====== Inflace ve středoasijských státech po rozpadu SSSR ======

Po rozpadu Sovětského svazu existovala ještě nějaký čas měnová unie států tzv. rublové zóny. Teprve v r. 1993 státy přešly na své vlastní národní měny. V tomto směru zaujímal první místo Kyrgyzstán, který z rublové zóny vystoupil jako první. 

Jeho maximální inflace byla také ze všech států SNS nejnižší. Této maximální hodnoty dosáhl Kyrgyzstán v r. 1992 a inflace činila 854%. Ve srovnání s ostatními středoasijskými státy SNS to byl rozdíl velmi výrazný.

^Stát^max. inflace^v roce^
|Kyrgyzstán	|854%|	1992|
|Uzbekistán	|1568%|	1994|
|Kazachstán	|1879%|	1994|
|Tádžikistán	|2194%|	1993|
|Turkmenistán	|3102%|	1993|

{{:2017:image001.png?450|maximální inflace}}

Zdroj: United Nations, Economic Survey of Europe in 1996–1997. United Nations, New York a Ženeva, 1997

Cenou za nízkou inflaci, která se dnes pohybuje mezi 10 a 20%, a za stabilitu kyrgyzské měny, která je považována za nejpevnější ve Střední Asii, bylo ovšem snížení průmyslové výroby, které bylo naprosto největší ze všech států SNS a dosahovalo oproti v roce 1996 36% oproti roku 1989.

^Stát	^1996 (1989=100%)^
|Kyrgyzstán	|36%|
|Tádžikistán	|39%|
|Kazachstán	|48%|
|Turkmenistán	|80%|
|Uzbekistán	|108%|

{{:2017:image003.png?450|snížení průmyslové výroby}}

Zdroj: Sodružestvo nezavisimich gosudarstv v 1996 godu. Statističeskij Spravočnik. Mežgosudarstvennyj Statističeskij Komitet SNG, Moskva 1997, s. 40,42