ls2024:kazansti_tatari [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Kazaňští Tataři ======

Maksimov Oleksandr, Bjačková Kateřina

===== Úvod a cíl práce =====
Tataři jsou nejpočetnější národnostní menšinou v Rusku. Tato menšina v dnešní době čítá přes pět milionů lidí. Zároveň jsou Tataři usazeni v mnoha regionech země. Republika Tatarstán je dílčí jednotkou Ruské federace, kde Tataři tvoří polovinu obyvatelstva.((BUŠUJEV, Aleksandr. Současné
etnodemografie Tatarů. 2019. ISSN: 0869-5415. Dostupne z:
 https://www.elibrary.ru/item.asp?id=41390590)) Tatarstán má dokonce svou vlastní ústavu a hlavou republiky je prezident, nyní je jím Rustam Minněchanov. Hlavním městem je Kazaň, jedno z nejstarších  měst v Rusku s téměř 1500000 obyvatel.

Cílem tohoto článku je prozkoumat sebeurčení Tatarů na základě výsledků rozhovorů s respondenty. Jeden z těchto rozhovorů bude prezentován formou videopodcastu, který byl přeložen pomocí překladu umělé inteligence.

V této práci budou podrobně zkoumány kulturní aspekty kazaňských Tatarů, jejich historie a zvláštnosti jejich islámu a jejich vztah k Rusům.

Teroristické útoky spojené s islamistickými skupinami se v Rusku v posledních třiceti letech opakují. Rusové obviňují všechny muslimy a pořádají rasistické projevy, shromáždění a provokace proti migrantům. Jedním z našich cílů je analyzovat vztahy mezi Tatary a Rusy v Tatarstánu v kontextu boje proti terorismu a náboženského napětí ve společnosti.

==== Výzkumné otázky ====  

  * Co je podstatou kulturní a národní identity kazaňských Tatarů?
==== Podotázky ====
  * Jaká je historie kazaňských Tatarů a jak si dokázali zachovat svou identitu?
  * Zvláštnosti života Tatarů v Tatarstánu. Jaké jsou výhody národní republiky?
  * Jak silné jsou muslimské tradice mezi Tatary v Kazani?
  * Jaké jsou rozdíly mezi Tatary a Rusy a jaké jsou mezi nimi vztahy?

===== Literární rešerše =====

Tatarská menšina žije v ruském státě od jeho vzniku, přesto si dokázala zachovat svou kulturu a vytvořit nejen národní identitu, ale i autonomii, dnes nazývanou Tatarstán. Dr. A. G. Galliamova, doktorka historických věd, ve své učebnici **Historie Tatarstanu a tatarského národa 1917-2013**((GALLIAMOVA, Alfia.// HISTORIE TATARSTÁNU
A TATARSKÉHO NÁRODA 1917-2013.// Školicí příručka, Kazaňská federální  univerzita. 2014. ISBN: 978-5-00019-306-8. Dostupné z: https://kpfu.ru/staff_files/F1878776845/Istoriya_Tatarstana___Blok.pdf)) podrobně popisuje, jak historické procesy ovlivnily Tatary, rozvoj tatarské autonomie a oživení tatarské kultury po rozpadu SSSR. Učebnice je napsána z nového metodologického hlediska, které umožňuje představit dějiny Tatarstánu a tatarského lidu jako komplexní historii. Cestu hrdého tatarského lidu popisuje jako strastiplnou cestu plnou velkých úspěchů. Zároveň klade důraz na to, že dějiny Tatarů jsou krapet nejednoznačné.

V sovětských dobách se vtipkovalo, že Tatara od Rusa rozeznáte jen v sauně. To dává velký smysl, kromě neustálých mezietnických sňatků a přesídlování Tatarů ve 20. století  je tu i globalizace, která může identitě Tatarů bránit. Týká se to zejména mladých lidí. Touto otázkou se zabývá Gulnara Gabdrakhmanová ve svém článku **Etnická identita tatarské mládeže v Republice Tatarstán **((GABDRAKHMANOVÁ, Gulnara.// Etnická identita tatarské mládeže v Republice Tatarstán Mládež v Republice Tatarstán: Všeruská, regionální a kulturní symboly.// Článek, 2016. ISSN: 2073-7459. Dostupné z: https://www.elibrary.ru/item.asp?id=27473124)). Článek analyzuje etnickou identitu tatarské mládeže v Republice Tatarstán a vliv internetu a médií na základě materialů fokusních skupin. Výzkum ukázal, že kazaňští  Tataři vnímají svou identitu různě, ale existuje několik společných motivů. Někteří se raději spojují s Ruskou federací, jiní s Tatarstánem, důvody pro to mají především z etnického a náboženského hlediska. Většina tatarské mládeže nedodržuje islámská pravidla, ale zachovává rituály, jako je svatba (nika), pohřební obřady (žinazauka) a některé náboženské svátky (Urazabajram a Kurbanbajram). Všichni bez výjimky však zdůrazňují světskost tatarského islámu a jsou na něj hrdí. Autor to přisuzuje dlouhé historii soužití mezi pravoslavnými Rusy a Tatary a také boji proti radikálním proudům islámu na území Ruské federace v posledních třiceti letech. Mnozí také spojují identitu s tatarským jazykem, ačkoliv obyvatelé měst často přiznávají nedostatečnou znalost tatarštiny. Tatarské jídlo bylo Tatary jako celek zařazeno do kategorie národního bohatství.

Ve výzkumném článku  **The Islamic representation of Tatarstan as an answer to the equalization of the Russian regions**((YUSUPOVÁ, Guzel. //The Islamic representation of Tatarstan as an answer to the equalization of the Russian regions//. 2016. ISSN: 00905992. Dostupné z: https://www-scopus-com.infozdroje.czu.cz/record/display.uri?eid=2-s2.0-84958036447&origin=resultslist&sort=cp-f&src=s&sid=5a06d12b08fba521cf67152630271227&sot=b&sdt=b&cluster=scosubjabbr%2C%22SOCI%22%2Ct%2C%22ARTS%22%2Ct&s=TITLE-ABS-KEY%28History+tatars+tatarstan%29&sl=42&sessionSearchId=5a06d12b08fba521cf67152630271227&relpos=4)) autor analyzuje roli islámu při udržování „zvláštního postavení“  Tatarů v Tatarstánu. Autor vedl rozhovory s novináři, podnikateli, náboženskými představiteli a odborníky na tatarský nacionalismus a historii islámu v Tatarstánu. Článek zkoumá, jaký vliv má státní politika na praktikování islámu mezi obyvatelstvem a jak to ovlivňuje pocit prestiže a solidarity Tatarů v republice. Autor tvrdí, že symbolické posílení islámského a zároveň tolerantního diskurzu ve veřejném životě je důležitější než skutečná aplikace islámských pravidel. Existují pro to 3 důvody.  Diplomatické důvody – pomáhají Tatarstánu a Rusku navázat spojení se zbytkem islámského světa a to i po zrušení diplomatického sboru Tatarstánu v roce 2000; Důvody kolem tolerantní mise – Mentimer Shaimievi při formování náboženského základu Tatarstánu vzal příklad z populárního islámského hnutí Jadidismu v Ruské říši na počátku 20. století, které bylo založeno na vzdělávacích aktivitách, vědeckém přístupu a toleranci vůči ostatním vírám. To pomohlo zlepšit vztahy s Kremlem, neformálně získat druhou autonomii v Ruskéfederaci po Čečensku a zároveň se vyhnout válečným a teroristickým útokům. Zastupující důvody – pomáhají postavit Rusko jako multikulturní federaci, na rozdíl od myšlenky „ruského světa“      

Abychom mohli kriticky analyzovat výroky respondentů, je nutné pochopit jejich myšlenkové pochody. K tomu pomůže článek **Etnické stereotypy v názorech Rusů, Tatarů a Čuvašů žijících na středním Povolží** ((KHUSNUTDINOVA, Rezida. //Ethnic stereotypes in the views of the Russians, the Tatars and the Chuvash people living in the Middle Volga Region.// 2019. ISSN: 23072334. Dostupné z: https://www-scopus-com.infozdroje.czu.cz/record/display.uri?eid=2-s2.0-85074405424&origin=resultslist&sort=cp-f&src=s&sid=f745dede0b7c0cdb0146141b8946b1a8&sot=b&sdt=b&s=TITLE-ABS-KEY+%28stereotypes+tatars%29&sl=32&sessionSearchId=f745dede0b7c0cdb0146141b8946b1a8&relpos=14)). Článek pojednává o výsledcích etnografických výzkumů národnostního charakteru řady národů středního Povolží včetně Tatarů. Analýza údajů zdůrazňuje stabilitu, stálost a mezigenerační projevy národního charakteru, neboť v posledním desetiletí nedošlo k žádným změnám v etnických charakterech Rusů, Tatarů a Čuvašů. Faktem je, že o Tatarech existuje několik stereotypů, jako je pracovitost, pohostinnost a vychytralost. Nás bude zajímat především jejich vychytralost. Ta nevznikla jen tak z ničeho. Kazaňští Tataři byli prvním nekřesťanským národem, který si podmanila moskevská moc. Lstivost obchodníků jim pomohla zachovat si svou identitu po 400 let, aniž by to vážně ohrozilo jejich obyvatelstvo. Jsou zde odkazy na ruské etnografy, kteří se touto problematikou podrobněji zabývali. Vezměme si lstivost Tatarů a skutečnost, že Rusko je zemí, kde je nebezpečné upřímně vyjadřovat určité myšlenky. A prizmatem těchto okolností budeme analyzovat odpovědi v rozhovorech od respondentů.

Národní kuchyně není jen zvyk jíst určité jídlo a přiřadit ho ke kulturnímu atributu. Může nám také hodně říci o původu národa, jeho každodenním životě, jazyce a prostředí, ve kterém žije. Abychom popsali celou chuť tatarské národní kuchyně, obraťme se na článek Marie Sysojevy   **NUTRITIONAL ANDHEALTH ASPECTS OFFOOD IN EASTERNEUROPE**((SYSOEVA, Maria. //NUTRITIONAL ANDHEALTH ASPECTS OFFOOD IN EASTERNEUROPE//, 2022. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/355021655_Traditional_foods_of_tatars)), který se podrobně zabývá kuchyní národů východní Evropy. Ani zde nebyli Tataři opomenuti. Zajímavostí tohoto článku je, že popisuje, jak se ten či onen pokrm dostal do jídelníčku Tatarů a jak ho připravovali s ohledem na jejich kočovný způsob života.


===== Metodologie =====
Metodologie této seminární práce je zaměřena na studium kultury, tradic a současného života kazaňských Tatarů prostřednictvím rozhovorů se zástupci této etnické skupiny. K dosažení tohoto cíle budou použity metody polostrukturovaného rozhovoru a kvalitativní analýzy dat. Polostruktorované rozhovory umožnily respondentům volněji vyjádřit své myšlenky, pocity a názory. Ale bylo by však zavádějící spoléhat se na ně jako na statistické údaje. Respondenti byli nalezeni na základě doporučení od známých v Rusku. Polostrukturované rozhovory umožnily respondentům volněji vyjádřit své myšlenky, pocity a názory. Rozhovory byly provedeny s ohledem na připravené otázky, které však zanechaly prostor pro spontánní reakce respondentů, což umožnilo položit doplňující otázky a podrobněji se ponořit do příběhů respondenta. Právě díky možnosti tazatele přidávat a měnit pořadí otázek patří tato metoda mezi nejpoužívanější.

Za tímto účelem bude proveden rozhovor se známým představitelem kazaňských Tatarů. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru bude také proveden rozhovor s několika dalšími Tatary, kde budeme klást stejné otázky jako dotazovanému ve zkrácené formě. Získané údaje budeme analyzovat, abychom identifikovali hlavní témata a trendy. Výsledky pak porovnáme s informacemi z internetu a článků.



**Seznam respondentů:**

**Pavel, 20 let** 

Pavel se narodil ve vesnici Arsk. V mládí se přestěhoval do Kazaně. Říká o sobě, že je čistokrevný Tatar, i když má zcela europoidní rysy v obličeji. Tatarsky mluví v rodinném kruhu poměrně často. Dále také sbírá motorky. Co se týče náboženských tradic, občas dodržoval ramadán, ale ten se u něho neujal. Každý rok však slaví Sabantui.

**Ildar 24 let**

Narodil se v Kazani a žije zde. Jeho otec se narodil v Kazani, matka se narodila ve vesnici Abdin na východě města. Tatarsky mluví málo, ale mluví tak každý den a často v tatarštině přemýšlí. Rád studuje historii, zejména dějiny své rodné země. S národní kulturou často přichází do styku prostřednictvím své práce (pracoval v divadle Kamala, nyní působí v orchestru). Tataři ho často od prvního setkání neidentifikují jako Tatara, i když v životě slyšel, že jeho rysy v obličeji jsou typicky tatarské.

**Alina  24 roky**

Pochází z Naberežnyje Čelny, města na severovýchodě Tatarstánu. Její rodina tu žije už po několik generací. Otec pracuje v KAMAZu (automobilový závod) a matka učí ve škole tatarský jazyk a literaturu. Vystudovala Kazaňskou federální univerzitu, obor mezinárodní vztahy. Nyní pracuje v cestovní kanceláři, kde organizuje zájezdy po Tatarstánu a Rusku. Doma mluví častěji tatarsky, ovšem s ostatními obvykle mluví rusky. Tatarština je součástí její identity. Její vztah k islámu je pozitivní, ale sekulární. Považuje se za muslimku, ale nedodržuje všechna pravidla.


**Anastasia, 22 let**

Žije v Krasnojarsku. Ačkoliv to není Tatarstán, její otec je Tatar, který se narodil a vyrostl v Naberežných Čelnech. Její maminka je Ruska. Krasnojarsk leží na Sibiři, v mnohonárodnostním a multikulturním regionu. Otec, Rinat Muchametov, se po absolvování univerzity přestěhoval do Krasnojarsku za prací. Tam se seznámil s její matkou Olgou.

Cítí se být více Ruskou, protože žila v ruskojazyčném prostředí a slavila ruské svátky. Díky svému otci a jeho rodině však dobře poznala i tatarskou kulturu. Dokonce se trochu vyzná i v tatarském jazyce. Je ateistka, ale věří na horoskopy.

V tatarské kultuře má ráda rodinné hodnoty a pohostinnost, o čemž se mnohokrát přesvědčila v rodině jejího otce. Miluje tatarskou kuchyni, zejména echpochmak a čak-čak.








===== Prakticka čast =====

Pro větší přehlednost jsme připravili dvě verze rozhovoru: s překladem řeči pomocí umělé inteligence a s titulky.

**Rozhovor z titulky**
[[https://www.youtube.com/watch?v=sVPwUbbu3pU]]


**Rozhovor z UI převodem**
[[https://youtu.be/9ebtrUWKiis]]

Průzkum mezi čtyřmi zástupci tatarské mládeže ve věku 20-25 let ukázal různorodost názorů na otázky kultury, náboženství, politických názorů a mezietnických vztahů. Přes některé rozdíly byly zjištěny i společné trendy.


Všichni dotazovaní kromě Anastázie byli Tataři z Tatarstánu. Rodiče respondentů z Kazaně, jmenovitě Artur, Ildar a Pavel, se narodili zcela nebo zčásti na vesnici, což svědčí o aktivní migraci Tatarů do velkých měst.


Ildar zdůraznil, že situace se stále více zapomínaným tatarským jazykem není dobrá a že je třeba s tím něco dělat, přičemž pouze on a Alina jej dobře znají. Alina ani ostatní respondenti nepovažují úpadek jazyka za hrozbu.


Nikdo z respondentů plně nedodržuje náboženské muslimské normy, ale všichni muži jsou obřezáni. Ildar se o islám alespoň zajímá a zná některé citáty z Koránu. On, Alina a Artur mají rádi muslimskou estetiku a architekturu. 


Žádný z respondentů nevyjádřil podporu nezávislosti Tatarstánu, ale o jeho autonomii se vyjadřovali příznivě. Ildar zdůraznil, že ideální autonomie byla na přelomu devadesátých a nultých let a že úřady v republice mají všechny šance ji vrátit. Anastasia uvedla, že takovou autonomii potřebuje i Krasnojarský kraj.

Co se týče mezinárodního napětí, každý měl jiný názor, někteří lidé měli rádi všechny, jako Alina a Artur. Pavel a Anastasia uvedli, že v Rusku je dost rasismu, ale je namířen pouze proti zástupcům Uzbekistánu, Tádžikistánu a kavkazským národům, zejména Čečencům. 

Kazaňští Tataři si za mnoho staletí podmaněného postavení dokázali nejen uchovat svou kulturu, ale také "získat zpět" dobytá území, samozřejmě mluvíme o Kazani. Město, které bylo z 95 % osídleno všemi národnostmi kromě Tatarů, je dnes považováno za hlavní město Tatarské republiky. 
{{ :ls2024:диаграма.png?400 |}}
Dosáhli toho bez válek a otevřené konfrontace s metropolí. Pugačevova povstání se zřekli stejně rychle, jako se k němu připojili, a totéž udělali s myšlenkou Idelsko-uralské republiky během občanské války. K povstání v Turkestánu se nepřipojili, protože tatarské klany a imámové v té době prosazovali mírumilovný a pokrokový islám. A zároveň jsou jejich historické osudy natolik spjaty s ruským státem, že někdy můžeme žasnout nad tím, kolik slavných příjmení jsou tatrského původu. V tomto ohledu lze souhlasit s Jusupovovou ve výše uvedeném článku. Stejné popisy tatarské historii vyslovuje i historik, popularizátor dějin Velké stepi Lev Nikolajevič Gumiljov ve své knize **Černá legenda - přátelé a nepřátelé Velké stepi**((GUMILJOV, Lev. Černá legenda. Přátelé a nepřátelé Velké stepi. 2015. ISBN: 5-8118-0112-5. Dostupne z: https://elibrary.ru/item.asp?id=19712639)) 

Zbývá odpovědět na poslední otázku týkající se jazyka. Existují nějaké vyhlídky na jeho zachování? Jak důležitý je pro kazaňské Tatary? Z velké části vše závisí na vnějších faktorech, nikoli na Tatarech samotných. Pro mladé lidi se prostě nevyplatí učit se tatarsky, protože jím mluví málo lidí a nejsou pro to žádné finanční pobídky, pro dnešní generaci nehraje jazyk žádnou roli. Situace se může změnit s krizí v Rusku a úspěchem panturkismu. Každopádně stále existují vesnice, které jsou zachování místního jazyka velmi nakloněny, takže jeho zánik nehrozí.





===== Diskuse a závěr =====

Cílem tohoto článku je prozkoumat sebeurčení Tatarů a jeho kulturní aspekty na základě výsledků rozhovorů s respondenty. Důležitou složkou je historie, která ovlivnila jejich kulturní aspekty a národní identitu.

Jedním z aspektů tatarské identity je jazyk. Na vesnicích, kde se lépe zachovalo místní nářečí, je tatarština přítomna v každodenním životě. Ve městech však mladá generace v důsledku globalizace postupně ztrácí znalost tatarštiny. Přestože všichni respondenti, kromě Anastázie, tatarštinu znají, ne všichni ji dobře ovládají. Do jisté míry je to dáno i tím, že tatarská myšlenka v budoucnu již nebude vázána na tatarský jazyk, ale bude mít jiné charakteristiky. Podle obsahu jejich nedávného článku z ruského tisku((ANTONOV, Kirill. Tatarský ústup. Dostupne z https://www.kommersant.ru/doc/5759479))výsledky posledního sčítání lidu v roce 2021 ukázaly prudký pokles nejen počtu osob hovořících tatarským jazykem, ale i počtu Tatarů obecně. Objevují se stížnosti na kvalitu tohoto sčítání lidu. Ale také, jak v tomto článku tvrdí tatarský historik a etnograf Damir Iskhakov, k tomuto poklesu mohla přispět nová jazyková politika.  „Probíhá akulturace a částečně i asimilace Tatarů. Tyto procesy byly ovlivněny zejména 'ruským jarem' a 'ruským světem'.“  Souhrnně lze shrnout, že trendy pro tatarský jazyk jsou negativní a jeho budoucnost je nejistá. Nejasná, ale ne beznadějná. Vše bude záviset na vnějších faktorech. V historii se již mnohokrát stalo, že jazyky přežily navzdory staletím postupného zapomnění, jako se to stalo s češtinou, irštinou nebo hebrejštinou. 


Islám v Tatarstánu se nevyznačuje radikálním dodržováním pravidel a ortodoxií. Všichni dotazovaní respondenti nepřikládají tradičním projevům islámu velký význam. Yusupova z literární rešerše to spojuje se sovětskou minulostí a předrevolučním hnutím v islámu, džidismem. Tvrdí, že vnější „ozdobné“ projevy islámu postačí k sebeidentifikaci ve velké rolnické zemi. Kvůli této politice v Kazani za posledních 30 let vzrostl počet pravoslavných kostelů a mešit 10 krát. Je zřejmé, že to připomíná totéž, co se děje ve zbytku Ruska. Staví se četné kostely, hlásají se křesťanské hodnoty, ale zároveň je Rusko jednou ze tří největších zemí co do počtu rozvodů ((MIŠINA, Marina. Od lásky k nenávisti: Rusko vstoupilo do top 3 zemí z hlediska počtu rozvodů. Dostupné z: https://newizv.ru/news/2024-04-12/ot-lyubvi-do-nenavisti-rossiya-voshla-v-top-3-stran-po-chislu-razvodov-429209)). Takový povrchní islám má přirozeně i své výhody. Není možné vyvodit jednoznačný verdikt na toto téma, vzhledem k jeho neuvěřitelné rozsáhlosti a nejednoznačnosti, ale dodám, že tento formát praktikování islámu je činí podobnými ostatním turkickým národům. Historicky byl turkický islám mnohem méně přísný než arabský (například Tamerlán zemřel kvůli nadměrné konzumaci alkoholu). 


Všichni dotazovaní Tataři, žijící v Kazani, hezky mluvili o svátku Sabantui. Respondent Ildar vyprávěl o festivalu na počest tohoto svátku. Byl na něm přítomen i Artur. Každý rok se na tento svátek všichni dobře baví. [[http://tatarlar.info/o-tatarah1/tatarskie-prazdniki/|Mezinárodní tatarský portál]] popisuje řadu tatarských svátků a zvyků. Ve skutečnosti se však jedná o přežitky. Například Artur o nich nikdy ani neslyšel. Ostatní svátky souvisejí spíše s náboženstvím a mladí respondenti se jimi nezabývají natolik, aby je slavili každý rok. Na této stránce se uvádí, že takový svátek jako Žien byl „zařazen do Sabantuy“. To naznačuje, že komplex tatarských zvyků z ostatních svátků se stal součástí Sabantuj, aby si jednou za rok Tataři připomněli svou národní identitu. 


Složitá situace je i v oblasti tradičního oblékání.  Jiný [[https://100tatarstan.ru/structure/profile/narodnyy-kostyum-odezhda-i-ukrasheniya|tatarský informační portál]] popisuje tatarský kroj, který lze vidět na festivalech (nejčastěji Sabantui), koncertech, různých náboženských akcích a rituálech, jako jsou svatby a pohřby. 
Respondent Artur hovořil o tiubietiejce lebce (tradiční pokrývce hlavy pro muže) a lze zmínit i ženy se zahalenou hlavou. Sám Artur měl tatarský kroj na sobě pouze jednou. Alina, pracující v cestovní kanceláři, často používala národní kroj pro marketingové účely a několikrát si ho oblékla o svátcích. Stejně jako mnoho jiných tatarských zvyků je i tatarský kroj přežitkem. Éra socialismu a západní vlivy, které ji nahradily, změnily kánony oblékání k nepoznání. Navíc v každodenním životě na kazaňských ulicích najdeme jen málo prvků tatarské nebo muslimské kultury. Jmenovitě jde o již zmíněné čepice s lebkou, občas zahalenou ženu nebo hostesku v restauraci oblečenou v šatech, aby nalákala další zákazníky.


S jídlem je situace trošku jednodušší. Když se objevilo téma tatarského jídla, všichni tatarští respondenti o něm mluvili s nadšením. Oblíbené je i u Rusů. Kromě ChakChak a Echpochmak, respondenti hovořili o mnoha dalších tatarských pokrmech. Mluvili také o koláči Gubadia. Tataři mají své vlastní variace průměrných asijských jídel: pilaf, shurpa, beshbarmak, kyzylyk, cheburek, baklava, manti, belyashi, samsa atd. Co můžeme říci o nápojích? Artur pije tatarský čaj 3-5x denně. Dokonce i můj otec, který je Ukrajinec, pije ayran velmi často. Proč tatarská potrava časem nevymřela, ale rozšířila se až za Velkou step? Předně jednoduchost přípravy – většina tatarských jídel je těsto a maso v různých kombinacích, to platí pro echpochmak, beshbarmak a cheburek. Chak chak je jen těsto s medem a karamelem. Svou roli sehrála i blízkost k jiným kuchyním Velké stepi, což pomohlo k rozšíření takových jídel de zbytku zemích SNS.


Separatistické nálady mezi běžnou mládeží, na rozdíl od toho, co lze slyšet od ruských a ukrajinských příznivců dekolonizace, v tuto chvíli nepozorujeme. Respondentka Alina řekla, že Tatarstán mimo Rusko nevidí, a Arthur v rozhovoru uvedl historický příklad výkonu Tatarů během druhé světové války. To lze vysvětlit tatarskou mentalitou, která se vyvinula během 400 let pobytu v moskevském státě, a vzestupem Ruska za poslední rok a půl.


Co se týče vztahů mezi Rusy a Tatary, tak mají poměrně dlouhou a složitou historii. Kazaňští Tataři byli před 400 lety dobyti moskevským státem a obránci Kazaně byli brutálně vyhlazeni. Podle jedné verze tehdy Rusové dostali urážlivou přezdívku kaсap, což v překladu z tatarštiny  znamená „řezník“. Tataři byli z Kazaně vyhnáni o 50 let později během nepokojů v těchto zemích, Mininova a Požarského domobrana, složená z Rusů a Tatarů, později zachránila moskevský stát. Později došlo k povstání Štěpána Razina, Pugačevovu povstání a pokusu o vytvoření samostatného státu během občanské války. Dnes vidíme, že Tataři udržují s Rusy přátelské vztahy. Mezi etnickými skupinami neexistuje žádné koloniální napětí. Rusové v Tatarstánu nepociťují imperiální šovinismus vůči tatarské polovině obyvatelstva, ale jako normální lidé si stereotypy překládají do vtipů, které berou jako normu. Mezitím se Tataři vrátili do Kazaně. Při procházce po Kazani můžete najít potvrzení, že se jedná o tatarské město. Ať už je to množství mešit, dvojjazyčné nápisy, nebo pouliční hudebníci s autentickými orientálními hudebními nástroji. 


===== Seznam literatury =====
ANTONOV, Kirill. //Tatarský ústup//. Коммерстантъ. 10.01.2023. Dostupne z: https://www.kommersant.ru/doc/5759479

BUŠUJEV, Aleksandr. //Současné etnodemografie Tatarů.// 2019. ISSN: 0869-5415. Dostupne z: https://www.elibrary.ru/item.asp?id=41390590 

GABDRAKHMANOVÁ, Gulnara. //Etnická identita tatarské mládeže v Republice Tatarstán Mládež v Republice Tatarstán: Všeruská, regionální a kulturní symboly.// Článek, 2016. ISSN: 2073-7459. Dostupné z: https://www.elibrary.ru/item.asp?id=27473124

GALLIAMOVA, Alfia. //HISTORIE TATARSTÁNU A TATARSKÉHO NÁRODA 1917-2013//. Školicí příručka, Kazaňská federální univerzita. 2014. ISBN: 978-5-00019-306-8. Dostupné z: https://kpfu.ru/staff_files/F1878776845/Istoriya_Tatarstana___Blok.pdf

GUMILJOV, Lev. Černá legenda. //Přátelé a nepřátelé Velké stepi.// 2015. ISBN: 5-8118-0112-5. Dostupne z: https://elibrary.ru/item.asp?id=19712639

KHUSNUTDINOVA, Rezida. //Ethnic stereotypes in the views of the Russians, the Tatars and the Chuvash people living in the Middle Volga Region.// 2019. ISSN: 23072334. Dostupné z: https://www-scopus-com.infozdroje.czu.cz/record/display.uri?eid=2-s2.0-85074405424&origin=resultslist&sort=cp-f&src=s&sid=f745dede0b7c0cdb0146141b8946b1a8&sot=b&sdt=b&s=TITLE-ABS-KEY+%28stereotypes+tatars%29&sl=32&sessionSearchId=f745dede0b7c0cdb0146141b8946b1a8&relpos=14

MIŠINA, Marina. //Od lásky k nenávisti: Rusko vstoupilo do top 3 zemí z hlediska počtu rozvodů.// 12.04.2024 Dostupné z: https://newizv.ru/news/2024-04-12/ot-lyubvi-do-nenavisti-rossiya-voshla-v-top-3-stran-po-chislu-razvodov-429209

SYSOEVA, Maria. //Nutritional and health aspects of food in eastern europe// 2022. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/355021655_Traditional_foods_of_tatars

YUSUPOVÁ, Guzel. //The Islamic representation of Tatarstan as an answer to the equalization of the Russian regions.// 2016. ISSN: 00905992. Dostupné z: https://www-scopus-com.infozdroje.czu.cz/record/display.uri?eid=2-s2.0-84958036447&origin=resultslist&sort=cp-f&src=s&sid=5a06d12b08fba521cf67152630271227&sot=b&sdt=b&cluster=scosubjabbr%2C%22SOCI%22%2Ct%2C%22ARTS%22%2Ct&s=TITLE-ABS-KEY%28History+tatars+tatarstan%29&sl=42&sessionSearchId=5a06d12b08fba521cf67152630271227&relpos=4
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
