Stravovací zvyky pravoslavných křesťanů v Řecku a Rusku

Tato práce se zabývá problematikou stravovacích zvyků v rámci různých náboženství. Tato práce se hlavně zaměřuje na stravovací zvyky v období různých svátků, jejich praktiky a nastínění příčin daných zvyků.

Téma stravování vždy hrála důležitou roli v kulturním a sociálním životě různých národů. Stravovací zvyky odrážejí nejen přírodní a klimatické podmínky, ale také duchovní a náboženské přesvědčení, zakořeněné ve společnosti. V tomto kontextu je zajímavé zkoumání stravovacích zvyků pravoslavných křesťanů v Řecku a Rusku. Tyto dvě země, přestože jsou geograficky vzdálené, mají společné kořeny v pravoslavné víře, která má významný vliv na všechny aspekty života.

Tato práce se zaměřuje na zkoumání specifik stravování pravoslavných křesťanů v Řecku a Rusku, na identifikaci společných rysů a rozdílů a na pochopení toho, jak náboženské tradice formují a udržují stabilní stravovací zvyky. Úvod do problematiky stravovacích tradic pravoslavných křesťanů pomůže lépe porozumět jejich kulturnímu dědictví a také odhalit, jak náboženství a kulturní tradice nadále ovlivňují moderní společnost.

- Existují-li nějaké rozdíly ve stravovacích zvykách pravoslavných věřících v Rusku a Řecku? Pokud ano, jaké konkrétně? - Dodržují-li pravoslavní křesťané v Řecku a Rusku svatý půst? - Záleží-li náboženské stravovací zvyky i na geografickém umístění bydliště věřících?

Stravovací zvyky ve vybraných náboženstvích - Bakalářská práce Jana Zajíčková 2011 Jana Zajíčková se ve své práci zabývá určitou problematikou v několika různých náboženství. Začlenila zde jak primitivní formy náboženství, tak velmi vyspělá monoteistická náboženství. Porovnávala, jaké zvyky a prvky mají různá náboženství společné či naopak, čím se velmi liší. Hlavními zdroji této práce byla Bible a Korán, kde jsou jasně daná pravidla stravování pro určitá náboženství. Dále porovnává, jak lidé v nynější době dodržují tato daná pravidla oproti dřívějším dobám.

Rozdíly mezi zvyky a tradicemi ruských pravoslavných křesťanů a řeckých pravoslavných křesťanů se zabývá Julie Klimova ve své práci „Pouti ruských křesťanů do řeckého pravoslavného kláštera v Arizoně“ (2011). Autorka zkoumá zkušenosti a motivace ruských poutníků a jejich duchovní význam. Klimova ukazuje, jak poutě propojují ruskou a řeckou pravoslavnou tradici a zdůrazňuje kulturní výměnu, která během těchto návštěv probíhá. Přestože se klášter nachází ve Spojených státech, stává se pro ruské věřící místem hlubokého náboženského spojení. Klimova si také všímá rozdílů mezi ruskými poutníky a řeckým klášterem, zejména v kulturním a liturgickém zázemí, a poukazuje na odlišnosti ve stylu bohoslužeb a náboženských zvyklostech. I přes tyto rozdíly sdílená pravoslavná víra vytváří silné pouto mezi ruskými poutníky a řeckou mnišskou komunitou, což umožňuje smysluplnou výměnu duchovních tradic.

Kniha “Inovace v pravoslavné křesťanské tradici? Otázka změny v řeckém pravoslavném myšlení a praxi“, editovaná Trine Stauning Willert a Linou Molokotos-Liederman, nabízí zajímavý pohled na to, jak řecká pravoslavná církev kombinuje tradici s inovacemi, se zvláštním zaměřením na změny ve stravovacích návycích. Kniha se zabývá tím, jak se tradiční pravoslavné stravovací zvyky, zejména postní praktiky, vyvinuly v reakci na moderní společenské vlivy. Autoři ukazují, jak se posty přizpůsobily současnému životnímu stylu a moderním zdravotním potřebám, přičemž církev stále hledá rovnováhu mezi zachováním tradic a jejich reinterpretací.

Článek s názvem „Pravoslavný půst v postsekulární společnosti: případ současného Ruska“ od Anastasii Mitrofanové zkoumá oživení a přizpůsobení pravoslavných postních praktik v moderním Rusku. Mitrofanová zkoumá, jak se půst, hluboce zakořeněná tradice v pravoslavném křesťanství, znovu interpretuje ve společnosti, která prošla významnou sekularizací. Autorka diskutuje o tom, jak se věřící i duchovní zapojují do online fór a dalších digitálních platforem, kde debatují a hodnotí různé postní praktiky, což odráží pestrou a často protichůdnou škálu názorů. Mitrofanová poznamenává, že zatímco někteří jednotlivci se přísně drží tradičních postních pravidel—zdržují se živočišných produktů—jiní si vytvářejí nové praktiky, například se postí od konkrétních potravin, které mají obzvlášť rádi. Tato personalizace postních praktik je částečně způsobena nedostatkem konzistentního pastoračního vedení, přičemž duchovní poskytují různé a někdy protichůdné rady. Článek se také zabývá zdravotními aspekty půstu, používáním náhradních potravin, jako jsou sójové produkty, a sociálními obtížemi při dodržování postních tradic v převážně nereligiózním prostředí.

Práce s názvem „Pravoslavné postní rituály: Skrytá charakteristika středomořské stravy na Krétě“ od Kateriny O. Sarri a jejích kolegů zkoumá vliv řeckých pravoslavných postních praktik na stravovací návyky a zdraví lidí na Krétě. Studie zjistila, že ti, kteří dodržovali postní rituály, měli zdravější stravu, charakterizovanou nižším příjmem cholesterolu, celkového tuku a nasycených mastných kyselin a vyšší konzumací vlákniny, ovoce, zeleniny a luštěnin. Tyto změny ve stravování přispěly ke zlepšení zdravotních ukazatelů, včetně nižší hladiny cholesterolu a indexu tělesné hmotnosti (BMI). Výzkum zdůrazňuje, že pravoslavné půsty hrají významnou roli v podpoře prospěšných aspektů tradiční středomořské stravy na Krétě.

V rámci tohoto výzkumu byl proveden kvalitativní výzkum zaměřený na srovnávací analýzu stravovacích tradic ruských a řeckých pravoslavných křesťanů. Metodologie práce zahrnovala dva hlavní komponenty: studium příslušné literatury a provádění rozhovorů s respondenty. Nejprve byla provedena důkladná analýza akademických zdrojů, včetně monografií, článků, disertačních prací a dalších vědeckých publikací, které se týkaly náboženských a kulturních aspektů pravoslavných tradic v Rusku a Řecku. Při analýze byla zvláštní pozornost věnována historickému vývoji pravoslavných půstů a dalších dietních tradic v obou zemích, teologickým základům a odůvodněním potravinových omezení v pravoslaví, a také vlivu kulturních a sociálních faktorů na dodržování náboženských tradic ve stravování. To umožnilo vytvořit teoretický základ pro následné empirické šetření a formulovat hypotézy k ověření v rámci rozhovorů s respondenty. Následným krokem byl sběr primárních dat prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, kteří představovali ruské a řecké pravoslavné křesťany. Rozhovory byly prováděny s respondenty z Ruska a Řecka online anebo prezenčně. Cílem rozhovorů bylo zjistit konkrétní stravovací tradice, které respondenti dodržovali v rámci pravoslavných zvyků, a také prozkoumat jejich vnímání náboženských předpisů ve stravování a míru jejich dodržování. Během rozhovorů se zkoumal vliv moderních sociálních podmínek a migračních procesů na dodržování tradic, a také se diskutovaly rozdíly a podobnosti ve vnímání náboženských stravovacích tradic mezi ruskými a řeckými pravoslavnými křesťany. Všechny rozhovory byly nahrávány se souhlasem respondentů, poté byly přepsány a analyzovány pomocí metody tematické analýzy, která umožnila identifikovat klíčová témata a kategorie spojené s náboženskými stravovacími praktikami a také určit podobnosti a rozdílné tendence v tradicích dvou pravoslavných kultur. V závěrečné fázi výzkumu byla provedena srovnávací analýza dat získaných z literatury a rozhovorů. Hlavní pozornost byla věnována identifikaci hlavních rozdílů a podobností ve stravovacích tradicích ruských a řeckých pravoslavných křesťanů, a také tomu, jak historický a kulturní kontext každé země ovlivňoval vnímání a dodržování náboženských dietních předpisů.

Seznam respondentů:

Všechna skutečná jména respondentů byla změněna.

Ruská a řecká pravoslavná církev používají různé kalendáře: ruská církev používá juliánský kalendář, zatímco řecká církev gregoriánský. Z tohoto důvodu se data církevních svátků v Rusku a Řecku liší.

Půst v pravoslavné tradici hraje zásadní roli jako doba duchovního očištění, modlitby a zdrženlivosti. V pravoslavné tradici existují čtyři vícedenní postní období – Vánoční, Velký, Petrovský a Usínání Panny Marie – z nichž každé je věnováno přípravě na důležité události v církevním kalendáři. Kromě toho jsou středa a pátek v pravoslavné tradici považovány za postní dny. Středa a pátek nemusí být postními dny, pokud připadají na zvláštní týdny, kdy je půst zrušen, například v Radostném týdnu po Velikonocích. Postní období jsou doprovázena přísnými omezeními v jídle a připravují věřící na významné křesťanské svátky. S přihlédnutím k vícedenním půstům a týdenním postním dnům se ruští a řečtí pravoslavní křesťané postí přibližně 200–250 dní v roce. Tento počet dní se může mírně lišit v závislosti na konkrétních kalendářních datech a místních tradicích.

V Rusku dávají pravoslavní křesťané při půstu přednost jídlům bohatým na zeleninu, obiloviny a houby. Patří sem například: - Zeleninové polévky — polévky na zeleninovém vývaru bez masa, často připravované z brambor, mrkve, zelí, cibule a jiné kořenové zeleniny. - Pohanka a další kaše — pohanková kaše, ječmen, rýže nebo ovesné vločky připravené bez mléka a másla. Je to jedno z nejjednodušších a nejrozšířenějších jídel. - Bramborová jídla — pečené nebo dušené brambory s houbami, zeleninou nebo cibulí. - Houby — houby v různých úpravách, smažené i dušené, často nahrazují maso během postních dnů. - Zelí a jiná zelenina — dušené zelí, mrkev, řepa a další sezónní zelenina. Kysané zelí, které si uchovává vitamíny přes zimu, je také velmi oblíbené. - Postní pečivo — chléb a koláče s náplní z kapusty, hub nebo brambor, připravované bez mléka a vajec. - Nakládané zeleniny a kvašené potraviny — nakládané okurky, rajčata a houby, které byly připraveny předem, přidávají pestrost do postního jídelníčku.

Obrázek č. 1, Pohanková kaše Zdroj: https://www.iamcook.ru/showrecipe/18168

Obrázek č. 2, Kvašené potraviny Zdroj: https://www.koolinar.ru/article/show/273/solenya-na-zimu

Řečtí pravoslavní, stejně jako Rusové, dodržují postní dny ve středu a pátek, avšak jejich kuchyně se liší díky klimatu a hojnosti mořských plodů a zeleniny. Postní jídla v Řecku často obsahují olivový olej, i když v přísně postní dny se od jeho používání mohou zdržet. Typická řecká postní jídla zahrnují: - Fasolada — polévka z bílých fazolí s zeleninou (cibule, mrkev, rajčata), jedno z hlavních postních jídel. - Luštěniny — čočka, cizrna, fazole se připravují ve formě salátů nebo polévek s přidáním koření, zeleniny a někdy i olivového oleje. - Horta — planě rostoucí jedlé byliny (například pampelišky nebo špenát), připravované s citronem a olivovým olejem. - Řecký salát — rajčata, okurky, cibule, olivy a kapary, ochucené olivovým olejem (bez sýru feta v postní dny). - Gemista — plněná zelenina (rajčata, papriky) rýží a bylinkami, často podávaná jako postní pokrm.

Obrázek č. 3, Fava - pyré z loupaného žlutého hrachu s přídavkem cibule, olivového oleje a aromatického koření Zdroj: archiv respondenta

Obrázek č. 4, Řecký salát bez syra feta Zdroj: archiv respondenta

Obrázek č. 5, Fasolada Zdroj: https://mysweetgreek.com/greek-food/fasolada-greek-white-bean-soup-with-tomato-recipe/

Z mé osobní zkušenosti s pobytem v Rusku a pozorováním pravoslavných křesťanů tam, stejně jako na základě rozhovorů s informátory z Ruska a Řecka, mám dojem, že v Řecku křesťané přistupují k Svatému půstu zodpovědněji a přísněji ho dodržují. Například nikdo z mých informátorů z Ruska se nepostí ve středu a pátek a o této tradici ani příliš nevědí, zatímco v Řecku je běžné konzumovat pouze postní jídla v těchto dnech.

Vánoční půst v Rusku trvá od 28. listopadu do 6. ledna. Půst trvá 40 dní a slouží jako příprava na Vánoce. Během půstu je zakázáno konzumovat maso, mléčné výrobky, vejce a alkohol. Ryba je povolena o víkendech a během svátků, například na svátek Uvedení Panny Marie do chrámu (4. prosince). Nejpřísnějšími dny jsou Štědrý večer (6. ledna) a dny, kdy je povoleno pouze suché jídlo – tedy dny, kdy se smí jíst pouze syrová nebo minimálně připravená jídla (například chléb, zelenina, ovoce a ořechy).

Řečtí pravoslavní křesťané rovněž dodržují Vánoční půst, který trvá od 15. listopadu do 24. prosince. Půst v Řecku má své zvláštnosti a tradice. Během půstu je zakázáno konzumovat maso, mléčné výrobky a vejce. Na rozdíl od ruského půstu je v Řecku ryba povolena ve více dnech – obvykle v sobotu a neděli, a také o svátcích, například na Uvedení Panny Marie do chrámu. Poslední týden před Vánoci je v Řecku považován za nejpřísnější. V tomto období věřící dodržují přísnější omezení, včetně vyhýbání se rybám.

Vánoce jsou křesťanským svátkem oslavujícím narození Ježíše Krista. V tento den si věřící připomínají událost, kdy se Ježíš narodil v Betlémě. Svátek symbolizuje světlo, naději a spásu. Vánoce jsou doprovázeny bohoslužbami, modlitbami a rodinnými hostinami. V pravoslavné tradici se Vánoce slaví 7. ledna v Rusku a 25. prosince v Řecku.

Vánoční hostina u ruských pravoslavných křesťanů začíná po přísném 40denním Vánočním půstu, který končí 6. ledna na Štědrý večer. Půst končí s prvními hvězdami na obloze, které symbolizují Betlémskou hvězdu. Na slavnostním stole se často objevují následující pokrmy: - Kutja (sočivo) — hlavní jídlo Štědrého večera, směs vařené pšenice nebo rýže s medem, mákem a ořechy. Symbolizuje vzpomínku na předky a spojení s rodem. - Pečené maso — na Vánoce se často připravuje pečeně z vepřového, hovězího masa nebo drůbeže. Tradičním svátečním pokrmem je kachna nebo husa s jablky. - Pirohy a kulebjaky — na stole jsou často koláče s různými náplněmi, jako je maso, ryba, houby nebo zelí. - Rybí pokrmy — v některých rodinách se na vánoční stůl podávají rybí pokrmy, zejména u těch, kteří dodržovali přísný půst. - Zeleninové saláty

Obrázek č. 6, Kutja Zdroj: https://dan-news.ru/obschestvo/gotovimsja-k-rozhdestvu.-kakoj-dolzhna-byt-tradicionnaja-russkaja-kutja/

Obrázek č. 7, Kulebjaka s rybou Zdroj: https://zernograd.com/recipe/russkaja-kulebjaka-s-ryboj-russian-fish-pie-coulibiac/

V Řecku se Vánoce slaví 25. prosince a také jsou doprovázeny tradiční hostinou, která následuje po 40denním půstu. Na vánočním stole řeckých rodin lze najít: - Christopsomo — „chléb Krista“, speciální vánoční chléb, který je ozdoben křížem. Peče se den před svátkem a zaujímá centrální místo na stole. - Masová jídla — v Řecku se tradičně připravuje pečeně z jehněčího, vepřového nebo kozího masa. Maso se peče se zeleninou, podává se s bramborami nebo bylinkami. Velmi oblíbené je vepřové maso pečené v troubě se zeleninou. - Dolmades — vinné listy plněné masem a rýží, jedno z populárních jídel na slavnostním stole. - Saláty a zelenina — stejně jako v Rusku, i na řeckém vánočním stole jsou čerstvé saláty a také pečená zelenina, jako jsou lilky, cukety a papriky. - Melomakarona a kourabiedes — tradiční řecké vánoční sladkosti. Melomakarona je medové cukroví s ořechy, zatímco kourabiedes je máslové cukroví posypané moučkovým cukrem. Tyto sladkosti jsou neodmyslitelnou součástí sváteční hostiny. Kromě toho se v Řecku pije víno a ouzo, tradiční alkoholické nápoje, které se podávají k masu a dezertům.

Obrázek č. 8, Christopsomo Zdroj: https://whattocooktoday.com/christopsomo.html

Obrázek č. 9, Dolmades Zdroj: https://www.therealgreek.com/dolmades-vegan-rolls-of-joy/

Obrázek č. 10, Kourbiedes Zdroj: archiv respondenta

Obě kultury kladou velký důraz na rodinnou atmosféru a Vánoce jsou časem, kdy se u jednoho stolu schází několik generací. Stoly v Rusku i Řecku jsou bohaté na rozmanité pokrmy, kde jsou nezbytnou součástí jak masitá jídla, tak sladké pochoutky, které symbolizují konec půstu a radost z narození Krista. Společnou tradicí pro obě země je také zahajování hostiny modlitbou a poděkováním za mír a blahobyt v domácnosti. Sváteční stůl je symbolem jednoty rodiny a spojení s tradicemi.

Na Křest, jeden z nejdůležitějších svátků v pravoslavné tradici, mají ruští pravoslavní křesťané řadu tradic spojených s jídlem. Po předvečeru Zjevení Páně, který je postním dnem, se na Křest obvykle konzumuje již běžné jídlo, tedy jídlo mimo půst. Nicméně 18. ledna, na Štědrý večer Křtu, se dodržuje přísný půst a v tento den se tradičně připravuje sočivo (kutja) — pokrm z vařených obilnin (pšenice nebo rýže) s medem, ořechy a rozinkami. Na samotný svátek Křtu, 19. ledna, kdy půst končí, se na stole mohou objevit masová jídla, pirohy a pečivo, palačinky a ryby, které jsou považovány za sváteční pokrm. Kromě toho je jedním ze symbolických nápojů na Křest svěcená voda, která se konzumuje po celý svátek.

Na Křest v řecké pravoslavné tradici jsou také dodržovány zvláštní zvyky a s nimi spojené kulinářské tradice. Svátek Křtu se v Řecku slaví 6. ledna a je spojen s posvěcením vody a připomínkou Křtu Ježíše Krista v řece Jordán. Stejně jako v Rusku je Křestní Štědrý večer, který předchází svátku, postním dnem. V tento den Řekové obvykle připravují jednoduchá postní jídla. Mezi pokrmy mohou být: - Fasolada - Chléb s olivami — jednoduchý postní chléb a olivy jsou často podávány na Štědrý večer. Na samotný svátek Křtu, 6. ledna, kdy půst končí, se na stole mohou objevit různá jídla, například: - Masová jídla — po půstu se na stole může objevit pečené maso, například jehněčí, vepřové nebo kozí, které se často připravuje na grilu nebo v troubě. - Ryby — stejně jako u ruských pravoslavných, ryba je důležitým prvkem svátečního stolu. V Řecku to může být pečený nebo smažený mořský okoun, doráda, sardinky nebo kalamáry. - Pirohy a pečivo — na Křest Řekové také připravují různé pirohy, jako jsou spanakopita (piroh s náplní ze špenátu a sýru feta) a tyropita (piroh se sýrem). - Baklava — sladké listové těsto s medem a ořechy, oblíbená sváteční pochoutka. - Loukoumades — tradiční řecké koblížky polité medem, které se často podávají během svátků. Stejně jako u ruských pravoslavných hraje svěcená voda ústřední roli v oslavách Křtu v Řecku. Po obřadu svěcení vody, kdy kněží hází kříž do vody, mnoho věřících nabírá svěcenou vodu, která je považována za svatou a léčivou, a používá ji během celého roku.

Obrázek č. 11, Baklava Zdroj: https://emiroglubaklava.com.tr/en/product/dry-baklava/

Masleica v Rusku se slaví sedm týdnů před Velikonocemi. Je to týden věnovaný palačinkám, které symbolizují slunce a teplo, což souvisí s loučením se zimou a vítáním jara. Palačinky jsou hlavním jídlem Maslenice. Symbolizují slunce a připravují se na mléce nebo kefíru s vejci a máslem. Mohou být tenké nebo nadýchané a podávají se s různými náplněmi a přílohami: * S medem a zakysanou smetanou — klasická varianta. * S kaviárem — pro slavnostní stůl. * S rybou — například s lososem nebo sleďem. * S džemem nebo kondenzovaným mlékem — sladká varianta pro děti i dospělé.

Obrázek č 12, Palačinky s kaviárem a tvarohovým sýrem Zdroj: https://www.rbc.ru/life/news/63f5ad7c9a79472f95567cbe

Nicméně kromě palačinek existují i další tradiční pokrmy: - Lívance a pirožky — malé tlusté palačinky, které jsou také oblíbené během Maslenice. Podávají se s medem, džemem nebo zakysanou smetanou. - Pirohy — během Maslenice se často připravují pirohy s různými náplněmi, jak sladkými (například s jablky nebo bobulemi), tak slanými (s rybami, zelím nebo bramborami). - Tvaroh a syrniki — během Masolenice se jí také pokrmy z tvarohu, například syrniki, což jsou smažené placičky z tvarohu, mouky, vajec a cukru. - Kvas a medovina — tradiční ruské nápoje, které se během Maslenice často podávají. Medovina se připravuje z medu a vody, může být slabě alkoholická nebo nealkoholická. - Masitá jídla — poslední den Maslenice, který předchází Velkému půstu, se často podávají masová jídla, protože s příchodem půstu se maso vyřazuje z jídelníčku.

Obrázek č. 13, Kvas Zdroj: https://www.championat.com/lifestyle/article-4752583-kvas-pri-pohudenii-mozhno-li-pit-i-v-kakom-kolichestve.html

Obrázek č. 14, Syrniki Zdroj: https://www.krasyar.ru/recepty/syrniki_iz_tvoroga8476/

Apokries trvá tři týdny, přičemž poslední týden se nazývá Tyrini, neboli „Sýrový týden“. V tomto období, stejně jako během Maslenice v Rusku, se konzumují mléčné výrobky, vejce a sýr, ale maso je již zakázáno, protože předchozí týden, Kreatini, byl posledním týdnem konzumace masa. V Řecku, zejména v Patrách, se během Apokries pořádají karnevalové průvody a slavnosti s kostýmy a maskami, což tento svátek přibližuje západním karnevalům. Typická jídla pro Apokries: - Tyropita — tradiční řecký sýrový koláč, který je obzvláště oblíbený během Sýrového týdne. Je to pečivo plněné fetou nebo jinými sýry, zapečené v listovém těstě. - Spanakopita — koláč se špenátem a sýrem feta. Podává se jako hlavní jídlo nebo jako předkrm během slavnostních dnů. - Pastitsio — těstovinový pokrm se sýrem a bešamelovou omáčkou. Toto jídlo připomíná lasagne, ale s řeckým nádechem a je velmi oblíbené během Apokries. - Xylurigousoupa — polévka se zeleninou a jogurtem, která se podává v posledních dnech před půstem. - Chléb a sýr — různé druhy sýrů (zejména feta) a chleba se stávají hlavními potravinami během Sýrového týdne, kdy je maso již vyloučeno z jídelníčku. - Sladkosti — v Řecku jsou také oblíbené mléčné a sýrové sladkosti, jako je galaktoboureko (sladký koláč s krémem z krupice) nebo loukoumades (koblížky polité medem).

Obrázek č. 15, Tyropita Zdroj: https://www.greece-is.com/diy-greek-recipe-kozani-style-tyropita-cheese-pie/

Obrázek č. 16, Pastitsio Zdroj: https://www.lazycatkitchen.com/vegan-pastitsio-greek-lasagna/

Takže Maslenica v Rusku je obdobím palačinek, pirohů a vydatných jídel s použitím mléčných výrobků a masa, které symbolizují slunce a teplo. Apokries v Řecku se také zaměřuje na mléčné výrobky, sýrové koláče a pečivo, a Sýrový týden uzavírá toto karnevalové období. Oba svátky spojují lidi ve veselých hostinách před začátkem Velkého půstu.

Velký půst je nejdůležitější a nejdelší půst v pravoslaví, který připravuje věřící na největší křesťanský svátek — Velikonoce, svátek Vzkříšení Krista. Trvá 48 dní (7 týdnů) a začíná 7 týdnů před Velikonocemi. O jídlech, která se konzumují během půstu, už bylo řečeno výše. Kromě toho jsou v různých dnech Velkého půstu povoleny různé potraviny. Pro kontrolu povolených pokrmů, jak v Rusku, tak v Řecku, existují pravoslavné kalendáře s odpovídajícími informacemi.

Obrázek č. 17, Pravoslavní kalendář Zdroj: kalendari-na-novyj-god/kalendar-s-ikonoj-georgiya-pobedonosca-na-2023-god/

Zatímco v Řecku pravoslavní křesťané většinou dodržují půst po celý rok, v Rusku se většina věřících pravoslavných zaměřuje hlavně na Velký půst. Velký půst v Rusku, díky své popularitě, lze dokonce považovat za dobrou marketingovou strategii. Velké množství restaurací a kaváren v Rusku během Velkého půstu vyvíjí a nabízí svým hostům speciální postní menu. Jídla z těchto postních menu si neobjednávají pouze věřící pravoslavní křesťané, ale také lidé jiného vyznání nebo nevěřící, protože tato jídla považují za zdravější a „dietní“, tedy nízkokalorická. Tímto způsobem restaurace přitahují více návštěvníků.

Obrázek č. 18, Postní jídelní lístek Zdroj: https://edagda.ru/samara/article/postnoe-menyu-v-restoranakh-milimon-family

Kromě restauratérů využívají „módu“ na Velký půst také výrobci potravin. Samozřejmě tím usnadňují otázku přípravy postních pokrmů pro věřící pravoslavné křesťany, ale zároveň tím, že na své výrobky přidávají označení „postní produkt“, přitahují větší počet zákazníků.

Obrázek č. 19, Ovesné sušenky s nálepkou, informující o tom, že produkt je vhodný k konzumaci i v dobu svatého půstu Zdroj: vlastní zpracování, https://market.yandex.ru/product--liubimoe-ovsianoe-klassicheskoe-320-g/1780843143?sku=163584594&uniqueId=892410&do-waremd5=OF4l3hMcpIjl3tNDFi-zQw

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků v pravoslaví, který symbolizuje Vzkříšení Krista. V tento den končí Velký půst a na sváteční stoly se vrací různá nespočetná jídla. Velikonoční hostina v Rusku i v Řecku je chvílí, kdy se rodiny scházejí, aby si společně vychutnaly slavnostní pokrmy.

Ruské pravoslavné Velikonoce jsou doprovázeny bohatými tradicemi, z nichž mnohé jsou spojené s určitými pokrmy, které se podávají po noční velikonoční bohoslužbě: - Kulič— tradiční velikonoční chléb, vysoký a sladký, podobný slavnostnímu dortu. Kulich je ozdoben polevou a obvykle se před Velikonocemi posvěcuje v kostele. - Paska — sladký tvarohový pokrm ve tvaru pyramidy. Připravuje se s přídavkem másla, cukru, sušeného ovoce a vanilky a symbolizuje Boží hrob. Paska je často ozdobena písmeny „ХВ“ (Kristus vstal z mrtvých). - Barvená vejce — symbol Vzkříšení Krista. Tradičně se barví červená vejce, která symbolizují Kristovu krev, a na Velikonoce si je lidé vyměňují. Používají se také ve hře „ťukání“, kdy se účastníci snaží rozbít vejce toho druhého. - Masitá jídla — po dlouhém půstu se na stole objevuje široká škála masitých pokrmů: pečené vepřové, telecí, jehněčí, kuřecí. Zvlášť oblíbená jsou smažená a dušená jídla. - Zeleninové saláty - Pirohy — na stole se mohou objevit pirohy s různými náplněmi: maso, ryba, zelí.

Obrázky č. 20-22, Kulič Zdroj: archiv respondenta

Obrázek č. 23, Kulič a barvená vejce Zdroj: archiv respondenta

Obrázek č. 24, Paska Zdroj: https://3476.maam.ru/maps/news/522129.html

V Řecku jsou Velikonoce největším svátkem roku, doprovázeným bohatými kulinářskými tradicemi. Oslavy Velikonoc často zahrnují dlouhé rodinné obědy pod širým nebem a velikonoční pokrmy symbolizují konec půstu a radost z Vzkříšení Krista. - Magiritsa — tradiční řecká polévka, která se podává hned po půlnoční velikonoční bohoslužbě. Připravuje se z jehněčího masa s bylinkami, vejci a citronovou šťávou a symbolizuje ukončení půstu. - Velikonoční beránek — jehně pečené na rožni je hlavním velikonočním pokrmem v Řecku. Jehně symbolizuje Kristovu oběť. Často se peče na otevřeném ohni, což proměňuje přípravu jídla v rodinnou nebo společenskou událost. - Kokoretsi — jídlo z jehněčích vnitřností obtočených střevy a pečených na rožni. Podává se jako tradiční předkrm. - Červená vejce — stejně jako v Rusku se i v Řecku barví vejce na červeno, aby symbolizovala Kristovu krev. Tradiční „ťukání“ vejci je také v Řecku rozšířeno. - Tsoureki — sladký slavnostní chléb s vůní mahlepi a mastiky, který se peče na Velikonoce. Je to obdoba kulichu, zdobená spletenými těstovými copy a vejci. - Saláty a přílohy — kromě masitých pokrmů jsou na stole čerstvé zeleninové saláty, jako je řecký salát s rajčaty, okurkami, olivami a fetou, a různé zeleninové přílohy a bylinky.

Obrázek č. 25, Tsoureki Zdroj: https://visitsithonia.com/lifestyle/food-drink/recipes/tsoureki-greek-sweet-bread/

Svátek Svaté Trojice, také známý jako Letnice, je jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, který se slaví jak v Rusku, tak v Řecku. Tento svátek připomíná seslání Ducha svatého na apoštoly 50. den po Vzkříšení Krista (Velikonocích). Tato událost znamená zrození Církve a slaví se s velkou úctou a tradičními oslavami v obou zemích.

Protože svátek Trojice připadá na poslední den před začátkem Petrovského půstu, je tento den časem, kdy se konzumuje nespočetná jídla — maso, mléčné výrobky a vejce. Na tento svátek se připravují slavnostní pokrmy: - Masitá jídla — pečené maso, kuřata nebo pečeně. - Palačinky a pirohy — tradiční ruské pirohy s různými náplněmi, jak sladkými (například s ovocem, tvarohem), tak slanými (s zelím, masem). - Kvas a osvěžující nápoje — tradiční nápoje, které osvěžují v horkých letních dnech. - Musaka (v Řecku) — oblíbené řecké jídlo z lilků, masa a brambor zapečené pod bešamelovou omáčkou.

Obrázek č. 26, Musaka Zdroj: https://www.gastronom.ru/recipe/48193/musaka-s-syrom

Petrovský půst je postním obdobím na počest svatých apoštolů Petra a Pavla. Délka půstu závisí na datu Velikonoc a může se pohybovat od 8 do 42 dní, končí ve svátek svatých Petra a Pavla. Ve srovnání s jinými půsty je Petrovský půst méně přísný a v obou zemích, kromě již zmíněných postních pokrmů, je v některých dnech povoleno jíst ryby a mořské plody.

Uspenský půst je zasvěcen svátku Uspění Přesvaté Bohorodice, který se slaví 28. srpna. Půst začíná 14. srpna a trvá dva týdny až do samotného svátku Uspění. Tento půst je považován za přísný a během tohoto období se pravoslavní věřící zdržují masa, mléčných výrobků a vajec. Ryby jsou povoleny pouze jednou, a to na svátek Proměnění Páně, který se slaví 19. srpna. Tento půst svou přísností a přípravou na velký církevní svátek připomíná Velký půst a uzavírá letní cyklus církevního kalendáře.

Svátky Uspění Přesvaté Bohorodice se slaví jak v Rusku (28. srpna), tak v Řecku (15. srpna). Tento svátek ukončuje přísný Uspenský půst a po něm mohou věřící opět jíst běžná jídla, což dělá slavnostní hostinu zvláštní. Oslavy Uspění v obou zemích jsou doprovázeny tradičními pokrmy, které symbolizují konec půstu a radost z významné události v církevním životě. V obou zemích se na stole objevují masitá jídla, pirohy, pečivo, saláty, ovoce a bobule. Z typických řeckých sladkých pokrmů lze zmínit musaku, baklavu a loukoumades, o kterých již byla řeč.

Jmeniny jsou důležitým pravoslavným svátkem jak v Rusku, tak v Řecku, který je spojen s uctíváním svatého, jehož jméno člověk nosí. V Řecku jsou jmeniny považovány za ještě významnější událost než narozeniny, protože jde o svátek duchovního patronátu a požehnání. Podle mých informátorů si mnoho Řeků starších 60 let často ani nepamatuje datum svých narozenin a v případě potřeby jej hledají v dokladech, ale datum svých jmenin vždy znají. Dříve se v Řecku slavily pouze jmeniny a dnes, pod vlivem jiných kultur, se slaví i narozeniny. V Rusku dnes mají jmeniny menší význam než v Řecku, ale mnoho pravoslavných věřících je stále slaví. Oslavy jmenin jsou doprovázeny zvláštními tradicemi a hostinami. Typickým pokrmem pro oslavu jmenin v Rusku je piroh s masem, rybou, zelím nebo ovocem, a typickým nápojem je kvas. V Řecku se při oslavách jmenin obvykle podávají malé občerstvení, jako je feta s chlebem a olivami, víno, oříšky a sladkosti jako: - Kourabiedes — máslové cukroví posypané moučkovým cukrem. - Loukoumades — řecké koblížky s medem.

Obrázek č. 27, Loukoumades Zdroj: archiv respondenta

Studie potvrdila, že ačkoli obě země dodržují pravoslavné tradice, míra jejich dodržování a stravovací návyky se liší. Řekové dodržují půsty přísněji, včetně střed a pátků, zatímco v Rusku se tyto dny často ignorují. Velký půst v Rusku má širší masový charakter, částečně díky nabídce restaurací a marketingovým strategiím, které přitahují nejen věřící, ale i ty, kteří si cení postních jídel pro jejich zdravé vlastnosti. Klíčové rozdíly ve stravovacích zvyklostech jsou také ovlivněny klimatem a dostupností surovin. V Řecku převládají jídla z mořských plodů a zeleniny, zatímco v Rusku dominují postní kuchyni obiloviny, houby a kořenová zelenina. Navzdory těmto rozdílům si obě kultury zachovávají silné sepětí s pravoslavnými tradicemi, což zdůrazňuje význam náboženských zvyků v jejich každodenním životě.

Klimova, J. “Pilgrimages of Russian Orthodox Christian to the Greek Orthodox monastery in Arizona” [online]. 2011. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/en/file/109873

Willert, T. S., Molokotos-Liederman, L. “Innovation in the Orthodox Christian Tradition? The Question of Change in Greek Orthodox Thought and Practice”. London and New York: Routledge, 2016. ISBN 9781409420774 (hbk). ISBN 9781315588650 (ebk)

Mitrofanova, A. “Orthodox Fasting in a Postsecular Society: The Case of Contemporary Russia” [online]. 2018. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2077-1444/9/9/267

O. Sarri, K. “Greek Orthodox fasting rituals: a hidden characteristic of the Mediterranean diet of Crete” [online]. 2004. Dostupné z: https://www.cambridge.org/core/journals/british-journal-of-nutrition/article/greek-orthodox-fasting-rituals-a-hidden-characteristic-of-the-mediterranean-diet-of-crete/E68D9D1079556D2314D6CA52B0D8B9FF