====== Fotky ze Sapy ====== {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214203.png?250}} {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214213.png?250}} \\ Závitky – vietnamské //nem cuốn//. Začátek exkurze po SAPĚ talířem nem cuốn, čerstvých závitků plněných bylinkami, rýžovými nudlemi a masem. Jsou zabalené v rýžovém papíru, který se vyrábí z rýžové mouky a suší se na bambusových rohožích – proto má často jemný „otisk“ mřížky. \\ Omáčka nước chấm je vietnamský základ světa (nebo aspoň základ kuchyně) - je uprostřed talíře. Jedná se o omáčku, bez které by se vietnamská kuchyně v podstatě zhroutila. Rybí omáčka (nước mắm), základní surovina, vzniká tak, že se celé malé ryby naloží do soli a nechají se několik měsíců až let rozkládat a fermentovat. Výsledek je čirý, velmi aromatický (smrdí to rybinou) a velmi slaný – proto se ředí vodou, cukrem, limetkou nebo octem a chilli. Kdo ji miluje, nedá bez ní ani ránu. :-) {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214226.png?500}} ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214243.png?250}} {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214252.png?250}} \\ Vietnamské sladkosti – bánh cam / bánh rán \\ V pytlíku jsou smažené rýžové kuličky plněné sladkým krémem nebo fazolovou pastou. Zná je každý Vietnamec – prodávají se na ulicích, na trzích, v chrámech i o svátcích. ---- Lingvistické okénko: jazyk, který zpívá (a někdy i nadává) Vietnamština je tónový jazyk, což znamená, že změna melodie slova změní jeho význam. Příklad: Slovo pho (bez znaménka) [fo s vysokým rovný tónem] je hlavní ulice. \\ Phở (s vlnkou) [fǒ s vysokým stoupavým tónem] je polévka, v ČR ta nejznámější. \\ A phò (jiná čárka) [fò s klesavým tónem] znamená… prostitutku (ale opravdu vulgárně). Tónová chyba může zavést člověka úplně jinam, než chtěl. (Je toho dokonce ještě víc: phô [fô s hlubokým klesavým tónem] – vystavovat, odhalovat (sloveso); phổ [fổ s klesavě-stoupavým tónem] – šířit, popularizovat (sloveso); phồ [fồ se zlomeně-stoupavým tónem] – nafouknout se (sloveso); phọ [fọ s krátkým klesavým tónem s důrazem] – zkažený (např. vejce), lhostejný) ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214306.png?379x214}} {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214316.png?121x214}} **Návštěva buddhistické pagody v SAPĚ.** Hlavní oltář, kde stojí tři zlaté sochy Buddhy symbolizující minulost, přítomnost a budoucnost, \\ bohyně milosrdenství Quan Âm, \\ a množství obětin, zejména ovoce – hlavně pomeranče, protože přinášejí štěstí. Pagoda zde plní nejen duchovní funkci, ale i roli komunitního centra a prostoru. Detail na černý dřevěný buben, který se používá při recitaci súter. Jeho tvar připomíná rybu („mõ“ – ryba, která nikdy nespí). V buddhismu se říká, že ryby nikdy nezavírají oči – proto symbolizují bdělost. Připomínka pro studenty během zkouškového :-) ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214323.png?250}} {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214336.png?250}} \\ Kinh Diệu Pháp Liên Hoa – vietnamská verze Lotosové sútry. Jedna z nejdůležitějších mahájánových súter. Její čtení a recitace patří k nejrozšířenějším praktikám vietnamských buddhistů. \\ „Buddhova ruka“ – neobvyklý plod citrusu, který vypadá jako... Buddhova ruka (Phật thủ). (Pro přesnost: Phật thủ není citron, ale citronovec – Citrus medica var. sarcodactylis, což je příbuzné běžnému citronu). Symbol ochrany, štěstí, bohatství, dlouhého života a požehnání. Používá se jako obětina a slouží i jako přírodní parfém – intenzivně voní po citronech. ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214349.png?500}} \\ Druhá modlitební místnost – intimní prostor pro každodenní praxi Tato menší svatyně slouží pro tichou modlitbu, meditaci a vzpomínku na předky. Kombinace květin, ovoce, porcelánu a dřeva vytváří typickou vietnamskou estetiku – jednoduchou, ale hluboce symbolickou. (Obětiny se sní = po určité době se rozkrojí / nabídnou rodině / rozdají). {{:2025:zs2025:pasted:20251127-214359.png?500}} \\ Pietní stěna s portréty zesnulých, významná součást vietnamské náboženské kultury: kult předků. Každý rámeček nese fotografii, jméno a rok úmrtí. Rodiny sem chodí zapalovat tyčinky, přinášet ovoce a udržovat duchovní spojení s těmi, kdo odešli. Je to paradox (nejen) vietnamského buddhismu, protože centrem buddhistického učení je nauka o ne-já (osoba je fikce). //V mahájánovém buddhismu se pracuje s prozatímní / konvenční pravdou (svět jevů, včetně předků a rodiny) a konečnou pravdou (prázdnota, ne-já). Kult předků funguje v té prozatímní rovině sociální a emocionální soudržnosti.// Jestli to nechápete, nic si z toho nedělejte, nechápou to často ani buddhisté. ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-220531.png?500}} \\ Kachní vejce – a možná i balut, kdo ví. Balut = hột vịt lộn, slavné vietnamské embryonální vejce (uvaří se nevylíhlé kachňátko). ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-220513.png?250}} {{:2025:zs2025:pasted:20251127-220553.png?250}} \\ Bánh chưng – novoroční (Tết) hvězda vietnamské kuchyně. Je to rýžový koláč plněný mungo fazolemi a vepřovým, balený do listů lá dong, v diaspoře třeba i do banánových. Kvádrový tvar symbolizuje podle staré vietnamské kosmologie Zemi. Rýžové knedlíky bánh giầy. Vypadají jako mozzarella, ale jsou to bánh giầy – rýžové koláčky uctívající legendárního krále Hùnga. Jsou pevné, žvýkavé a tradičně se jedí se šunkou giò lụa. Vietnamci je dávají na oltáře předků, studenti je dávají do Instagram stories. ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-220603.png?500}} \\ Vietnamská šunka chả lụa (vepřové) a oranžový chả bò (hovězí roláda). Tyhle šunky se dělají z masa mixovaného tak dlouho, až získá pružnou elastickou strukturu – Vietnamci říkají, že kvalitní chả „přeskočí z talíře“. Barva chả bò je přírodní – vzniká z koření a sody. Nic průmyslového, jen vietnamská "chemie" (koření annatto - hạt điều màu). ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-220633.png?500}} \\ Maka Maka – sladký závěr exkurze. Vietnamsko-tchajwanský fenomén – čaj s tapiokovými perlami (trân châu). Trân je „perla“, ale spíše to znamená "vzácný, drahocenný" , châu je také „perla“ → takže vzácná perla. ---- {{:2025:zs2025:pasted:20251127-221959.png?500}} {{:2025:zs2025:pasted:20251127-222032.png?500}}