====== VÝZNAM DIFUZIONISTICKÉ ANTROPOLOGIE V SOUČASNOSTI ====== ====== Úvod ====== Pro zpracování mé práce jsem si vybrala význam difuzionistické antropologie v současnosti. Nejprve bych představila difuzionistickou antropologii jako celek a vymezila obdobi jejího působení. Difuzionistickou antropologii můžeme rozdělit do tří směru, jimiž jsou extémisté neboli jiným názvem hyperdifuzionisté, německé škola a jako poslední americký difuzionismus. Použijeme toto rozdělení a vymezíme období jejich působení. Dále budou podrobně představeni nejvýznamější představitelé daného směru. A především bude uveden význam difuzionismu v současnosti. Jestli nám tyto směry něco přinesly a jak ovlivnily budoucí poznatky lidstva. ====== Cíl práce ====== Primárním cílem práce bude představení tří směrů difuzionistické antropologie a jejích hlavních představitelů. Dílčím cílem bude význam difuzionistické antropologie v současnosti, kterým ovlivnila výzkum lidstva. ====== Metodika ====== Veškeré informace budou založeny na prostudování odborné literatury daného tématu difuzionistické antropologie, díky kterým bude téma podrobně vysvětleno. ====== Difuzionistická antropologie ====== Difusionismus vymezujeme od konce 19. století. Tento směr působí až do 30 let 20. století. Difuzionismus se vyznačuje především studiem kultury a národů. Narozdíl od předchozího směru evolucionismu, který bych charakterizován vývojem a časem, difuzionismus upřednostňuje prostor před časem. A proto hlavním mezníkem difuzionistů byl prostor. Na kultury by měla působit především vnější změna okolí. Jednotlivé kultury si mezi sebou vyměňovali své poznatky a dovednosti.//Difuzionisté ale netvrdí, že by s novým přijatým prvkem kultura přebírala i původní smysl a účel jiné kultury. K přijímání nových poznatků může docházet i v moderní společnosti, která využívá moderní komunikační prostředky//.((JANDOUREK, Jan. //Slovník sociologických pojmů: 610 hesel//. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 258 s. ISBN 978-80-247-3679-2. str. 58.)) ====== Hyperdifuzionisté ====== //Hyperdifuzionisté přicházeli s tvrzením, že původem celé civilizace bylo jediné středisko a tím bylo nilské údolí ve starověkém Egyptě. Celá kultura se měla vyvinou pouze zde a dále se šířit do celého světa//.((KOKAISL, Petr. //Základy antropologie//. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.)) **Představitelé** Grafton Elliot Smith, William James Perry **Grafton Elliot Smith** Patří mezi hlavní představitele Hyperdifuzionismu. Žil v letech 1871 - 1937.Narodil se v australském městě Grafton v severním Walesu.//V sedmnácti letech začal studovat medicínu na univerzitě v Sydney. Po ukončení studia se zaměřil na zkoumání anatomie mozku u savců. Byl velmi uznávaným odborníkem na evoluci centrálního mozkového systému primátů. Podílel se i na dalších studii, které jsou dobrým podkladem pro další zkoumání dnešních vědců. Smith je pokládán za zakladatele britské heliotické školy. Která říká, že všechny stavby mají nějakou souvislost se starověkým Egyptem//. Chtěl především objasnit způsob vzniku a šíření kultury do celého světa. Myšlenky a city ovlivňují naše chování. Lidé chtějí zachovat svůj život a přemýšlejí jak to udělat. K tomu používají různé amulety či panenky pro štěstí.((CROOK, David-Paul. //Grafton Elliot Smith, Egyptology and the Diffusion of Culture//. Sussex Academic Press, 2012, 160s. ISBN 978-1-84519-481-9.)) **Jeho dílo Dějiny člověka** Kniha je zajímavá z hlediska tehdejšího vědeckého myšlení. Hlavním cílem bylo objasnit způsob, jak vznikají jednotlivé kultury a jejích celosvětové rozšíření. V první kapitole se zabývá studiem člověka. Každá lidská bytost podléhá společnosti, která ji také ovlivňuje. Každý den nás ovlivňují různé situace, myšlenky a city. Lidé chtějí být nesmrtelní, používají k tomu různé amulety, panenky pro štěstí a podobné další předměty. Ve svém díle také zohledňuje člověka jako samotného, který se liší od ostatních stavbou těla či inteligencí.((SMITH, Grafton Elliot.//. Dějiny člověka//. V Praze: Jan Laichter, 1938, 580 s.Laichterův výbor nejlepších spisů poučných.)) **Willian James Perry** Byl to také představitel Hyperdifuzionismu a úzce spolupracoval s Graftonem Elliotem Smithem. Žil v letech 1887-1949.// Hledal příbuznost mezi kulturami Egypta, Japonska i Ameriky.Jeho dílo Původ magie a náboženství, které se zabývá přenosem různých náboženských prvků mezi kulturami//.((KOKAISL, Petr. //Základy antropologie//. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.)) ====== Význam hyperdifuzionistů v současnosti ====== Hyperdifuzionisté přispěli společnosti především v oblasti vědeckého myšlení. Jako první je důležité zmínit hlavního představitele hyperdifuzionistů G.E. Smitha, který jako první při svých výzkumech použil rentgen, když se zabýval anatomii mozku. A také rozdělil lidstvo do 6 třid jimiž jsou: Mediteranní, Nordické, Alpinské, Mongolské, Negerské a Australské. //Smith poukazuje na to, že lidé se špatnému chování pouze učí. Každý člověk je totiž ve svém nitru slušný a nepřemýšlí nad válčením či agresí.// Dnes ale máme důkazy, které se tolik neshodují s myšlením hyperdifuzionistů. Víme, že dnes už jsou na světě starší stavby než v Egyptě, hyperdifuzionisté označují za kolébku lidstva. ((KOKAISL, Petr.//Základy antropologie//. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.)) ====== Německá škola ====== Německá škola navzdory od hypedifuzionistů předpokládá, že se všechny kultury vyvinuly z malého počtu původních kultur. Což je i dodnes více pravděpodobnější. Vše bylo ovlivněno Fridrichem Ratzelem . **Kulturní okruh**"// je určitá společnost lidí či obyvatel určitého území, které spojuje alespoň podobná kultura//". //Tyto okruhy používal například i známý americký politolog Samuel P. Huntington. Nejvíce s teorií okruhů pracoval Wilhelm Schmidt. Podle něho existovala jakási prakultura, která byla tou nejlepší. Pro tuto kulturu je typická monogamie a monoteismus a ze které se později vyvíjely další skupiny//.(( KOKAISL, Petr.//Základy antropologie//. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.)) **Představitelé:** Friedrich Ratzel, Leo Frobenius, Wilhelm schmidt **Friedrich Ratzel** Byl to německý zoolog a zakladatel antropogeografie, která zkoumala lidské bytí v závislosti na geografických podmínkách. Žil v letech 1844-1904. Zkoumal vzájemné působení a vztahy mezi zemí, přírodou a člověkem. Mezi kulturní kontakt je považováno stěhování národů, míšení lidských ras a také války. Každé národy se mění nebo zanikají časově odlišně. Ratzel byl výrazně ovlivněn evoluční teorií Ch. Darwina a myšlenkou sociálního darwinismu. Ratzel při svých výzkumech používal pojem samotny stát, který přirovnával k živému organismu.((//Friedrich Ratzel//. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-04-27], Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Ratzel)) ====== Americký difuzionismus ====== **Franz Boas** Byl to německý antropolog, který žil v letech 1858 - 1942. Patřil mezi nejvýznamější představitele Amerického difuzionismu. Dodnes je považován za zakladatele americké antropologie.Ve svých výzkumech používá různé vědecké metody. Za průlom v jeho životě je označována účast na expedici do Baffinovy země, kde se věnoval výzkumu eskymácké kultury. Po této zkušenosti začal přednášet jako profesor na univerzitě v Berlíně. Jako první začal provádět výzkum indiánů na severozápadním pobřeží Ameriky. Také se podílel na vzniku nejvýznamnějšího časopisu, který se zabýval výzkumem amerických domorodých jazyku.//Podle Boase antropologie představuje vědu o člověku, která zahrnuje poznatky anatomie, etnologie, lingvistiky a psychologie. Antropologii rozdělil na kulturní a fyzickou. Do kulturní antropologie spadá i lingvistická antropologie a archeologie. Při svém studiu terénních výzkumu kladl důraz na poznání jazyka národu, aby lépe pochopil jejich kulturu. Boas je také zakladatelem kulturního determinismu. Kde na člověka působí především kultura a společnost. Ovlivnil celou řadu mladých antropologů.// ((SOUKUP, Václav.//Přehled antropologických teorií kultury//. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 229 s. ISBN 8071783285.)) ====== Význam difuzionistické antropologie v současnosti ====== Velmi se snažili o to zastínit předchozí směr jimž byl evolucionismus. Pro dnešní společnost jsou poměrně velkým přínosem především v oblastech kultur a vědeckého myšlení. Největší osobností byl F. Boas, který se odlišoval od svých předchůdců. Jeho poznatky z terénních výzkumů jsou významné dodnes. //Difuzionisté se pokoušeli vysvětlit každou kulturní změnu pomocí difuze a migrace. Pod difuzí si představíme rozptýlení v prostoru, což je typické právě pro difuzionisty. Také přispěli k zformulování teorie exogenní změny. Dnes je prokázáno, že v průběhu dějin se oblasti s vyspělou kulturou proměnily v „kulturní periferie“ a z původních periferií vyrostla kulturní centra.//((//Difuzionistická antropologie//, Potrál s.r.o, [ online ]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=3623)) ====== Závěr ====== V referátu jsem se především snažila co nejpřesněji a srozumitelně vysvětlit základy difuzionistické antropologie. Na její rozdělení a významné autory všech tří směrů. Chtěla jsem představit jejich životy a poznatky, kterými se zařadili do určitého směru. Difuzionisté určitě přinesli dnešní civilizaci jisté poznatky, které jsem již zmínila. ====== Seznam použitých zdrajů ====== 1. CROOK, David-Paul. //Grafton Elliot Smith, Egyptology and the Diffusion of Culture//. Sussex Academic Press, 2012, 160s. ISBN 978-1-84519-481-9. 2. //Difuzionistická antropologie//. Potrál s.r.o. [ online ]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=3623 3. //Friedrich Ratzel//. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-04-27], Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Ratzel 4. JANDOUREK, Jan.// Slovník sociologických pojmů: 610 hesel//. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 258 s. ISBN 978-80-247-3679-2. str. 58. 5. KOKAISL, Petr.// Základy antropologie//. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2. 6. SMITH, Grafton Elliot.//Dějiny lidstva//. V Praze: Jan Laichter, 1938. .Laichterův výbor nejlepších spisů poučných 7. SOUKUP, Václav.// Přehled antropologických teorií kultury//, Praha: Portál, 2000. 229 s. ISBN 8071783285.