====== Litva ====== ==== Základní údaje ==== **Oficiální název:** Litevská republika **Rozloha:** 65 200 km² **Počet obyvatel:** 3 682 041 **Státní zřízení**: republika **Vznik:** 11. března 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR) **Hlavní město:** Vilnius **Úření jazyk:** litevština **Prezident:** Valdas Adamkus **Náboženství:** katolíci **Národnostní složení:** Litevci, Poláci, Rusové **Nejvyšší hora:** Aukštojas (293,84 m. n. m.) Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Lotyšskem na severu, s Běloruskem na jihovýchodě, s Polskem a ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě. Litevské pobřeží měří 90 km. Litva je od roku 2004 členskou zemí NATO a Evropské unie. Od roku 1994 je země administrativně rozdělena na 10 krajů, jejichž názvy jsou odvozeny od názvu hlavního města daného kraje. Kraje se dále dělí na 60 obcí. **__Seznam 10 krajů:__** • Alytuský kraj (Alytus) • Kaunaský kraj (Kaunas) • Klaipėdský kraj (Klaipėda) • Marijampolský kraj (Marijampolė) • Panevėžyský kraj (Panevėžys) • Šiauliaiský kraj (Šiauliai) • Tauragėský kraj (Tauragė) • Telšiaiský kraj (Telšiai) • Utenský kraj (Utena) • Vilniuský kraj (Vilnius) {{2014:litva.png?400}} ==== Historie ==== Lidé žili na tomto území již od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod tu vzkvétal již kolem roku 50 př. n. l., kdy se odtud vyvážel jantar. První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Na počátku 13. století Litevci odrazili německé křižáky a udrželi si nezávislost. Roku 1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem. V roce 1569 uzavřelo Litevské velkoknížectví smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů. Ve státě měli větší vliv Poláci. V letech 1702 až 1706 byla Litva okupována Švédy. Litva byla spojena s Polskem až do roku 1795, kdy stát zanikl v rámci třetího dělení Polska. Většina území Litvy připadla Rusku, menší část připojilo Prusko. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskými vojáky. Za první světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které obsadilo území okolí města Vilniusu, které bylo Litvou považováno za hlavní město; Litevci zřídili tedy jako hlavní město Kaunas. Litva získala v roce 1923 přístav Klaipedu. V roce 1939 musela Litva vydat právě Klaipedu pod nátlakem Německu. V roce 1940 se Litva stala součástí SSSR. Po napadení SSSR v roce 1941 bylo území Litvy okupováno Němci v letech 1941 až 1944. Novodobý samostatný litevský stát vznikl v roce 1990, kdy Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. Litva je od roku 2004 členem NATO a jednou z novějších členských zemí EU. ==== Zpracované otázky ==== __Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou v Litvě?__ **Oficiální část:** Celkový počet obyvatel v Litvě je 3,7 milionů. Z toho tvoří poměrnou většinu 83 % obyvatelstvo litevské národnosti (3 071 000 obyvatel). Jako další významné menšiny bych uvedl ruskou a polskou. Ruskou menšinu tvoří 6,3 % obyvatelstva (233 100 obyvatel) a můžeme ji nalézt v průmyslových centrech. Například v hlavním městě Vilnius (jihovýchod Litvy), dále ve městě Klaipéda (severozápad Litvy) a Visaginas (severovýchod Litvy). Polskou menšinu tvoří 6,7 % obyvatelstva (247 900 obyvatel) a nalezneme ji u hranic s Polskem. Většina členů z polské menšiny žije zejména ve Vilniusu. Jako jedna z nejstarších menšin v Litvě je menšina Bělorusů, která tvoří 1,5 % obyvatelstva (55 500 obyvatel) nacházející se u hranic s Běloruskem. Dále se zde nacházejí menšiny Ukrajinců (37 000 obyvatel), Němců (5 000 – 8 000 obyvatel) v přímořské oblasti, Italů (3 000 obyvatel), Židů a Karaimů (280 obyvatel). __Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?__ __Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?__ __Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?__ **Oficiální část:** Litevský přístup směrem k menšinám a jejich lingvistickým právům je celkem vzato považovaný za snášenlivý a uctivý. Zvlášť o přístupu směrem k ruské menšině. Litevská vláda se pouští do podpory menšinové ochrany. Panují zde dobré přátelské vztahy, ochrana národnostních menšin a jejich včlenění do litevské společnosti. Státní jazyk je litevština. Nicméně, jiný než litevský jazyk může být použit v administrativě a různých kancelářích. Hlavně angličtina a ruština. Zákon o etnických menšinách vysvětluje, že v Litvě by měla být záruka pro všechny etnické žijící menšiny. Znalost litevského jazyka je nezbytný předpoklad pro život v Litvě na společenské úrovni. Podle zákona o etnických menšinách jsou historické a kulturní monumenty etnických menšin považované za část kulturního dědictví Litvy a jsou chráněny státem. Ústavní zásady týkající se menšin, dávají záruku rovných lidských práv a základních svobod všem lidem. **Neoficiální část:** Problémy jsou většinou s Italy. Problém týkající se integrace s Italy v litevské společnosti je evidentní. Několik členů z menšiny není registrovaných a ani nemají stálou práci nebo bydlení. Je zde snaha zlepšit a nastolit nová práva, aby se situace s touto menšinou zlepšila. Dále se zde vyskytují jedinci z ruské menšiny, kteří mají stejný problém jako italská menšina, že nejsou registrovaní, nemají práci a neumějí úřední jazyk. Na jedné straně patří ruská menšina v Litvě mezi nejbohatší obyvatele, ale na druhé straně, kdo se nenaučí litevský jazyk, tak se musí smířit s nižším stupněm ve společenském žebříčku. __Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí?__ **Oficiální část:** Vysílání v menšinovém jazyce není vyhrazeno v litevském zákonodárství. Zákon říká, že všechny audiovizuální programy musí být ve státním jazyce nebo s litevskými podtitulky. Podle zákona musí národní rádio a televize zahrnovat do svých programů různé druhy témat a žánrů. Vysílání musí být orientováno směrem k různým vrstvám společnosti a lidem různých věků, různé národnosti. Ze zákona o menšinách je právo mít noviny, další publikace a informace ve vlastním jazyce. Je tam několik novin a publikací publikovaných v hlavních menšinových jazykách. Národnostní menšiny v Litvě mají právo na vzdělání v jejich vlastním jazyce. Stát je zavázán poskytnout finanční podporu pro menšinové vzdělání (to jest za předpokladu, že učebnice je v menšinovém jazyce). Zákon na vzdělání určuje, že etnická komunitní menšina v Litvě má právo, aby stát financoval předškolní a základní školní zařízení. **Neoficiální část:** Litevské rádio a televize vysílá denně programy v ruském, polském a méně často v ukrajinském a běloruském jazyce. Litevská vláda plánovala spuštění menšinových programů během hlavního vysílacího času. Některá soukromá místní rádia a televize přenášejí programy v menšinovém jazyce v městských oblastech. Kromě toho, přístup ke kabelové televizi dává záruku na nějaké menšiny – obrovské množství programů z ciziny. Rodiče se mohou rozhodnout do které předškolní a základní školy pošlou své děti. Nicméně, litevský jazyk a literatura musí být vyučována v litevštině. Některé soukromé a „nedělní“ školy byly založené právě pro menšiny. __V jakých zemích je nejvýraznější litevská menšina?__ **Oficiální část:** Nejvýraznější litevskou menšinu ve světě najdeme hlavně v USA. Dále pak v Kanadě, Brazílii a Argentině. V Evropě je tato menšina jen v Německu a Polsku. __Má tato litevská menšina podobná práva jako menšiny v Litvě?__ **Neoficiální část:** Je obtížné nalézt zemi, kde mají menšiny podobná práva jako v Litvě. Litevci nemají zájem stěhovat se z Litvy, většinou zde zůstávají. Litevské menšiny najdeme v Evropě jen ve dvou státech a pak až v Americe. Proto je ve světě jen několik málo litevských menšin. **Dotazovaná:** Ruta Vitkauskaite, studentka z Vilniusu **Vypracoval:** Tomáš Hemerka, HKS 1.skupina, Etnické minority v Evropě **INTERNETOVÉ ODKAZY** Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Litva [online]. c2008 [citováno 31. 08. 2008]. Dostupný z WWW: . Minority protection and linguistic rights in Lithuania [online]. c2008 [citováno 1. 09. 2008]. Dostupný z WWW: . Velvyslanectví Litevské republiky, Pod Klikovkou 1916/2, 150 00 Praha 5, e-mail: ambasada-litva@iol.cz, web: . Pohledy republiky Litva [online]. c2008 [citováno 1. 09. 2008]. Dostupný z WWW: .