Aristoteles Aristoteles se narodil se v roce 384 př. Kr. Byl jedním z Platónových žáků. Jeho otec Nikomachos byl osobní lékař krále Filipa. Aristoteles se sám poté stal vychovatelem jeho syna Alexandra Makedonského. Žil v provincii, ve 20 letech se ale přesunul do Atén, kde založil školu - Liceion. Studenti na této škole byli pro ojedinělý způsob výuky nazýváni "peripetici" (pochodující učenci, kteří přemýšlejí za chůze). Aristoteles zpočátku často polemizoval s Platónem, z čehož vzniklo dílo "O filosofii". Aristoteles dále rozdělil vědu do několika oborů: přírodověda, metafyzika (úvahy o první filosofii), etika (Etika Nikomachova), politika (Politeia), rétorika, básnictví Aristotelova tvůrčí období: Platónské: O Filosofii Metafyzické období: Úvahy o první filosofii Logické období: Organon Etické spisy: Etika Nikomachova Rétorické období: Rétorika, O básnictví Politické spisy: Politea Aristotelova Logika Aristoteles ji označuje jako přípravu k filosofii (bez ovládnutí logiky podle něj nelze filosofovat). Základem je logos (řecky rozum, nebo nauka o správném myšlení), logika je nauka o postupu ke správnému výsledku. Při aplikaci logiky v praxi postupujeme podle tří kategorií. Aristoteles dále zavádí tři nejvyšší principy myšlení: princip sporu: "A" jest "A" a nikoli "non-A" (výrokovou logikou: A = A ? A') princip vyloučení třetího; např.: "A" nebo "non-A" Aristoteles a jeho politika Prostudoval 158 ústav městských států, stejně jako Platón dělí i Aristoteles formy vlády na dobré a špatné podle toho, zda vládce sleduje vlastní cíle, nebo obecný zájem: Dobré: aristokracie (vláda nejmoudřejších), timokracie (vláda nejsilnějších), monarchie, politeia (umírněná přímá omezená demokracie) Špatné: oligarchie (vláda bohatých), tyranie a demokracie (vláda chudých). Za reálné státoprávní uspořádání považuje Aristoteles zemědělský stát - spojení demokracie a monarchie. Definoval člověka jako "zóon politikon" (Zóon politikon (řecky) - tvor společenský); otrok je podle něj oduševnělý nástroj; stát považuje za přirozený útvar.