===== Pojem ===== Pojmy můžeme **definovat** a **dělit** __**Definice**__ – je relativně úplné, závazné a postačující __vystižení obsahu pojmu jinými pojmy__ **Definice – její kritéria** 1) adekvátní (odpovídající) – ani široká(Platon → Člověk – „neopeřený dvounožec“, to může být i oškubaná slepice)ani úzká 2) nesmí být redundantní (nadbytečná) – např. „žijící živočich rozumový“ to žijící je nadbytečné (živočich je vždy žijící) 3) má být nekruhová – aby to nešlo do kruhu – volit jiné pojmy Lze vše definovat? Bez toho kruhu? → ne, existují základní pojmy (nekruhovost neplatí absolutně) __**Dělení**__ pojmu je úplné vystižení jeho rozsahu pomocí jemu podřazených a vzájemně neslučitelných pojmů Kritérium dělení – co dělí ty podřadné pojmy (např. Kůň – kritérium pohlaví – hřebec a klisna) **Kritéria dělení** a) adekvátnost = podřazené pojmy musí vyčerpat ten nadřazený (př. Živočich – člověk, kůň, vlk → je to nedostačující, není vyčerpán ten nadřazený pojem) b) musí se vylučovat - musí mít neslučitelné podřazené pojmy (př. Živočich – lidé, muži → nevylučuje se to, muž může být člověk) c) nekruhovost – aby ten jeden podřazený nevyčerpal celý ten nadřazený (př. Živočich – živý tvor, lidé) ===== Soudy ===== Např. tvrzení – Petr je hroch (je Petr vinen tou hrochovitostí, je-li to student není to hroch → byl od toho osvobozen) Struktura soudu * Subjekt = S → zde Petr (ten kdo je obžalovaný; o čem) * Predikát = P → zde hroch (to čím je vinen; co vypovídá) * Kopula → spojuje ty dvě věci Soud – je myšlenkové vztažení pojmu (hroch) k realitě (Petrovi) Buď se nám podaří tím pojmem vystihnout realitu = **Pravdivý soud** Nebo ne (nevystihuje jí) = **Nepravdivý soud** **Pravda** – je shoda myšlení s realitou (tedy pravdivý soud) nezávislá na našem přesvědčení __Singulární soudy__ – mluví o jedné věci __Generální soudy__ – mluví o vícero věcech (všech, či daného pojmu; mají před sebou kvantifikátory – Každý, Některý, Žádný… * Obecný (Každý, Žádný) * Částečný (Některý = alespoň jeden, nevylučuje to všechny) Oba mohou být (singulární i generální) * Kladný (sing. – Petr je hroch) * Záporný (sing. – Petr není hroch) Generální **Obecný soud Kladný** → Každý politik je poctivý =** A** **Obecný soud Záporný** → Žádný politik není poctivec = **E** **Částečný soud Kladný** → Některý politik je poctivý = **I** **Částečný soud Záporný** → Některý politik není poctivec = **O** __Logický čtverec__ {{2014:100330.jpg|}} SaP – Každý politik je poctivec = generální obecný kladný soud SeP – Žádný politik není poctivec = generální obecný záporný soud SiP – Některý politik je poctivec (alespoň jeden je) = generální částečný kladný soud SoP – Některý politik není poctivec (alespoň jeden není) = generální částečný záporný soud __**1**__ nemůžou být oba pravdivé; můžou být oba nepravdivé = **Kontrárnost** __**2**__ právě jeden z nich je nepravdivý; právě jeden z nich je pravdivý = **Kontradikce** __**3**__ mohou být oba pravdivé; je-li pravdivý ten 1. je pravdivý i ten 2. = **Subalternace** __**4**__ nemůžou být oba nepravdivé; můžou být oba pravdivé = **Subkontrárnost** ===== Úsudek ===== skládá se z * Premisy (jedné a více) * Závěru **Konverze** – přehození Subjektu (S) a Predikátu (P) a oslabení kvantity př.: __Každý Čech (S) je muzikant (P)__ Některý muzikant (P) je Čech (S) **Obverze** – //změna kvality// a **popření** (zápornění) Predikátu Př.: __Každý Čech je muzikant__ //Žádný Čech není// **nemuzikant** **Kontrapozice** - je konverze provedené obverze (provedeou obverzi konverzuji) Závěr by měl vyplívat z premis __Deduktivní úsudek__ * platný * neplatný __Premisa, Závěr, Soud__ * pravdivý * nepravdivý **Typy úsudku** * Deduktivní (jakoby donucovací) * Induktivní ==== Deduktivní Úsudek ==== deduktivní úsudek je platný jestliže jsou pravdivé premisy → pak musí být pravdivý závěr několik druhů struktury úsudku → konverze, obverze, hypotetické, Kategorický sillogismus **Kategorický sillogismus** struktura↓ Př.: Každý savec má plíce M P Každá velryba je savec S M -------------------------------- Každá velryba má plíce S P M = medium = střední člen (opakuje se) - vždy dvou premisové úsudky - v prvním se zobrazí Predikát (P) a v druhém Subjekt (S) a v obou je střední člen, který v závěru vypadne __Teorie Sillogismu__ - tento typ soudů má 4 figury struktur 1. Figura M P 2. Figura P M 3. Figura M P 4. Figura P M S M S M M S M S --- ---- ---- ---- S P S P S P S P Každá figura může být obecná kladná či záporná a nebo částečná kladná či záporná Př.: Každý savec má plíce → A (obecný kladný) __Každá velryba je savec → A (obecný kladný)__ Každá velryba má plíce → A (obecný kladný) = AAA-1 → je tam 3x obecný kladný a je to figura 1. (64 typů úsudku v jedné figuře → celkem 256 typů úsudku – ne všechny budou platné, ví se které jsou a které ne) V 1. figuře jsou platné * bArbArA * cElArEn * dArII * fErIO Pravdivé premisy a nepravdivý závěr → nemůže nastat (nelze). Může nastat že máme nepravdivé premisy a pravdivý závěr. Může být i jedna premisa pravdivá jedna ne a závěr nepravdivý atd. Neplatný úsudek - může být i s pravdivými premisami a závěrem → Nemá střední člen ==== Induktivní Úsudek ==== * úspěšný * neúspěšný - pokud je úsudek úspěšný, závěr vyplívá s určitou pravděpodobností - závěr vyplívá z premis s určitou pravděpodobností - závěr nemusí nutně vyplívat - několik typů → úsudek z analogie, z neúplného výčtu (neúplná indukce) === Úsudek z analogie === Východisko je nějaký fakt (viz. příklad s Alenkou) Příčina (proč) __Podobnost – znát i jiné okolnosti (další data)__ Závěr - hledáme podobnosti mezi situacemi; podobné příčiny mají podobné následky === Neúplná indukce (z neúplného výčtu) === premisy jsou výčtem věcí (lidí) s určitou vlastností, závěr je, že všichni (v té skupině) mají tu vlastnost Př.: Jana je dobrá studentka Šárka je dobrá studentka __Karla je dobrá studentka__ Studenti HKS jsou dobří studenti → jde o neúspěšný úsudek; aby byl úspěšný tak znát zda je dobrá nadpoloviční většina == Co je dělá pravděpodobnější == Rozsah – čím víc tím líp Reprezentativnost vzorku Zda nejsou jiné vlastnosti, které ten závěr posílí či oslabí Jak vlastnost souvisí s podstatou === Úsudek se skládá z: === * **Argumentu** (kostra úsudku) – skládá se z Premis a Závěru * **Argumentace** – myšlenkový proces, zda vyplývá ten závěr z těch premis