====== ČARODEJNICTVÍ ====== Čarodějnictví a vše, co se týká magie vysvětluje přístup k přirozenému světě a k morálním vztahům v něm, vysvětluje příčiny věcí, které se dějí. Západní kultury tento způsob myšlení spojují s venkovskými kulturami nebo ho berou jako oživení současné formy pohanství. * Čarodějnictví funguje na základě dvou základních idejí : __Idea životní síly__ - esence v lidech, živých i neživých tvorech - této životní síly se mohou zmocnit jiní, jejichž síla je mocnější a tím, prostřednictvím zaklínadel a rituálních předmětů ukrást tuto životní sílu nebo jí uškodit, narušit __Představa konečného dobra__ - existuje pouze určitá konečná dávka zdraví, bohatství a štěstí, s níž je třeba vystačit. Je-li někdo v životě obzvláště úspěšný, plodný a šťastný, lze předpokládat, že se tak děje na úkor někoho jiného * Různé části světa mají vlastní zpracování: __Subsaharská Afrika__ - rozlišují čarodějnictví a kouzelnictví čaroděj se snaží „sníst“ maso oběti, takže oběť onemocní __Indie, Evropa, semitské země__ - životní síla je tekutá, oběť je vysáta * Třebaže existují společné souvislosti, je důležité mezi nimi rozlišovat: __Středověká a raně novověká Evropa__ - spojené s křesťanskou teologií __Církevní reformace__ – ztotožnění čarodějnic a kouzelníků s protivníky křesťanství, zástupci satana __Africké čarodějnictví a kouzelnictví__ __Západní „pohanské“formy čarodějnictví__ ====== Africké čarodějnictví a kouzelnictví ====== * I.B.Idowu - nigerijský spisovatel, autor definice afrického čarodějnictví (etnika západní Afrika a Bantu) …africké představy spočívají v tom, že duchy živých lidí je možné vyslat z těla, z mysli či půdy; že čarodějové mají své spolky nebo svou činnost vykonávají samostatně a že duchové poslaní ven z lidského těla mohou jednat buď viditelně nebo skrz nižšího tvora – zvíře nebo ptáka… jejich hlavním cílem je páchat spoušť mezi lidmi… * E.E.Evans-Pritchard - britský antropolog, nejvýznamnější práce o africkém čarodějnictví Witchcraft, Oracles and Magic among the Azandes (1937) - studium kmene Azandů – 20.-30.léta 20.století, dostupné informace o čarodějnictví; každý z nich je odborníkem * rozlišují mezi čarodějnictvím a kouzelnictvím * Čarodějnictví = Mangu - duševní síla zděděná od rodiči stejného pohlaví * Kouzelnictví = Gbergbere ngua - špatné, zlé nebo nedovolené čáry; dovednost, kterou je možné se naučit * čarodějnictví je pro Azandy součásti každodenního života – vše, co se děje, je čarodějnictví, vysvětluje neblahé události, obnovuje řád, uvědomují si příčinu a následek, umožňuje hladké fungování společnosti, obviňování se z čarodějnictví * R.Brain - Bangwa – JZ oblast anglofonního Kamerunu nerozlišují mezi čarodějnictvím a kouzelnictvím – nazývají ho Lekang, dětští čarodějové – obviňování nevlastních sourozenců z čarodějnictví, dítě je čaroděj trpící za své činy ===== Čarodějnictví jako sociální hrozba: ===== * čarodějnictví má v Africe často tragickou podobu * nejistota a prudké změny způsobují nárůst počtu obvinění a podezřelí čarodějové jsou pak napadáni nebo zabíjeni * Kamerun - spolky zaměřené na léčbu následků čarodějnictví - dilema státních úřadů, zda prosazovat zákony založené na právech jedince vers. požadavky lidí o spravedlnosti, podle kterých by měli být č.trestáni * J a Z Kamerun – nový typ čarodějnictví Ekong – z lidí se dělají Zombie a využívají se na otrocké práce ====== Čarodějnictví na francouzském venkově ====== * J. Favret-Saadová - 2,5 roku v SZ Francii, oblast Bocage (kraj živých plotů) komplikovaná dostupnost informací o čarodějnictví – nedůvěra, nepřiznání tohoto fenoménu; všímání si každodenních událostí; sedláci/zemědělci - neúroda, nezdary - hledání příčiny; kněz jako protivník čaroděje se snaží odvrátit čáry ====== Zlý pohled ====== * =„Uhranutí“ * Antropologický zájem pochází od Edwarda Tylora (1890) * Rozšířená představa zejm. v Indii, na Blízkém východě, Evropě * Stále rozšířená představa * Alan Dundes: „ZP je komplex lidové víry založený na představě, že jednotlivec má moc škodit druhému/jeho majetku tím, že se na něj podívá nebo je chválí => nemoc, smrt, zkáza.“ * Richard Coss zkoumá psychologické studie týkající se kontaktu očí; poukazuje na fakt, že savci pokládají upřímný pohled za agresivní; experiment – zavěšení zamračených očí v obchodě snížilo počet krádeží (objem prodeje se nezměnil) * Rupert Sheldrake Cítí lidé, že je někdo pozoruje?; Signifikantně vysoký počet lidí si uvědomuje pohled druhých, ať už je pozorovatel fyzicky přítomen, nebo ne ====== Diskuse o mentalitách ====== * Evans-Pritchard Zúčastněné pozorování = vstup do jiné kultury a zároveň její opuštění; Antropolog žije ve dvou světech myšlení, kategoriích a pojmech, které nelze vždy uvést v soulad * Typ společnosti, v níž je člověk vychován, evidentně ovlivňuje způsob, jakým se dívá na svět * Diskuse o tom, jak lidé myslí, a vztah mezi duševními pochody a společenskými podmínkami zaměstnávaly antropology vetšinu 20.stol. Uvažují racionálně pouze dědicové západní vědecké tradice?; Je racionální myšlení univerzální?; Je západní myšlení logické analytické a racionální? * Lucien Lévy-Bruhl: Zasvětil život přemýšlení o otázce mentalit * Zastánci vývojové teorie H. Spencer, E. Tylor, sir J. Frazer vycházeli ze společných předpokladů: z ideje pokroku; z nezpochybňované víry v účinnost srovnávací metody; z přestavy psychické jednoty všech národů * Předpoklad, že všechny společnosti dosáhnou stejného vrcholu racionálního, civilizovaného myšlení a chování, jež charakterizovaly Británii * dle Lévy-Bruhla: Západ - logické zaměření a přirozená vysvětlení událostí; „Primitivní národy“ – mystické „kolektivní představy“ * Kolektivní představy: Pohled na svět společný příslušníkům nějaké společenské skupiny; Představy se předávají z generace na generaci * Závěr Lévy-Bruhla: Různé typy myšlení (logické a mystické) existují ve všech společnostech vedle sebe v různé míře ====== Racionalita v západní vědě ====== * Kapitola zabývající se polemikou o správnosti a výlučnosti evropského vědeckého přístupu racionálního uvažování v rozporu s jinými kulturami * Kompromisním současným závěrem je například: Křesťan nemusí mít žádné problémy, „věří-li“ příběhu o stvoření v knize Genesis a zároveň „velkému třR“ jakožto vědeckému vysvětlení