====== Tradice a zvyky judaismu ====== ===== Zásady judaismu ===== * Základem judaismu je idea monoteismu, vyjádřená hebrejskou biblí * Zvláštní náboženské předpisy zvané hebrejsky "micvot" * Tóra - Podle tradice Tóra obsahuje 613 příkazů=micvot (248 kladných, 365 záporných), které do podrobných ustanovení rozvedl Talmud a další nábožensko-právní literatura. ===== Synagóga ===== * první židovský chrám postavený Šalamounem v Jeruzalémě * středisko náboženského a sociálního života obce * původně tři základní funkce - modlitebna, škola a shromaždiště pro veřejný život * bohoslužbu vede //chazan// čili //kantor// nazývaný též jako //seliach cibur// (zástupce shromážděné obce) ===== Židovská modlitba ===== * Židé používají dva typy modlitebních knih „sidur“ a „machzor“. * Jazykem modliteb je hebrejština, některé pasáže jsou aramejské. * Sidur obsahuje modlitby všedního dne, neděle (šabat) a nového měsíce. * Machzor obsahuje modlitby svátků === Ranní modlitba všedního dne === * Hebrejsky se nazývá „šacharit“ Dělí se na čtyři části: 1. část – s řadou požehnání, připomíná každodenní potřeby člověka jako fyzické bytosti 2. část – se nazývá „Pesuke de-zmira“ a obsahuje žalmy 3. část – vyjadřuje poznání, že je vše božím dílem. Tato část obsahuje také vyznání židovské víry – „Šema Jisrael“ – „Slyš, Izraeli“ 4. část – je tichá osobní modlitba „Šemone esre“ – „Osmnácti požehnání“. * Na konec ranní motlitby se židé modlí za mír nebo-li „šalom“ === Odpolední a večerní modlitba všedního dne === * Odpolední modlitba („mnicha“) je v porovnání s ranní modlitbou krátká. Její základ tvoří žal 145, následovaný modlitbou „Osmnácti požehnání“. Nejčastěji se pronáší před západem slunce. * Večerní modlitba („maariv“) má až na některé změny nejdůležitější části shodné s modlitbou ranní ==== Nejdůležitější ustanovení judaismu ==== * Šabat je posledním dnem v týdnu – neděle. * O Šabatu nesmějí Židé pracovat. Jednotlivé zapovězené práce uvádí talmudský traktát Šabat. * Omezení mají člověka zprostit diktátu práce a věcí, dát mu čas, který by v klidu věnoval sobě, rodině a přátelům. * Tento sváteční den se drží četné zvyky („oneg šabat“-potěšení ze šabatu). Patří k nim slavnostní oblečení, osvětlení, jídlo, zpěv šabatových písní, návštěva známých, ale třeba též více času pro spánek. ===== Židovské svátky ===== Židovské sváteční dny se dělí do dvou skupin – na svátky uváděné v Tóře a na náboženské slavnosti a půsty, zavedené v pozdějším období na připomenutí historických událostí. ==== Svátky předepsané Tórou ==== === VYSOKÉ SVÁTKY (Dny bázně či Deset dní pokání) === * **Nový rok („Roš ha-šana“)** - slaví se 1. a 2. října. Podle židovské tradice je to den stvoření světa. Pro tento sváteční den platí stejná náboženská pravidla jako pro Šabat. * **Den smíření („Jom kipur“)** - Je nejvýznamnější židovský svátek. V tento den židé také nepracují a navíc drží i celodenní půst. Myšlenka smíření předpokládá napravení, obnovu vztahu člověka k Bohu. === SVÁTKY POUTNICKÉ === * **Pesach** - Trvá 8 dní od 15. do 22. nisanu (dubna). Svátek se také jinak nazývá „Svátkem nekvašených chlebů“. Jak říká Bible, Izraelci opustili místo otroctví tak rychle, že jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. Po celý svátek se nesmí jíst kvašené pokrmy („chamec"). Také se kvašené pokrmy nesmí po dobu konání svátku uchovávat. * **Šavut** - „Svátek týdnů“ se oslavuje 6. a 7. Sivanu (květen-červen). Vděčnost Stvořiteli se vyjadřuje slavnostní výzdobou synagógy a domovů květinami větvičkami stromů. K tradičním zvykům patří příprava mléčných jídel symbolizujících „zemi oplývající mlékem a medem“. * **Sukot** - Slaví se mezi 15. až 23. Tišri (říjen – listopad). Svátek stánků, jak bývá Sukot nazýván, charakterizuje příkaz pobývat po sedm dní ve stáncích (sukot). === HISTORICKÉ SVÁTKY === * **Chanuka** - "Svátek zasvěcení" se slaví se od 25. kislevu (prosince) do 2. tevetu (ledna). Chanuka je spojena s sedmiramenný svícnem („menora“). Podle tradice se v židovských domech zapalují světla v osmiramenném svícnu. Každý den jeden. * **Purim** - "Svátek losů" se slaví se 14. adar (březen). Je to nejveselejší židovský svátek, kdy se v židovských domech pořádají veselé hostiny, konají se maškarní průvody pro děti. K náboženským povinnostem patří obdarování chudých a posílání dárků přátelům. ==== Náboženské slavnosti a půsty ==== * **Lag be – omer** (33. den omeru) - slavený 18. Ijaru (duben – květen) - ukončení epidemie * **Tubi – Ševat** - 15 . Ševat (leden – únor) - Nový rok stromů a je zvykem jíst různé druhy ovoce. V Izraeli je dnem sázení stromů. * **Tiša be – Av** (Devátý Av) - připadá na druhou polovinu července. Devátý Av je dnem nejpřísnějšího půstu, který trvá od soumraku do soumraku. ===== Běh života a domácí zvyklosti ===== ==== Obřízka ==== * Obřízka je prvním náboženským obřadem po narození chlapce. * Patří mezi nejdůležitější symboly judaismu. * Koná se 8 den po narození v porodnice, doma nebo v synagoze. * Provádí ji mohel, které má potřebné lékařské a náboženské znalosti. * Po požehnání dostává chlapec hebrejské jméno. ==== Dospělost ==== * Dosažení náboženské dospělosti je u chlapců 13 let a u dívek 12 let. * Tímto okamžikem se dítě stane synem příkazu („bar micva") či dcerou příkazu (“bat micva") a nese plnou odpovědnost za své jednání. ==== Manželství ==== * Manželství je považováno za posvátné spojení mezi mužem a ženou. * Manžel se podpisem svatební smlouvy zavazuje, že se ke své ženě bude chovat s úctou a že ji nenechá bez prostředků. * Svatba (chatuna) se nemusí konat v synagoze. Podmínkou je, aby snoubenci byli oddáni pod baldachýnem. * Nevěsta se obléká do bílé a obličej si halí závojem. * Během vlastního sňatku (nusuin) vypijí manželé společně druhý pohár. Během obřadu se zpívá sedm požehnání a modlitba a na závěr ženich rozbije sklenici, na což přítomní odpovídají zvoláním mazal tov! ==== Úmrtí ==== * stráž u těla zemřelého drží pohřební bratrstvo – chevra kadiša, které koná nezbytné přípravy k pohřbu. * Pohřbu předchází rituální očišťování (tahara), které se obvykle provádí po přenesení zemřelého na hřbitov. * Pro židovské pohřební zvyklosti je typická prostota. Po pronesené modlitbě je rakev nesena k hrobu. Přitom je zvykem vybírat milodary ve prospěch dobročinné činnosti bratrstva. K těmto účelům často sloužily stříbrné pokladničky.