====== Island ====== ===== Historie ===== Osídlování Islandu začalo asi okolo roku 870 emigranty z Norska snažící se uniknout vládě krále Haralda Fairhaira. Byli následováni dalšími norskými osadníky z Irska a Skotska, se kterými přišlo i velké množství irských otroků. Tito otroci byli později osvobozeni a přizpůsobili se norské populaci. V roce 930 založili osadníci Althing a zákonodárnou radu, ve které, pod vedením předsedy, byly prodiskutovány a uzákoněny zákony. Ve 13. století však z důvodu bojů a snahy předních vůdčích rodin o nadvládu nad ostatními Althing ztratil svou zákonodárnou moc. Island byl ušetřen od bezvládí díky spojenectví s Norsken v roce 1263. V roce 1380 přešel Island pod dánskou správu. Příští čtyři století byla pro Island jedna z nejhorších. Zhoršující se klimatické podmínky a morové epidemie vedly ke snižování stavu populace a tento vývoj se ještě urychlil v 17. a 18. století sérií vulkanických erupcí, které zdevastovaly islandské zemědělství. Díky dánským obchodním monopolům byl utlumen ekonomický růst a veškerý zisk byl koncentrován v Dánsku. V roce 1800 Althing, který byl léta bezmocný, nakonec úplně ztratil svou moc. Obnova začala na začátku 19. století a to osvojením si nových zemědělských a rybářských metod, a vlivem evropského a románského stěhování. Islanďané začali opět diskutovat o své islandské národnosti. Díky diplomacii Jóna Sigurdssona (1811 – 79) byl opět v roce 1848 obnoven Althing. V roce 1918 se Island stal suverením státem pod Dánskou korunou. V roce 1940 proběhla invaze fašistického Německa do Dánska. V té době obsadila Island anglická vojska. 17. června 1944 Althing prohlásil Island za republiku a tím se osamostatnil od Dánska. Přestože většina Islanďanů podporovala neutralitu, stal se Island po válce členem NATO. Rozvoj rybářského průmyslu zajistil islanďanům jednu z nejvyšších životních úrovní na světě, ale potřeba uchránit zásobu ryb v mořích vedla Británii k debatě o rybích limitech lovu. V letech 1952, 1958, 1972 a 1975 byly tyto diskuse nazývány jako Tresčí válka. Nakonec musel Island v roce 1990 snížit o 8 % svůj příjem z výlovu ryb. ===== Všeobecně o Islandu ===== Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě a k 1. říjnu 2007 bylo na Islandu zaznamenáno 312 851 obyvatel. Island se dělí na 79 obcí (sveitarfélög), 23 hrabství (isl.: sýslur), 8 regionů (hluti) a na 6 okresů. Island leží v severní Evropě, mezi Grónským mořem a severní částí Atlantského oceánu, severozápadně od Velké Británie. Jeho podnebí je arktické. Jsou zde po celý rok konstantní teploty. Hustota zalidnění je 3,03 obyvatel na km². 60 % obyvatel Islandu žije v aglomeraci Reykjavíku. 92 % obyvatel žije ve městech, zbytek 8 % na vesnicích. Islandská republika patří k zemím s nejvyšší životní úrovní obyvatel. Obyvatelé se zde dožívají nejvyššího průměrného věku v Evropě (ženy: 82,3 let; muži: 78,1 let). Gramotnost obyvatelstva je 99,9 %. Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich může vysledovat svůj původ až k prvním osadníkům, jejichž jména jsou zapsána v Knize osadníků (Landnámabók). A protože současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, což byl jazyk Vikingů, mohou středověké vikinské ságy snadno číst i dnešní Islanďané. Island je ve skutečnosti beztřídní společnost a tradičně každý člověk od presidenta směrem dolů, má vidět původ ve svém jméně. Extrémy bohatství a chudoby nejsou značné a stát má rozvinutou sociální péči. Ženy si užívají vysokého postavení a feminismus je stále živá otázka v islandské politice. Většina Islanďanů jsou luteráni, ale církevní obsluha je nízká. Islanďané jsou stále více urbanizováni. ===== Islandština ===== Patří do skupiny řečí skandinávských, tedy k severské větvi germánských jazyků. Stejnou mateřštinou v dávných dobách hovořili i Dánové, Norové a Švédové. Díky izolaci a především v důsledku pečlivé obrany se islandština od těch dob téměř nezměnila. Prý jediné slovo, které Islanďané bez poznámek převzali bylo „amen". ===== Zajímavosti ===== Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn. Na Islandu se téměř vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi jako v ČR. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v ČR, ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od „normálních" lidí. ===== Náboženství ===== Na Islandu je státem propagovaná luteránská státní církev, je v ní většina obyvatelstva, v každé i nejzapadlejší osadě naleznete nějaký kostelík, kde jsou evangelické bohoslužby. Ve větších kauptúnech jsou pak kostelíky půjčovány katolíkům; zvláště Poláci jsou roztroušeni po celém ostrově a žádají v neděli katolickou bohoslužbu. Katolíci jsou v menšině, ale dochází k prudkému nárůstu. Jsou to však hlavně přistěhovalci Asie a zvláště z Polska. Náboženské složení obyvatelstva: evangelističtí luteráni 87,1 %; protestanté 4,1 %; ostatní luteráni 3,5 %; římští katolíci 1,7 %; Ásatrú 0,3 %; ostatní 3,3 %. ===== Odpovědi na otázky ===== == Jaké hlavní etnické minority jsou na Islandu? == Island je homogenní stát, 93 % obyvatel tvoří Islanďané. Po otevření pracovního trhu na Island začalo migrovat mnoho lidí za prací. Nejpočetnější skupinu tvoří Poláci(8 488 osob, tj. téměř 3 %). Studenti střední školy Menntaskóli í Hamrahlíð dokonce požádali ředitele školy, aby zavedl volitelný předmět polštinu. Prý aby rozuměli obsluze v cukrárnách. Dále Litevci (1322 osob), Němci a Dáni (zhruba po 1 000 obyvatel),Filipínců a Číňanu (zhruba po 800 obyvatel) a žije zde také asi 365 Čechů a Slováků. == Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově? == Jelikož se zde příliš menšin nevyskytuje problémy se zde nenanacházejí. == Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně? == Poláci jsou zde považování za dobrou pracovní sílu. == Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí? == Nevyvíjejí téměř žádné aktivity, polská menšina požaduje nedělní katolické mše. Katolíkům jsou propůjčovány luteránské kostely, kde se tyto mše odehrávají. == Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona? == Přistěhovalci jsou nuceni k asimilaci a kdo zde chce trvale žít musí přijmout islandské jméno. == V jakých zemích je nejvýraznější islandská menšina? == USA a to zejména Utah a Dacota, Kanada. == Má tato islandská menšina podobná práva jako menšiny na Islandu? == Islanďané nemají problém s integrací. Islandští imigranté založili první etnické noviny v Kanadě a snad na celém severoamerickém kontinentě. **Zdroj:** Generální konzulát Islandské republiky, Karlova 20, 110 00 Praha 1, tel: 222 221 218, fax: 222 221 419, e-mail: thorir@mbox.vol.czKonzulát: Embassy of the Czech Republic Fritzners gate 14, Oslo tel: 0047/22121031 fax: 0047/22553395, KO-22548332 e-mail: oslo@embassy.mzv.cz web: www.mzv.cz/oslo Vedoucí úřadu: JUDr. Jaroslav Horák/velvyslanec www.island.is www.wikipedie.cz www.severskelisty.cz www.demografie.info