Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2022:stravovaci_zvyky [08/09/2024 15:31] – 185.94.55.132
+++ ls2022:stravovaci_zvyky [08/09/2024 16:05] (aktuální) – 185.94.55.132
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 === Literární rešerše ===
-Rozdíly mezi zvyky a tradicemi ruských pravoslavných křesťanů a řeckých pravoslavných křesťanů se zabývá Julie Klimova ve své práci „Pouti ruských křesťanů do řeckého pravoslavného kláštera v Arizoně“ (2011). Autorka zkoumá zkušenosti a motivace ruských poutníků a jejich duchovní význam. Klimova ukazuje, jak poutě propojují ruskou a řeckou pravoslavnou tradici a zdůrazňuje kulturní výměnu, která během těchto návštěv probíhá. Přestože se klášter nachází ve Spojených státech, stává se pro ruské věřící místem hlubokého náboženského spojení.
+Rozdíly mezi stravovacími zvyky pravoslavných věřících v Rusku a Řecku zkoumá práce Julie Klimové „//Pouti ruských křesťanů do řeckého pravoslavného kláštera v Arizoně//“ (2011). Klimova se ve své studii zaměřuje na poutě ruských pravoslavných věřících do řeckého pravoslavného kláštera, který se nachází v Arizoně, USA. Přestože klášter sídlí mimo geografické hranice Řecka, poskytuje unikátní prostor pro setkání ruské a řecké pravoslavné tradice.
-Klimova si také všímá rozdílů mezi ruskými poutníky a řeckým klášterem, zejména v kulturním a liturgickém zázemí, a poukazuje na odlišnosti ve stylu bohoslužeb a náboženských zvyklostech. I přes tyto rozdíly sdílená pravoslavná víra vytváří silné pouto mezi ruskými poutníky a řeckou mnišskou komunitou, což umožňuje smysluplnou výměnu duchovních tradic.
+Klimova zdůrazňuje několik zásadních rozdílů mezi ruskými a řeckými pravoslavnými tradicemi, včetně liturgických a kulturních zvyklostí, které se odrážejí i ve stravovacích návycích. Například jedním z rozdílů je způsob, jakým se připravují a konzumují jídla během půstu. Ruská pravoslavná kuchyně je obecně bohatší na obiloviny, zrna a houby, zatímco řecká pravoslavná kuchyně, ovlivněná středomořským klimatem, obsahuje více zeleniny, luštěnin a olivového oleje.
+Klimova také uvádí konkrétní příklad z praxe poutí, kdy ruským věřícím přijíždějícím do řeckého kláštera byla nabídnuta tradiční řecká strava, která obsahovala pokrmy z luštěnin a čerstvé zeleniny, zatímco oni očekávali jídla blíže jejich domácímu stravovacímu stylu, bohatšího na zrna a houby. Tento kulturní střet nebyl pouze o jídle, ale také o odlišnostech v duchovním přístupu k půstu a askezi, které jsou v obou pravoslavných tradicích vnímány odlišně.
+Tato práce ukazuje, jak náboženské tradice mohou mít různé interpretace a jak kulturní kontext ovlivňuje každodenní náboženský život, včetně postních a stravovacích zvyklostí. Přestože obě komunity sdílejí pravoslavnou víru, rozdíly ve způsobu, jakým se tato víra projevuje v jejich stravovacích návycích a náboženských praktikách, odhalují složitost jejich kulturního a duchovního dědictví.
-Kniha “Inovace v pravoslavné křesťanské tradici? Otázka změny v řeckém pravoslavném myšlení a praxi“, editovaná Trine Stauning Willert a Linou Molokotos-Liederman, nabízí zajímavý pohled na to, jak řecká pravoslavná církev kombinuje tradici s inovacemi, se zvláštním zaměřením na změny ve stravovacích návycích.
+Pokud jde o otázku dodržování svatého půstu v Řecku a Rusku, klíčovými zdroji jsou článek Anastasii Mitrofanové „//Pravoslavný půst v postsekulární společnosti: případ současného Ruska//“ (2018) a kniha Trine Stauning Willert a Linou Molokotos-Liederman „//Inovace v pravoslavné křesťanské tradici? Otázka změny v řeckém pravoslavném myšlení a praxi//“ (2016). Mitrofanová se zabývá tím, jak se tradiční pravoslavný půst přizpůsobuje moderní společnosti v Rusku, které prošlo dlouhým obdobím sekularizace. Autorka zdůrazňuje, že v současné době půst již není vnímán pouze jako náboženská povinnost, ale často také jako forma osobního růstu, sebeovládání a dokonce zdravého životního stylu. Jedním z hlavních rysů, které Mitrofanová ve své práci popisuje, je růst personalizace postních praktik. Zatímco někteří věřící se striktně drží tradičních pravidel (zdržují se všech živočišných produktů), jiní si vytvářejí vlastní způsoby půstu, například se vyhýbají pouze těm potravinám, které mají obzvláště rádi, nebo se zaměřují na moderní náhražky masa, jako jsou sójové produkty.
-Kniha se zabývá tím, jak se tradiční pravoslavné stravovací zvyky, zejména postní praktiky, vyvinuly v reakci na moderní společenské vlivy. Autoři ukazují, jak se posty přizpůsobily současnému životnímu stylu a moderním zdravotním potřebám, přičemž církev stále hledá rovnováhu mezi zachováním tradic a jejich reinterpretací.
+Mitrofanová dále poukazuje na roli internetu a sociálních médií v současném Rusku, které se staly místem, kde věřící diskutují o svých postních zvyklostech a sdílejí zkušenosti. To vede k větší rozmanitosti postních praktik, neboť duchovní vedení často není jednotné a poskytuje různorodé, někdy i protichůdné rady. Autorka také analyzuje zdravotní aspekty půstu a přístup některých věřících, kteří půst vnímají jako součást zdravého životního stylu, což je další způsob, jak se půst adaptuje na moderní ruskou společnost.
+Naopak kniha Willert a Molokotos-Liederman se zaměřuje na řecký kontext, kde ukazuje, jak řecká pravoslavná církev hledá rovnováhu mezi zachováním starých postních zvyklostí a přizpůsobením modernímu životnímu stylu.
-Článek s názvem "Pravoslavný půst v postsekulární společnosti: případ současného Ruska" od Anastasii Mitrofanové zkoumá oživení a přizpůsobení pravoslavných postních praktik v moderním Rusku. Mitrofanová zkoumá, jak se půst, hluboce zakořeněná tradice v pravoslavném křesťanství, znovu interpretuje ve společnosti, která prošla významnou sekularizací. Autorka diskutuje o tom, jak se věřící i duchovní zapojují do online fór a dalších digitálních platforem, kde debatují a hodnotí různé postní praktiky, což odráží pestrou a často protichůdnou škálu názorů.
-Mitrofanová poznamenává, že zatímco někteří jednotlivci se přísně drží tradičních postních pravidel—zdržují se živočišných produktů—jiní si vytvářejí nové praktiky, například se postí od konkrétních potravin, které mají obzvlášť rádi. Tato personalizace postních praktik je částečně způsobena nedostatkem konzistentního pastoračního vedení, přičemž duchovní poskytují různé a někdy protichůdné rady. Článek se také zabývá zdravotními aspekty půstu, používáním náhradních potravin, jako jsou sójové produkty, a sociálními obtížemi při dodržování postních tradic v převážně nereligiózním prostředí.
-Práce s názvem "Pravoslavné postní rituály: Skrytá charakteristika středomořské stravy na Krétě" od Kateriny O. Sarri a jejích kolegů zkoumá vliv řeckých pravoslavných postních praktik na stravovací návyky a zdraví lidí na Krétě. Studie zjistila, že ti, kteří dodržovali postní rituály, měli zdravější stravu, charakterizovanou nižším příjmem cholesterolu, celkového tuku a nasycených mastných kyselin a vyšší konzumací vlákniny, ovoce, zeleniny a luštěnin. Tyto změny ve stravování přispěly ke zlepšení zdravotních ukazatelů, včetně nižší hladiny cholesterolu a indexu tělesné hmotnosti (BMI). Výzkum zdůrazňuje, že pravoslavné půsty hrají významnou roli v podpoře prospěšných aspektů tradiční středomořské stravy na Krétě.
+Geografické rozdíly a jejich vliv na náboženské stravovací zvyky jsou zřetelné zejména v práci Kateriny O. Sarri „//Pravoslavné postní rituály: Skrytá charakteristika středomořské stravy na Krétě//“ (2004). Studie ukazuje, jak místní podmínky na Krétě ovlivňují dodržování pravoslavného půstu, přičemž zdůrazňuje roli středomořské stravy v pravoslavných postních rituálech. Geografické umístění, zejména dostupnost potravin a klimatické podmínky, zde hrají významnou roli v tom, jak jsou náboženské zvyky, včetně půstu, praktikované.
 === Metodologie ===
@@ Řádek 310: / Řádek 311: @@
 === Seznam použité literatury ===
-Klimova, J. “Pilgrimages of Russian Orthodox Christian to the Greek Orthodox monastery in Arizona” [online]. 2011.
+Klimova, J. “//Pilgrimages of Russian Orthodox Christian to the Greek Orthodox monastery in Arizona//” [online]. 2011.
 Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/en/file/109873
-Mitrofanova, A. “Orthodox Fasting in a Postsecular Society: The Case of Contemporary Russia” [online]. 2018. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2077-1444/9/9/267
+Mitrofanova, A. “//Orthodox Fasting in a Postsecular Society: The Case of Contemporary Russia//” [online]. 2018. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2077-1444/9/9/267
-O. Sarri, K. “Greek Orthodox fasting rituals: a hidden characteristic of the Mediterranean diet of Crete” [online]. 2004. Dostupné z: https://www.cambridge.org/core/journals/british-journal-of-nutrition/article/greek-orthodox-fasting-rituals-a-hidden-characteristic-of-the-mediterranean-diet-of-crete/E68D9D1079556D2314D6CA52B0D8B9FF
+O. Sarri, K. “//Greek Orthodox fasting rituals: a hidden characteristic of the Mediterranean diet of Crete//” [online]. 2004. Dostupné z: https://www.cambridge.org/core/journals/british-journal-of-nutrition/article/greek-orthodox-fasting-rituals-a-hidden-characteristic-of-the-mediterranean-diet-of-crete/E68D9D1079556D2314D6CA52B0D8B9FF
-Willert, T. S., Molokotos-Liederman, L. “Innovation in the Orthodox Christian Tradition? The Question of Change in Greek Orthodox Thought and Practice”. London and New York: Routledge, 2016. ISBN 9781409420774 (hbk). ISBN 9781315588650 (ebk)
+Willert, T. S., Molokotos-Liederman, L. “//Innovation in the Orthodox Christian Tradition? The Question of Change in Greek Orthodox Thought and Practice//”. London and New York: Routledge, 2016. ISBN 9781409420774 (hbk). ISBN 9781315588650 (ebk)
 === Seznam obrázků ===

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku