1. Úvod: Lidská mysl odjakživa toužila po ideálním společenském řádu – světě bez nedostatků, nespravedlnosti a utrpení. Tato neutuchající touha zrodila mnohé utopické vize, které představují dokonalé uspořádání ve všech oblastech lidského soužití. Tyto teoretické koncepty sice nikdy nenalezly realizaci v praxi, přesto jsou cenným zdrojem inspirace a pobídkou k hledání lepších způsobů organizace společnosti. Tato seminární práce se zaměřuje na přední utopické modely uspořádání společnosti od starověku až po moderní dobu. Budou představeny jejich základní myšlenky, principy fungování a cíle, které sledují. Rovněž bude pojednáno o kontroverzích a kritice, jež tyto utopické vize často provázejí.
2. Co je to utopie? Nejprve je nutné definovat pojem „utopie“. Utopie je ideální představa o společnosti, ve které panuje dokonalost, spravedlnost a harmonie. Tato představa může být buď pouhým literárním dílem, jako je tomu v případě knihy „Utopia“ od Thomase Morea, nebo reálnou snahou o transformaci společnosti podle určitých ideálů.
3. Starověká utopie: Starověké utopické vize představují jedny z prvních pokusů o konceptualizaci ideální společnosti. Klíčovou postavou v této oblasti byl řecký filozof Platón a jeho dílo Ústava (Politeia). Platonova vize ideálního státu popisuje hierarchicky uspořádanou společnost složenou ze tří stavů: a) Vládci na vrcholu stojí vládnoucí vrstva filozofů, kteří jsou vybíráni na základě svých intelektuálních schopností a mravních kvalit vládnoucí vrstva projde rozsáhlým vzděláním a výcvikem jejich rolí je udržovat řád a spravedlnost b) Strážci Druhou vrstvu tvoří strážci (vojáci a úředníci) Jsou cvičeni ve vojenských a řídících dovednostech Jejich rolí je chránit stát před vnějšími i vnitřními hrozbami a pomáhají vládcům udržovat pořádek c) Výrobci Nejnižší vrstvou jsou řemeslníci a rolníci Zajišťují materiální potřeby obce Věnují se manuální práci a výrobě nezbytných statků Vrstvy jsou od sebe přísně odděleny a mají jasně definované role. Cílem je zajistit harmonii a stabilitu státu fungujícího a principu obecného dobra. K tomu má napomoci i opatření jako společenské vlastnictví, zrušení soukromého majetku pro vyšší vrstvy nebo kolektivní výchova dětí. Platón prosazuje ideál filozofického vzdělávání jako cesty k ctnostnému životu a naplnění lidské přirozenosti. Předpokládá však odstranění rodin, omezení svobod a naprostou poslušnost nižších vrstev. Pojetí spravedlnosti je založeno na vyvážené struktuře, kde každý vykonává svou přirozenou roli, aniž by zasahoval do jiných sfér. Platón sám ale uvádí, že jeho ideální model má sloužit spíše jako vzor, ke kterému by se měly reálné státy přiblížit. Přestože Platónův návrh řešení společenských otázek byl převratný pro svou dobu, dnes je vnímám jako kontroverzní a těžko realizovatelný kvůli přílišnému racionalismu, hierarchii a omezování individuálních svobod. I tak představuje významný myšlenkový počin a inspiroval další utopické koncepce.
4. Renesanční období: V období renesance vznikla výzkumná práce Utopie (v roce 1516) od anglického myslitele Thomase Mora. Ta dala název celému žánru a utopickému směru myšlení. More v ní přes imaginárního cestovatele Raffaela Hythlodaiose představuje svou vizi ideálního ostrovního společenství Utopie (řecky „žádné místo“). Tato fiktivní země je vzorově spravovaná na principech rozumu, svobody a spravedlnosti. Soukromý majetek je zrušen, panovníka volí lidé a vláda dbá na všeobecné blaho obyvatel. Pracovní doba je omezena na 6 hodin denně, zbytek je věnován vzdělávání, diskusím a odpočinku. Společné jídelny, volná láska i zrušení peněz jsou dalšími utopickými prvky. Značná pozornost je věnována rozumnému řízení záležitostí k obecnému prospěchu, např. důmyslný zemědělský systém a férovému rozdělování statků. More také zavedl instituce a zákony prosazující mírové soužití jako náboženskou toleranci nebo odmítání soukromého vlastnictví. Jeho utopie je racionálně ekonomicky i politicky uspořádaná jako protiváha tehdejší neuspokojivé realitě. More svým dílem podněcoval rozvoj utopického myšlení a diskusi o možnostech změn ke spravedlivější a šťastnější společnosti na ostrově izolovaném od zkažených vlivů. Jeho vize je vnímána jako jeden z prvních moderních sociálních projevů.
5. Moderní socialistické utopie: Novověké komunistické či raně socialistické utopie představují v 18. a 19. století významný proud kritizující nedostatky kapitalistického řádu a nabízejí alternativní vize spravedlivější společnosti založené na kolektivním vlastnictví. Mezi jejich hlavní představitele patří: 5.1. Gracchus Babeuf (1760 – 1797) Francouzský revoluční novinář Prosazoval myšlenku „společenství všech statků“ V roce 1976 založil Spiknutí rovných, toto spiknutí byl neúspěšný pokus o zavedení komunistického systému ve Francii, hlavním cílem bylo vytvoření beztřídní společnosti zemědělců a městského proletariátu 5.2. Henri de Saint-Simon (1760 – 1825) Byl ovlivněn myšlenkami osvícenství a průmyslovou revolucí Navrhoval „nový průmyslový řád“ a vládu průmyslníků, vědců a inženýrů Soukromé vlastnictví rušit nechce, ale bylo by řízené státem podle zásady „každému podle jeho schopností“ Na konci svého života pracoval na díle Nové křesťanství, ve kterém se píše, že všechny společenské instituce mají usilovat o fyzické a mravní zlepšení třídy nejpočetnější a nejchudší 5.3. Robert Owen (1771 - 1858) Britský sociální reformátor a průmyslník Na svých statcích uskutečnil první pokusy o vytvoření samosprávných komunitních osad založených na kolektivním vlastnictví a vzdělávání Tento model „paralelní obce“ měl být základem budoucí společnosti spolupráce místo konkurence Své filozofické postoje publikoval v článcích, spisech, projevech ať už ve svém časopisu „The Crisis“, nebo v rozsáhlých knižních dílech Mezi jeho nejznámější díla patří „O novém pohledu na společnost nebo eseje“ (z roku 1813), „Výklad zásad a plánů na vybudování svépomocných osad v tuzemsku“ (z roku 1841), „Kniha o novém mravném světě“ (z roku 1842) 5.4. Francois Marie Charles Fourier (1772 - 1837) Doporučoval zakládat jakási družstva (falangy – základní jednotka utopické společnosti, obec se skládá z 1620 lidí), kde by lidé společně pracovali a výsledky práce by se dělily v kolektivu Stanovil tři principy sociální harmonie: hojnost existenčních prostředků a surovin, spravedlivé a garantované rozdělení sociálního minima, industriální přitažlivost výrobních funkcí V roce 1808 vydal své nejvýznamnější dílo „Teorie čtyř pohybů“ – za základní princip světa v něm prohlásil pohyb, ten se dělí na materiální, organicky, animální a sociální, všechny vzájemně spolu souvisejí a musejí být v souladu Novověcí utopisté svými koncepty reagovali na sociální důsledky industrializace a kapitalismu. Ačkoli jejich myšlenky byly převážně abstraktní, staly se základem pro pozdější vznik marxismu a socialistického hnutí.
6. Moderní utopie a dystopie: Moderní utopie a dystopie jsou literární žánry, které často kritickým způsobem zrcadlí současnou společnost a směřování lidstva. Zatímco utopie představuje vize ideální společnosti, dystopie varují před možnými negativními důsledky některých trendů a vývojem. 6.1. Moderní utopie: Ostrov od Aldouse Huxleho (z roku 1962) = shrnuje Huxleho poválečné myšlenky, které zpracovával ve svých předešlých dílech; hlavními myšlenkami jsou odpovědi na přelidnění, ekologické výzvy a modernitu, porozumění demokracii, mysticismu anebo entheogenu; v románu se snaží najít alternativní cestu z materiálního a konzumního světa Walden Two od Burrhuse Frederica Skinnera (z roku 1948) = komunita využívající psychologické poznatky o podmiňování k vytvoření „racionální utopie“ Ecotopia od Ernesta Callenbacha (z roku 1975) = Společnost, která je popsána v knize je jednou z prvních ekologických utopií a měla významný vliv na kontrakulturu a hnutí zelených v 70. a pozdějších letech 6.2. Moderní dystopie: Zpěv revoluční písně (z roku 1962) a 1984 (z roku 1949) od Georga Orwella = v obou těchto dílech jsou totalitní režimy, které dohlížejí na každý aspekt života občanů Příběh služebnice (z roku 1985) od Margaret Atwoodové = teokratická dystopie se znárodněním žen za účelem zajištění porodnosti Konec civilizace aneb Překrásný nový svět (z roku 1931) od Aldouse Huxleyho = stále šťastná, ale znuděná společnost díky genetickému inženýrství a drogám Blade Runner (film z roku 1982) = futuristická vize přelidněného, znečištěného světa s vyrobenými roboty replikanty Tyto literární vize často satiricky nebo metaforicky kritizují lidskou chamtivost, totalitarismus, znečištění, úpadek morálky či jiné hrozby. Mohou také sloužit jako varování před možnými negativními dopady technologického pokroku, sociálních změn nebo nadměrné kontroly státu nad občany.
7. Kritika utopických modelů: Přestože utopické vize mají dobré úmysly, jsou často kritizovány jako nereálné a nerealizovatelné. Hlavní námitky se týkají například jejich přílišného idealismu a racionalismu, který neodpovídá lidské povaze. Dále potlačování individuality a svobod ve jménu údajného všeobecného dobra nebo nemožnost vyřešit komplexní sociální problémy jednoduchými modely. Zásadní je také otázka způsobu implementace utopických principů. Mnozí se obávají, že by to ve skutečnosti vyžadovalo totalitní praktiky a násilí. Z dystopií pak vyplývá varování před zneužitím utopických idejí k vytvoření děsivých společenských systémů.
8. Závěr: I když realizace utopických modelů v praxi zůstává nereálnou představou, jejich význam je nesporný. Tyto modely, ačkoli mohou být často považovány za nadějné ale neuskutečnitelné představy, přinášejí do společnosti svěží perspektivy a nové myšlenky. Svévolná odvaha vytvářet obrazy ideálních společností nám poskytuje prostor k reflexi nad tím, jak by mohl vypadat lepší svět. To je hlavně důležité v době, kdy se svět potýká s mnoha výzvami, jako jsou sociální, ekonomické a environmentální problémy. Díky svému idealismu a vizionářskému přístupu utopické modely slouží jako zdroj inspirace. Inspirují nás k hledání cest ke zlepšení lidské společnosti a vyzývají nás, abychom si kladli otázky typu „Proč ne?“ a „Co kdyby?“. Jsou hnací silou pro vývoj nových myšlenek a inovací, které mohou najít uplatnění v reálném světě. Nakonec je však nutné mít na paměti, že veškeré společenské vize by měly zohledňovat lidskou přirozenost a různorodost. Realizace utopických modelů by neměla ignorovat složitost lidské povahy a rozmanitost společnosti. Při hledání cest ke zlepšení je důležité brát v úvahu potřeby a zájmy všech lidí, aby byla dosažena skutečná harmonie a rovnováha. 9. Zdroje Sociologická encyklopedie. Online. 2020. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Utopie. [cit. 2024-04-18]. Starověké základy utopiky a filosofický utopismus ve vybraných spisech. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2019. Studijní svět. Online. 2020. Dostupné z: https://studijni-svet.cz/platon/. [cit. 2024-04-18]. Databáze knih. Online. 2020. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/ustava-70120. [cit. 2024-04-18]. Víra.cz. Online. 2023. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/aktuality/tomas-more. [cit. 2024-04-18]. Gracchus Babeuf a spiknutí rovných. Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2022. Utopický socialismus: Fourier, Owen a Saint-Simon - srovnání. Bakalářská práce. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. Poselství a vzájemný vztah sociálních myšlenek Bernarda Bolzana a Charlese Fouriera. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, 2021. Aspekty modernismu a postmodernismu v díle Aldouse Huxleyho. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006. Historie vzniku behaviorismu a jeho postavení v současném výzkumu lidské mysli. Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2019. Archetypal.cz. Online. 2020. Dostupné z: https://archetypal.cz/portfolio/ecotopia-ernest-callenbach/. [cit. 2024-04-18]. George Orwell a jeho antiutopická vize. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Motiv feminismu v Příběhu služebnice od Margaret Atwood(ové) / Něžnost hada. Bakalářská práce. Praha: VYSOKÁ ŠKOLA KREATIVNÍ KOMUNIKACE, 2020. IMDb. Online. 2018. Dostupné z: https://www.imdb.com/title/tt0083658/. [cit. 2024-04-18].
Počet shlédnutí: 58