Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- 2024:turci_v_recku [18/05/2025 15:03] – [Vlastní část] 193.84.36.66
+++ 2024:turci_v_recku [21/05/2025 13:44] (aktuální) – 193.84.36.65
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 ==== Úvod a Cíl ====
-V září jsme se vydaly na týdenní cestu skrz turecká města a vesnice. Téma Turků v Řecku sahá do daleké historie - už v 15. století se část Řecka ocitla pod osmanskou nadvládou. V průběhu let se formovaly kulturní, politické i sociální vazby mezi těmito dvěma národy.
+V září jsme se vydaly na týdenní cestu skrz turecká města a vesnice ležící na řeckém území. Téma Turků v Řecku sahá do daleké historie - už v 15. století se část Řecka ocitla pod osmanskou nadvládou. V průběhu let se formovaly kulturní, politické i sociální vazby mezi těmito dvěma národy. Jako příklad intenzivních vztahů mezi tureckou menšinou a řeckou většinou můžeme uvést oblast západní Thrákie, kam jsme se též vydaly.
-Naším cílem bylo zjistit, jak se turecká minorita byla schopna zařadit do řecké společnosti a zda i v dnešní době stále pociťuje nějaké rozdíly v sociálních či jiných oblastech.
+Naším cílem bylo zjistit, jak se turecká minorita byla schopna zařadit do řecké společnosti a zda i v dnešní době stále pociťuje nějaké rozdíly v sociálních či jiných oblastech. Přiblížíme, jak náboženská a etnická identita Turků ovlivňuje život menšiny v Řecku. Nahlédneme do každodenního života řeckých Turků a blíže se podíváme na příkoří, která jsou s jejich identitou spojena.
 ===Výzkumná otázka===
-....
+"Jak se turecké menšině podařilo zařadit se do řecké společnosti?"
 ===Výzkumné otázky pro Turky===
-.....
+"Jak dlouho žijete v Řecku?"
+"Jak jste spokojeni se životními podmínkami v Řecku?"
+"Setkáváte se s diskriminací jakožto Turek v Řecku?"
+"Pociťujete nějaké problémy života v Řecku jakožto Turek?"
+"Proč jste se rozhodli emigrovat z Turecka?"
 ===Výzkumné otázky pro Řeky===
-....
+"Jak vnímáte tureckou menšinu v Řecku?"
+"Jak často se s Turky setkáváte?"
+"Vnímáte nějakou diskriminaci vůči turecké menšině?"
 ====Literární rešerše====
@@ Řádek 70: / Řádek 83: @@
 Po řecko-turecké válce (1919-1922) byla v roce 1923 podepsána Lausánská smlouva, která oficiálně ukončila konflikt mezi Řeckem a Tureckem. Tato smlouva vedla k rozsáhlé výměně obyvatelstva - přibližně 1,5 milionu Řeků muselo opustit Turecko a 500 000 Turků bylo přinuceno přesídlit do Turecka. Jedinou výjimkou byla muslimská menšina v Západní Thrákii.
+**Historická časová osa**
+  * **15. století** - Osmanská říše začala expandovat svá území do oblasti Balkánu, zejména právě Řecka. V roce 1453 začíná pro Řeky bída - Osmané dobyli Konstantinopol, tudíž měli nadvládu nad většinou Řecka. (Dobytí Konstantinopole nepřímo vedlo k objevení Ameriky - Osmané uvalily vysoká cla na zboží dovážené hedvábnou stezkou z východu, proto se lidé rozhodli najít levnější a efektivnější cestu do Asie, ale místo toho dopluli do Ameriky)
+  * **1821** - Řekové povstali proti osmanské nadvládě. Dočkali se podpory od Francie, Ruska a Velké Británie, a to jak z humanitárních důvodů, tak kvůli strategickým zájmům.
+  * **1827** - Proběhla rozhodující bitva u Navarina. Řecko se definitivně spojilo s již zmiňovanými státy, které jim poskytovali podporu, a tím společně porazili osmanské loďstvo.
+  * **1832** - Řecku byla formálně uznána nezávislost.
+  * **1912-1913** - Řecko se opět účastnilo války proti Osmanské říši. Získalo značné území (například část Makedonie a Thesálie)
+  * **1919-1922** - Řecko se snažilo rozšířit svá území do Malé Asie, což vyústilo v další konflikt - Řecko-tureckou válku. Po několika letech neustálých bojů Řecko utrpělo porážku. Došlo k masové emigraci Řeků do Turecka.
+  * **1923** - Turecko, Řecko, Francie, Velká Británie a Itálie podepsali Lausannskou smlouvu o ukončení války. Zhruba 1,5 mil. Řeků a 500 tis. turků se přesouvalo mezi Řeckem a Tureckem.
+  * **1974** - Další napětí vzniklo Tureckou invazí na Kypr. Řecko chtělo Kypr pod své území, avšak to se Turkům nelíbilo. Došlo k dalšímu masovému vysídlení obyvatel - 200 tis. Řeků a 60 tis. Turků. Status ostrova je dodnes nevyřešený a napětí zcela nepolevilo.
+  * **80. léta 20. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky se zlepšovaly. Navázali ekonomickou spolupráci, řešili migrační problémy a práva menšin. Vytvářely se stabilnější a silnější vztahy mezi těmito věčnými protivníky.
+  * **21. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky jsou dnes mnohem klidnější a stabilnější. Mají přetrvávající spolupráci v oblastech obchodu a migrace. Ačkoliv se i dnes najde občasné napětí a rivalita, zejména co se týká oblastí v Egejském moři, dá se říci, že vztahy se výrazně změnily k lepšímu.
 ===Xanthi===
@@ Řádek 84: / Řádek 110: @@
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2025-04-30_v_09.32.39_0a562f18.jpg?400 |}}
-POPIŠ , ŽE JSME ZAČALI HLEDAT RESPONDENTY V XANTHI, PODAŘILO SE NAM SEHNAT JEN ŘECKÉ RESPONDENTY, ALE ŽE BYLI OCHOTNI NAM ODPOVĚDĚT, VĚTŠINOU TO BYLI STUDENTI, PAK BARISTI A I DOKONCE JSME NARAZILI NA UČITELKU A ŽE JSME TO PAK ZABALILI A POKRACOVALI JSME DAL V NASI CESTE DO DALŠÍHO MĚSTA KOMOTINI
+Ve městě Xanthi, ležícím v západní Thrákii, jsme se vydaly za náhodnými respondenty. Bohužel jsme v této oblasti paradoxně narazily pouze na Řeky. Vedly jsme rozhovory převážně se studenty, poté i s barmany a dalšími pracovníky v gastro průmyslu, a nakonec jsme narazili i na učitelku místní základní školy. Odpovědi řeckých respondentů byly často velmi podobné, nikoli však úplně stejné.
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-13_v_15.23.23_afc4d090.jpg?400 |}}
@@ Řádek 106: / Řádek 132: @@
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.35.44_221b07e0.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1749.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1748.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1747.jpg?400 |{{ :2024:img_1746.jpg?400 |}}
-Pokoušeli jsme se navázat rozhovor s několika muži, který se tam zdržovali. Avšak na žádné naše otázky nám nechtěli odpovědět.
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.37.28_9f189c59.jpg?400 |}}{{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.36.49_2202b126.jpg?400 |}}{{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.37.28_9f189c59.jpg?400 |}}
-Zato v kavárně naproti mešitě jsme zažili naprostý opak. Usadili jsme se na venkovní terase a dali jsme se do řeči s dvěma místními Řeky. Byli přátelští, otevření, velmi ochotní sdílet své názory.
+Ve vesnici jsme se snažily navázat rozhovor s několika místními muži, ti s námi však rozhovor vést nechtěli. Poštěstilo se nám až v kavárně před mešitou. Usadily jsme se na venkovní terase a daly jsme se do řeči s dvěma místními Řeky. Byli přátelští, otevření a velmi ochotní sdílet své názory. Poskytli nám potřebně informace pro výzkum a sami byli zvědaví, jak naše expedice probíhá.
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.38.47_d99a68fb.jpg?400 |}}{{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.35.26_66833712.jpg?400 |}}
@@ Řádek 115: / Řádek 140: @@
 ===Iasmos ===
-V  Iasmosujsme se zastavili u místní mešity, která byla zasazená mezi obytné domy a působila nenápadně.
+V  Iasmosu jsme se zastavily u místní mešity, která byla zasazená mezi obytné domy a působila nenápadně.
 {{ :2024:img_1750.jpg?400 |}} {{ :2024:img_1751.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1752.jpg?400 |}}
-Nenávázali jsme zde s nikám kontakt - zastavili jsme se pouze krátce, abychom si mešitu prohlédli a vyfotili. Iasmos sám o sobě na nás působil jako malá, tichá obec.
+Nenavázaly jsme zde žádný kontakt - zastavily jsme se pouze krátce, abychom si mešitu prohlédly a vyfotily. Iasmos sám o sobě na nás působil jako malá, tichá obec. Místních obyvatel tu moc nebylo, a pokud ano, tak neuměli anglicky nebo se s námi nechtěli bavit.
-V nedaleké ulici, jsme oslovili mladého muže, který mluvil anglicky. Zeptali jsme se ho, zda je Turek - sice řekl ne, avšak nás nasměroval do fotografického studia, kde pracovali "Řečtí muslimové". Ve studiu nám s radosti odpověděli na naše otázky a z mladého muže se stal ve studiu překladatel, který nám pomohl vést rozhovor.
+V nedaleké ulici jsme oslovily mladého muže, který mluvil anglicky. Zeptaly jsme se ho, zda je Turek, řekl, že ne, ale nasměroval nás do fotografického studia, kde pracovali "Řečtí muslimové". Ve studiu nám s radostí odpověděli na naše otázky a z mladého muže se stal ve studiu překladatel, který nám pomohl vést rozhovor. Všichni respondenti zde byli velmi přátelští a ochotní nám s výzkumem pomoci.
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.59.58_313f6bc2.jpg?400 |}}
@@ Řádek 132: / Řádek 157: @@
 ===Komotini===
-Na konci výzkumu, jsme se nacházeli v Komotiní, v hlavním městě regionální jednotky Rodopi. V byzantském období, byla známá jako Komotina nebo Komoutzina. Poloha města přispěla strategicky na starověké římské cestě Via Egnatia, která spojovala Drač (v dnešní Albánii) s Byzantionem (dnešním Istanbulem). Díky tomu se Komotiní stala důležitým bodem na trase obchodníků, vojáků i poutníků.
+Konec výzkumu jsme završily v Komotini, v hlavním městě regionální jednotky Rodopi. V byzantském období bylo město známé jako Komotina nebo Komoutzina. Poloha města přispěla strategicky na starověké římské cestě Via Egnatia, která spojovala Drač (v dnešní Albánii) s Byzantionem (dnešním Istanbulem). Díky tomu se Komotini stalo důležitým bodem na trase obchodníků, vojáků i poutníků.
-Po příjezdu do centra Komotini jsme se vydali na krátkou procházkou městem. Při procházce jsme narazili na budovu, která na první pohled připomínala mešitu - kvůli její věžičce, připomínající minaret, avšak na základě fotografie a lokalizačních údajů jsme zjistili, že se jednalo o menšinovou základní školu Kırmahalle Azınlık İlkokulu, nacházející se ve čtvrti Kirmahalle.
+Po příjezdu do centra Komotini jsme se vydaly na krátkou procházku městem. Při procházce jsme narazily na budovu, která na první pohled připomínala mešitu - kvůli její věžičce, připomínající minaret, avšak na základě fotografie a lokalizačních údajů jsme zjistily, že se jednalo o menšinovou základní školu Kırmahalle Azınlık İlkokulu, nacházející se ve čtvrti Kirmahalle.
 {{ :2024:img_1766.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1757.jpg?400 |}}
@@ Řádek 144: / Řádek 169: @@
 {{ :2024:img_1759.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1757.jpg?400 |}}
-Na školním pozemku se nacházel kamenný náhrobek duchovní osobnosti s nápisem v arabšzině a turečtině.
+Na školním pozemku se nacházel kamenný náhrobek duchovní osobnosti s nápisem v arabštině a turečtině.
 {{ :2024:img_1762.jpg?400 |}}
@@ Řádek 165: / Řádek 190: @@
 {{ :2024:img_1763.jpg?400 |}}
-Při procházce jsme narazili na starší paní, která se s námi chvíli bavila. I když jsme si moc nerozuměli, byla milá, chvíli šla s námi a pak se vydala zase svojí cestou.
+Při procházce jsme narazily na starší paní, která se s námi chvíli bavila. I když jsme si moc nerozuměly, byla milá, chvíli šla s námi a pak se vydala zase svojí cestou.
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_11.30.27_3cdb4994.jpg?400 |}}
-Po rozhovoru se starší paní jsme se přesunuli na místní trh v Komotiní, kde jsme se pokusili navázat kontakt s prodejci.
+Po rozhovoru se starší paní jsme se přesunuly na místní trh v Komotini, kde jsme se pokusily navázat kontakt s prodejci.
 {{ :2024:img_1769.jpg?400 |}}
@@ Řádek 178: / Řádek 203: @@
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_11.30.35_b029b2c0.jpg?400 |}}
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_11.21.44_b1ccc3e5.jpg?400 |}}
-Zkoušeli jsme oslovit několik prodejců s cílem provést krátký rozhovor. Zpočátku byli někteří ochotní odpovídat a zdálo se, že konverzace bude probíhat bez problémů. Jakmile jsme ale položili osobnější otázky jako „Jak se jmenujete?“ nebo „Kolik je vám let?“, většina z nich náhle ukončila rozhovor a odešla.
+Zkoušely jsme oslovit několik prodejců s cílem provést krátký rozhovor. Zpočátku byli někteří ochotní odpovídat a zdálo se, že konverzace bude probíhat bez problémů. Jakmile jsme ale položily osobnější otázky jako „Jak se jmenujete?“ nebo „Kolik je vám let?“, většina z nich náhle ukončila rozhovor a odešla.
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_11.21.14_9b25242b.jpg?400 |}}
-I když se nám nepodařilo udělat delší rozhovor, nakonec se nám jeden prodejce přece jen trochu otevřel a podařilo se nám díky překladači získat alespoň základní informace.
+I když se nám nepodařilo udělat delší rozhovor, nakonec se nám jeden prodejce přece jen trochu otevřel a podařilo se nám díky překladači získat alespoň základní informace. Kromě velmi krátkých a obecných rozhovorů jsme aspoň měly možnost zavítat na místní trh a pozorovat interakce mezi Turky a Řeky. Panovala zde poměrně poklidná atmosféra, ačkoliv bylo na trhu spoustu lidí.
-Závěr našeho pobytu v Komotiní proběhl ve velmi přátelské atmosféře.
+Závěr našeho pobytu v Komotini proběhl ve velmi přátelské atmosféře.
 ===Rozhovory===
@@ Řádek 188: / Řádek 213: @@
 ===Původ a identita Turků v Řecku===
-Turecká menšina žije v Řecku už po generace, hlavně v Západní Thrákii. Přesto je řecký stát neuznává jako „Turky“, ale jen jako „muslimy“, což jim podle některých zdrojů ztěžuje, aby se k turecké identitě hlásili otevřeně.((Minority Rights Group International. //"The Turkish Minority in Western Thrace."// //minorityrights.org//, 2021, https://minorityrights.org/the-turkish-minority-in-western-thrace/))
+Turecká menšina žije v Řecku už dlouho, hlavně v oblasti Západní Thrákie. Přesto je řecký stát oficiálně neuznává jako „Turky“, ale jen jako „muslimy“, což podle některých zdrojů komplikuje, aby se mohli ke své turecké identitě otevřeně hlásit.((Minority Rights Group International. //"The Turkish Minority in Western Thrace."// //minorityrights.org//, 2021, https://minorityrights.org/the-turkish-minority-in-western-thrace/))
-Většina tureckých respondentů, kterých jsme se ptali, se narodila přímo v Řecku nebo zde žije už od dětství. Imamkasim (47) řekl: „Narodil jsem se tady, nezáleží na tom, zda mě lidé vidí jako Turka nebo Řeka, já mezi tím rozdíl nevidím.“ Jeho bratr Imamustafa k tomu dodal: „Jsem původně Turek, ale dnes už to tak nevnímám. Mám kamarády mezi křesťany, žijeme tu společně.“
-Emir (31) odpověděl stručně: „Jsem tu celý život.“ A Mustafa (22) jen dodal: „Narodil jsem se v Řecku.“
+Většina Turků, se kterými jsme mluvili, se v Řecku buď narodila, nebo tu žije od dětství. **Imamkasim (47)** řekl: „Narodil jsem se tady, nezáleží na tom, zda mě lidé vidí jako Turka nebo Řeka, já mezi tím rozdíl nevidím.“ Jeho bratr **Imamustafa (47)** k tomu dodal: „Jsem původně Turek, ale dnes už to tak nevnímám. Mám kamarády mezi křesťany, žijeme tu společně.“ **Emir (31)** odpověděl stručně: „Jsem tu celý život.“ A **Mustafa(22**) dodal: „Narodil jsem se v Řecku.“
-Podobně to vnímali i někteří Řekové. Christos (37) uvedl: „Jsme sousedi, nerozlišuji, kdo je kdo. Vycházíme spolu.“ Dimitris (21) řekl: „Je mi jedno, kdo je Turek a kdo Řek.“ Kritičtější byla učitelka Meni (50+): „To nejsou Turci, to jsou Řekové mluvící turecky.“
+Podobně to vnímali i někteří Řekové. **Christos (37)** uvedl: „Jsme sousedi, nerozlišuji, kdo je kdo. Vycházíme spolu.“ **Dimitris (21)** řekl: „Je mi jedno, kdo je Turek a kdo Řek.“ Kritičtější byla učitelka **Meni (50+)**: „To nejsou Turci, to jsou Řekové mluvící turecky.“
-Z toho vyplývá, že většina lidí nevidí identitu jako problém, ale zároveň je vidět, že některé starší generace nebo určití lidé mají na věc jiný názor.
+Z těchto výpovědí je vidět, že většina lidí rozdíly v identitě moc neřeší, ale někteří – hlavně starší – mají na to pořád trochu jiný názor.
 ===Každodenní život a soužití s majoritou===
-Většina lidí, se kterými jsme mluvili, říká, že spolu Turci a Řekové normálně vycházejí – třeba ve škole nebo v práci. I když mezi oběma národy byla v historii napětí, dnes je to v běžném životě často klidné. V minulosti docházelo i ke konfliktům, například v roce 1990 při protestech v Komotini.((Minority Rights Group International. //"State of the World’s Minorities and Indigenous Peoples 2009 – Greece."// //refworld.org (UNHCR)//, 2009, https://www.refworld.org/reference/annualreport/mrgi/2009/en/69183))
+Většina dotázaných říkala, že soužití Turků a Řeků je v běžném životě úplně normální – ať už ve škole, v práci nebo v sousedství. I když v minulosti mezi oběma národy byly konflikty, dnes je podle nich situace klidná. Dříve ale docházelo i k problémům, třeba v roce 1990 při protestech v Komotini.((Minority Rights Group International. //"State of the World’s Minorities and Indigenous Peoples 2009 – Greece."// //refworld.org (UNHCR)//, 2009, https://www.refworld.org/reference/annualreport/mrgi/2009/en/69183))
-Všichni dotázaní Turci označili svůj každodenní život v Řecku za klidný a bezproblémový. Imamkasim (47) řekl: „Všechno je tu klidné, vycházíme s každým.“ Emir (31) uvedl: „Žiju normálně, nikdy nebyly žádné problémy.“ A Imamustafa (také kolem 40 let) dodal: „Máme muslimské i křesťanské přátele, jsme propojení.“ Mustafa (22) to shrnul stručně: „Je to fajn.“
+Turci popisovali svůj život v Řecku jako poklidný a bez konfliktů.** Imamkasim (47)** řekl: „Všechno je tu klidné, vycházíme s každým.“ **Emir (31)** uvedl: „Žiju normálně, nikdy nebyly žádné problémy.“ A **Imamustafa (47)** dodal: „Máme muslimské i křesťanské přátele, jsme propojení.“ **Mustafa (22)** to shrnul stručně: „Je to fajn.“
-Stejně tak Řekové říkali, že soužití je běžné. Dimitris (21): „Každý den se setkávám s Turky, jsme spolužáci a kolegové.“ Toulín (27): „Nevnímám je jinak, jsou součástí našeho života.“ George-Theodor (26): „Mám mezi nimi známé, nevidím v tom problém.“ Merb (23) doplnil: „S některými se bavím, jsou v pohodě.“
+I Řekové říkali, že se s Turky běžně potkávají a nemají s nimi problém.**Dimitris (21)**: „Každý den se setkávám s Turky, jsme spolužáci a kolegové.“ **Toulín (27)**: „Nevnímám je jinak, jsou součástí našeho života.“ **George (26)**: „Mám mezi nimi známé, nevidím v tom problém.“ **Merb (23)** doplnil: „S některými se bavím, jsou v pohodě.“
 ===Diskriminace a předsudky===
-Respondenti v rozhovorech většinou neřekli, že by zažili diskriminaci. Ale některé zprávy mluví o tom, že problémy existují – například když stát zakazuje používat slovo „turecký“ v názvech organizací.((Human Rights Watch. //"Greece: Destroying Ethnic Identity – The Turks of Western Thrace."// //hrw.org//, August 1999, https://www.hrw.org/reports/pdfs/g/greece/greece908.pdf))
+V rozhovorech většina lidí uvedla, že se s diskriminací nesetkali. Přesto existují zprávy, že určité problémy tu jsou – třeba když stát nedovoluje používat slovo „turecký“ v názvu některých organizací.((Human Rights Watch. //"Greece: Destroying Ethnic Identity – The Turks of Western Thrace."// //hrw.org//, August 1999, https://www.hrw.org/reports/pdfs/g/greece/greece908.pdf))
-Z turecké strany nikdo neřekl, že by měl zkušenost s diskriminací. Emir (31): „Nikdy jsem diskriminaci nezažil, jsme všichni stejní.“ Imamustafa dodal: „Žijeme jako jedna komunita, diskriminace tu není.“ Imamkasim: „Nikdy jsem neměl problém, každý je tady přátelský.“ A Mustafa (22): „Nemám špatnou zkušenost.“
+Nikdo z tureckých respondentů neřekl, že by měl s diskriminací osobní zkušenost.** Emir (31)**: „Nikdy jsem diskriminaci nezažil, jsme všichni stejní.“ Imamustafa dodal: „Žijeme jako jedna komunita, diskriminace tu není.“ Imamkasim: „Nikdy jsem neměl problém, každý je tady přátelský.“ A **Mustafa (22)**: „Nemám špatnou zkušenost.“
-Většina Řeků vnímá vztahy podobně. Christos (37) řekl: „Nevidím důvod, proč by mě Turci měli rušit.“ George Theodor (26): „Nemám nic proti Turkům, ale proti turecké vládě ano.“ Merb (23): „Nevadí mi, znám některé osobně.“ Dimitris (21): „Nevidím problém, jsme spolu každý den.“ Výrazně jiný názor opět přidala Meni (50+): „Turci sem nepatří. Beru je jen tehdy, když mluví řecky.“
+Většina Řeků vnímá vztahy podobně. Christos (37) řekl: „Nevidím důvod, proč by mě Turci měli rušit.“ **George (26)**: „Nemám nic proti Turkům, ale proti turecké vládě ano.“ **Merb (23)**: „Nevadí mi, znám některé osobně.“ **Dimitris (21)**: „Nevidím problém, jsme spolu každý den.“ Jen učitelka **Meni (50+)** měla odlišný názor:„Turci sem nepatří. Beru je jen tehdy, když mluví řecky.“
-I když většina odpovědí byla pozitivní, ukazuje se, že názory nejsou jednotné a v některých případech se objevují i předsudky.
+Z výpovědí je jasné, že většina lidí vnímá vztahy spíš pozitivně, ale předsudky u některých stále přetrvávají.
 ===Integrace a postavení Turků v řecké společnosti===
-Hodně Turků v Řecku se podle rozhovorů cítí jako součást společnosti – pracují, mají děti ve stejných školách jako Řekové. Ale pořád existují věci, které jim integraci ztěžují. Turecké ministerstvo zahraničí například upozorňuje, že Řecko zavírá jejich školy a samo vybírá náboženské vůdce místo komunity.((Republic of Türkiye Ministry of Foreign Affairs. //"Turkish Minority of Western Thrace."// //mfa.gov.tr//, 2023, https://www.mfa.gov.tr/turkish-minority-of-western-thrace.en.mfa))
+Z rozhovorů vyplývá, že se většina Turků cítí být součástí řecké společnosti – pracují, jejich děti chodí do stejných škol jako řecké. Přesto jsou tu i věci, které jim integraci komplikují. Podle tureckého ministerstva zahraničí Řecko zavírá jejich školy a náboženské vůdce nevolí komunita, ale stát. ((Republic of Türkiye Ministry of Foreign Affairs. //"Turkish Minority of Western Thrace."// //mfa.gov.tr//, 2023, https://www.mfa.gov.tr/turkish-minority-of-western-thrace.en.mfa))
-Turečtí respondenti se obecně cítí jako součást řecké společnosti. Imamustafa: „Naše děti chodí do stejných škol, pracujeme společně. Jsme tady doma.“ Emir (31): „Nejsme cizinci, jsme součást Řecka, i když mluvíme jinak.“ Imamkasim (47): „Nemám potřebu se někomu přizpůsobovat, respektujeme se navzájem.“
+Turečtí respondenti se obecně cítí jako součást řecké společnosti. **Imamustafa (47)**: „Naše děti chodí do stejných škol, pracujeme společně. Jsme tady doma.“** Emir (31)**: „Nejsme cizinci, jsme součást Řecka, i když mluvíme jinak.“**Imamkasim (47)**: „Nemám potřebu se někomu přizpůsobovat, respektujeme se navzájem.“
-Řečtí respondenti většinou vnímají situaci podobně. Dimitris (21): „Jsou tady s námi odjakživa.“ Toulín (27): „Je to přirozené, nikoho už to nezaráží.“ George-Theodor (26): „Jsou součástí společnosti, nemám výhrady.“
+Řečtí respondenti většinou vnímají situaci podobně. Dimitris (21): „Jsou tady s námi odjakživa.“**Toulín (27)**: „Je to přirozené, nikoho už to nezaráží.“**George (26)**: „Jsou součástí společnosti, nemám výhrady.“
-Z odpovědí vyplývá, že většina lidí integraci neřeší jako problém. Turci jsou vnímáni jako běžná součást společnosti.
+Celkově tedy většina respondentů bere tureckou komunitu jako běžnou součást společnosti, i když některé otázky integrace a rovného přístupu stále zůstávají otevřené.
 ==== Závěr ====

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku