Tradice muslimů v České republice a zahraničí Jakub Kovář, Tomáš Matz, Michael Řehák. //Tradice muslimů v České republice a zahraničí//. Hospodářská a kulturní studia (HKS) Provozně ekonomická fakulta. Česká zemědělská univerzita v Praze, 2016. ====== Úvod ====== O muslimech je v současné době slyšet prakticky neustále. V největší míře v médiích předně s negativní tématikou. Málo kdo se však zajímá o tradice a zvyky muslimů, jež na území České republiky žijí. České prostředí má na dodržování těchto tradic značný vliv a někteří muslimové jakoby zapomínali na své povinnosti a zákazy, zatímco jiní muslimové mají svoji víru pevně zakořeněnou. Dodržování svátku Ramadánu v dlouhotrvajícím dni, jenž je pro tuto oblast ve dnech připadajících Ramadánu specifický, není pro muslimy jednoduché, stejně tak jako jsou muslimové pokoušeni západní kulturou například v podobě alkoholu či vepřového masa. A konečně k české kultuře neodmyslitelně patří svátky křesťanského původu jako například Vánoce. Realitou je, že někteří muslimové žijící na našem území slavení Vánoc přebírají. ====== Cíl práce ====== Hlavní výzkumnou otázkou této práce je: **Jakým způsobem dodržují muslimové žijící na našem území své typické tradice a zvyky, popř. přebírají tradice a zvyky české kultury?** **Podotázky:** * Dodržují svátek Ramadán i v českém prostředí? * Slaví některé typické křesťanské svátky jako Vánoce apod.? * Slaví své narozeniny a narozeniny svých bližních? * Jak vypadají jejich stravovací návyky a jak se staví k tradiční české kuchyni, k níž neodmyslitelně patří i vepřové maso? * Jak se staví ke konzumaci alkoholu? ====== Literární rešerše ====== Muslimským komunitám, jejich vývoji a problémům v České republice se věnuje kniha **Islám a islamismus v České republice** ((LHOŤAN, Lukáš. //Islám a islamismus v České republice.// 1. vyd. V Pstruží: Lukáš Lhoťan, 2011. ISBN 978-80-904932-1-6.)) Tato kniha přiblibližuje fungování muslimské komunity na území České republiky a její ovlivnění různými směry islámu. Řeší vývoj vnitřních konfliktů v rámci jednotlivých muslimských organizací, konkrétně zmiňuje rozpory muslimských organizací na území České republiky, které probíhaly kolem roku 2001. Tyto rozpory se týkaly zejména výkladu Koránu či postoji k významným muslimským zvykům, a vedly ke změnám v rozdělení jednotlivých muslimských organizací na našem území. Dále se v publikaci setkáváme s popisem některých problémů muslimských organizací ve vztahu k české legislativě. Konkrétně může jmenovat například problém se stavbou mešity v Teplicích. Během této kauzy bylo záměrně uváděno, že cílem stavby má být administrativní budova s kancelářemi, místo toho však v Teplicích vznikla mešita, v rozporu se stavebním povolením. Za zmíňku také stojí kauza, kdy bylo v rámci modliteb v Brněnské mešitě vyhrožováno Židům. Knihu jsme si vybrali zejména kvůli naší geografické stránce práce, kde budeme porovnávat žití muslimů u nás a v zahraničí. Dodržováním zvyklostí napříč muslimským světem se mimo jiné zabývá Břetislav Tureček ve své knize **Světla a stíny islámu**((TUREČEK, Břetislav. //Světla a stíny islámu: drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel.// Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1909-7.)). V kapitole Ramadánové obezličky popisuje, jak si mnozí muslimové ospravedlňují obcházení daných omezení při Ramadánu. O vlivu západní kultury se autor zmiňuje v souvislosti se stravováním muslimů. Jako příklad může být uvedeno rozšíření restaurací rychlého občerstvení Kentucky Fried Chicken i v zemích tak konzervativně založených jako je Saúdská Arábie. Problematikou ošacení žen, zejména nošením burky, se autor zabývá taktéž ve větším množství muslimských států. Poukazuje také na fakt, že ne všechny muslimské ženy nošení burek po celý den dodržují, jak ukazuje na příkladu obyvatelek Teheránu. Výkladem vlastní náboženské nauky proroka Mohameda a rozborem morálky a práva teologických škol a rituálů se zabývá Luboš Kropáček v publikaci **Duchovní cesty islámu**((KROPÁČEK, Luboš. //Duchovní cesty islámu.// 3. dopl. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-613-1.)). Učení starých muslimských filosofů (jako např. Averroes tj. Ibn Rušd a další) kniha věnuje velkou pozornost a snaží se o vysvětlení či porozumění muslimských tradic, zvyků a postojů k různorodým životním situacím/problémům. Na jaké islámské zvyklosti a odlišnosti si má člověk dát pozor při setkání s muslimy, se upozorňuje v knize **Multikulturní ošetřovatelství: pro praxi**((KUTNOHORSKÁ, Jana. //Multikulturní ošetřovatelství pro praxi.// Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4413-1.)) od autorky Jany Kutnohorské. Tato kniha je sice již podle názvu určena spíše pro lidi pohybující se ve zdravotnictví, ovšem slouží také jako lehké shrnutí kulturních specifik dané pro toto určité etnikum. V knize je zmiňováno např. čemu se vyvarovat a na co se naopak zaměřit při odjezdu za prací do zahraničí, aby člověk neutrpěl kulturní šok nebo nedošlo ke konfliktu s tamními obyvateli. Tím jsou na mysli některé tradiční odlišnosti v úkonech při různých svátcích nebo dnech v týdnu a typické zákazy spojující se s chápáním práva ženy a muže. Na ucelenější pohled na islám v našich zemích se můžeme podívat do práce Jiřího Bečky a Miloše Mendela v knize **Islám a české země**((BEČKA, Jiří a Miloš MENDEL. //Islám a české země.// Olomouc: Votobia, 1998. Velká řada (Votobia). ISBN 80-7220-034-8.)) a knize **Islám v srdci Evropy**((MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. //Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí.// Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. ISBN 802001554X.)) od Miloše Mendela, Bronislava Ostřanského a Tomáše Rataje. Zabývají se podrobnou historií, příchodem islámu do českých zemí a jeho dalším šířením v jejich rámci a ve střední Evropě. Dále také jakými způsoby je kultura a civilizace u nás ovlivněna, popisem dnešní ummy v ČR a mnohými dalšími tématy. Pokud toužíme poznat pohled J.A.Komenského na islám, tato publikace nám jej poskytne. Přečtení knih by mělo člověku více otevřít oči, udělat si objektivnější obraz o zdejší situaci a vyvarovat se zbytečným chybám z neznalosti. Ty by se mohly člověku především u nás naskýtat z toho důvodu, že v Čechách není islamizace na takovém stupni jako v jiných evropských zemích a spousty lidí mohou býti zahaleni stereotypem vedoucím ke xenofobii, jež vyplývá z nezkušenosti ohledně této kultury. Kniha probírá i témata běžného života pro nemuslimy, jako jsou například významné stránky zabývající se "Českým islámem" na internetu. Rovněž se zde rozebírají publikační činnosti českých muslimů a vyhlídky islamismu v ČR do budoucnosti. {{ls2016:mosque-is-original-place-prayer.jpg}} ====== Metodologie ====== V práci bylo použito dvou technik sběru dat a to jedné kvantitativní techniky a druhé spíše kvalitativního charakteru. Hlavním důvodem použití dvou technik sběru dat je objektivita, které by mělo být docíleno pomocí této metodologické triangulace. První technikou, jež byla použita, se stal standardizovaný rozhovor, který byl aplikován na 11 respondentů z muslimské modlitebny v Praze na Rajské Zahradě a na 3 respondenty, jenž byli také vyhledáni za účelem tohoto výzkumu. Techniky standardizovaného rozhovoru (tj. rozhovor s vysokou mírou standardizace) bylo použito zejména kvůli získání kvantitativních dat (informací), jež by mohla býti dále statisticky zpracována a bylo tak možné vyvodit širší závěry o muslimech v České republice. Majerová a Majer o standardizovaném rozhovoru ve své publikaci uvádějí, že má formalizovaný a pevně strukturovaný rámec a že pořadí a formulace otázek jsou přesně stanoveny. ((MAJEROVÁ, Věra a Emerich MAJER. //Kvalitativní metody v sociologii venkova a zemědělství.// V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2005. ISBN 80-213-0507-X.)) Co se adekvace této techniky týče, mezi její výhody je možné pokládat široký rozsah vzorku, dále pak poměrně snadnou kvantifikaci a následné statistické zpracování dat. Nespornou výhodou této techniky je i malá časová náročnost a v neposlední řadě také fakt, že se výzkumník může tázat na jevy z minulosti, přítomnosti i budoucnosti, jež například pomocí techniky pozorování zjistit nelze, a může si tímto způsobem udělat lepší obrázek o situaci. Bohužel však každý respondent může svoji odpověď formulovat tak, jak chce, aby byl viděn či vnímán. Tento problém pravděpodobně v určité míře nastává zejména u některých choulostivých otázek, kterým se ve výzkumu, jež se z velké části zabývá náboženstvím, nelze zcela vyhnout a právě tyto otázky mají mnohdy pro výzkum největší hodnotu. Záleží pak tedy především na schopnosti výzkumníka opatrně tyto otázky klást, popř. dostávat se k odpovědím „oklikou“, což se však u standardizovaného rozhovoru zpravidla nedělá, jelikož jsou otázky kladeny jasně a srozumitelně. Respondent může dokonce i záměrně a vědomě lhát a data pak ztrácejí svoji hodnotu. Další nevýhodou je také fakt, že otázky jsou formulovány určitým způsobem a respondent je tedy touto stanovenou formou otázky ovlivněn a jeho odpověď nemusí být zcela objektivní. Opět zde záleží především na výzkumníkovi, jak dokáže otázky stanovit. Druhou použitou technikou sběru dat se stal semistandardizovaný rozhovor. Majerová a Majer (1999) udávají, že v tomto případě se od tazatele (výzkumníka) očekává víc, to znamená, že podle odpovědi na základní otázku klade ještě další doplňující otázky, nechá respondenta odpověď rozvíjet a ptá se na detaily dalšími otázkami tzv. sondami. Tato technika byla ve výzkumu aplikována na tři respondenty a měla by přinášet informace/data kvalitativního charakteru. Hlavní výhoda oproti předešlé technice se skrývá v detailnějších odpovědích respondenta, jenž mohou být podporovány sondami. Tato technika je časově náročnější, ale noří se jakoby do hloubky zkoumaného problému a při správném postupu a dobře formulovaných otázkách může přinášet zajímavější a cennější poznatky. U tohoto typu rozhovoru se samozřejmě také můžeme setkat s nepravdivou výpovědí respondentů či může být celá konverzace jaksi ovlivněna nepřirozenou situací, jenž nastává mezi respondentem a tazatelem (tj. výzkumník). V praxi to znamená, že se respondent například snaží udělat dojem, chce sebe a svou komunitu zveličit nebo odpovídá nepřirozeně, což může být způsobeno například nahráváním výpovědi na diktafon. Techniky standardizovaného rozhovoru bylo, jak již bylo řečeno, použito celkem na 14 respondentů. Každému respondentovi bylo položeno devět výzkumných otázek, na které se dalo odpovědět buď jedním slovem, stylem odpovědí ano/ne anebo krátce rozvinutou odpovědí. Odpovědi byly ihned zaznamenávány na papír, do poznámkového sešitu. Již během výzkumu se ukázalo, že jedna z pokládaných otázek nesplnila svůj účel. Tímto případem byla otázka tázající se na konzumaci alkoholu, což žádný z respondentů buď nepraktikuje, nebo nepřiznává. Otázka týkající se cesty do Mekky, jež by měl každý muslim, který je toho schopen, alespoň jednou za život vykonat se ukázala také jako ne zcela dobře položena, jelikož většina respondentů odpověděla, že sice v Mekce nebyli, ale že to mají v plánu. Dalo by se předpokládat, že tuto cestu nikdy nevykonají, ale toto tvrdit na základě domněnky samozřejmě není možné. Semistandardizovaný rozhovor s třemi hlavními respondenty probíhal lépe. Respondenti však ne vždy správně pochopili, jaké odpovědi nás zajímají a i přesto, že k nám byli velice vstřícní, dostávalo se nám často odpovědí spíše obecných o islámu jako takovém. Naším úkolem tedy bylo korigovat konverzaci a upřesňovat, že nás zajímají konkrétní informace o něm jakožto respondentu. Celý rozhovor byl vždy natáčen na diktafon (aplikace v telefonu) a poté přepsán slovo od slova. Nahrávání rozhovorů pro nás mělo velkou výhodu, jelikož jsme již nemuseli odpovědi ihned zapisovat, oproti tomu zapisování odpovědí u standardizovaných rozhovorů se ukázalo jako nepraktické a brzdilo průběh výzkumu. Je důležité dodat, že není možné zcela s jistotou rozhodnout, která z použitých technik byla pro výzkum přínosnější. Spíše zde byla snaha o kombinaci dvou rozdílných technik, jež přinese objektivní výsledky, a tedy obě zvolené techniky přispěly svým dílem ke zpracování výzkumu. Hlavní částí výzkumu jsou však, již zmíněné, tři semistandardizované rozhovory, zatímco standardizované rozhovory sloužili spíše jako jakýsi kvantitativní podklad práce. ===== Pasportizační údaje respondentů ===== Nejdříve je důležité uvést jméno takzvaného průvodce, jenž byl vybrán již před první návštěvou modlírny. Tímto průvodcem se stal Vladimír Sáňka, který dříve zastával funkci předsedy pražské muslimské obce a v modlírně na Rajské Zahradě se zná s většinou muslimů, kteří k tamním pátečním modlitbám docházejí. Tento člověk se za nás zaručil a my mohli ničím nerušeně provádět výzkum s oficiálním souhlasem. Semistandardizovaného rozhovoru se zúčastnili: **Abdul Khadir Kasas**, Sunnita pocházející ze Sýrie, kterému je třicet jedna let, dále pak **Yusuf Khan**, taktéž sunnitského vyznání, jež pochází z Pakistánu a je mu 28 let. Yusuf žil delší dobu i v jiných evropských státech jako například ve Španělsku, Portugalsku a Velké Británii. Hovor s Yusufem probíhal v anglickém jazyce. Třetím respondentem se stala **Irada Rahmanova**. Účastníci standardizovaného rozhovoru jsou následující: **Honza** původem z Palestiny (pravděpodobné zatajení pravého jména), **Miran** z Bosny a Hercegoviny, **Adnan Chihada** a **MDDr. Charhouli Ahmed** ze Sýrie, **Eltifikamel** z Tunisu, **Fahim** z Tádžikistánu, **Mohamed Nabi** z Dagestánu (autonomní republika v Rusku), **Ndaiay** pocházející ze Senegalu, který byl jako jediný ze všech respondentů v Mekce a **Maamri**, **Keddam** a **Mohamed** z Aližírska. Účastníky tohoto typu rozhovoru jsou taktéž tři výše zmiňovaní: **Abdul Khadir Kasas**, **Yusuf Khan** a **Irada Rahmanova**. ====== Praktická část ====== Je všeobecně známým faktem, že muslimská minorita společně s dalšími náboženskými minoritami obývá evropské prostředí. Není však účelem této práce hledat důvody migrace muslimů do Evropy, bylo by však přinejmenším vhodné, uvést ji v historickém kontextu. Bhikhu ve své práci uvádí: //Přestože muslimové začali přicházet do Evropy, aby nasytili „hlad po práci“ jejího průmyslu od padesátých let dvacátého století, byli kulturně neviditelní až do let sedmdesátých a politicky až do let osmdesátých.// ((PAREKH, Bhikhu. European Liberalism and 'The Muslim Question'. 1. Amsterdam: //Amsterdam University Press//, 2008. ISBN 978-9053560877. Získáno prostřednictvím databáze ResearchGate)). Tito i další nově příchozí muslimové se více či méně do společnosti integrovali a tato práce objasňuje problematiku jejich tradic a svátků a analyzuje, zda započali přebírat i tradice a svátky kultury země, v níž nyní žijí, tj. Česká republika. Následující kvalitativní a kvantitativní části práce předkládají data získaná od respondentů během proběhlého výzkumu. ===== Dodržování Ramadánu ===== Ramadán je devátým měsícem muslimského kalendáře. Spadá do pěti pilířů islámu, což je výchozím bodem náboženské praxe všech muslimů. Během tohoto měsíce údajně proběhlo první zjevení proroku Mohamedovi. Na oslavu tohoto zjevení drží muslimové během měsíce Ramadánu půst, jehož podstatou je přiblížení se duchovní stránce islámu. Abdul Khadir Kasas popisuje vlastními slovy Ramadán jako obrat o 360 stupňů a uvádí, že první tři dny jsou pro tělo nejtěžší, jelikož trvá nějakou dobu, než si tělo na změnu zvykne a to jak v jeho rodné Sýrii, tak i v České republice. Stěžuje si však, že zde trvá den déle a je tedy pro něj půst obtížnější vydržet. Nikdy však svůj půst neporušil a i jeho děti tento půst drží, i když jen kratší dobu a ne celý den. Ramadán pro něj znamená jakési přiblížení se k Alláhovi a očista těla od hříchů. Muslimové po Ramadánu mají tři dny, kdy slaví, ale Abdul, jelikož je zaměstnaný, slaví pouze jeden den. V tento den se s přáteli schází v kavárně Harfa a společně debatují. Yusuf Khan o problémech s dlouho trvajícím dnem nemluví a spíše popisuje, čeho všeho se musí zdržet. Yusuf do západu Slunce nejí, nepije a nemá pohlavní styk s manželkou. Oproti prvnímu respondentovi slaví celé tři dny po Ramadánu. V těchto dnech se brzy ráno probudí, osprchuje se, obleče si formální oblečení, poté se spolu s rodinou modlí. Tato ranní modlitba se nazývá Fajr, není však specialitou pouze na dni po Ramadánu, ale měla by se dodržovat každý den. Yusuf se modlí pětkrát denně. Po ranní modlitbě jeho manželka připravuje pokrmy a peče sladkosti a společně pak jdou do mešity (modlitebny), kde tyto pokrmy nabízejí ostatním muslimům. Poté složí modlitbu, kterou Yusuf nazval v angličtině jako „eat prayer“ a přesouvají se zpátky domů, kde společně se příbuznými stráví den u dobrého jídla. Irada Ramadán neslaví, nedodržuje půst. Nebyla však v tomto smyslu ovlivněna českým prostředím, jelikož ho neslavila ani doma v Turkmenistánu. ===== Postavení ke křesťanským svátkům ===== Slavení křesťanských svátků pro muslimy nemá velké uplatnění. Je to obdobné jako pro nás např. svátek Ramadán. Není to přirozené. Je sice pravda, že muslimové uznávají Ježíše (nazývaný Ísá) jako jednoho z proroků, ovšem není pro ně tak moc podstatný, aby mu věnovali takovou pozornost prostřednictvím oslavy svátků. Jejich nejdůležitějším prorokem je Mohamed, který taktéž nemá v jejich zvycích žádné sváteční dny, není tedy ani vhodné slavit svátky Ježíše, jež je podle nich ještě méně důležitý. Co se křesťanských svátků týče, Abdul se svojí bývalou manželkou, která pochází z České republiky, Vánoce slavil, zdobili společně stromeček, jelikož ona byla křesťanka. Po rozvodu již Vánoce neslaví, jeho stávající manželka je původem ze Sýrie. Yusuf Vánoce ani jiné křesťanské svátky neslaví. Mohammed Khan, shodou okolností jmenovec našeho respondenta, se dotazoval nejmenovaného muslima, jenž emigroval do Kanady, na slavení Vánoc a jeho výpověď je při nejmenším názorná: //My muslimové máme své vlastní svátky, takže když nastane čas Vánoc, žádné dárky si nepředáváme. Já osobně v tento den pracuji. Když nastane čas našich svátků, obvykle darujeme dětem nějakou peněžní částku, za kterou si mohou koupit, co chtějí a obdarovat například své kamarády.//((KHAN, Mohammad. CHRISTMAS IN THE WAKE OF RAMADAN. //Maclean's.// Toronto: Rogers Media Inc., 2003, 2003(51), 1. ISSN 0024-9262. Získáno prostřednictvím databáze EBSCO)) Irada slaví každým rokem Vánoce, zdobí vánoční stromeček, připravuje štědrovečerní večeři a se svými blízkými si předávají vánoční dárky. Společně s přáteli slaví také Nový rok, kdy čekají na půlnoční ohňostroj, který má moc ráda. K názoru některých muslimů na slavení Vánoc Khaku dodává, že: //Muslimové slaví Vánoce svoji vlastní cestou a to zejména, aby vyjádřili lásku významnému proroku a oslavili jeho narození.// ((Mohammed Khaku. Special to The Morning Call., 2005. Muslims Celebrate the Christian Meaning of Christmas. //The Morning Call//, Allentown, Pa.: , Dec 20, ProQuest Central. ISBN 08845557. Získáno prostřednictvím databáze ProQuest)) {{ls2016:13245922_10206599380525449_1798946379_n.jpg}} ===== Oslava narozenin ===== Muslimové neslaví narozeniny, jelikož k tomu jednoduše nemají důvod. Naopak oslava sebe sama by Alláha spíše mohla zneuctít, jelikož uctíván má být pouze Alláh. Abdul své narozeniny neslaví a říká, že muslimové zkrátka nevidí důvod proč slavit, když je někdo zase o rok starší. Slaví však narozeniny svých dětí, oslava probíhá vždy někde venku s dobrým jídlem, pitím, ale zásadně nealkoholickým, doprovázeno tancem. Yusuf narozeniny neslaví vůbec. Irada narozeniny na rozdíl od Yusufa slaví. Zajímavé je, že narozeniny slaví i celá její rodina v Turkmenistánu. Je to pro ně velmi důležité a scházejí se takto každým rokem doma se všemi příbuznými a předávají si dárky. ===== Stravovací návyky a konzumace vepřového masa ===== Muslimové mají zakázáno jíst vepřové maso. Existují dohady mezi muslimy i nemuslimy, jaké jsou k tomu hlavní důvody. Přímo v koránu je to ale přímo zmíněno: //A jsou vám zakázány zdechliny, krev, vepřové maso a to, co bylo zasvěceno jinému než Bohu, ...// ((Korán 2:173)) Qamar a Raza také ve své práci uvádějí: //Muslimům se vepřové maso hnusí, jelikož to takhle zkrátka Alláh přikázal a prorok Mohamed ho poté prohlásil za zakázané.//((Qamar M. F., Raza I., 2012, Scientific evidences that pig meat (pork) is prohibited for human health. //Scientific Papers. Series D. Animal Science//, Vol. LV, ISSN-L 2285-5750, 281-286. Dostupné z: http://animalsciencejournal.usamv.ro/pdf/vol55/a56.pdf)) Nás však zajímalo, jestli tento zákaz dodržují, zvláště když vepřové značně figuruje v tradiční české kuchyni. Abdula česká kuchyně oslovila, jelikož jeho bývalá manželka z České republiky vařila kromě syrských pokrmů i tradiční česká jídla. Zachutnal mu zejména kuřecí řízek s bramborovým salátem a pokrm, který nazval „knedlo, zelo, kuře“. Yusufovi česká jídla nechutnají, je totiž zvyklý na pálivou pakistánskou kuchyni. Irada popisuje incident, kdy nedopatřením v restauraci snědla kus vepřového masa a znamenalo to pro ní veliký šok. Když se o svém omylu dozvěděla, ihned si umyla ruce a ústa a žádala Alláha o odpuštění. Podobně jako Yusufa jí česká kuchyně neoslovila a i zde si vaří spíše tradiční jídla ze země jejího původu. Popisovala recept s jehněčím masem obaleným listy hroznového vína. Dále nepohrdne ani kuřecím nebo hovězím masem. {{ls2016:ramadan_blog_610x380_1_.jpg}} ===== Konzumace alkoholu ===== Alkohol je stejně jako vepřové maso zakázán. O tomto zákazu je psáno přímo v Koránu, a to konkrétně v páté Súře: //Vy, kteří věříte! Víno, hra majsir, obětní kameny a vrhání losů šípy jsou věru věci hnusné z díla satanova. Vystříhejte se toho - a možná, že budete blaženi.// ((Korán 5:90)) U zarytých muslimů by se očekávala přísná abstinence na alkoholu, v této práci je proto obsaženo také dotazování se na její dodržování. Všichni respondenti, se kterými jsme se setkali v modlitebně na Rajské Zahradě, jeho konzumaci popřeli. Abdul vysvětloval, že muslimové se dají rozdělit do kategorií. Jedna z kategorií zahrnuje pouze muslimy, kteří „muslim“ berou jen jako jméno či slovo a tito lidé se nemodlí ani nedodržují Ramadán a alkohol konzumují. Věřící, což stanovil Abdul jako další kategorii, již alkohol nikdy nekonzumují. Abdul sám uvádí, že i on se rád baví a žije jako každý jiný muž zde v České republice, ale alkoholu by se nikdy nenapil. Yusuf alkohol také nekonzumuje. Je však při nejmenším obtížné ověřit tato tvrzení, jelikož je známo, že zákaz konzumace alkoholu muslimové často porušují a to i v zemích, kde má islám dlouholetou tradici. Irada se k alkoholu staví jiným způsobem. Tvrdí, že ho vysloveně zakázaný nemá a při příležitosti například oslavy narozenin nebo Nového roku se vína ráda napije. Nekonzumuje však alkohol nijak často a piva se nikdy ani v České republice nenapila. Problematika konzumace alkoholu muslimy je v literatuře jen obezřetně zkoumána. V roce 2012 byla na Wayne State University v Detroitu provedena kvantitativní studie s cílem odhalit procentuální podíl muslimských studentů má nějaké zkušenosti s požíváním alkoholu. Jako výzkumná technika bylo použito polostandardizované dotazování, konkrétně internetový dotazník. Ze závěrů studie vyplývá, že pouze 8,3 % tj. 13 ze 156 dotazovaných má zkušenosti s požíváním alkoholu. Jako nejčastější důvody své abstinence respondenti uváděli právě to, že jsou v konzumaci alkoholu omezeni vírou. ((ARFKEN, Cynthia L., Sameera AHMED a Wahiba ABU-RAS. Respondent-driven sampling of Muslim undergraduate U.S. college students and alcohol use: pilot study. //Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology [online]//. 2013, 48(6), 945-953 [cit. 2016-05-15]. DOI: 10.1007/s00127-012-0588-4. ISSN 0933-7954. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00127-012-0588-4)) {{ls2016:sni_mek_obrazovky_2016-05-15_v_20.26.25.png}} Procentuální podíl muslimů, kteří považují požívání alkoholu za nemorální záležitost. ===== Kvantitativní část výzkumu ===== Pomocí kvantitativní techniky standardizovaného rozhovoru bylo vyzpovídáno celkem 14 respondentů na tři identifikační otázky (Jméno, země původu, délka pobytu v ČR) a šest otázek týkajících se výzkumného problému. První z těchto šesti položených otázek se ptá, zda dotyčný muslim dodržuje Ramadán i v českém prostředí. 13 ze 14 respondentů odpovědělo kladně, pouze jeden respondent záporně. Tento fakt by měl naznačit, že se muslimové drží své tradice oslavy Ramadánu i v českém prostředí, není však možné toto prokazatelně tvrdit, jelikož ne každý z respondentů musel nutně mluvit pravdu. Většina ze 13 těchto respondentů bylo čtyři krát po sobě spatřeno na páteční modlitbě v modlitebně na Rajské Zahradě a dalo by se tedy usuzovat, že se jedná o muslimy, jež svou víru berou vážně a je tedy možné jim jejich výpověď věřit. Tímto způsobem bychom se však dostali k neobjektivnímu polemizování. Co se křesťanských svátků, jež mají tradici zde v České republice, týče, 7 ze 14 našich respondentů uvedlo, že žádné neslaví. Dva respondenti slavili Vánoce dříve se svou bývalou chotí a zbylých 5 slaví Vánoce i nyní a to každoročně. Až na případ Irady Rahmanové, která slavila Vánoce již ve své rodné zemi, tato statistika názorně ukazuje, že příchod do České republiky tyto muslimy v tomto ohledu ovlivnil. Hlavním důvodem je tedy rodina, kvůli které muslimové Vánoce slaví. Irada Rahmanova pak dále slaví ještě Nový rok. Jedenácti ze čtrnácti dotazovaných si po příchodu do České republiky oblíbilo tradiční česká jídla. Zachutnaly jim zejména knedlíky, bramborový salát a kuřecí řízek. Žádný z respondentů však nejí vepřové maso nebo to o sobě alespoň tvrdí, bohužel i u této otázky je eventuálně možné respondenty obvinit z nepravdivých odpovědí. Nejproblematičtější byla choulostivá otázka týkající se konzumace alkoholu. Je všeobecně známým faktem, že se někteří muslimové rádi alkoholu napijí. Mezi typické případy patří vymyšlená záminka oslavy vdávání dcery, kdy otcové žádají turisty o zakoupení alkoholického nápoje nebo konzumace alkoholu v uzavřené místnosti či ve sklepení, kde to „Alláh nevidí“. Nebylo by však asi správné nařknout muslimy, jenž se k nám vždy chovali slušně a pravidelně docházeli na páteční modlitbu, z neověřené hypotézy. Následující tabulka ukazuje respondenty, se kterými byl prováděn výzkum, a jejich jednotlivé dodržování muslimských zvyklostí, tradic. ^ Jména ^ Původ ^ v ČR let ^ Vepřové maso ^Alkohol ^ Dodržování Ramadánu ^ Křesťanské svátky ^ České jídlo ^ Pouť do Mekky ^ ^ Honza | Palestina | 4 | Ne | Ne | Ano | Ne | Ano, chutná mu | Ne | ^ Miran | Bosna a Hercegovina | 10 | Ne | Ne | Ano | Ne | Ano, chutná mu | Ne | ^ Mohamed Nabi | Dagestán (Rusko) | 16 | Ne | Ne | Ano | Ano (Vánoce, vánoční stromeček) | Ano, chutná mu | Ne | ^ Abdul Khadir Kasas | Sýrie | 22 | Ne | Ne | Ano | Ano (Vánoce, vánoční stromeček) | Ano, chutná mu | Ne | ^ Ndaiay | Senegal | 11 | Ne | Ne | Ano | Ne | Ano, chutná mu | Ano | ^ Maamri | Alžírsko | 35 | Ne | Ne | Ano | Ne | Ano, chutná mu | Ne | ^ Mohamed | Alžírsko | 12 | Ne | Ne | Ano | Ano (Vánoce) | Ano, chutná mu | Ne | ^ Adnan Chihada | Sýrie | 30 | Ne | Ne | Ano | Ne | Ano, chutná mu | Ne | ^ Eltifikamel | Tunis | 19 | Ne | Ne | Ano | Ne | Ne | Ne | ^ Keddam | Alžírsko | 26 | Ne | Ne | Ano | Ano (předávání dárků) | Ano, chutná mu | Ne | ^ Fahim | Tádžikistán | 8 | Ne | Ne | Ano | Ano (Vánoce, vánoční stromeček) | Ano, chutná mu | Ne | ^ Mddr. Charhouli Ahmed | Sýrie | 23 | Ne | Ne | Ano | Ano | Ano, chutná mu | Ne | ^ Yusuf Khan | Pakistán | 3 | Ne | Ne | Ano | Ne | Ne | Ne | ^ Irada Rahmanova | Turkmenistán | 3 | Ne | Ano | Ne | Ano (Vánoce, Nový rok) | Ne | Ne | ====== Diskuse a závěr ====== Z výzkumu, který byl proveden, se podařilo získat potřebná data, ze kterých nebyl větší problém vyvodit příslušný závěr nebo dojít k určitému zobecnění. Je samozřejmostí, že jeden výzkum zaměřený na oproti světovému počtu muslimů pouhé části z nich nemůže být generalizován na celou společnost. Částečný úsudek ale vyvodit lze. Lze říci, že svátek Ramadán je pro muslimy velmi důležitý a jeho dodržování muslimové neopomíjejí ani v České republice. Je to pro ně ale mnohdy obtížnější než v jejich rodné zemi. Ze všech dotazovaných byl pouze jediný, který uvedl, že jej nedodržuje. Z výpovědí respondentů vyplývá, že Ramadán dodržovat chtějí, aby se přiblížili Bohu či očistili své tělo od hříchů. Z toho lze vyvodit, že jde spíše o projev vůle než pouhé dodržování příkazu. S křesťanskými svátky je situace zcela odlišná. Respondenti, kteří slaví Vánoce, činí takto většinou z rodinných důvodů, tzn. kvůli někomu z rodiny (děti, manželka). Respondenti, jejichž jeden z rodičů či manželka pocházející z Čech nebo jiných křesťanských zemí, na tyto pro ně přirozeně netypické svátky v téměř všech případech navykli. Zmiňují se především o Vánocích, kdy alespoň z části tedy např. ozdobením vánočního stromečku či předáváním dárků ho slaví. Zde tedy můžeme usoudit zřetelný důkaz ovlivnění jinou kulturou. Důležitou podmínku zde činí, aby některý člen rodiny byl ze země, kde se tyto tradice běžně vyznávají. Ovšem jsou i případy, kdy i v některých čistě muslimských rodinách s dětmi přejímají slavení Vánoc z jednoduchého důvodu – jejich děti jsou v kontaktu s jinými dětmi a mohlo by jim být líto neobdržení dárků jako u ostatních nebo že se jim prostě svátek nejeví vysloveně nijak špatný, a proto jej pro děti alespoň částečně uspořádají. Zbylá část dotazovaných Vánoce neslaví, jelikož k tomu nemají žádný důvod, tak jako čeští občané by neměli důvod slavit Ramadán, kdybychom se přestěhovali např. do Turkmenistánu. Je důležité upozornit na fakt, že všichni naši respondenti, jenž Vánoce neslaví, nemají žádný problém se sousedy křesťany, jenž Vánoce slaví. Žijí spolu v souladu. Co se narozenin týče, data byla získána pouze v rámci kvalitativního šetření. Můžeme vyvodit podobný závěr jako u slavení křesťanských svátků. Oslava narozenin sice v muslimské tradici nemá své místo, ovšem má-li onen/ona muslim/ka žijící na našem území rodinu, bývá touto tradicí ovlivněn a slaví přinejmenším narozeniny svých dětí. Je zde tedy vidět, že k jakémusi přejímání této tradice dochází. Pokud je tu ale jedinec sám, k věnování pozornosti narozenin ho to příliš nepřivádí. Ohledně stravování vepřového masa je to zase jiný případ. Většina dotazovaných má v oblibě českou kuchyni, uvádějí především kuřecí řízek, bramborový salát nebo knedlíky. Najdou se samozřejmě tací, kterým tento druh kuchyně nevyhovuje, ale to je zajisté pouze druh vkusu. Vepřové maso ale nekonzumuje žádný z respondentů a je tedy možné vyvodit závěr, že tento zákaz muslimové dodržují i v zemích, do jejichž kultury stravování vepřového masa patří, musíme nicméně také zde počítat s možnou nepravdivou výpovědí každého z nich. S alkoholem je to obdobné. Jeho konzumaci popírají všichni s výjimkou jedné osoby, která si dává pouze pár deci na zapití nového roku. Jak moc můžeme těmto výpovědím věřit, je těžké říci, pravdou však je, že by bylo asi vhodnější provést výzkum, jenž se zaobírá pouze touto problematikou a bylo účelnější použít jiné techniky sběru dat, než byly požity v tomto výzkumu (semistandardizovaný a standardizovaný rozhovor). V otázkách Ramadánu, konzumace vepřového masa a alkoholu vyvodíme, že je muslimové berou nejstriktněji a jejich adaptace na naše návyky je pro ně tedy nejméně uskutečnitelná. V ostatních případech ale k ovlivnění cizí kulturou, náboženskými tradicemi docházet může a celkem často dochází. Ne ale tak jednoznačně, obvykle k této skutečnosti napomáhá rodina, pro jejíž příslušníky jsou více ochotní na tyto pro ně cizí zvyky přistoupit. Tyto adaptační situace tedy nemusí být až tak překvapivé a dávají poměrně logické vysvětlení. ====== Seznam literatury ====== ARFKEN, Cynthia L., Sameera AHMED a Wahiba ABU-RAS. Respondent-driven sampling of Muslim undergraduate U.S. college students and alcohol use: pilot study. //Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology [online]//. 2013, 48(6), 945-953 [cit. 2016-05-15]. DOI: 10.1007/s00127-012-0588-4. ISSN 0933-7954. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00127-012-0588-4 BEČKA, Jiří a Miloš MENDEL. //Islám a české země.// Olomouc: Votobia, 1998. Velká řada (Votobia). ISBN 80-7220-034-8. Mohammed Khaku Special to The,Morning Call., 2005. Muslims Celebrate the Christian Meaning of Christmas. //The Morning Call//. Allentown, Pa.: , Dec 20, ProQuest Central. ISBN 08845557. Získáno prostřednictvím databáze ProQuest. KHAN, Mohammad. CHRISTMAS IN THE WAKE OF RAMADAN. //Maclean's.// Toronto: Rogers Media Inc., 2003, 2003(51), 1. ISSN 0024-9262. Získáno prostřednictvím databáze EBSCO Korán KROPÁČEK, Luboš. //Duchovní cesty islámu.// 3. dopl. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-613-1. KUTNOHORSKÁ, Jana. //Multikulturní ošetřovatelství pro praxi.// Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4413-1. LHOŤAN, Lukáš. //Islám a islamismus v České republice.// 1. vyd. V Pstruží: Lukáš Lhoťan, 2011. ISBN 978-80-904932-1-6. MAJEROVÁ, Věra a Emerich MAJER. //Kvalitativní metody v sociologii venkova a zemědělství.// V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2005. ISBN 80-213-0507-X. MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. //Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí.// Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. ISBN 802001554X. PAREKH, Bhikhu. European Liberalism and 'The Muslim Question'. 1. Amsterdam: //Amsterdam University Press//, 2008. ISBN 978-9053560877. Získáno prostřednictvím databáze ResearchGate Qamar M. F., Raza I., 2012, Scientific evidences that pig meat (pork) is prohibited for human health. //Scientific Papers. Series D. Animal Science//, Vol. LV, ISSN-L 2285-5750, 281-286. TUREČEK, Břetislav. //Světla a stíny islámu: drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel//. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1909-7. **Zdroje obrázků** http://in.musafir.com/Blog/Ramadan_Food_Special.aspx http://www.dekorator.cz/vanocni-stromecek-a-pod-nej-nejaky-darecek-p52 http://in-islam.com/prayer-in-islam/ http://mic.com/articles/39669/3-simple-charts-that-explain-what-muslims-believe#.KArxVOj0R ====== Přílohy ====== **Přesné znění rozhovorů s dotazovanými:** **Rozhovor s Abdulem Khadirem Kasasem:** Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, jak se jmenujete a z jaké země pocházíte a jak dlouho již žijete v České republice? No tak já pocházím ze Sýrie, jmenuji se Abdul Khadir Kasas a v České republice žiju již 22 let. Děkuji, nyní bych se vás chtěl zeptat, jak vy konkrétně prožíváte oslavu Ramadánu? Přesněji jak to probíhá ve vaší rodině, zde v ČR? No, já jsem takzvaně rozvedenej. Byl jsem s Češkou, takže jsme se vzájemně tolerovali. Manželka, bývalá, byla křesťanka, ale v pohodě, žili jsme 22 let, dobrý. Jinak Ramadán probíhá takhle, že (nevím, jak to mám říct). První tři dny jsou těžší, než si tělo zvykne. Je to obrat o 360 stupňů. To znamená, že chodím ráno do koupelny, takže to mám obráceně, tak chodím večír, takže to tělo, než si zvykne, ale pak je to v pohodě. Ale akorát ten problém je v tom, že tady máme ty dny dlouhý, jo je to skoro 20 hodin, než zapadne sluníčko. Dá se to třeba porušit? Ne ne, tam se nesmí nic, jenom můžete jako (zamyšlení) dýchat. Nic jiného. Takže žádná zábava? Ne ne, vůbec nic takového. Jaký je vlastně, podle vás, ten hlavní účel? Něco jako očista duše? Očista duše? No, podívejte se, Ramadán je vlastně měsíc určený pro spojení mezi člověkem a Alláhem. Něco jak říkáte, očistit duši. Má to něco společného s tím, že očistíte duši od těch pozemských tužeb? Já myslím, že spíš od těch hříchů. Nemusí to být jen ty velké hříchy, klidně spíš ty malé, ale je to prostě očistit tělo od hříchů a hlavně věnovat se Alláhovi v tom měsíci, protože v tom měsíci byl vyslán al korán, svatá kniha, což pro nás je strašně důležitý. Takže si to tímto způsobem připomínáte? Přesně tak. Takže jako v pohodě, dá se to vydržet. Jo i malý děcka, já to držím od sedmi let. Takže to držíte už od takhle útlého věku? Takhle, je tam hranice. Kluk, když se stane chlapem, to znamená už je dospělej, to znamená ve 12 ve 13 letech, už musí dodržovat Ramadán. Před tím, záleží na něm, ale většinou ty děcka dodržujou půl dne. Ze začátku 3 hodiny a pak se zvyšuje a tak dále a tak dále, až ta ženská je dospělá, už musí to dodržovat taky. Oslava toho je bohužel jenom jeden den tady, my se nějak potkáváme někde v Harfě, oslavíme to. To je po tom Ramadánu? Po tom ramadánu, to jsou tři dny svátku, jako jo. My to máme jeden den bohužel, pak musíme druhý den do práce. Takže ty podmínky tady nejsou takové. Je možné v tom dnu po Ramadánu třeba si připít alkoholem, když oslavujete? Alkoholem ne, to vůbec nepatří k islámu, pozor! To je, to víte i vepřový. Já bych teď nerad někoho osočil, ale slyšel jsem, že třeba v Egyptě, to ne všichni dodržují a konzumují alkohol, říkajíc, že vdávají dceru. No, podívejte, existujou kategorie v islámu. Je muslim, pak je věřící a pak je jeden stupeň nad a pak další. Muslim to je jenom, jakože má jméno muslim, jo že se nemodlí, nedodržuje Ramadán. Dělá si, co chce, ale dělá hříchy a todlesto, to je jenom, že se narodil muslimem. Věřící, třeba jako já, optimista, razím střední cestu, chodím na páteční modlitbu, modlím se pětkrát denně, jinak jo, nějaká zábava je, žiju normálně jako Češi, ale mám i svůj život, jo, že se modlím, neublížím nikomu. Takže takhle, to jsou ty kategorie islámu. Jestli vidíte muslima pít alkohol, tak to není muslim. Dobře děkuji a nyní poslední otázka. Jak probíhá oslava narozenin ve vaší rodině nebo když jste byl třeba ještě s vaší bývalou manželkou? No, tak to jsme slavili všechno, i Vánoce, ale jelikož mám teďka krajanku ze Sýrie manželka. Takže já teďka neslavím moje nebo její narozeniny, ale dětí ano. Takže vy vaše narozeniny vůbec neoslavujete? No víte, v islámu to bereme takhle, jsme zase o rok starší, tak proč to slavit. Prosím vás, u nás v islámu jsou dva svátky: po Ramadánu a svátek oběti a to je všechno, nic jinýho. A v čem spočívá ten svátek oběti? To je svátek po Mekce. Muslimská pouť Hadždž, pak po pouti máme svátek. A to jsou ty dva svátky v roce a nic jiného nemáme. A když slavíte narozky svých dětí, dáváte si dárky? Samozřejmě, probíhá to většinou někde venku, ale bez alkoholu. Udělá se dobré jídlo, pitíčka, oslava, tancuje se. Děkujeme mockrát za rozhovor, to bude všechno. Není zač, mějte se hezky. **Rozhovor s Yusufem Khanem:** Hello what is your name please? My name is Yusuf Khan Where do you come from? I came originally from Pakistan How long do you live here? I live here for one year, and before that I lived in the United Kingdom. Ok thanks, how do you celebrate the Ramadan? Well ramadan is a month for muslim, in which whole month we are not allowed to eat or drink since morning until the sun is set… till the evening. So we are not allowed to eat, drink and having sexual intercorse with our wifes, we are not allowed these things. I tis obligatory for every healthy muslim and it was mentioned even in the old testament of Bible before the koran. So it is the order of the god. Ok and what do you do during the three days after the Ramadan? Actually it should be only one day in which we celebrate, but you can celebrate three days, as I do, but on the very first day after the Ramadan I do the morning pray. But we celebrate three days. Ok and how does the celebration look like on the first day after the Ramadan, especially in your case? Well in the morning I get up, take a shower, I take formal cloths (I and all my family) and then we pray the morning prayer. People get the reward of the Ramadan, when they do the morning prayer. That is very important, you know i tis called the fajr prayer, but we do this prayer every morning not only on the day after the ramadan. Especially me, I pray 5 times per day. Ok let’s get back to the day after the Ramadan. After you do the morning prayer, what do you do? Well, we cook a some special meal and some sweets, special dishes in our house and then we go to the mosque and offer the meal to other muslims, that we meet there and do special eat prayer. Then we go back to our house with our relaitves and friends, we eat some sweets with them and so on, because this is very special day for us, especially for me. It is the happiest day for us. Ok thank you and now can you tell me, if you celebrate birthday and how? Because here in the Czech republic it is common. Well, we normally do not have the tradition of celebrating birthday, because this is not in our muslim religion, but some people they do celebrate, but if you go to the main source of islam, we dont do anything like this.