**Na [[zs2024:arealova_studia_evropa_zs_2024|hlavní stránku]]** ====== Základní geografická specifika evropského světadílu ====== [[1. seminář]] 1. **Geopolitické hranice Evropy**: Definice Evropy jako kontinentu a vysvětlení hranic s Asií, včetně Uralu, Kavkazu a mořských hranic (Atlantský oceán, Severní moře, Středozemní moře). * sever - poloostrov Nordkinn, Norsko \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241003-143704.jpeg?300}} * jih - Punta de Tarifa (Punta Marroquí), Španělsko (Andalusie) \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241003-143943.webp?300}} * západ - Mys Roca, Portugalsko \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241003-144139.jpeg?300}} * východ - ústí řeky Bajdaraty (Rusko) \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241003-144340.jpeg?300}} \\ Jekatěrinburg \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241003-144506.jpeg?300}} 2. **Evropský terén a rozmanitost**: Přehled hlavních fyzickogeografických oblastí Evropy, včetně: \\ **Alpsko-himálajský horský systém** je jedním z nejvýznamnějších vrásných systémů na světě, který vznikl při **alpinském vrásnění** a zahrnuje několik klíčových pohoří v Evropě a Asii. \\ 1. **Alpy** - **Nejvyšší vrchol**: Mont Blanc (4 809 m) na hranici Francie a Itálie. \\ - **Zajímavosti**: Alpy jsou známé nejen jako jedno z nejkrásnějších a turisticky nejnavštěvovanějších pohoří na světě, ale i pro své ekologické a klimatické významy. Jsou hlavním zdrojem sladké vody v Evropě, protože jejich ledovce zásobují mnohé řeky. \\ - **Kulturní a politické konsekvence**: Alpy historicky oddělovaly kulturní sféry severní a jižní Evropy. Sloužily jako přírodní bariéra a zároveň obchodní trasa (např. známé alpské průsmyky). Ve středověku a novověku tvořily významnou hranici mezi státy, což ovlivnilo formování hranic Itálie, Švýcarska, Rakouska a Francie. \\ 2. **Karpaty** \\ - **Nejvyšší vrchol**: Gerlachovský štít (2 655 m) ve Slovenských Tatrách. \\ - **Zajímavosti**: Karpaty jsou významným biotopem pro mnoho ohrožených druhů, včetně medvěda hnědého, rysa a vlka. Pohoří má bohatou biodiverzitu a je klíčové pro ochranu evropské přírody. \\ - **Kulturní a politické konsekvence**: Karpaty historicky tvořily přirozenou hranici mezi Uherským a Polským královstvím, stejně jako mezi říší Habsburků a osmanskými územími. Pohoří také ovlivnilo formování kultur ve střední Evropě, zejména v oblasti Slovenska, Rumunska a Ukrajiny. \\ 3. **Kavkaz** \\ - **Nejvyšší vrchol**: Elbrus (5 642 m), nejvyšší hora v Evropě, nacházející se v Rusku. \\ - **Zajímavosti**: Kavkaz je známý pro svou drsnou přírodu a bohatou kulturní historii. Kromě přírodních krás a turistických aktivit je region Kavkazu i kulturně bohatý, s mnoha různými etnickými skupinami a jazyky. \\ - **Kulturní a politické konsekvence**: Kavkaz historicky tvořil hranici mezi Ruskou říší a Osmanskou říší a má strategický význam i dnes. Je to místo dlouhodobých konfliktů, zejména v oblasti severního Kavkazu, kde existují separatistické tendence a etnická napětí. Politicky je region také důležitý pro energetickou infrastrukturu, protože jím vedou klíčové ropovody a plynovody spojující Evropu s Asií. \\ 4. **Pyreneje** \\ - **Nejvyšší vrchol**: Pico de Aneto (3 404 m) ve Španělsku. Jsou součástí samostatné horské soustavy, která vznikla v rámci kaledonského a hercynského vrásnění v prvohorách, ale jejich současná podoba byla dotvořena alpinským vrásněním. \\ - **Zajímavosti**: Pyreneje tvoří přírodní hranici mezi Španělskem a Francií a nachází se v nich malé knížectví Andorra. Pohoří má jedinečnou flóru a faunu, včetně mnoha endemických druhů. \\ - **Kulturní a politické konsekvence**: Pyreneje jsou historicky významné jako hranice mezi iberským a galským světem. Pohoří tvoří přirozenou hranici mezi Francií a Španělskem a hrálo klíčovou roli při formování hranic obou států. Pyreneje byly také historicky místem ústupu a odporu během napoleonských válek a španělské občanské války. - Severské země s fjordy a horami (Skandinávské pohoří) - Velké nížiny (Severoevropská nížina, Panonská nížina) - Říční systémy Evropy (Dunaj, Rýn, Volha, Temže) a jejich role v historii a současnosti. 3. **Podnebí a klimatické zóny Evropy**: Popis různých klimatických zón Evropy, od polárního klimatu v severní části (Skandinávie, Island), přes mírné podnebí západní a střední Evropy, až po středomořské klima na jihu (Itálie, Španělsko, Řecko). Vliv Atlantického oceánu a Golfského proudu. 4. **Biodiverzita a přírodní zdroje**: Přehled ekosystémů Evropy, včetně lesů, stepí a hor. Diskuze o nerostných surovinách (ropa a zemní plyn na severu, uhlí ve střední Evropě) a jejich ekonomickém a strategickém významu. 5. **Historické a politické rozdělení Evropy**: Zmínka o historických říších a jejich vlivu na geografické uspořádání (Římská říše, Svatá říše římská, Osmanská říše). Vývoj moderních hranic po světových válkách a vliv SSSR. 6. **Demografické charakteristiky a osídlení**: Struktura osídlení Evropy – hustě osídlené oblasti (např. západní Evropa) versus méně osídlené regiony (Skandinávie). Urbanizace a význam velkých městských aglomerací jako Londýn, Paříž, Berlín. 7. **Regionální rozdíly**: Zaměření na regionální rozdíly v Evropě z hlediska geografie (Střední Evropa, Západní Evropa, Balkán, Skandinávie) a jejich vliv na kulturu, ekonomiku a politiku. Diskuse o tom, jak geografické faktory ovlivnily historický vývoj a současnou geopolitiku Evropy. Podrobnější rozpracování pro každé téma z přednášky: 1. **Geopolitické hranice Evropy**: – Hranice mezi Evropou a Asií není jen fyzická, ale i kulturní a politická. Například Ural je tradičně považován za přirozenou hranici mezi Evropou a Asii, ale politické hranice (např. Ruska) tuto geografickou linii překračují. Na jihu je Evropa oddělena Středozemním mořem, kde hranice Evropy a Afriky tvoří 14 km široký Gibraltarský průliv, což má i symbolický význam z hlediska migrace a historie (např. arabské výboje). 2. **Evropský terén a rozmanitost**: – Alpy - Mont Blanc, nejvyšší vrcholu Evropy (4 808 m). Tento horský systém nejen že formuje podnebí a vodní toky Evropy (přítoky Rýna, Dunaje), ale má i strategický význam, například během Napoleonských válek. Naopak Severoevropská nížina, která sahá od Francie až po Rusko, umožnila historické migrace a invaze, včetně nájezdů Hunů či Napoleonova tažení na Moskvu. 3. **Podnebí a klimatické zóny Evropy**: – Golfský proud zásadně ovlivňuje klima západní Evropy, zejména Velké Británie a Skandinávie. Díky němu má například Norsko relativně mírné zimy navzdory své severní poloze. Na jihu dominuje středomořské klima s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami, což je ideální pro pěstování oliv, vína a citrusů (např. v Itálii nebo Španělsku). 4. **Biodiverzita a přírodní zdroje**: – Lesy v Evropě, zejména v Německu a Finsku, mají klíčový hospodářský význam, přičemž Finsko je jedním z největších světových producentů papíru. V Severním moři se nachází významná ložiska ropy a zemního plynu, což z Norska a Spojeného království dělá důležité hráče na energetickém trhu. Tento region má strategický význam pro energetickou nezávislost Evropy. 5. **Historické a politické rozdělení Evropy**: – Rozdělení Evropy po druhé světové válce, konkrétně železná opona, mělo zásadní dopad na geopolitiku a ekonomiku kontinentu. Berlínská zeď symbolizovala toto rozdělení, které bylo nejen fyzické, ale i ideologické. Po roce 1989 se začaly hranice znovu formovat, například rozdělením Československa nebo sjednocením Německa. 6. **Demografické charakteristiky a osídlení**: – Londýn a Paříž jsou příkladem evropských megaměst, která historicky přitahovala obchodníky, migrace a kulturu. Naproti tomu Skandinávie, konkrétně Švédsko a Norsko, má relativně nízkou hustotu zalidnění, což ovlivňuje jejich sociální systémy a infrastrukturu. Urbanizace v Evropě je vysoká, s více než 70 % obyvatelstva žijícího ve městech. 7. **Regionální rozdíly**: – Střední Evropa (Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko) má odlišné geografické a historické zkušenosti oproti západní Evropě. Například je zde mnohem větší vliv kontinentálního klimatu a historie spojená s habsburskou monarchií, což ovlivnilo i architekturu a kulturu regionu. Balkán, na druhé straně, je charakteristický složitou geografií a historií spojenou s Osmanskou říší, což vede k rozdílnému kulturnímu vývoji.