Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2022:vietnamci_v_cesku_a_nemecku [04. 09. 2022 (16:43)]
178.255.168.19 [Seznam literatury]
+++ ls2022:vietnamci_v_cesku_a_nemecku [06. 09. 2022 (12:36)] (aktuální)
178.255.168.19
@@ Řádek 99: / Řádek 99: @@
-Podle dat sčítání lidu v roce 2021 je celkový počet obyvatel v České republice 10 524 167, ze kterých se 31 469 hlásí k vietnamské národnosti. Tvoří tím 6. nejpočetnější národnostní menšinu v České republice, hned po ukrajinské menšině. Největší počet Vietnamců žije v Praze, dále v Ústeckém, Středočeském a Plzeňském kraji. Počet obyvatel hlásící se k vietnamské národnosti se každým rokem zvyšuje, avšak největší změny si můžeme všimnout mezi lety 1991 a 2001, kdy se počet zvýšil o 17 041. v dnešní době dochází ke stabilizaci. ((//Národnost// [online]. Praha: ČSÚ, 2022 [cit. 2022-07-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/scitani2021/narodnost))
+Podle dat sčítání lidu v roce 2021 je celkový počet obyvatel v České republice 10 524 167, ze kterých se 31 469 hlásí k vietnamské národnosti. Tvoří tím 4. nejpočetnější národnostní menšinu v České republice, hned po moravské, slovenské a ukrajinské menšině. Největší počet Vietnamců žije v Praze, dále v Ústeckém, Středočeském a Plzeňském kraji. Počet obyvatel hlásící se k vietnamské národnosti se každým rokem zvyšuje, avšak největší změny si můžeme všimnout mezi lety 1991 a 2001, kdy se počet zvýšil o 17 041. v dnešní době dochází ke stabilizaci. ((//Národnost// [online]. Praha: ČSÚ, 2022 [cit. 2022-07-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/scitani2021/narodnost))
 {{ :ls2022:obrazek_2022-07-24_223432878.png?700 |}}
@@ Řádek 118: / Řádek 118: @@
 Z odborné literatury, zejména z práce Martiny Kovaříkové, bylo zjištěno, že na Vietnamce, tedy aspoň ty v České republice, bylo nahlíženo jako na uzavřenou skupinu. Spojené to bylo také s tím, že se Vietnamci neplánovali dlouhodobě zdržet v Česku, v době socialismu totiž přijížděli převážně na základě mezinárodních smluv s platností maximálně 7 let ((KOVAŘÍKOVÁ, Martina. //Život vietnamské menšiny v českém prostředí// [online]. Olomouc, 2012. Dostupné z: https://theses.cz/id/azqhbq/1601508. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci)). Po sametové revoluci začali podnikat na živnostenský list. Toto zapříčinilo vlnu nelibosti k vietnamské menšině ze strany Čechů. Pouze respondent Ha zmínil nápomocnost a vlídnost českého obyvatelstva při svém příjezdu do ČR. V článku J. Bernarda je absence úspěšné integrace u starší generace odůvodněna pracovní vytížeností, kdežto mladší generace s tímto nemá problém. Dalším důvodem byla vytvořená sociální síť a vazby spojené se solidaritou, které jsou typické pro vietnamské jedince.
-Z odborné literatury a odborných článků jasně plyne, že Češi nemají tendenci vytvářet příznivé prostředí, ve kterém by byla integrace menšiny podpořena. Zároveň z výpovědí respondentů vyplývá, že přestože se většina z nich cítí být Čechem/Němcem, stále se vrací ke svým vietnamským kořenům nebo se dennodenně pohybují ve vietnamském prostředí. Někteří z nich stále pravidelně cestují do Vietnamu za rodinou, jako to zmiňuje respondent Tuyen: na život v Česku jsem si zvykl, jelikož zde pobývám od roku 1981. Domovem pro mě bude ale vždycky Vietnam. Na položenou otázku, zda se cítí jako Čech nebo Vietnamec, odpověděl spíše Vietnamcem. V rozporu na to říká, že by se do Vietnamu nechtěl vrátil natrvalo. V České republice se mu žije lépe.
+Z odborné literatury a odborných článků jasně plyne, že Češi nemají tendenci vytvářet příznivé prostředí, ve kterém by byla integrace menšiny podpořena. Naopak respondenti si vzpomínají, že v továrnách byly nabízeny integrační kurzy a výuka českého jazyka, která někde byla dokonce povinná. Z výpovědí respondentů vyplývá, že přestože se většina z nich cítí být Čechem/Němcem, stále se vrací ke svým vietnamským kořenům nebo se dennodenně pohybují ve vietnamském prostředí/komunitách. Někteří z nich stále pravidelně cestují do Vietnamu za rodinou, jako to zmiňuje respondent Tuyen: na život v Česku jsem si zvykl, jelikož zde pobývám od roku 1981. Domovem pro mě bude ale vždycky Vietnam. Na položenou otázku, zda se cítí jako Čech nebo Vietnamec, odpověděl spíše Vietnamcem. V rozporu na to říká, že by se do Vietnamu nechtěl vrátil natrvalo. V České republice se mu žije lépe.
-Výpovědi respondentů jsou často formulovány tak, že k asimilaci byli donuceni, kvůli českému prostředí, které je obklopovalo každý den, zejména v pracovním zázemí. Respondenti, kteří imigrovali na základě mezinárodních smluv do továren jako pracovní síla, formulovali výpovědi s podtónem donucené, ale ne násilné, asimilace majoritě. Proto všichni oslovení, 3 z České republiky a 1 z Německa, se spíše naklánějí k české/německé identitě s tím, že svoje vietnamské kořeny stále pociťují, ale zdá se, že je to spíše formalita. Důvodem by mohlo být jejich vyrůstání za doby rozkvětu komunismu od roku 1930 a roku 1954, kde v severním Vietnamu přebírá moc. Od roku 1975 ovládá strana celý stát ((CORFIELD, Justin J. //The History of Vietnam//. Santa Barbara : ABC-CLIO. 2008.)). Možná, že respondenti nechtějí opustit své vietnamské kořeny proto, že když vyrůstali ve Vietnamu, pohybovali se v nacionálním prostředí, které v nich zanechalo stopy do dnes.
+Výpovědi respondentů jsou často formulovány tak, že k asimilaci byli donuceni, kvůli českému prostředí, které je obklopovalo každý den, zejména v pracovním zázemí, ale vně pracovního zázemí se moc nezměnilo (každodenní zvyky, strava atd.). Respondenti, kteří imigrovali na základě mezinárodních smluv do továren jako pracovní síla, formulovali výpovědi s podtónem donucené, ale ne násilné, asimilace majoritě. Proto všichni oslovení, 3 z České republiky a 1 z Německa, se spíše naklánějí k české/německé identitě s tím, že svoje vietnamské kořeny stále pociťují, ale zdá se, že je to spíše formalita. Důvodem by mohlo být jejich vyrůstání za doby rozkvětu komunismu od roku 1930 a roku 1954, kde v severním Vietnamu přebírá moc. Od roku 1975 ovládá strana celý stát ((CORFIELD, Justin J. //The History of Vietnam//. Santa Barbara : ABC-CLIO. 2008.)). Možná, že respondenti nechtějí opustit své vietnamské kořeny proto, že když vyrůstali ve Vietnamu, pohybovali se v nacionálním prostředí, které v nich zanechalo stopy do dnes.
 ===Dodržování českých/německých a vietnamských svátků===
@@ Řádek 125: / Řádek 125: @@
 ==Čínský nový rok==
-Čínský nový rok neboli lunární Nový rok, jak je tento svátek nazýván v mimo Asii, připadá na jeden den v intervalu 21. ledna až 20. února, je to určeno astronomicky. Tento svátek symbolizuje příchod jara a je slaven převážně v jihovýchodní Asii. Jeho oslavy začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce a zpravidla končí 15. dnem.
+Čínský nový rok neboli lunární Nový rok, jak je tento svátek nazýván mimo Asii, připadá na jeden den v intervalu 21. ledna až 20. února, je to určeno astronomicky. Tento svátek symbolizuje příchod jara a je slaven převážně v jihovýchodní Asii. Jeho oslavy začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce a zpravidla končí 15. dnem.
 Poslední den lunárního kalendáře se většinou zapalují vonné tyčinky, připravuje se jídlo – závitky, lepkavá rýže atd., které je poté obětováno prostřednictvím obětního oltáře předkům. Tento svátek je v jihovýchodní Asii nejdůležitější a je slaven vždy s celou rodinou. To znamená veliké vytížení dopravní infrastruktury v době tohoto svátku.((BBC. //Asia welcomes lunar New Year// [online]. BBC. 2003 [cit. 30.7.2022]. Dostupné z: http:news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/2712567.stm))
 {{ :ls2022:1539930-630862.jpeg?400 |}} ((zdroj:https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1505020-koza-nebo-ovce-cinane-slavi-novy-rok))
@@ Řádek 139: / Řádek 139: @@
 {{ :ls2022:juletraeet.jpg?200 |}} ((zdroj:Malene Thyssen, http://commons.wikimedia.org/wiki/User:Malene))
-Z výpovědí respondentů vyplývá, že do svého každodenního života implementovali české/německé svátky, hlavně Vánoce a Velikonoce. Jejich převzetí nejčastěji připisují svým českým/německým partnerům nebo bývalým manželkám. Ovšem znalosti historie a důvodu, proč je oslavují, jsou spíše povrchové. Například respondent Tuyen jeho odpověď zdůvodňuje takto: "Ano, jak vietnamské, tak i české. Jak kvůli sobě, tak i kvůli rodině, aby  znali obě kultury". Všichni zastávali jednotný názor i ke svátkům vietnamským - slaví především jenom ty nejdůležitější, zejména lunární Nový rok.
+Z výpovědí respondentů vyplývá, že do svého každodenního života implementovali české/německé svátky, hlavně Vánoce a Velikonoce. Jejich převzetí nejčastěji připisují svým českým/německým partnerům nebo bývalým manželkám. Dalšími důvody jsou komerční propagace a vzdělávací systém, ve kterém se o svátcích děti učí. Ovšem znalosti historie a důvodu, proč je oslavují, jsou spíše povrchové. Například respondent Tuyen jeho odpověď zdůvodňuje takto: "Ano, jak vietnamské, tak i české. Jak kvůli sobě, tak i kvůli rodině, aby  znali obě kultury". Všichni zastávali jednotný názor i ke svátkům vietnamským - slaví především jenom ty nejdůležitější, zejména lunární Nový rok a tradici obětování předkům.
 Hlavním důvodem, proč se rozhodli zmíněné svátky dodržovat bylo předávání vědomostí a tradice mladším generacím. Z jejich výpovědí je jasné, že k oběma kulturám přistupují dost eklekticky. To by mohlo znamenat, že stále pociťují příslušnost ke svým vietnamským kořenům, ale zároveň jsou ovlivněni do jisté míry majoritní kulturou. Některé její tradice, i.e. státní svátky, dalo by se diskutovat do jisté míry i jejich paradigma, zvyky a tradice, přijímají za své.
 ====Vnímání vietnamské minority majoritou====
-Podle Stanislava Broučka Vietnamci zaujímají místo spíše na okraji společnosti. Jak už bylo zmíněno, důvodem je odlišný ideologický a ekonomický vývoj v obou zemích. Jako další důvod je uplatňování vlastních způsobů při podnikání. Vietnamci totiž většinou nedůvěřují jakékoliv autoritě. Dalo by se tedy říct, že české společnosti se spíše straní. Z celého článku vyplývalo, že vietnamská komunita nemá zapotřebí se integrovat do české společnosti. O integraci uvažují spíše na lokální úrovni, a to například jako spolupráce s lokálními autoritami. Většinu věcí si Vietnamci zařizují samostatně. Mísení do jejich soukromí považují za nedůvěryhodné. ((BROUČEK, STANISLAV. INTEGRAČNÍ TENDENCE VIETNAMSKÉHO ETNIKA V ČESKÉM LOKÁLNÍM PROSTŘEDÍ. //Český Lid//, vol. 92, no. 2, Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences, 2005[cit. 27. 3. 2022] str. 139–40, http://www.jstor.org/stable/42639900.))
+===Česká republika===
-Na otázku, zda jsou nějaké rozdíly mezi životem ve Vietnamu a v ČR respondent Ha odpovídá, že v České republice mu to přijde lepší. Tvrdí, že ve Vietnamu kvůli válce přetrvává stále chudoba na vesnicích. V České republice se podle něho od té doby, co tu přetrvává demokracie, úroveň života hodně zvyšuje. V České republice mu také nic nechybí a je zde spokojený. Vztahy má velice dobré, jelikož s Čechy tráví většinu svého času. Za přítelkyni má Češku a pracují pro něho Češi.
+Podle Stanislava Broučka Vietnamci zaujímají místo spíše na okraji společnosti. Jak už bylo zmíněno, důvodem je odlišný ideologický a ekonomický vývoj v obou zemích. Jako další důvod je uplatňování vlastních způsobů při podnikání. Vietnamci totiž většinou nedůvěřují jakékoliv autoritě. Dalo by se tedy říct, že české společnosti se spíše straní. Z celého článku vyplývá, že vietnamská komunita nemá zapotřebí se integrovat do české společnosti. O integraci uvažují spíše na lokální úrovni, a to například jako spolupráce s lokálními autoritami. Většinu věcí si Vietnamci zařizují samostatně. Mísení do jejich soukromí považují za nedůvěryhodné. ((BROUČEK, STANISLAV. INTEGRAČNÍ TENDENCE VIETNAMSKÉHO ETNIKA V ČESKÉM LOKÁLNÍM PROSTŘEDÍ. //Český Lid//, vol. 92, no. 2, Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences, 2005[cit. 27. 3. 2022] str. 139–40, http://www.jstor.org/stable/42639900.)) Na otázku, zda jsou nějaké rozdíly mezi životem ve Vietnamu a v ČR respondent Ha odpovídá, že v České republice mu to přijde lepší. Tvrdí, že ve Vietnamu kvůli válce přetrvává stále chudoba na vesnicích. V České republice se podle něho od té doby, co přetrvává demokracie, úroveň života neustále zvyšuje. V České republice mu také nic nechybí a je zde spokojený. Vztahy má velice dobré, jelikož s Čechy tráví většinu svého času. Za přítelkyni má Češku a Čechy i zaměstnává.
+Martina Kovaříková ve své bakalářské práci uvádí, že tehdejší Vietnamci byly považováni za uzavřenou skupinu, kde veškeré styky s českým obyvatelstvem probíhaly jen pro pracovní příležitosti. Byla to skupina s omezenou jazykovou bariérou, a právě díky tomu vznikal negativní postoj Čechů k nově příchozímu vietnamskému obyvatelstvu. Ti neznali český jazyk ani kulturu. Později však začali Vietnamci v České republice podnikat. To bylo pro české obyvatelstvo velmi neobvyklé. To také napomohlo tomu, že se v zemi začala šířit kritika a předsudky vůči Vietnamcům. ((KOVAŘÍKOVÁ, Martina. //Život vietnamské menšiny v českém prostředí// [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://theses.cz/id/azqhbq/1601508. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci)) Hong, respondent z České republiky, zmiňuje, že při příchodu se k němu chovali Češi chovali vlídně. Časem ale pociťoval degradaci, byl brán jako odlišný a byl vyřazován z kolektivu. V dnešní době se již však cítí se být přijímán českou společností. Respondent Tuyen od roku, co přijel do České republiky z Vietnamu v roce 1981, nepociťuje žádnou změnu chování Čechů k Vietnamcům. Uvedl, že ho velice mile přivítali a jeho dobré vztahy pokračují i nadále. Čtvrtý respondent, Štěpán, který je Čech, nahlíží na vietnamskou komunitu velice kladně. Sám má dokonce i vietnamské přátele. Popisuje je jako „slušné, přátelské a snaživé lidi“. K vietnamské kultuře má velice blízko, zmiňuje svou lásku k vietnamské kuchyni, ale naopak o jejich svátcích toho moc neví. Na závěr svou výpověď ukončuje výrokem „Jsem rád, že tady jsou.“ Jeho obecný názor na menšiny je takový, že pokud neohrožují občany a podílí se na ekonomickém rozvoji státu, tak mu nevadí.
+===Německo===
+V článku „Vietnamese Students and the Emerging Model Minority Myth in Germany“ autoři Nicholas D. Hartlep a Pipo Bui popisují, že v 90. letech 20. století v Německu byla vietnamská komunita spojována s násilnými trestnými činy a prodejem cigaret na černém trhu. Aby vietnamští migranti zachránili svou důstojnost a mohli být přijati společností, vynalezli způsoby, jak se s těmito etnickými stigmaty vypořádat. Jednou strategií bylo využití přistěhovaleckých narativů, kterými legitimizovali svůj pobyt v Německu. Příběhy boat people a pracovníků, kteří se přistěhovali z Vietnamu na základě mezinárodních smluv se staly významným nástrojem pro obhajobu zajištění práv a služeb vietnamským migrantům. Další strategií bylo využití tzv. částečného maskování, tedy označování sebe nebo svých podniků jako „asijské“ nebo „čínské“ spíše než „vietnamské“. Obě strategie poskytly vietnamským migrantům čas a prostor, aby tvrdou prací zlepšili svou reputaci a odbourali etnická stigmata. V dnešní době je v Německu vietnamská minorita považována za vzor úspěšné integrace, mnohdy přezdívaná jako „vietnamský zázrak“. ((HARTLEP, Nicholas D.; BUI, Pipo. Vietnamese Students and the Emerging Model Minority Myth in Germany. //Handbook of critical pedagogies//, 2020 [cit. 5.7.2022], 518-536. Dostupné z: https://nicholashartlep.com/wp-content/uploads/2020/04/steinberg-down_v1_chp48_3pp-2.pdf))
+Respondentka Bao, žijící v Německu, uvádí, že Vietnamci z Vietnamu berou Vietnamce žijící v Německu pořád jako Vietnamce, kteří odjeli za prací do Evropy a nemyslí si o nich nic špatného. Sama se do Vietnamu vrací každé 2 roky, pokud taková možnost nastane. Potencionálním Vietnamcům při migraci do Německa by doporučila, aby se naučili co nejvíce o jazyku, kultuře, práci a o lidech. Na otázku, zda jsou rozdíly mezi životem ve Vietnamu a v Německu odpovídá, že Vietnam se s Německem nedá vůbec srovnávat, ale že v současné době už je Vietnam mnohem vyspělejší, než byl po válce. Při porovnání vzdělání mezi Vietnamem a Německem respondentka zmiňuje, že vietnamské děti věnují více času učení, ale málokdy uplatňují své vzdělání v práci, jelikož ve Vietnamu je na rozdíl od Německa málo pracovních nabídek. Sama mluví nejvíce německy, hlavně kvůli svému povolání, ve kterém by se jinak nedomluvila. Německé kultuře se přizpůsobuje dobře, jelikož pracuje a pohybuje se v německé společnosti. Respektuje jejich kulturu. Její dvě dcery umí plynule jak vietnamsky, tak i německy. V Německu jí chybí nejvíce její rodina z Vietnamu. Poslední respondent Martin, Němec žijící v Německu, sám osobně nerozlišuje menšiny obecně. Oceňuje, že se v Německu mísí ostatní kultury a že je tak ve státě velká diverzifikace národností. Sám ale nemá žádné vietnamské přátele. Jeho názor na menšiny je takový, že Němci by měli respektovat národnostní menšiny, a naopak všechny národnostní menšiny by měly respektovat německé hodnoty. O vietnamské kultuře toho ale bohužel sám moc neví.
-Martina Kovaříková ve své bakalářské práci uvádí, že tehdejší Vietnamci byly považováni za uzavřenou skupinu, kde veškeré styky s českým obyvatelstvem probíhaly jen pro pracovní příležitosti. Byla to skupina s omezenou jazykovou bariérou, a právě díky tomu vznikal negativní postoj Čechů k nově příchozímu vietnamskému obyvatelstvu. Ti neznali český jazyk ani kulturu. Později však začali Vietnamci v České republice podnikat. To bylo pro české obyvatelstvo velmi neobvyklé. To také napomohlo tomu, že se v zemi začala šířit kritika a předsudky vůči Vietnamcům. ((KOVAŘÍKOVÁ, Martina. //Život vietnamské menšiny v českém prostředí// [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://theses.cz/id/azqhbq/1601508. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci))
-Hong, respondent z České republiky, zmiňuje, že se k němu Češi chovají vlídně. Časem ale pomalu pociťoval degradaci, brali ho jako odlišného a vyřazovali ho z kolektivu. Nyní už je berou jako normální.
-Respondent Tuyen od roku, co přijel do České republiky z Vietnamu v roce 1981, nepociťuje žádnou změnu chování Čechů k Vietnamcům. Uvedl, že ho velice mile přivítali a jeho dobré vztahy pokračují i nadále.
-Čtvrtý respondent, Štěpán, který je Čech, nahlíží na vietnamskou komunitu velice kladně. Sám má dokonce i vietnamské přátele. Popisuje je jako „slušné, přátelské a snaživé lidi“. K vietnamské kultuře má velice blízko, zmiňuje svou lásku k vietnamské kuchyni, ale naopak o jejich svátcích toho moc neví. Na závěr svou výpověď ukončuje výrokem „Jsem rád, že tady jsou.“ Jeho obecný názor na menšiny je takový, že pokud neohrožují občany a podílí se na ekonomickém rozvoji státu, tak mu nevadí.
-Respondentka Bao, žijící v Německu, uvádí, že Vietnamci z Vietnamu berou Vietnamce žijící v Německu pořád jako Vietnamce, kteří odjeli za prací do Evropy a nemyslí si o nich nic špatného. Sama se do Vietnamu vrací každé 2 roky, pokud taková možnost nastane. Potencionálním Vietnamcům při migraci do České republiky by doporučila, aby se naučili co nejvíce o jazyku, kultuře, práci a o lidech. Na otázku, zda jsou rozdíly mezi životem ve Vietnamu a v Německu odpovídá, že Vietnam se s Německem nedá vůbec srovnávat, ale že v současné době už je Vietnam mnohem vyspělejší, než byl po válce. Při porovnání vzdělání mezi Českou republikou a Německem respondentka zmiňuje, že vzdělání je stejné, ale ve Vietnamu se dětí učí mnohem víc času než v Německu, málokdy ale uplatňují své vzdělání v práci, jelikož ve Vietnamu je na rozdíl od Německa málo pracovních nabídek. Sama mluví nejvíce německy, jelikož v práci tak musí mluvit celý den. Německé kultuře se přizpůsobuje dobře, jelikož pracuje a pohybuje se v německé společnosti. Respektuje jejich kulturu. Její dvě dcery umí plynule jak vietnamsky, tak i německy. V Německu jí chybí nejvíce její rodina z Vietnamu.
-Poslední respondent Martin, Vietnamce žijící v Německu, sám osobně nerozlišuje menšiny obecně. Oceňuje, že se v Německu ostatní kultury mísí a že je tak ve státě velká diverzifikace národnosti. Sám ale nemá žádné vietnamské přátele. Jeho názor na menšiny je takový, že Němci by měli respektovat národnostní menšiny. O vietnamské kultuře toho sám moc neví.
 =====Závěr=====
-Hlavním cílem seminární práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku “Jak se vietnamská minorita přizpůsobovala životu v České republice a v Německu?“
+Hlavním cílem seminární práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku “Jak se vietnamská minorita přizpůsobovala životu v České republice a v Německu?“ a další podotázky.
-Z výpovědí všech respondentů bylo zjištěno, že hlavním důvodem jejich migrace, ať už do Německa či České republiky, byla vyšší životní úroveň obou zemí. Respondenti se přistěhovali v době komunistického režimu na základě bilaterálních smluv, a v dnešní době všichni podnikají, až na respondentku Bao z Německa, ale může se jednat o odchylku. Důvodem, proč většina Vietnamců nyní podniká je ten, že to byl jeden ze způsobů, jak zajistit trvalý pobyt sobě a svým rodinám po skončení pracovní smlouvy. Vietnamská minorita žijící v České republice i v Německu ve většině případů nepociťuje ze strany majority nenávistné či odlišné chování. V obou zemích na tuto menšinu nahlíží místní obyvatelé pozitivně. Respondenti také uvádí, že život v těchto dvou státech je pro ně lepší než život ve Vietnamu, ve kterém stále panuje chudoba. Díky tomu, že v České republice/Německu pobývají už více než 30 let, vnímají tento stát jako svůj "druhý" domov.
-Dále bylo v rámci výzkumné práce zjištěno, že se Vietnamci asimilují majoritnímu obyvatelstvu. Přestože v průběhu svých výpovědí stále akcentovali svou příslušnost k vietnamské národnosti, zastávali respondenti jednotný názor, že se z části cítí byt Čechem/ Němcem. Jedním z faktorů může být jejich pracovní prostředí, do kterého byli ihned po jejich příjezdu zasazeni, poté také jejich partneři, později eventuálně jejich manželé/manželky.
-Nejčastějším projevem jejich vietnamské etnicity bylo slavení svátků a taky předávání vietnamských vědomostí a tradic spolu se znalostí vietnamského jazyka dalším generacím.
+Z výpovědí všech respondentů bylo zjištěno, že hlavním důvodem jejich migrace, ať už do Německa či České republiky, byla vyšší životní úroveň obou zemí. Respondenti se přistěhovali v době komunistického režimu na základě bilaterálních smluv, a v dnešní době všichni podnikají, až na respondentku Bao z Německa, ale může se jednat o odchylku. Důvodem, proč většina Vietnamců nyní podniká je ten, že to byl jeden ze způsobů, jak zajistit trvalý pobyt sobě a svým rodinám po skončení pracovní smlouvy.
+Oslovení respondenti původem z Vietnamu se spíše cítí být Čechy/Němci, což je s největší pravděpodobností způsobeno nenásilnou donucenou asimilací. I tak ale žádný z těchto respondentů nezapře své vietnamské kořeny. Nejčastějším projevem jejich vietnamské etnicity je slavení svátků, jako je lunární Nový rok, a dodržovaní tradic, jako je například obětování předkům. Jeden z důvodů slavení vietnamských svátků a dodržování tradic je předání kulturního povědomí mladším generacím, které se již narodili v České republice/Německu. Respondenti také slaví i evropské svátky, a to hlavně protože je přijmuli od svých partnerů.
+Minorita se při prvotním příjezdu integrovala především v továrnách. K dispozici měli kurzy integrační a českého jazyka.Později, kdy už podnikali, je ovlivňovalo blízké okolí (jejich čeští zaměstnanci, vzdělávací systém jejich dětí, atd.). Podle výpovědí respondentů žijící v České republice vychází najevo, že se obyvatelé vietnamského původu necítí být nijak utiskováni, a že jsou celkově přijímáni českou společností jako její součást. Jediný z respondentů, který zažil negativní chování ze strany Čechů byl Hong, který ale podotýká, že se v dnešní době situace zlepšila, již se necítí být vyřazen z kolektivu. V Německu je situace obdobná. Vietnamci jsou německou společností vnímáni jako dobře integrovaná menšina. Respondentka Bao popisuje kladné vztahy s Němci, necítí se být jakkoliv diskriminovaná. V rámci výzkumné práce bylo dále zjištěno, že se Vietnamci asimilují majoritnímu obyvatelstvu ať už v České republice, nebo Německu.
 =====Seznam literatury=====
@@ Řádek 176: / Řádek 180: @@
 DISMAN, Miroslav. //Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele.// Praha: Karolinum, 1993.
+HARTLEP, Nicholas D.; BUI, Pipo. Vietnamese Students and the Emerging Model Minority Myth in Germany. //Handbook of critical pedagogies//, 2020 [cit. 5.7.2022], 518-536. Dostupné z: https://nicholashartlep.com/wp-content/uploads/2020/04/steinberg-down_v1_chp48_3pp-2.pdf
 HENDL, Jan. //Kvalitativní výzkum//. Portál, 2005.

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku