====== Lingvistická antropologie ======
----

====== Úvod ======

Ve své práci ze začátku obecně uvedu, co vlastně lingvistická antropologie vůbec je a čím se zabývá. A poté uvedu a popíši pár jejich představitelů, kteří se nějakým způsobem podíleli na vývoji lingvistické antropologie.

Toto téma zásadně přispívá k lidskému poznání jako celku. Dle mého názoru je proto dobré si o něm něco více dozvědět. Může aplikovat své výsledky výzkumu v široké praxi a to díky tomu, že se jedná o interdisciplinární obor, který právě propojuje různé disciplíny a jejich metodologie.

Lingvistický relativismus některých antropologů měl za následek "postmoderní obrat" západní filosofie a civilizace.

„//Lingvistická antropologie v dnešním smyslu je pak především studiem fungování jazyka v jeho kulturním a společenském kontextu. Studuje řečové chování a jeho vazby na kulturní představy a podmínky života svých nositelů//“.((POKORNÝ, J. //Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura.// 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2843-8. str.8))

Podle Salzmanna by se výzkumy ohledně jazyka a kultury měly provádět v terénu, což znamená, aby antropologové nějaký čas žili ve společnosti, kterou chtějí studovat. A nemělo by se jednat o jednorázový pobyt, ale opakovaný. Právě **zúčastněné pozorování** je základní složkou pro metodologii antropologa. ((VLACHOVÁ, Eliška. //K obecným otázkám lingvistické antropologie.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://theses.cz/id/f07i5w/BP_Elika_Vlachov_K_obecnm_otzkm_lingvistick_antropologie.pdf))

====== Obecně ======

**Lingvistická antropologie** je podoborem sociální a kulturní antropologie. Zkoumá vztah kultury, jazyka a myšlení v různých sociokulturních systémech. Jedná se hlavně o: 
  * výzkum vlivu jazyka na formování osobnosti v procesu socializace enkulturace
  * výzkum jazyka jako symbolické báze kultury a určující složky lidské činnosti
  * výzkum jeho vztahu k poznávacím procesům a vzorům chování typickým pro členy zkoumané kultury. ((//Základy lingvistické teorie.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.referaty10.com/referat/Ostatni/4/tema-4-30-Ostatni.php))

Alessandro Duranti představil lingvistickou antropologii jako interdisciplinární studium jazyka jako kulturního zdroje a mluvy jako kulturní praxe. Interdisciplinarita je vlastně kombinování metod z oblastí antropologie, sociolingvistiky a lingvistiky. ((//Lingvistické antropologie.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lingvistick%C3%A1_antropologie))

„//Role lingvistické antropologie však nemůže být ve vztahu k jiným oborům pouze pasivní, protože bez znalosti jazykové a kulturní diverzity, kterou nám lingvistická antropologie zprostředkovává, nelze hodnotit obecně platné hypotézy//“ . ((POKORNÝ, J. //Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura//. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2843-8. str. 8))


====== Představitelé ======
 
Ohledně vztahu kultury, jazyka a myšlení se již ve svých dílech zmiňovali W. von Humboldt nebo J. G. Herder. Ale k jejímu rozvoji pomohla hlavně moderní lingvistika 20. století jíž se zabývali představitelé jako jsou R. Jakobson nebo N. Chomsky.
Jako samostatná disciplína se lingvistická antropologie rozvíjí v americké kulturní antropologii mezi jejíž základy se řadí lingvistická antropologie, etnografie, etnologie a archeologie.

//**F. Boas**// - americký antropolog a lingvista položil základy lingvistické antropologie v první polovině 20. století. Teoretické a empirické studium nativních jazyků považoval za důležitou část antropologických výzkumů kultury. Rozhodující změnou v jeho životě se stala expedice do Baffinovy země (1883) , kde zkoumal eskymácké kultury.Jako jeden z prvních antropologů prováděl výzkum indiánů severozápadního pobřeží Ameriky. Jeho hlavní zájem se upínal na kmen Kwakiutlů z ostrova Vancouver. Hlavní témata, jimiž se F. Boas zabýval: umění, folklór, mytologie a jazyk. 
Díla:
  * Antropology and Modern life (1928)
  * Primitive art (1927)
  * The Social Organization and Secret Societies of the Kwakiuti Indians (1897)
  * The Mind of Primitive Man (1911)  ((//Franz Boas//. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Boas))

E. Sapir a B. L. Whorf přišli s hypotézou - //**Sapir-Whorfova**//, že jazyk, jakým mluvíme, má silný vliv na poznání.
Cílem této hypotézy bylo nalézt vztah mezi myšlením a jazykem.
Tato hypotéza se setkala s velmi odlišnými reakcemi, což nebylo moc obvyklé. ((//Sapir-Whorfova hypotéza.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://moodle.czu.cz/mod/resource/view.php?id=184310))

//**E. Sapir**// - byl žákem F. Boase a přispěl k dalšímu rozvoji lingvistické antropologie. Byl to americký jazykovědec a antropolog. Byl z prvních, co zvážili možnost využití lingvistických metod v kulturní antropologii. Jeho práce měly za následek vznik konfiguracionismu a trvale se zaměřilo na empirický výzkum vztahu kultury a jazyka. Dle Sapirovy hypotézy - jazyk vystupuje jako aktivní činitel při utváření našeho obrazu světa. Byl hlavním představitelem lingvistického strukturalismu. 
Díla:
  * Swadesh, Morris (1939)
  * Language: An introduction to the study of speech (1921)
  * Time Perspective in Aboriginal American Culture, A Study in Method (1916)  ((//Edward Sapir.// [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Sapir
))


//**B. L. Whorf**// - americký antropolog a lingvista, který navázal na myšlenky Sapira. Whorf byl žákem Sapira. Přišel s názorem na základě výzkumu indiánských jazyků, že hlavně systém jazyka a gramatika ovlivňuje způsoby lidského vnímání, organizaci zkušenosti a vzory chování. Jeho hlavním zájmem byl kmen Hopi a mayské písmo. B. L. Whorf nevěřil, že jazyky mají stejný základ na rozdíl od Noama Chomského. Dle Whorfa je rozdílnost příliš velká a při utváření jazyka hrály roli nahodilé okolnosti.
Díla:
  * An American Indian Model of the Universe (1950)
  * Languages and Logic (1941)
  * The Comparative Linguistics of Uto-Aztecan (1935)  ((//Benjamin Lee Whorf.// [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Lee_Whorf))

//„Tezi, že různé kultury vnímají na základě specifické lingvistické výbavy svět různým způsobem, se Benjamin Lee Whorf pokusil doložit především při studiu jazyka Hopiů, který srovnával se „standardními“ evropskými jazyky (SAE – Standard Average European)“//  ((BUDIL, I. T. //Mýtus, jazyk a kulturní antropologie//. 4. vyd. Praha: Triton, 2003. ISBN
80-7254-321-0. str. 294))

//**Noam Chomsky**// - americký filosof, společenský kritik a logik židovského původu, lingvista. Je znám i jako tvůrce Chomského hierarchické klasifikace formálních jazyků. Je autorem generativní gramatiky, která je některými považována za velký přínos v teoretické lingvistice 20.století. Zpochybnil behavioristický přístup ke studiu chování a jazyku a tím podnítil kognitivní revoluci v psychologii. Podle Chomského existuje univerzální gramatika a tudíž vývoj řeči je vymezen geneticky, tzn. že člověk se narodí s vrozenou šablonou gramatiky a jakýkoli jiný světový jazyk do ní zapadne.
Díla:
  * Logical Structure of Linquistic Theory (1955)
  * Conversation on Palestine (plánováno 2015)   ((//Noam CHomsky.// [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Noam_Chomsky))

**//R. Jakobson//** - ruský lingvista, představitel strukturalismu. Před 2. světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Už jako student patřil k avantgardě a byl inspirován otcem strukturalismu - F. de Saussure. R. Jakobson rozšířil šest složek komunikace, které jsou přítomny v každém jazykovém projevu: kontext, vlastní sdělení, mluvčí, adresát, kanál a kód.
Díla:
  * Cyrilometodějské studie (1996)
  * Lingvistická poetika (1991)

Mezi zakladatele Pražského lingvistického kroužku se mimo R. Jakobsona řadí i čeští lingvisti jako jsou V. Mathesia, R. Wellka, J. Mukařovský. ((//Roman Jakobson.// [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Jakobson))

====== Závěr ======

Dle mého názoru, univerzální gramatika neexistuje. Už jen pro srovnání náš český jazyk a jazyk anglický nebo francouzský. Je tolik odlišností v gramatice, že univerzální gramatika nemůže fungovat. 

V závěru bych chtěla říct, že jazyk je nedílnou součástí našeho života a poznáním nových jazyků se rozvíjíme i my sami. Však jak se říká:"Kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem."  


====== Zdroje ======

1.//Benjamin Lee Whorf.// [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Lee_Whorf

2. BUDIL, I. T. //Mýtus, jazyk a kulturní antropologie.// 4. vyd. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-321-0. str. 294

3. //Edward Sapir//. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Sapir 

4.//Franz Boas.// [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Boas

5. //Lingvistické antropologie.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lingvistick%C3%A1_antropologie

6. //Noam CHomsky//. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Noam_Chomsky

7. POKORNÝ, J. //Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura.// 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2843-8. str.8

8. //Roman Jakobson.// [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Jakobson

9. //Sapir-Whorfova hypotéza.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://moodle.czu.cz/mod/resource/view.php?id=184310

10. VLACHOVÁ, Eliška. //K obecným otázkám lingvistické antropologie.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://theses.cz/id/f07i5w/BP_Elika_Vlachov_K_obecnm_otzkm_lingvistick_antropologie.pdf


11. //Základy lingvistické teorie.// [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.referaty10.com/referat/Ostatni/4/tema-4-30-Ostatni.php