**[[doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní odborného textu]] **→ Co vše je plagiátorství ===Co vše je plagiátorství=== ((Podle: NĚMEČKOVÁ, Lenka. //Plagiátorství//. [online] ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT, Prosinec 2009. [cit. 24. 10. 2014] Dostupné z: .)) Za plagiátorství se považuje nejen úmyslné okopírování (ukradení) cizího textu a jeho vydávání za vlastní, ale i nedbalé citování, neúmyslné opomenutí citace některého využitého zdroje a myšlenky či nedostatečná práce s původním textem (nedostatečná parafráze, kompilace původního textu). Plagiátorství se dopouští nejen ten, kdo takovýmto způsobem neoprávněně cizí text využije, ale i osoba, která poskytuje služby jež plagiátorství přímo umožňují, popřípadě k němu nabádají. Tedy strana, která tyto texty zdarma či za úplatu produkuje a/nebo poskytuje. **Úmyslný plagiát** * doslovné opsání nebo kopírování cizího textu a jeho vydávání za vlastní, aniž by byl citován. //V tomto případě je to celkem jasné, sem patří kromě tupého kopírování textu CTRL+C a CTRL+V i pracnější opisování textu z publikací, které nejdou zkopírovat předchozím způsobem, **pokud tam jednoznačně neuvedete zdroj.**// * převzetí a publikování cizí práce (i seminární), včetně té, která ještě nebyla dokončena a odevzdána – //pokud se budete řídit základní zásadou **co je moje myšlenka, nápad, výsledek výzkumu… píšu do textu rovnou, u ostatních věcí, které vymyslel nebo vytvořil někdo jiný, to musím nějak vyznačit a odlišit**, pak ani s tímto bodem nebudete mít žádné problémy.// * vydávání kompilace (nebo její části) za vlastní originální text – //to je podobné jako u předchozího// * okopírování grafických prvků bez citace a odkazu na původní zdroj. //Podle citačních zvyklostí z většiny i zahraničních časopisů se v případě přebírání obrázků, fotografií… z tištěné předlohy vyžaduje uvedení celého bibliografického údaje. Pokud přebíráte obrázky z internetu, bývá postup trochu benevolentnější. Zatímco při přebírání textu platí zásada **pouhé uvedení URL stránky nestačí**, v případě obrázků víceméně platí, že **pouhé uvedení URL stránky stačí**. Každopádně mějte na zřeteli, že cizí obrázek ve vašem textu musí být nějak označený, aby bylo poznat, že je to převzaté.// * okopírování názvu, struktury (např. obsahu, osnovy aj.) cizího textu, popřípadě až do té míry, že je možná záměna obou děl (§ 45 Autorského zákona) * úmyslné neuvedení některých využitých zdrojů – //někdy se může autorovi zdát, že už toho cituje moc, nebo že citace jiného zdroje bude vypadat efektněji. To je třeba případ, kdy je v nějaké publikaci citován nějaký archivní zdroj. Autor musel vykonat poměrně náročnou práci – jít do archivu, hledat tam složitě nějaké materiály a pak výsledek uložil ve své knize s citační poznámkou, že čerpal z archivních materiálů např. Státního archivu v Plzni, fond xxx, krabice xxx, list xxx. Někdo jiný se bude chtít pochlubit cizím peřím a neocituje původního autora, ale napíše tam rovnou tu citaci, že se jedná o archivní materiál Státního archivu v Plzni.// * koupení či stažení volně dostupné práce a její vydávání za vlastní – //stažení cizí práce a její vydávání za vlastní: to už je zahrnuté v prvním bodě. V případě koupení práce si může kupující myslet, že když zaplatil, tak si s tím může dělat co chce. Do určité míry je to pravda, ale podfuk to začne být ve chvíli, kdy se pod to podepíše, a tím začne tvrdit, že to dílo vytvořil sám.// **Nedodržení citační etiky** * neuvedení citovaného zdroje, nedostatečné či nesprávné citování * neoznačená doslovná citace, popřípadě nedostatečné odkazování v textu **Nesprávná kompilace** * použití jednoho hlavního zdroje místo syntézy více textů (způsobuje to jednostranný úhel pohledu na problematiku) * sestavení textu z doslovných pasáží více zdrojů (nejedná se o kompilaci!) * necitování všech použitých zdrojů **Nesprávná parafráze ** * necitování zdroje převzaté myšlenky, i když zapsané vlastními slovy * pouhá změna slovosledu či pozměnění výrazů původního textu bez uvedení doslovné citace **Nesprávné rozpoznání všeobecně známých faktů ** * necitování zdroje z důvodu, že text je považován za všeobecně známou věc **Využití vlastních děl („self-plagiátorství“, „auto-plagiátorství“) ** * necitování vlastních děl použitých v nové práci. //Tento bod může být sporný, přesto je třeba doporučit i na tomto místě velkou obezřetnost. Ještě před nějakými dvaceti nebo třiceti lety se považovalo masivní citování vlastních děl v novém autorově článku za vrchol nevkusu. Doba se ale mění a v antiplagiátorském tažení může uvíznout i autor, který sám sebe necituje. Na co si tedy dát pozor, abyste neopisovali sami od sebe, byť se to může jevit jako vrchol absurdity.// //Na začátek je třeba říct, že autorský zákon tzv. autoplagiátorstvím porušovat nebudete. **Zákon nechrání autora před ním samým.** Asi sotva můžete sami sobě zasahovat do vašich autorských práv a asi sami sebe dost dobře nemůžete za porušování autorských práv žalovat. Problém ovšem může nastat úplně jinde – nějaké vaše dílko nedovoleně použijete dvakrát (nebo i vícekrát). Možná nejlepší příklad pro nedovolené vícenásobné použití díla je situace, kdy student napíše bakalářskou práci, obhájí ji, přihlásí se na magisterské studium a po jeho skončení jen vymění titulní list práce a původní bakalářskou práci použije jako magisterskou. Jiným příkladem může být výsledek nějakého projektu, který už byl dříve publikován jako výsledek jiného projektu.//