====== Slovinsko ====== {{2014:110px-flag_of_slovenia.svg.png|}} {{2014:90px-coat_of_arms_of_slovenia.svg.png|}} {{2014:slovinsko-politicka-mapa-slovinska-72229.jpg|}} ====== Základní údaje ====== Slovinsko je alpský stát ve střední Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako nástupnický stát Jugoslávie. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. Slovinsko je členem OSN, Evropské unie a NATO. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie. Rozloha je 20 253 km a počet obyvatel je 2 019 392 osob. Slovinsko je přímořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblasti Prekmurje do Panonské nížiny, do jihozápadní pobřežní části a zahrnuje i do části Istrie. Slovinsko má společné hranice s Rakouskem (324 km dlouhé) na severu, s Maďarskem (102 km) na východě, s Chorvatskem (546 km) na jihu a s Itálií (235 km) na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři. ====== Obyvatelstvo ====== Největší slovinské město je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271000 obyvateli. Další velká města jsou Maribor, Celje, Novo Mesto, Koper, Kranj, Nova Gorica a Murska Sobota. Slovinsko je etnicky téměř homogenní. Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu. Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8 % obyvatel ke katolicismu, 10,1 % k ateismu, 2,4 % k islámu, 2,3 % k ortodoxnímu křesťanství a 15,7 % neodpovědělo. ====== Historie ====== Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást Habsburské monarchie. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stali 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska. Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2.prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. ====== Politický systém ====== Slovinsko je republika v čele s prezidentem, který je volený na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národního shromáždění je čtyřleté a Národní rady je pětileté. ====== Ekonomika ====== Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím. Členem EU je od roku 2004, k přijetí eura se připojilo na začátku roku 2007 a podpořilo tak již vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % v průměru k EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z bývalých jugoslávských republik. ====== Otázky: ====== - Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou ve Slovinsku? - Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově? - Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně? - Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)? - Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona? - V jakých zemích je nejvýraznější slovinská menšina? - Má tato slovinská menšina podobná práva jako menšiny ve Slovinsku? ====== 1. Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou ve Slovinsku? ====== ===== Slovinsko je etnicky téměř homogenní, většinu obyvatel tvoří Slovinci. Z menšin stojí za zmínku zejména 1,98 % Srbů, 1,81 % Chorvatů, 1,10 % Bosňáků, 0,53 % Muslimů, 0,32 % Maďarů, 0,20 % Makedonců a 0, 11% Italů. Italské a maďarské menšiny jsou státem uznávané, ostatní menšiny vznikly po rozpadu Jugoslávie a Slovinská republika je neuznává. ===== Italská menšina ===== **Oficiální stanovisko** V roce 2002 při sčítání lidu vyplynulo, že italská menšina představuje 0,11 %, což je 2258 osob z celkového počtu obyvatelstva ve Slovinské republice. Při sčítání lidu v roce 1991 byl počet italské minority o 701 osob více, tedy 2959. Italové žijí v etnicky smíšených městech u pobřeží, především ve městech Koper, Izola a Piran, což představuje 81,5% ze všech italů žijící ve Slovinské republice. V těchto //magistrálních oblastech*// je také úřední jazyk italština spolu se slovinštinou. //*Italská Národní komunita je organizace, která má status entity mezinárodního práva, a komunikuje se státními orgány v magistrátech Koper, Izola, a Piran – magistráty,v kterých italové žijí jsou autochtonní.// ===== Maďarská menšina ===== **Oficiální stanovisko** Při sčítání lidu v roce 2002 tvořila maďarská menšina 0,32%, což představovalo 6243 osob, což je o 1757 osob méně ve srovnání s rokem 1991, kdy probíhalo také sčítání lidu (8000 maďarů). Maďaři bydlí v etnicky smíšených oblastech v pěti //magistrátech*// v Prekmurje regionu (Lendava, Dobrovnik, Hodos, Salovci, a Moravske Toplice), což představuje 83,5 % ze všech maďarů žijící ve Slovinské republice. V těchto magistrálních oblastech je také úřední jazyk maďarština spolu se slovinštinou. //*Maďarská Národní komunita je organizace, která má status entity mezinárodního práva, a komunikuje se státními orgány v magistrátech Lendava, Dobrovnik, Hodos, Salovci, a Moravske Toplice – magistráty,ve kterých maďaři žijí jsou autochtonní.// ====== 2. Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově? ====== ====== 3.Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně? ====== **Oficiální stanovisko** Většinové slovinské společnosti se státem uznanými menšinami (italská a maďarská) je v podstatě bezproblémové soužití. Většinová společnost tyto menšiny vnímá převážně pozitivně. **Neoficiální stanovisko** Jiný je však pohled většinové společnosti na státem neuznané menšiny (především jde o národy a národnosti ze zemí bývalé Jugoslávie), kde se příležitostně objevují tenze a následné řešení problémů je komplikované. ====== 4. Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)? ====== **Neoficiální stanovisko** Obě menšiny uznávané státem mají své spolky, školství, vydávají periodika a mají ve svém jazyku rozhlasové a částečně i televizní vysílání. **Oficiální stanovisko** ===== Vzdělání italských menšin ===== ===== Ve školním roce 2003/2004 celkem 264 dětí navštěvovalo 3 předškolní instituce, kde se mluví pouze italsky. Jedná se o: Delfino Blu v Koper, Dante Alighieri v Izola, a La Coccinella v Portoroz Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo celkem 385 žáků tři základní školy a přidružené školy jen s italštinou. Jedná se o: Základní škola Dante Alighieri, Izola; Pier Paolo Vergerio il Vecchio, Koper s přidruženými školami v Semedela, Bertoki a Hrvatini; Vincenzo de Castro, Piran s přidruženými školami v Lucija, Secovlje a Strunjan Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo 291 studentů 3 střední školy, kde výuka probíhá v italském jazyce. Jedná se o: Antonio Sema, Piran; Gian Rinaldo Carli, Koper Pietro Coppo,Izola Na Univerzitě v Ljubljani a na Univerzitě Primorska v Koper mohou italové studovat literaturu a italský jazyk. Italové mají tři knihovny, kde jsou také zvláštní oddělení, které se věnují italské kultuře, publikacím a časopisům. Mají částečně zajištěné rádiové a televizní vysílání, které zajišťuje Radiotelevizija Slovenia v regionalním rádiu a televizním středisku Koper. Rádio vysílá 126 hodin týdně v italštině a televizní programy trvají v úterý, středu, pátek, sobotu a v neděli 9 hodin a v pondělí a ve čtvrtek 7,5 hodin. Na přípravě televizního vysílání a v rádiu pracuje 193 lidí. Členové italské Národní komunity mohou také studovat na univerzitě v Itálii a v Chorvatsku (Rijeka, Pula),zvláště když chtějí studovat další předměty v italském jazyce. Např. mají zřízeny instituce, které jsou důležité pro italskou komunitu ve Slovinsku, ale nacházejí se v Chorvatsku. Jedná se o: - EDIT nakladatelství v Rijeka - italské divadlo, Rijeka - historické výzkumné středisko v Rovinj. Tyto instituce jsou spolufinancované Slovinskou republikou. ===== Vzdělání maďarských menšin ===== Školy v etnicky smíšených oblastech, kde maďarská Národní komunita pobývá musí být podle zákona výuka dvojjazyčná ve slovinštině a v maďarštině. Výuka je tedy vedena v obou jazycích, jak pro slovince tak i pro maďary, na rozdíl od italské komunity, které má výuku jen v italském jazyce. Ve školním roce 2003/2004 navštěvovalo celkem 249 dětí dvojjazyčné předškolní instituce v etnicky smíšené oblasti Pomurje. Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo 942 žáků dvojjazyčné základní školy s přidruženými školami. - dvojjazyčná základní škola Lendava I, - dvojjazyčná základní škola Lendava II se zvláštním programem, - dvojjazyčná základní škola Vlaj Lajoš, Genterovci, - dvojjazyčná základní škola Dobrovnik a Bilingual základní škola Prosenjakovci. Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo 280 žáků Lendava dvojjazyčnou střední školu. V září 2005 bylo otevřeno sportovní centrum se sportovními halami, kde je 400 míst o ploše 1 750 m2. Společně s tímto centrem byly také vystavěny silnice, cyklistické stezky atd . Slovinská republika zcela financovala tento projekt (2,7 miliard slovinských korun), který slouží maďarské menšině. Členové maďarské Národní komunity mohou studovat maďarský jazyk na Universitě v Mariboru a na University of Ljubljana na základě dvojstranné dohody z roku 1993 mezi Slovinskem a Maďarskem, o vysokých školách. Asi 50 členů maďarské Národní komunity využívá možnosti studia každým rokem. ===== Maďarská kultura ===== Maďarská Národní komunita má přes 30 amatérských společností a skupin, které se věnují folkloru, dále jsou to hudební skupiny, sbory a divadelní skupiny. Provozují nakladatelskou činnost pro spisovatele maďarské národnosti. Mají knihovnu a vlastní malé knihkupectví s jedinou dostupnou maďarskou literaturou a novinami, internetovou kavárnu s moderním multimediálním vybavením. ===== Rádio a televize ===== Maďaři mají částečně zajištěné rádiové a televizní vysílání, které zajišťuje Radiotelevizija Slovenia ve středisku Maribor. Program zahrnuje 13 hodin televize a 15 minut denně rádio včetně sobot a nedělí. Celý chod zajišťuje 115 pracovníků. ====== 5. Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona? ====== **Oficiální stanovisko** Italská a maďarská menšina bydlící ve Slovinské republice a patřící k Národní komunitě má zaručena všechna práva podle ústavy Slovinské republiky a mezinárodních dohod. Jedná se např. o: - právo používat volně národní symboly - k tomu, aby si uchovala národní identitu má právo na založení organizace, která spočívá i v ekonomických, kulturních, vědeckých a výzkumných aktivitách, stejně jako aktivity na poli veřejných prostředků a vydavatelství; - právo na vzdělání a výuku v jejich vlastním jazyce a právo na vznik a vývoj vzdělání a školení. Lidé, žijící v těchto městech a okolních oblastí, patří do Národní komunity a jsou chráněni zákonem, předpisy vlád, více než 60 specifickými zákony, dalšími právními úkony, pravidly a statuty magistrátů v etnicky smíšených oblastech, smlouvami nebo mezistátními dohodami, stejně jako mezinárodními konvencemi, které byly ratifikovany Slovinskou republikou a dále řídícím statusem italské Národní komunity. Členové italské Národní komunity mají zaručeno právo, které jim umožňuje používat v etnicky smíšených oblastech vstup do zvláštní voličské registrace tedy účastnit se voleb jako zástupce do Národního shromáždění Slovinské republiky, právo učit se rodný jazyk v etnicky smíšené oblasti za určitých podmínek. Jsou také reprezentováni jedním představitelem v Radě Radiotelevizija Slovenija. Navíc, Rada Radiotelevizija Slovenija také stanovuje programové obecní úřady pro menšinové programy, ve kterém 2/3 členů patří 2 Národním komunitám (italské a maďarské). ====== 6.V jakých zemích je nejvýraznější slovinská menšina? ====== **Oficiální stanovisko** Slovinská menšina je nejpočetnější v sousedních zemích - Itálie, Rakousko, Chorvatsko i Maďarsko. Slovinci vytvořili rovněž početné vystěhovalecké komunity ve vzdálenější cizině (USA, Kanada, Argentina či Austrálie). ====== 7.Má tato slovinská menšina podobná práva jako menšiny ve Slovinsku? ====== **Oficiální stanovisko** Státem uznané menšiny mají ochranu zaručenou místním zákonem. Obecně lze uvést, že postavení menšin uvnitř Slovinska i slovinských menšin v zahraničí (EU) je v souladu s unijním acquis. Situace Slovinců, žijící v Porabje (Maďarsko) je nesrovnatelná se situací maďarské Národní komunity, přestože mezistátní dohoda garantuje zvláštní práva pro maďarské menšiny ve Slovinské republice stejně, jako pro slovinské menšiny bydlící v Maďarské republice. Situace Slovinců žijících v Porabje v Maďarské republice je ve všech hlediskách nesrovnale horší než situace maďarské Národní komunity ve Slovinské republice. ====== Literatura ====== **Oficiální informace** Informace mi byly poskytnuty na slovinském velvyslanectví v ČR. Dále mi byly poskytnuty informace v mailové komunikaci s českým velvyslanectvím ve Slovinsku a také mi byly doporučeny následující internetové stránky: [[http://www.uvn.gov.si/]], ([[gp.un@gov.si]]) , [[http://www.uszs.gov.si/]], ([[urad.slovenci@gov.si]]) . Písemně jsem konkrétně jednala s 1. tajemníkem Petrem Šmejkalem, který sídlí na Velvyslanectví České republiky ve Slovinsku, Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, tel. + 386 (1) 420 24 50 **Neoficiální informace** Slovinsko [online]. 2008 , 2008 [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: .