[[2017:nejstarsi_kostely_v_cechach#nejvetsi_kostely_v_cechach|Největší kostely v Čechách]] => **[[2017:kostel_nanebevzeti_panny_marie_v_kladrubech|Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech]]**
====== Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech (u Stříbra) ======
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech je klášterním kostelem – zakladatelem tohoto benediktýnského kláštera byl kníže Vladislav I., který je v kostele pochován.

Podle většiny pramenů došlo k založení kláštera v Kladrubech v roce 1115 a tento významný akt se záhy projevil jako politická garance osidlovacím tendencím. Klášter se podílel na zakládání vesnic a zřizování cest. Kladruby byly vybrány i ze strategického důvodu, neboť ležely poblíž obchodní tepny tehdejší Evropy, tzv. Norimberské obchodní stezky, která z okolí Norimberku vedla přes Prahu až k Baltu. Monumentální pozdně románská trojlodní bazilika byla dokončena v roce 1233 a vysvěcena za přítomnosti krále Václava I. a vysokých církevních a státních úředníků. ((https://www.klaster-kladruby.cz/cs/o-klasteru/historie))

Klášter byl rozvalen při řádění husitů, dobyl ho sám Žižka, později za třicetileté války byl znovu vydrancován. Svou moc získával později, pompéznost přišla na přelomu 17. a 18 století. Přibývalo majetku, opati se ukázali jako vynikající hospodáři a investoři. Po zrušení řádů Josefem II.  tu byla kasárna, invalidovna, sklady, později pivovar. To patřil Windischgrätzům, ti se starali především o nedaleký Tachov. Nyní o něj pečuje Národní památkový  ústav.

Klášter sehrál významnou úlohu na konci 14. století, kdy se král Václav IV. snažil oslabit moc pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Královým cílem bylo zrušení kláštera a použití obrovského klášterního majetku ke zřízení nového biskupství v západních Čechách – tím by došlo ke zmenšení pražského arcibiskupství a pomocí dosazeného nového biskupa by došlo i k výraznému zmenšení vlivu Jana z Jenštejna. \\
V Kladrubech roku 1393 zemřel opat Racek a jeho nástupce měl spolupracovat na králově plánu. Arcibiskup Jan z Jenštejna ovšem zasáhl, a proti králově vůli byl zvolen mnich Olen. Král Václav IV. dostal záchvat zuřivosti a arcibiskup Jan z Jenštejna před jeho hněvem prchl – pobýval na biskupských hradech (zemřel v Římě v roce 1400). \\ Obětí králova hněvu se tak stal arcibiskupův generální vikář Johánek z Pomuku (Jan Nepomucký), který byl utýrán k smrti (+1393) a na jeho mučení se král Václav IV. osobně podílel.  Mrtvého Jana Nepomuckého nakonec přikázal král vhodit v pytli do Vltavy.