obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2022:slovaci_v_rumunsku

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
ls2022:slovaci_v_rumunsku [25. 08. 2022 (12:39)]
176.12.115.225 [Internetové zdroje]
ls2022:slovaci_v_rumunsku [26. 08. 2022 (14:55)] (aktuální)
178.248.56.91 [Internetové zdroje]
Řádek 19: Řádek 19:
  
 ===== Literární rešerše ===== ===== Literární rešerše =====
-Slovenskou minoritou na rumunském území se zabýval ve své diplomové práci z roku 2009 s názvem //Slovenská menšina v Rumunsku// Jan Daniel z Univerzity Palackého v Olomouci.((DANIEL, Jan. //Slovenská menšina v Rumunsku//. Olomouc2009. [cit. 6. 3. 2022] Dostupné z: [[https://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2009/2009_Daniel.pdf]])) Dospěl k závěru, že si slovenská menšina dokázala udržet svoji národní identitu a nepodlehla asimilaci více než dvě století. Na to mělo vliv pár faktorů, například způsob kolonizace. Početnější skupiny se dokázaly více prosadit a podporovaly vzájemné vazby v komunitě, které zajišťovaly uchování vlastních tradic a původní identitu. Hlavní sebeindentifikační znaky představují jazyk a náboženství. Autor ale dále píše, že i přes tato fakta se snižuje počet lidí hlásících se ke slovenské národnosti v rumunských oblastech. Zásluhu na tom mají sociální změny, které se projevují větší otevřeností slovenské komunity a dále jiný životní styl. Proto můžeme očekávat trvalý pokles příslušníků slovenské menšiny v Rumunsku. +Slovenskou minoritou na rumunském území se zabýval ve své diplomové práci z roku 2009 s názvem //Slovenská menšina v Rumunsku// Jan Daniel z Univerzity Palackého v Olomouci.((DANIEL, Jan. //Slovenská menšina v Rumunsku//. Olomouc [online]. 2009. [cit. 6. 3. 2022] Dostupné z: [[https://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2009/2009_Daniel.pdf]])) Dospěl k závěru, že si slovenská menšina dokázala udržet svoji národní identitu a nepodlehla asimilaci více než dvě století. Na to mělo vliv pár faktorů, například způsob kolonizace. Početnější skupiny se dokázaly více prosadit a podporovaly vzájemné vazby v komunitě, které zajišťovaly uchování vlastních tradic a původní identitu. Hlavní sebeindentifikační znaky představují jazyk a náboženství. Autor ale dále píše, že i přes tato fakta se snižuje počet lidí hlásících se ke slovenské národnosti v rumunských oblastech. Zásluhu na tom mají sociální změny, které se projevují větší otevřeností slovenské komunity a dále jiný životní styl. Proto můžeme očekávat trvalý pokles příslušníků slovenské menšiny v Rumunsku. 
  
-Součástí kultury je jazyk, o němž píše Marka Bíres ve svém textu //Slovenské školy a vyučovanie slovenského jazyka v Rumunsku//, kterým přispěl v odborném časopise Didaktické studie.((BÍRES, Marka. //Slovenské školy a vyučovanie slovenského jazyka v Rumunsku//. Didaktické studie, Didaktický kaleidoskop. Univerzita Karlova v Praze. Praha2018. [cit. 8. 3. 2022] Dostupné z: [[https://pages.pedf.cuni.cz/didakticke-studie/files/2019/01/DidStu1_18kn.bl_.TISK_konecnaverze.pdf#page=31]])) Popisuje v něm, jak důležitou roli hraje jazyk a další kulturní atributy pro zachování národního povědomí slovenské menšiny v Rumunsku. Slováci po příchodu do Rumunska připisovali vzdělání velkou hodnotu, a proto byly pod záštitou slovenských farářů, kteří odešli do Rumunska, zakládány školy. Autor v textu zmiňuje i rumunské právní předpisy, které zajišťují národnostním menšinám právo na vzdělání v mateřském jazyce. V Rumunsku vznikla stabilní síť slovenských škol (základních, ale i středních), která postupně přešla pod záštitu státu. Slovenská republika se podílí na fungování těchto škol tím, že zabezpečuje učebnice, slovenskou literaturu, slovníky atd. Ve škole se vyučují ve slovenštině všechny předměty kromě rumunštiny a dějepisu. Slovenské děti jsou často bilingvní, jelikož ovládají slovenštinu i rumunštinu, a to jim umožňuje vidět svět z pohledů dvou různých kultur. Slovenská republika se dále podílí na podpoře kostelů, kulturních akcí i tradic Slováků v Rumunsku. Slovenská menšina udržuje silné národnostní a jazykové povědomí. To lze doložit tím, že zakládají různé kulturní spolky, ochotnická divadelní hnutí, řemeslná uskupení nebo literární kroužky. V závěru autor zdůrazňuje, že si minorita dokázala zachovat to nejdůležitější ze svého slovenského dědictví – jazyk, kulturu, identitu, tradice a náboženství.+Součástí kultury je jazyk, o němž píše Marka Bíres ve svém textu //Slovenské školy a vyučovanie slovenského jazyka v Rumunsku//, kterým přispěl v odborném časopise Didaktické studie.((BÍRES, Marka. //Slovenské školy a vyučovanie slovenského jazyka v Rumunsku//. Didaktické studie, Didaktický kaleidoskop. Univerzita Karlova v Praze. Praha [online]. 2018. [cit. 8. 3. 2022] Dostupné z: [[https://pages.pedf.cuni.cz/didakticke-studie/files/2019/01/DidStu1_18kn.bl_.TISK_konecnaverze.pdf#page=31]])) Popisuje v něm, jak důležitou roli hraje jazyk a další kulturní atributy pro zachování národního povědomí slovenské menšiny v Rumunsku. Slováci po příchodu do Rumunska připisovali vzdělání velkou hodnotu, a proto byly pod záštitou slovenských farářů, kteří odešli do Rumunska, zakládány školy. Autor v textu zmiňuje i rumunské právní předpisy, které zajišťují národnostním menšinám právo na vzdělání v mateřském jazyce. V Rumunsku vznikla stabilní síť slovenských škol (základních, ale i středních), která postupně přešla pod záštitu státu. Slovenská republika se podílí na fungování těchto škol tím, že zabezpečuje učebnice, slovenskou literaturu, slovníky atd. Ve škole se vyučují ve slovenštině všechny předměty kromě rumunštiny a dějepisu. Slovenské děti jsou často bilingvní, jelikož ovládají slovenštinu i rumunštinu, a to jim umožňuje vidět svět z pohledů dvou různých kultur. Slovenská republika se dále podílí na podpoře kostelů, kulturních akcí i tradic Slováků v Rumunsku. Slovenská menšina udržuje silné národnostní a jazykové povědomí. To lze doložit tím, že zakládají různé kulturní spolky, ochotnická divadelní hnutí, řemeslná uskupení nebo literární kroužky. V závěru autor zdůrazňuje, že si minorita dokázala zachovat to nejdůležitější ze svého slovenského dědictví – jazyk, kulturu, identitu, tradice a náboženství.
  
 Otázkou slovenského jazyka v Rumunsku se ve své studii //Slovenská menšina v Rumunsku - historický kontext migrace a statistický aspekt identity a mateřského jazyka za období 2002 - 2011 //zabývá Ianko Gubani.((GUBANI, Ianko. //The Slovak Minority in Romania – Historical Context and Statistical Aspect of Identity and Native Language Within the Period of 2002 – 2011//. Geografické informácie [online]. 2016. [cit. 17.04.2022]. ISSN 13379453. Dostupné z: [[https://www.kggrr.fpvai.ukf.sk/images/geograficke_informacie/2016_20_2/gubani.pdf]])) Autor píše, že nehledě na historické a společenské okolnosti, pod jejichž vlivem se slovenský jazyk formoval na území Rumunska téměř tři století, jej v současnosti můžeme charakterizovat jako diferencovaný komunikační prostředek. Spisovná slovenština se používá ve všech komunikačních sférách, kde se v rámci menšiny vyžaduje. Zajímavým jevem je, že v prostředí slovenské menšiny žijící v Rumunsku je silným konkurentem spisovné normy slovenského jazyka běžná hovorová čeština a nářečí, které slouží ke komunikačním účelům v rodinném kruhu. Jak v případě homogenních slovenských lokalit, tak i mimo ně. Gubani také uvádí, že jedním z neformálních faktorů, který působí na udržování slovenského jazyka v Rumunsku v hovorové formě, je právě rodina. Rodiny tuto funkci plní relativně aktivně, přestože se najdou i takové, které nevedou své děti ke studiu na slovenské škole nebo k fakultativním hodinám jazyka. Otázkou slovenského jazyka v Rumunsku se ve své studii //Slovenská menšina v Rumunsku - historický kontext migrace a statistický aspekt identity a mateřského jazyka za období 2002 - 2011 //zabývá Ianko Gubani.((GUBANI, Ianko. //The Slovak Minority in Romania – Historical Context and Statistical Aspect of Identity and Native Language Within the Period of 2002 – 2011//. Geografické informácie [online]. 2016. [cit. 17.04.2022]. ISSN 13379453. Dostupné z: [[https://www.kggrr.fpvai.ukf.sk/images/geograficke_informacie/2016_20_2/gubani.pdf]])) Autor píše, že nehledě na historické a společenské okolnosti, pod jejichž vlivem se slovenský jazyk formoval na území Rumunska téměř tři století, jej v současnosti můžeme charakterizovat jako diferencovaný komunikační prostředek. Spisovná slovenština se používá ve všech komunikačních sférách, kde se v rámci menšiny vyžaduje. Zajímavým jevem je, že v prostředí slovenské menšiny žijící v Rumunsku je silným konkurentem spisovné normy slovenského jazyka běžná hovorová čeština a nářečí, které slouží ke komunikačním účelům v rodinném kruhu. Jak v případě homogenních slovenských lokalit, tak i mimo ně. Gubani také uvádí, že jedním z neformálních faktorů, který působí na udržování slovenského jazyka v Rumunsku v hovorové formě, je právě rodina. Rodiny tuto funkci plní relativně aktivně, přestože se najdou i takové, které nevedou své děti ke studiu na slovenské škole nebo k fakultativním hodinám jazyka.
  
-O možnostech zachování tradic Slováků na území Rumunska píše Simona Janíková ve svém článku //Zapomenutí Slováci// v Hospodářských novinách.((JANÍKOVÁ, Simona. //Zapomenutí Slováci//. Hospodářské noviny2018. [cit. 6. 3. 2022] Dostupné z: [[https://archiv.hn.cz/c1-66271240-zapomenuti-slovaci]])) Přestože mnoho mladých lidí v Rumunsku oficiálně žije, až polovina obyvatel si vydělává mimo stát či místní obce. Lidé často opouštějí zemi kvůli lepšímu životu na západě. Autorka vidí turismus jako variantu, jak zachovat kulturu, pracovní místa i jazyk místních. Při rozhovoru s mužem pocházejícím ze Staré Huty (cca 50 km od župy Bihor) zjistila, že přemýšlí o zavedení slavnostní tradice na svátek Cyrila a Metoděje. Mohl by z ní totiž vzniknout festival podobný tomu, který se koná v českých vesnicích na jihu Rumunska, jenž je častým lákadlem pro turisty. Také by bylo třeba postavit pro potenciální turisty ubytování; v roce 2018 již byly v této oblasti rozestavěny dva penziony.+O možnostech zachování tradic Slováků na území Rumunska píše Simona Janíková ve svém článku //Zapomenutí Slováci// v Hospodářských novinách.((JANÍKOVÁ, Simona. //Zapomenutí Slováci//. Hospodářské noviny [online]. 2018. [cit. 6. 3. 2022] Dostupné z: [[https://archiv.hn.cz/c1-66271240-zapomenuti-slovaci]])) Přestože mnoho mladých lidí v Rumunsku oficiálně žije, až polovina obyvatel si vydělává mimo stát či místní obce. Lidé často opouštějí zemi kvůli lepšímu životu na západě. Autorka vidí turismus jako variantu, jak zachovat kulturu, pracovní místa i jazyk místních. Při rozhovoru s mužem pocházejícím ze Staré Huty (cca 50 km od župy Bihor) zjistila, že přemýšlí o zavedení slavnostní tradice na svátek Cyrila a Metoděje. Mohl by z ní totiž vzniknout festival podobný tomu, který se koná v českých vesnicích na jihu Rumunska, jenž je častým lákadlem pro turisty. Také by bylo třeba postavit pro potenciální turisty ubytování; v roce 2018 již byly v této oblasti rozestavěny dva penziony.
  
 Tradicemi slovenských menšin se v knize s názvem //Atlas tradičnej kultúry slovenských menšín v strednej a južnej Európe// zabývá Mojmír Benža.((BENŽA, Mojmír, SLAVKOVSKÝ, Peter, STOLIČNÁ, Rastislava. //Atlas tradičnej kultúry slovenských menšín v strednej a južnej Európe//. První vydání. Vydavatelství Ivan Krasko v Nadlaku, 2006, str. 248-253.)) Autor píše, že obřady a tradice byly uskutečňovány na významné dny v kalendářním roce a podle toho se dají poznat různé kulturní vrstvy, stupně jejich rozmachu, formy a typy, které vytváří charakteristiky duchovního života v tradičních lokálních společenstvích. Lidský život byl velmi ovlivňován náboženstvím, konkrétně křesťanskou věroukou na Slovensku. Právě díky tomu se během staletí usadily rituály, obyčeje a zvyky, ve kterých se propojuje duchovní s hmotným a posvátné se světským. Jako příklad může sloužit vánoční období, jelikož každý den od 24. 12. až do 6. 1. měl jinou podobu a platila pro něj jiná pravidla. Formování vánočních tradic vyplývalo z prolínání dvou kultů - původního agrárního kultu (obřady zaměřené na zabezpečení prosperity v nastávajícím hospodářském roce) a křesťanského kultu (narození Ježíše Krista). Významnou součástí vánočního období byly obchůzky dětí, mládeže i dospělých od domu k domu, při kterých koledovali a za to dostávali odměnu. Smyslem koled bylo přinést štěstí, zdraví a blahobyt. Na Slovensku se koledování lišilo v regionech rekvizitami a bylo především zaznamenané ve dnech 24. a 25. 12. a poté 1. 1. Dalším příkladem je masopust, který je slavností přechodu mezi zimou a jarem. Ve společenské rovině se na toto období vázaly obřady, které měnily sociální status lidí – chlapci byli přijati do skupiny mládenců, učni do skupiny tovaryšů, uzavírala se manželství. Období masopustu trvalo zpravidla od 6. 1. do Popeleční středy. Od Popeleční středy do dne Vzkříšení muselo uplynout 40 dní. Nejvíce tradic se soustředilo do posledních tří dnů období masopustu, které se na Slovensku nazývaly //bláznivé dni, ostatki, mjesopust, mjesnica//. Největším svátkem křesťanů, při kterém vzpomínají na smrt a vzkříšení Ježíše Krista, jsou Velikonoce. Na Velikonoční neděli (vzkříšení) končil 40denní půst a po jeho skončení mohli lidé opět jíst bez omezení. Velikonoční pokrmy se nosily posvětit v koších do kostelů. Starým obřadovým jídlem na Slovensku bylo pečené jehně nebo kůzle, které symbolizovalo nevinnou oběť Ježíše Krista – Beránka Božího. Se svátkem Velikonočního pondělí se pojily tradice polévání vodou (oblévačka), šlehání dívek chlapci a šlehání žen muži velikonoční pomlázkou upletenou ze svěžích proutků. V lidové tradici se dotyk vody a zeleného proutku pojil s představou přenášení jejich vitální síly na člověka, případně na zvíře, čímž se mělo zajistit jejich zdraví. Tradicemi slovenských menšin se v knize s názvem //Atlas tradičnej kultúry slovenských menšín v strednej a južnej Európe// zabývá Mojmír Benža.((BENŽA, Mojmír, SLAVKOVSKÝ, Peter, STOLIČNÁ, Rastislava. //Atlas tradičnej kultúry slovenských menšín v strednej a južnej Európe//. První vydání. Vydavatelství Ivan Krasko v Nadlaku, 2006, str. 248-253.)) Autor píše, že obřady a tradice byly uskutečňovány na významné dny v kalendářním roce a podle toho se dají poznat různé kulturní vrstvy, stupně jejich rozmachu, formy a typy, které vytváří charakteristiky duchovního života v tradičních lokálních společenstvích. Lidský život byl velmi ovlivňován náboženstvím, konkrétně křesťanskou věroukou na Slovensku. Právě díky tomu se během staletí usadily rituály, obyčeje a zvyky, ve kterých se propojuje duchovní s hmotným a posvátné se světským. Jako příklad může sloužit vánoční období, jelikož každý den od 24. 12. až do 6. 1. měl jinou podobu a platila pro něj jiná pravidla. Formování vánočních tradic vyplývalo z prolínání dvou kultů - původního agrárního kultu (obřady zaměřené na zabezpečení prosperity v nastávajícím hospodářském roce) a křesťanského kultu (narození Ježíše Krista). Významnou součástí vánočního období byly obchůzky dětí, mládeže i dospělých od domu k domu, při kterých koledovali a za to dostávali odměnu. Smyslem koled bylo přinést štěstí, zdraví a blahobyt. Na Slovensku se koledování lišilo v regionech rekvizitami a bylo především zaznamenané ve dnech 24. a 25. 12. a poté 1. 1. Dalším příkladem je masopust, který je slavností přechodu mezi zimou a jarem. Ve společenské rovině se na toto období vázaly obřady, které měnily sociální status lidí – chlapci byli přijati do skupiny mládenců, učni do skupiny tovaryšů, uzavírala se manželství. Období masopustu trvalo zpravidla od 6. 1. do Popeleční středy. Od Popeleční středy do dne Vzkříšení muselo uplynout 40 dní. Nejvíce tradic se soustředilo do posledních tří dnů období masopustu, které se na Slovensku nazývaly //bláznivé dni, ostatki, mjesopust, mjesnica//. Největším svátkem křesťanů, při kterém vzpomínají na smrt a vzkříšení Ježíše Krista, jsou Velikonoce. Na Velikonoční neděli (vzkříšení) končil 40denní půst a po jeho skončení mohli lidé opět jíst bez omezení. Velikonoční pokrmy se nosily posvětit v koších do kostelů. Starým obřadovým jídlem na Slovensku bylo pečené jehně nebo kůzle, které symbolizovalo nevinnou oběť Ježíše Krista – Beránka Božího. Se svátkem Velikonočního pondělí se pojily tradice polévání vodou (oblévačka), šlehání dívek chlapci a šlehání žen muži velikonoční pomlázkou upletenou ze svěžích proutků. V lidové tradici se dotyk vody a zeleného proutku pojil s představou přenášení jejich vitální síly na člověka, případně na zvíře, čímž se mělo zajistit jejich zdraví.
Řádek 63: Řádek 63:
 Z rumunských sčítáních lidu (2002((//Structura etno-demografic A Romniei// [online]. [cit.30.05.2022]. Dostupné z: [[http://www.edrc.ro/recensamant.jsp]])) i 2011((//Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor// [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]])) ) lze zjistit, k jakým národnostem se lidé hlásí. Největší počet obyvatel Rumunska se jednoznačně hlásí k rumunské národnosti. Druhý největší počet je obyvatel hlásících se k maďarské etnické identitě. Slováci v celkových statistikách z let 2002 a 2011 zaujímají desáté místo. Etnické složení obyvatel Rumunska ukazují následující grafy. Pro grafy byly vybrány pouze národnosti, ke kterým se hlásilo více než 10 tisíc obyvatel. Z rumunských sčítáních lidu (2002((//Structura etno-demografic A Romniei// [online]. [cit.30.05.2022]. Dostupné z: [[http://www.edrc.ro/recensamant.jsp]])) i 2011((//Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor// [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]])) ) lze zjistit, k jakým národnostem se lidé hlásí. Největší počet obyvatel Rumunska se jednoznačně hlásí k rumunské národnosti. Druhý největší počet je obyvatel hlásících se k maďarské etnické identitě. Slováci v celkových statistikách z let 2002 a 2011 zaujímají desáté místo. Etnické složení obyvatel Rumunska ukazují následující grafy. Pro grafy byly vybrány pouze národnosti, ke kterým se hlásilo více než 10 tisíc obyvatel.
  
-{{:ls2022:etnicke_slozeni_rumunska.png?400 |}}((zpracováno autorem dle: [[http://www.edrc.ro/recensamant.jsp]] [cit. 30. 5. 2022])) +{{:ls2022:etnicke_slozeni_rumunska.png?400 |}}((//Etnické složení obyvatel Rumunska - 2002.// zpracováno autorem dle: [[http://www.edrc.ro/recensamant.jsp]] [cit. 30. 5. 2022])) 
-{{:ls2022:etnicke_slozeni_rumunska11.png?400|}}((zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; //Populaţia după etnie la recensămintele din perioada 1930-2011 – judeţe// (tabulka vol2_t1) [cit. 30.05.2022]))+{{:ls2022:etnicke_slozeni_rumunska11.png?400|}}((//Etnické složení obyvatel Rumunska - 2011.// zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; Populaţia după etnie la recensămintele din perioada 1930-2011 – judeţe (tabulka vol2_t1) [cit. 30.05.2022]))
  
-Z grafů je patrné, že obyvatel hlásících se ke slovenské národnosti ubývá. Z historického hlediska je tento trend patrný ještě více. Důvody poklesu by mohly být zvyšující se počet smíšených rodin (různá etnicita manželů) či odchod do zahraničí za prací apod. Tabulka níže((zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; //Populaţia după etnie la recensămintele din perioada 1930-2011 – judeţe// (tabulka vol2_t1) [cit. 30.05.2022])) ukazuje počty obyvatel identifikujících se jako Slováci ze sčítání obyvatel mezi lety 1930–2011.+Z grafů je patrné, že obyvatel hlásících se ke slovenské národnosti ubývá. Z historického hlediska je tento trend patrný ještě více. Důvody poklesu by mohly být zvyšující se počet smíšených rodin (různá etnicita manželů) či odchod do zahraničí za prací apod. Tabulka níže((//Počet Slováků na území Rumunska během let 1930-2011.// zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; Populaţia după etnie la recensămintele din perioada 1930-2011 – judeţe (tabulka vol2_t1) [cit. 30.05.2022])) ukazuje počty obyvatel identifikujících se jako Slováci ze sčítání obyvatel mezi lety 1930–2011.
  
  
Řádek 84: Řádek 84:
 ^ župa Timis    | 683 540          | 1 424        | 0,21 %        | ^ župa Timis    | 683 540          | 1 424        | 0,21 %        |
  
-Tabulka výše((zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; Tab8. //Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune// (tabulka sR_Tab_8) [cit.30.05.2022])) zobrazuje absolutní a relativní počty Slováků v župách, kde se nejvíce vyskytují. Nejvíce Slováků se pohybuje v župě Bihor a župě Arad (hlavně ve městě Nadlak). Z toho lze vyvodit, že v Rumunsku existují dvě hlavní komunity Slováků, a to tedy v župě Bihor a ve městě Nadlak. O tomto rozdělení na dvě hlavní oblasti obývané Slováky se zmínila i informátorka Božena. Více z nich se pak shodlo, že Slováci přicházeli na území dnešního Rumunsku do oblasti Bihor jako dřevorubci. V literatuře lze dohledat, že Slováci do dnešního Rumunska přicházeli nejen jako dřevorubci, ale i jako hospodáři. Přicházeli hospodařit do oblasti tehdejší Vojenské hranice (obrana Habsburské monarchie před případnými nájezdy Osmanů) na příkaz tamější správy, jelikož tam žilo málo rumunských rodin, které nedokázaly obhospodařovat tak velké pozemky.((SVETOŇ, Ján. //Slováci v Europskom zahraničí//. 3. svazek. Bratislava, Slovenská akadémia vied a umení. 1943. str. 7-46)) Nejdříve přicházeli pouze muži a až později se k nim přidali jejich rodiny. V župě Bihor jsou Slováci čtvrtou nejpočetnější národností (první jsou Rumuni, druzí Maďaři a třetí Romové). V župě Arad jsou Slováci také na čtvrtém místě, ale konkrétně ve městě Nadlak jsou na místě druhém (dle sčítání v roce 2011 je Slováků v Nadlaku pouze cca o 100 méně než Rumunů((Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor. Tab8. //Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune// (tabulka sR_Tab_8). [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]])) +Tabulka výše((//Procentuální poměr Slováků v rumunských župách.// zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune(tabulka sR_Tab_8) Tab8. [cit.30.05.2022])) zobrazuje absolutní a relativní počty Slováků v župách, kde se nejvíce vyskytují. Nejvíce Slováků se pohybuje v župě Bihor a župě Arad (hlavně ve městě Nadlak). Z toho lze vyvodit, že v Rumunsku existují dvě hlavní komunity Slováků, a to tedy v župě Bihor a ve městě Nadlak. O tomto rozdělení na dvě hlavní oblasti obývané Slováky se zmínila i informátorka Božena. Více z nich se pak shodlo, že Slováci přicházeli na území dnešního Rumunsku do oblasti Bihor jako dřevorubci. V literatuře lze dohledat, že Slováci do dnešního Rumunska přicházeli nejen jako dřevorubci, ale i jako hospodáři. Přicházeli hospodařit do oblasti tehdejší Vojenské hranice (obrana Habsburské monarchie před případnými nájezdy Osmanů) na příkaz tamější správy, jelikož tam žilo málo rumunských rodin, které nedokázaly obhospodařovat tak velké pozemky.((SVETOŇ, Ján. //Slováci v Europskom zahraničí//. 3. svazek. Bratislava, Slovenská akadémia vied a umení. 1943. str. 7-46)) Nejdříve přicházeli pouze muži a až později se k nim přidali jejich rodiny. V župě Bihor jsou Slováci čtvrtou nejpočetnější národností (první jsou Rumuni, druzí Maďaři a třetí Romové). V župě Arad jsou Slováci také na čtvrtém místě, ale konkrétně ve městě Nadlak jsou na místě druhém (dle sčítání v roce 2011 je Slováků v Nadlaku pouze cca o 100 méně než Rumunů((Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor. Tab8. //Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune// (tabulka sR_Tab_8). [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]])) 
 ). V Nadlaku mají tedy Slováci (jak je patrné i z tabulky) téměř 43% podíl na celkovém obyvatelstvu města. ). V Nadlaku mají tedy Slováci (jak je patrné i z tabulky) téměř 43% podíl na celkovém obyvatelstvu města.
  
Řádek 92: Řádek 92:
 V roce 2011 označilo 12 802 obyvatel Rumunska za svůj mateřský jazyk slovenštinu. Ke slovenské národnosti se však v tom samém roce hlásilo 13 654 lidí (viz graf Etnické složení obyvatel Rumunska – 2011). Většina Slováků v Rumunsku tedy považuje za svůj mateřský jazyk slovenštinu, avšak ne všichni, kteří se ke slovenské národnosti hlásí. Stejně jako klesá počet obyvatel, kteří se identifikují jako Slováci, ubývá i počet těch, kteří považují slovenštinu za svůj rodný jazyk. Tato tvrzení dokazují následující grafy, které zobrazují počty obyvatel používající různé mateřské jazyky. Pro grafy byly vybrány jazyky, které označilo za mateřské více než 10 tisíc lidí. Lze opět vidět klesající počet lidí, kteří považují slovenštinu za svůj rodný jazyk mezi lety 2002 a 2011. V roce 2011 označilo 12 802 obyvatel Rumunska za svůj mateřský jazyk slovenštinu. Ke slovenské národnosti se však v tom samém roce hlásilo 13 654 lidí (viz graf Etnické složení obyvatel Rumunska – 2011). Většina Slováků v Rumunsku tedy považuje za svůj mateřský jazyk slovenštinu, avšak ne všichni, kteří se ke slovenské národnosti hlásí. Stejně jako klesá počet obyvatel, kteří se identifikují jako Slováci, ubývá i počet těch, kteří považují slovenštinu za svůj rodný jazyk. Tato tvrzení dokazují následující grafy, které zobrazují počty obyvatel používající různé mateřské jazyky. Pro grafy byly vybrány jazyky, které označilo za mateřské více než 10 tisíc lidí. Lze opět vidět klesající počet lidí, kteří považují slovenštinu za svůj rodný jazyk mezi lety 2002 a 2011.
  
-{{:ls2022:matersky_jazyk_rumunsko_2.png?400 |}} ((zpracováno autorem dle: [[http://www.edrc.ro/recensamant.jsp]] [cit. 30.05.2022])) +{{:ls2022:matersky_jazyk_rumunsko_2.png?400 |}} ((//Mateřský jazyk v Rumunsku - 2002.// zpracováno autorem dle: [[http://www.edrc.ro/recensamant.jsp]] [cit. 30.05.2022])) 
-{{:ls2022:matersky_jazyk_rumunsko_11.png?400|}} ((zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; //Populaţia după etnie şi limba maternă – judeţe// (tabulka vol2_t10); [cit. 30.05.2022]))+{{:ls2022:matersky_jazyk_rumunsko_11.png?400|}} ((//Mateřský jazyk v Rumunsku - 2011.// zpracováno autorem dle: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]; Populaţia după etnie şi limba maternă – judeţe (tabulka vol2_t10); [cit. 30.05.2022]))
  
 Z výpovědí informátorů (rumunských Slováků) vzešlo, že většina z nich používá během dne nejvíce slovenštinu. Pouze jedna informátorka uvedla, že používá více rumunštinu, avšak to je způsobeno tím, že je ze smíšené rodiny, žije v prostředí, kde je více Rumunů, a na svém pracovišti se setkává více s příslušníky rumunské národnosti. Někteří informátoři dodali, že považují slovenštinu za svůj mateřský jazyk anebo že ji používají jak v práci, tak doma. Z výpovědí informátorů (rumunských Slováků) vzešlo, že většina z nich používá během dne nejvíce slovenštinu. Pouze jedna informátorka uvedla, že používá více rumunštinu, avšak to je způsobeno tím, že je ze smíšené rodiny, žije v prostředí, kde je více Rumunů, a na svém pracovišti se setkává více s příslušníky rumunské národnosti. Někteří informátoři dodali, že považují slovenštinu za svůj mateřský jazyk anebo že ji používají jak v práci, tak doma.
Řádek 99: Řádek 99:
 === Náboženství === === Náboženství ===
 Převládajícím náboženským vyznáním v Rumunsku je zcela jednoznačně pravoslaví. Dle sčítání v roce 2011((//Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor. Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe// (tabulka vol2_t12). [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]])) Převládajícím náboženským vyznáním v Rumunsku je zcela jednoznačně pravoslaví. Dle sčítání v roce 2011((//Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor. Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe// (tabulka vol2_t12). [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]))
- vyznává pravoslavnou víru asi 16,3 mil. obyvatel Rumunska (tj. přes 80 %). Druhé nejvíce rozšířené náboženství je římskokatolické, jehož příslušníků je zhruba 4,3 %. Poté následuje protestantismus, který má téměř 3% podíl. V Rumunsku je také početná skupina obyvatel hlásících se k tzv. pentekostalismu (letniční hnutí). Letniční hnutí vznikla na počátku 20. stol. v USA, odkud se šířila dál. Vychází z původního židovského svátku Letnic (zprvu zemědělský svátek, který se slavil 50 dnů po Velikonocích, později svátek připomínající předání Zákona proroku Mojžíšovi na Sinaji).((//Letnice, Svatodušní svátky, Duch svatý//. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 02.06.2022]. Dostupné z: [[https://www.vira.cz/rejstrik-vecny/letnice-svatodusni-svatky]])) V křesťanském světě však svátek Letnic dostal nový význam, a to seslání Ducha svatého na apoštoly. Tato hnutí se tedy odvolávají především na zkušenosti s Duchem.((//Letniční církve//. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 10.03.2022]. Dostupné z: [[https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/letnicni-cirkve]])) K řeckokatolické víře se v Rumunsku hlásí asi 0,75 % obyvatel. Poslední církví, ke které se přihlásilo více než 100 tisíc obyvatel, byl baptismus s 0,56% podílem. Relativní počet ateistů byl v tomto sčítání pouze 0,1 %.(//(Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor. Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe// ( tabulka vol2_t12). [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]))+ vyznává pravoslavnou víru asi 16,3 mil. obyvatel Rumunska (tj. přes 80 %). Druhé nejvíce rozšířené náboženství je římskokatolické, jehož příslušníků je zhruba 4,3 %. Poté následuje protestantismus, který má téměř 3% podíl. V Rumunsku je také početná skupina obyvatel hlásících se k tzv. pentekostalismu (letniční hnutí). Letniční hnutí vznikla na počátku 20. stol. v USA, odkud se šířila dál. Vychází z původního židovského svátku Letnic (zprvu zemědělský svátek, který se slavil 50 dnů po Velikonocích, později svátek připomínající předání Zákona proroku Mojžíšovi na Sinaji).((//Letnice, Svatodušní svátky, Duch svatý//. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 02.06.2022]. Dostupné z: [[https://www.vira.cz/rejstrik-vecny/letnice-svatodusni-svatky]])) V křesťanském světě však svátek Letnic dostal nový význam, a to seslání Ducha svatého na apoštoly. Tato hnutí se tedy odvolávají především na zkušenosti s Duchem.((//Letniční církve//. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 10.03.2022]. Dostupné z: [[https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/letnicni-cirkve]])) K řeckokatolické víře se v Rumunsku hlásí asi 0,75 % obyvatel. Poslední církví, ke které se přihlásilo více než 100 tisíc obyvatel, byl baptismus s 0,56% podílem. Relativní počet ateistů byl v tomto sčítání pouze 0,1 %.((//Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor. Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe// ( tabulka vol2_t12). [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/]]))
  
 Náboženská víra je pro rumunské Slováky jedním z hlavních prvků jejich národnosti. Až na jednu výjimku všichni informátoři potvrdili, že náboženství zasahuje do jejich běžného života. Většina z nich se hlásila k římskokatolickému vyznání. Náboženská víra tedy v životě Slováků hraje velkou roli a pomáhá jim při udržování vlastní identity. Náboženství se promítá v tomto případě do formování národnosti tím, že se na jeho základě slovenská menšina odlišuje od majoritní populace, která je tvořena především příslušníky pravoslavné církve. Náboženská víra je pro rumunské Slováky jedním z hlavních prvků jejich národnosti. Až na jednu výjimku všichni informátoři potvrdili, že náboženství zasahuje do jejich běžného života. Většina z nich se hlásila k římskokatolickému vyznání. Náboženská víra tedy v životě Slováků hraje velkou roli a pomáhá jim při udržování vlastní identity. Náboženství se promítá v tomto případě do formování národnosti tím, že se na jeho základě slovenská menšina odlišuje od majoritní populace, která je tvořena především příslušníky pravoslavné církve.
  
-Na Slovensku proběhlo poslední sčítání obyvatel, domů a bytů v roce 2021. Ze sčítání vzešlo, že nejvíce příslušníků má na slovenském území římskokatolická církev (55,8% podíl). Na druhém místě je evangelická církev augsburského vyznání, ke které se hlásí 5,3 % obyvatel Slovenska. Řeckokatolická církev má ve slovenské populaci 4 % příslušníků. Další početnou církví je reformovaná křesťanská církev (protestantismus). Pravoslaví, které má v Rumunsku dominantní postavení, má na Slovensku pouze 0,9% podíl. Téměř 24 % slovenských obyvatel je bez náboženského vyznání, což je oproti Rumunsku enormní rozdíl (viz výše).((SODB2021 - //K rímskokatolíckemu vyznaniu sa prihlásilo 56 % obyvateľov//. SODB2021 - Sčítanie obyvateľov, domov a bytov [online]. Copyright © 2022 www.statistics.sk [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.scitanie.sk/k-rimskokatolickemu-vyznaniu-sa-prihlasilo-56-obyvateov]]))+Na Slovensku proběhlo poslední sčítání obyvatel, domů a bytů v roce 2021. Ze sčítání vzešlo, že nejvíce příslušníků má na slovenském území římskokatolická církev (55,8% podíl). Na druhém místě je evangelická církev augsburského vyznání, ke které se hlásí 5,3 % obyvatel Slovenska. Řeckokatolická církev má ve slovenské populaci 4 % příslušníků. Další početnou církví je reformovaná křesťanská církev (protestantismus). Pravoslaví, které má v Rumunsku dominantní postavení, má na Slovensku pouze 0,9% podíl. Téměř 24 % slovenských obyvatel je bez náboženského vyznání, což je oproti Rumunsku enormní rozdíl (viz výše).((//K rímskokatolíckemu vyznaniu sa prihlásilo 56 % obyvateľov//. SODB2021 - Sčítanie obyvateľov, domov a bytov [online]. Copyright © 2022 www.statistics.sk [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.scitanie.sk/k-rimskokatolickemu-vyznaniu-sa-prihlasilo-56-obyvateov]]))
  
-{{:ls2022:struktura_rum.png?200 |}}((//SODB2021 - K rímskokatolíckemu vyznaniu sa prihlásilo 56 % obyvateľov//. SODB2021 - Sčítanie obyvateľov, domov a bytov [online]. Copyright © 2022 www.statistics.sk [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.scitanie.sk/k-rimskokatolickemu-vyznaniu-sa-prihlasilo-56-obyvateov]]))+{{:ls2022:struktura_rum.png?200 |}}((//K rímskokatolíckemu vyznaniu sa prihlásilo 56 % obyvateľov//. SODB2021 - Sčítanie obyvateľov, domov a bytov [online]. Copyright © 2022 www.statistics.sk [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: [[https://www.scitanie.sk/k-rimskokatolickemu-vyznaniu-sa-prihlasilo-56-obyvateov]]))
  
 Informátorky ze Slovenska jsou dle svých výpovědí také nábožensky založené. Dvě z nich se hlásí k římskokatolickému a jedna k řeckokatolickému vyznání. Tyto informátorky vypověděly, že náboženství hraje určitou roli v jejich každodenním životě. Dle statistik ze sčítání lidu na Slovensku lze ovšem konstatovat, že náboženská víra není pro slovenský národ jako takový určujícím prvkem, jelikož se téměř čtvrtina populace k žádnému náboženství nehlásí. U slovenské menšiny v Rumunsku je to však naopak, neboť právě náboženství je jedním z faktorů, který odlišuje Slováky od Rumunů a díky kterému mohou určovat svou vlastní národní identitu. Jak bylo řečeno výše, většina slovenských informátorů z Rumunska se hlásí k římskokatolickému vyznání. Jedna z informátorek se přihlásila k evangelické církvi. U slovenských komunit v Rumunsku jsou tedy rovněž důležité i komunity náboženské. Informátorky ze Slovenska jsou dle svých výpovědí také nábožensky založené. Dvě z nich se hlásí k římskokatolickému a jedna k řeckokatolickému vyznání. Tyto informátorky vypověděly, že náboženství hraje určitou roli v jejich každodenním životě. Dle statistik ze sčítání lidu na Slovensku lze ovšem konstatovat, že náboženská víra není pro slovenský národ jako takový určujícím prvkem, jelikož se téměř čtvrtina populace k žádnému náboženství nehlásí. U slovenské menšiny v Rumunsku je to však naopak, neboť právě náboženství je jedním z faktorů, který odlišuje Slováky od Rumunů a díky kterému mohou určovat svou vlastní národní identitu. Jak bylo řečeno výše, většina slovenských informátorů z Rumunska se hlásí k římskokatolickému vyznání. Jedna z informátorek se přihlásila k evangelické církvi. U slovenských komunit v Rumunsku jsou tedy rovněž důležité i komunity náboženské.
Řádek 116: Řádek 116:
 Mezi rodinné tradice lze dle výpovědí informátorů zařadit například oslavy narozenin či svátků, svatby a křtiny. Všechny tyto události mají společné to, že se sejde rodina (a případně přátelé), předají se nějaké dárky a společně se všichni příjemně baví. V případě svateb a křtin lze vidět, jak se dvě kategorie tradic (rodinné a náboženské) propojují a není možno vždy jasně zařadit určité události jen do jedné skupiny. V případě obou tradic (svatby a křtiny) však informátoři uvedli, že církevní podtext ztrácí trochu svou sílu, jak dokresluje výpověď Heleny: „//Pomaly sa tradície začínajú vytrácať a vymieňať. Napríklad pri svadbách alebo krstinách.”// Za nejdůležitější úkol těchto tradic lze označit udržování rodiny pohromadě (soudržnost). Za rodinnými tradicemi lze také pozorovat snahu o zachování rodinných kontaktů (i s rozšířenou rodinnou). Slovenské informátorky ze Slovenska v dotazování na rodinné tradice odpovídaly obdobně jako rumunští Slováci. Zmíněny byly rovněž oslavy narozenin, svatby a také tradice spojené s náboženstvím (chození do kostela apod.). Lze tedy usuzovat, že v rodinných tradicích mezi skupinami Slováků a Slováků v Rumunsku nenajdeme mnoho rozdílů. Mezi rodinné tradice lze dle výpovědí informátorů zařadit například oslavy narozenin či svátků, svatby a křtiny. Všechny tyto události mají společné to, že se sejde rodina (a případně přátelé), předají se nějaké dárky a společně se všichni příjemně baví. V případě svateb a křtin lze vidět, jak se dvě kategorie tradic (rodinné a náboženské) propojují a není možno vždy jasně zařadit určité události jen do jedné skupiny. V případě obou tradic (svatby a křtiny) však informátoři uvedli, že církevní podtext ztrácí trochu svou sílu, jak dokresluje výpověď Heleny: „//Pomaly sa tradície začínajú vytrácať a vymieňať. Napríklad pri svadbách alebo krstinách.”// Za nejdůležitější úkol těchto tradic lze označit udržování rodiny pohromadě (soudržnost). Za rodinnými tradicemi lze také pozorovat snahu o zachování rodinných kontaktů (i s rozšířenou rodinnou). Slovenské informátorky ze Slovenska v dotazování na rodinné tradice odpovídaly obdobně jako rumunští Slováci. Zmíněny byly rovněž oslavy narozenin, svatby a také tradice spojené s náboženstvím (chození do kostela apod.). Lze tedy usuzovat, že v rodinných tradicích mezi skupinami Slováků a Slováků v Rumunsku nenajdeme mnoho rozdílů.
  
-Nejstarší informátor (Antonín) kladl velký důraz na důležitost uchovávání tradic a zmiňoval několik institucí, které této snaze napomáhají. Ostatní informátoři při dotazování rovněž připomněli různé organizace, které v jejich okolí pomáhají udržovat tradice vážící se ke slovenské národní identitě. Jednou z důležitých organizací je Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, který vznikl v roce 1989 a který hájí zájmy obou menšin v politické sféře na území dnešního Rumunska. Mezi dalšími institucemi byly zmiňovány školy, kostely či různé folklorní soubory. Slovenská komunita je rovněž podporována Maticí Slovenskou, jejímž posláním je „//…rozvíjať a upevňovať slovenské vlastenectvo, prebúdzať a umocňovať národné povedomie Slovákov i krajanov žijúcich v zahraničí, prehlbovať vzťah občanov k slovenskej štátnosti (…) Zakladať doma i v zahraničí nadácie a fondy na podporu národného a kultúrneho života Slovákov a na oceňovanie najvýznamnejších tvorcov z vymedzených oblastí tvorivej činnosti.“//((//História Matice slovenskej – Matica slovenská.// Matica slovenská [online]. Copyright © Matica slovenská 2018. Všetky práva vyhradené. Tvorba webstránky [cit. 17.07.2022]. Dostupné z: [[https://matica.sk/o-matici-slovenskej/historia-matice-slovenskej/]]))+Nejstarší informátor (Antonín) kladl velký důraz na důležitost uchovávání tradic a zmiňoval několik institucí, které této snaze napomáhají. Ostatní informátoři při dotazování rovněž připomněli různé organizace, které v jejich okolí pomáhají udržovat tradice vážící se ke slovenské národní identitě. Jednou z důležitých organizací je Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, který vznikl v roce 1989 a který hájí zájmy obou menšin v politické sféře na území dnešního Rumunska. Mezi dalšími institucemi byly zmiňovány školy, kostely či různé folklorní soubory. Slovenská komunita je rovněž podporována Maticí Slovenskou, jejímž posláním je „//…rozvíjať a upevňovať slovenské vlastenectvo, prebúdzať a umocňovať národné povedomie Slovákov i krajanov žijúcich v zahraničí, prehlbovať vzťah občanov k slovenskej štátnosti (…) Zakladať doma i v zahraničí nadácie a fondy na podporu národného a kultúrneho života Slovákov a na oceňovanie najvýznamnejších tvorcov z vymedzených oblastí tvorivej činnosti.“//((//História Matice slovenskej.// Matica slovenská [online]. Copyright © Matica slovenská 2018. [cit. 17.07.2022]. Dostupné z: [[https://matica.sk/o-matici-slovenskej/historia-matice-slovenskej/]]))
  
 Autor knihy //Slováci v Europskom zahraničí// J. Svetoň v úvodu zmínil, že poznávání národních menšin v zahraničí vnímá jako národní povinnost. Informátor Antonín zmiňoval, že děti chodí na soutěže spojené se slovenským jazykem. V obcích se konají různé festivaly, které se váží ke slovenským tradicím. K dokreslení může sloužit video na následujícím odkazu: [[https://www.youtube.com/watch?v=MYNRuUHUSW8]]. Video je záznamem z mezinárodního folklorního festivalu mládeže v jedné ze slovenských obcí v Rumunsku. Na začátku lze slyšet slovenskou národní hymnu a dále je možno vidět, jak rumunští Slováci nosí kroje, zpívají ve slovenštině, tančí a celkově se snaží si nějakým způsobem připomínat své slovenské kořeny. Ve videu jsou také vidět květiny v barvách slovenské a rumunské státní vlajky. Autor knihy //Slováci v Europskom zahraničí// J. Svetoň v úvodu zmínil, že poznávání národních menšin v zahraničí vnímá jako národní povinnost. Informátor Antonín zmiňoval, že děti chodí na soutěže spojené se slovenským jazykem. V obcích se konají různé festivaly, které se váží ke slovenským tradicím. K dokreslení může sloužit video na následujícím odkazu: [[https://www.youtube.com/watch?v=MYNRuUHUSW8]]. Video je záznamem z mezinárodního folklorního festivalu mládeže v jedné ze slovenských obcí v Rumunsku. Na začátku lze slyšet slovenskou národní hymnu a dále je možno vidět, jak rumunští Slováci nosí kroje, zpívají ve slovenštině, tančí a celkově se snaží si nějakým způsobem připomínat své slovenské kořeny. Ve videu jsou také vidět květiny v barvách slovenské a rumunské státní vlajky.
Řádek 167: Řádek 167:
  
 ==== Internetové zdroje ==== ==== Internetové zdroje ====
-  - BÍRES, Marka. //Slovenské školy a vyučovanie slovenského jazyka v Rumunsku.// Didaktické studie, Didaktický kaleidoskop. Univerzita Karlova v Praze. Praha [online]. 2018. [cit. 83. 2022] Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/didakticke-studie/files/2019/01/DidStu1_18kn.bl_.TISK_konecnaverze.pdf#page=31+  - BÍRES, Marka. //Slovenské školy a vyučovanie slovenského jazyka v Rumunsku.// Didaktické studie, Didaktický kaleidoskop. Univerzita Karlova v Praze [online]. Praha, 2018. [cit. 08.03.2022]Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/didakticke-studie/files/2019/01/DidStu1_18kn.bl_.TISK_konecnaverze.pdf#page=31
   - //Církev římskokatolická a církev pravoslavná – jaký je mezi nimi rozdíl?// Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © 08.08.2013 [cit. 11.07.2022]. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/cirkev-rimskokatolicka-a-cirkev-pravoslavna-jaky-je-mezi-nimi-rozdil   - //Církev římskokatolická a církev pravoslavná – jaký je mezi nimi rozdíl?// Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © 08.08.2013 [cit. 11.07.2022]. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/cirkev-rimskokatolicka-a-cirkev-pravoslavna-jaky-je-mezi-nimi-rozdil
-  - DANIEL, Jan. //Slovenská menšina v Rumunsku.// Olomouc, [online] 2009. [cit. 63. 2022] Dostupné z: https://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2009/2009_Daniel.pdf +  - DANIEL, Jan. //Slovenská menšina v Rumunsku// [online]. Olomouc, 2009. [cit. 06.03.2022]Dostupné z: https://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2009/2009_Daniel.pdf 
-  -  //Etnické složení obyvatel Rumunska2002//[online] zpracováno autorem dle: http://www.edrc.ro/recensamant.jsp [cit. 30. 5. 2022] +  -  //Etnické složení obyvatel Rumunska 2002// [online]. Zpracováno autorem dle: http://www.edrc.ro/recensamant.jsp [cit. 30. 5. 2022] 
-  - //Etnické složení obyvatel Rumunska2011//[online] zpracováno autorem dle: //https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/; Populaţia după etnie la recensămintele din perioada 1930-2011 – judeţe (tabulka vol2_t1)// [cit. 30.05.2022]+  - //Etnické složení obyvatel Rumunska 2011// [online]. Zpracováno autorem dle: //https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/; Populaţia după etnie la recensămintele din perioada 1930-2011 – judeţe (tabulka vol2_t1)// [cit. 30.05.2022]
   - GUBANI, Ianko. //The Slovak Minority in Romania – Historical Context and Statistical Aspect of Identity and Native Language Within the Period of 2002 – 2011.// Geografické informácie [online]. 2016. [cit. 17.04.2022]. ISSN 13379453. Dostupné z: https://www.kggrr.fpvai.ukf.sk/images/geograficke_informacie/2016_20_2/gubani.pdf   - GUBANI, Ianko. //The Slovak Minority in Romania – Historical Context and Statistical Aspect of Identity and Native Language Within the Period of 2002 – 2011.// Geografické informácie [online]. 2016. [cit. 17.04.2022]. ISSN 13379453. Dostupné z: https://www.kggrr.fpvai.ukf.sk/images/geograficke_informacie/2016_20_2/gubani.pdf
   - //História Matice slovenskej.// Matica slovenská [online]. Copyright © Matica slovenská 2018. [cit. 17.07.2022]. Dostupné z: https://matica.sk/o-matici-slovenskej/historia-matice-slovenskej/   - //História Matice slovenskej.// Matica slovenská [online]. Copyright © Matica slovenská 2018. [cit. 17.07.2022]. Dostupné z: https://matica.sk/o-matici-slovenskej/historia-matice-slovenskej/
-  - JANÍKOVÁ, Simona. //Zapomenutí Slováci.// Hospodářské noviny[online] 2018. [cit. 63. 2022] Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1-66271240-zapomenuti-slovaci+  - JANÍKOVÁ, Simona. //Zapomenutí Slováci.// Hospodářské noviny [online]2018. [cit. 06.03.2022]Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1-66271240-zapomenuti-slovaci
   - //Letnice, Svatodušní svátky, Duch svatý.// Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 02.06.2022]. Dostupné z: https://www.vira.cz/rejstrik-vecny/letnice-svatodusni-svatky   - //Letnice, Svatodušní svátky, Duch svatý.// Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 02.06.2022]. Dostupné z: https://www.vira.cz/rejstrik-vecny/letnice-svatodusni-svatky
   -  //Letniční církve.// Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 10.03.2022]. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/letnicni-cirkve   -  //Letniční církve.// Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 10.03.2022]. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/letnicni-cirkve
-  - //Mateřský jazyk obyvatel v Rumunsku2002//[online] zpracováno autorem dle: http://www.edrc.ro/recensamant.jsp [cit. 30.05.2022] +  - //Mateřský jazyk obyvatel v Rumunsku 2002// [online]. Zpracováno autorem dle: http://www.edrc.ro/recensamant.jsp [cit. 30.05.2022] 
-  - //Mateřský jazyk obyvatel v Rumunsku2011//[online] zpracováno autorem dle: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/; Populaţia după etnie şi limba maternă – judeţe (tabulka vol2_t10)[cit. 30.05.2022] +  - //Mateřský jazyk obyvatel v Rumunsku 2011// [online]. Zpracováno autorem dle: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/; Populaţia după etnie şi limba maternă – judeţe (tabulka vol2_t10) [cit. 30.05.2022]. 
-  - OLAHUS, Wikipedia[online] Dostupné z: https://sk.wikipedia.org/wiki/Slov%C3%A1ci_v_Rumunsku#/media/S%C3%BAbor:Slovaci_Romania_2002.png +  - OLAHUS, Wikipedia [online]Dostupné z: https://sk.wikipedia.org/wiki/Slov%C3%A1ci_v_Rumunsku#/media/S%C3%BAbor:Slovaci_Romania_2002.png 
-  - //Procentuální poměr Slováků v rumunských župách//[online] zpracováno autorem dle: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/; Tab8. Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune (tabulka sR_Tab_8) [cit.30.05.2022] +  - //Procentuální poměr Slováků v rumunských župách// [online]. Zpracováno autorem dle: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/; Tab8. Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune (tabulka sR_Tab_8) [cit. 30.05.2022]. 
-  - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor.// Tab8. Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune (tabulka sR_Tab_8)[online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/ +  - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor.// Tab8. Populaţia stabilă după etnie – judeţe, municipii, oraşe, comune (tabulka sR_Tab_8) [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/ 
-  - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor.// Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe (tabulka vol2_t12)[online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/ +  - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor.// Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe (tabulka vol2_t12) [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/ 
-  - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor.// Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe ( tabulka vol2_t12)[online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/+  - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor.// Populaţia pe sexe, după religie – categorii de localităţi şi judeţe (tabulka vol2_t12) [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/
   - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor// [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/   - //Rezultate 2011 – recensamantul populatiei si locuintelor// [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/rpl-2011/rezultate-2011/
   - RPL 2021. //Recensamantul Populatiei si Locuintelor – RPL 2021// [online]. [cit. 01.06.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/   - RPL 2021. //Recensamantul Populatiei si Locuintelor – RPL 2021// [online]. [cit. 01.06.2022]. Dostupné z: https://www.recensamantromania.ro/
   - SODB2021 - K rímskokatolíckemu vyznaniu sa prihlásilo 56 % obyvateľov. //SODB2021 - Sčítanie obyvateľov, domov a bytov// [online]. Copyright © 2022 www.statistics.sk [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.scitanie.sk/k-rimskokatolickemu-vyznaniu-sa-prihlasilo-56-obyvateov   - SODB2021 - K rímskokatolíckemu vyznaniu sa prihlásilo 56 % obyvateľov. //SODB2021 - Sčítanie obyvateľov, domov a bytov// [online]. Copyright © 2022 www.statistics.sk [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://www.scitanie.sk/k-rimskokatolickemu-vyznaniu-sa-prihlasilo-56-obyvateov
-  - //Structura etno-demografic A Romniei// [online]. [cit.30.05.2022]. Dostupné z: http://www.edrc.ro/recensamant.jsp +  - //Structura etno-demografic A Romniei// [online]. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: http://www.edrc.ro/recensamant.jsp 
-  - TUBS. Wikipedia[online]. //Rumunské župy.// 2012. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Rumunska#/media/Soubor:Romania,_administrative_divisions_-_de_-_colored.svg+  - TUBS. Wikipedia [online]. //Rumunské župy.// 2012. [cit. 30.05.2022]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Rumunska#/media/Soubor:Romania,_administrative_divisions_-_de_-_colored.svg
  
  
ls2022/slovaci_v_rumunsku.1661423961.txt.gz · Poslední úprava: 25. 08. 2022 (12:39) autor: 176.12.115.225