Antropologie je složení dvou slov anthropos ( člověk ) a logos (znalost nebo studium). V antické filosofii označuje slovo slovo racionalitu a rozumovou stránku světa. V platónské filosofii se jedná o ideální řád všeho, co existuje. V stoické filosofii zase logos znamená princip světa, který řídí veškerou existenci. Můžeme tedy říci, že antropologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem lidí a jejich kultur. Tato disciplína se zaměřuje na porozumění sociálním, kulturním a historickým aspektům lidského života. Antropologie využívá interdisciplinární přístup, kombinující prvky sociálního a kulturního studia, biologie, psychologie a historie, aby mohla plně pochopit lidskou společnost. Zabývá se širokým spektrem témat, od výzkumu vztahů mezi jednotlivci a skupinami v rámci kulturního prostředí, až po zkoumání vývoje lidských společností a kultur v historii. Antropologové se také zabývají otázkami identity, rovnosti, globalizace a mezinárodního vývoje. Existuje několik typů antropologie, včetně sociální antropologie, kulturní antropologie, lingvistické antropologie a biologické antropologie. Sociální antropologie se zaměřuje na studium interakcí mezi jednotlivci a skupinami v rámci společnosti. Kulturní antropologie se zabývá studiem různých kultur, jejich tradic a zvyků. Lingvistická antropologie se zaměřuje na výzkum jazyka a komunikace v kulturním kontextu. Biologická antropologie se zabývá evolučními a biologickými aspekty lidského života.
Je antropologie vědní disciplínou? Prvně si musíme říct co to věda je. Existuje několik kritérií, která věda musí splňovat, aby mohla být považována za validní a spolehlivou disciplínu. Věda musí být založena na empirických datech, tedy na pozorování a experimentech, a musí být schopna tyto údaje objektivně a opakovaně ověřit. Dále musí být založena na kritickém myšlení, které umožňuje vědcům přezkoumat všechny předpoklady, včetně těch, které se zdají být samozřejmé. Antropologie jako věda musí splňovat všechna tato kritéria, aby byla považována za spolehlivou a validní disciplínu. To znamená, že antropologické teorie musí být založeny na empirických údajích, musí být testovatelné a ověřitelné, musí být objektivní, reprodukovatelné a kritické.
Všechny antropologické výzkumy se musí řídit těmito kritérii. Vyžadují tedy člověka s objektivním a kritickým myšlením, který má vytrvalost se dopátrat k pokazatelné pravdě. Cílem antropologického výzkumu je pochopení různorodosti a složitosti lidské kultury a společnosti. Provádí se na základě řady metodologických postupů, které zahrnují především etnografii, archeologii, lingvistiku a fyzickou antropologii. Obvykle zahrnuje terénní práci, během které antropologové provádějí pozorování, sběr dat a rozhovory s členy studované společnosti. Tyto informace pak analyzují a interpretují s cílem získat hlubší porozumění lidské kultuře a společnosti. Často se antropologický výzkum využívá pro řešení různých společenských a kulturních problémů, jako je migrace, multikulturalismus, rasismus, environmentální politika a vzdělávání. Výsledky antropologického výzkumu mohou pomoci přizpůsobit politiky a programy tak, aby lépe reflektovaly potřeby a preference různých kulturních skupin a tím vytvářely vztahy založené na respektu a porozumění.
Často je obtížné pohlížet na skutečnosti objektivně, např. ohledně kultury. Pravoslavný křesťan bude pohlížet jinak na budhistu, muslima či kulturu Papuánců Asmat, než na vyznavače stejného náboženství. Musíme si však stanovit jisté základy od kterých se můžeme odrazit a nadále hodnotit. Kulturu která vede k zabíjení lidí nemůžeme brát objektivně. Zda-li připustíme, že kmen Papuánců Asmat se nedopouští ničeho špatného a jedná se jen o jejich kulturu, museli bychom také říci, že na masovém vraždění židů a pokusu o genocidu není také nic zlého.
Počet shlédnutí: 32