Uživatelské nástroje
2024:turci_v_recku
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| 2024:turci_v_recku [18/05/2025 14:46] – [Vlastní část] 193.84.36.66 | 2024:turci_v_recku [21/05/2025 13:44] (aktuální) – 193.84.36.65 | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| ==== Úvod a Cíl ==== | ==== Úvod a Cíl ==== | ||
| - | V září jsme se vydaly na týdenní cestu skrz turecká města a vesnice. Téma Turků v Řecku sahá do daleké historie - už v 15. století se část Řecka ocitla pod osmanskou nadvládou. V průběhu let se formovaly kulturní, politické i sociální vazby mezi těmito dvěma národy. | + | V září jsme se vydaly na týdenní cestu skrz turecká města a vesnice |
| - | Naším cílem bylo zjistit, jak se turecká minorita byla schopna zařadit do řecké společnosti a zda i v dnešní době stále pociťuje nějaké rozdíly v sociálních či jiných oblastech. | + | Naším cílem bylo zjistit, jak se turecká minorita byla schopna zařadit do řecké společnosti a zda i v dnešní době stále pociťuje nějaké rozdíly v sociálních či jiných oblastech. Přiblížíme, |
| ===Výzkumná otázka=== | ===Výzkumná otázka=== | ||
| - | .... | + | "Jak se turecké menšině podařilo zařadit se do řecké společnosti?" |
| ===Výzkumné otázky pro Turky=== | ===Výzkumné otázky pro Turky=== | ||
| - | ..... | + | "Jak dlouho žijete v Řecku?" |
| + | |||
| + | "Jak jste spokojeni se životními podmínkami v Řecku?" | ||
| + | |||
| + | " | ||
| + | |||
| + | " | ||
| + | |||
| + | "Proč jste se rozhodli emigrovat z Turecka?" | ||
| ===Výzkumné otázky pro Řeky=== | ===Výzkumné otázky pro Řeky=== | ||
| - | .... | + | "Jak vnímáte tureckou menšinu v Řecku?" |
| + | |||
| + | "Jak často se s Turky setkáváte?" | ||
| + | |||
| + | " | ||
| ====Literární rešerše==== | ====Literární rešerše==== | ||
| Řádek 70: | Řádek 83: | ||
| Po řecko-turecké válce (1919-1922) byla v roce 1923 podepsána Lausánská smlouva, která oficiálně ukončila konflikt mezi Řeckem a Tureckem. Tato smlouva vedla k rozsáhlé výměně obyvatelstva - přibližně 1,5 milionu Řeků muselo opustit Turecko a 500 000 Turků bylo přinuceno přesídlit do Turecka. Jedinou výjimkou byla muslimská menšina v Západní Thrákii. | Po řecko-turecké válce (1919-1922) byla v roce 1923 podepsána Lausánská smlouva, která oficiálně ukončila konflikt mezi Řeckem a Tureckem. Tato smlouva vedla k rozsáhlé výměně obyvatelstva - přibližně 1,5 milionu Řeků muselo opustit Turecko a 500 000 Turků bylo přinuceno přesídlit do Turecka. Jedinou výjimkou byla muslimská menšina v Západní Thrákii. | ||
| + | |||
| + | **Historická časová osa** | ||
| + | |||
| + | * **15. století** - Osmanská říše začala expandovat svá území do oblasti Balkánu, zejména právě Řecka. V roce 1453 začíná pro Řeky bída - Osmané dobyli Konstantinopol, | ||
| + | * **1821** - Řekové povstali proti osmanské nadvládě. Dočkali se podpory od Francie, Ruska a Velké Británie, a to jak z humanitárních důvodů, tak kvůli strategickým zájmům. | ||
| + | * **1827** - Proběhla rozhodující bitva u Navarina. Řecko se definitivně spojilo s již zmiňovanými státy, které jim poskytovali podporu, a tím společně porazili osmanské loďstvo. | ||
| + | * **1832** - Řecku byla formálně uznána nezávislost. | ||
| + | * **1912-1913** - Řecko se opět účastnilo války proti Osmanské říši. Získalo značné území (například část Makedonie a Thesálie) | ||
| + | * **1919-1922** - Řecko se snažilo rozšířit svá území do Malé Asie, což vyústilo v další konflikt - Řecko-tureckou válku. Po několika letech neustálých bojů Řecko utrpělo porážku. Došlo k masové emigraci Řeků do Turecka. | ||
| + | * **1923** - Turecko, Řecko, Francie, Velká Británie a Itálie podepsali Lausannskou smlouvu o ukončení války. Zhruba 1,5 mil. Řeků a 500 tis. turků se přesouvalo mezi Řeckem a Tureckem. | ||
| + | * **1974** - Další napětí vzniklo Tureckou invazí na Kypr. Řecko chtělo Kypr pod své území, avšak to se Turkům nelíbilo. Došlo k dalšímu masovému vysídlení obyvatel - 200 tis. Řeků a 60 tis. Turků. Status ostrova je dodnes nevyřešený a napětí zcela nepolevilo. | ||
| + | * **80. léta 20. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky se zlepšovaly. Navázali ekonomickou spolupráci, | ||
| + | * **21. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky jsou dnes mnohem klidnější a stabilnější. Mají přetrvávající spolupráci v oblastech obchodu a migrace. Ačkoliv se i dnes najde občasné napětí a rivalita, zejména co se týká oblastí v Egejském moři, dá se říci, že vztahy se výrazně změnily k lepšímu. | ||
| ===Xanthi=== | ===Xanthi=== | ||
| Řádek 84: | Řádek 110: | ||
| {{ : | {{ : | ||
| - | POPIŠ | + | Ve městě Xanthi, ležícím v západní Thrákii, jsme se vydaly za náhodnými respondenty. Bohužel jsme v této oblasti paradoxně narazily pouze na Řeky. Vedly jsme rozhovory převážně se studenty, poté i s barmany a dalšími pracovníky v gastro průmyslu, a nakonec jsme narazili i na učitelku místní základní školy. Odpovědi řeckých respondentů byly často velmi podobné, nikoli však úplně stejné. |
| {{ : | {{ : | ||
| Řádek 106: | Řádek 132: | ||
| {{ : | {{ : | ||
| - | Pokoušeli jsme se navázat rozhovor s několika muži, který se tam zdržovali. Avšak na žádné naše otázky nám nechtěli odpovědět. | ||
| {{ : | {{ : | ||
| - | Zato v kavárně naproti mešitě jsme zažili naprostý opak. Usadili | + | Ve vesnici jsme se snažily navázat rozhovor s několika místními muži, ti s námi však rozhovor vést nechtěli. Poštěstilo se nám až v kavárně před mešitou. Usadily |
| {{ : | {{ : | ||
| Řádek 115: | Řádek 140: | ||
| ===Iasmos === | ===Iasmos === | ||
| - | V | + | V |
| {{ : | {{ : | ||
| - | Nenávázali | + | Nenavázaly |
| - | V nedaleké ulici, jsme oslovili | + | V nedaleké ulici jsme oslovily |
| {{ : | {{ : | ||
| Řádek 132: | Řádek 157: | ||
| ===Komotini=== | ===Komotini=== | ||
| - | Na konci výzkumu, jsme se nacházeli | + | Konec výzkumu jsme završily |
| - | Po příjezdu do centra Komotini jsme se vydali | + | Po příjezdu do centra Komotini jsme se vydaly |
| {{ : | {{ : | ||
| Řádek 144: | Řádek 169: | ||
| {{ : | {{ : | ||
| - | Na školním pozemku se nacházel kamenný náhrobek duchovní osobnosti s nápisem v arabšzině a turečtině. | + | Na školním pozemku se nacházel kamenný náhrobek duchovní osobnosti s nápisem v arabštině a turečtině. |
| {{ : | {{ : | ||
| Řádek 165: | Řádek 190: | ||
| {{ : | {{ : | ||
| - | Při procházce jsme narazili | + | Při procházce jsme narazily |
| {{ : | {{ : | ||
| - | Po rozhovoru se starší paní jsme se přesunuli | + | Po rozhovoru se starší paní jsme se přesunuly |
| {{ : | {{ : | ||
| Řádek 178: | Řádek 203: | ||
| {{ : | {{ : | ||
| {{ : | {{ : | ||
| - | Zkoušeli jsme oslovit několik prodejců s cílem provést krátký rozhovor. Zpočátku byli někteří ochotní odpovídat a zdálo se, že konverzace bude probíhat bez problémů. Jakmile jsme ale položili osobnější otázky jako „Jak se jmenujete? | + | Zkoušely jsme oslovit několik prodejců s cílem provést krátký rozhovor. Zpočátku byli někteří ochotní odpovídat a zdálo se, že konverzace bude probíhat bez problémů. Jakmile jsme ale položily osobnější otázky jako „Jak se jmenujete? |
| {{ : | {{ : | ||
| - | I když se nám nepodařilo udělat delší rozhovor, nakonec se nám jeden prodejce přece jen trochu otevřel a podařilo se nám díky překladači získat alespoň základní informace. | + | I když se nám nepodařilo udělat delší rozhovor, nakonec se nám jeden prodejce přece jen trochu otevřel a podařilo se nám díky překladači získat alespoň základní informace. Kromě velmi krátkých a obecných rozhovorů jsme aspoň měly možnost zavítat na místní trh a pozorovat interakce mezi Turky a Řeky. Panovala zde poměrně poklidná atmosféra, ačkoliv bylo na trhu spoustu lidí. |
| - | Závěr našeho pobytu v Komotiní | + | Závěr našeho pobytu v Komotini |
| ===Rozhovory=== | ===Rozhovory=== | ||
| Řádek 188: | Řádek 213: | ||
| ===Původ a identita Turků v Řecku=== | ===Původ a identita Turků v Řecku=== | ||
| - | Turecká menšina v Řecku | + | Turecká menšina |
| - | Většina | + | Většina |
| - | Emir (31) odpověděl stručně: „Jsem tu celý život.“ A Mustafa | + | Podobně to vnímali i někteří Řekové. **Christos (37)** uvedl: „Jsme sousedi, nerozlišuji, |
| - | Podobně to vnímali i někteří Řekové. Christos (37) uvedl: „Jsme sousedi, nerozlišuji, | + | Z těchto výpovědí je vidět, že většina lidí rozdíly v identitě moc neřeší, ale někteří – hlavně |
| - | + | ||
| - | Z toho vyplývá, že většina lidí nevidí identitu jako problém, ale zároveň je vidět, že některé | + | |
| ===Každodenní život a soužití s majoritou=== | ===Každodenní život a soužití s majoritou=== | ||
| - | Všichni dotázaní Turci označili svůj každodenní | + | Většina dotázaných říkala, že soužití Turků a Řeků je v běžném životě úplně normální – ať už ve škole, v práci nebo v sousedství. I když v minulosti mezi oběma národy byly konflikty, dnes je podle nich situace klidná. Dříve ale docházelo |
| - | Stejně tak Řekové říkali, že soužití je běžné. Dimitris (21): „Každý den se setkávám s Turky, jsme spolužáci a kolegové.“ Toulín (27): „Nevnímám je jinak, jsou součástí našeho života.“ George-Theodor | + | Turci popisovali svůj život v Řecku jako poklidný a bez konfliktů.** Imamkasim (47)** řekl: „Všechno je tu klidné, vycházíme s každým.“ **Emir (31)** uvedl: „Žiju normálně, nikdy nebyly žádné problémy.“ A **Imamustafa (47)** dodal: „Máme muslimské i křesťanské přátele, jsme propojení.“ **Mustafa (22)** to shrnul stručně: „Je to fajn.“ |
| + | |||
| + | I Řekové říkali, že se s Turky běžně potkávají a nemají s nimi problém.**Dimitris (21)**: „Každý den se setkávám s Turky, jsme spolužáci a kolegové.“ | ||
| ===Diskriminace a předsudky=== | ===Diskriminace a předsudky=== | ||
| - | Z turecké strany nikdo neřekl, že by měl zkušenost | + | V rozhovorech většina lidí uvedla, že se s diskriminací |
| - | Většina Řeků vnímá vztahy podobně. Christos (37) řekl: „Nevidím důvod, proč by mě Turci měli rušit.“ George Theodor | + | Nikdo z tureckých respondentů neřekl, |
| - | I když většina | + | Většina |
| + | |||
| + | Z výpovědí je jasné, že většina lidí vnímá vztahy spíš pozitivně, ale předsudky u některých | ||
| ===Integrace a postavení Turků v řecké společnosti=== | ===Integrace a postavení Turků v řecké společnosti=== | ||
| - | Turečtí respondenti se obecně cítí jako součást řecké společnosti. Imamustafa: „Naše děti chodí do stejných škol, pracujeme společně. Jsme tady doma.“ Emir (31): „Nejsme cizinci, jsme součást Řecka, i když mluvíme jinak.“ Imamkasim (47): „Nemám potřebu se někomu přizpůsobovat, | + | Z rozhovorů vyplývá, že se většina Turků cítí být součástí řecké společnosti – pracují, jejich děti chodí do stejných škol jako řecké. Přesto jsou tu i věci, které jim integraci komplikují. Podle tureckého ministerstva zahraničí Řecko zavírá jejich školy a náboženské vůdce nevolí komunita, ale stát. ((Republic of Türkiye Ministry of Foreign Affairs. //" |
| + | |||
| + | Turečtí respondenti se obecně cítí jako součást řecké společnosti. | ||
| - | Řečtí respondenti většinou vnímají situaci podobně. Dimitris (21): „Jsou tady s námi odjakživa.“ Toulín (27): „Je to přirozené, | + | Řečtí respondenti většinou vnímají situaci podobně. Dimitris (21): „Jsou tady s námi odjakživa.“**Toulín (27)**: „Je to přirozené, |
| - | Z odpovědí vyplývá, že většina | + | Celkově tedy většina |
| ==== Závěr ==== | ==== Závěr ==== | ||
2024/turci_v_recku.1747572400.txt.gz · Poslední úprava: 18/05/2025 14:46 autor: 193.84.36.66