Scéna: Přecpaný dům, kde Ježíš káže. Najednou – řinčení na střeše!  

  * 4 chlapi rozkopou střechu a spouštějí dolů ochrnutého na lehátku.  
  * Ježíš: „Synu, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“  

> Farizeové: „To je rouhání! Kdo může odpouštět hříchy než Bůh?!“  
> Ježíš: „Co je lehčí? Říct odpouštím ti, nebo vstaň a choď?“  

Pak řekl ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“  (A to prostěradlo seber taky, ať to tu neleží jak po festivalu).

Result?  

  * Chlap vstal, složil lehátko a šel – a všichni koukali jako když v IKEA((**IKEA** \\ obchod, kde si koupíte nábytek v krabici, a pocit selhání dostanete zdarma. Sestavit něco bez návodu (a často i s návodem) je občas větší zázrak než uzdravení chromého.)) vidí někoho sestavit skříň bez návodu.  
  * Dav: „Dnes jsme viděli něco neuvěřitelného!“  

Pointa:  
  * Ježíš odpouští hříchy – to je větší zázrak než uzdravení.  
  * Někdy Bůh musí nejdřív odstranit „střechu“ naší nevěry, abychom k němu mohli přijít.