ls2024:promeny_definice_cloveka_od_stredoveku_az_k_postmoderne [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== 1 Úvod ======


Tato seminární práce se zabývá proměnami definic člověka od středověku až do nynější doby. Toto téma je důležité pro pochopení našeho chápání o člověku. Jak se vlastně člověk vyvíjel postupem času a jak toto vyvíjení ovlivnilo společnost, myšlení a kulturu.
V následujících kapitolách jsou popsány všechny epochy jako středověk, renesance, osvícenství a moderní (postmoderní) doba. V každé této epoše bude vysvětleno, jak se měnila definice člověka a jak tyto proměny ovlivnily chápání světa.

**2 Středověk**

Středověk bývá ohraničen pádem Západořímské říše, a to roku 476, a pádem Konstantinopole, konkrétně roku 1453, případně objev Ameriky. Těžištěm veškerého politického, kulturního a ekonomického dění se stala Evropa. Nejdůležitější je konkrétně západní a střední Evropa. Duchovní kořeny jsou v křesťanství. V průběhu středověku se vymezily tři důležité kulturní okruhy. První je západní latinský kulturní okruh, kam se řadí germánské, románské a západoslovanské národy. Druhý okruh se skládá z národů jihovýchodní Evropy, východní Evropy a Malé Asie a je pojmenován jako východní řecko-ortodoxní kulturní okruh. Poslední kulturní okruh je islámský či arabský a zahrnuje Přední východ, severní Afriku a Arabský poloostrov. Definice člověka je v tomto období proto velmi ovlivněna náboženstvím.
Raný středověk je historické období, které trvalo od 4. do 8. století. V tomto období se zrodila v součinnosti s barbarskými národy středověká křesťanská společnost. Období bylo charakterizováno feudalizací společnosti. Někdy je raný středověk ještě dále rozdělován na předstátní období a raně státní období.
Vrcholný středověk se datuje okolo 11. století a táhne se až do 14. století. Je to označení pro dobu největšího rozkvětu. Nejvíce zde vynikají dějiny západní, střední a jižní Evropy. Vrcholný středověk přinesl velký nárůst v počtu obyvatel a změny ve vlastnictví půdy, což později vedlo i ke změnám ve způsobu obdělávání půdy. Začala se zde centralizovat panovnická moc. Státy byly založeny na národnostním základě. Západní Evropa začala expandovat. Tuto dobu ukončila krize pozdního středověku, která byla poznamenaná hladomorem, morovou epidemií zvanou ,,černá smrt‘‘ a lidových povstání.

**2.1 Člověk ve Středověku**
Definice člověka v tomto období je charakteristická tím, že poznává svět určitým způsobem. Tato definice je tzv. kognitivistická. Člověk disponoval mohutností a intelektem. Od ostatních živočichů se lišil tím, že měl intelekt.
Život ve Středověku je důležité rozlišit na tři základní skupiny: Život v blahobytu, život ve městě a život na venkově. Každý se potýkal s určitými životními problémy a nikomu se nežilo snadno. Často se lidé potýkali s hladem, bídou a těžkou prací. Každodenní život se lišil v závislosti na sociálním postavení každého jedince. Právě venkov byl spojován s těžkou prací a často lidé předčasně umírali. Na druhou stranu život ve městech či mezi bohatšími vrstvami byl považován za lepší.
Značnou část lidé ale prožívali ve strachu. Velmi časté byly smrtelné nemoci, zničená úroda a celková bída lidí, která se nevyhýbala ani nejbohatšímu člověku. Proto je toto období přezdíváno jako doba temna.

**2.2 Role náboženství a filosofie**

Náboženství a filosofie byly v tomto období velmi propojeny. Hlavními filosofy byli církevní muži. Filosofie sloužila v rámci víry jako prostředek pro osvětlení pravd či tajemství víry. Náboženství bylo rozmanitější. V raném středověku se pohanská víra a praxe velmi proplétaly s těmi novými. Středověcí filosofové obecně sdíleli rámec etické teorie. Tento rámec byl rozšířen a přizpůsoben, aby vyhovoval klasickému křesťanství.

**2.3 Sociální hierarchie a feudalismus**

Feudalismus lze chápat jako systém, který definoval vztahy třídami lidí. Pramenila zde moc a vlastnictví půdy se závazky s pány a vazaly. Sociální hierarchie byla založena na místní správní kontrole a rozdělení půdy do jednotek. Tyto jednotky se nazývaly léna. Fungovalo to tak, že vlastník půdy dal léno osobě (vazalovi) spolu se slibem vojenské a právní ochrany. Z tohoto vyplývá, že vliv této hierarchie a feudalismu byl značný. Definoval sociální postavení jednotlivce, jeho práva a povinnosti v rámci společnosti. Ovlivněn byl též i přístup ke vzdělání.

**2.4 Slavné rody působící ve středověku**

Lucemburkové: Šlechtický rod pocházející z Lucemburska. Vládly v Čechách v letech 1310 – 1437.
Vršovci: Rod známý od konce 10. století. Patřili též k významným rodů v českých zemích.
Slavníkovci: Knížecký rod, který ovládal východní a jihovýchodní Čechy.
Mojmírovci: Dynastie knížat Velké Moravy.
Přemyslovci: Rod, který je odvozován od Přemysla Oráče a jeho manželky Libuše. V českých zemích vládly skoro 450 let. Na královském trůnu se vystřídalo bezmála 33 členů tohoto rodu. Prvním doloženým vládcem byl Bořivoj I.

**3 Renesance**

Renesanci lze chápat jako umělecký sloh. Též je označována jako humanismus. Rozšířila se z Itálie ve 14. století. V tomto období převládaly disciplíny jako lékařství či právo. Důraz byl kladen na rozvíjení ducha pomocí humanitních věd jako gramatika, etika, rétorika či filologie.
Známým označením, které se týká renesance, je renesanční člověk. Je to označení pro člověka s širokým množstvím znalostí a dovedností ve více oborech lidské činnosti. Je to člověk, který se vyzná v mnoha věcech, má celkový přehled a hodně toho umí.
Základní myšlenkou, který provázel celou renesanci, představoval individualismus. Jeho cílem bylo přetvořit člověka ve všestranně rozvinutou osobnost, která zvládne více věcí. Tohle vše podpořilo trend, který lidi vracel zpět k antice a její kultuře.

**3.1 Role náboženství**

Náboženství hrálo stejně významnou roli jako ve středověku. I přes to, že je toto období vnímáno jako odklon od náboženského myšlení, náboženství zůstalo důležitou součástí společnosti. Začal být kladen velký důraz na osobní prožitek. Později se začaly objevovat snahy o proměnu církevního života. Je to období, kdy probíhaly významné náboženské změny jako reformace a protireformace. Souběžně probíhaly náboženské války.

**3.2 Humanismus a jeho vliv na definici člověka**

Základem humanismu bylo literárně orientované vzdělání. Humanisté prosazovali radikální reformu školství. Od toho očekávali optimální rozvoj lidských schopností spojené s věděním a ctností. Humanistické vzdělání mělo člověka uschopnit, aby poznal své pravé určení. V literatuře převládala společenská a náboženská tématika. Z toho vyplývá, že humanismus měl značný vliv na člověka a jeho formování, protože zdůrazňoval hodnotu jednotlivce, jeho potenciál a schopnosti. Hodně patrné je to v reformě vzdělání, kde byl kladen důraz na rozvoj širokého spektra dovedností a znalostí.

**3.3 Nejznámější osobnosti renesance**

Leonardo da Vinci: Nejznámější a nejreprezentativnější postava tohoto období. Byl uznáván díky různým vynálezům a příspěvkům v různých oblastech. Byl považován za renesančního člověka. Mezi jeho díla se řadí obrazy jako Mona Lisa, Poslední večeře či Vitruvianský muž.
Michelangelo: Byl to architekt, sochař a malíř. Byl považován za jednoho z největších umělců renesance. Mezi jeho nejznámější díla patří socha Davida a fresky v Sixtinské kapli.
Nicolás Machiavelli: Byl to politický filosof a diplomat. Je známý pro své dílo Kníže, které se stalo základem moderní politické vědy.
Donatello: Byl považován za jednoho z prvních sochařů. Mezi jeho díla se řadí bronzové sochy či socha sv. Jiří.
Dante Alighieri: Byl italský básník, filosof. Je známý díky svému dílu Božská komedie, které je považováno za vrchol středověké literatury.
Rafael Sanzio: Architekt, malíř a inspektor starožitností. Známý je kvůli svým portrétům a freskám v papežském paláci.
Albrecht Durer: Německý malíř, grafik a teoretik umění. Je považován za jednoho z největších umělců severní renesance.

**4 Osvícenství**

Lze ho označit za intelektuální směr, jehož životní postoj vznikl v 17. až 18. století. Znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Tento směr byl odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví prostředky a možnosti člověka jako racionalismus, logiku a již zmíněný humanismus. Osvícenství hlásalo, aby stál rozum proti temnotě náboženských předsudků. Snažil se zajistit svobodu člověka, jeho nezávislost na církvi a státu, prosazoval vědecké poznání světa a uspořádání společnosti podle zásad zdravého rozumu.
V Čechách se osvícenství rozšířilo z Francie až na konci 18. století. Důraz byl opět kladen na rozum, na kritické přehodnocování dosavadních poznatků a též na podporu vzdělání. Vláda Josefa II., který byl osvícenskými myšlenkami velmi ovlivněn, přinesla mnoho změn. Bylo zrušeno nevolnictví. Byl vydán toleranční patent, který umožňoval v omezené míře náboženskou svobodu.
Osvícenství je tedy založeno na víře a rozumu neboli racionalismu. Jeho zastánci věřili, že pomocí rozumu se člověk osvobozuje od nespravedlností, strachu a bídy. Kromě víry v rozum je osvícenství myšlenkový směr, který charakterizuje víru ve svobodu a rovnoprávnost.

**4.1 Vliv vědy a rozumu na definici člověka**

Věda a rozum měly významný vliv na definici člověka. Byly považovány za hlavní a důležité nástroje pro pochopení světa a sebe sama. Mezi zásadní zdroje patřila vědecká díla Pascala, Descarta, Galilea Galileiho či Isaaca Newtona. Věda a rozum značně ovlivnily způsob, jakým lidé přistupovali k otázkám týkající se společnosti a její organizace. Hlavní ideje, které byly prosazované, byly pokrok, rovnost, svoboda založené na racionálním a vědeckém pochopení světa. Takže opět to mělo zásadní vliv na definici člověka, protože zdůrazňovaly hodnoty racionálního myšlení a vědeckého poznání.

**4.2 Koncepty svobody a rovnosti**

Tyto dva koncepty byly klíčovými principy. Osvícenství vytvořilo vlastní duchovní a estetické principy, které daly základ dnešním konceptům občanské svobody, demokracie a pokroku lidských práv.
Svoboda byla chápána jako právo jedince na samostatné myšlení a jednání. Rovnost byla vnímána jako univerzální právo všech lidí na stejnou úctu a stejná práva. Tyto principy se tedy staly pilířem pro moderní společnost.

**4.3 Osobnosti toho období**

Jean-Jacques Rousseau: Jeden z nejvýznamnějších představitelů osvícenství. Je známý pro své filosofické úvahy o nekritickém optimismu daném vírou v Boží prozřetelnost před rozumem.
Charles Louis Montesquieu: Francouzský osvícenec, který ve své rozpravě O duchu zákonů osvětluje vznik zákonů a státních zřízení z přirozených příčin, jako podnebí, přírodní bohatství. Přimlouvá se za omezení absolutistické vlády podle anglického vzoru.
Voltaire: Byl schopný ostré a nekompromisní kritiky. Uplatnil se ve všech společenských oborech jako například historik, kde studoval dějinné epochy v jejich podobě společenské a ekonomické. Jako beletrista psal filosofické povídky ostrého kritického zaměření, jimiž útočil na lidskou hloupost, zaostalost a nesnášenlivost.
Denis Diderot: Hlavní organizátor francouzské Encyklopedie. Ta obsahovala soubor znalostí ze současné vědy, umění a techniky. Do encyklopedie přispěli nejvýznamnější myslitelé doby.
Isaac Newton: Byl anglický fyzik a matematik, který byl vrcholnou postavou 17. století. V oblasti optiky objevil složení bílého světla, což integrovalo jevy barev do vědy o světle a položilo základy moderní fyzikální optiky. V mechanice jsou jeho tři zákony pohybu, základní principy moderní fyziky, vedly k formulaci zákona univerzální gravitace.
Galileo Galilei: Často označován jako ,,otec moderní fyziky‘‘. Byl to toskánský astronom, filosof a fyzik. Byl těsně spjatý s vědeckou revolucí. Mezi jeho úspěchy se řadí vylepšení dalekohledu, astronomická pozorování, teoretické základy klasické mechaniky, účinná podpora Koperníkova heliocentrického systému.
Blaise Pascal, René Descartes, Pierre Bayle, byli další nepostradatelnou stránkou tohoto směru.

**5 Moderna a postmoderna**

Moderní a postmoderní pohledy jsou různé přístupy k pochopení světa, které se liší v mnoha aspektech.
Moderní pohled je založen na idejích osvícenství a věří v pokrok a univerzální pravdu. Modernismus se snaží o racionální vysvětlení skutečností a dosažení univerzálních koncepcí světa.
Postmoderní pohled je reakcí na modernismus a je zaměřen opačným směrem. Postmoderna odmítá koncepci jediné pravdy a jediného cíle a usiluje o alternativní přístup ke světu. Základním prvkem postmoderny je různorodost názorů a jejich zrovnoprávnění. Postmoderna také našla cestu k odmítnutí názorů spojených s kulturní nadřazeností a tím i nadřazeností racionality v procesu poznání.
V literatuře jsou postmoderní díla, která obsahují fantastické prvky a nepravděpodobné fikce. Pracují také s autobiografickými postupy s důrazem na postavu vypravěče a vyprávění příběhu samotné.
V sociální sféře se začali vyskytovat svobodní rodiče a dochází tak k úpadku dominantního rodinného modelu.
Tyto dva pohledy jsou velmi komplexní. Mohou se lišit v závislosti na konkrétním kontextu.

**5.1 Industrializace**

Je to proces, během kterého dochází k proměně předprůmyslové společnosti ve společnost industriální. Proces je založen převážně na zemědělské a řemeslné výrobě a na strojní a průmyslové výrobě.
Důležitá zde byla průmyslová revoluce. Průmyslová revoluce byla hospodářská, technologická a sociální změna nebo také převrat. Odehrála se v Evropě a v Severní Americe v 18. a 19. století. V českých zemích je moderní průmysl vysledován do doby vlády Rudolfa II., kdy se začaly objevovat první průmyslové technologie a myšlení.
Průběh industrializace se člení do třech etap. Tyto etapy závisí na fázi vědecko-technické revoluce: První etapa byla zahájena vynálezem parního stroje v 18. století. Druhá etapa je spojena s objevem elektrického proudu a motoru, což spadá do 19. a 20. století. Poslední třetí etapa byla spojena s informačními technologiemi koncem 20. století.

**5.1.1 Osobnosti industrializace**

Rudolf II: V českých zemích se počátky moderního průmyslu dají vysledovat až do časů tohoto šlechtice. Za jeho vlády se začaly objevovat první průmyslové technologie a myšlení.
Jakub Krčín: Za podpory rožmberského rodu vybudoval třeboňskou rybniční soustavu, včetně dnes největšího českého rybníka Rožmberk u Třeboně.
Kašpar Lehmann: Působil na Rudolfově dvoře jako řezač a brusič drahých kamenů. Kolem roku 1590 přinesl do Čech techniku řezání horského křišťálu.
James Watt: Vynálezce parního stroje, který byl klíčový pro průmyslovou revoluci.
Thomas Edison: Ten si připsal vynálezy jako žárovka či fonograf. Ty byly zásadní pro rozvoj elektrické energie a komunikace.

**5.2 Urbanizace**

Urbanizace, stejně jako industrializace, je proces, při kterém společnost mění způsob života z venkovského na městský. Je zde zvyšující se velký podíl lidí žijících ve městech. Města se zvětšují i kvůli narůstání počtu pracujících, kteří do měst dojíždějí za prací.
Dá se říci, že urbanizace snižuje množství obdělávané půdy a též snižuje i kvalitu vody a ovzduší. Tím je vyvíjen tlak na přilehlé venkovské oblasti. Urbanizace přispívá i ke znečištění ovzduší v důsledku zvýšených emisí, průmyslové činnosti a stavebnictví.
Okolo roku 1950 žilo ve městech kolem 30 % populace. Po roce 2000 se tyto procenta postupně zvyšují. Podle Organizace spojených národů by do roku 2050 mělo ve městech žít až 66 % populace.

**5.2.1 Postavy, které měly vliv na rozvoj měst a urbanizace**

Nikola Tesla: vynálezce, elektrotechnik a futurista. Studoval v roce 1880 na Karlově univerzitě v Praze.
Albert Einstein: Fyzik, který vyučoval na německé sekci Karlovy univerzity v letech 1911 až 1912.
Tycho Brahe: Astronom.
Augustin Vlach: Italský architekt, který v letech 1545-1563 postavil na Hradčanském náměstí palác pro rodinu Lobkoviců. Ten je dnes označován jako Schwarzenberský palác.

**5.3 Průmyslová revoluce**

Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století. Zásadně se proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory. Do té doby hospodářství dominovalo zemědělství.
Začátek průmyslové revoluce je spjat s Velkou Británií, kde se rozvíjela ruční práce, stroje, mechanizace, chemie a doprava. Britové využívali své kolonie k rozšíření nových technologií a zboží po celém světě. Odvětvím, které nejvíce těžilo z mechanizace, byl textilní průmysl.
Klíčovou roli sehrál parní stroj, nová výroba železa či vývoj obráběcích strojů a to zejména pro textilní průmysl. Mechanizované tkalcovské stavy a automatické zpracování bavlny umožnily chrlit do té doby nepředstavitelné množství látek a textilních výrobků. Pokrok v dopravě byl klíčový pro všechny druhy průmyslu.
Důsledky průmyslové revoluce vedly k nebývalému růstu populace. Došlo také k zásadním společenským, politickým a kulturním změnám ve většině států světa. Hrubý domácí produkt byl před průmyslovou revolucí zhruba stabilní. Průmyslová revoluce zahájila éru globálního ekonomického růstu.
Po roce 1870 došlo k vlně inovací, které se přezdívá druhá průmyslová revoluce. Ta přinesla zdokonalení stávajících výrobních procesů, větší stroje a továrny, efektivnější využití energie parních strojů.
Průmyslová revoluce byla jedním z nejdůležitějších období lidských dějin.

**5.4 Definice člověka v industrializaci a urbanizaci**

V těchto procesech je vidět proměna člověka asi nejvíce. V průběhu industrializace, kdy se společnost mění z předprůmyslové na zmíněnou industriální, se člověk stává součástí průmyslového systému. Tento proces je spojen s významnými kulturními a sociálními změnami. Všechny tyto změny ovlivňují chování lidí, jejich motivaci a formy organizace společnosti. V procesu urbanizace, při kterém se lidé stěhují převážně z venkova do měst, se člověk stává obyvatelem města. Tento proces je spojen s prostorovou koncentrací lidských činností a obyvatelstva. To se projevuje změnami v chování lidí, v kulturních vzorech i ve zmíněných formách organizace společnosti. V rámci těchto procesů se člověk stává aktivním tvůrcem svého prostředí.
Německý sociolog a filosof Arnold Gehlen popsal člověka jako ‘‘nedostačivou bytost‘‘, která musí neustále něco tvořit a konat, aby se přizpůsobila vnějšímu prostředí. Kultura vzniká lidskou aktivitou, která nastupuje na místo chybějících specializovaných orgánů a instinktů. Člověk si nese ve svých biologických základech předurčenost k tvorbě kultury jako druhé přírody člověka.

**5.5 Vliv digitalizace a technologie na současné a budoucí pojetí člověka**

Technologie a digitalizace mají ohromný vliv na současné a i na budoucí pojetí definice člověka. V současnosti tyto dva termíny ovlivňují naše každodenní životy na mnoha úrovních. Češi jsou národ technologický a digitální svět na jejich vkus vyvíjí velmi rychle. Více jak polovina lidí je on-line skoro neustále, druhá polovina několikrát denně. Velká spousta lidí má také strach či obavy z nedostatečného zabezpečení svých dat.
Moderní technologie má i negativní vliv na duševní zdraví dětí a mládeže. Mohou totiž způsobovat stres, úzkost, deprese či patologické závislosti.
V budoucnu, technologie a digitalizace budou nadále ovlivňovat životy lidí: Budou měnit a tvarovat definici pojetí člověka. Postupně se digitalizace stává hlavním tématem strategických plánů všech zemí.

**6 Závěr**

Tato seminární práce se zabývala proměnami definic člověka v různých epochách lidských dějin od středověku až po moderní svět.
Ve středověku byl člověk chápán jako součást božího plánu, proto i život v této době hodně ovlivňovalo náboženství. Člověk byl považován za bytost, která je nedokonalá a hříšná, ale zároveň měla velkou šanci na dosažení spásy. Jsou zde také zmíněny některé významné rody, které ovlivnily středověk.
V renesanci došlo k posunu v chápání člověka. Renesance oživovala antiku či antickou filosofii a ta se zaměřila na zkoumání člověka a přírody. Důraz byl kladen na tvořivou schopnost člověka, na humanismus a i na individualismus. Člověk byl brán jako aktivní tvůrce, který má možnost a schopnost měnit svět. Je zde popis nejznámějších osobností jako Leonardo daVinci, Michelangelo či Donatello.
Osvícenství přineslo značný posun v chápání člověka. Byla to racionální bytost, která je schopna poznat svět prostřednictvím vlastního rozumu. Důraz byl kladen na vědu a racionální poznání, proto je zde vysvětlen i koncept svobody a rovnosti. Opět byli vyzdvihnuty osobnosti této doby jako Jean -Jacques Rousseau, Charles Louis Montesquie nebo Voltaire.
Po osvícenství následovala industrializace a urbanizace. Ty přinesly další změny v chápání člověka. V průběhu industrializace se člověk stal součástí průmyslového světa a systému a jeho život byl ovlivněn technologickým pokrokem. Počátky moderního průmyslu sahají až do vlády Rudolfa II, proto nebyl v této seminární práci opomenut. Stejné je to i pro Jamese Watta. Urbanizace pak přesunula lidi z vesnic do měst a to přineslo sociální a kulturní změny. Zde byl vyzdvihnut například Albert Einstein, Nikola Tesla či Augustine Vlach. I tyto osobnosti přispěly k tvorbě urbanizace.
A v poslední části je zmíněna i průmyslová revoluce, která je považována za nejdůležitější období lidských dějin. Nalézt lze i vliv digitalizace a technologie na současné a budoucí pojetí člověka.
Všechna tato období nesla značný vliv na chápání a tvorbu člověka a jeho úlohy ve společnosti. Každá jedna zmíněná epocha přispěla k tomu, jak člověka vnímáme nyní a každá další epocha přispěje k tomu, jak ho budeme vnímat za několik let.

**7 Zdroje**

Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Středověk. 21. 02. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk. [cit. 2024-04-25].

LIČKA, Lukáš, 2015. Academia.edu. Online. Co je člověk? Petr Auriol a role kognitivní psychologie ve středověké definici člověka (2015). Dostupné z: https://www.academia.edu/8184885/Co_je_%C4%8Dlov%C4%9Bk_Petr_Auriol_a_role_kognitivn%C3%AD_psychologie_ve_st%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9_definici_%C4%8Dlov%C4%9Bka_2015_. [cit. 2024-04-25].

NOVOTNÝ, Daniel, 2020. Dotyk.cz. Online. Život ve středověku: Jak vypadal obyčejný den běžného muže, ženy a dítěte. Dostupné z: https://www.dotyk.cz/magazin/zivot-ve-stredoveku-20200207.html. [cit. 2024-04-25].

MAURER, Armand. Britannica.com. Online. Medieval philosophy. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/medieval-philosophy/The-late-Middle-Ages. [cit. 2024-04-25].

CZECH.WIKI. Online. Renesanční člověk. Dostupné z: https://www.czech.wiki/wiki/Renesan%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bk. [cit. 2024-04-25].

 Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Humanismus a renesance v české literatuře. 29. 02. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Humanismus_a_renesance_v_%C4%8Desk%C3%A9_literatu%C5%99e. [cit. 2024-04-26].

OLEJNÍK, Martin, 2019. DreamLife. Online. Renesanční člověk: Kdo to je a jak se jím stát? Dostupné z: https://dreamlife.cz/renesancni-clovek-kdo-to-je-a-jak-se-jim-stat/. [cit. 2024-04-26].

Český jazyk - Studentský underground, 2009. Online. Humanismus. Dostupné z: https://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/humanismus/#axzz8Yt67giZs. [cit. 2024-04-26].

Humanists. Online. Shrnutí humanismu. Dostupné z: https://humanists.cz/myslenky/humanismus. [cit. 2024-04-26].
Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Osvícenství. 10. 03. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD. [cit. 2024-04-26].

Účseonline. Online. Osvícenství. Dostupné z: https://www.ucseonline.cz/skola/zakladni-skola/skolni-zapisky/dejepis/osvicenstvi/. [cit. 2024-04-26].

HAMPL, David. Rozbor-díla. Online. Osvícenství. Dostupné z: https://rozbor-dila.cz/osvicenstvi/. [cit. 2024-04-26].

Esfmoduly.upol. Online. Vztah filozofie a vědy. Dostupné z: http://esfmoduly.upol.cz/elearning/fil_prob/fil_probch1.html. [cit. 2024-04-26].

Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Postmoderna. 23. 02. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmoderna. [cit. 2024-04-26].

 Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Postmodernismus (literatura). 24. 04. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmodernismus_%28literatura%29. [cit. 2024-04-26].

 Přispěvatelé Wikipedie, 2023. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Industrializace. 27. 09. 2023. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Industrializace. [cit. 2024-04-26].

Přispěvatelé Wikipedie, 2023. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Průmyslová revoluce v Česku. 10. 08. 2023. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce_v_%C4%8Cesku. [cit. 2024-04-26].

 Přispěvatelé Wikipedie, 2023. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Urbanizace. 31. 10. 2023. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanizace. [cit. 2024-04-26].

Cr2030. Online. 4.1 (SUB)URBANIZACE. Dostupné z: https://www.cr2030.cz/strategie/kapitoly-strategie/obce-a-regiony/4-1-suburbanizace/. [cit. 2024-04-27].

Is.muni, 2020. Online. ČLOVĚK, PŘÍRODA A KULTURA. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/sci/jaro2020/Bi1221/um/prezentace/Bi1221_4_Clovek_priroda_a_kultura.pdf?lang=en. [cit. 2024-04-27].

EY Building a better working world. Online. Češi jsou národ technologický. Digitální svět se ale na jejich vkus vyvíjí moc rychle. Dostupné z: https://www.ey.com/cs_cz/connected-citizens/cesi-jsou-narod-technologicky-digitalni-svet-je-ale-rychly. [cit. 2024-04-27].

PÍSAŘÍKOVÁ, Aneta, 2023. Blog.cesko.digital. Online. Česko na chvostu, v digitalizaci jsou lepší Irové i Portugalci. Jak bude probíhat další digitální transformace Česka? Dostupné z: https://blog.cesko.digital/2023/04/jak-bude-probihat-dalsi-digitalni-transformace-ceska. [cit. 2024-04-27].

Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Raný středověk. 10. 01. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ran%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk. [cit. 2024-04-27].

Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Vrcholný středověk. 19. 01. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrcholn%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk. [cit. 2024-04-27].

Keltoi. Online. Panovníci ve Středověku. Dostupné z: https://www.keltoi.cz/stredovek/panovnici-ve-stredoveku. [cit. 2024-04-27].

Cs.thpanorama. Online. 10 nejvýznamnějších renesančních postav. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/historia/los-10-personajes-del-renacimiento-ms-importantes.html#:~:text=10%20charakter%C5%AF%20velk%C3%A9ho%20v%C3%BDznamu%20v%20renesanci%201%20Leonardo,Alighieri%20...%208%20Giorgio%20Vasari%20...%20Dal%C5%A1%C3%AD%20polo%C5%BEky. [cit. 2024-04-27].

 Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Literatura osvícenství. 30. 04. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Literatura_osv%C3%ADcenstv%C3%AD. [cit. 2024-04-27].

Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Galileo Galilei. 16. 04. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Galileo_Galilei. [cit. 2024-04-27].

Přispěvatelé Wikipedie, 2024. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Online. Průmyslová revoluce. 1. 03. 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce. [cit. 2024-04-27].

WESTFALL, Richard, 2024. Britannica. Online. Isaac Newton. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Isaac-Newton. [cit. 2024-04-27].
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
