obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


4._skupina_ct_12.15_s

Katolíci versus protestanti v ČR

Kecová, Pondělíčková, Korenčíková, Bakičová, Vomáčková, Husáková, Chmelíčková

Úvod

Týmová práce se zabývá tématem křesťanství. Řeší otázku, zda mladí lidé vnímají rozdíly mezi katolíky a protestanty (konkrétně evangelíky). Křesťanství zde přetrvává po mnoho století, znají však mladí lidé ještě jeho základní principy?

Teoretická část se v první řadě zabývá vznikem křesťanství životem Ježíše a následného vývoje tohoto náboženství po jeho zmrtvýchvstání. Křesťanstvím ve světě pojednává druhá kapitola, kde lze nalézt rozdělení světa na jednotlivé části dle katolické, protestanské a pravoslavné víry. Po rozdělení již následuje vysvětlení rozdílů mezi katolíky a protestanty z hlediska pojetí církve, zbožnosti, Bible a morálky.

Praktická část pracuje s výsledky polostrukturovaného rozhovoru, který nám poskytlo 5 věřících a 5 nevěřících osob do 30 let. Dochází zde k porovnání vědomostí u věřících a nevěřících lidí a zjišťování jejich postojů.

V závěru dochází ke shrnutí nejdůležitějších poznatků vyplynutých z rozhovoru a zodpovězení hlavní otázky práce.

Cíl práce

Cílem naší práce je odpovědět na výzkumnou otázku: „Jestli mladí lidé (do třiceti let) vnímají rozdíl mezi katolíky a protestanty (evangelíky) a popřípadě jaké rozdíly v jejich vnímání víry a v jiných aspektech znají“.

Metodika

Ke zpracování této práce byla využita nejprve analýza dostupných sekundárních zdrojů. Mezi ně patřila odborná literatura, články či relevantní webové stránky a na základě jejich studia byla napsána teoretická část.

Dalším krokem byl sběr primárních dat pro část praktickou. K tomu bylo zapotřebí vytvořit otázky pro polostrukturovaný rozhovor, který byl proveden se stejným počtem věřících a nevěřících lidí do třiceti let. Tyto rozhovory by nám měly poskytnout dostatečné množství poznatků o tom, jaké je povědomí lidí o rozdílech mezi katolíky a evangelíky a jaký je rozdíl ve vědomostech o tomto tématu mezi mladými věřícími a mladými nevěřícími.

Klady polostrukturovaného rozhovoru jsou v možnostech úprav otázek – je možno položit doplňující otázku či případně nějakou otázku vynechat. Tazatel se drží předem dané linie rozhovoru, ale v případě potřeby a pro dosažení přesnějších odpovědí je možno takto improvizovat. Záporem této metody může být především rozdílné pochopení otázek u jednotlivých respondentů či jejich malá znalost tématu.

Kvůli objektivnosti rozhovoru jsme vybrali 5 věřících a 5 nevěřících lidí (6 žen a 4 muži). Věkové rozpětí se pohybovalo od 22 do 29 let. Rozhovor se konal buď u respondenta/respondentky či tazatelky doma (pokud se vzájemně znali) nebo v kavárně, ve škole či v práci. Doba rozhovoru nepřesáhla 20 minut.

Atmosféra rozhovoru byla uvolněná, v přátelském duchu, pokud respondentem/kou byl známý člověk tazatelky (kamarádka, sestra). V tomto případě respondent/ka odpověděl/a na všechny otázky bez problému. Pokud byl respondentem/kou tazatelce neznámý člověk, byla atmosféra ze začátku více formální a respondent/ka byl/a více nervózní. Avšak po položení pár otázek se atmosféra uvolnila a rozhovor probíhal již bez nervozity. Po skončení rozhovoru se některé tazatelky a respondenti bavili o tématu dále, avšak již mimo záznam z důvodu osobnějších otázek.

Během rozhovoru nastalo několik problému. Jedna tazatelka musela rozhovor usměrňovat, aby respondent odpovídal vážně, aby se z rozhovoru nestala ,,komedie“. Další respondentka se zase ze začátku styděla a bála se, že o našem tématu nic neví a tudíž bude odpovídat špatně. Po ujištění, že žádná odpověď není špatná, k rozhovoru svolila. Další z tazatelek zase dlouhou dobu sháněla věřícího, jelikož mezi známými nikoho takového neměla, ale nakonec právě díky jiné respondentce našla jednu věřící ženu v námi stanovené věkové kategorii, konkrétně její kamarádku z vysoké školy. Při rozhovoru v práci byl tento rozhovor zase přerušovaný, což není ideální situace. Další tazatelka musela zase respondenta usměrňovat, aby odpovídal na otázky jemu položené a aby neutíkal od tématu.

Literární rešerše

Na téma rozdílů ve víře katolíků a protestantů resp. evangelíků bylo napsáno mnoho. Téma není jakkoliv extravagantní, jde spíše o konstatování rozdílů a popis jejich historického vývoje. Pawlowsky (1996) mluví o ekumenickém hnutí, které má od 19. století za úkol sbližovat křesťanské církve. Tento proces podle něj může vést k výsledkům jedině při uznání plurality mimo jiné i organizačních forem církve. Pokroky jsou již zaznamenány v podobě společných modliteb a akcí velkých křesťanských vyznání jako jsou katolické, protestantské, anglikánské nebo pravoslavné. Všechny pokusy o opravdové sjednocení ale nakonec jako by nic neznamenaly. Definitivní vzájemné uznání stále není aktuální.

Texty brněnského faráře Jiřího Grubnera 1) mimo jiné pojednávají a stručně popisují vývoj těchto dvou vyznání v Čechách. Obyvatel protestantského vyznání je v České republice pouze asi jedno procento. Po bitvě na Bílé hoře museli protestanti buď odejít, nebo přijmout víru svého panovníka – tedy stát se katolíky. Po vydání Tolerančního patentu v roce 1871 byly protestantské církve opět povoleny, byly ovšem značně zapuzovány. Děti ze smíšeného manželství byly považovány automaticky za katolíky. Evangelické modlitebny nesměly mít věže, zvony ani klenutá okna. Ke zrovnoprávnění církví došlo až se vznikem samostatného Československa v roce 1918. Samotné rozdíly můžeme vnímat v pojetí církve, v odlišnostech autority Bible, ve zbožnosti a jiných aspektech, které jsou přiblíženy v naší práci.

Teoretická část

Historie křesťanství

Podobně jako judaismus a islám je i křesťanství monoteistickým náboženstvím, což znamená, že Bůh je jediný a žádní další bohové neexistují. Bůh je považován za stvořitele celého světa a za pána nad dějinami a časem. Jeho syn, Ježíš Kristus, sestoupil na zem, žil jako člověk a svou smrtí na kříži spasil svět od hříchů 2).

Ježíš pocházel z židovské rodiny z města Nazaretu. Původně byl považován za jednoho z farizeů (učenci, kteří studovali a vysvětlovali židovskou Bibli a zákony), brzy však jeho učení získalo rozměr, který ostatní farizeje a vrstvu kněžích polekal. Ústřední myšlenka jeho kázáné o nadcházejícím příchodu Božího království nebyla v judaismu nijak nová, ale Ježíš jí dal zcela nový obsah - zatímco většina Židů byla přesvědčena o výjimečnosti svého Bohem vyvoleného národa, Ježíšovo učení neslo obecné poselství platné pro všechny národy. Ježíš po lidech požadoval úplnou změnu myšlení a chování a lásku ke všem lidem, včetně spodiny, cizinců a i nepřátel 3).

Po krátkém prvním úspěchu se mezi Židy zvedla velká vlna odporu proti Ježíšovu učení a nakonec byl Ježíš, na žádost Židů, římskými úřady popraven ukřižováním 4).

Jakmile se rozkřikla zpráva o Ježíšově zázračném zmrtvýchvstání, získalo jeho učení novou sílu. Rozhodující zásluhu na rozmachu křesťanství měl Pavel (Šavel) z Tarsu. Byl to urozený a vzdělaný Žid a farizeus a zprvu byl horlivým pronásledovatelem křesťanů. Jednoho dne se mu prý na cestě do Damašku zjevil Ježíš Kristus a Pavel v náhlém vnuknutí pochopil pravdivost Kristova učení. Zahájil rozsáhlou misijní činnost především mimo židovské území, zejména mezi Řeky. Důležitým prvkem byla otevřenost, protože Ježíšovo učení bylo určeno všem a bylo zcela veřejné, každý se s ním mohl seznámit. Ve 2. století rychle získávalo nové stoupence a zformovala se křesťanská církev 5).

Úspěch nového náboženství vyvolal odvetná opatření římských vládců, mimo jiné i proto, že křesťané prohlašovali římskou říši za ztělesnění zla a nástroj ďábelských sil. Z tohoto důvodu ve 2. a 3. století docházelo k masovému pronásledování křesťanů. Situace se změnila ve 4. století, když si římští vládci uvědomili, že by křesťanská církev mohla být využita jako opora státní moci a impéria, které v té době upadalo. V roce 313 císař Konstantin oficiálně křesťanství povolil a roku 380 z něj císař Theodosius učinil státní náboženství. V této době bylo křesťanství rozšířeno po celé říši a pronikalo i daleko za její hranice, například do Etiopie, Persie a také ke germánským kmenům 6).

Současně s tím prožívalo křesťanství složitý vnitřní zápas o podobu své věrouky a teologie. Mezi důležité problémy, o něž se teologové přeli, patřila např. otázka o lidské a božské podstatě Ježíše Krista. Tyto rozpory se nikdy nepodařilo zcela odstranit a roku 1054 vedly k prvnímu velkému rozštěpení křesťanské církve na dvě větve – na větev východní neboli pravoslavnou (ortodoxní) a větev západní neboli katolickou. Další štěpení nastalo v 14. až 16. století 7).

Takzvaná první reformace začala v českých zemích vznikem husitství a Jednoty bratrské. Mistr Jan Hus (1370 - 1415) požadoval nápravu teologických a mravních deformací tehdejší oficiální církve. Z katedry i kazatelny brojil proti odpustkům, zlým kněžím, prodejným církevním hodnostářům, požadoval, aby se církev zřekla světského majetku a moci a napadl i samu instituci papežství. Papež reagoval vyhlášením klatby na Prahu. Hus se bránil nařčení z bludů, ale když argumentování nestačilo, odvolal se symbolicky ke Kristu a odešel z Prahy do jižních Čech. Jeho kázání zde mělo velký úspěch a Hus povzbuzen tímto ohlasem odešel roku 1414 na koncil do Kostnice, vybaven ochrannou listinou císaře Zikmunda, aby se osobně před nejvyššími představiteli církve obhájil. V Kostnici byl však zatčen, a jelikož nechtěl přistoupit na kompromis, 6. července 1415 byl odsouzen jako kacíř a upálen 8).

Husova smrt vyvolala velké pobouření lidu a Husovy reformní požadavky se začaly realizovat spontánně. Kněží dostali svobodu kázat boží slovo bez omezení, začalo se zavádět přijímání podobojí i pro laiky, mše se sloužily v češtině a symbolem hnutí se stal kalich. Reformní požadavky husitů byly vyjádřeny v tzv. čtyřech pražských artikulích:

1. Aby slovo boží bylo svobodně hlásáno,

2. aby byla svátost oltářní přijímána podobojí,

3. aby kněžím bylo odňato světské panování,

4. aby zjevné hříchy byly ve všech stavech stejně potrestány 9).

Světová reformace začala, když německý augustiniánský mnich Martin Luther (1483 - 1546), vyprovokován způsobem prodeje odpustků (určených na Michelangelovu dostavbu chrámu sv. Petra v Římě), vyhlásil roku 1517 svých 95 požadavků na reformu církve zpět k biblickému pojetí a vyvolal tím velké hnutí. Řím Luthera odsoudil, ale neměl možnost vyvolané hnutí jakkoli zlikvidovat a tak se Lutherovy myšlenky rychle rozšířily nejen do německy mluvících zemí, ale i do Francie a střední Evropy. S ní se začala šířit i politická zásada, že o církevní příslušnosti poddaných rozhoduje ten, kdo na daném území vládne. Nezávisle na tomto dění došlo v téže době v Anglii k odštěpení církve od Říma z důvodů naprosto necírkevních. Král Jindřich VIII. z rodu Tudorovců nemohl u papeže dosáhnout zrušení svého stávajícího sňatku a tak roku 1533 odloučil církev v Anglii od římské správy a sebe prohlásil za hlavu nově vzniklé „anglikánské církve“10).

Následný historický vývoj křesťanství se ubíral především ke štěpení na další směry a proudy a opětovné a postupné sjednocování do nových a vyšších celků.

Křesťanství ve světě

Rozdíly mezi katolíky a protestanty

Většina lidí v České republice zná křesťanství a církev především v podobě katolické církve a mnozí z nich se s protestanty nikdy nesetkali, i když v dřívějších dobách byla naše země převážně protestantská. Katolíkem či protestantem se člověk buď narodil a byl v této víře vychováván nebo si svou příslušnost zvolil během života sám. V dnešní době je rozdíl mezi slovem protestant a evangelík (= křesťan hlásící se k reformaci) téměř smazán. Mylně jsou evangelíci označování pouze jako příslušníci Českobratrské církve evangelické 11).

Pojetí církve

Katolíci

Podle katolické tradice vzniká církev „shora“ – od apoštolů k jejich nástupcům (biskupům). Ti jsou garancí pravosti a neomylnosti církve a pouze oni mají právo světit další kněze či zakládat nová církevní společenství. Existují tu sice různé směry a tradice, všechny jsou však spojeny autoritou biskupů a římského papeže. Římsko - katolická církev sama sebe vidí jako jedinou právoplatnou pokračovatelku Kristovy církve a ostatní křesťané jsou chápáni jen jako odloučená společenství, kterým není možné v plném slova smyslu přiznat statut církve. Budoucí jednota je chápána jako obnova plného společenství všech křesťanů v jedné katolické církvi v čele s papežem 12).

Evangelíci

U evangelíků má nejvyšší autoritu Boží slovo, nikoli „nějaký úřad“. Církev očekává působení Ducha svatého „zdola“ a vzniká tam, kde se věřící shromažďují a společně žijí ze zvěsti evangelia. Ze svého středu pak zvolí své pastýře a kazatele. Představitelé mají pouze správní úlohu, nic je neopravňuje rozhodovat o obsahu a důsledcích víry, o takovýchto praktických věcech je rozhodováno na shromáždění volených zástupců z jednotlivých sborů. Protestanti sami sebe berou jako součást Kristovy církve, nečiní si žádný nárok na výlučnost. Stejný podíl přiznávají i ostatním církvím, pokud se hlásí ke Kristu, k Písmu a nejstarším křesťanským vyznáním. Jednotu vnímají ve vzájemném uznání jednotlivých církví a společným sdílení těch tradic, které mají oporu v Bibli 13).

Zbožnost

Katolíci

Zbožnost katolíků je opřena o autoritu církve. Církev je chápána jako jistota pravdivosti a správnosti toho, čemu věříme, je to prostředník mezi obyčejným člověkem a Bohem. Věří-li člověk tomu, co kážou biskupové v čele s papežem, má naději na spasení a věčný život 14).

Evangelíci

Zbožnost evangelíků je založena především na osobním vztahu k Bohu. Před Bohem je každý věřící zodpovědný sám za sebe a spasen může být vlastní osobní vírou v Boha, nikoli svou příslušností k církvi 15).

Bible

Katolíci

Katolíci se opírají o bibli, ale současně také o starou církevní tradici, jež není v bibli zachycena – například úcta ke svatým, k Panně Marii, autorita biskupů, způsob, jakým slaví poslední večeři Páně aj. Katolická církev obsah víry dále mění a rozvíjí (vznik nových dogmat, př. dogma o Nanebevzetí Panny Marie) 16).

Evangelíci

Evangelíci si nedovolují k bibli ještě něco přidávat, považují ji jako jediný a plně dostačující základ víry 17).

Morálka

Katolíci

Morálka katolíků vychází z pevně stanovených etických norem, které jsou velmi konkrétně zpracovány v církevním právu. Zde je stanoveno, jaké jednání je přípustné a co je považováno za hřích 18).

Evangelíci

Pro evangelíky je každá situace vnímána jako jedinečná a člověk se musí rozhodnout především podle svého svědomí, protože nejsou stanovena přesná pravidla chování, jsou jen vydána obecná doporučení na základě Písma. Například manželům není přikazováno, zda mohou či nemohou používat antikoncepci, nebo zda se duchovní ožení či zůstane svobodným. Evangelíci také zohledňují i současné odborné poznatky 19).

Katolické a protestantské svátky

Protestanti zachovávají svátky, které jsou spojené zejména s životem a smrtí Ježíše Krista - Velikonoce, Vánoce, Zmrtvýchvstání a Svatoduší. Katolíci k těmto hlavním svátkům přidávají mnoho dalších (viz Příloha č. 1).

Praktická část

Struktura otázek položených respondentům polo-strukturovaného rozhovoru:

Jak vnímáte rozdíl mezi katolíkem a protestantem (evangelíkem)?

1. Věříte v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

2. Myslíte, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

3. Víte, že se křesťanství dělí na tři směry?

4. Dokázal/a byste si je vyjmenovat?

5. Znáte nějaký rozdíl mezi nimi?

6. Znáte nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

7. Víte něco o zásadách katolíků?

8. Víte něco o zásadách evangelíků?

9. Všiml/a jste si někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

10. Všiml/a jste si někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

11. Znáte nějakého kněze? A víte, jakého je vyznání?

12. Znáte nějakého ženatého kněze?

13. Myslíte si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé katolické církve?

14. Myslíte si, že všichni katolíci uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

15. Myslíte si, že všichni katolíci uctívají stejnou měrou Bibli?

Polostrukturovaný rozhovor jsme záměrně provedli s pěti věřícími a stejným počtem nevěřících. Z rozhovoru vyplynuly tyto zásadní poznatky:

Pět respondentů uvedlo, že nevěří v žádné náboženství. Z toho jedna žena uvedla, že je zarputilá ateistka a jeden muž, že je nevěřící, že nevěří v žádnou církev, ale je v něm určitá pokora před něčím co nás přesahuje. Pět zbylých respondentů bylo věřících. Dva uvedli, že věří v římskokatolické náboženství, jedna v katolické, jeden je křesťan a jeden v judaismus.

Znalosti těchto dvou skupin se významně lišili.

Nevěřící

Mezi nevěřícími dva nevěděli, že se křesťanství dělí na tři směry a tudíž neví, že jsou mezi nimi rozdíly. Jeden si myslel, že se dělí pouze na dva, které uvedl pravoslavné a katolické. Uvedl, že rozdíl mezi těmito dvěma směry je, že jeden se řídí novým zákonem a jeden starým. Také se domnívá, že jeden směr klade striktnější důraz na dodržování bible, neví však který. Jeden respondent věděl a dokázal je vyjmenovat. Další uvedl, že si není jist, že neví, zda je dokáže vyjmenovat. Nakonec si vzpomněl na katolíky, protestanty a na „ty“ v Rusku. Po chvilce přemýšlení si vzpomněl i na pravoslavné.

Další otázka se vztahovala ke dvěma směrům, a to k protestantství a pravoslavným. Dotazovaní měli určit nějaké země, kde je významný tento směr. Nevěřící v odpovědích trochu tápali a nic je nenapadlo nebo říkali, že se o to nezajímají. Dva dotazovaní ale uvedli, že protestanti jsou nejspíše v Anglii, dále v USA a ve Švédsku. Jeden informátor uvedl, že pravoslavný je především východ a země bývalého Sovětského svazu. U protestantů si nebyl jist, ale prý četl, že jsou nějaké protestantské státy v Africe.

Nevěřící se také domnívají, že hlavou celé křesťanské církve je papež ve Vatikánu. Ohledně tohoto tématu se jeden respondent nechal unést emocemi a řekl: „Papež nemá mozek, protože napadá homosexuály.

Další okruh problematiky se týkal uctívání svatých a symbolů svátosti. Otázka se konkrétně zabývala otázkou, zda všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti. Dva dotazovaní si myslí, že ano a jeden , že spíše ne, ale pouze hádá na základě otázky. Další nevěřící odhadují, že ne, protože je to jeden z důvodů, proč se dělí. Stejné svaté nejspíš uznávají, ale symboly a věci okolo budou rozdílné.

Rozdíly v křesťanství se řešily i v dalších otázkách. Bibli podle nevěřících neuctívají křesťané stejnou měrou, pouze jeden se zmínil, že by měli. Také si většina myslí, že ne všichni křesťané dodržují zásady v ní dané. Jeden z dotazovaných je dokonce touto otázkou rozhořčený: „Rozhodně ne, rozhodně nedodržujou. Myslím si, že spoustu lidí se za víru třeba jenom schovává, říká, že je věřící, ale pak za rohem něco ukradnou, nebo někoho podvedou a pak dělají, jakože se to nepočítá. To, že navštíví kostel jednou za rok, tím to nevymažou.“ Pouze jeden respondent uvedl, že se domnívá, že většina křesťanů dodržuje zásady dané Biblí.

Dále se již otázky zabývaly konkrétní tématikou a to rozdíly mezi katolíky a evangelíky.

Ohledně zásad katolíků se nevěřící vyjádřili, že se mají řídit desaterem. Dále, že kromě svaté trojice uctívají i pannu Marii a papeže a chodí se zpovídat do kostela. Dále si jeden respondent myslí, že mají velmi striktní názory na sex a hrozný názor na potraty a homosexualitu, s čímž respondent naprosto nesouhlasí. Další dotazovaný si myslí, že v jednom ze směrů se mohou kněží ženit, ale neví ve kterém. Myslí si, že neznalost lidí v tomto směru je způsobena tím, že se nic takového neučí ve škole a pokud si to někdo nenastuduje sám nebo nepochází z věřící rodiny, tak neví. Zásady evangelíků podle nich spočívají pouze v uctívání svaté trojice, vyzpovídání při večeři páně a samozřejmě v dodržování desatera. V celku se ale oproti zásadám katolíků výrazně neliší.

Někteří nevěřící také neznají rozdíly ohledně výzdoby katolických a evangelických kostelů. Myslí si, že pokud by navštívili oba kostely, nepoznali by rozdíl. Neznalost připisovali tomu, že kostely nenavštěvují. Ti, co si rozdílů všimli, uvedli, že katolický kostel je bohatý, všude jsou obrazy a vše je pozlacené. Evangelické kostely mají naopak holé zdi. O rozdělení hřbitovů, na evangelický a katolický, žádný z nevěřících nevěděl. Poslední otázky se zabývaly znalostí kněží. Někteří ze začátku tuto otázku pochopili ve smyslu „kamarádství s knězem“ a potom jejich odpověď byla negativní. Po vysvětlení však jeden nevěřící uvedl Benedikta XVI. a jeden věděl, že se v jeho okolí pohybují dva kněží. Jeden z nich byl vysvěcen až v důchodovém věku, o čemž si respondent myslí, že není správné. Domnívá se o něm, že je katolík, jelikož je ženatý.

Věřící

Věřící respondenti věděli, že se křesťanství dělí na tři směry. Pouze jeden informátor uvedl, že v tom má trochu zmatek, že ví, že se dělí, že není jednotné, ale neví úplné podrobnosti. Bez problémů však také vyjmenoval všechny tři směry. Také ohledně rozdílů mezi nimi měli více znalostí. Uvedli, že řeckokatolíci neuznávají neposkvrněné početí, uznávají matku Ježíše, ale neuznávají, že jeho početí bylo bez hříchu. Dále respondent uvedl, že evangelíci mohou mít ženy za faráře. Další 2 respondenti uvedli, že protestanti neuznávají Papeže (Benedikta XVI.), jako hlavu církve. Jiní se domnívají, že protestanti uznávají za hlavu své církve britskou královnu Alžbětu II a pravoslavní mají svého patriarchu (jméno však nevěděl). Většina věřících si myslí, že papež je hlavou celé křesťanské církve. Pouze dva uvedli, že tomu tak není. Papež je podle nich hlavou pouze katolíků. Pravoslavní mají patriarchu.

Ohledně protestantských a pravoslavných zemí však měli mnohem jasnější názor, než nevěřící. Pravoslavné je především Rusko, Ukrajina a vůbec východ. Protestantské je podle nich naopak Německo a Anglie.

Věřící se shodli, že křesťané neuznávají stejné svaté a stejné symboly svátosti. Evangelíci to, podle dotazovaných, mají volnější a neuznávají Pannu Marii, ale jen Boha. Nemají svátosti, které jsou pevně dané a svatí jsou svatořečení. Apoštoly, dle jejich názoru, uctívají všichni. Liší se však svatořečení, třeba poslední papež Jan Pavel II. Byl svatořečený, ale uctívat ho protestanti a pravoslavní nebudou, podobně svatá Anežka.

Poslední otázky, ohledně křesťanství obecně, se věnovaly mírou uctívání Bible a jejím dodržováním. Dva věřící si myslí, že křesťané uctívají Bibli stejnou měrou. Ostatní uvádějí, že se jedná o individuální pojetí. Jeden z informátorů se rozpovídal a uvedl důvod proč si mylsí, že Bible není uctívána stejnou měrou ⇒ Existují různé texty. Katolíci neuznávají některé texty, především apokryfní, zatímco evangelíci některé ty apokryfní texty uznávají a jsou pro ně částí Bible, ale papež je jak její součást neuznal. Ohledně dodržování zásad se věřící shodli, že všichni křesťané nedodržují zásady dané Biblí. Uvedeny byly důvody, že z tohoto principu vychází i svátost smíření, což je zpověď. Všichni vědí, že lidé hřeší. Jediný kdo nehřeší je Bůh, ale myslí si, že je to spíše na každém člověku zvlášť jak tyto zásady dodržuje.

Další otázky, podobně jako u nevěřících, se zabývají rozdíly mezi evangelíky a katolíky.

Věřící mají na zásady katolíků stejný názor jako nevěřící. Jako zásadní uvádějí dodržování desatera společně s faktem, že platí také pro Židy. Informátor, který uvedl jako svou víru judaismus, řekl, že na rozdíl od Židů, kteří světí pátek, protože večer začíná Šábes, katolíci světí neděli, kdy měl být stvořen svět a Bůh odpočíval. To souvisí s nedělním ranním chozením na mši. Za nejdůležitější svátek katolíků považuje Velikonoce, kdy slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na otázku o zásadách evangelíků některé věřící nic nenapadalo nebo si nebyli jisti. Tušili však, že je to podobné jako u katolíků a opět bylo uvedeno desatero. Jeden dotazovaný si všiml rozdílu v kostelech, kdy evangelické nejsou oproti katolickým téměř vůbec vyzdobeny. Evangelíci oproti katolíkům přijímají pod obojí (chléb i víno, katolíci pouze oplatku).

Výzdoby kostelů si, až na jednoho respondenta, věřící všimli. Uvádějí, že evangelíci nemají typické kostely s honosnou výzdobou, obrazy, baculatými andělíčky a ikonami. Také uváděli, že katolické kostely mají ohromit. Důvodem jednoho „nevšímavého“ respondenta je nezkušenost s evangelickým kostelem. Ohledně rozdělení hřbitovů neměli věřící výrazně vyšší znalosti než nevěřící. Pouze dotazovaný jeden uvedl, že na protestantských hřbitovech je jiný kříž, který má dvě horizontální příčky.

Na rozdíl od nevěřících se odpovědi na otázku známosti kněze liší. Věřící všichni nějakého kněze znají. Většina věřících informátorů byla katolického vyznání i kněží byly katolíci. Jeden dokonce uvedl, že zná ženatého kněze Jana Schwarze, bývalého patriarchu církve československé husitské. Respondent, který je Žid, zná rabína. Je to vrchní pražský rabín Ephraima Sidona a dříve znal osobně také katolického kardinála Tomáška, ke kterému chodil na náboženskou výuku.

Závěr

Sepsání celé práce, kde jsme si nastudovaly historii křesťanství a vše s ním spojené a následně jsme provedly polostrukturovaný rozhovor s našimi respondenty, nám umožnilo zodpovězení otázky, kterou jsme si na počátku práce zadaly, a to: „Jestli lidé vnímají rozdíl mezi katolíky a protestanty (evangelíky) a popřípadě jaké rozdíly v jejich vnímání víry a v jiných aspektech znají“.

Lidí, kteří v dnešní hektické době jsou věřící, je velmi málo. Většinou je tomu tak, že jejich předkové byli věřící a tudíž v nich zanechali nebo se po celý jejich život snažili, víru v určité náboženství vypěstovat. Mnoho lidí je nevěřících z vlastního přesvědčení, ba dokonce ze špatných životních okamžiků, kdy se cítili sami.

Odpověď, zda lidé vnímají rozdíly mezi katolíky a protestanty (evangelíky) je značně zabarvena podle toho, zda jsou sami věřící. Nevěřící, kteří mají alespoň tušení o rozdělení křesťanství na více směrů, mají i tak značné problémy s určením jakýchkoliv rozdílů. V případě, že nějaké rozdíly znají, nejsou si jisti v tom, který rozdíl přiřadit, kterému směru náboženství. Pokud se jedná o zarputilého nevěřícího, není sebemenší náznak vědomí o existenci náboženství ani chtíč něco nového se o tomto faktu dozvědět. Věřící jsou v tomto ohledu, jak již bylo výše zmíněno, více poskvrnění. Všichni respondenti uvedli, že mají tušení o rozdílech mezi katolíky a protestanty (evangelíky), každý z nich uvedl i konkrétní rozdíly, až na jednu ženu, která si nebyla jista, a tak raději tuto otázku nekonkretizovala.

Na závěr naší práce je nutno podotknout, že po zhodnocení odpovědí našich respondentů je na první pohled zřejmé, že lidé si čím dál tím méně uvědomují existenci náboženství, jeho poslání a v závislosti na tom si nejsou příliš vědomi rozdílů mezi katolíky a protestanty (evangelíky). Zda je to správné či nikoli, necháváme na posouzení každého uvnitř sebe samotného.

Přílohy

Příloha č. 1

Katolické svátky

LEDEN

1. Oktáv Narození Páně Matky Boží, Panny Marie SLAVNOST

2. Sv. Basila Velikého a Řehoře Naziánského,biskupů a učitelů církve Památka

6. Zjevení Páně SLAVNOST

13. Sv. Hilaria, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

17. Sv. Antonína, opata Památka

18. Panny Marie, Matky jednoty křesťanů Památka

20. Sv. Fabiána, papeže a mučedníka Nezávazná památka, Sv. Šebestiána, mučedníka Nezávazná památka

21. Sv. Anežky, panny a mučednice Památka

22. Sv. Vincence, jáhna a mučedníka Nezávazná památka

24. Sv. Františka Saleského, biskupa a učitele církve Památka

25. Obrácení svatého Pavla, apoštola Svátek

26. Sv. Timoteje a Tita, biskupů Památka

27. Sv. Anděly Mericiové, panny Nezávazná památka

28. Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele církve Památka

31. Sv. Jana Boska, kněze Památka

Neděle po 6. lednu: Křtu Páně Svátek

ÚNOR

2. Uvedení Páně do chrámu Svátek

3. Sv. Blažeje, biskupa a mučedníka Nezávazná památka, Sv. Ansgara, biskupa Nezávazná památka

5. Sv. Agáty, panny a mučednice Památka

6. Sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků Památka

8. Sv. Jeronýma Emilianiho Nezávazná památka

10. Sv. Scholastiky, panny Památka

11. Panny Marie Lurdské Nezávazná památka

17. Sv. Alexia a druhů, řeholníků Nezávazná památka

21. Sv. Petra Damianiho, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

22. Stolce svatého Petra, apoštola Svátek

23. Sv. Polykarpa, biskupa a mučedníka Památka

BŘEZEN

4. Sv. Kazimíra Nezávazná památka

7. Sv. Perpetuy a Felicity, mučednic Památka

8. Sv. Jana z Boha, řeholníka Nezávazná památka

9. Sv. Františky Římské, řeholnice Nezávazná památka

10. Sv. Jana Ogilvie, kněze a mučedníka Nezávazná památka

17. Sv. Patrika, biskupa Nezávazná památka

18. Sv. Cyrila Jeruzalémského, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

19. Sv. Josefa, Snoubence Panny Marie SLAVNOST

23. Sv. Turibia z Mongroveja, biskupa Nezávazná památka

25. Zvěstování Páně SLAVNOST

DUBEN

2. Sv. Františka z Pauly, poustevníka Nezávazná památka

4. Sv. Izidora, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

5. Sv. Vincence Ferrerského, kněze Nezávazná památka

7. Sv. Jana Křtitele de la Salle, kněze Památka Nezávazná památka

11. Sv. Stanislava, biskupa a mučedníka Památka Nezávazná památka

13. Sv. Martina I., papeže a mučedníka Nezávazná památka

21. Sv. Anselma, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

23. Sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka, hlavního patrona pražské arcidiecéze Svátek

24. Sv. Jiří, mučedníka Nezávazná památka, Sv. Fidela ze Sigmaringy, kněze a mučedníka Nezávazná památka

25. Sv. Marka, evangelisty Svátek

28. Sv. Petra Chanela, kněze a mučedníka Nezávazná památka, Sv. Ludvíka Marie Grignona z Montfortu, kněze Nezávazná památka

29. Sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky církve Památka

30. Sv. Zikmunda, mučedníka Nezávazná památka, Sv. Pia V., papeže Nezávazná památka

KVĚTEN

1. Sv. Josefa, Dělníka Nezávazná památka

2. Sv. Atanáše, biskupa a učitele církve Památka

3. Sv. Filipa a Jakuba, apoštolů Svátek

6. Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka Na Moravě: Památka

8. Panny Marie, Prostřednice všech milostí Nezávazná památka

12. Sv. Nerea a Achillea, mučedníků Nezávazná památka, Sv. Pankráce, mučedníka Nezávazná památka, V pražské arcidiecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

14. Sv. Matěje, apoštola Svátek

16. Sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, hlavního patrona Čech Svátek

18. Sv. Jana L, papeže a mučedníka Nezávazná památka

20. Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze Nezávazná památka, Sv. Bernardina Sienského, kněze Nezávazná památka, Na Moravě: Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze Památka

21. V brněnské diecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

25. Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele církve Nezávazná památka, Sv. Řehoře VIL, papeže Nezávazná památka, Sv. Marie Magdalény de' Pazzi, panny Nezávazná památka

26. Sv. Filipa Neriho, kněze Památka

27. Sv. Augustina z Canterbury, biskupa Nezávazná památka

30. Sv. Zdislavy V Čechách: Památka

31. Navštívení Panny Marie Svátek

Neděle po Seslání Ducha svatého: Nejsvětější Trojice SLAVNOST

Čtvrtek po Nejsvětější Trojici: Těla a krve Páně SLAVNOST

Pátek po 2. neděli po Seslání Ducha svatého: Nejsvětějšího Srdce Ježíšova SLAVNOST

Sobota po 2. neděli po Seslání Ducha svatého: Neposkvrněného Srdce Panny Marie Památka

ČERVEN

1. Sv. Justina, mučedníka Památka

2. Sv. Marcelina a Petra, mučedníků Nezávazná památka

3. Sv. Karla Lwangy a druhů, mučedníků Památka

5. Sv. Bonifáce, biskupa a mučedníka Památka

6. Sv. Norberta, biskupa Nezávazná památka

9. Sv. Efréma Syrského, jáhna a učitele církve Nezávazná památka

11. Sv. Barnabáše, apoštola Památka

13. Sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele církve Památka

15. Sv. Víta, mučedníka Nezávazná památka

19. Sv. Jana Nepomuckého Neumanna, biskupa Nezávazná památka, Sv. Romualda, opata Nezávazná památka

21. Sv. Aloise Gonzagy, řeholníka Památka

22. Sv. Paulina Nolánského, biskupa Nezávazná památka, Sv. Jana Fishera, biskupa, a Tomáše Mora, mučedníků Nezávazná památka

24. Narození svatého Jana Křtitele SLAVNOST

27. Sv. Cyrila Alexandrijského, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

28. Sv. Ireneje, biskupa a mučedníka Památka

29. Sv. Petra a Pavla, apoštolů SLAVNOST

30. Svatých prvomučedníků římských Nezávazná památka

V olomoucké arcidiecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

ČERVENEC

3. Sv. Tomáše, apoštola Svátek

4. Sv. Prokopa, opata Nezávazná památka, Sv. Alžběty Portugalské Nezávazná památka, V Čechách: Sv. Prokopa, opata Památka

5. Sv. Cyrila, mnicha, a Metoděje, biskupa, patronů Evropy, hlavních patronů Moravy SLAVNOST

6. Sv. Marie Gorettiové, panny a mučednice Nezávazná památka

11. Sv. Benedikta, opata, patrona Evropy Svátek

13. Sv. Jindřicha Nezávazná památka

14. Bl. Hroznaty, mučedníka Nezávazná památka, Sv. Kamila de Lellis, kněze Nezávazná památka V plzeňské diecézi: Bl. Hroznaty, mučedníka, hlavního patrona diecéze Svátek

15. Sv. Bonaventury, biskupa a učitele církve Památka

16. Panny Marie Karmelské Nezávazná památka V ostravsko-opavské diecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

17. Bl. Česlava a sv. Hyacinta, kněží Nezávazná památka

21. Sv. Vavřince z Brindisi, kněze a učitele církve Nezávazná památka

22. Sv. Marie Magdalény Památka

23. Sv. Brigity, řeholnice Nezávazná památka

25. Sv. Jakuba, apoštola Svátek

26. Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie Památka

27. Sv. Gorazda a druhů Na Moravě: Památka

29. Sv. Marty Památka

30. Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

31. Sv. Ignáce z Loyoly, kněze Památka

SRPEN

1. Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele církve Památka

2. Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa Nezávazná památka, Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze Nezávazná památka

4. Sv. Jana Marie Vianneye, kněze Památka

5. Posvěcení římské baziliky Panny Marie Nezávazná památka

6. Proměnění Páně Svátek

7. Sv. Sixta IL, papeže, a druhů, mučedníků Nezávazná památka, Sv. Kajetána, kněze Nezávazná památka

8. Sv. Dominika, kněze Památka

10. Sv. Vavřince, mučedníka Svátek

11. Sv. Kláry, panny Památka

13. Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků Nezávazná památka

14. Sv. Maxmiliána Marie Kolbeho, kněze a mučedníka Památka

15. Nanebevzetí Panny Marie SLAVNOST

16. Sv. Štěpána Uherského Nezávazná památka

19. Sv. Jana Eudese, kněze Nezávazná památka

20. Sv. Bernarda, opata a učitele církve Památka

21. Sv. Pia X., papeže Památka

22. Panny Marie Královny Památka

23. Sv. Růženy z Limy, panny Nezávazná památka

24. Sv. Bartoloměje, apoštola Svátek

25. Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků Nezávazná památka, Sv. Ludvíka Nezávazná památka, Sv. Josefa Kalasanského, kněze Nezávazná památka

27. Sv. Moniky Památka

28. Sv. Augustina, biskupa a učitele církve Památka

29. Umučení svatého Jana Křtitele Památka

ZÁŘÍ

3. Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele církve Památka

7. Sv. Melichara Grodeckého, kněze a mučedníka Nezávazná památka

8. Narození Panny Marie Svátek

9. Sv. Petra Klavera, kněze Nezávazná památka

10. Bl. Karla Spinoly, kněze a mučedníka Nezávazná památka

13. Sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve Památka

14. Povýšení svatého kříže Svátek

15. Panny Marie Bolestné Památka

16. Sv. Ludmily, mučednice V Čechách: Památka

17. Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků Nezávazná památka, Sv. Roberta Bellarmina, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

19. Sv. Januária, biskupa a mučedníka Nezávazná památka

20. Sv. Ondřeje Kim Taegona, kněze, Pavla Chong Hasanga a druhů, mučedníků Památka V litoměřické diecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

21. Sv. Matouše, apoštola a evangelisty Svátek

26. Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků Nezávazná památka

27. Sv. Vincence z Paula, kněze Památka

28. Sv. Václava, mučedníka, hlavního patrona českého národa SLAVNOST

29. Sv. Michaela, Gabriela a Rafaela, archandělů Svátek

30. Sv. Jeronýma, kněze a učitele církve Památka

ŘÍJEN

1. Sv. Terezie od Dítěte Ježíše, panny Památka

2. Svatých andělů strážných Památka

4. Sv. Františka z Assisi Památka

6. Sv. Bruna, kněze Nezávazná památka

7. Panny Marie Růžencové Památka

9. Sv. Dionýsia, biskupa, a druhů, mučedníků Nezávazná památka, Sv. Jana Leonardiho, kněze Nezávazná památka

12. Sv. Radima, biskupa Nezávazná památka

14. Sv. Kalista I., papeže a mučedníka Nezávazná památka

15. Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky církve Památka

16. Sv. Hedviky, řeholnice Nezávazná památka, Sv. Markéty Marie Alacoque, panny Nezávazná památka, V ostravsko-opavské diecézi: Sv. Hedviky, řeholnice, hlavní patronky Slezska Svátek

17. Sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka Památka

18. Sv. Lukáše, evangelisty Svátek

19. Sv. Jana de Brébeuf a Izáka Joguese, kněží, a druhů, mučedníků Nezávazná památka, Sv. Pavla od Kříže, kněze Nezávazná památka

23. Sv. Jana Kapistránského, kněze Nezávazná památka

24. Sv. Antonína Marie Klareta, biskupa Nezávazná památka

28. Sv. Šimona a Judy, apoštolů Svátek

30. V královéhradecké diecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

31. Sv. Wolfganga, biskupa Nezávazná památka

LISTOPAD

1. Všech svatých SLAVNOST

2. Vzpomínka na všechny věrné zemřelé

3. Sv. Martina de Porres, řeholníka Nezávazná památka

4. Sv. Karla Boromejského, biskupa Památka

9. Posvěcení lateránské baziliky Svátek

10. Sv. Lva Velikého, papeže a učitele církve Památka

11. Sv. Martina, biskupa Památka

12. Sv. Josafata, biskupa a mučedníka Památka

13. Sv. Anežky České, panny Památka

15. Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele církve Nezávazná památka

16. Sv. Markéty Skotské Nezávazná památka, Sv. Gertrudy, panny Nezávazná památka

17. Sv. Alžběty Uherské, řeholnice Památka

18. Posvěcení římských bazilik svatých apoštolů Petra a Pavla Nezávazná památka

21. Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě Památka

22. Sv. Cecilie, panny a mučednice Památka

23. Sv. Klementa L, papeže a mučedníka Nezávazná památka, Sv. Kolumbána, opata Nezávazná památka

24. Sv. Ondřeje Dung-Laca, kněze, a druhů, mučedníků Památka

30. Sv. Ondřeje, apoštola Svátek

Poslední neděle liturgického mezidobí: Ježíše Krista Krále SLAVNOST

PROSINEC

1. Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka Nezávazná památka

2. V plzeňské diecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

3. Sv. Františka Xaverského, kněze Památka

4. Sv. Jana Damašského, kněze a učitele církve Nezávazná památka

6. Sv. Mikuláše, biskupa Nezávazná památka V českobudějovické diecézi: hlavního patrona diecéze Svátek

7. Sv. Ambrože, biskupa a učitele církve Památka

8. Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu SLAVNOST

11. Sv. Damasa L, papeže Nezávazná památka

12. Sv. Jany Františky de Chantal, řeholnice Nezávazná památka

13. Sv. Lucie, panny a mučednice Památka

14. Sv. Jana od Kříže, kněze a učitele církve Památka

21. Sv. Petra Kanisia, kněze a učitele církve Nezávazná památka

22. V českobudějovické diecézi: Výročí posvěcení katedrály Svátek

23. Sv. Jana Kentského, kněze Nezávazná památka

25. Narození Páně SLAVNOST

26. Sv. Štěpána, prvomučedníka Svátek

27. Sv. Jana, apoštola a evangelisty Svátek

28. Svatých Mláďátek, mučedníků Svátek

29. Sv. Tomáše Becketa, biskupa a mučedníka Nezávazná památka

31. Sv. Silvestra I., papeže Nezávazná památka

Neděle v oktávu Narození Páně anebo, není-li v oktávu neděle, 30. prosince: Sv. Rodiny Ježíše, Marie a Josefa Svátek 20)

Protestantské svátky

  • neděle
  • Advent
  • Vánoce - Boží hod Vánoční 25. prosince
  • postní období - 40 dnů před Velikonocemi
  • Velikonoce
  • Svatodušní svátky = Letnice, 50. den po Velikonocích 21)

Příloha č. 2

Respondent č. 1 - nevěřící žena 23let

1) Věříte v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Ne, nevěřím.

2) Myslíte si, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 To netuším, ale domnívám se, že většina ano.

3) Víte, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Ne, to nevím.

4) Znáte nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Ano, znám. (VB, USA, ŠVÉDSKO)

5) Víte něco o zásadách katolíků?

 Ano. Vím, že kromě svaté trojice uctívají i pannu Marii a papeže a chodí se zpovídat do kostela.

6) Víte něco o zásadách evangelíků?

 Ano. Ti uctívají pouze svatou trojici a vyzpovídávají se při večeři páně.

7) Všiml/a jste si někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

 Ano, všimla. Katolický kostel je bohatý, všude jsou obrazy a vše je pozlacené, zatím co evangelické kostely jsou holé zdi.

8)Všiml/a jste si někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

 Já osobně jsem si nevšimla, ale nejspíš tam rozdíly budou.

9)Znáte nějakého kněze? A víte, jakého je vyznání?

 Ne, neznám.

10)Myslíte si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé křesťanské církve?

 Ano. Řekla bych, že ano.

11)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

 Nejspíš ano.

12)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejnou měrou Bibli?

 Asi ne.

Respondent č. 2 - nevěřící muž 26let

1) Věříte v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Nevěřim v žádné náboženství.

2) Myslíte si, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Ne.

3) Víte, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Nevim, myslel jsem, že dva.

4) Dokázal by si je vyjmenovat?

 Pravoslavní, katolíci, ale nejsem si s tím úplně jistý.

5) Znáte nějaký rozdíl mezi nimi?

 Jedno se řídí Novým zákonem a jedno Starým. Myslim si, že jedno klade striktnější důraz na dodržování Bible.

6) Znáte nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Neznám žádnou zemi, jelikož se o to nezajímám.

7) Víte něco o zásadách katolíků?

 Myslim si, že se řídí desaterem.

8) Víte něco o zásadách evangelíků?

 To samý.

9) Všiml/a jste si někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

 Ne, jelikož jsem je nikdy nezkoumal a kostel nenavštěvuju.

10) Všiml/a jste si někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

 Nikdy jsem si toho nevšiml.

11)Znáte nějakého kněze? A víte, jakého je vyznání?

 Ne, knězi mými přáteli zpravidla nebývají.

12)Znáte nějakého ženatého kněze?

 Ne, ženatí knězi mezi mými přáteli zpravidla nebývají.

13)Myslíte si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé křesťanské církve?

 Ano, myslim si to.

14)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

 Ne, myslim si, že to je jeden z důvodů, proč se dělí. Stejné svaté nejspíš uznávají, ale symboly a věci okolo jsou rozdílné.

15)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejnou měrou Bibli?

 Ne, i to může být důvod je dělit. 

Respondent č. 3 - věřící muž 29 let

1) Věříte v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

Ano, křesťanství .

2) Myslíte si, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Ne. Z tohodle principu vychází i svátost smíření (zpověď).

3) Víte, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Ano.

4) Dokázal by si je vyjmenovat?

 Pravoslavní, římsko-katolíci a evangelíci.

5) Znáte nějaký rozdíl mezi nimi?

 Řeckokatolíci neuznávají neposkvrněné početí, uznávají matku Ježíše, ale neuznávají, že jeho početí bylo bez hříchu. Evanglíci můžou mít ženský za faráře.

6) Znáte nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Pravoslavný je celý východ a protestanti jsou v části Německa a Anglie.

7) Víte něco o zásadách katolíků?

 Ano, první zásada je dodržovat desatero, z desatera vychází i Židé. A samozřejmě uznávají Krista jako syna Božího.

8) Víte něco o zásadách evangelíků?

 Nic konkrétního.

9) Všiml/a jste si někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

 Nikdy jsem nebyl v evangelickém, takže ne.

10) Všiml/a jste si někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

 Ne, viděl jsem jen katolické.

11)Znáte nějakého kněze? A víte, jakého je vyznání?

 Ano, několik. Vyznání Římsko-koltolický.

12)Znáte nějakého ženatého kněze?

 Znám bývalého kněze, který je teď ženatý.

13)Myslíte si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé křesťanské církve?

 Není, protože pravoslavní mají patryarchu.

14)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

 Ne, symbolika je podobná, ale není stejná.

15)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejnou měrou Bibli?

 Ano, z Bible vycházejí všchni křesťané. 

Respondent č. 4 - věřící žena 24let

1) Věříte v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Ano, římskokatolické.

2) Myslíte, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Ne.

3) Víte, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Ano.

4) Dokázal/a byste si je vyjmenovat?

 Ano. Římskokatolická, pravoslavná a protestanská.

5) Znáte nějaký rozdíl mezi nimi?

 Nejsem si jista. Žádné určité rozdíly mě momentálně nenapadají.

6) Znáte nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Ano. Norsko, Švédsko, Dánsko a pravoslavná = Rusko, Ukrajina.

7) Víte něco o zásadách katolíků?

 Uctívají kromě svaté trojice i Pannu Marii a papeže, ze svých hříchů se zpovídají ve zpovědnici.

8) Víte něco o zásadách evangelíků?

 Ne. Nejsem si jista.

9) Všiml/a jste si někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

 Ano.

10)Všiml/a jste si někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

 Ne.

11)Znáte nějakého kněze? A víte, jakého je vyznání?

 Ano, římskokatolického.

12)Znáte nějakého ženatého kněze?

 Ne.

13)Myslíte si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé křesťanské církve?

 Ano.

14)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

 Ne.

15)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejnou měrou Bibli?

 Ne. To si tedy nemyslím.

Respondent č. 5 - věřící žena 23 let

1) Věříš v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Ano, římskokatolická církev.

2) Myslíš, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Ne. Všichni víme, že lidé hřeší a jediný kdo nehřeší je Bůh. Ale myslím si, že je to spíš na Tobě samém, jak to 
 dodržuješ.

3) Víš, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Jo.

4) A dokázala bys je vyjmenovat?

 Katolík, protestant a pravoslavní.

5) Znáš nějaký rozdíl mezi nimi?

 Vím, že protestanti neuznávají hlavu církve – jako že Papeže a pravoslavní nevím. Ale každopádně jsou v tom podle   
 mě jen malý rozdíly. Je to podle mě podle toho, ke komu si překloníš, ale je to hlavně podle toho, jak vyrůstáš.

6) Takže myslíš, že má na to vliv hlavně rodina?

 Přesně tak, nebo když pak poznáš nějakou skupinu lidí a budou Ti sympatický, tak se k té jejich víře můžeš taky  
 přiklonit.

7) Ty to máš jak?

 Od rodiny.

8) Znáš nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Tohle fakt nevím.

9) Víš něco o zásadách katolíků?

 Desatero božích přikázání a chození do kostela.

10) Víš něco o zásadách evangelíků?

  Evangelíci se chodí modlit do nějaké boudy, ty nemají běžné kostely.

11) Všimla sis někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

  Evangelíci to mají vyzdobený podle nich, mají tam nějaký obrázky, ale žádné svátosti tam nemají.

12) Všimla sis někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

  Ne, u nás ve městě to tak není.

13) Znáš nějakého kněze? A víš, jakého je vyznání?

  Znám a je určitě katolík, chodila jsem se k němu zpovídat.

14) Znáš nějakého ženatého kněze?

  Ne.

15) Myslíš si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

  Ne ne, jak už jsem říkala dříve, evangelíci nemají ty svátosti a katolíci dají spíše na to, co je jako napsáno,  
  evangelíci to mají volnější. A taky že Evangelíci neuznávají Pannu Marii, prostě jenom Boha.

16) Myslíš si, že všichni křesťani uctívají stejnou měrou Bibli?

  Stejnou měrou ano.

Respondent č. 6 - nevěřící žena 24let

1) Věříš v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Ne nevěřím, jsem ateistka….zarputilá ateistka.

2) Myslíš, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Rozhodně ne.

3) Víš, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Asi jo, ale nejsem si jistá, že je dokážu vyjmenovat. Myslím, že jsou to katolíci, protestanti a v Rusku…… 
 pravoslavní.

4) Znáš nějaký rozdíl mezi nimi?

 Ne vůbec.

5) Opravdu by sis na žádný nevzpomněla?

 Ne, fakt ne.

6) Znáš nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Protestanti jsou myslím Angličani 

7) A jak to víš?

 Vím to proto, že jsem se to učila ve škole. 

8) Znáš nějaké pravoslavné země?

 Italové, Španělé…ale spíš hádám, takže na katolické země se už neptej.

9) Víš něco o zásadách katolíků?

 Nesesmilníš, nepokradeš..prostě to jejich Desatero a taky mají dost striktní názor na sex, hroznej názor na 
 potraty a homosexualitu..prostě děs….

10) Víš něco o zásadách evangelíků?

  Ty mají to samý.

11) Všimla sis někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

  Vůbec, do kostelů nechodím.

12) Všimla sis někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

  Ne.

13) Znáš nějakého kněze? A víš, jakého je vyznání?

  Ne.

14) Myslíš si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celého křesťanství?

  Myslím si, že je to ….promiň, ale je to prostě člověk, kterej napadá homosexuály, takže prostě nemá mozek.

15) Prosím zpátky k otázce.

  Symbolicky asi jo, ale ve skutečnosti spíš ne.

16) Myslíš si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

  Asi ne, když se na to ptáš, ale spíš hádám.

17) Myslíš si, že všichni křesťani uctívají stejnou měrou Bibli?

  Asi ne, některý budou větší fanatici než jiný.

18) A myslíš si, že je to podle směrů nebo individuálně křesťan od křesťana?

  Individuálně.

Respondent č. 7 - nevěřící muž 27let

1) Věříte v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Nejsem věřící, prostě nevěřim v nějaké náboženství, nebo konkrétní církev, ale je ve mně určitá pokora před něčím, co nás přesahuje.

2) Myslíte si, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Rozhodně ne, rozhodně nedodržujou. Myslím si, že spoustu lidí se za víru třeba  jenom schovává, říká, že je věřící, ale pak za rohem něco ukradnou, nebo někoho podvedou a pak dělají, jakože se to nepočítá. To, že navštíví kostel jednou za rok, tím to nevymažou.

3) Víte, že se křesťanství dělí na tři směry?

 No přesně nevim, dopodrobna jsem se o to nezajímal.

4) Dokázal by jste je vyjmenovat?

 Ne.

Respondentovi bylo sděleno, jak se křesťanství rozděluje. 5) Znáte nějaký rozdíl mezi nimi?

 Když si mi to řekla, tak vim, že to existuje, ale rozdíly mezi tím netuším.

6) Znáte nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 No tak pravoslavnej je především východ, země bývalýho sovětskýho svazu, protestanti nevím, četl jsem, že v Africe jsou nějaký protestantský státy, ale jestli je to pravda, to nevím.

7) Víte něco o zásadách katolíků?

 Ne, ale vím, že v nějakým tom směru se můžou knězi ženit, ale ve kterém to nevím. Je to taky tím, že ve škole nás nic takovýho neučili, pokud si to nepřečteš sám, a nebo nepocházíš z věřící rodiny, pak nemáš představu.

8) Víte něco o zásadách evangelíků?

 Vůbec.

9) Všiml/a jste si někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

 Kdybych navštívil oba kostely, asi bych nepoznal, kterej je evangelickej a kterej katolickej, ani mě to nenapadlo, že mají rozdílnou výzdobu.

10) Všiml/a jste si někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

 To vůbec.

11)Znáte nějakého kněze? A víte, jakého je vyznání?

 Jo, od nás z vesnice, kde máme chalupu, vím, že tam jsou dva knězi, a že jeden ten pán se začal učit na kněze až pozdě, vysvěcen byl až v důchodovým věku, což si nemyslim, že je dobře, ze celej život dělal něco jiného a pak najednou se rozhodl pro kněze. A vzhledem k tomu, že je ženatej, tak se domnívám, ze je katolickej kněz, alespoň myslim, že babička to tak říkala.

12)Znáte nějakého ženatého kněze?

 Ano tohohle.

13)Myslíte si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé křesťanské církve?

 Domnívám se, že jo, podle mě ho většina uznává .

14)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

 Vzhledem k tomu, jak si se ptala na ty kostely a hřbitovy, tak pravděpodobně ne, ale moc nevím, předpokládám, že myšlenka je stejná, ale možná svatí jsou jiní. Ale jako že by jeden uznával kříž a druhej židovskou hvězdu tak to tam asi nebude že?:)

15)Myslíte si, že všichni křesťané uctívají stejnou měrou Bibli?

 Nevím, z úplně toho nejvíc laického hlediska bych řekl, že ano. Měli by.

Respondent č. 8 - Nevěřící žena 23 let

1) Věříš v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Nevěřím.

2) Myslíš, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Určitě ne.

3) Víš, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Ano.

4) Dokázala by si je vyjmenovat?

 Katolíci, protestanti, pravoslaví.

5) Znáš nějaký rozdíl mezi nimi?

 Vůbec.

6) Znáš nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Nic mě nenapadá.

7) Víš něco o zásadách katolíků?

 Jsou proti potratům?

8) Víš něco o zásadách evangelíků

 Ne.

9)Všimla sis někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

Do kostelů nechodím, takže nevim.

10) Všimla sis někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

  Taky ne.

11) Znáš nějakého kněze? A víš, jakého je vyznání?

  Benedikt 16., katolík.

12) Znáš nějakého ženatého kněze?

  Neznám asi žádného kněze.

13) Myslíš si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé katolické církve?

  Ano.

14) Myslíš si, že všichni katolíci uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

  Ano.

15) Myslíš si, že všichni katolíci uctívají stejnou měrou Bibli?

  Určitě ne.

Respondent č. 9 - Věřící žena, 22 let

1) Věříš v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 Ano věřím, jsem katolík.

2) Myslíš, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 Myslím si, že ne.

3) Víš, že se křesťanství dělí na tři směry?

 Mám v tom trochu zmatek, vím, že se dělí, že není jednotné, ale uplné podrobnosti přesně nevím.

4) Zkusíš je vyjmenovat?

 Římskokatolické, pravoslavné, protestanté.

5) Znáš nějaký rozdíl mezi nimi?

 Protestanté neslaví eucharistii, jinak moc podrobnosti nevím.

6) Znáš nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 Pravoslavné hlavně v Rusku a vůbec na východě, protestanté třeba v Německu.

7) Víš něco o zásadách katolíků?

 Dodržování Desatera. 

8) Víš něco o zásadách evangelíků?

 Je to podobné.

9) Všimla sis někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

 Evangelíci nemají typické kostely, nemají honosnou výzdobu, obrazy, ikony ani nic podobného.

10) Všimla sis někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

  Nevšimla.

11) Znáš nějakého kněze? A víš, jakého je vyznání?

  Znám spoustu kněží – jsou to katolíci.

12) Znáš nějakého ženatého kněze?

  Osobně neznám, ale vím o konkrétních, že jsou.

13) Myslíš si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé katolické církve?

  Ano.

14) Myslíš si, že všichni katolíci uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

  Svátosti jsou pevně dané a svatí jsou svatořečení, mělo by to být stejné.

15) Myslíš si, že všichni katolíci uctívají stejnou měrou Bibli?

  Je to individuální.

Respondent č. 10 - věřící muž 27let

1) Věříš v nějaké náboženství? Pokud ano, tak v jaké?

 ano, věřím v judaismus

2) Myslíš, že všichni křesťané dodržují zásady dané Biblí?

 myslím, že křesťané deset přikázání nedodržují, aspoň ne všichni

3) Víš, že se křesťanství dělí na tři směry?

 ano vím, samozřejmě

4) Dokázal by si je vyjmenovat?

 no jasně, římskokatolictví, pravoslaví, a protestanství

5) Znáš nějaký rozdíl mezi nimi?

 tak samozřejmě, římští katolíci uznávají jako hlavu svého náboženství papeže, tedy Benedikta XVI., protestanti jako hlavu své církve, která je anglikánská, mají britskou královnu Alžbětu II. a pravoslavní mají nějakého patriarchu, nevím, jak se jmenuje

6) Znáš nějaké země, kde je víra spíše protestanská, pravoslavná?

 tak řekněme například v Anglii převažují spíše protestanti a v Rusku převažujou pravoslavní

7) Víš něco o zásadách katolíků?

 na rozdíl od nás od Židů, kdy my světíme pátek, protože večer začíná Šábes, oni světí neděli, kdy měl být stvořen svět a Bůh odpočíval, také by v neděli ráno měli chodit na mši. Nejdůležitějším svátkem katolíků jsou Velikonoce, kdy slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista

8) Víš něco o zásadách evangelíků?

 vím, že evangelíci na rozdíl od katolíků přijímají pod obojí, teda přijímají chléb i víno při svatým přijímání – katolíci jen oplatku

9) Všiml sis někdy rozdílů ve výzdobě katolických a evangelických kostelů?

 samozřejmě, katolický kostely jsou zdobný, což má za úkol ohromit tou vší nádherou a evangelíci mají kostely jednoduchý, mnohem míň vyzdobený, chybí tam ti naducaní andělíčkové a podobně

10) Všiml sis někdy rozdělení hřbitovů na evangelické a katolické?

  no na těch katolickejch hřbitovech je klasickej kříž, zatímco na protestantských je ten jejich kříž – ten má dvě horizontální příčky

11) Znáš nějakého kněze? A víš, jakého je vyznání?

  znám našeho rabína, tedy vrchního pražského rabína Ephraima Sidona a kdysi jsem osobně znal kardinála Tomáška, chodil jsem k němu na náboženskou výuku, to byl katolík

12) Znáš nějakého ženatého kněze?

  jo, znám, bývalej patriarcha církve československé husitské Jan Schwarz

13) Myslíš si, že Papež ve Vatikánu je hlavou celé křesťanské církve?

  ne, jak jsem řekl dříve, je hlavou katolíků

14) Myslíš si, že všichni křesťané uctívají stejné svaté a stejné symboly svátosti?

  ne, jak jsem již zmínil třeba to přijímání pod obojí. Všichni budou určitě uctívat apoštoly, určitě se ale budou lišit svatořečení, třeba poslední papež Jan Pavel II. byl svatořečenej, toho protestanti a pravoslavní uctívat nebudou, nebo naší svatou Anežku Českou – tu budou uctívat taky jen katolíci… teda musej :-)

15) Myslíš si, že všichni křesťané uctívají stejnou měrou Bibli?

  no to bych řekl, že asi taky ne, existují různý texty… je možný, že nikoliv, protože katolíci neuznávají některé texty, především apokryfní, zatímco evangelíci, odhaduju, některé ty apokryfní texty uznávaj, jsou pro ně částí Bible, ale papež je jako její součást neuznal

Seznam literatury

Tištěné publikace

PAWLOWSKY, Peter. Křesťanství v proměnách dvou tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1994, 118 s. Dialog (Vyšehrad), sv. 3. ISBN 80-702-1143-1.

Internetové zdroje

Evangelik.cz. Církevní svátky [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.evangelik.cz/cirkevni-svatky.aspx

Granosalis.cz: Christian web portal. ŠILER, Vladimír. Historie protestantismu [online]. 2002 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=918

Katolik.cz. Kalendář pro diecéze v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.katolik.cz/kalendar/liturgicky_kalendar.asp

Leccos.com. Křesťanství [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/krestanstvi

Searchnet.cz. Náboženství: Křesťanství [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.searchnet.cz/nabozenstvi.html

Skh-olomouc.cz. Katolík nebo protestant? [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.skh-olomouc.cz/clanky/149-katolik-nebo-protestant

Svetova-nabozenstvi.cz. Katolictví [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/katolictvi/

Svetova-nabozenstvi.cz. Křesťanství [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/krestanstvi/

Svetova-nabozenstvi.cz. Protestanství [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/protestantstvi/ 


Počet shlédnutí: 9

1) , 11) , 12) , 13) , 14) , 15) , 16) , 17) , 18) , 19)
Skh-olomouc.cz. Katolík nebo protestant? [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.skh-olomouc.cz/clanky/149-katolik-nebo-protestant
2) , 3) , 4) , 5) , 6) , 7)
Searchnet.cz. Náboženství: Křesťanství [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.searchnet.cz/nabozenstvi.html
8) , 9) , 10)
Granosalis.cz: Christian web portal. ŠILER, Vladimír. Historie protestantismu [online]. 2002 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=918
20)
Katolik.cz. Kalendář pro diecéze v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.katolik.cz/kalendar/liturgicky_kalendar.asp
21)
Evangelik.cz. Církevní svátky [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.evangelik.cz/cirkevni-svatky.aspx
4._skupina_ct_12.15_s.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:35 autor: 127.0.0.1