[[Národy Evropy podle států]] {{:0:jazyky.jpg|Počty jazyků v jednotlivých světadílech (SIL, 1996)}} \\ //Počty jazyků v jednotlivých světadílech//. (SIL, 1996) [[2018:amharstina|Ukázky jazyků z odlišných jazykových skupin]] ---- ====== Jazyky Evropy ====== ===== Indoevropská skupina ===== ===== satémová větev ===== ==== indoíránská větev ==== === indoárijská skupina === == stará indština == - sanskrt - védština == staroindické jazyky == - páli - prákrty) == novoindické jazyky == - bengálština - [[hindština]] - nepálština - [[paňdžábština]] - [[romština]] *[[maďarská romština]] (ahi-dialekt) - urdština === dardská skupina === - kašmírština === íránská skupina === == západní == - [[kurdština]] - [[perština]] - [[tádžičtina]] == východní == - osetština ==== slovanská větev ==== === západoslovanská skupina === Kašubština – pás dialektů na jih od Gdaňska – je z hlediska svého původu nejvýchodnějším pozůstatkem Slovanů pomořských, ale její uživatelé přijali jako svůj spisovný jazyk polštinu a spolu s ní se vyvíjí i jejich jazyk; je to dnes skupina dialektů polského jazyka. Severní slovinština, příbuzná kašubštině, byla dalším pozůstatkem téže jazykové větve; mluvilo se jí do 2. světové války v několika vesnicích při Baltském moři v Pomořanech. A konečně polabština (nebo též jazyk polabských Drevjanů) je nejzápadnější pozůstatek téže jazykové větve; mluvilo se jím až do poloviny 18. století v několika vesnicích na levém břehu Labe v okolí Lümburku v provincii hannoverské; je zachována v nedokonalých zápiscích několika německých zájemců o folklór. (Radoslav Večerka (2002), http://www.moraviamagna.cz/jazyk/j_prasl1.htm) |polabsky|polsky|kašubsky|hornolužicky|dolnolužicky|česky|rusky| |clawak, clôwak|człowiek|człowiek|čłowjek|cłowjek|člověk|человек| |vicer|wieczór|wieczór|wječor|wjacor|večer|вечер| |brot|brat|brat|bratr|bratš|bratr|брат| |dôn|dzień|dzéń|dźeń|źeń|den|день| |ręka|ręka|rãka|ruka|ruka|ruka|рука| |prenja zaima, jisin|jesień|jeséń|nazyma|nazymje|podzim|осень| |sneg|śnieg|sniég|sneh|sněg|sníh|снег| |lato|lato|lato|lěćo|lěśe|léto|лето| |sestra|siostra|sostra|sotra|sotša|sestra|сестра| |ryba|ryba|rëba|ryba|ryba|ryba|рыба| |widin|ogień|òdżiń|woheń|wogeń|oheň|огонь| |wôda|woda|wòda|woda|woda|voda|вода| |wjôter|wiatr|wiater|wětřik, wětr|wětš|vítr|ветер| |zaima|zima|zëma|zyma|zymje|zima|зима| - [[čeština]] *[[chodský dialekt]] - [[slovenština]] *[[východoslovenský dialekt]] - [[goralština]] - [[slezština]] - lužická srbština *[[hornolužičtina]] *[[dolnolužičtina]] - [[polština]] - [[kašubština]] - [[polabština]] - [[severní slovinština (zaniklá)]] === východoslovanská === - [[ruština]] - [[běloruština]] - [[ukrajinština]] - [[rusínština]] - [[poleština]](полесский микроязык) === jihoslovanská === - [[staroslověnština]] - [[stará ruská slovanština]] Západní: - [[slovinština]] - srbochorvatština *[[srbština]] *[[chorvatština]] *[[bosenština]] *[[černohorština]] Východní: - [[bulharština]] - [[makedonština]] ==== baltská (letto-litevská) větev ==== === západní skupina === - [[pruština (zánik na konci 17. st.)]] === východní skupina === - [[litevština]] - [[lotyština]] ===== arménština (samostatná indoevr. skupina) ===== - [[arménština]] - [[východní arménština]] - [[západní arménština]] ===== albánština (samostatná indoevr. skupina) ===== - [[standardní albánština]] *[[severní – geghština]] *[[jižní – toskština]] *[[arbëreshe]] ===== kentumová větev ===== ==== keltská větev ==== === pevninská skupina === - [[galština]] === ostrovní: britanská (britská)=== - [[cornwština]] - [[bretonština]] - [[velština]] === ostrovní: goidelská === | skotská gaelština | irština | manxská gaelština | angličtina | |Fàilte | Fáilte | Failt|Welcome| |Halò |Haileo ''or'' Dia dhuit (trad., lit.: "God be with you") | Hello|Hello| |Latha math | Lá maith | Laa mie| Good day| |Ciamar a tha thu? |Conas atá tú? (Cad é mar atá tú? v Ulsteru)| Kys t'ou?| How are you?| |Ciamar a tha sibh? | Conas atá sibh? (Cad é mar atá sibh? v Ulsteru)| Kanys ta shiu? | How are you? (plural, singular formal)| |Madainn mhath | Maidin mhaith | Moghrey mie | Good morning| |Feasgar math | Trathnóna maith | Fastyr mie | Good afternoon| |Oidhche mhath | Oíche mhaith | Oie vie | Good night| |Ma 's e do thoil e | Más é do thoil é | My saillt | If you please| |Ma 's e (bh)ur toil e | Más é bhur dtoil é | My salliu | If you please (plural, singular formal)| |Tapadh leat | Go raibh maith agat | Gura mie ayd | Thank you| |Tapadh leibh | Go raibh maith agaibh | Gura mie eu | Thank you (plural, singular formal)| |Dè an t-ainm a tha ort? | Cad é an t-ainm atá ort? | Cre'n ennym t'ort? | What is your name?| |Dè an t-ainm a tha oirbh? |Cad é an t-ainm atá oraibh? | Cre'n ennym t'erriu? | What is your name?(plural, singular formal)| |Is mise... | Is mise... | Mish... | I am...| |Slàn leat | Slán leat | Slane lhiat | Goodbye| |Slàn leibh | Slán libh | Slane lhiu | Goodbye (plural, singular formal)| |Dè a tha seo? | Cad é seo? | Cre shoh? | What is this?| |Slàinte | Sláinte | Slaynt | "health" (used as a toast [cf. English "cheers"] when drinking)| (http://en.wikipedia.org/wiki/Scottish_Gaelic) - [[gaelština]] *[[irská gaelština]] *[[skotská gaelština]] *[[manxská gaelština]] ==== germánská větev ==== === východogermánská skupina === - [[burgundština]] - [[gepidština]] - [[gótština]] - [[vandalština]] - [[ostrogótština]] ==== severogermánská (skandinávská) skupina ==== - [[faerština]] - [[islandština]] - norština *[[Bokmål (Riksmål)]] *[[Landsmål (Nynorsk)]] - [[dánština]] - [[švédština]] - [[skånština]] - [[gotlandština]] * [[nornština]] (vymřelý jazyk ze skupiny staroseverských jazyků) ==== západogermánská skupina ==== - [[afrikaans]] - [[angličtina]] - [[skotština]] *[[staroskotština]] - [[holandština]] - [[vlámština]] - [[jidiš]] - [[němčina]] [[https://blog.duolingo.com/history-of-german-language/?utm_source=duonews&utm_medium=EN|Dějiny němčiny]] * [[dolnoněmčina - Plattdeutsch]] * [[hornoněmčina - Hochdeutsch|hornoněmčina - Oberdeutsch]] - [[vilamovština]] (Wymysörisch, Wymysöryś, Język wilamowski) - dialekt, kterým se hovoří v polských Wilamowicích (hranice mezi Slezskem a Malopolskem) * [[bavorský dialekt]] * [[švýcarská němčina|švýcarská němčina (Schwyzertüütsch)]] - [[alemanština]] - [[lucemburština (Lëtzebuergesch)]] - [[fríština]] * [[západní]] * [[východní]] * [[fristina_severni|severní]] ==== románská větev ==== - [[dalmatština]] - vymřelý jazyk používaný na území dnešního Chorvatska Západní: === galorománská skupina === Tato skupina jazyků bývá označována také jako Langue d'oïl a svým původem se vztahuje se k římské provincii Roman Gaul zahrnující území severní části dnešní Francie, Belgie, Lucemburska a západní části Německa. - [[francouzština]] *[[orleánština]] *[[burbonština]] *[[šampaňština]] *[[burgundština]] *[[champenoiština]] *[[franko-komtoiština]] *[[lotrinština]] - [[valonština]] (walon) - [[picardština/pikardština]] (u hranic s Belgií) - [[normanština]] Normanské ostrovy v průlivu La Manche u francouzského pobřeží (Channel Islands, Îles Normandes) - Jersey a Guernsey - [[galština]], Gallo (Británie, západní Francie). Nejedná se o keltskou gaelštinu! - poitevin-saintongeaiština (dřívější společné označení, dnes se vyčleňují obě formy samostatně). Jazyk je na pomezí langue d'oc a langues d'oïl - [[poitevin]][poetevin] - [[saintongeais]] - patouê saintonjhouê, jhabrail === okcitánské jazyky (langue d'oc)=== *[[starookcitánština]] *[[okcitánština]] *Severní okcitánština: *[[limuzínština/lemozínština/Limousin/Lemosin]] *[[Auvernhat/Auvergnat]] *[[Vivaroalpenc]] *Jižní okcitánština: *[[provensálština]] *[[lengadočtina/Lengadocian]] *[[centrální okcitánština]] - Central occitan (Lengadocian) *[[západní okcitánština]] - Occitan de Lengadoc (gaskoňský dialekt okcitánštiny) *[[gaskonština]] *[[limuzínština]] (Limousin) - jižní Francie (Limousin, Vienne, Charente, Indre) === rétorománská skupina === - [[rétorománština]] -selvská větev: *[[dialekt surselvský]] *[[dialekt sutselvský]] -[[surmirský dialekt]] -engadinská (ladinská) větev *[[hornoengadinský dialekt (putér)]] *[[dolnoengadinský dialekt (vallader)]] - [[furlanština]] - [[ladynština/ladinština]] (není to ladino) - v Dolomitech === iberorománská skupina === - [[portugalština]] - [[katalánština]] - [[galicijština]] - [[falština]] - [[španělština]] *[[andaluský dialekt]] *[[aragonský]] *[[kastilský]] *[[leónsko-asturský (leónsko-asturijský)]] - [[ladino]] - djudeo-espaniol (západoiberská skupina) - [[asturijština]] (astursko-leonská podskupina západoiberské skupiny) - [[mirandština - Mirandés]] (astursko-leonská podskupina západoiberské skupiny) === italorománská skupina === Protože se většina těchto jazyků vyvinula samostatně z latiny, můžeme je považovat za samostatné jazyky, přestože tento status nemají. - [[latina]] - [[italština]] - [[sanmarinština]] - [[furlánština]] (friulština) - sardinština *[[jižní sardinština]] (Campidanese) *[[severní sardinština]] (Logudorese) - [[lombardština]] (není to vymřelý germánský jazyk langobardština!) - [[ligurština ]] - [[monégasqština ]] - [[piemontština/piedmontština]] - [[emilijština ]] - [[venetština]] (benátština) - [[istrijština]] - [[sicilština]] - [[judeo-italština]] - [[neapolština]] - [[romanesco]] Východní: === balkanorománská skupina === - [[rumunština]] - [[aromunština]] - [[meglenorumunština]] - [[makedorumunština]] - [[moldavština]] - [[dalmátština]] ==== anatolská větev ==== - chetitština - lýdština - palajština ===== řečtina (samostatná indoevr. skupina) ===== - řečtina *[[dialekt aiolský]] *[[dórský]] *[[iónsko-atický]] *[[koiné]] ===== tocharština (samostatná indoevr. skupina) ===== ===== Uralská skupina ===== ===== Altajská skupina ===== ==== Mongolské jazyky ==== ==== Turkické jazyky ==== === Severozápadní turkické (kypčacké) === == Západní == - karačaj-balkarština (Karachay-Balkar) - karaimština (Karaim) - [[krymčačtina]] - кърымчах тыльы (Krymčakové/Krymchak) (jazyk bývá někdy označován jako dialekt krymské tatarštiny nebo židovsko-krymská tatarština/Judeo-Crimean Tatar) - kumyčtina (Kumyk) == Severní == - baškirština (Bashkir) - [[tatarština]] (Tatar) == Jižní == - [[kazaština]] (Kazakh) - nogajština (Nogay) - Krymští Tataři (Crimean Tatar) - [[krymská tatarština]] - urumština (Urum) === Jihozápadní turkické (oghuzské) === - azerština (Azeri) - [[gagauzština]] (Gagauz) - [[turečtina (Turkish)]] === Bolgarské (Bolgar) === - čuvaština (Chuvash) ====== Baskičtina (jazykový izolát) ====== [[O baskičtině]] ====== Uralské jazyky ====== ===== Samojedské jazyky ===== Na severní Sibiři, pouze Něnci žijí v evropské části. Obyvatelstvo se zabývá tradičními způsoby obživy (dodnes chov sobů, lov a rybolov). Problémem je těžba ropy a plynu. Samojedské jazyky jsou velmi vzdálenými příbuznými finštiny. - [[něněčtina/něnečtina]] První slabikář v něněnčtině je z roku 1895. - eněčtina - nganasanština - selkupština ===== Ugrofinské jazyky (Finno-Ugric) ===== [[O jazyce]] ==== JAZYKY FINSKÉ ==== (též baltofinské, baltofénické) - [[finština]] - karelština((Podle: //Baltskofinské jazyky – itämerensuomalaiset kielet// [online] Ústav lingvistiky a ugrofinistiky FF UK. [cit. 3. 5. 2007] Dostupný z: )): *Finsko: Suomen Karjala – Etelä-ja Pohjois-Karjala – asi 420 km dlouhý pás při finské východní a jihovýchodní hranici; Lappeenranta, Joensuu ( *Rusko: - Karelská šíje – Karjalan kannas – oblast mezi Finským zálivem a Ladožským jezerem (do r. 1944 součást Finska) - Ladožská Karélie (Laatokan Karjala), dnes Karelská autonomní republika (hlavní město Petroskoi), součást Ruska, anektována za 2. světové války po napadení Finska. *[[vlastní karelština]] (varsinaiskarjala – vianalaismurre a eteläkarjalainen murre) *dialekt [[olonet]] *dialekt [[livvi]] *dialekt [[lyydi]] (směs karelštiny a vepštiny) *dialekt [[aunus]] (oblast mezi Ladožským a Čudským jezerem) - [[estonština]] *[[severní estonský dialekt]] *[[jižní estonský dialekt]] - vepština: Ve 30. letech 20. století došlo k vytvoření spisovné vepštiny i škol, kde se vyučovalo vepštinou. Po roce 1937 došlo k zákazu výuky. V poslední době jsou patrné snahy o záchranu jazyka, byl vytvořen slabikář, vycházejí noviny. *[[vepština]] (severně od Petrohradu) *[[äänisvepsä]] (vepština Čudského jezera) *[[střední vepština]] *[[jižní vepština]] - [[inkerština]] - Ingrie (oblast na jižním pobřeží Finského zálivu v okolí Petrohradu, kde žijí i Finové a Voťáci). Ingrijci jsou původními obyvateli této oblasti, zmiňovaní již v 11. století. Zatímco ingrijští Finové jsou luteráni, Ingrijci jsou pravoslavní. Ve 30. letech 20. století došlo k vytvoření spisovné inkerštiny, která se ale téměř vůbec nepoužívá. - [[votština]] (jižně od Petrohradu, západní oblast Ingrie). Ve starých kronikách je toto obyvatelstvu patrně označováno jako Čudové. Došlo k asimilaci s ruským obyvatelstvem (po r. 1959 se jejich počty v sovětských statistikách již neobjevují), votština neexistuje ani v písemné podobě. - [[livonština]] (severní pobřeží Lotyšska) - [[ižorština]] === laponština (též sámština) - na severu Finska, Švédska, Norska === - [[lulština (lule)]] - [[pitština (pite)]] - [[východní sámština]] - [[Inari samština|dialekt Inari]] - [[severní sámština]] - [[jižní sámština]] === jazyky volžské === - [[muromština (zaniklý jazyk)]] - [[mordvinština (mordva)]] V Mordovské republice (hl. město Saransk) jsou ve skutečnosti dvě odlišná etnika hovořící odlišnými jazyky. Po roce 1920 byla snaha o vytvoření společného spisovného jazyka, ale již koncem 20. let se používá erza a mokša odděleně. Po roce 1990 je snaha, aby se tyto jazyky staly úředními. *[[erza]] (zhruba 2/3 Mordvinců) *[[mokša]] - [[marijština/maryjština]] (mari) – dříve označována i jako čeremiština (tšeremissi). V Marijské republice (hl. město Joškar-Ola) žije asi jen polovina všech Marijců. První kniha v marijštině (gramatika) vyšla v roce 1775, v 19. a 20. století zahrnovala knižní produkce zejména duchovní literaturu a učebnice. V současnosti se v marijštině vyučuje na základních školách. Marijci se kulturně dělí na horské, luční a východní, jazykově se vyčleňují dvě navzájem těžko srozumitelná nářečí: *[[západní marijština]] *[[východní marijština]] === jazyky permské === - [[voťáčtina - udmurtština]] - Udmurtská republika, hl. město Iževsk (na sever od záhybu řeky Volhy). Udmurti tvoří pouze kolem 30 % obyvatelstva republiky. - zyrjanština/zyrjénština - komijština/komština (republika Komi - poloostrov Kola až Sibiř) ==== JAZYKY UGRICKÉ ==== - [[maďarština]] === obskougrická jazyková skupina === - osťáčtina (též chantyjština) - vogulština (též masijština) ====== UMĚLÉ JAZYKY ====== - [[esperanto]] ====== Eskymo-aleutské jazyky ====== - [[grónština]] ======Semitské jazyky====== - [[maltština]] ---- [[Spoluatoři jazyků Evropy]]