Kaodaismus a jeho fungování v různých částech světa

Aneta Maňasová

HKS, Geografie náboženství, 2024

Kaodaismus je relativně nové náboženství, jehož základní principy vytvořil Ngô Văn Chiêu. Jedná se o synkretické monoteistické náboženství. Synkretické znamená, že sjednocuje více náboženských a kulturních celků dohromady. Tato vlastnost je zcela stěžejní pro kaodaismus, který je zajímavý především tím, že kombinuje prvky mnoha náboženství a zároveň věří v jejich vzájemný soulad. V Česku a mimo jiné v celé střední Evropě není kaodaismus příliš známý a mnoho autorů se jím zde nezabývá. I proto vznikla tato práce, aby s fungováním kaodaismu seznámila české publikum a aby poodhalila mnohé aspekty kaodaismu s fokusem na geografii. Stěžejními tématy jsou zde hlavně filosofie, spiritualismus a nechybí ani propojení s vědou.

Cílem této práce je zjistit, jak takový soulad mnoha různých prvků z různých náboženství funguje? Jaké jsou tradice v rámci kaodaismu? Jaký je jeho pohled na historii lidstva potažmo počátek existence? Jaký je jeho vztah k filosofii a spiritualismu? Je zde v rámci filosofie a spiritualismu něco, co vyznavači zpochybňují (hlavně v otázce synkretismu a filosofie)? Jelikož je kaodaismus relativně mladé náboženství s nepříliš vysokým počtem vyznavačů, je cílem i zjistit, vyskytují se v něm již nějaké rozdíly geografického charakteru, případně došlo v rámci kaodaismu ke štěpení?

Základní fungování kaodaismu nám přinese vhled do toho, jak je možné mísit více náboženských prvků a jak respodenti s touto skutečností nakládají, jaké výhody jim synkretismus přináší.
Tradice nám poodhalí více o tom, jestli je kaodaismus v jednotlivých svých střediscích po světě jednotný, nebo jestli došlo k štěpení, kdy každá větev kaodaismu dělá věci trochu jinak.
Otázka, na kterou ani současná věda nemá jednotný názor, je počátek existence. V mnoha vědách bylo náboženství pohánějícím faktorem při různých zjištěních a při bádání. Občas jsou to i mystické prožitky, kteří tito lidé měli a pomohlo jim to k mnohým objevům a závěrům. Kaodaistická teorie vzniku vesmíru nám pravděpodobně s touto otázkou nepomůže, ale alespoň můžeme nahlédnout do dalších teorií na toto téma a dál s nimi pracovat a hodnotit je.
Velmi důležitá témata této práce jsou filosofie a spiritualismus. Výzkum se o opírá především o tato témata a pomohou nám porozumět, co vnitřně vyznavači cítí, jaké mají subjektivní prožitky, proč se s daným náboženstvím ztotožňují. Zároveň nás zajímá, zda je v kaodaismu v tomto směru něco, s čím by vyznavači byli v rozporu. Bylo by to spíše paradoxní, ale ne nemožné.
V neposlední řadě nahlédneme na geografický aspekt, resp. jestli se odpovědi na předchozí otázky nějakým způsobem liší a jestli existuje více kaodaistických směrů.

Kaodaismus pro svou malou početnost a nepříliš velkou známost po světě nemá příliš mnoho autorů, kteři by se jím zabývali. Z tohoto důvodu nejsou ani publikace příliš zaměřené na nějakou konkrétní úzkou tématiku, ale spíše na něj pohlížejí z obecnějšího hlediska, a to hlavně z pohledu filosofie a tradic kaodaismu a jeho silného vztahu ke spiritualismu. Je nutno podotknout, že doposud nebyla nalezena žádná publikace, která by se zaobírala geografickými rozdíly. Ani respondenti si nejsou vědomi nějaké takové publikace, dokonce byli cílem této práce i překvapení. Je tudíž možné, že tato práce je jednou z prvních, která v rámci kaodaismu tuto problematiku řeší. Publikace, které jsou zkoumanému problému nejblíže, jsou ty, které řeší otázku kaodaismu na nějakém konkrétním místě či zemi, z toho pak lze usuzovat geografické rozdíly. Dále se pak množství autorů zabývá i štěpením kaodaismu, kde taktéž lze pozorovat vznik geografických odchylek.

Tématem tradic kaodaismu a jeho filosofie včetně propojení se spriritualismem, fungování synkretismu a vzniku vesmíru se zabývají autorky Bùi Dấc Hum a Ngasha Beck, které ve svém díle Cao Dai Faith of Unity (2000), poskytují obecný vhled do kaodaismu, jeho vzniku, tvorby a praktik vykonávaných v rámci kaodaismu. Jedná se o relativně novou publikaci, která slouží hlavně jako obecný vhled do základních myšlenek kaodaismu, poukazuje na stěžejní myšlenky kaodaismu, jako je tolerance vůči ostatním, princip lásky a spravedlnosti a mnohé další. Zároveň nahlíží na konkrétní praktikování kaodaismu, na jeho zvyky, na každodenní život vyznavače, na modlitby a obřady. Řeší i otázku filosofie a spiritualismu ve vztahu s kaodaismem. Synkretismus taktéž není vynechán a v souvislosti s ním je zmiňována harmonie se všemi vírami včetně lidí bez náboženského vyznání. ¹⁾

Filosofií a spiritualismem včetně štěpení kaodaismu se pak zabývá i Serguei A. Blagov v knize Caodaism: Vietnamese Traditionalism and Its Leap Into Modernity (2001), kde již zmíněná témata rozšiřuje i o historii, jelikož samotná kniha je jakýmsi historickým vhledem do kaodaismu a jeho vývoje v průběhu 20. století až po současnost, tedy po začátek 21. století. Popisuje historické a ideologické kořeny kaodaismu, jeho vznik, hierarchii a hlavně vztah ke spiritualismu, který je podobně jako v předchozí publikaci jmenován jako stěžejní pro kaodaismus, jelikož samotný jeho vznik je úzce spjat se spirituálními zprávami. Jak samotný název knihy napovídá, pohlíží tato publikace na historický vývoj v jednotlivých obdobích, jako jsou počátky v letech 1927-1930, přes jeho šíření, ale zároveň štěpení, až k roku 1975, kdy nastalo velké šíření do světa kvůli emigraci až po současnost. Nahlíží detailně do vnitrostátních, politických a náboženských záležitostí, které se okolo tvorby a vývoje děly. ²⁾

Otázce synkretismu se věnuje ve svém díle Janet Alison Hoskins, která ve své publikaci The Divine Eye and the Diaspora: Vietnamese Syncretism Becomes Transpacific Caodaism (2015) řeší tuto otázku hlouběji ve spojení s diasporou a zkoumá tak vztah mezi synkretismem a diasporou. Zabývá se tak i šířením kaodaismu do světa. Popisuje, že právě kaodaismus, který je téměř neznámým náboženstvím, poskytuje odpovědi na otázku vztahu synkretismu a diaspory. Ukazuje jakým způsobem se podílela studená válka na vývoj kaodaismu a jak se postupně zpátky upevňoval. Zároveň se věnuje kaodaismu i obecně, tedy právě o jeho synkretismu a vyjmenovává, jaké všechny prvky ze kterých náboženství kombinuje.³⁾

Ačkoliv se následující publikace nezabývá přímo geografickými rozdíly jako takovými, popisuje však velmi důležité štěpení kaodaismu, a to témeř hned v jeho začátcích, které pak zapříčinilo samotný vznik geografických rozdílů. Jedná se o dílo Christophera Hartneyho, jež nese název: Spiritism and Charisma: Caodaism from its Infancy (2008), kde autor Zkoumá větev kaodaismu, která vznikla v provincii Tay Ninh a poukazuje na to, jak se tato větev oddělila od ostatních. Říká, že tato větev se především z důvodů jejího vedení a různých jiných vnitřních až skoro politických důvodů vyvinula politicky, hierarchicky a mysticky separátně od ostatních větví kaodaismu. Sleduje vývoj Tay Ninh kaodaismu od úplného počátku v době, kdy se kaodaismus teprve tvořil a detailně popisuje, co se uvnitř přesně dělo, jací lidé pak nastoupili do výkonných funkcí a proč se původní zakladatel od tehdy počínajícího kaodaismu odtrhl. Poskytuje tak odpověď na otázku štěpení a geografických rozdílů, kdy k rozdílům mezi jednotlivými větvemi došlo až později, kdy se Tay Ninh větev dostala k oficiálnímu uznání vládou, což ostatním větvím kaodaismu činilo problém a vznikl tudíž odpor. Pod vlivem spojení Vietnamu komunistickou stranu Vietnamu v roce 1975 se pak mnoho obyvatel odstěhovalo do různých zemí světa, což zapříčinilo i rozšíření kaodaismu do světa. ⁴⁾ Více o této publikaci v kapitole Tay Ninh kaodaismus

Dále se filosofií ale mimo jíné i již zmíněným štěpením zabývá Gabriel Gobron ve svém díle History and philosophy of Caodaism (1950). Popisuje obecně historii a filosofii kaodaismu, přičemž se jedná o značně starší publikaci než současné knihy, což přineslo jistý historický vhled do tradic a filosofie kaodaismu, jimiž se tato práce zabývá. Autor popisuje jednotu, službu lidstvu, cestu k očištění duše, harmonii s ostatními náboženstvími dost podobně, jako v současných publikacích. Krom toho autor zmiňuje i velký vztah kaodaismu k spiritualismu a popisuje i rituály. Podobně jako i jiné publikace se věnuje i štěpení kaodaismu. Opět je zde zmíněna Tay Ninh větev, od které se pak jednotlivé kaodaistické sekty odtrhly. Autor nepopisuje co tomuto rozdělení přesně předcházelo, pouze sděluje, že k němu došlo a že se k roku 1948 eviduje celkem 11 kaodaistických sekt. Co ale zmiňuje navíc, jsou pokusy o sjednocení těchto jednotlivých větví, ovšem se tyto snahy nepotkaly zrovna s velkým úspěchem. ⁵⁾

K otázce štěpení a geografických rozdílů ve spojení se spiritualismem přispěl i neznámý autor v článku The Cao Dai religion (2014). Jedná se o internetové stránky vietnamského vládního výboru pro náboženské záležitosti (volně přeloženo z angličtiny), kde se nachází článek (v současné době ale již archivovaný), který stručně pojednává o období, kolem kterého kaodaismus vznikl a popisuje, jak byl kaodaismus z počátku založen na komunikaci s vyššími bytostmi. Co je ale důležité, autor článku popisuje i fakt, že se kaodaismus rozdělil na několik větví. Oproti předchozí publikace tvrdí, že k roku 1975 mohlo takových sekt být klidně až 30. Konkrétně i vyjmenovává dnes uznávané kaodaistické sekty. Mimo jiné autor článku i tvrdí, že tyto kaodaistické sekty jsou strukturované jinak, než jejich větší a početnější větve. Některé sekty tudíž mají dvojúrovňovou administraci a tři rady / zastupitelstva. O dalších rozdílech se konkrétně nezmiňuje.⁶⁾

Výzkum bude v budoucnu rozšířen o aspekt misijní činnosti, kde k tomuto tématu přispěla a jistě ještě dále přispěje publikace Jérémyho Jammese, který ve svém díle Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations (2023) zkoumá kaodaismus ve Francii, a to hlavně s jakými překážkami se musel ve Frencii potýkat, jak byl přijat, jaké taktiky mají zdejší misionáři a jak kaodaistické skupiny v takové zemi jako Francie fungují, včetně třeba pořádání seancí. Pro budoucí rozšíření práce je toto velmi příhodnou publikací, kdy je možné nahlédnout do misijní činnosti a sledovat, jak se dvě naprosto odlišné kultury potkávají a zda to na kaodaismus ve Francii má nějaký vliv. ⁷⁾

Vzhledem k tomu, že nejbližší respondenti se nacházejí až v Belgii a Francii, je práce založena hlavně na polostrukturovaných rozhovorech. Jednotlivé rozhovory pak byly samostatně zpracovávány a porovnávány návzájem s ostatními rozhovory a s dostupnou literaturou.
Co se týče rozhovorů, ty jsou schopny nám velice přesně zodpovědět mnohé otázky, jelikož narozdíl od psaných dokumentů jsme schopni živě komunikovat s příslušníky vybraného náboženství a diskutovat o tom, co nás zajímá. Vyskytuje se zde sběr informací, ale i porovnávání a hledání rozdílů, čemuž se tato práce věnuje. Rozhovory jsou mnohem osobnější než čtení dané literatury a mají výhodu toho, že se lze dostat do kontaktu s dalšími lidmi, kteří by nám mohli poskytnout další informace a zároveň nás mohou odkázat na další zdroje a dokumenty. Jejich hledání je díky respondentům mnohem pohodlnější. Polostrukturovaný rozhovor je dobrým kompromisem mezi plně řízeným a neřízeným rozhovorem. Jestliže nás zajímá něco konkrétního a důležitost tomu tématu chceme určit sami, je dobré mít předem připravená témata nebo i samotné otázky. Zároveň je ale žádoucí určitá volnost, tudíž respondentovi nadhodíme téma, ale další průběh konverzace necháme více spontánní a předchozí odpovědi lze dále rozvíjet dalšími doplňujícími otázkami, které jsme třeba původně připravené neměli. Pro dotazované může být tento způsob lidštější a pohodlnější, protože zde nejsme svázáni předem vytyčenými otázkami, od kterých se nebude uhýbat a navazovat na ně. Více pak tento způsob připomíná běžnou konverzaci mezi lidmi.

Při studiu literatury bylo využito mnohačetných zdrojů. Při začátku práce bylo pro počáteční všeobecné seznámení použito webových stránek, které se kaodaismem zabývají. Dále pak knižní publikace, články (veřejně dostupné publikace a mimo jiné i články, které na internetu tak snadno k nalezení nebyly a byly zaslány přímo respondenty). Z každého zdroje pak byly vybrány informace, které jsou určeny k dalšímu zkoumání v rámci této práce a byl zanalyzován jejich obsah.
Rozhovory probíhaly distančně především přes email. Téměř všichni respondenti se nacházejí ve vzdálených zemí od České republiky, tudíž nejvíce osobní formou rozhovoru je videohovor. Komunikace přes mail je nepochybně zdlouhavá a vždy jsou mezi jednotlivými odpověďmi prodlevy minimálně několik hodin, mnohdy i dní. Na druhou stranu lze do mailu vepsat velké množství informací naráz a je možné do něj vložit i velký počet otázek. Čeho si ale šlo povšimnout, byl fakt, že respondenti se neradi vypisují s dlouhými maily a preferují odkázat na články, případně jinou formu rozhovoru než právě forma písemná. Odpovídání na velké množství otázek nebylo zrovna vyhovující. Pokud byly otázky ale pokládány jednotlivě, nebyl zde problém. Forma videohovoru je v tomto rychlejší a pro respondenty v mnohém i pohodlnější. Samozřejmá nevýhoda videohovoru je ta, že si oba účastníci (případně i vícero, ale to nebylo uskutečněno) musí najít čas a obrovským problémem vzdálených respondentů jsou časová pásma. Tudíž nejen že musí být na povídání čas, ale zároveň musí být ten druhý vzhůru. Samotný rozhovor ale má spíše výhody. Jelikož se jedná o hovor i s kamerou, je určitě jistou výhodou se navzájem vidět, rozhovor je pak osobnější a zároveň i přátelštější. U hovoru pak nejsou prodlevy, všechny odpovědi jsou podávány okamžitě, tudíž lze za kratší dobu probrat větší množství témat. Zaznamenávání odpovědí do detailu může činit lehce problém díky rychlejšímu tempu a je nutné si odpovědi dobře pamatovat a pokud možno si je okamžitě kamkoliv v nějaké formě poznamenávat.

Jak již bylo zmíněno, kaodaismus není tolik rozšířený a ani známý, proto i kontaktování respondentů trvalo nějakou dobu a poměrně dlouho se nikdo neozýval. Vyznavači kaodaismu byli kontaktováni přes kontaktní formuláře, které byly k dispozici hned na několika webových stránkách, na síti Reddit skrz subreddit r/Caodaism, a mimo jiné i na přímých emailových adresách. Jeden z respondentů je administrátor webových stránek ohledně kaodaismu ve Vietnamu, druhý respondent je taktéž spojen s webovou stránkou, zároveň ale publikuje různé kaodaistické dokumenty a obecně o kaodaismu učí ve Spojených státech amerických. Skrz tyto dva účastníky bylo možné se dostat do kontaktu s dalšími lidmi, jako například s profesorem na univerzitě v Missouri na katedře geografie, který se kaodaismem zabývá již 20 let. Dále pak dva respondenti z Francie, kdy cílem bylo najít někoho nejblíž České republice. V bezprostředním okolí avšak ani jeden z dotázaných o nikom neví, nejbližšími zeměmi jsou Francie a Belgie. Další respondent se narodil ve Vietnamu, ale momentálně působí na Taiwanu a studuje na univerzitě National Chengchi University (doktorské studium) a taktéž má své vlastní publikace. Ačkoliv se nezdá, že by se někdo ke kaodaismu hlásil ve střední Evropě, určitě není pochyb o tom, že by se někdo takový určitě našel, akorát o sobě nedává vědět, případně není aktivní na žádných sociálních sítích, případně stránkách. Z tohoto důvodu byla kontaktována Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, kde se podařilo získat doporučení na odborníka, který se mimo jiné zabýval i novými náboženskými hnutími, a to včetně například náboženstvími mezi českými Vietnamci, kde by se kaodaismus mohl vyskytovat.

Pro zachování soukromí respondentů bude většina jmen pozměněna.

Jak již bylo řečeno v úvodu, kaodaismus se vyznačuje velkou měrou inkluzivity a tolerance vůči všem lidem jakéhokoliv vyznání. Sám přitom zahrnuje prvky několika náboženství a filosofických směrů, a to především buddhismu, taoismu a konfucianismu. Zároveň ale nevynechává ani křesťanství a islám, odkud bere především významné osobnosti, jako jsou kupříkladu Ježíš a Mohamed. Kaodaismus věří, že všechna náboženství pocházejí ze stejného božského zdroje, jak sama jedna z respondentek uvádí:

The religion is inclusive, open to all, respects all religious traditions, which all spring from one same Divine source.
(Toto náboženství je inkluzivní, otevřeno všem, respektuje všechny náboženské tradice, jež všechny pocházejí ze stejného Božského zdroje.)

Stejnou myšlenkou dokládá i odpověď na otázku synkretismu a jeho fungování, resp. zda v kaodaismu nedochází k rozporu mezi jednotlivými náboženskými prvky. Pokud si uvědomíme, že všechna náboženství vznikla z jednoho, nemůže pak dojít k rozporům, jelikož všechna náboženství učí lásku a spravedlnost. Ačkoliv je to hezky znějící myšlenka, dovádí náš to k jisté míře skepse, zda opravdu všechna náboženství ve světě učí lásku a spravedlnost. Ostatně se tak mnohdy i historicky stalo, že naopak náboženství bylo důvodem k rozkolům mezi lidmi a poměrně často se tak dělo i násilně.⁸⁾

Kaodaismus věří, že jedině láska a spravedlnost jsou cestou ke spáse lidstva a dosažení osvícení. Z tohoto hlediska se podobá buddhismu, kde osvícení je nejvyšší možná úroveň, které může naše duše dosáhnout. Není ovšem účelem se vymanit z koloběhu převtělování a tak říkajíc „přestat existovat“, resp. splynout s vesmírem/bohem. Ačkoliv si duše může sama zvolit, co se po smrti a dobrém životě stane, tak přesto by se duše neměly rozhodnout pro splynutí, dokud není lidstvo spaseno. Tudíž by se měly vrátit zpět na Zemi jako Bóddhisatva a pomoci těm, kterým se nedaří postoupit na vyšší úrovně, tj. blíže k osvícení.

Ze slov respondentky ze Spojených států amerických:

Enlightened persons who enter Heaven may
- continue their purification
- send energy to lift life on earth
- choose to reincarnate as Boddhisatvas to actively relieve human sufferings.
- It is said that Gautama Buddha vows not to enter the Nothingness until humanity is saved.

(Osvícené osoby, které vstoupí do nebe mohou
- pokračovat v jejich očištění (duše)
- poskytnout energii k pozvednutí života na Zemi
- vybrat si reinkarnaci v podobě Bóddhisatvy, aby aktivně zmírňovali lidská utrpení
- Říká se, že Gautama Buddha slibuje, že nevstoupí do Nicoty, dokud nebude lidstvo spaseno.)

Další nepochybně důležitou myšlenkou je tolerance a láska ke všem lidem. Na vyznání nezáleží, jelikož všechna náboženství pocházejí ze stejného zdroje. Totéž platí i pro osoby nevěřící, protože ačkoliv nejsou příslušníky žádného náboženství, jejich samotná duše taktéž pochází z jednoho zdroje, jako u všech ostatních živých bytostí. Zde je inspirace z taoismu, a to především z jing a jangu. V kaodaismu jin označuje přídavná jména temný, chladný, negativní… Zatímco jang označuje přesný opak, tedy jasný, teplý, pozitivní atd. Přičemž zde existuje koncept Boha otce a Bohyně matky. Bůh otec ovládá jang a je zdrojem všech duší, tedy našich neviditelných stránek, neboli toho, co žije nezávisle na našich fyzických schránkách. Abychom zde ale mohli kráčet ve fyzické, viditelné a hmatatelné formě, potřebujeme i tělo. A to právě pochází od matky Bohyně, která ovládá jin.

Cílem během našich životů jsou následující principy:
- Služba lidstvu (naše chování, naše činy)
- Sebe-kultivace (ovládání našich emocí, studování Písma a spirituálních textů, vylepšení naši služby lidstvu, aplikace lásky a spravedlnosti)
- Otočení se k sama sobě (meditace)

Stejně jako v buddhismu se zde potkáváme s karmou, což je myšlenka toho, že veškeré naše činy budou mít i svůj následek. Uděláme-li něco špatného, vrátí se nám to. Naopak když budeme dobří, budou se nám dít dobré věci. Obecně kaodaismus šíří následující tvrzení: Nedělej ostatním to, co nechceš, aby oni dělali tobě. Alternativně: chovej se tak, jak chceš, aby se i ostatní chovali k tobě.

Všechny předchozí informace pocházejí přímo od respondentů, jedná se tedy o osobní pohledy na klíčové náležitosti kaodaismu a ve své podstatě se shodují. Kaodaismus je mladé náboženství, které je praktikováno necelých 100 let. V hlavních myšlenkových směrech se tedy v rámci škály výzkumu žádné rozdíly nevyskytují. Škálou výzkumu rozumíme především počet respondentů a jejich geografické umístění. Jedná se o porovnání mezi Spojenými státy americkými, Vietnamem, Taiwanem a Francií.

V literatuře se obdobně můžeme setkat s myšlenkami sjednocování lidstva a otevřenosti po kohokoliv, nehledě na jejich původ, rasu, současné vyznání, atd. Kaodaimus je viděn jako příležitost dosáhnout celosvětové jednoty a spojení „Západních“ a „Východních“ kultur. Tak jako by se všechna náboženství měla navzájem tolerovat, tak stejný princip přenáší kaodaismus i například do politického světa, kde pomocí spirituální pomoci můžeme vyřešit nesnášenlivost a netoleranci po světě, kde příkladem mohou být názorové rozdíly, ignorance, rasismus.⁹⁾

Ve svých myšlenkách je kaodaismus hodně vstřícný, ale zároveň se v něm vyskytuje určitý protimluv v otázce vztahu k ostatním náboženstvím, kdy hlásá vysokou míru tolerance, ale zároveň tvrdí, že tato náboženství vznikla za cílem lidstvo rozdělovat. Když ale všechna náboženství dle kaodaismu pocházejí ze stejného zdroje a učí lásku a spravedlnost, proč tedy dochází ke striktnímu rozdělení a občas i ke konfliktům? Kaodaismus se snaží tyto problémy eliminovat a dovést všechny víry k jednotě. K čemuž by nemusel být důvod, kdyby se všechny víry skutečně řídily láskou a spravedlností.

Nahlédnutí do filosofie kaodaismu nám pomohlo vytyčit další cíle a oblasti, na které se zaměřit. Ve svém principu se podařilo zjistit, že hlavní myšlenky jsou jednotné, a to napříč respondenty a literaturou. Neznamená to ovšem, že by kaodaismus byl kompletně jednotný. Více o štěpení níže.

(Výňatek z rozhovorů)
Kaodaismus je velmi úzce spjat se spiritualismem. Ostatně je to i způsob, jakým vzniknul. A bylo tomu tak, že Ngô Văn Chiêu obdržel zprávy přímo od Boha, a na základě toho pak začal toto náboženství formovat. K tomu jsou zde i duše, nebo dokonce duchové, resp. potulující se duše. Ovšem přesně tento aspekt je důvod k mnohým pochybnostem. Proč zrovna on obdržel zprávy od Boha? Jak se s ním vůbec dostal do spojení? A jestliže zde máme tolik různých náboženství a podobné vzkazy taktéž nejsou úplně raritou, proč až v roce 1921? O to víc je celá záležitost podivná, když tento Bůh je de facto bohem všech, resp. všichni ostatní bohové pocházejí z jednoho stejného zdroje.
Obdobným problémem je i to, co může být vnímáno jako pozitivní vlastnost kaodaismu, a tím je jeho inkluzivita. Tím, že kaodaismus vítá vlastně úplně každého bez rozdílu, může být jistou hrozbou pro ostatní. Skeptici nabývají přesvědčení, že se jedná o způsob, jakým kaodaismus dovést k dominanci a útlaku ostatních.

Kromě skepsí jsou tu i problémy spíše informačního charakteru. Je zde nedostatek textů o kaodaismu v angličině, která nejenže poskytuje porozumění do anglicky mluvících zemí, ale i do celého světa, protože bývá časté zakoupení publikace v angličtině, nenajdeme-li je v naší řeči. A to nemluvě o nedostatku kaodaistických textů ve kterémkoliv dalším jazyce.

Otázka: Jsou zde nějaké obtížnosti, se kterými jste se museli v rámci své víry potýkat?

Jedna z odpovědí respondentky: Lack of English writings on the faith. That’s why Hum, my husband and I have translated the scriptures and written books on Cao Dai.
(Nedostatek anglicky napsaných textů o této víře. Proto jsme já a Hum, můj manžel, přeložili písma a knihy o kaodaismu.)

Vlastní skepse již byla patrná v přechozí kapitole, kde byla zmíněna lehce sporná část. Není tak pochyb, že jisté výhrady vůči kaodaismu existují. Dle výzkumné otázky nacházejí tyto nesrovnalosti spíše externí osoby než přímo vyznavači, což je i celkem logické.

Nyní se blíže podíváme na konkrétní praktikování víry, zvyky a tradice.
Jak již bylo zmíněno výše, každý vyznavač kaodaismu se musí řídít spravedlností, láskou, tolerancí. Úkolem každého je očistit svou duši, pomoci ostatním v téže činnosti a na konci splynout s Bohem. Důležitá je taktéž meditace, rituály a modlitby. Zjednodušeně se praktikování kaodaismu dá rozdělit na dvě hlavní části, a to na část exoterickou a esoterickou.
V exoterické části je člověk povinnen chodit na příslušné místo, kde se provádějí obřady a modlitby. Dle respondentů a literatury ¹⁰⁾¹¹⁾ ideálně čtyřikrát denně v 6:00, 12:00, 18:00 a 0:00. Jelikož tyto hodiny zní poněkud náročně, je možné modlitby provést i z pohodlí domova. Důležitou roli zde hraje lunární kalendář, protože každý první a patnáctý den v lunárním měsíci se provádějí větší obřady. V této části díky respondentům vyšlo najevo, že se zde mohou vyskytovat menší rozdíly ve shromažďování k těmto obřadům mezi středem Vietnamu a provincie Tay Ninh, kde se vyskytuje i velmi důležitá kaodaistická stavba, tzv. Tòa Thánh Tây Ninh, jež je první a zároveň nejdůležitější stavbou kaodaismu ve Vietnamu.
Malá zajímavost přímo od jednoho z respondentů:
Cao Dai’s Holy See is a marvelous architecture in Tay Ninh, Vietnam, constructed from 1936 to 1948. It was built by volunteers, under the guidance of Hộ Pháp Phạm Công Tắc, who received spiritual instructions from the Spiritual Pope Lý Thái Bạch. So, there was no architectural engineering. The Holy See displays architectural styles from many religions, Christianity, Islam, Buddhism, Hinduism. So, already in the 1930s, Cao Dai honored pluralism.
(Kaodaistická „Holy See“ je úžasnou architekturou v Tay Ninh ve Vietnamu, která se stavěla v letech 1936-1948. Byla postavena dobrovolníky pod vedením Hộ Pháp Phạm Công Tắc, který dostal spirituální instrukce od Spirituálního Papeže Lý Thái Bạch. Tím pádem zde nebylo žádné architektonické inženýrství. Budova zobrazuje architektonické styly z mnoha náboženství, křesťanství, islám, buddhismus, hinduismus. Tudíž už ve 30. letech 20. století kaodaismus ctil pluralismus.)

¹²⁾

Kaodaismus taktéž připisuje velkou důlěžitost meditaci. Samotné obřady a modlitby nejsou bez nich kompletní a aby člověk skutečně pochopil podstatu kaodaismu, je třeba harmonizovat i své nitro. Což ale může být v dnešním uspěchaném světě problém, lidé jsou příliš roztěkaní a svému nitru nevěnují dostatečnou pozornost. Všem vyznavačům je taky doporučováno se stravovat vegetariánsky. Ačkoliv to není úplně nutností a rozhodně to není podmínkou pro vyznávání kaodaismu, je na to kladen důraz, jakožto vyjádření lásky ke zvířatům a pomoci k zachování životního prostředí a údajné zdravotní benefity.

Výhodou kaodaismu je určitá volnost, protože jakmile člověk věří, že všechna náboženství pocházejí ze stejného zdroje, tak může Boha uctívat na kterémkoliv místě, a to i přesto, že daná budova není čistě kaodaisticky zaměřená. Jde tak o konkrétní příklad, kdy je synkretismus opravdovou výhodou.

We feel fortunate as a Caodaist, we can relate to all religions and God is everywhere, and we can enter any house of worship, whether a church, a mosque, a synagogue…
(Cítíme se šťastni jako kaodaisti, dokážeme se ztotožnit se všemi náboženstvími a Bůh je všude. Můžeme vstoupit do jakékoli budovy, ať už kostel, mešita, synagoga…)

Důraz na nitro člověka je určitě něčím, co je opravdu zanedbáváno a s jakoukoliv formou meditace se v běžném režimu lidí kolem nás setkáme málokdy. I v rámci víry je esoterická část nepochybně důležitá, jelikož zde jde o nějaký skutečný prožitek, ne-li přímo mystického charakteru. Vykonávat pouze exoterickou část není dostačující pro to, abychom obsáhli celou podstatu kaodaismu. Jde tak o hlubší propojení a jakmile se začlení spiritualismus, meditace, je možné pak k celé věci přistupovat jinak, možná i více s respektem. Z osobní zkušenosti lze říci, že myšlenka duše vyvolává jakýsi strach z neznámého, když je duše něčím, co nejde vidět ani nahmatat. Jakmile se ale člověk s tímto ztotožní, všechny tyto pocity jsou pak potlačeny, ale určitý respekt z nečeho většího než jsme my sami přetrvává. Zjednudušeně řečeno lze potvrdit důležitost esoterického praktikování.

Nahlédnutí do tradic kaodaismu nám pomomohlo mu lépe porozumět i ve spojení i filosofií a spiritualismem, ale taktéž jsme zjistili, co je vyznavač povinnen každodenně dělat a čím by se měl řídit. Účelem bylo i zjistit rozdíly geografického charakteru, přičemž přímo z odpovědí respondentů toto nevyšlo příliš na povrch, ale tušili o menších rozdílech v provincii Tay Ninh, což dále dokládá i literatura. K provincii Tay Ninh se ještě vrátíme.

Ačkoliv je v kaodaismu hojně zastoupen spiritualismus a v některých lidech tento aspekt probouzí mnohé pochybnosti, jsou zde argumenty, které poukazují na paralely s vědou a obecně uznávanými teoriemi. Sami respondenti se v souvislosti s rozpory odkazují na tato provázání s vědou.

Vznik vesmíru, teorie velkého třesku

Tak jako dnes je běžnou teorií, že vesmír na svém počátku byl pouze jednou částicí, která později explodovala a z ní se postupně a pomalu začalo tvořit a expandovat všechno, co dneska známe, tak i v kaodaismu je zmínka o jakémsi „velkém výbuchu“ na počátku existence. S teorií velkého třesku přišel belgický kněz Georges Lemaître, který tuto svou teorii začal formovat v roce 1927, přičemž později zveřejnil publikaci, která se zabývá prvotním atomem a rozpadem jeho nestabilního jádra, které zapříčinilo výbuch a vznik vesmíru.¹³⁾ Ačkoliv se jednalo o katolického kněze, byla i tak teorie velkého třesku později používána jako protináboženský argument. Kaodaismus však tuto teorii plně podporuje, jelikož byla od samotného Boha Cao Dai přijata zpráva o vzniku vesmíru, a to v roce 1936. V této zprávě pak Bůh popisoval vznik vesmíru velmi podobně, jako je to tomu v teorii velkého třesku.

Shrnutí od respondenta:
We therefore see a parallel with Science’s Big Bang theory, whereby a great detonation occurred with enormous heat, which cooled down, and creation of matter ensued, leading to the material visible world.
(Vidíme tudíž paralelu s vědeckou teorií velkého třesku, kde nastalo k velké explozi za ohromného žáru, jenž se později zchladil, následovalo stvoření hmoty, která utvořila hmotný viditelný svět.)

Paralela s biologií

Kaodaismus popisuje, že při vzniku vesmíru taktéž vznikly dvě „světla“, a to pozitivní a negativní. Matka Bohyně ovládá negativní světlo a kombinuje ho s pozitivním světlem, z čehož pak vzniknou dvě entity, potom čtyři, osm a tak dále, z čehož je dále při dalším násobení stvořen celý viditelný vesmír. Tato myšlenka je pak paralelou k biologii, kde při sjednocení mužské a ženské gamety (pohlavní buňky) vznikne buňka, která se později začne dělit na dvě, čtyři, osm, nesčetné množství buňek, které například tvoří člověka. Tak jako u vzniku vesmíru, i tento princip vznikl před kaodaistickou teorií. Dělením buňek se zabýval například Walther Flemming, který jako první do detailu popsal chování chromozomů při mitóze, což je typ buněčného dělení. Tyto principy popsal v roce 1882,¹⁴⁾ tedy 44 let před oficiálním vznikem kaodaismu.

Paralela s meditací

Účelem meditace v rámci kaodaismu je harmonizovat své nitro, dosáhnout spirituální dokonalosti a duševního osvobození. Zároveň tím člověk najde jistý klid, pročistí si hlavu, zmírní negativní emoce. Tyto věci jsou celkem běžně uznávány a existují i další vědecké podklady k tomu, k čemu meditace mimo jiné přispívá.

Zde shrnutí benefitů:
- Možné zlepšení imunity → redukce CRP, zvýšení počtu CD4 T lymfocytů, zvýšení telomerázové aktivity (Zapřičiňuje prodloužení eukaryotických chromozomů, které se za normálních okolností zkracují po každém dělení buněk. Jakmile tyto konce zmizí, buňky se dále nedělí, což je proces stárnutí. Meditace tedy může pomoci proces stárnutí zpomalit.).¹⁵⁾
- Působení na části mozku, které je změřitelné → Části mozku, které pracují s emocemi jako optimismus, nadšení, soucit jsou více aktivní, zatímco části, které zodpovídají za strach, obavy, úzkost, hněv jsou naopak potlačeny.¹⁶⁾
- Účinek na šedou a bílou hmotu v mozku → zpomalování procesu degenerace a poklesu tloušťky šedé a bílé hmoty. Tím se napomáhá dlouhodobě trvající kognitivní funkci mozku.¹⁷⁾¹⁸⁾

Paralela s karmou a kauzalitou

Zde se nejedná o úplně přímou souvislost, nýbrž spíše o ekvivalentní princip, kdy každá příčina má i svůj následek. Jinak řečeno na každou akci následuje reakce. Toto v kaodaismu funguje v rámci karmy, která je důležitá mimo jiné i pro buddhismus, kdy každý náš čin má nějaký následek a záleží na tom, zda naše chování bylo dobré či špatné. Princip akce a reakce můžeme vidět ve fyzice, a to v Newtonových zákonech. Ovšem nejedná se o jedinou oblast, kde se s nějakou formou kauzality můžeme setkat. Dále jsou to různé přírodní vědy nebo třeba logika.

Vědecké poznatky vedou k myšlence stvořitele

Ve vesmíru je silně zastoupen řád. Všechna vesmírná tělesa mají svou pravidelnou dráhu a jsou vesměs stabilní, což můžeme vidět na Zemi. Ačkoliv se naše dráha kolem Slunce vychyluje v průběhu roku, je pokaždé stejná (neberme v potaz mírné vybočení, ke kterému může v průběhu milionů let dojít), pravidelně se zde střídají roční období, všechno živé i neživé má svou funkci, komplexní systém fungování. Ze slov respondentky:

This miraculous development of life cannot happen without an orderly intelligent Supernatural Creator!
(Tento zázračný vývoj života se nemůže dít bez inteligentního a spořádaného Nadpřirozeného Stvořitele!)

Tuto myšlenku respondentka dále dokládá na příkladu Alberta Einsteina, který prohlásil: Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé.¹⁹⁾

Je nepochybně sympatické, že kaodaisti mají spojení s vědou, podporují ji a sami ve své víře podkládají svou filosofii a učení vědeckými paralelami. Kaodaismus se pak může stát pro vědecky založené lidi přívětivějším, krom toho není historicky žádnou anomálií, že by náboženství a věda šly ruku v ruce.

Od respondentů nevyšlo příliš najevo, že by se jeho stoupenci ve věcech víry lišili, jak bylo vidno z odpovědí respondentů. Nedá se ovšem říci, že by zde rozdíly v kaodaismu neutvořily vůbec. Z počátku se zdálo, že kaodaismus je velmi jednotný, protože i samotná důležitá myšlenka kaodaismu je jednota, přičemž zároveň hlásá, že je kaodaismus cílem jak spojit lidstvo dohromady v jeden harmonický celek podporující spravedlnost a lásku. Kombinuje přitom několik náboženství dohromady a oproti ostatním náboženstvím se je snaží sjednotit, zatímco tato náboženství vznikla dle kaodaistů údajně proto, aby naopak lidstvo rozdělila do jednotlivých skupin, kdy každá z nich se mezi sebou hádá, kdo má pravdu a kdo je jediným pravým náboženstvím. I přes všechny tyto myšlenky ale nakonec vyšlo na povrch, že ani kaodaismus se neobešel bez štěpení. Jedna z respondentek sama naznačila, že jedna kaodaistická větev se může v některých věcech lišit:

Here there may be minor differences between the congregations around Tay Ninh and the Center of VN.
(Zde mohou být malé rozdíly v shromažďování okolo Tay Ninh a středem Vietnamu.)

Přesně této myšlence hodně napomohla publikace od Christophera Hartneyho, který se tomuto tématu věnoval a zkoumal vývoj Tay Ninh větve²⁰⁾. Zajímavostí určitě je, že se tak stalo velmi brzy po vzniku kaodaismu a již po dvaceti letech operovala Tay Ninh větev zvlášť. Stalo se tak za prapodivných důvodů, kdy při snaze udělat z kaodaismu instituci jeho zakladatel Ngô Văn Chiêu nebyl napsán v petici ohledně institucionalizování, čímž se rádoby vyhýbal své vůdčí role, přestože byl první, kdo učinil kontakt s Bohem Cao Dai. Zdá se, že je celá věc více zamotaná, protože této vůdčí role se pak ujal někdo jiný, a Ngô Văn Chiêu byl pak exkomunikován na základě zprávy přímo od Boha.

Chiêu, byl jsi dobrým učedníkem, chtěl jsem z tebe udělat vůdce, ale kvůli tvému vzpurnému a hříšnému srdci již nejsi hoden vést moje děti. Musím počkat na někoho, kdo by tomuto hoden byl.

Paradoxně ale lidé patřící k Tay Ninh větvi stále uznávájí Ngô Văn Chiêua, jakožto někoho, kdo byl skoro osvícený, nebo dokonce skutečně dosáhla jeho duše osvícení. Zároveň ale nezapomínají, že neuposlechnul a šel proti Bohovi. Setkáváme se zde s něčím, co lehce připomíná oxymorón.
Tay Ninh větev se tedy vyvíjela nezávisle na ostatních větvích kaodaismu a Ngô Văn Chiêu a jeho stoupenci se oddělili a vytvořili vlastní větev, která měla původně být pouze pro spirituální elitu, a ne pro masy lidí. Zároveň později vznikl odpor k Tay Ninh větvi, protože zatímco ostatní větve kaodaismu dávaly vělký důraz na komunikaci s vyššími bytostmi, dušemi, Tay Ninh kaodaismus se dal spíše na pragmatismus, ačkoliv pořád o sobě tvrdí, že je založen na komunikaci s nadpřirozenem. Zároveň ostatním kaodaistům vadilo, že kaodaistická rada Tay Ninh větve byla oficiálně uznána vládou, přičemž je interference vládou a ztráta nezávislosti považována za něco, co jde proti principům a tradicím kaodaismu.

Christopher Hartney není jediným autorem, který se o této skutečnosti zmiňuje. Jeho práce je z porovnávaných prací sice asi ta nejdetailnější, ale dále bylo rozdělení Tay Ninh větve zmíněno i na stránkách vietnamského vládního výboru pro náboženské záležitosti.²¹⁾

Je vcelku zajímavé vidět, že kvůli de facto politickým důvodům vznikl odpor k Tay Ninh větvi, která šla údajně proti zasádám kaodaismu a ostatní větve toto rozhořčilo natolik, že došlo ke štěpení kaodaismu. Různé kaodaistické větve tedy existují, ačkoliv Tay Ninh je stále početnou větví i přes své údajné porušení tradic.

Podíváme se znovu na cíle výzkumu a shrneme si, co se nám podařilo zjistit.

Odpověď na otázku synkretismu a souladu mnoha náboženských prvků byla nalezena především ve filosofii kaodaismu, kde se setkáváme s myšlenkou, že všechno pochází ze stejného zdroje. Naše duše od Boha otce, naše těla od matky Bohyně. Všechna náboženství ze stejného Božského zdroje. Soulad tedy v kontextu kaodaismu funguje, protože jedním z cílů kaodaismu je spojit všechny víry, resp. dovést je ke spolupráci, vzájemné toleranci a lásce. Rozhodně tím není myšleno, aby se všechna náboženství sloučila pouze v jedno. Proto kaodaismus svým způsobem dokazuje, že něco takového možné je, protože sám kombinuje především buddhismus, taoismus a konfucianismus, ale nevynechává ani islám a křesťanství, odkud si bere inspiraci hlavně z katolicismu a jeho hierarchického uspořádání (tři úrovně svěcení). Synkretismus zároveň pomáhá kaodaistům k pocitu jisté volnosti, jelikož mohou ctít Boha kdekoliv a jakkoliv. Nezáleží tedy na tom, zda jdou navštívit mešitu, nebo kostel. Ve finále jsou stejně všechna náboženství jeden tentýž zdroj.

V rámci tématu tradic má kaodaismus část exoterickou a esoterickou, přičemž ke správnému pochopení víry a jejích cílů je nutno praktikovat obě části. V exoterické části se chodí na obřady a provádějí se modlitby, zatímco v esoterické části se člověk zaměřuje hlavně sám na sebe a svůj duchovní rozvoj za pomocí meditace. Kaodaisti se snaží držet se principu lásky, spravedlnosti a tolerance. Je taktéž doporučováno se stravovat vegetariánsky.

Kaodaismus se v oblasti historie lidstva a počátku existence do jisté míry odvolává na vědu, resp. že jejich teorie vzniku vesmíru je dosti podobná všeobecně uznáváné teorii velkého třesku. Vesmír dle kaodaismu taktéž vzniknul za velkého výbuchu, který známe z teorie velkého třesku. Pak zde máme koncept negativní a pozitivní energie, což je nápadně podobné jin a jangu. Každý z nás má duši a fyzickou schránku. Bůh otec ovládá pozitivní energii, zatímco matka Bohyně negativní. Naše duše pocházejí z negativní části energie od matky Bohyně, která mimo jiné utváří celý viditelný vesmír, tedy to, co je hmatatelné, nebo minimálně viditelné. Pozitivní energie pak zodpovídá za všechno, co tak snadno vidět není, a to jsou naše duševní stránky. Nejsou tím jenom lidé, ale souhrnně duše všeho živého.

Co se týče vztahu k filosofii a spiritualismu, kaodaismus si v mnohých věcech bere hodně z již zmíněného buddhismu a taoismu, odkud přebírá některé myšlenky a sám je pak lehce upravuje dle svých představ. Vztah k spiritualismu je nepochybně velký, vezmeme-li v potaz, že samotné náboženství vzniklo pomocí obdržení zpráv od vyšších bytostí, v tomto konkrétním případě přímo od Boha. Další takové komunikace jsou v kaodaismu poměrně běžné a obecně dává na spiritualimus velký důraz. I nejdůležitější stavba kaodaismu ve vietnamské provincii Tay Ninh byla postavena na základě spirituálních pokynů. Je to taky ale důvod k pochybnostem z okolí. Skeptici zpochybňují některé spirituální aspekty kaodaismu, včetně třeba samotné prvotní zprávy od Boha. Což vlastně souvisí hned s další otázkou výzkumu, a to zda existuje v rámci kaodaistické filosofie a spiritualismu něco, co by vyznavači a ostatní lidé zpochybňovali. Vyšlo najevo, že sami vyznavači se synkretismem problém nemají a podkládají to argumenty, které by měly naše pochybnosti vyvrátit. Stejný zdroj všech náboženství. Ctění Boha kdekoliv. Jestliže vznikají nějaké rozpory, pocházejí od externích lidí. I v rámci tohoto výzkumu byly nalezeny menší nesrovnalosti, které se týkaly hlavně některých myšlenek ohledně vztahu k ostatním náboženstvím. Tedy jestliže všechna náboženství učí lásku a spravedlnost, proč jsou mezi nimi teď nebo historicky rozepře? Zároveň ale kaodaismus do jisté míry uznává rozdělenost, případně nesnášenlivost mezi náboženskými skupinami a poskytuje sebe jako řešení. Je úkazem lásky a spravedlnosti rozdělenost a nesnášenlivost? Rozhodně by tato otázka mohla být předmětem dalšího zkoumání.

Důležitým aspektem výzkumu bylo pátrání po rozdílech geografického charakteru. Je více než možné, že v průběhu let vznikly i další větve kaodaismu, akorát možná o nich nevzniklo tolik textů, a nejsou tudíž tolik vidět. I pro nejrozšířenější formu kaodaismu, se kterou bylo možné se setkat i pomocí respondentů, nejsou texty příliš početné a sami respondenti zmiňují jejich nedostatek, a to hlavně v cizích jazycích (tzn. v jiných jazycích než vietnamština). Díky rozptýlení kaodaismu po světě je více než pravděpodobné, že s postupem času přijme něco z místní kultury a v každé zemi tak bude mít lehce jinou formu. Sám respondent z Taiwanu tuto myšlenku taky podporuje:

The Cao Đài in diaspora may vary from place to place, due to different local cultural influences. Fundamentally, the rituals or festivals in Cao Đài are held similarly. There may be some slight changes or varieties, mostly because of their different living habits or working requirements.
(Kaodaismus se v rámci diaspory může lišit dle místa, kvůli rozdílným lokálním kulturním vlivům. Ve své podstatě jsou rituály nebo slavnosti pořádány podobně. Můžou se zde vyskytovat nějaké drobné změny nebo různosti, a to především z důvodu rozdílných životních zvyků nebo pracovních požadavků.)

Od respondentů samotných tyto různosti příliš patrné nebyly, a to pravděpodobně proto, že ačkoliv jsou z různých míst po světě, všichni jsou vietnamského původu. Jesliže jsou kaodaisty od narození díky svým předkům, kteří ale žili ve Vietnamu, tak dává smysl, že všichni tito lidé měli dosti podobné prostředí a tím pádem čerpali ze stejných nebo minimálně podobných větví kaodaismu. Očividnou výjimkou je pak Tay Ninh větev, ale tam se nepodařilo získat žádné respondenty, a to ani přes kontakty respondentů, kteří se na výzkumu podíleli. Je ale zřejmé, že pokud bychom chtěli zkoumat rozdíly ve větší škále a do hloubky, je jednoznačně dobrou cestou se vydat směrem k Tay Ninh větvi, která skutečně vznikala za rozdílných podmínek, byť ve stejné zemi jako zbytek kaodaistických směrů. Respondenti taktéž doporučovali, že nejlepší metodou pro sběr takovýchto informací je cestování. Povinnou zastávkou je Vietnam, kde je středisko kaodaismu největší a zároveň je perfektní lokací pro geografické rozdíly, jelikož zde máme Tay Ninh větev a pak ty větve, které se dostaly do světa a je možné je sledovat ve Spojených státech amerických, Austrálii, Francii, Belgii a v dalším zemích včetně třeba Taiwanu.

Shrnutí a pokračování

Výzkum určitě úspěšný byl, jelikož bylo cílem zjistit, jak funguje soulad mnohých náboženských prvků a jak konkrétně toto respondenti využívají. Zároveň byl zde důraz na zjištění geografických rozdílů a ukázalo se, že ačkoliv je kaodaismus obecně velmi jednotný, hned na jeho začátku se vyskytly menší rozepře a odtrhly se od sebe dvě velké větve. Sami respondenti tuší o jejich možné rozdílnosti, ale pokud by měli podat přesně v čem se tato větev liší, pak si nejsou úplně jisti, což dokazuje jakousi oddělenost. Za dalším zkoumáním by bylo dobré se blíže podívat na misijní činnost, která je cílem k tomu k víře dostat i lidi ne vietnamského původu, což je přesně to, s čím se tento výzkum potýkal (respondenti témeř výhradně vietnamského původu). Jakmile k této víře přistoupí lidé jiného původu, přispěje to k větší rozmanitosti kultur a tím i vlivů na kaodaismus. Je tedy třeba jít více do hloubky a pátrat po lokálních střediscích a tam dále zkoumat vlivy na náboženství.

Tato práce bude do budoucna rozšířena o některé další aspekty včetně již zmíněné misijní činnosti ve spolupráci s předchozími respondenty a s pomocí katedry geografie univerzity v Missouri. Výzkum byl taktéž konzultován s Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy a s Husitskou teologickou fakultou Univerzity Karlovy.

ALAM, Mohammad Jahangir. Cao Dai Understanding of GOD. The Cao Dai religion, 2022. Dostupné také z: https://caodai.com.vn/en/news-detail/cao-dai-understanding-of-god-by-dr-mohammad-jahangir-alam.html.
BLACK, David S. a SLAVICH, George M. Mindfulness meditation and the immune system: a systematic review of randomized controlled trials. Annals of the New York Academy of Sciences, 2016, 1373.1:13-24. ISSN 0077-8923. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/nyas.12998.
BLACK, David S.; KURTH, Florian; LUDERS, Eileen a WU, Brian. Brain Gray Matter Changes Associated with Mindfulness Meditation in Older Adults: An Exploratory Pilot Study using Voxelbased Morphometry. Neuro - Open Journal, 2014, 1.1:23-26. ISSN 23771607. Dostupné z: https://doi.org/10.17140/NOJ-1-106.
BLAGOV, S. Caodaism: Vietnamese Traditionalism and Its Leap Into Modernity. Nova Publishers, 2001. ISBN 9781590331507.
BLAGOV, Sergei. Caodaism and Spiritism. The Cao Dai religion, 2012. Dostupné také z: https://caodai.com.vn/en/news-detail/caodaism-and-spiritism.html.
BUI, H.D.; HUM, B.D. a BECK, Ngasha. Cao Dai: Faith of Unity. Emerald Wave, 2000. ISBN 978-0942531114.
Caodaism In a Nutshell. Online. Caodaism In a Nutshell, 2015. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20181226054955/http://www.daotam.info/cdinans.htm.
Cao Dai. Online. Cao Dai, 2024. Dostupné z: https://www.caodai.org/.
Cao Dai Religion | History, beliefs, rituals. Online. Study, 2023. Dostupné z: https://study.com/academy/lesson/caodaism-beliefs-rituals.html.
EINSTEIN, Albert. Religion and Science. New York Times Magazine, 1930.
FLEMMING, Walther. Zellsubstanz, Kern und Zelltheilung. Leipzig: F.C.W. Vogel, 1882. Dostupné z: https://doi.org/10.5962/bhl.title.168645.
GOBRON, Gabriel. History and Philosophy of Caodaism. Wildside Press, 1950. ISBN 9781434462848.
HARTNEY, Christopher. Spiritism and Charisma. Journal for the Academic Study of Religion, 2008, 20.3:334-356. ISSN 2047-7058. Dostupné z: https://doi.org/10.1558/arsr.v20i3.334.
HOSKINS, Janet. Gazing at the Left Eye of God : Esoteric and Exoteric Visions in the Expansion of Caodaism. University of Southern California, 2006.
HOSKINS, Janet. “God’s Chosen People”: Race, Religion and Anti-Colonial Struggle in French Indochina. University of Southern California, 2008.
HOSKINS, Janet Alison. The Divine Eye and the Diaspora: Vietnamese Syncretism Becomes Transpacific Caodaism. University of Hawai’i Press, 2015. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/j.ctt13x1jg0.
HÖLZEL, Britta K.; CARMODY, James; VANGEL, Mark; CONGLETON, Christina; YERRAMSETTI, Sita M. et al. Mindfulness practice leads to increases in regional brain gray matter density. Psychiatry Research: Neuroimaging, 2011, 191.1:36-43. ISSN 09254927. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.pscychresns.2010.08.006.
HUM, B.D. Where do humans go after death? 2008.
JACOBS, Tonya L.; EPEL, Elissa S.; LIN, Jue; BLACKBURN, Elizabeth H.; WOLKOWITZ, Owen M. et al. Intensive meditation training, immune cell telomerase activity, and psychological mediators. Psychoneuroendocrinology, 2011, 36.5:664-681. ISSN 03064530. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.psyneuen.2010.09.010.
JAMMES, Jérémy. Divination and Politics in Southern Vietnam: Roots of Caodaism. Social Compass, 2010, 57.3:357-371. ISSN 0037-7686. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0037768610375520.
JAMMES, Jérémy. Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations. Interdisciplinary Journal for Religion and Transformation in Contemporary Society, 2023, 9.1:93-112. ISSN 2365-3140. Dostupné z: https://doi.org/10.30965/23642807-bja10065.
KHAI H, Le Quang MINH, Le Anh MINH. Tam Giao Viet Nam : Tien de Tu Tuong, Mo Dao Cao Dai = the Three Teachings of Vietnam as an Ideological Precondition for the Foundation of Caodaism. Nha xuat ban Tam Giao Dong Nguyen, 2010. Dostupné z: https://archive.org/details/tamgiaovietnamti0000khai
LEMAÎTRE, Georges. L'Hypothèse de l'atome primitif. Essai de kosmogonie. Neuchâtel, Editions du Griffon, and Brussels, Editions Hermès, 1946
NINH, Thien-Huong T. a NINH, Thien-Huong T. The Caodai Mother Goddess in Diasporic Disjunctures. In: Race, Gender, and Religion in the Vietnamese Diaspora. Cham: Springer International Publishing, 2017, 141-176. ISBN 978-3-319-57167-6. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-319-57168-3_4.
The Cao Dai religion. Online. The Cao Dai religion, 2015. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20160816145641/http://religion.vn/Plus.aspx/en/News/71/0/1010076/0/4946/The_Cao_Dai_religion.
The Sacerdotal Council of Caodaism. Online. The Sacerdotal Council of Caodaism, 2023. Dostupné z: https://caodai.com.vn/en/.
Wars of Religion. Online. Le Poulet Gauche, 2004. Dostupné z: http://www.lepg.org/wars.htm.

Vzhledem k tomu, že kaodaismus není nikterak početné náboženství, je zde i poměrně málo zdrojů, ze kterých čerpat informace oproti jiným náboženstvím. A k tomuto objevování kaodaismu má samozřejmě částečně přispět i tato práce. Tato část bude průběžně upravována s novými informacemi a rozhovory s respondenty, tudíž zatím slouží jen jako koncept, který bude s postupem času rozšiřován a zkrášlován do své finální podoby.

Vyznavatelé kaodaismu byli zatím zkontaktováni na dvou různých místech, a to ve Vietnamu a v Severní Americe. Na jejich odpovědi se stále čeká. U jednoho z webů se bohužel vyskytl problém s kontaktováním, jelikož pro odeslání zprávy je nutné zadat bezpečnostní kód a přestože je zadáván zcela správně, stránka ho nechce akceptovat. Pravděpodobně se tak jedná o chybu na straně provozovatele. Proces byl zopakován o několik dní později, v případě kdyby se jednalo o nějakou malou backendovou chybku, ale výsledek byl stejný.

Dále byla poslána zpráva na další weby, tentokrát úspěšně. Na odpovědi se čeká.

Kaodaismus má tři hlavní oblasti, kde se jeho vyznavači nacházejí. První z nich je Vietnam, kde toto náboženství i vzniklo. Dále Spojené státy americké, kde v LA sídlí nezisková organizace zabývající se učením o kaodaismu ve své zemi. Třetí zemí je pak Francie, kde jsou kaodaisti taktéž relativně početní. Na jednom z webů se chlubí i tím, že jsou kaodaistické texty přeloženy i do Ruštiny.

Nynější respondenti jsou ze Spojených států amerických a Vietnamu. Samotné odpovědi na otázky ještě probíhají a budou postupně zpracovávány. Momentálně jsem ve spojení i s univerzitou v Missouri, kde jsem dostala kontakt na profesora, který nejenže se kaodaismem zabývá již přes 20 let, ale zároveň působí na katedře geografie na již zmíněné univerzitě v Missouri. Samotní respondenti jsou velmi vstřícní a jsou ochotni pomoct. Pokud by tento výzkum byl úspěšný, hodlám ho do budoucna rozšířit a použít ho do svých budoucích prací a spolupracovat na něm s Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy, pokud bude mít univerzita o spolupráci na výzkumu zájem. 

Počet shlédnutí: 153