Esej o antropologii Antropologie a otázky spojené s ní trápí lidstvo odedávna. Antropologie se spojuje s člověkem – její název vychází ze spojení slov anthropos – člověk a logos – znalost. Antropologie jako věda zkoumá otázky spojené s člověkem jako příslušníkem živočišné říše, jako jedním druhem primátů. Krom toho se zajímá i tvorbou člověka, a i jeho kulturou. Důvod, proč se člověk má zkoumat samostatně od zvířat i přesto, že je sám živočich jako oni je prostý. Zvířata se biologicky přizpůsobili – některá z nich si vyvinula dlouhý krk, aby dosáhli na svou potravu, jiná mají dlouhé špičáky pro obranu nebo teplou kožišinu pro udržení tepla. Člověk se biologicky nepřizpůsobil, místo toho si našel vlastní metody řešení svých překážek. Kvůli cestě za potravou mu nenarostl dlouhý krk. Kvůli obraně nemá dlouhé špičaté zuby. Místo toho byl schopný vymyslet například žebřík a k obraně měl oštěp a nůž a aby mu bylo teplo, vymyslel oděv. Člověk byl schopný se přizpůsobit pomocí kulturních vynálezů.
Antropologie se musela potýkat s různou řadou nesrovnalostí. Jedna z nich bylo odsouzení samotné vědy v její rozdílnosti od ostatních společenských věd tím, že studuje lidskou evoluci a kmenové lidi. Nakonec tento výrok vyšel jako neoprávněný. Moderní antropologové se věnují jak obyvatelům města, tak i venkovanům úplně stejně. A to nás dostává k problému rozlišení sociologického studia od sociálně antropologického výzkumu. Jako příklad problému uvedeme, jaký by byl rozdíl mezi studiem ekonomie alpinské oblasti, jak jej provádí ekonom a antropolog ekonomie? Nejprve musíme získat odpověď na pár otázek pro ujištění, že se antropologické studium liší od studia jiných společenských věd alespoň ve dvou hlavních ohledech.
Za prvé se jedná o místo zájmu. Antropologie se odlišuje od sociologie, ekonomie, politické vědy a psychologie tím, že se nezabývá především studiem západní civilizace. Antropologie se zajímá stejně o všechny kultury, nevytváří rozdíly, stejně tak chápe i společnost. Antropologa může zaujmout jakákoliv společnost a jakékoliv místo. Za druhé toto není jediné omezení, kterým se pyšní ostatní společenské vědy. Nestudují celou západní kulturu, ale pouze se pohybují v oblasti jednoho určitého úseku. Příkladem jsou ekonomové, kteří studují ekonomické problémy a vztahy. Bohužel ale neberou v potaz sociální psychologii a politiku, ačkoliv jsou velmi důležité pro pochopení ekonomie naší civilizace. Antropologie je v tomto případě jiná. Sama se totiž nezaměřuje na menší úseky, ale na celou západní kulturu jako takovou. Její zájem jak v úplnosti života lidí i institucí, stejné jako biologické schopnosti. Díky svým metodám a šíří zájmu je antropologie při studiu člověka jedinečná. Dalo by se říci, že antropologie zasahuje do každé sociální či společenské vědy, jsou její podskupinou – díky tomu máme ekonomickou antropologii, antropologii práva, společenské organizace a kulturní osobnost.
Důležitou otázkou je, zda se dá se antropologie považovat za vědu. Pokud chceme znát odpověď na tuto otázku, nejprve musíme definovat, co to je věda. Definice vědy zní „soustavné studium souboru faktů majících vztah k problému, které se analyzují empirickou metodou ve snaze dosáhnout zobecnění“. Pokud chceme jakýkoliv obor nazvat vědou, je důležité, aby splňovaly tři atributy. První je objektivita faktů, poté empirismus a abstraktní teorie.
Název fakt patří do definice vědy, ale ne vždy tato definice byla v povědomí lidí se na otázky světa a jeho materiálních a sociálních skutečností odpovídalo pomocí intuice či logické úvahy. Bohužel to bylo ranými vědci popřeno tím, co řekl Galilei „neredukovatelná a tvrdá fakta“. Díky tomu se vědci začali zajímat o jednoduché jevy života kvůli nim samotným.
U faktů je velmi důležité rozlišit rozdíl mezi fakty jakožto fenomény, koncepty a pojmy. Fakta by se daly definovat jako skutečnosti, o nichž nás informují naše smysly. Koncepty neexistují vně naší mysli, jsou to kategorie jevů. Pojem by se dalo říct, že je slovo, které se aplikuje na dílčí kategorii jevu – na koncept.
Věda má svůj původ ve filozofii a ta nás odkazovala na smyslové vnímání. Věda a filozofie ale nemají moc příjemný vztah, věda nikdy totiž nechtěla ospravedlnit svou víru – v ohnisku jejího zájmu je empirismus. Metodologie vědy očišťuje své představy dvěma způsoby. Zaprvé cestou nezaujatého pozorování pomocí tělesných smyslů a poté srovnáváním různých schémat abstrakce, která jsou pevně založena v různých typech zkušenosti. Empirismus dokonce ovlivňuje i formování hypotéz ještě před testováním.
Věda byla definovaná díky třem atributům. Podle vědy tak není filozofie vědou, protože neprokázala všechny tři vlastnosti. Filozofie se zajímá nejen fenomény, ale i neempirickými údaji. Tyto údaje nejsou sledovány skrz naše smysly – morální hodnoty, metafyzické ideje atd. Při verifikaci evidencí filozofie tvrdí, že nejdůležitější je rozumová dedukce či logika. Náboženství se filozofii podobá v tom, že studuje též neempirické skutečnosti – Bůh, duše. Největší rozdíl je v tom, že náboženství se neřídí skrz logiku. Věřící mají věřit v pravdu.
Aplikovaná věda nám slouží k praktické aplikaci v reálném životě a zároveň zužitkují vědecké poznání pro řešení různých odvětví problémů. Příkladem je biologie a medicína. Biologie se zajímá o živé organismy, medicína je aplikovaná biologie člověka.
Antropologie se sama o sobě dá těžko aplikovat, díky tomu je poukázáno na rozdíl mezi společenskou vědou a aplikovanou společenskou vědou. Mnoho lidí tvrdí, že společenské vědy jsou měkké. Společenské vědy se především zabývají chováním mezi lidmi, představami a sociálními vztahy. Jako příklad sociálních věd zabývajícím se člověkem je sociologie, psychologie, ekonomie, antropologie.
Velký problém spočívá v tom, když se člověk snaží zkoumat vlastní rasu – člověka. Aby byla věda vědecká, musí splňovat objektivitu. To je velmi náročné, protože je těžké soudit sám sebe objektivně.
Podobory antropologie Celková situace ve světě se má tak, že se Amerika dost liší od Evropy. V Evropě je zvykem rozdělovat oblast do 4 předmětů: archeologie, antropologie, lingvistika, sociální antropologie. Amerika je z celkového hlediska opravdovým studiem člověka. Kdybychom se rozhodli na těchto dvou kontinentech věnovat se antropologii, v Americe bychom se učili všechny tyto 4 předměty, poté jsou jeho znalosti i ověřovány zkouškami. V Americe se věnují antropologii všeobecně. Nesnaží se ji rozdělovat na západní a východní – studuje společnost ve všech souvislostech a ve všech polohách.
Fyzická a kulturní antropologie jsou hlavní dva podobory. Sociální antropologie se zajímá společenskými vztahy a kulturní antropologie se zajímá o práva, povinnosti a výsledky těchto vztahů. Antropologie částečně využívá i přírodní vědy, nejenom společenské. Díky dělení mezi antropologií jako společenskou a jako přírodovědeckou oddělujeme fyzickou (přírodní vědy) antropologii od kulturní (společenské vědy). Antropologové zabývající se především biologií, studují anatomii různých lidských populací a porovnávají je jsou fyzičtí antropologové. K tomu se nám váže studium genetiky jako její doplněk studuje dědičnost, systémy genů, krevních skupin a hemoglobinů.
Kulturní antropologie studuje především dílo člověka, jeho adaptaci vůči přírodnímu prostředí – jeho kulturu. Krom toho se dále zabývá lidským chováním, analyzuje lidské zvyky a společenské vztahy a zkoumá myšlenkové systémy člověka jako je věda, právo, morálka, politika, filozofie atd.
Počet shlédnutí: 29