====== Kulturní rozdíly mezi SR a Španělskem ======



===== Úvod a cíl práce =====

V současné době se díky stále se prohlubující globalizaci také mnohem častěji setkávají jednotliví příslušníci rozdílných kultur. Mnozí se pohybují v mezinárodním prostřední, jiní studují a pracují v zahraničí či pouze cestují. Podstatné je, že jsou nuceni konfrontovat svou rodnou kulturu s kulturou cizí, odlišnou. Vyvstávají tak na povrch mnohé kulturní odlišnosti, se kterými se tito jedinci musejí vyrovnat. 

Tématem této práce jsou kulturní rozdíly mezi Slovenskou republikou a Španělským královstvím. Základem těchto rozdílu je geografická příslušnost a také historické odlišnosti. Zatímco Slovenskou republiku bychom kulturně zařadili do Střední Evropy, např. také proto, že bylo součástí Habsburské monarchie (a nástupnického Rakouska-Uherska) a jazykově mezi slovanské (západoslovanské) země, Španělské království náleží k románské jazykové větvi a řadíme jej do hispánské kultury. Nicméně je třeba mít na paměti, že obě kultury jsou součástí západoevropského kulturního celku. Mají tedy společný společensko historický kontext.

Cílem této práce je odhalit některé konkrétní rozdíly v kultuře jako takové i se zaměřením na problematiku komunikace, na které se musí slovenský student, který vyjíždí studovat do Španělska v rámci evropského studijního programu Erasmus, připravit. Tyto rozdíly tak budou sledovány za prvé v akademickém prostředí, ve kterém se obvykle student pohybuje 
a za druhé v každodenní sociální interakci s orientací a mladou generaci, se kterou se zahraniční student stýká pravděpodobně nejčastěji. Mezi dílčí cíle práce patří představení širšího kontextu dané problematiky, provedení výzkumu a jeho vyhodnocení a shrnutí stěžejních bodů této práce.
===== Literární rešerše =====

Kultura a kulturní rozdíly jsou v moderní společnosti velmi studovanou problematikou. Existuje řada publikací zabývající se kulturou v jejím širším významu, to znamená, že kultura v tomto slova smyslu zahrnuje vnější vlivy determinující přirozenost jedince. Nicméně vnímání kulturních odlišností není pouze moderní záležitostí, jak uvádí Minkov:// „Since the dawn of time, humans have been aware that different people have different values, beliefs, and ways of doing things. Some of the earliest testimonials to that are description of Egyptians by the Greek historian Herodotus, who found that in many cases their behavior seemed unusial to a Greek. Julius Caesar and Tacitus described Celtic and Germanic tribes in term of the peculiarities that they perceived through their Roman eyes and minds.“// (MINKOV, Michael). O vědě studující kultury a kulturní rozdíly však můžeme hovořit, jako u mnohých ostatních společenských věd, až v 19. století, nazývala se společenskou či kulturní antropologií. 

V odborné literatuře lze najít velké množství definic, ačkoli pojem kultura je intuitivně vnímána každým členem společnosti, není jednoduché jej přesně vymezit. Například Štrach definuje kulturu jako //„…neviditelnou dimenzi mezinárodních vztahů na všech úrovních. Kultura je souhrnem znalostí, hodnot, víry, umění, zvyků, jazyka a dalších atributů osvojených člověkem, členem společnosti. Kultura může být definována jako chování člověka, příslušné používání konkrétních materiálních objektů odrážejících jeho chování – jde tedy o jazyky, hodnoty, ideály, zvyky, kódy, instituce, nástroje, techniky, způsob a postoj k práci, přístup k času, umělecká díla, architekturu, rituály, slavnosti, svátky atp.“// (ŠTRACH, Pavel).

Nicméně samozřejmě vždy závisí na úhlu pohledu, pohled na kulturu a její problematiku tak může být opravdu široký: //„In different disciplines, the term “culture“ means different things. For a philosopher´s point of view, culture, if investigated from the perspective of origin, refers tu humanization -  a contrast to nature, which means objectification of subjectivity; from the perspective of function, culture may refer to civilization or edification of man. In some sense, the human being is both maker of culture and the product of culture.“// (YUAN, Guiren; DONG, Lihe). Dále autoři článku odhalují samotnou podstatu kultury, od které se také odvíjí kulturní rozdíly: //„Culture is a complex system involving different levels and types. What is sensed in culture are such obvious cultural phenomena as human beings´ social activities and their products. (…) What lies in the deepest level of the culture, i. e., the kernel of the culter, is the concept of value, which is closely connected to the ideals and beliefs that the members of a community share in common in a particular era.“// (YUAN, Guiren; DONG, Lihe).

Velký přínos v oblasti kulturních rozdílů představuje zkoumání Nizozemce Geerta Hofsteda, který je autorem typologie národních kultur. V české odborné literatuře popisuje Hofstedeho teorii například Průcha. Národní kultura je definována pěti dimenzemi:

-	velkým/malým rozpětím moci,
-	mírou individualismu/kolektivismu,
-	maskulinitou/femininitou,
-	vysokou/nízkou mírou vyhýbání se nejistotě a
-	krátkodobou/dlouhodobou orientací.

Na webových stránkách The Hofstede Centre lze najít srovnání zemí odpovídající z velké části výše uvedeným dimenzím. (THE HOFSTEDE CENTRE)

{{ :graf_1.jpg?200 |}}
Graf 1 Srovnání Slovenska a Španělska. Zdroj: [[http://geert-hofstede.com/slovakia.html]].

Power distance se shoduje s velkým/malým rozpětím moci. Toto kritérium znamená, do jaké míry jsou členové společnosti ochotni akceptovat mocenské nerovnosti v zemi. Z grafu vyplývá, že Španělé tuto skutečnost akceptují s menší ochotou než Slováci. Zatímco v míře individuality země nevykazují takřka žádný rozdíl. Masculinity pak znamená míru, do které je ve společnosti důležitá soutěživost a orientace na úspěch. Zatímco Slovensko je tak velmi maskulinní kulturou, Španělsko tíhne k femininitě, ve společnosti tak převládá zájem 
a mezilidské vztahy a kvalitu života. Uncertainty avoidence pak znamená míru, do jaké se člen společnosti cítí být ohrožen nejistou budoucností. Slovensko v této dimenzi nevykazuje jasné preference, zatímco Španělé se spíše cítí být ohroženi. Dimenze pragmatismu pak popisuje //„…how every society has to maintain some links with its own past while dealing with the challanges of the present and future.“// (THE HOFSTEDE CENTRE). Na grafu je vidět, že slovenská kultura je pragmatičtější než španělská. Poslední kritérium, indulgence, představuje míru, do které členové dané společnosti kontrolují své touhy a přání, nebo naopak projevují zdrženlivost. Ačkoli oba národy jsou zde zhodnoceny jako zdrženlivé, Slováci vykazují poněkud větší míru kontroly.

Jak již bylo naznačeno v úvodu této práce, existuje určitý vztah mezi národní kulturou a jazykem. Hovoří se také o lingvokultuře či etnolingvokultuře. Tato teorie vychází z hypotézy Sapira a Whorfa o jazykovém a kulturním relativismu. //„Toto pojetí tvrdí, že vnímání a interpretace světa závisí na tom jazyce, v němž se člověk od dětství vyvíjí.“// (PRŮCHA, Jan).  Ačkoli měla tato myšlenka v minulosti mnoho kritiků, dnes bývá obvykle teze závislosti kultury a jazyka považována za validní. S tím souvisí již výše zmíněné pojmy, jak dále uvádí Průcha: //„Pojem lingvokultura, respektive etnolingvokultura vyjadřuje to, že verbální reprezentace myšlení je vždy etnicky a kulturně determinována. Tudíž lze definovat jazykové charakteristiky etnicko-kulturního povědomí“// (IBID).  Průcha zde dále odkazuje na ruskou lingvistku Privalovou, která z této koncepce vychází. V tomto světle je třeba kulturní rozdíly v komunikaci mezi Slovenskou republikou a Španělským královstvím nutno vnímat také na základě odlišnosti jazykové. Ačkoli se oba jazyky řadí do indoevropské skupiny jazyků, slovenština patří mezi slovanské, konkrétné západoslovanské jazyky, zatímco španělština mezi románské jazyky, konkrétně mezi ibersko-románské. Stranou jsou ponechány další oficiální jazyky, které se řadí do jiných jazykových skupin.
===== Metodologie =====

V této práci byly použity dvě metody výzkumu. První z nich se řadí do kvalitativních metod výzkumu, jedná se o metodu rozhovoru. Byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Otázky nebyly předem připraveny a jasně vymezené byli pouze tematické okruhy. Výhodou této metody je možnost bezprostředně reagovat na odpovědi respondentů, její hlavní nevýhoda plyne ze skutečnosti, že informace získané touto metodou nelze kvantifikovat, a proto je druhá z využitých metod svou povahou kvantitativní. Na základě informací získaných první metodou byly sestaveny otázky pro výzkum metodou dotazování. Zvoleny byly dotazníky s převážně uzavřenými otázkami. Nevýhodou této metody je sice nemožnost respondenta zcela vystihnout svůj názor, nicméně je třeba připomenout, že tato metoda představuje doplněk ke kvalitativní metodě rozhovoru.

V rámci rozhovoru jsou jednotlivá témata vymezena celkem jasně. První se týká obecných rozdílů, prvních dojmů a kulturních stereotypů. Druhé téma je zaměřené na akademické prostředí a poslední na každodenní sociální interakci. Každému z těchto témat odpovídají v dotazníku 2-3 uzavřené otázky, které se zaměřují na některé konkrétní aspekty kulturních rozdílů.

Jak plyne z povahy této práce, respondenty jsou slovenští studenti, kteří absolvovali svůj zahraniční pobyt v rámci programu Erasmus ve Španělském království. S žádostí o vyplnění byli kontaktováni studenti prostřednictvím databáze Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (www.naep.cz). S žádostí o vyplnění dotazníku bylo osloveno přes 40 studentů, v potřebném termínu se však vrátilo pouze 20 vyplněných dotazníků. Dotazník se skládá z celkem 15 otázek, z nichž pouze jedna je otevřená. V rámci ní mohli studenti komentovat, co je ve Španělsku nejvíce šokovalo.

===== Praktická část =====
V teoretické části práce byl představen pojem kultury a některé rozdíly v národní kultuře SR a ŠK na základě Hofstedeho kriterií. Poznatky, které vyplývají z výzkumů této práce, by měly být chápány v jejich kontextu.

Nejprve byl proveden kvalitativní endogenní výzkum, což znamená, že získané poznatky jsou tvořené samotným objektem výzkumu a nejsou kvantifikovatelné. Byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, což znamená, že témata do jisté míry určuje sám respondent. Rozhovor je rozdělen do tří hlavních tematických celků.

Prvním takovým celkem je obecný pohled na kulturní rozdíly, kulturní stereotypy a také na první dojmy respondenta. Respondent jako jeden z prvních poznatků uvádí, že Španělé jsou otevřenější a komunikativnější než Slováci. Také uvádí, že jsou Španělé více kontaktní, což se reflektuje např. v obvyklém pozdravu, který na rozdíl od středoevropského prostoru nespočívá v podání ruky, ale v polibku na obě tváře. A také říká, že Španělé jsou poměrně zvědaví. //„Vzpomínám si, že se mě na začátku ptali na spoustu věcí o Slovensku. (…) Poměrně dost taky na politiku, tedy vlastně na to, jak to bylo s Československem a jak se po tom všem snášíme s Rusy, jo a taky jestli se dorozumím rusky.“//
 
Na otázku týkající se kulturních stereotypů a očekávání respondenta před odjezdem uvádí obvyklé představy o Španělsku, zmiňuje se o siestě, slunci, sangríe a tapas… Následně hodnotí střet těchto očekávání s realitou: //„Škola byla docela náročná, měli jsme dost domácí přípravy a rozhodně žádný čas na siestu. V barech většinou nevysedávají studenti, ale turisti.“// A jiné stereotypy naopak potvrzuje: //„Jinak je pravda, že často chodí pozdě a taky jim všechno hrozně trvá, spousta věcí je tak trochu maňana. A taky překáží a neumí chodit rychle… 
A vždycky si stoupnou do dveří a tam se vybavujou a zacpou celou chodbu… To Slováci nedělají…“//

Druhý tematický okruh rozhovoru byl zaměřen na akademické prostředí, ve kterém se studenti na studijním programu Erasmus musí pohybovat. Kromě jiného vztahu k času, než mají Slováci, který se ve ŠK projevuje v nelpění na termínech, hovoří respondent především o přátelském prostředí fakulty: //„Taky mě překvapilo docela přátelské prostředí fakulty, je to všechno takový osobnější. Třeba že si všichni tykaj a oslovují se křestním jménem. Myslim, že to úplně mění vztah mezi kantory a studenty. Není tak hrozně okleštěnej slušnym chováním.“// Následně respondent hodnotí důsledky tohoto tykání spíše kladně, jelikož vede k lepší komunikaci mezi studenty a vyučujícími, studenti se nebojí zeptat, pokud něčemu nerozumí a také jsou v hodinách více aktivní. Jako negativa uvádí problém s autoritou vyučujícího, která může být příliš přátelským přístupem narušena: //„…je mnohem těžší, aby tě studenti vnímali jako autoritu a taky mnohem míň myslí, než otevřou pusu… Když u nás řekneš něco špatně, si za idiota a málem na vyhazov… Tady když řekneš ňákou blbost, tak tě pochválí za originalitu a inovaci.“//

Poslední tematický okruh je zaměřen na každodenní sociální interakci. Respondent hodnotí komunikaci obecně jako méně formální než na Slovensku. Také uvádí, že Španělé jsou mnohem komunikativnější a snadněji navazují rozhovor: //„…a často se stává, že si s tebou začne povídat úplně neznámý člověk třeba ve frontě u pokladen nebo v autobuse.  Obecně si prostě radši povídají, takže se člověk rychle seznámí se spoustou lidí.“// Španělům také více záleží na tom, jak vypadají a co si o nich ostatní myslí. Toto respondent demonstruje na dvou příkladech: //„Jednou mi jedna spolužačka říkala, že se jí její styl oblíkání prostě nelíbí, ale že se tak oblíkaj všechny a nechce vybočovat.“// Další příklad je ještě absurdnější: //„I když nemají prachy na jídlo, tak musí mít nový mobil a hadry… Aspoň to mi vysvětlovali rodiče spolubydlící, že to tam tak funguje… A je to pravda… Viděli sme homelessa s iPhonem.“// Jako poslední se respondent zmiňuje o rozdílném vnímání času. Kromě toho, že španělský rozvrh je celkově posunutý oproti tomu slovenskému, Španělé tolik nelpí na dochvilnosti.

Poznatky získané metodou rozhovoru tvořili základ pro sestavení otázek dotazníku. Pro druhou část výzkumu byla použita kvantitativní a exogenní metoda, což znamená, že se jedná o metodu kvantifikovatelnu a že poznatky jsou tvořeni nikoli samotným objektem, nýbrž subjektem výzkumu. Celkem dotazník vyplnilo 12 žen a 8 mužů, tedy v poměru 60 % ku 40 %. Přitom 90 % z nich bylo v době odjezdu do Španělska ve věku 18-24 let, zbývajících 10 % ve věku 25-29 let. Pro 17 z nich byl studijní pobyt v rámci programu Erasmus prvním dlouhodobým pobytem v zahraničí v životě. Jazyková vybavenost respondentů byla velmi dobrá, což je jeden z faktorů, které usnadňují přizpůsobení se životu v nové zemi. Pouze 25 % respondentů hovořilo dvěma jazyky (včetně mateřských), 60 % ovládalo na min. úrovni B1 3 jazyky a zbývajících 15 % dokonce 4 a více jazyků.

Co se týká jednotlivých otázek, jejichž cílem bylo zjistit názor respondentů, obvykle se nadpoloviční většina shodla na některé z odpovědí. Např. 90% respondentů souhlasí s výrokem, že Španělé jsou obecně komunikativnější než Slováci, zbývající neví.

{{ :graf2.jpg?200 |}}
''Graf 2 //Jsou Španělé komunikativnější než Slováci//''

Na otázku, zda jsou Španělé také otevřenější než Slováci, odpovědělo kladně 80 % dotázaných, pouze 5 % záporně a zbývajících 15 % neví.

{{ :garf3.jpg?200 |}}
''Graf 3 //Jsou Španělé otevřenější než Slováci//?''

Dále si 65 % respondentů vybavilo nějakou skutečnost, která je v zemi šokovala. Obvykle se mezi odpověďmi naskytlo vzájemné tykání mezi studenty a vyučujícími, příp. oslovování se křestním jménem (celkem ve 30 % odpovědí), obdobně často zmínili respondenti také způsob zdravení, ev. loučení se a ostatní odpovědi se obvykle týkaly poznatků o chudobě, špíně ve Španělsku atp.

Cílem další otázky bylo zjistit, zda se představa studentů o Španělsku a španělské kultuře lišila před studijním pobytem a po něm. Přičemž 60 % dotázaných uvedlo, že se změnila, dalších 25 % uvedlo, že spíše ano a zbývajících 15 % zvolilo možnost nevím. Záporně však neodpověděl žádný z respondentů.

Jak již bylo zmíněno v rámci kvalitativního výzkumu, Španělé mají jiné vnímání času a je pro ně častější chodit pozdě než pro Slováky. S tímto souhlasí 75 % dotázaných, dalších 15 % spíše souhlasí, 5 % uvedlo, že neví a stejný počet respondentů zvolil možnost spíše ne. Dále měli respondenti za úkol zhodnotit časový rozvrh Španělů jako takový. 40 % z nich jej hodnotí negativně, 35 % neví a pouze 25 % hodnotilo tento časově posunutý rozvrh pozitivně. Cílem další otázky bylo zjistit, zda měli respondenti problém se tomuto časovému rozvrhu přizpůsobit. 45 % z nich uvedlo ano, přičemž dalších 30 % spíše ano. Oproti 25 % dotázaných, kteří problém přizpůsobit se neměli.

Co se týká typického pozdravu Španělů, tedy polibek na každou tvář místo pro nás obvyklého podání ruky či jiných méně kontaktních způsobů, 10 % respondentů uvedlo, že mělo problém si na tento způsob zdravení zvyknout, dalších 30 % uvedlo, že spíše tento problém mělo, 25 % respondentů uvedlo, že neví, stejný počet z nich neměl žádný problém se španělským způsobem pozdravu a dalších 10 % spíše nemělo problém. Dalším významným rozdílem v komunikace v akademickém prostředí bylo vzájemné tykání mezi studenty a vyučujícími a také oslovování se křestním jménem.

{{ :graf4.jpg?200 |}}
''Graf 4 //Přizpůsobení se španělskému rozvrhu//''

Respondenti měli tento jev zhodnotit. 35 % z nich vidí tuto skutečnost pozitivně, 25 % pak negativně a zbývajících 40 % uvedlo, že neví, jak tento jev hodnotit. Jak bylo uvedeno v rámci kvalitativního výzkumu, tento jev má své pozitivní i negativní aspekty.

{{ :graf5.jpg?200 |}}
''Graf 5 //Hodnocení méně formálního vztahu mezi studenty a vyučujícími//''

Na otázku, zda respondenti souhlasí s výrokem, že Španělé kladou větší důraz na to, jak vypadají, odpovědělo 50 % respondentů kladně, dalších 20 % spíše souhlasí, 25 % neví 
a posledních 5 % spíše nesouhlasí.
===== Diskuse a závěr =====
Hlavním cílem této práce bylo odhalit některé konkrétní kulturní rozdíly, především v oblasti komunikace, na které se musí připravit slovenský student, které se připravuje na svůj studijní pobyt v rámci evropského studijního programu Erasmus ve Španělsku. V teoretické části práce je představen širší kontext problematiky, kultura jako taková či srovnání kultur. V rámci praktické části bylo metodou kvalitativního výzkumu nalezeno několik kulturních rozdílů mezi SR a ŠK, poznatky byly pak ověřeny, případně rozšířeny a doplněny v rámci výzkumu kvantitativního.

Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s absolventem studijního programu Erasmus ve ŠK. Kvantitativní výzkum byl pak proveden metodou dotazníkového šetření. 

Výzkumy bylo zjištěno, že Španěly ve vztahu ke Slovákům charakterizuje větší otevřenost a komunikativnost. Dalším důležitým kulturním rozdílem je způsob pozdravu, Španělé se obvykle zdraví polibky a obecně se mezi sebou více dotýkají, což v rámci středoevropské kultury není tak běžné. Slovenský student se také musí připravit na to, že jej budou jeho vyučující oslovovat křestním jménem a tykat mu, totéž bude očekáváno i od něho. Mimo tyto hlavní poznatky bylo zjištěno, že Španělům více záleží na tom, jak působí na své okolí a nechtějí příliš vybočovat a také, že jsou poměrně zvědaví.

===== Seznam literatury =====

THE HOFSTEDE CENTER online. cit. 2. 11. 2014. Dostupné z: [[http://geert-hofstede.com]] .

MINKOV, Michael. //Cultural Differences in a Globalizing World.// Bingley: Emerald Group Publishing Limited, 2011. ISBN 978-0-85724-613-4.

PRŮCHA, Jan.// Interkulturní komunikace//. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3069-1.

ŠTRACH, Pavel. //Mezinárodní management//. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2987-9.

YUAN, Guiren; DONG, Lihe. //On Value and Culture. Frontiers of Philosophy in China.// Vol. 1, No. 2 (Jun., 2006), s. 237-244.

===== Seznam grafů =====
Graf 1 Srovnání Slovenska a Španělska

{{ :graf_1.jpg?200 |}}

Graf 2 Jsou Španělé komunikativnější než Slováci

{{ :graf2.jpg?200 |}}

Graf 3 Jsou Španělé otevřenější než Slováci?

{{ :garf3.jpg?200 |}}

Graf 4 Přizpůsobení se španělskému rozvrhu

{{ :graf4.jpg?200 |}}

Graf 5 Hodnocení méně formálního vztahu mezi studenty a vyučujícími

{{ :graf5.jpg?200 |}}
===== Přílohy =====

Příloha č. 1 – PŘEPIS POLOSTRUKTUROVANÉHO ROZHOVORU
__1. Obecně, první dojmy a kulturní stereotypy__

**V: Co vše se ti vybaví jako kulturní rozdíly mezi SR a ŠK, když si vzpomeneš na svoji téměř roční zkušenost v téhle zemi?**

R: Asi první, co mě napadne, je otevřenost a upovídanost Španělů. Ve srovnání se Slováky jsou místní studenti taky poměrně zvědaví. Vzpomínám si, že se mě ze začátku ptali na spoustu věcí o Slovensku… A taky jsou Španělé docela dost hluční, většinou hrozně křičí, ve škole, v baru i doma… 

**V: Vzpomínáš si, na co třeba se tě nejčastěji ptali?**

R: Hm… Asi na cenu piva! (smích) A kromě toho poměrně dost taky na politiku, teda vlastně na to, jak to bylo s Československem a jak se po tom všem snášíme s Rusy, jo a taky jestli se dorozumím rusky.

**V: Pamatuješ si, co jsi od Španělska a Španělů čekal, nějaké kulturní stereotypy?**

R: Já jsem studoval v Granadě. Takže jsem se těšil na slunce a taky jsem si říkal, že to bude ve Španělsku docela flákačka, siesta a sangría… a pohodoví Španělé, co prosedí hodiny v baru a jedí tapas a nikam nepospíchají.

**V: A bylo něco jiné oproti tvým očekáváním?**

R: Vlastně skoro všechno. Škola byla docela náročná, měli jsme dost domácí přípravy a rozhodně žádný čas na siestu. V barech většinou nevysedávají studenti, ale turisti. Jinak je pravda, že často chodí pozdě a taky jim všechno hrozně trvá, spousta věcí je tak trochu maňana. A taky překáží a neumí chodit rychle… A vždycky si stoupnou do dveří a tam se vybavujou a zacpou celou chodbu… To Slováci nedělají, ti se natlačí do třídy a tam nikomu nevadí. Celkově jsou Španělé takový víc… kontaktnější, víc se člověka dotýkají, i když se neznají. A taky pro mě bylo nejdřív zdravit se s každym pusama na tvář, i když ho třeba vidim poprvý v životě.

__2. Akademické prostředí__

**V: Jaký byl vůbec tvůj první dojem z fakulty?**

R: Já byl docela v šoku z úplně jiného systému. Musel jsem měnit spoustu předmětů a byl jsem docela vystresovanej z termínu… No a pak se ukázalo, že ty termíny vlastně nikdo moc neřešil. Taky mě překvapilo docela přátelské prostředí fakulty, je to všechno takový osobnější. Třeba, že si studenti a profesoři tykaj a oslovují se křestnim jménem. Myslim si, že to úplně mění vztah mezi nima. Není tak hrozně okleštěnej slušnym chováním.

**V: Má tenhle rozdíl nějaké výhody nebo nevýhody?**

R: Vlastně je to super v tom, že obě strany spolu víc komunikují. Studenti se nebojí zeptat a taky jsou mnohem aktivnější, klidně i přednáška se tak občas změní v diskuzi. Jako, měl jsem docela problém si na to zvyknout. No a nevýhody? Asi že je mnohem těžší, aby tě studenti vnímali jako autoritu a taky mnohem míň myslí, než otevřou pusu… Když u nás řekneš něco špatně, si za idiota a málem na vyhazov… Tady když řekneš ňákou blbost, tak tě pochválí za originalitu a inovaci

__3. Každodenní sociální interakce__

**V: A mimo akademické prostředí, liší se v něčem komunikace mezi lidmi?**

R: Celkově je taková neformálnější a často se stává, že si s tebou začne povídat úplně neznámý člověk třeba ve frontě u pokladen nebo v autobuse.  Obecně si prostě radši povídají, takže se člověk rychle seznámí se spoustou lidí. A taky jsou hrozně pohostiní, teda oproti Slovákum určitě. 

**V: A jiné rozdíly v každodenním životě?	**

R: Noo… I když nemají prachy na jídlo, tak musí mít nový mobil a hadry… Aspoň to mi vysvětlovali rodiče spolubydlicí, že to tam tak funguje… A je to pravda… Viděli sme homelessa s iPhonem.

**V: Takže ji více záleží na tom, jak vypadají?**

R: Jo, i tak se to dá říct… Jednou mi jedna spolužačka říkala, že se jí její styl oblíkání prostě nelíbí, ale že se tak oblíkaj všechny a nechce vybočovat.

**V: Říkal jsi, že mají jiné vnímání času, co přesně to znamená?**

R: No, kromě toho, že Španělé chodí všude pozdě a moc to neřeší je všechno tak nějak pozdě… Přednášky začínaly většinou v děvět, nejedlo se před druhou odpoledne, večeřet o půlnoci není nic divného a tak ve dvě ráno začíná fiesta…


 
**Příloha č. 2 – DOTAZNÍK PRO ÚČASTNÍKY PROGRAMU ERASMUS VE ŠK**

1)	Jsi:

    a)	muž
    b)	žena

2)	Kolik Ti bylo v době odjezdu do zahraničí?

    a)	18-24 let
    b)	25-29 let
    c)	30 a více let
    
3)	Byl to Tvůj první dlohodobý (3 a více měsíců) pobyt v zahraničí?

    a)	ano
    b)	ne
    
4)	Kolik jazyků (vč. mateřských) jsi ovládal/a na úrovni odpovídající min. B1 před odjezdem do zahraničí?

    a)	1
    b)	2
    c)	3
    d)	4 a více
    
5)	Souhlasíš s tím, že Španělé jsou obecně komunikativnější než Slováci?

    a)	ano
    b)	ne
    c)	nevím
    
6)	Myslíš si, že jsou Španělé otevřenější než Slováci?

    a)	ano
    b)	ne
    c)	nevím
    
7)	Vzpomeneš si na něco, co Tě ve Španělsku šokovalo?

    a)	ano
    b)	ne
    
8)	Pokud ano, co to bylo?

………………………………………………………………………………………………

9)	Pravděpodobně jsi před odjezdem měl/a jistou představu o Španělsku, změnila se po Tvém studijním pobytu?

    a)	ano
    b)	spíše ano
    c)	nevím
    d)	spíše ne
    e)	ne
    
10)	Souhlasíš s tím, že Španělé mají sklon chodit pozdě?

    a)	ano
    b)	spíše ano
    c)	nevím
    d)	spíše ne
    e)	ne
    
11)	Hodnotíš tykání mezi vyučujícími a studenty spíše:

    a)	pozitivně
    b)	nevím
    c)	negativně
    
12)	Souhlasíš s tím, že Španělé kladou větší důraz na to, jak vypadají?

    a)	ano
    b)	spíše ano
    c)	nevím
    d)	spíše ne
    e)	ne
    
13)	 Měl/a jsi problém zvyknout si na španělský způsob pozdravu – polibky na tvář?

    a)	ano
    b)	spíše ano
    c)	nevím
    d)	spíše ne
    e)	ne
    
14)	 Jak hodnotíš časový rozvrh Španělů?

    a)	pozitivně
    b)	nevím
    c)	negativně
    
15)	Měl/a jsi problém se mu přizpůsobit?

    a)	ano
    b)	spíše ano
    c)	nevím
    d)	spíše ne
    e)	ne