Mezi jednotlivými národy dochází ke sdílení, předávání si určitá přesvědčení, normy, hodnoty, ustálené vzorce chování a to z generace na generaci. To vše determinuje cítění, myšlení a chování příslušníků. Lidé pracující v organizacích příslušníky určitého národa/určitých národů ovlivňují kulturní charakteristiky národů chováním manažerů a charakteristikami organizací. Aby byly zjištěny kulturní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, musíme identifikovat příslušné obsahové dimenze národní kultury. Aby lidé komunikaci porozuměli a zvládli jí, musí vliv určité kultury/určitých kultur pochopit. Kultura ovlivňuje naše jednání jako členů skupin a také i význam, který přikládáme skupině v porovnání s jednotlivcem. Věnujeme-li pozornost kultuře, pomáhá nám odlišit to, co je platné pro všechny lidi (co je univerzální) od toho, co je platné pro lidi pouze z jedné kultury (co je relativní). ¹⁾

Jaký je systém a vztahy ve školství v Dánsku?

V následujících kapitolách se budeme snažit teoreticky nastínit vztahy a systém školství v Dánsku. Popisovat to budeme pomocí dimenzí definovaných Hofstedem.

Podle výzkumu publikovaného na The University of Chicago presss od Janmaata a Monsové, který zkoumal vzdělávací systémy ve světě, se výuka na Dánských středních školách společně s výukou ve skandinávských zemích, řadí do kategorie „individuální integrace“. Tento způsob se vyznačuje zejména následujícími faktory:

• Automatické podporování studentů

• Skoro žádná nebo žádná pravidla výuky

• Individuální lekce, které nepřipadají pouze nejslabším studentům, ale všem

• Malé procento nedokončení školy ²⁾

Uvidíme, že definice tohoto systému se bude shodovat s popisem od Hofsteda.

Vzdálenost moci Stupeň vzdálenosti moci v jednotlivých zemích nám určuje to, jak jednotlivé národnosti chápou a aplikují rovnost rozdělení moci ve společnosti. Vedoucí pracovník (v našem případě učitel), bude v zemích s velkou vzdáleností moci vykazovat autoritářské praktiky. Se zaměstnanci nebude komunikovat a probírat problémy a možnosti řešení a zaměstnanci budou pouze plnit rozkazy. V zemích s malou vzdáleností moci bude naopak převládat demokratický styl vedení lidí. Dánsko se v této dimenzi umístilo 72. ze 74 testovaných zemí, což odpovídá extrémně malé vzdálenosti moci. Jak se nízká vzdálenost projeví ve škole? Obecně bude snaha o odstranění nerovností mezi lidmi, studenty atd. Děti budou v Dánsku pravděpodobně už od mala vychovávány, jako by byly více méně rovni dospělým. Dítěti bude dovolováno zkoušet si vlastní metody a nebude muset striktně poslouchat rodiče. Budou vedeni k samostatnosti a nezávislému myšlení. Tyto vlastnosti budou ve škole nadále rozvíjeny. Vztah učitele a žáka bude neformální, nebude požadováno vyjadřování žádné zvláštní úcty a respektu ke staršímu a zkušenějšímu učiteli. Tělesné tresty budou u této národnosti nemyslitelné. Pokud je nějaký problém s chováním žáka, není výjimkou, že se rodič postaví na stranu dítěte. Vzhledem k tomu, že učitel bude brát studenta za sobě rovného, budou oblíbení spíše mladší učitelé, kteří mají ke studentům blíže. Student se nebude muset bát zeptat, sdělit učiteli vlastní názor, nesouhlasit s ním a diskutovat. Žák bude pracovat samostatně a na základě vlastního úsudku. Od studenta bude požadována vlastní iniciativa a učitel bude žáka pouze usměrňovat. Učitel bude předávat studentům spíše obecně uznaná fakta, než svoje zkušenosti. Úspěch a kvalita vzdělání bude tedy záležet spíše na snaze studenta než na kvalitě učitele a na tom, jak dobře bude fungovat komunikace mezi nimi. Dá se také očekávat, že vzdálenost moci bude dále klesat se zvyšujícím se stupněm vzdělávání. Dánové by také měli podle této teorie investovat v poměru více do středního vzdělávání než vysokoškolského. Handicapové a méně talentované děti budou potřebovat samozřejmě více péče a kontroly, proto se v systému jejich vzdělávání objeví také spíše prvky vyšší vzdálenosti moci. ³⁾

Individualismus x kolektivismus Podle Hofsteda se kultury liší dále v tom, jak jedinec vnímá sám sebe v rámci kolektivu a společnosti. Jedinec v extrémně kolektivistickém národě se bude silně identifikovat s jeho skupinou. Ať už skupina tvoří rodinu nebo např. národnost, vždycky bude zájmy skupiny upřednostňovat nad své vlastní. Jeho chování bude reprezentovat chování celé rodiny a při zahanbení jednoho člena skupiny je zahanbena skupina celá. Dánové se opět pohybují v extrému (10. místo ze 74) této dimenze a budou mít sklony spíše individualistické. Děti budou již od mala vedeni k samostatnosti a nezávislosti na skupině. Budou vybízeni k tomu, aby se již od mala učili postarat se sami o sebe i finančně se zabezpečit. Jedinci se mají soustředit na své vlastní životní poslání a nemusí se tolik snažit plnit přání členů své skupiny. Ve škole se to bude projevovat tak, že pro studenta bude důležitá volnost. Pokud by nemohl práci dělat vlastním způsobem, bude se cítit svázaný. Pracovní i školní výzvy si bude užívat a snažit se překonávat překážky. Velký význam pro něj bude znamenat osobní volno a čas strávený podle sebe. Vzhledem k tomu, že blízké vztahy pro ně nebudou samozřejmostí, budou vynakládat snahu o udržení lidských vztahů a známostí. Vzhledem k tomu, že u nich bude samozřejmé projevovat vlastní názory, důležité aspekty lidské interakce pro ně budou vzájemná snášenlivost, solidarita a respekt. Naopak nebudou uznávat potřebu poslušnosti k jiných lidem a potřebu s druhými souhlasit – nebudou se bát říkat „ne“. Naopak mluvit pravdu bude považováno za morální standard. Při vyučování se nebudou obávat vystoupit se svým příspěvkem. Dánové budou flexibilní ve vytváření nových studijních skupin a v jejich obměňování podle situace. Smyslem vzdělání není v této společnosti pouze dosažení titulu a daných vědomostí, ale snaha je připravit jedince na zvládání různorodých úkolů, jimž bude v dalším životě čelit. Učí se spíše měkké dovednosti než tvrdé. Nebojí se nových věcí a inovací a je od něj očekáváno další vzdělávání. Pokud student zvládne dokončit školu, odměnou mu je sebeúcta a dobrý pocit sám ze sebe, oproti kolektivistickým společnostem, kde je zejména o zvýšení společenského statusu. Nejlepší práci budou odvádět při plnění individuálních úkolů, u kterých bude jasné, „co je čí práce“. Pokud budou vědět, že oceněna bude celá skupina a ne jednotlivec, jejich výkon bude menší. Dá se předpokládat, že Dánové budou také rádi číst nebo trávit svůj volný čas sám u počítače či mobilu. Členové individualistických kultur jsou orientováni sami na sebe a při vyjednávání rozhodují zástupci na místě. Nejsou řízeny skupiny, ale vždy pouze jedinci. Usiluje se o výsledky individuálně a stejně tak se za ně nese odpovědnost. Motivace probíhá hlavně individuálními pobídkami. Naopak v kolektivistických kulturách je středem zájmu skupina. Lidé dosahují výsledků ve skupinách, a kolektivně za ně nesou odpovědnost. Ti, co podali lepší výkon, nechtějí odměny pro sebe, ale i pro ostatní. Vyjednávání probíhá kolektivně. Při nenadálých okolnostech se zástupci kultur nerozhodují na místě, ale postupují rozhodnutí organizaci. ⁴⁾

Maskulinita x feminita Společnost je vždy tvořena muži a ženami. Na rozdíl v pohlaví můžeme nahlížet buďto z biologického hlediska nebo statického. Biologické rozdíly jsou viditelné na první pohled a slouží při rozmnožování. My se budete zabývat spíše statistickými rozdíly. Utváření tradičních rolí muže a ženy začíná vždy v rodině. Co je dítěti od malička předkládáno, bere za vzor a tento vzor pak uplatňuje i ve svém pozdějším životě. V hodnotě indexu maskulinity se Dánsko umístilo v pořadí na 71. místo ze 74 zemí. Dánsko se tedy bude řadit k zemím, které mají nejblíže k femininnímu pólu. Maskulinita a feminita je celkově ve společnosti problém. Jednotlivé národní kultury se totiž v hodnotových otázkách k této dimenzi dost výrazně liší. Jde především o to, že tato dimenze se nevztahuje k žádnému národnímu bohatství. Ani nemůžeme o jedné společnosti, která upřednostňuje například feminitu říct, že by byla lepší než ta co dává přednost maskulinitě. Maskulinita i feminita se vyskytuje ve stejném poměru, jak u zemí které jsou bohaté, tak u chudých zemí. V Dánsku, jakožto femininní zemi, se ve školství uplatňují trochu jiné návyky, než na které jsme zvyklý. Už tím, že je kultura více zaměření k ženám, je chování jemnější. Je zde snaha o ochranu a péči o druhé. Tyto návyky jsou uplatňovány i ve školství. Ve femininních zemích jsou od učitelů chváleni spíše slabší žáci, jako povzbuzení. Známky se zde neberou tak vážně. V prospěchu jde spíše o to, zda žák uspěl či nikoliv. Nesnaží se zde být nadprůměrní a lepší než ostatní, jelikož takové chování může vést až k posměchu. Stačí jim, být průměrný student. Selhání se bere jako nevýznamná událost. Sporty, kde je hlavním zájmem úspěch a výhra, nejsou zahrnuty do výuky. Odpadá tím soutěživost jak ve školních lavicích, tak na hřišti. I role učitelů ve škole, jsou více promíchané. Je tedy normální a i častěji vídané, že i muži, učí malé děti. Úloha učitele je být přátelský vůči žákům. ⁵⁾

Vyhýbání se nejistotě Slovní spojení vyhýbání se nejistotě je vypůjčené z díla Jamese G. Marche. March a kolegové ji popsali v amerických organizacích. Nejistota je přítomna u lidí každý den. Je to nutná součást lidské instituce, protože nikdy nevíme, co se stane zítra nebo za týden. V nejistotě se musíme naučit žít. Lidé se však snaží tento pocit nejistoty zmírnit. Existuje mnoho způsobů, jak lidská společnost nakládá s nejistotou. Například náboženství je tu proto, aby dokázalo vysvětlit nadpřirozené síly, které určují budoucnost člověka. Nejdůležitější je si uvědomit, že nejistota je jen subjektivní pocit. Každý se v nejistotě může cítit někde jinde. Představte si, že jste na vysoké rozhledně. První člověk vidí tu krásu kolem. Nádherný rozhled do krajiny, nebe kousek nad sebou příjemný vánek kolem uší. Kdežto člověk v nejistotě, vidí jen tu výšku, která ho dělí od pevného povrchu země. Cítí každý záchvěv a výkyv rozhledny a na takovém místě se mu vůbec nelíbí. Jak bylo zmíněno, pocity nejistoty jsou subjektivní a osobní pocit, které ovšem mohou být částečně sdíleny s jinými členy stejné společnosti. Pokud jedna skupina lidí uznává podobné hodnoty i jejich pocit nejistoty bude do značné míry získaný a naučený. Dánsko u této dimenze skončilo na 72. místě ze 74. ⁶⁾ Vyhýbání se nejistotě a úzkost jsou slova, která se často doplňují. Pojem úzkost pochází z psychologie a vyjadřuje tíseň nebo obavu z toho co se může stát. V zemích se slabým vyhýbáním se nejistotě, jako je Dánsko, je úroveň úzkosti poměrně nízká. Lidé nejsou zvyklí projevovat svoje city či agresi. To samé souvisí s chováním, hluční lidé jsou společensky odsuzováni. Což ovšem vede k nahromadění emocí, které nejsou nijak ventilovány, a proto v takových to zemích dochází často k úmrtí na kardiovaskulární defekt. Co se týká školství v zemích se slabým vyhýbáním nejistotě, opět je to něco pro nás jiné, než na co jsme zvyklý. Ve výuce se zadávají úkoly, které ale nejsou jasně definované. Nemají jasný cíl, jsou s otevřeným koncem a nejasnými závěry. Studenti rádi nad svými úkoly diskutují. Nic nesmí mít jen jedno řešení, jde zde především o originalitu. Při zadání práce se také nespecifikuje jakýsi časový plán, to by mohlo vypadat, jako naléhání na výsledky. Učitel zde nemusí být ten, který ví všechno a na všechny otázky zná odpovědi. Studenti snáze akceptují, když učitel řekne, že něco neví. Není brán jako jediný, kdo může děti učit. Rád si nechá poradit od rodičů žáků. Rodiče aktivně zapojuje do výuky jejich dětí, přijímá nápady a uvítá spolupráci. Látka je vysvětlována logicky a jednoduše. Knihy se složitým jazykem se nepoužívají. ⁷⁾

Krátkodobá x dlouhodobá orientace Dlouhodobá orientace firem je spojena se zaměřením na budoucnost, s dynamičtějšími hodnotami a s adaptací tradic na moderní kontext. Statusové a sociální závazky jsou respektovány pouze v rámci limitů, organizace šetrně hospodaří a vytvářejí fondy k pokrytí budoucích investic. Zdůrazňovaná je vytrvalost a hospodárnost. Dlouhodobá orientace spočívá v pěstování ctností zaměřených na budoucí odměny, zejména vytrvalosti a šetrnosti. Na opačném pólu krátkodobá orientace spočívá v pěstování ctností týkajících se minulosti a současnosti, zejména úcty k tradicím, zachovávání „tváře“ a plnění společenských závazků. V zemích s dlouhodobou orientací byly jako hlavní pracovní hodnoty označeny tvrdá práce, úcta ke znalostem, čestnost, otevřenost novým myšlenkám, odpovědnost, sebekázeň a spoléhání na sebe. V zemích s krátkodobou orientací jsou za hlavní pracovní hodnoty považovány svoboda vyjadřování, osobní svoboda, spoléhání na sebe, práva jedince, tvrdá práce, dosažené výsledky a myšlení na sebe. Důležitost volného času podle průzkumu negativně koreluje s indexem dlouhodobé orientace. U Dánska indikuje relativně nízká hodnota (35) normativní dánskou kulturu. Lidé v podobných společnostech mají velký problém s uznáváním absolutní pravdy; mají normativní myšlení. Mají velký respekt k tradicím, relativně malý sklon k úsporám do budoucna a zaměřují se na dosažení rychlých výsledků. ⁸⁾ Proto se Dánsko řadí spíše do krátkodobě orientované společnosti, kde se klade důraz na současnost a minulost a aktivity, které s těmito časovými úseky souvisejí. V sociální oblasti jde o plnění vlastních sociálních povinností a orientace na činnosti, které přinášejí momentální nebo krátkodobý efekt, dále také o respekt vůči tradicím. ⁹⁾

V první řadě bude vytvořena literární rešerše, která poskytne podklady k provedení výzkumu. Budou zanalyzována a popsána sekundární data, která jsou publikována v odborné literatuře a vědeckých článcích. Jako hlavní zdroj výzkumu bude sloužit kniha Kultury a organizace: Software mysli, podle které budou vymezeny základní pojmy, se kterými se bude dále ve výzkumu pracovat. Literární rešerše bude zejména zaměřena na relativní srovnání kulturních zvyklostí u Dánů vzhledem k ostatním národnostem. Rešerše by měla poskytnout teoretický obraz o školském systému v Dánsku a vztazích uvnitř něj. Teoretická východiska budou následně diskutována s výsledky praktické části. V praktické části bude proveden kvalitativní výzkum. Ten je vhodný, jelikož má za cíl hlubší porozumění dané skutečnosti a v centru zájmu je člověk. Je doplňkem k výzkumu kvantitativnímu a může vysvětlit proč a jak se lidé v dané situaci chovají. Poskytuje větší otevřenost na rozdíl od kvantitativního výzkumu. Objasňovaný problém nemusí mít přesně vymezené hranice, ale v průběhu výzkumu lze na základě již zjištěných skutečností měnit hypotézy nebo postup výzkumu. Kvalitativní výzkum se opírá o indukci, tedy o proces uvažování, při kterém se vychází od konkrétní skutečnosti ke skutečnosti obecné. ¹⁰⁾ Výhodou kvalitativního výzkumu je právě jeho flexibilita a otevřenost. Zkoumá problémy konkrétněji a do hloubky, výstupem jsou podrobná data. Výzkumník může reagovat na situace a tvořit hypotézy v průběhu výzkumu.¹¹⁾ Nevýhodou je to, že získané výsledky nemohou být zobecněni na populaci a do jiného prostředí. Vzhledem k většímu zapojení výzkumníka do výzkumu je také velké riziko ovlivnění výzkumu. Sběr dat i následná analýza je složitější a časově náročnější a poskytuje data od menšího počtu respondentů. ¹²⁾ Metody kvalitativního výzkumu mohou být např. případová studie, pozorování nebo rozhovor. Jako vhodnou metodu pro tento výzkum jsme zvolili polostrukturovaný rozhovor. Budou připraveny otevřené otázky, které budou postupně kladeny. Nicméně rozhovor nebude striktně ohraničený a na odpovědi budou flexibilně reagováno s cílem získání co nejkvalitnějších dat. ¹³⁾

Po prostudování teoretických východisek jsme si připravily otázky, které by nám teorii potvrdily nebo vyvrátily. O rozhovor jsme poprosili Honzu, který studuje třetím rokem na Dánské Univerzitě v Odense.

Z rozhovoru jsme se dozvěděli, že vyučování na dánských univerzitách probíhá neformálně a uvolněně, což může souviset s malou vzdáleností moci nebo i s krátkodobou orientací, díky které se Dánové tolik nestresují. To, že smí žák svého učitele oslovovat křestním jménem je krásným důkazem extrémně malé vzdálenosti moci. Žáci se podle Honzy také vůbec nemusí bát projevit svůj názor nebo nesouhlasit s vyučujícím. Vlastní názor a aktivita jsou od studentů dokonce očekávány.

Rozhovor nám potvrdil i předpoklad o Dánském individualismu. Zjistili jsme, že ze začátku semestru v mezinárodní třídě se překřikují nejvíce Dánové, kteří jsou zvyklí projevovat svůj názor a nebojí se diskuse. V kontrastu s ostatními spíše mlčícími studenty můžeme říct, že Dánové jsou skutečně v extrému této dimenze. Studenti jsou také ti, kteří jsou hlavním článkem výuky. Dostávají řadu individuálních nebo kolektivních prací a projektů a učitel je spíše koriguje. Za to, co se student naučí a jak se zlepší, nese podíl spíše on sám. Vyučující ho pravděpodobně nebude kárat, pokud něco nesplní. V tom můžeme vidět silné prvky individualismu, ve kterém se předává skoro všechna zodpovědnost na dítě či studenta, kterému je dovoleno rozhodovat sám za sebe a rozhodovat o své budoucnosti. Studium je řešeno spíše prakticky, s řadou projektů a úkolů. Studenti mají povinné absolvovat praxe nebo zahraniční stáže. Opět nám to potvrzuje předpoklad individualistického vzdělávacího systému, který je podle Hofsteeda zaměřen spíše prakticky a snaží se studenty připravit na řešení životních úkolů.

Dle rozhovoru studenti nejsou káráni za špatnou odpověď. Tento poznatek koresponduje s předpokladem o silně feminním charakteru Dánů. Do diskuse se může zapojit každý, slabší jsou povzbuzováni, ale učitel nemá problém ani nikoho veřejně pochválit. Pokud by byl někdo příliš namyšlený a vytahoval se, ostatní by ho nepřijímali dobře.

Dánové si rádi dopřejí odpočinek a většinu aktivit dokonce organizuje samotná škola. Může to souviset s krátkodobým zaměřením nebo i s individualismem. V teoretické části bylo vysvětleno, že ačkoli jsou individualisté zaměřeni sami na sebe, vztahy pro ně nejsou samozřejmostí a snaží se je udržovat na dobré úrovni. Organizace aktivit školou nám tento předpoklad potvrzuje.

Studiem odborné literatury jsme získali veškeré potřebné informace pro srovnání kulturních zvyklostí u Dánů, týkajících se systému a vztahů ve školství. Tyto informace nám poskytly obraz o školském systému v Dánsku a také podklady k provedení výzkumu. Výzkum nám potvrdil předpoklady z teoretické části. Zjistili jsme, že školství v Dánsku je zaměřeno převážně prakticky. U individualistických národů vzdělání slouží k přípravě na různé a proměnné životní překážky a jejich řešení. Během semestru studenti řeší individuální nebo kolektivní projekty zaměřené na praxi. Lekce je vedena profesorem, který má připravené prezentace, hry apod., ale studenti musí být aktivní. Vzhledem k tomu, že Dánové jsou již od mala vedeni k samostatnosti a zodpovědnosti za svůj život, tato tendence se přenáší i do školního prostředí. Zodpovědnost za přípravu na studium leží na studentovi. Proto je také studentu odměnou za dokončení školy úcta a dobrý pocit, oproti společenskému statusu v kolektivistických zemích. Studenti jsou bráni skoro na stejné úrovni jako profesor a mohou ho oslovovat křestním jménem, což nám dokazuje extrémně malou vzdálenost moci. Atmosféra během výuky je uvolněná, protože nikdo není kritizován za špatné odpovědi. Slabší studenti jsou podporováni, aby dosáhli na průměrnou úroveň, jak tomu bývá ve feminních zemích. Učitelé se nebojí studenty chválit, ale snaha o přílišnou výjimečnost není žádoucí. Pohodová atmosféra může souviset také s velmi nízkou tendencí k vyhýbání se nejistotě. Dánové se neradi stresují a netrpí úzkostmi z budoucnosti. Dokáží být tedy uvolněnější a nebude je tolik stresovat například nejednoznačné zadání úkolu.

Celkově se Dánové pohybují na extrémech jednotlivých dimenzí a jsou jejich názornou ukázkou.

Literární zdroje:

HOFSTEDE, Geert. Kultury a organizace. Linde nakladatelství, 2007. ISBN 80-86131-70-X.

Internetové zdroje:

Culture of Denmark [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Culture_of_Denmark

Geert Hofstede [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: https://geert-hofstede.com/denmark.html

Kapitoly metodologie sociálních výzkumů [online]. [cit. 2017-01-01]. ISBN 978-80-247-3006-6. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&printsec=frontcover&dq=v%C3%BDzkum&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=v%C3%BDzkum&f=false

Kvalitativní výzkum [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Kvalitativn%C3%AD_v%C3%BDzkum Metody výzkumu [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: https://publi.cz/books/54/04.html

O dánském školství [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://www.zvedavec.org/komentare/2010/05/3708-o-danskem-skolstvi.htm

Organizační kultura a národní kultura [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/organizacni-kultura-a-narodni-kultura-7699.html Promoting Ethnic Tolerance and Patriotism: The Role of Education System Characteristics [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/10.1086/657105?seq=1#page_scan_tab_contents

Sociologie pro ekonomy a manažery [online]. [cit. 2017-01-01]. ISBN 80-247-1705-0. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=A6YTwn5Hq6IC&pg=PA256&dq=kvalitativn%C3%AD&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=kvalitativn%C3%AD&f=false

Typy výzkumů [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu

Rozhovor: Jak vypadá vyučování na Dánské Univerzitě? Jak se chovají učitelé k žákům? Výuka probíhá neformálně a uvolněně. Učitelé se nesnaží vyvyšovat se nad studenty a hrát si na vševědoucí. Oslovujeme je křestním jménem a na kabinetech dokonce ani neuvádějí své tituly.

A jak vedou učitelé své hodiny? Je to spíše jednostranný výklad nebo se od studentů očekává, že se zapojí? Učitelé mají vždy připravenou prezentaci nebo výklad, ale očekávají od studentů otázky a aktivní diskusi. Do výuky jsou zapojeny taky různé hry a podobně.

A zapojují se studenti? V mezinárodních třídách se vždycky ze začátku překřikují Dánští studenti, kteří chtějí diskutovat a ostatní spíše poslouchají. Po pár hodinách se ale přidají i ostatní.

Takže se nemusíš bát říct svůj názor? No ze začátku mi to bylo nepříjemné, protože jsem nevěděl, co můžu očekávat. Nezažil jsem ale, aby učitelé někoho kritizovali za špatnou odpověď. Dokonce jsou rádi, když si mohou poslechnout jiný názor a když se student nebojí diskutovat.

Je mezi žáky rivalita, když se každý snaží říci svůj názor? Nepřijde mi, že by tam byla nějaká nepřátelská atmosféra. V hodinách je uvolněná atmosféra, takže se každý může zapojit do diskuse a nikdo není upřednostňován. O studentech, kteří by se chovali, jako že jsou lepší než ostatní, by si ostatní mysleli, že jsou namyšlení.

Chválí učitelé často? Učitelé se snaží povzbuzovat „slabší“, ale nemají problém s tím někoho veřejně pochválit nebo mu naopak oponovat.

A jaká příprava na výuku se od vás očekává? Z předmětů dostáváme zadané projekty, na kterých pracujeme většinou ve skupinách. Nemáme moc přednášek a výuka probíhá spíše prakticky. A když si nestihnete něco přečíst nebo dodělat, nikdo vám to nevyčítá, je to prostě vaše zodpovědnost.

Co se od vás tedy očekává ke splnění předmětu? Musíte zpracovat praktický projekt a pak udělat závěrečnou zkoušku. A v posledním semestru každého programu máte povinnou praxi v nějakém podniku nebo zahraniční stáž, kterou vám škola může pomoci najít. Během toho zpracováváte závěrečný projekt z praxe, který může být skupinový, nebo na něm můžete pracovat samostatně.

Respektuje škola a učitelé, že máte i nějaké vlastní aktivity, nebo očekávají, že věnujete veškerou energii do studia? V Dánsku si obecně všichni rádi užívají svého volného času. Učitelé vědí, že odpočinek je důležitý a škola sama organizuje hodně mimoškolních aktivit. Socializace a zábava je pro Dány důležitá, takže nudit se ve škole rozhodně nenudíte. Škola organizuje odpolední posezení u piva nebo kávy, ale taky adaptační a studijní zahraniční výlety. Pro užívání si volného času s rodinou a kamarády a relaxování je v dánštině dokonce samostatný výraz „hygge“. Univerzity jsou moderně vybavené a můžete kdykoli navštívit laboratoře nebo dílny a využívat je k soukromým účelům.

Počet shlédnutí: 54