====== Věda a její vývoj v čase ======
===== Věda =====
Věda je systematický způsob poznání skutečnosti. Předmětem mohou být objekty a procesy živé i neživé přírody nebo lidské společnosti.
Vědeckým poznáním je každé propracované a obecné empirické a rozumové poznání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu.
Podle Karla R. Poppera je věda založena na procesu hypotéza – potvrzování – vyvrácení.

V oblasti principu vědy byly ustaveny Platónem a Aristotelem dvě silné tradice. **Platón** (427-347 př.n.l.) rozlišuje pět matematických „umění“ – aritmetiku, geometrii plochy, geometrii těles, astronomii a harmonii. Podle Platóna tyto vědy studují ti, kteří akceptují jejich principy nekriticky.
V této koncepci vědy stanovil Platón dialektiku jako vědu nadřazenou matematickým vědám. Platón umění dialektiky((Umění spočívá v tom, že každý účastník musí správně pochopit smysl tvrzení a odpovídat na ně v souladu s pravidly logiky.)) demonstroval v dialozích na příkladu Sokrata. 

V opozici vůči platónské koncepci vědy stála tradice Aristotela, tedy teorie kvalitativních forem a teleologie((Názor, že účelnost je řídícím principem přírody i lidského jednání.)). **Aristoteles** (384-322 př.n.l.) byl především biologem. Zasloužil se o tzv. třídění věcí. Aristoteles vytvořil schéma, dnes známé jako stromové schéma, kdy na vrcholu je nadřazený rod a pod ním jsou jednotlivé druhy, které se liší svými znaky a specifickými diferencemi. 

Aristotelův postoj odporuje platónské jednotě věd a popírá možnost existence nejvyšší vědy, z níž jsou dedukovány základy jednotlivých věd. Podle Aristotela je nutné zkoumat každou vědu zvlášť a podrobně. Je potřeba vědní obory uspořádat, nesoustředit se pouze na to, z čeho obory vycházejí.