====== Kulturní šok ====== zpracovaly: //Markéta Bäumelová, Nina Cihlářová, Kateřina Kohoutová// ČZU, Pef, HKSn 2011 ===== Důležité pojmy ===== === Kvalitativní výzkum === * nenumerické šetření a interpretace sociální reality * výzkum, jehož výsledky nejsou dosaženy pomocí statistických metod ani jiných způsobů kvantifikace * snaží se o porozumění jevům, které zkoumá, a o jejich vysvětlení * hledá odpovědi na otázky zkoumáním různých sociálních prostředí a individuí, která tato prostředí obývají * plán výzkumu se z daného základu rozvíjí, proměňuje a přizpůsobuje podle okolností a získaných výsledků === Semistandardizované interview === * seznam základních otázek * volně se rozvíjející rozhovor * doplňující otázky * jedna z nejčastějších metod pro kvalitativní výzkum === Kulturní etnocentrismus === Kulturní etnocentrismus by se dal charakterizovat jako přesvědčení, že vlastní kultura je nadřazená všem ostatním, a že náš náhled na svět, naše kulturně determinované způsoby vnímání, chování, naše instituce jsou jediné správné. Jinak řečeno: my jsme vlastníky univerzální pravdy, všichni ostatní, hodnoceni z perspektivy našeho společenství, se mýlí. Dichotomie MY x ONI. ===== Související pojmy ===== * **negativní kulturní šok** * **stereotyp** = jednotvárný, ustálený, navyklý vzorec chování a myšlení. Nejčastějším projevem stereotypu vůči druhým jsou diskriminace a předsudky, tedy odlišné chování k druhým díky jejich příslušnosti k určité skupině – např. náboženské, národnostní, etnické, sociální aj. Stereotypy a zejména etnické předsudky jako takové bývají často doprovázeny také silnou emocionalitou. Emocionalita spojená s kategorií se následně promítá také do postojů a do našeho chování vůči příslušníkům této skupiny. * **asimilace** = proces, při kterém se specifika minoritní sociokulturní skupiny rozpouštějí v kultuře majoritní. Členové minorit se mohou účastnit všech aspektů života majority za cenu, že se vzdávají znaků své kultury a přejímají modely chování, hodnoty, způsoby myšlení majoritní skupiny. * **xenofobie** - //„Je absurdní prohlašovat jednu kulturu za vyšší, než je druhá. Vždyť žádná kultura, pokud by zůstala sama, by nikdy nemohla být vyšší.“// ((Claude Lévi-Strauss)) * **integrace** = stav nebo proces, při němž si minority plně zachovávají svoje kulturní specifika, aniž by jim tato specifika bránila či znesnadňovala účastnit se všech aspektů života společnosti. ===== Co je to kulturní šok? ===== //„Psychický i sociální otřes způsobený překvapivým, nečekaným nebo neuvěřitelným zjištěním, které bylo vyvoláno bezprostředním kontaktem jednotlivce, sociální skupiny nebo celé společnosti s cizí, neznámou, dosud neinteriorizovanou kulturou. Takové zjištění může a nemusí vyvolat kulturní změnu nejrůznějšího druhu. Rozhodně vytváří předpoklady pro nové hodnocení vlastní sociokulturní reality v kontrastu k cizí kultuře. Pod vlivem kulturního šoku může dojít i k prohloubení identifikace jednotlivců či skupin s kulturními hodnotami vlastní společnosti, častější je ale postupná modifikace či nahrazení hodnotami, normami, ideami a vzory chování cizí kultury.“((SOUKUP, V.: Sociální a kulturní antropologie, Praha: Slon 2000. str. 112-113. ISBN 80-85850-29-X.)) // === Fáze kulturního šoku === * Nadšení - vše je nové, nezvyklé, lákavé, vstřebávání povrchových znaků kultury, zatím bez zjevné komunikace s kulturou * Frustrace – komunikace s kulturou, uvědomování si skutečné podoby věcí, vystřízlivění, frustrace z neporozumění, kritika a odsuzování nové kultury * Obrat – částečné smíření, zjištění, že vše není tak špatné jak se zdá, známky pochopení kultury * Přizpůsobení – prostředí není nepřátelské, jen jiné, přiznání, že může být i lepší, naprosté pochopení a přijmutí kultury * Návrat – může se objevit kulturní šok z vlastní kultury, neschopnost přijmout ji zpět === Jak předcházet kulturnímu šoku === * Nebát se kontaktu s domorodci * Přijmout fakt, že se nacházíme v neobvyklé situaci * Udržovat kontakt s přáteli doma * Najít v nové kultuře někoho, kdo rozumím pocitům cizince * Naučit se místní jazyk === Průběh adaptace v odlišném kulturním prostředí === {{2014:metodologie_vedy_-_prubeh_adaptace_v_odlisnem_kulturnim_prostredi_-_mensi_verze.jpg|}} ===== Výzkum ===== {{2014:metodologie_vedy_-_kulturni_sok_-_vyzkum_-_mensi_verze.jpg|}} === Výzkumné otázky === - Pohlaví, věk (když jste byl/a v dané zemi) - V jaké zemi jste byl/a? - Jak dlouho jste zde pobýval/a? - Za jakým účelem jste zde byl/a? - Co Vás jako první překvapilo v cizí zemi? - Kulturní šok, který jste zde zažil/a, byl spíše pozitivní či negativního charakteru? - Byl Váš zážitek z nové země (kultury, ...) shodný s tím, co jste očekával/a? - Naopak - jak se Vám zdálo, že Vás vnímá okolí? - Dokázal/a byste si představit svůj život v této zemi? - Můžete říci, že byste prošel/la jednotlivými fázemi kulturního šoku? ▪ euforie z nového prostředí, nadšení, očekávání ▪ frustrace z nového prostředí, vystřízlivění a deprese ▪ obrat a přizpůsobení se, reálný pohled na kulturu, pochopení ▪ návrat domu a možné opětovné zažití šoku tentokrát ze své vlastní kultury) ===== Výsledky výzkumu ===== To, že jsme příslušníky nějaké kultury, znamená, že v nás žije a že tu a tam potřebujeme nějaké nám známé záchytné body. Na každého, kdo přijede do nové a tím spíše do nějaké vzdálené země na delší pobyt, bude více či méně čekat potřeba adaptovat se na nové prostředí, kulturu, zvyky, projev, vyjadřování se a samozřejmě také na odloučení od rodiny a přátel. Někdo se s kulturním šokem vyrovnává snáze, někdo jen s velkými těžkostmi, každý různou dobu, ale všichni, kdo chtějí v dané zemi po určitou dobu zůstat, se s ním vyrovnat musí. Postupně si člověk začne vytvářet mechanismy, pomocí kterých se novým podmínkám lépe přizpůsobuje. Tyto procesy jsou také silně ovlivněny tím, jak dlouho člověk v cizí zemi žije či musí žít, v jakém se pohybuje sociálním prostředí, kolik je mu let, za jakým účelem v zemi je, jaké jsou jeho vztahy s majoritní společností a v neposlední řadě jaká je osobnost člověka samotného. Zde je pouze v několika málo bodech naznačeny výsledky naší práce: * Kulturní šok – ANO * Většinou negativní charakter * Nejvíce překvapuje: kulturní prostředí, chování lidí, klimatické a sociální podmínky. * Kladné přijetí okolím * I přes pozitivní kulturní šok dotazovaní nepředpokládali možnost trvalého bydlení v dané zemi. ---- ===== Seznam zdrojů ===== MAJEROVÁ, Věra; MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství – část I.. Praha : ČZU, 2003. 238 s. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 407 s. SOUKUP, V.: Přehled antropologických teorií kultury, Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-328-5. SOUKUP, V.: Sociální a kulturní antropologie, Praha: Slon 2000. str. 112-113. ISBN 80-85850-29-X. LÉVI-STRAUSS, C.: Rasa a dějiny, Brno: Atlantis 1999. ISBN 80-7108-138-8. Wikiskripta [online]. Multikulturní ošetřovatelství. Wikiskripta 2010, poslední aktualizace 11. 9. 2010, [cit. 2010-11-10] URL: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Multikulturn%C3%AD_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv%C3%AD#Kulturn.C3.AD_.C5.A1ok Ecesty [online]. 2007 [cit. 2011-03-11]. Kulturní šok. Dostupné z WWW: .  Člověk v tísni [online]. 2008 [cit. 2011-03-11]. Etnocentrismus, xenofobie a soužití odlišných kultur. Dostupné z WWW: .