====== Smyslové poznání obecně ====== ===== Teorie poznání ===== Různé filosofické systémy vykládají poznání různě. (Co je to poznání, jeho druhy, Jak poznání probíhá, hodnota a spolehlivost) My vyjdeme z aristotelské teorie poznání – naivní předfilosofické poznání. (Aristoteles - spis O duši) Poznání jako identifikace, ztotožnění poznávaného s poznávaným. Přijetí formy formou. Příklad: když vidíme něco krásného, krása se v určitém smyslu stává naším vnitřním bohatstvím. Intencionální změna – obrácení pozornosti k určitému předmětu. Imanentní činnost (zdokonaluje, mění samotný subjekt) x tranzitivní činnost (mění objekt, působí na předmětu) ===== Typy poznání (v závislosti na materiálu) ===== a) Smyslové * týká se jednotlivého, materiálního, * poznává formy, vlastnosti (např. vidět jablko = poznávat jeho formu tady a teď materiálně přítomnou). b) Rozumové * týká se obecného; * poznává formy jako takové (chápu, co je jablko, i když ho před sebou nevidím). * je závislé na smyslovém poznání (začátek jakéhokoliv poznání je ve smyslech). c) Intelektuální poznání separovaných podstat (= nemateriálních bytostí: Boha, Andělů, duší ve stavu bez těla – po smrti) * nelze prokázat, že existují; lze jen věřit * Absence smyslového poznání. ===== Smyslové poznání (tradiční pojetí) ===== a) Vnější smysly * pět základních (zrak, sluch, čich, chuť, hmat)Smysly rozlišujeme podle předmětů (funkcí) nikoli podle orgánů. * Dálkové: zrak, sluch, čich (zprostředkovaný předmět – je prostorově oddělen od subjektu poznání); * Místní: chuť, hmat (bezprostřední předmět – dotýkáme se subjektu zvenku) * Vyšší: zrak, sluch (Ke svému předmětu se vztahují objektivně - neuvědomujeme si, že na nás působí. Pokud na nás působí příliš silně, vnímáme je jako bolestivé. Vnímáme krásno vs. Ošklivost); * Nižší: čich, chuť, hmat (Uvědomujeme si, že na nás kauzálně něco působí. Vnímáme libost vs. Nelibost/bolest) b) Vnitřní smysly (schopnosti) * Orgánem je mozek (jeho části) * sjednocující smysl (ucelený smyslový obraz, sjednocuje poznání jednotlivých smyslů), dnes jej řadíme k jednotlivým vnějším smyslům, neboť zprostředkovává celkový vjem * fantazie (zpřítomňuje vnímané objekty + kombinuje → může vytvářet obrazy věcí, které jsme neviděli, neslyšeli), * instinkt (vrozené puzení k některým úkonům v určitých situacích), * smyslová paměť (vyvolání poznaného jakožto poznaného) c) City (vášně) / smyslová snaživost (žádostivost) * Dychtivost (láska/nenávist, potěšení/smutek, touha/odpor) * Vznětlivost (naděje/odvaha, zoufalství/strach, hněv) ===== Předmět smyslů ===== a) Počitek – základní element vnímání (to, co daný smysl opravdu vnímá – barva, zvuk, tvar) b) Vjem – výsledek většího množství počitků, jakožto spolupráce vnějších i vnitřních smyslů, který vzniká v mozku. (těch především si je člověk vědom) Vnější smysly předmět poznávají nedokonale, ale díky předchozí zkušenosti většinou snadno poznáme daný předmět. ===== Rozum ===== Rozumem se člověk odlišuje od všech ostatních pozemských bytostí. Myšlení = pojmové poznání. Pojmy jsou vytvářeny abstrakční činností rozumu. ===== Vztah rozumu a smyslů ===== a) Racionalismus (Platón, Descartes) – preferuje rozum, smyslové poznání podceňuje b) Empirismus (Hume, Locke) – rozumové poznání pouze třídí smyslové vjemy c) Aristotelská tradice – poznání začíná u smyslových vjemů, ale rozum je schopen vytvářet obecné pojmy + Kant – reviduje pojetí poznání: Věci se řídí naším poznáním (dříve poznání řízeno věcmi). Naše poznání je pouze formou našeho názoru. Věc sama o sobě je nepoznatelná, poznáme jen pojem skrze naše myšlení. ====== Lidské smysly ====== * prostředek vnímání okolí - 5/6 samostatných smyslových systémů - oči umožňují interpretovat zrakové informace - sluch zprostředkovává zvuk a udržuje rovnováhu - nos a jazyk reagují na pachy a chutě - nervy v kůži umožňují cítit fyzický kontakt, změny v teplotě a bolest * Nakolik jim můžeme věřit? ===== Další smysly v živočišné říši ===== == Smysly u zvířat: == * Vnímání magnetického pole (ptáci, mořské želvy) * Vnímání elektrického pole (ryby, paryby) * Vnímání tepelného záření (hadi) == Smysly u rostlin: == * Vnímání světla * Vnímání gravitačního pole ===== Čich ===== * Orgán/receptor: nosní sliznice s nervovým zakončením (čichové buňky) * Podnět: koncentrace látky (chemikálie) ve vzduchu/vodě * Význam: ochrana před zkaženými potravinami, výsledkem mohou být různé nálady * Lidský mozek si vůně/pachy pamatuje na základě společně prožitých emocí. Síla reakce na takovou vůni/pach je tedy věcí osobní zkušenosti. * Děti pachy nevnímají. Postupně podléhají vlivu výchovy. * Ženy mají obecně citlivější čich než muži * Citlivost čichu u různých druhů živočichů je velmi rozdílná * motýli, žraloci, šelmy x velryby * člověk asi 4 cm2, 10 mil. receptorů (obecně velmi špatný čich, více vnímáme nepříjemné jako varování – mršiny, bakterie, hyeny) * pes až 150 cm2, 220 mil. receptorů (ti nejlepší stopaři dokážou vyčenichat člověka až 10 dnů poté, co prošel kolem) ===== Chuť ===== * Orgán/receptor: chuťové buňky (pohárky) na jazyku, měkkém patru, hrtanu, hltanu * Podnět: chemické látky rozpuštěné ve slinách/vodě * Význam: kvalita potravy, potřeba určitých látek (chuť na ovoce – potřeba vitaminů) * Klasifikace: * hořké (krk, patro, kořen jazyka; jedovaté), * sladké (špička jazyka), * slané (boky jazyka), * kyselé (boky jazyka; zkažené, nedozrálé) * Výsledná chuť je ovlivněna jak složením, teplotou, konzistencí, tak i předchozím vjemem a především vůní (skořice) * Základní biologický ochranný mechanismus: když sníme jídlo, ze kterého se nám udělá zle, přestane nám chutnat * Srovnání se zvířaty: * Člověk je nejméně vybíravý (schopnost adaptace a ochutnat téměř cokoli) x koala (jen některé druhy eukalyptu) * V mlsnosti se nemůžeme srovnávat s kolibříkem (denně zkonzumuje půlku své váhy cukru) * Citlivost u lidí: * Citlivost a hranice chutí jsou různé (různým lidem chutná stejná potrava různě) * Asi ¼ lidí je velmi citlivá - mají až 100x více chuťových pohárků a jsou zvláště citliví na hořkost ===== Hmat ===== * soubor několika různých smyslů * receptory v kůži * vnímání: * dotyku * tlaku * bolesti * chladu * tepla * vpichu * vibrací * vlhkost * struktury * tvrdosti atd. == Proč jsou některé dotyky příjemné? == * dotekem způsobuje vyloučení endorfinů - hormon "štěstí" == Rozpoznání dobré vs. špatné == * receptory, které vysílají signál do mozku - tlak, teplotu, vibrace kůže - velký tlak => bolest * Receptory jsou různě rozmístěné - nejvíce: ruce, nohy, rty, jazyk - nejméně: záda, nohy == Ignorování určitých signálů == * např. oblečení * lze ovlivnit i vědomě * očekávání bolesti zvyšuje její intenzitu a naopak * Hypnóza = kombinace soustředění a fyzické relaxace * Autohypnóza = soustředění na sebe, nikoliv na podměty z okolí ===== ===== ===== ===== ===== Zrak ===== * funguje velmi podobně jako hmat * 80% podnětů přichází zrakem * buňky reagující na světlo – fotoreceptory * nehybnost objektu způsobí únavu fotoreceptorů, které jej přestanou vnímat == Přispůsobení zraku == Pro každého tvora jen to nejnutnější, např.: * Strašek kudlankový vidí jen ve 12 barvách * Orel vidí králíka na vzdálenost 7 km * Chameleón umí pozorovat každým okem jiný objekt Lidský zrak je uzpůsoben pro pohyb ve společnosti. == Systém přijímání informací zrakem == * Oči neustále tikají bez našeho vědomí - průměrně 3x za sekundu. * Lidské oko má přes 100 miliónů fotoreceptorů. Barevné vidění umožňují pouze tzv. čípky. * Ostré vidění pouze částí oka, zbytek mlhavý. skládáním obrázků vzniká ucelený obraz okolí. * Periferní vidění - kratší doba odezvy -> vnímáme jím rychlejší změny obrazu. * 1/3 mozku je nějak spojena se zrakem. * Nevidíme všechno, abychom systém vnímání mozku nepřetížili. Věnuje pozornost jen jedné věci a k ostatním jsme slepý. == Slepá skvrna == Je stejně velká jako část ostrého barevného vidění. Místo kde do oka vstupují cévy a optická nervová vlákna. Složením obrazu ze obou očí se slepé části vykrývají. ===== Sluch a rovnováha ===== * Orgán: ucho * Funkce uší: * sluch, rovnováha * u některých zvířat regulace tělesné teploty * Vnímané frekvence: * člověk 16-20 000 Hz (nejcitlivější v rozsahu 1000-3000 Hz – oblast frekvence lidského hlasu) * kočka 30-45 000 Hz * pes 15-50 000 Hz * netopýr 2 000-110 000 Hz (echolokace) * slon 16-12,000 * Hlasitost * vědecky měřena v dB * nejslabší slyšitelná intenzita 1 dB (korková kulička 1 mg z výšky 1 mm) * 90-100 dB po delší dobu již může poškodit sluch * kolem 130 dB již velmi bolestivé (prasknutí) * Lidské ucho (anatomie): * Vnější (boltec, zvukovod, bubínek) * Střední (bubínková dutina, 3 sluchové kůstky + Eustachova trubice) * Vnitřní (hlemýžď, rovnovážný orgán – poloha, pohyb) * Poznávání sluchem může být velice zavádějící * Příklad 1. - působení hudby na chování a smýšlení člověka * vizuální vjem: film s volně plujícími žraloky * zvukový doprovod: (a) dramatická hudba „á la Čelisti“ - pocit úzkosti, strachu, dojem, že se stane něco špatného, žralok je zlý; (b) poklidná relaxační hudba - příjemné tóny, vnímání přírodní scenérie jako krásné, žralok je mírumilovný * Příklad 2. - pokus psycholožky Sáry Collins, která zkoumá, jak na člověka působí zvuky * hlas muže, hrubší - mužské zabarvení, v ženách vzbuzuje touhu, eortické myšlenky, muž s takovým hlasem je přitažlivý, je hodnocen jako svalnatý a krásný * hlas muže (jemnější) - zženštělé zabarvení, ženy takového muže tipují jako tlustého, ošklivého, plešatého, plného nedostatků * -> jaká byla pravda? Sluch šálí, ženy se nechají svést hlasem, ale fyzická krása se podle něj určit nedá... * stejné omyly vznikají i při poznávání skrze ostatní smysly * polohu a pohyb těla a v rámci těla vnímáme pomocí celé řady orgánů * přesto výsledek nevnímáme odděleně, ale jako celek – lze zde hovořit o //integrovaném smyslu//, protože spojuje jak svaly tak jiné orgány * orgán sluchu slouží zároveň: * k vnímání statiky (zemské tíže) * směrů dopředu-dozadu * do stran * v menší míře i nahoru-dolů * stav beztíže (smysly jsou negativně ovlivněny) - dle výpovědí některých kosmonautů se ve stavu beztíže opticky zakulacují hrany hranatých předmětů ===== Závěr ===== * smyslové poznání tvoří základ veškerého poznání, neboť je přímo spjato s prací a poskytuje výchozí materiál pro abstraktní myšlení * ALE!: lidské poznání nelze odvozovat jen ze smyslového stupně, neboť se rozvíjí v organické jednotě s racionálním myšlením * smyslové orgány nejsou naprosto dokonalé * => smyslové vnímání není dokonalé, mnoho informací nám nevědomě uniká * tyto nedokonalosti by měl být pravděpodobně schopen pokrýt lidský rozum a racionální myšlení ===== Literatura ===== RR Fay & AN Popper, eds. 1994. //Comparative Hearing: Mammals.// Springer Handbook of Auditory Research Series. Springer-Verlag, NY. Miroslav Orel, Věra Facová a kol.: //Člověk, jeho smysly a svět.// Praha : Grada, 2010. 248 s. Vojtěch Hanák, bakalářská práce: LIDSKÉ SMYSLY - ZRAK A SLUCH - V DEMONSTRAČNÍCH EXPERIMENTECH, Brno 2008 Dokumentární seriál BBC – Lidské smysly //21. století [online].// 2009 [cit. 2011-03-14]. Kosmická loď má vybavené moderní sanitky . Dostupné z WWW: