svého pobytu. Celkový nárůst se tedy neprojevil v dramatickém rozmachu židovské komunity ve Španělsku, ale spíše byl využit k získání občanství státu EU několika tisíci lidí. Uchazeči zároveň nemuseli opustit svou současnou státní příslušnost a mohli si ponechat staré i nově nabyté občanství.((Jewish Population Rises to 15.7 Million Worldwide in 2023, 17. 2. 2025, https://www.jewishagency.org/jewish-population-rises-to-15-7-million-worldwide-in-2023/))
-o se týče současných let, k odhadům pro rok 2023 žilo ve Španělsku přibližně 13 tisíc Židů v rámci ortodoxního židovského společenství. Pokud zahrneme osoby s židovským původem, tedy ty, které mají alespoň jednoho židovského rodiče, tento počet vzroste na přibližně 16 tisíc. "Rozšířená" židovská populace, která zahrnuje i nežidovské rodinné příslušníky, dosahuje kolem 19 tisíc lidí. Izrael uvádí, že dle “Zákonu o návratu”, který umožňuje získat izraelské občanství těm, kdo mají židovské předky, se odhaduje, že počet osob, které mohou nárokovat izraelské občanství ve Španělsku je v současnosti přibližně 22 000. Z tohoto počtu však ale není možné vyčlenit, kolik z těchto Židů jsou právě Sefardi. Hranice se za dobu soužití různých židovských větví velmi ztenčily, proto neexistuje žádný přesný statistický výčet. Jedná se spíše o vnímání jednotlivce v dané otázce. Zřejmě je mnohem lehčí potkat Žida, který o sobě prohlásí že je Sefard mimo samotné Španělsko.
+Co se týče současných let, k odhadům pro rok 2023 žilo ve Španělsku přibližně 13 tisíc Židů v rámci ortodoxního židovského společenství. Pokud zahrneme osoby s židovským původem, tedy ty, které mají alespoň jednoho židovského rodiče, tento počet vzroste na přibližně 16 tisíc. "Rozšířená" židovská populace, která zahrnuje i nežidovské rodinné příslušníky, dosahuje kolem 19 tisíc lidí. Izrael uvádí, že dle “Zákonu o návratu”, který umožňuje získat izraelské občanství těm, kdo mají židovské předky, se odhaduje, že počet osob, které mohou nárokovat izraelské občanství ve Španělsku je v současnosti přibližně 22 000. Z tohoto počtu však ale není možné vyčlenit, kolik z těchto Židů jsou právě Sefardi. Hranice se za dobu soužití různých židovských větví velmi ztenčily, proto neexistuje žádný přesný statistický výčet. Jedná se spíše o vnímání jednotlivce v dané otázce. Zřejmě je mnohem lehčí potkat Žida, který o sobě prohlásí že je Sefard mimo samotné Španělsko.
@@ Řádek 63: / Řádek 65: @@
 Jedním z nejvýznamnějších prvků muzea je synagoga El Tránsito, jedna z nejlépe dochovaných středověkých synagog ve Španělsku, která byla v roce 1968 prohlášena za národní památku. Interiér synagogy si uchoval původní hebrejskou výzdobu, která zahrnuje biblické verše a citáty, připomínající památku Samuela ha-Leviho, zakladatele synagogy.
-Muzeum pořádá různé kulturní akce, například koncerty sefardské hudby nebo vzdělávací programy, jejichž cílem je zachovat povědomí o židovském dědictví Španělska. Jedná se o jedno z mála míst v zemi, které si zachovalo odkaz původní židovské komunity před rokem 1492. Muzeum bylo oficiálně otevřeno v roce 1964. Po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492 synagoga prošla zásadními změnami. Nejprve byla přeměněna na křesťanský kostel, později sloužila jako vojenský sklad. Až v moderní době byla adaptována na muzeum. Současné muzeum vzniklo jako součást snahy o ochranu a zachování židovského dědictví ve Španělsku a je dnes přidruženo k Ministerstvu kultury Španělska.
+Muzeum pořádá různé kulturní akce, například koncerty sefardské hudby nebo vzdělávací programy, jejichž cílem je zachovat povědomí o židovském dědictví Španělska. Jedná se o jedno z mála míst v zemi, které si zachovalo odkaz původní židovské komunity před rokem 1492. Muzeum bylo oficiálně otevřeno v roce 1964. Po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492 prošla synagoga zásadními změnami. Nejprve byla přeměněna na křesťanský kostel, později sloužila jako vojenský sklad. Až v moderní době byla adaptována na muzeum. Současné muzeum vzniklo jako součást snahy o ochranu a zachování židovského dědictví ve Španělsku a je dnes přidruženo k Ministerstvu kultury Španělska.
 ==== Židovské komunity ====
 === Jewish Organization Madrid | Comunidad Judía de Madrid ===
 Každé větší město ve Španělsku má svou komunitu, kolem které se odehrává společensko-kulturní život místních Židů. Komunita v Madridu, založená v roce 1917, je hlavní židovskou institucí Autonomního společenství Madrid a jedním z klíčových pilířů rozvoje židovského života v moderním Španělsku. Po španělské inkvizici v 15. století následovalo dlouhé historické období, během něhož nebylo Židům dovoleno žít na španělském území. Teprve v polovině 19. století se první židovské rodiny usadily v Madridu, především z oblasti západní Evropy. S vypuknutím první světové války se do Madridu dočasně uchýlilo mnoho židovských uprchlíků. Tato komunita sehrála významnou roli při obnově židovského života ve Španělsku a její historie představuje důležitý aspekt kulturní a náboženské obnovy v zemi.
+=== Jewish Community in Valencia | Comunidad Israelita de Valencia ===
+Do 14. století byla Valencie jedním z hlavních židovských center ve Španělsku. Několik let po španělské inkvizici bylo i tamní ghetto srovnáno se zemí a na jeho místě vyrostla nová městská čtvrť. V současné době poskytuje zdejší židovské komunitní centrum prostor pro scházení, společné oslavy významných svátků a bohoslužby. Stejně jako madridský protějšek se zaměřuje i na vzdělávání a výuku náboženských textů pro lepší porozumění historii a uctění židovského kulturního dědictví.
 ===== Pestrá Evropa – vlastní výzkum =====
 ==== Terenní výzkum ====
-Nad rámec teoretické přípravy a studování problematiky z dostupných zdrojů má náš výzkum i praktickou část. Během cesty po Španělsku v rámci projektu Pestrá Evropa jsme navštívily již zmíněná centra Sefardských Židů, a to například muzeum v Toledu a komunitní centrum v Madridu. Krom předem připravených informací o historii apod. bychom do práce rády zahrnuly i další detaily, které jsme se dozvěděly během rozhovorů od reálných lidí, jako byli třeba zaměstnanci muzea. Také shrneme naše pocity z cesty, současné situace Sefardů a spojíme je s reálnými daty.
+Nad rámec teoretické přípravy a studování problematiky z dostupných zdrojů má náš výzkum i praktickou část. Během cesty po Španělsku v rámci projektu Pestrá Evropa jsme navštívily již zmíněná centra Sefardských Židů, a to například muzeum v Toledu a komunitní centrum v Madridu. Krom předem připravených informací o historii apod. bychom do práce rády zahrnuly i další detaily, které jsme se dozvěděly během rozhovorů s lidmi, které jsme potkali, jako byli třeba zaměstnanci muzea. Také shrneme naše pocity z cesty, současné situace Sefardů a nastíníme spojení s reálnými událostmi a daty.
-Z celé cesty jsme si vedly deník, ve kterém jsou zachyceny detaily nejen z interakcí s lidmi, ale i popis míst a celkového dojmu z nich a další myšlenky, které nás napadly v daný moment. Do psaní jsme se pustili ihned ten večer nebo ráno v den následující. Úryvky, které odcitujeme v samotném textu, opodstatníme některé myšlenky, ke kterým jsme v průběhu své cesty došly.
+Z celé cesty jsme si vedly deník, ve kterém jsou zachyceny detaily nejen z interakcí s lidmi, ale i popis navštívených míst a celkového dojmu z nich a další myšlenky, které nás napadly v daný moment. Do psaní jsme se pustili ihned ten večer nebo ráno v den následující. Úryvky, které odcitujeme v samotném textu, opodstatníme některé závěry, ke kterým jsme v průběhu své cesty došly.
 === Předběžný výzkum v Praze ===
-K rozhodnutí vyrazit přímo do Španělska došlo v návaznosti na školní projekt, ve kterém jsme se věnovaly rozhovorům s Židy v Praze. Ukázalo se, že jeden z dotazovaných respondentů je právě Žid sefardského původu. Jeho rodina se ze Španělska přestěhovala do Čech již mnoho generací nazpět. Přesto však do jisté míry zůstali napojeni na své původní tradice. Podařilo se nám od dotazovaného, studenta religionistiky na UK, získat ofocenou rodinnou sefardskou kuchařku, kterou přepisovali a předávali napříč generacemi. Nedávno si ji nechali vytisknout do podoby knihy. Zmínil se také, že jeho sestra žije v současnosti v Barceloně. To nás navedlo na myšlenku, že bychom se s ní mohly sejít a zjistit, jak se jí ve Španělsku vlastně teď žije a co ji vedlo k návratu do země, kde kdysi žili její předkové a jak celou situaci vnímá.  Právě Abraham nám také poradil místa, která máme ve Španělsku navštívit. Zmínil se o Toledu a Gironě. Samy jsme si poté dohledaly, že se v Toledu nachází sefardské muzeum, které jsme se posléze rozhodly navštívit. Bohužel neměly žádný aktivní mail nebo telefonní číslo, na které by bylo možné zavolat, a tak jsme se spolehli na. Ani ostatní maily, které jsme posílaly do židovských komunitních center, nenašly aktivní odezvu.
+K rozhodnutí vyrazit přímo do Španělska došlo v návaznosti na školní projekt, ve kterém jsme se věnovaly rozhovorům s Židy v Praze. Ukázalo se, že jeden z dotazovaných respondentů je právě Žid sefardského původu. Jeho rodina se ze Španělska přestěhovala do Čech již mnoho generací nazpět. Přesto však do jisté míry zůstali napojeni na své původní tradice. Podařilo se nám od dotazovaného, studenta religionistiky, získat ofocenou rodinnou sefardskou kuchařku, kterou přepisovali a předávali napříč generacemi. Nedávno si ji nechali vytisknout do podoby knihy. Zmínil se také, že jeho sestra žije v současnosti v Barceloně. To nás přivedlo na myšlenku, že bychom se mohly zaměřit na problematiku právě sefardských Židů. Zmíněný informant nám také poradil místa, která máme ve Španělsku navštívit. Zmínil se o Toledu a Gironě. Na základě vlastní předběžné rešerše jsme si poté dohledaly, že se v Toledu nachází sefardské muzeum, které jsme se posléze rozhodly navštívit. Bohužel neměly žádný aktivní email nebo telefonní číslo, na které by bylo možné zavolat a jedinou možností tak bylo, aktivně vyhledat centra při osobní návštěvě. Ani ostatní emaily, které jsme posílaly do židovských komunitních center, nenašly aktivní odezvu.
 Spojení s židovskými institucemi ve Španělsku se ukázalo jako složitější proces, než se může na první pohled zdát. Krom nedostatku kontaktů, na které je možné se obrátit, jsme se setkaly s odpovědí, že informace buď neposkytují nebo nám dotazy zodpoví po prokázání příslušnosti k nějaké židovské komunitě pomocí vyplnění dotazníku.
 === Toledo ===
-Naší první destinací, spojenou se Sefardy se stalo město, které obývali před svým vyhnáním ze Španělska. Je to město v Kastilii 70 km jihozápadně od Madridu. Leží na skalním útesu, který lemuje údolí řeky Tanja. Toledo bylo založeno pro množství železné rudy v okolí. Díky prudkému vzestupu bohatství se stalo strategickým městem v soutoku španělských dějin a také kulturním centrem a místem střetu třech náboženství. V současné době se většina sakrálních staveb přeměnila na muzea a město kypí turisty či věřícími, kteří chtějí navštívit místa významná pro jejich vyznání.
+Naší první destinací, spojenou se Sefardy se stalo město, které hojně obývali před svým vyhnáním ze Španělska. Jde o město v Kastilii 70 km jihozápadně od Madridu. Leží na skalním útesu, který lemuje údolí řeky Tanja. Toledo bylo založeno pro množství železné rudy v okolí. Díky prudkému vzestupu bohatství se stalo strategickým městem v soutoku španělských dějin a také kulturním centrem a místem střetu třech náboženství. V současné době se většina sakrálních staveb přeměnila na muzea a město kypí turisty či věřícími, kteří chtějí navštívit místa významná pro jejich vyznání.
-Během celé cesty jsme vedli podrobný pozorovatelský deník, proto jsme se rozhodly své zážitky také reflektovat skrze něj.
+Během celé cesty jsme vedli podrobný pozorovatelský deník, proto jsme se rozhodly své zážitky, vjemy a závěry reflektovat skrze něj.
 Ukázka z deníku Martiny: Dnes jsme si přijely do Toleda prohlédnout synagogy a muzea. Do města jsme se dopravily pomocí autobusu z Madridu, který byl i navzdory ranním hodinám přervaný. Překvapilo mě, že do Toleda cestuje takový značný počet lidí. Zajímalo mě, kdo všechno do Toleda s námi cestuje, proto jsem si spolujezdce prohlédla. Většinou se jednalo o Španěly. Co mě ale zaujalo, že jsem tu a tam viděla lidi s Davidovou hvězdou na řetízku či jako doplňkem oblečení. Již jsem věděla, že směřujeme spíše za historickou památkou, než do města s aktivní židovskou komunitou. Pochopila jsem tedy, že pro mnohé Židy je zájezd do Toleda brán jako daň úcty svým kořenům.
@@ Řádek 93: / Řádek 97: @@
 V Madridu jsme se setkaly s odmítnutím a kontaktování dalších komunitních center napříč Španělskem dopadlo podobně. Zároveň, však z většiny míst daly najevo svůj zájem o další kontakt, prokážeme-li příslušnost k židovské obci.
-Z toho vyplývá, že sefardská komunita je velmi uzavřenou organizací, jenž je ostražitá k vnějšímu světu. Navenek není možné dohledat mnoho informací o komunitě a krom webových stránek nevystupují na sociálních sítích ani dalších platformách. I kvůli této uzavřenosti je téměř nemožné dopátrat se konkrétního počtu Sefardských Židů ve Španělsku. Dalším důvodem k obezřetnosti je i současná geopolitická situace na Blízkém východě. Izraelsko-palestincký konflikt šíří silné emoce na obou stranách a vyvolává v některých kruzích odpor vůči Izraeli či až antisemitické názory. Za takových vnějších tlaků mohlo dojít k většímu střežení křehké komunity jenž si Židé navrácení po desetiletích do své domoviny snaží vybudovat. Tomu nasvědčuje i fakt, že v posledních měsících došlo k zákazu vstupu do Madridského komunitního centra pro veřejnost. K tomuto závěru jsme došli z recenzí a komentářů na internetu na Google maps. Dříve bývalo otevřeno k nahlédnutí návštěvníkům mnohem více.
+Z osobního kontaktu i ze způsobu komunikace prostřednictvím internetu vyplývá, že sefardská komunita je velmi uzavřenou organizací, jenž je ostražitá k vnějšímu světu. Navenek není možné dohledat mnoho informací o samotné komunitě a průběhu akcí, které jsou zde pořádány. Kromě webových stránek nevystupují na sociálních sítích ani dalších platformách. I kvůli této uzavřenosti je téměř nemožné dopátrat se konkrétního počtu Sefardských Židů ve Španělsku. Dalším důvodem k obezřetnosti jim může být i současná geopolitická situace na Blízkém východě. Izraelsko-palestincký konflikt šíří silné emoce na obou stranách a vyvolává v některých kruzích odpor vůči Izraeli či až antisemitické názory. Za takových vnějších tlaků mohlo dojít k většímu střežení křehké komunity jenž si Židé navrácení po desetiletích do své domoviny snaží vybudovat. Tomu nasvědčuje i fakt, že v posledních měsících došlo k zákazu vstupu do Madridského komunitního centra pro veřejnost. Závěr vyplývá také z recenzí a komentářů na internetu na Google maps. Komentující popisovali, že komunitní centrum bývalo dříve otevřeno k nahlédnutí návštěvníkům mnohem více, sdíleli fotografie pořízené v synagogách a modlitebnách. Oproti tomu v roce 2024 hlásila většina návštěvníků zklamání nad znemožněním vstupu, uzavřeností a snížené ochoty od zaměstnanců objektů.
 ==== Kuchařka, respondenti  ====
-Jedním z hlavních objevů se nám stala sefardská kuchařka, kterou jsme získaly od rodiny našeho informanta z Prahy. Zmínil se nám, že jeho oblíbeným receptem je almodrote z lilku. Dva recepty jsme přeložily a rozhodly jsme se je zakomponovat do textu. I v kuchyni se odráží velká část historie Sefardů, především ta spojená s každodenní rutinou. Krom postupů přípravy je u každého pokrmu i stručně popsán původ jeho vzniku. Tímto způsobem se vrátíme zpět na začátek textu o historii Sefardů ve Španělsku i po něm. Celé vyprávění, které bylo spíše zaměřené na historickou stránku sefardského příběhu, si zpestříme zajímavostmi z jejich domácností. Vuvodních kapitolách byly také popsány domy několika Židů, kteří žili ve Španělsku na začátku 15. století. Nejvíce pozornosti bylo samozřejmě věnováno kuchyni a jídelně. V této části byl nejzájímavější podrobný výčet všech předmětů, co domácnost v té době obsahovala. Také se zmiňuje, jak byl například řešen problém nedostatku místa v chudších domácnostech, a to spojením kuchyně a jídelny (místnost “saleta”).
+Jedním z hlavních objevů se nám stala sefardská kuchařka, kterou jsme získaly od rodiny informanta z Prahy. Zmínil se, že jeho oblíbeným receptem je almodrote z lilku. Dva recepty jsme přeložily a zakomponovaly do textu.
+V kuchyni se odráží značná část historie sefardských Židů, především ta spojená s každodenní rutinou a životem uvnitř domovů. Pře Krom postupů přípravy je u každého pokrmu i stručně popsán původ jeho vzniku. Tímto způsobem se vrátíme zpět na začátek textu o historii Sefardů ve Španělsku i po něm. Celé vyprávění, které bylo spíše zaměřené na historickou stránku sefardského příběhu, si zpestříme zajímavostmi z jejich domácností. V úvodních kapitolách knihy byly také popsány domy několika Židů, kteří žili ve Španělsku na začátku 15. století. Nejvíce pozornosti bylo samozřejmě věnováno kuchyni a jídelně. V této části byl nejzajímavější podrobný výčet všech předmětů, co domácnost v té době obsahovala. Také zmiňuje, jak byly řešeny problémy problémy v domovech, například nedostatek místa v chudších domácnostech byl vyřešen spojením kuchyně a jídelny čímž vznikla jednotná místnost “saleta”.
 === ALMODROTE Z LILKU  ===

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku