Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:rekove_v_ceske_republice [12/08/2024 21:54] – [Prezentace] 88.103.13.21
+++ ls2024:rekove_v_ceske_republice [23/08/2024 19:33] (aktuální) – [Literární rešerše] 37.188.158.110
@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Eliška Malínková, Lenka Maurerová
+HKS, Etnické minority v Evropě, 2024
 ===== Úvod a cíl práce =====
@@ Řádek 36: / Řádek 37: @@
 ===== Literární rešerše =====
-Kniha //"Řecká etnická skupina v Československu"// ((BOTU, Antula. Řecká etnická skupina v Československu. //Český lid//. 1982, 69(1), 47-50. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42701318 [cit. 2024-03-27].
+Na téma: **Průběh integrace řecké minority do československé společnosti** odpovídá autor Antula Botu ve své knize //"Řecká etnická skupina v Československu"// ((BOTU, Antula. Řecká etnická skupina v Československu. //Český lid//. 1982, 69(1), 47-50. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42701318 [cit. 2024-03-27].
-)), od autora Antula Botu obsahuje průběh integrace řecké minority do československé společnosti. Řečtí emigranti přinesli do Československa odlišnou materiální a duchovní kulturu. V současné době se řecká etnická minorita sjednocuje s českou společností snadno. Řecká minorita se však snaží svou kulturu udržet prostřednictvím lidového umění, oděvu a rodinného života. V současné době je Řeků v České republice podstatně méně, než bylo po příchodu Řeků na území Československa z důvodu občanské války.
+)). Řečtí emigranti přinesli do Československa odlišnou materiální a duchovní kulturu. V současné době se řecká etnická minorita sjednocuje s českou společností snadno. Řecká minorita se však snaží svou kulturu udržet prostřednictvím lidového umění, oděvu a rodinného života. V současné době je Řeků v České republice podstatně méně, než bylo po příchodu Řeků na území Československa z důvodu občanské války.
-V článku //"Řecká národnostní menšina v České republice dnes"// ((OTČENÁŠEK, Jaroslav. Řecká národnostní menšina v České republice dnes. //Český lid//, 1998, 147-159. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42639816 [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise ČESKÝ LID v roce 1998, autor Jaroslav Otčenášek popisuje, jak řecká menšina v České republice slaví své svátky a pořádá slavnosti. Tyto události se konají několikrát do roka v různých městech a vesnicích, kde žije řecká komunita. Součástí těchto akcí je tradiční řecká hudba, která bývá často interpretována na moderní nástroje, a doprovázená lidovými tanci. Jednou z významných událostí je každoroční řecký folklorní festival, kde se také hrává tradiční hudba na původní řecké nástroje a zpívají se lidové písně. Co se týče svátků, řecká menšina přijala způsob oslav Vánoc z české kultury. Stejně tak slaví Velikonoce a Nový rok, přičemž některé původní zvyky stále přetrvávají. Nicméně některé tradiční řecké svátky, jako například Oslava Tří králů, postupem času z českého prostředí vymizely. Je třeba poznamenat, že tato studie pochází z minulého století a neodráží současný stav řecké komunity v České republice.
+**Integrací Řeků do českého prostředí** se také zabývá autor Jiří Nepala ve své studii //"Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací"// ((NEPALA, Jiří. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. //Diplomová práce//. Masarykova univerzita 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/?verze=2017;info=1 [cit. 2024-04-03].)). Provedl kvantitativní výzkum, kde zkoumal faktory jako pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště a osobní známost s Řeky. Cílem studie bylo zjistit, jaký postoj mají lidé k Řekům jako k sousedům, kolegům, přátelům, návštěvníkům nebo by je dokonce vyhostili z ČR. Zároveň se zkoumaly i sympatie Čechů k Řekům ve srovnání s ostatními státy Středomoří.
+Výsledky naznačily, že Češi obecně považují Řeky za sympatický národ, především u respondentů s vyšším vzděláním, žijících ve větších městech a s vyšším socioekonomickým statusem, a u mladších lidí. Řekové byli také mezi oblíbenějšími minoritními skupinami a většina Čechů by je tolerovala jako návštěvníky nebo by je přijala mezi své přátele, jen malé procento by je chtělo vyhostit. Studie ukázala, že znalost Řeků zvyšuje sympatie k nim. V Brně byly výsledky ještě příznivější, s obyvateli vyjadřujícími větší náklonnost k Řekům než průměrně v ČR.
-Kniha //"Řekové v Česku"// ((JOANIDIS, Sotiris. //Řekové v Česku.// Rejvíz: Rula, 2013. ISBN 978-80-904122-8-6.)) z roku 2013 od autora jménem Sotiris Joanidis popisuje v několika kapitolách život řecké menšiny v České republice. Řecká menšina v České republice si aktivně udržuje svou kulturu a tradice. Svou kulturu a tradice si udržují přes hudbu, tanec, kuchyni a přes oslavy řeckých svátků. V České republice existuje mnoho tanečních skupin, které též přispívají k uchování a šíření těchto tradic v rámci mnoha generací. Autor v této knize přiznává, že Řekové jsou dobře integrovaní do české společnosti. Jako příklad zde uvádí několik osobností, jako jsou např. Marta a Tena Elefteriadu, které se proslavily jako zpěvačky a zakladatelé firmy Santa - dnešního holdingu Kofola, Samarasovi. Tyto osobnosti a spousty dalších lidí přispívají k pozitivnímu obrazu Řeků v České republice. V České republice také v současné době působí několik řeckých organizací, které pořádají kulturní akce, slavnosti a poskytují podporu členům komunity. Tyto organizace také pomáhají Řekům udržet svůj rodný jazyk a šířit řeckou kulturu mezi mladší generace. Autor v této knize také píše o oficiálních vztazích mezi Řeckem a Českou republikou. Dle autora jsou diplomatické vztahy mezi Řeckem a Českou republikou silné a přispívají k vzájemné kulturní spolupráci. Tyto vztahy také napomáhají k organizaci kulturních akcí a podporují integraci Řeků v ČR.
+Na otázku: **Jak řecká menšina v České republice slaví své svátky a  jak pořádá slavnosti (1998)** odpovídá autor Jaroslav Otčenášek ve svém článku //"Řecká národnostní menšina v České republice dnes"// ((OTČENÁŠEK, Jaroslav. Řecká národnostní menšina v České republice dnes. //Český lid//, 1998, 147-159. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42639816 [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise ČESKÝ LID v roce 1998. Tyto události se konají několikrát do roka v různých městech a vesnicích, kde žije řecká komunita. Součástí těchto akcí je tradiční řecká hudba, která bývá často interpretována na moderní nástroje, a doprovázená lidovými tanci. Jednou z významných událostí je každoroční řecký folklorní festival, kde se také hrává tradiční hudba na původní řecké nástroje a zpívají se lidové písně. Co se týče svátků, řecká menšina přijala způsob oslav Vánoc z české kultury. Stejně tak slaví Velikonoce a Nový rok, přičemž některé původní zvyky stále přetrvávají. Nicméně některé tradiční řecké svátky, jako například Oslava Tří králů, postupem času z českého prostředí vymizely. Tato studie sice pochází z minulého století, ale i přesto popsala situaci v Řeků v České republice i v dnešní době.
-Kniha //"Řečtí uprchlíci – Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948 – 1989"// ((BOTU, Antula; KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci: kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. //Řecká obec//, 2005. ISBN 9788023954623. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/recti-uprchlici-324367. [cit. 2024-03-27].)), od autorů Antula Botu a Milana Konečného vypráví o historii řecké menšiny na území Československa. Ve svých kapitolách vypráví o prvním příchodu dětí na území Československa, následně o životě řeckých dětí v československých hostitelských rodinách a jejich integraci do československé společnosti. Kniha také zaznamenává účast dětí v dětských domovech a na základních školách a tento jev zkoumá po městech po celém Československu. Také se v této knize zaznamenává život dospělých, jejich pracovní příležitosti, právní postavení řeckých emigrantů a jejich následný návrat do Řecka. Jedna kapitola v knize také zaznamenává součinnost řecké a československé komunistické strany.
+O **slavných akcích pořádaných řeckou menšinou** a téma kultury je zmíněno i v chorvatském časopise Jednota, který přibližuje české menšině v Chorvatsku události z České republiky. Článek ((Řekové v České republice. Online. Jednota. 2023, roč. 78, č. 5, s. 1. Dostupné z: http://jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/6874-rekove-v-ceske-republice. [cit. 2024-08-23].))napsaný v roce 2023 pojednává o kulturních svátcích, hudbě a tanci. Je zde zmíněno, že k největším a nejúspěšnějším akcím patří tradiční Řecký festival v Krnově a Řecké dny v Brně. Všechny řecké obce připravují také kulturní a společenský program ke státním svátkům jak Řecké, tak i České republiky. Slavnosti jsou vždy ukončeny tradiční řeckou zábavou.
-Kniha //"Vyschly nám slzy… Řečtí uprchlíci v Československu"// ((KRÁLOVÁ, Kateřina; TSIVOS, Konstantinos. Vyschly nám slzy...: Řečtí uprchlíci v Československu. //Dokořán//, 2012. ISBN 978-80-7363-416-2. Dostupné z: https://www.dokoran.cz/index.php?Vyschly_nam_slzy&p=book&id=626. [cit. 2024-03-27].)), od autorů Kateřiny Králové a Konstantinose Tsivose zkoumá osudy dvanácti řeckých uprchlíků, kteří přišli na území Československa během řecké občanské války. Původně si mysleli, že budou v Československu pouze na dočasnou chvíli, ale nakonec se v Československu usadili. Na knize se podíleli odborníci a sledovali postoje pamětníků k historii a procesu integrace na nové prostředí. Kniha se dotýká i osobních zážitků účastněných respondentů a jejich místo ve společnosti.
-Gastronomie je velkou součástí kultury dané menšiny. V článku //"Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice"// ((HLAVATÝ, Ivan. Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice jako faktor etnické identity. //Národopisná revue//, 2009, 19: 168-176. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2010/ETBB86/um/Kulinaostvi_-_text.pdf. [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise Národopisná revue, se Ivan Hlavatý zabývá vlivem české kultury na řeckou kuchyni a popisuje tradiční řeckou stravu. Autor zdůrazňuje, že „národní kuchyně“ je důležitou součástí národního dědictví a i přes geografickou rozptýlenost řecké menšiny si udržuje prvky své etnické identity. Řecká gastronomie je od starověku spojena s kuchyněmi okolních středomořských národů. Po příchodu do Československa se řečtí emigranti nesnadno přizpůsobili české stravě, která jim nechutnala, a začali vařit podle svých zvyků, přestože bylo obtížné získat potřebné suroviny v novém prostředí. Řecká kuchyně se od středoevropské liší používáním odlišného masa, zejména jehněčího, a výrazněji využívá oliv a olivového oleje, zeleniny, bylinek a koření.
+Na otázku: **Jak si žije řecká menšina v České republice a jaké organizace v České republice existují (2013)** odpovídá autor Joanidis Sotiris ve své knize //"Řekové v Česku"// ((JOANIDIS, Sotiris. //Řekové v Česku.// Rejvíz: Rula, 2013. ISBN 978-80-904122-8-6.)). Řecká menšina v České republice si aktivně udržuje svou kulturu a tradice. Svou kulturu a tradice si udržují přes hudbu, tanec, kuchyni a přes oslavy řeckých svátků. V České republice existuje mnoho tanečních skupin, které též přispívají k uchování a šíření těchto tradic v rámci mnoha generací. Autor v této knize přiznává, že Řekové jsou dobře integrovaní do české společnosti. Jako příklad zde uvádí několik osobností, jako jsou např. Marta a Tena Elefteriadu, které se proslavily jako zpěvačky a zakladatelé firmy Santa - dnešního holdingu Kofola, Samarasovi. Tyto osobnosti a spousty dalších lidí přispívají k pozitivnímu obrazu Řeků v České republice. V České republice také v současné době působí několik řeckých organizací, které pořádají kulturní akce, slavnosti a poskytují podporu členům komunity. Tyto organizace také pomáhají Řekům udržet svůj rodný jazyk a šířit řeckou kulturu mezi mladší generace. Autor v této knize také píše o oficiálních vztazích mezi Řeckem a Českou republikou. Dle autora jsou diplomatické vztahy mezi Řeckem a Českou republikou silné a přispívají k vzájemné kulturní spolupráci. Tyto vztahy také napomáhají k organizaci kulturních akcí a podporují integraci Řeků v ČR.
+Tato kniha dokazuje, že se oslavy řeckých svátků a pořádání akcí řeckými obcemi v průběhu několika let nijak ve velkém měřítku nezměnila a Řekové se účastní několika akcí a slaví své svátky (stejně jako v článku Řecká národnostní menšina v České republice dnes od autora Jaroslava Otčenáška z roku 1998).
+Na téma: **Historie řecké menšiny na území Československa** odpovídají autoři Antula Botu a Milan Konečný ve své knize  //"Řečtí uprchlíci – Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948 – 1989"// ((BOTU, Antula; KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci: kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. //Řecká obec//, 2005. ISBN 9788023954623. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/recti-uprchlici-324367. [cit. 2024-03-27].)). Ve svých kapitolách vypráví o prvním příchodu dětí na území Československa, následně o životě řeckých dětí v československých hostitelských rodinách a jejich integraci do československé společnosti. Kniha také zaznamenává účast dětí v dětských domovech a na základních školách a tento jev zkoumá po městech po celém Československu. Také se v této knize zaznamenává život dospělých, jejich pracovní příležitosti, právní postavení řeckých emigrantů a jejich následný návrat do Řecka. Jedna kapitola v knize také zaznamenává součinnost řecké a československé komunistické strany.
+Na téma: **Příchod řeckých uprchlíků na území Československa** odpovídají autoři Kateřina Králová a Konstantinos Tsivos ve své knize //"Vyschly nám slzy… Řečtí uprchlíci v Československu"// ((KRÁLOVÁ, Kateřina; TSIVOS, Konstantinos. Vyschly nám slzy...: Řečtí uprchlíci v Československu. //Dokořán//, 2012. ISBN 978-80-7363-416-2. Dostupné z: https://www.dokoran.cz/index.php?Vyschly_nam_slzy&p=book&id=626. [cit. 2024-03-27].)). Původně si mysleli, že budou v Československu pouze na dočasnou chvíli, ale nakonec se v Československu usadili. Na knize se podíleli odborníci a sledovali postoje pamětníků k historii a procesu integrace na nové prostředí. Kniha se dotýká i osobních zážitků účastněných respondentů a jejich místo ve společnosti.
+Na téma: **Řecká gastronomie v českém prostředí** odpovídá Ivan Hlavatý v článku //"Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice"// ((HLAVATÝ, Ivan. Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice jako faktor etnické identity. //Národopisná revue//, 2009, 19: 168-176. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2010/ETBB86/um/Kulinaostvi_-_text.pdf. [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise Národopisná revue. Gastronomie je velkou součástí kultury dané menšiny. Autor zdůrazňuje, že „národní kuchyně“ je důležitou součástí národního dědictví a i přes geografickou rozptýlenost řecké menšiny si udržuje prvky své etnické identity. Řecká gastronomie je od starověku spojena s kuchyněmi okolních středomořských národů. Po příchodu do Československa se řečtí emigranti nesnadno přizpůsobili české stravě, která jim nechutnala, a začali vařit podle svých zvyků, přestože bylo obtížné získat potřebné suroviny v novém prostředí. Řecká kuchyně se od středoevropské liší používáním odlišného masa, zejména jehněčího, a výrazněji využívá oliv a olivového oleje, zeleniny, bylinek a koření.
 Mnoho emigrantů se proto začalo věnovat chovu ovcí a pěstování zeleniny, často dovážené z Řecka. Do sedmdesátých let 20. století byla běžná tradiční řecká jídla, jako fasolada (fazole), jachni (dušené jídlo) nebo různé druhy pit (pita). Tyto jídla jsou dodnes oblíbená, zejména o víkendech. Česká jídla byla v řeckých domácnostech vzácná, ale někteří si oblíbili vepřo, knedlo, zelo či ovocné knedlíky.
 Autor také popisuje tradiční řecká sváteční jídla, která jsou podávána při státních řeckých svátcích, jako je Den vzniku samostatného řeckého státu nebo Den Ochi.
-Ve své studii //"Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací"// ((NEPALA, Jiří. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. //Diplomová práce//. Masarykova univerzita 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/?verze=2017;info=1 [cit. 2024-04-03].)), se Jan Nepela zaměřil na oblibu Řeků v České republice. Provedl kvantitativní výzkum, kde zkoumal faktory jako pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště a osobní známost s Řeky. Cílem studie bylo zjistit, jaký postoj mají lidé k Řekům jako k sousedům, kolegům, přátelům, návštěvníkům nebo by je dokonce vyhostili z ČR. Zároveň se zkoumaly i sympatie Čechů k Řekům ve srovnání s ostatními státy Středomoří.
+Na téma: **Příchod řecké etnické minority do Československa** odpovídá autorka Coilion O'Connor ve svém článku //"Children of the storm” – A look at the complex origins of the Czech Republic's Hellenic community"// ((O'CONNOR, Coilin. "Children of the storm" - A look at the complex origins of the Czech Republic's Hellenic community. 2004. Dostupné z: https://english.radio.cz/children-storm-a-look-complex-origins-czech-republics-hellenic-community-8088812. [cit. 2024-03-27].)). Zde uvádí, že řecká komunita přišla do Československa během občanské války v Řecku v letech 1946 – 1949, kdy byly tisíce lidí, včetně mnoha dětí, evakuovány do socialistických zemí. Vypráví se zde příběh Ermioni a Androniki, kteří jsou příkladem řeckých emigrantů, kteří po příchodu do Československa našli nový domov a zachovali si u sebe řeckou identitu. Řeší se zde i otázka, zda nebyly děti z Řecka přesunuty do Československa dobrovolně jejich rodiči anebo zda byly přesunuty nuceně. Tyto děti se nazývají “děti bouře” a byly často oběťmi politických konfliktů. Mnoho dětí ale mělo v Československu lepší podmínky pro lepší možnost vzdělání a následného kariérního růstu. I přes dlouhodobý pobyt v České republice si mnozí Řekové zachovávají svou řeckou identitu a snaží se tuto identitu předat i svým dětem.
-Výsledky naznačily, že Češi obecně považují Řeky za sympatický národ, především u respondentů s vyšším vzděláním, žijících ve větších městech a s vyšším socioekonomickým statusem, a u mladších lidí. Řekové byli také mezi oblíbenějšími minoritními skupinami a většina Čechů by je tolerovala jako návštěvníky nebo by je přijala mezi své přátele, jen malé procento by je chtělo vyhostit. Studie ukázala, že znalost Řeků zvyšuje sympatie k nim. V Brně byly výsledky ještě příznivější, s obyvateli vyjadřujícími větší náklonnost k Řekům než průměrně v ČR.
-Autorka článku //"Children of the storm” – A look at the complex origins of the Czech Republic's Hellenic community"// ((O'CONNOR, Coilin. "Children of the storm" - A look at the complex origins of the Czech Republic's Hellenic community. 2004. Dostupné z: https://english.radio.cz/children-storm-a-look-complex-origins-czech-republics-hellenic-community-8088812. [cit. 2024-03-27].)), Coilin O`Connor se zaměřuje na příchod řecké etnické minority do Československa. Zde uvádí, že řecká komunita přišla do Československa během občanské války v Řecku v letech 1946 – 1949, kdy byly tisíce lidí, včetně mnoha dětí, evakuovány do socialistických zemí. Vypráví se zde příběh Ermioni a Androniki, kteří jsou příkladem řeckých emigrantů, kteří po příchodu do Československa našli nový domov a zachovali si u sebe řeckou identitu. Řeší se zde i otázka, zda nebyly děti z Řecka přesunuty do Československa dobrovolně jejich rodiči anebo zda byly přesunuty nuceně. Tyto děti se nazývají “děti bouře” a byly často oběťmi politických konfliktů. Mnoho dětí ale mělo v Československu lepší podmínky pro lepší možnost vzdělání a následného kariérního růstu. I přes dlouhodobý pobyt v České republice si mnozí Řekové zachovávají svou řeckou identitu a snaží se tuto identitu předat i svým dětem.
@@ Řádek 93: / Řádek 99: @@
   * Ch. P. - 43 let, české občanství, řecké kořeny - Mehalisterna
   * Sofia Dykastová - 82 let, české občanství, řecké kořeny - severní Řecko
-===== Historie řecké menšiny =====
-Řecká menšina se na našem území usídlila v období po druhé světové válce. V letech 1948-1949, kdy v Řecku probíhala občanská válka mezi komunisty vedenou levicí a Brity a Američany podporovanou královskou vládou. Na území Československa v tu dobu přišlo okolo 12 000 Řeků. V největším procentu zde emigrovali Řekové levicového zaměření, ale také váleční zajatci z královské armády. Nejdříve v roce 1948 na území Československa emigrovalo přes 3 000 dětí a na přelomu let 1948 – 1949 emigrovali dospělí. Dospělí byli totiž posláni do karanténních táborů z důvodu aklimatizace (Lešany u Benešova, Mikulov, Svatobořice u Kyjova, Těchonín). Pro Řeky vyhradil stát řadu vesnic kolem Jeseníku, Krnova a Žamberku.
-Přijetí řeckých komunistických uprchlíků do Československa umožnili členové Komunistické strany Řecka (KKE) žijící v exilu v rumunské Bukurešti. Očekávalo se totiž, že se řečtí uprchlíci hned po konci občanské války vrátí zpět do Řecka. Tak se ovšem nestalo, jelikož se občané asimilovali jako českoslovenští občané a často se smísili s místními Čechy nebo se sudetskými Němci. Z tohoto důvodu se mnoho Řeků usídlilo právě v Sudetech. Následně se Řekové usadili ve městech Brno, Ostrava, Opava a Krnov, v okolí jižního Slezska a na severozápadu Čech. Migranti byli etnicky různorodí, tvořili je Makedonci, pontští Řekové a kavkazští Řekové, ale také Slovanomakedonci, Aromunci, sefardští Židé a dokonce i malé množství turecky mluvících Řeků nebo Urumů pocházejících z Gruzie a východní Anatolie.
-Zpočátku izolovaná skupina se v polovině 50. let adaptovala a postupně se Řekové rozmístili téměř po celé republice. V 70. letech 20. století žilo na území Československa 15 000 Řeků, z toho 900 v moravském městě Krnov. Část z nich, zejména starší migranti, se snažili vrátit zpět do Řecka po pádu vlády řecké vojenské junty, což se jim dařilo ve větší míře teprve až v 80. letech 20. století. //((Řecká menšina. Online. //Hlavní město Praha. Národnostní menšiny v Praze.// 2020. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/recka-mensina. [cit. 2024-03-27].))//
-{{:ls2024:6943-puvod-recke-mensiny-v-cesku.jpg?400|}}
-===== Teoretická část =====
-V České republice se k řecké národnosti hlásí 4077 obyvatel (2021). Mezi hlavní města, kde tato menšina žije, patří Praha, Brno, Ostrava, Jeseník, Krnov, Třinec a Karviná.//((Řecká národnostní menšina. Online. //Vláda České republiky//. 2009, 2024. Dostupné z: https://vlada.gov.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/recka-narodnostni-mensina-16156/#. [cit. 2024-03-27].))//
-Existuje několik organizací, které se zabývají zastupováním zájmů řecké menšiny:
-  * Asociace řeckých obcí v ČR je nestátní nezisková organizace, která je hlavní organizací zastupující zájmy řeckých obcí po celé České republice. Její hlavní cíle zahrnují prohlubování a podporu vztahů mezi Řeky a udržení řecké kultury.
-  * Lyceum řekyň se zaměřuje na udržení a šíření kulturního dědictví řeckého národa.
-  * Česká společnost novořeckých studií a Společnost přátel Nikose Kazantzakise se věnují studiu a propagaci řecké kultury a literatury.
-  * Klub přátel Řecka a Hellenika nadační fond podporují vývoj a podporu kulturních a dalších prospěšných aktivit, které přispívají k vzájemnému poznávání a sbližování české a řecké kultury. //((Řecká menšina. Online. //Hlavní město Praha. Národnostní menšiny v Praze.// 2020. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/recka-mensina. [cit. 2024-03-27].))//
-**Charakteristika skupiny**
-Migranty z Řecka lze podle etnického původu rozdělit do pěti skupin. Tou největší skupinou jsou samostatní Řekové, kteří jsou zastoupení zhruba ze 2/3. Další největší etnickou skupinou jsou etničtí Makedonci, což jsou obyvatelé původně ze severu Řecka (ne ze státu Severní Makedonie). Poměrně menšími skupinami, kteří mají jen několik málo desítek migrantů v zastoupení, jsou Aromuni a dále Turkové. ((STAŇKOVÁ, Ludmila. Antropologicko-demografické charakteristiky řecké menšiny. Příspěvek. Olomouc: Pedagogická fakulta UP Olomouc, 2005.))
-__Rozdělení řeckého obyvatelstva__
-Řecké obyvatelstvo lze vnitřně členit podle původu do několika kategorií dle historických, geografických, kulturních a etnických aspektů.
-Dle geografického hlediska lze řecké obyvatelstvo dělit do tří hlavních geografických regionů, které mají své vlastní kulturní a historická specifika. Prvním geografickým regionem je Kontinentální Řecko, které zahrnuje regiony jako Attika, Makedonie, Thessálie a Epirus. Dalším geografickým regionem je poloostrov Peloponés, který se nachází na jihu Řecka, kam patří významná historická města jako jsou např. Sparta a Korint. Třetím geografickým regionem jsou ostrovy v Egejském a Jónském moři, kam spadají známé ostrovy jako Kréta, Rhodos, Kyklady a Jónské ostrovy.
-Řecké obyvatelstvo lze rozdělit také dle historických a kulturních oblastí, kam spadají regiony se silnou historickou a kulturní identitou. Prvním regionem je Makedonie a Thrákie, což jsou severní regiony s vlastními dialekty a kulturními tradicemi. Lidé si však nesmí oblast Makedonie splést se státem Severní Makedonie, se kterou měli Řekové dříve napjaté vztahy. V současné době jsou ale vztahy mezi těmito státy výrazně lepší. Jejich hlavní spor byl o názvu státu Severní Makedonie a oblasti na severu Řecka Makedonií. Řecko nyní podporuje vstup státu Severní Makedonie do Evropské unie a také podpořilo vstup této země do NATO. Thrákie je provincie starověkého indoevropského kmene Thráků, po nichž převzala tato oblast název. Další oblastí je ostrov Kréta, což je ostrov s bohatou historií a odlišnými kulturními rysy s jedinečnými hudebními a tanečními tradicemi. Třetím regionem je Pontské Řecko, což je oblast kolem Černého moře, které skupina Pontských Řeků obývala již od 8. století př. n. l. Pontští Řekové svůj název odvodili právě od Černého moře, protože řecké slovo ponthos znamená moře. Pontští Řekové mají své vlastní dialekty a tradice. Další skupinou jsou Epeirové pocházející z provincie Jižní Epeiros, který se nachází na současném území státu Albánie, odkud Řekové pocházejí.
-Dalším aspektem, jak lze řecké obyvatelstvo rozdělit, je dle etnických menšin, které mají své vlastní kulturní tradice. Do této skupiny patří Arvanité, což je albánsky mluvící skupina žijící převážně v jižním Řecku. Další menšinou jsou Vlachové, což je aromunsky mluvící skupina žijící v různých částech Řecka. Patří zde i Pomáci, což je muslimská menšina žijící především v regionu Thrákie, kde žije i významná etnická menšina Turků.
-Řecké obyvatelstvo má s některými menšinami dobré vztahy a s některými menšinami mají naopak vztahy špatné. Mezi menšiny, se kterými mají řečtí obyvatelé dobré vztahy, patří např. Arvanité, Vlachové anebo Pontští Řekové. Špatné vztahy má řecké obyvatelstvo s romskou menšinou a s tureckou menšinou.
-Turecká menšina v Thrákii je pozůstatkem dlouhé osmanské nadvlády nad touto oblastí. V roce 1923 proběhla Lausannská smlouva, která zahrnovala výměnu obyvatel mezi Řeckem a Tureckem a na základě této smlouvy v Řecku vznikla významná muslimská komunita, která byla oficiálně uznána jako menšina. Významnou skupinou tureckého původu jsou Lazi, jindy též nazývaní Karvazi, kteří pocházejí z široké oblasti tureckého Karsu, východní Anatolie a také z Gruzie. Do turecké menšiny obývající Řecko patří také skupina Konstantinopolitů, kteří pobývali v okolí města Konstantinopole, dnes známé jako Istanbul. Nejvíce oddělenou tureckou menšinou na území Řecka jsou Turkofoni, kteří pobývají na území celého Řecka, ovšem mluví turecky. Turecká menšina v Řecku čelí několika výzvám, mezi které patří diskriminace, kdy turecká menšina v Řecku čelí diskriminaci ze strany obyvatel Řecka a sociální vyloučení. Napětí mezi Tureckem a Řeckem je také politické a diplomatické, a to může ovlivňovat i život turecké menšiny v Řecku.
-//((Migranti z Řecka v Česku. Online. //Ministerstvo práce a sociálních věcí. Cizinci v České republice.// 2024. Dostupné z: https://www.cizinci.cz/documents/551336/568661/Rekove2.pdf/2ca893ef-c2c4-b9fc-88a3-36aea761be44. [cit. 2024-03-27].))//
-**Náboženské poměry a kulturní potřeby migrantů**
-Řečtí občané emigrovali do Československa především z politických důvodů. Většina z nich byli převážně komunisté anebo s komunismem sympatizovali. Z tohoto důvodu je většina řecké minority u nás ateistická. Někteří jedinci jsou sice pokřtění, ale neuplatňují víru ve svém životě. Děti, které se narodily za občanské války v Řecku, už často ani pokřtěné nebyly. Řekové, kteří se usadili u nás, měli svatby a pohřby spíše civilního charakteru a děti se u nás moc nekřtily. V této souvislosti vznikl velký problém v šedesátých letech při reemigraci Řeků zpátky do vlasti. V Řecku totiž do osmdesátých let neexistovaly jiné než církevní sňatky a také byly děti křtěny automaticky. Proto občané, kteří se vzali občanským sňatkem se po návratu do Řecka považovali za svobodné, a proto museli být znovu oddáni v Řecku – tentokrát církevním sňatkem. To samé platilo pro všechny děti – musely být všechny pokřtěné. Jakmile se Řekové na našem území dozvěděli o této situaci v Řecku, chtěli, aby se mohli vzít církevním sňatkem i v Československu. Křty, sňatky a pohřby obstarával a dodnes obstarává ortodoxní pop. Potvrzení o církevním pohřbu sloužilo také jako doklad pro vydání majetku zesnulého po reemigraci do Řecka. Po roce 1989 nastal jistý zvýšený zájem, zvláště mladých lidí, o náboženství. Tento přístup se v menší míře projevil na několik let i u Řeků. Tento trend ale postupně opadl. Celkově lze říci, že mezi Řeky je většina nevěřících, menší část sice věřících, ale nepraktikujících. Jen malá část z nich je aktivně věřící (pravoslavní). //((Migranti z Řecka v Česku. Online. //Ministerstvo práce a sociálních věcí. Cizinci v České republice.// 2024. Dostupné z: https://www.cizinci.cz/documents/551336/568661/Rekove2.pdf/2ca893ef-c2c4-b9fc-88a3-36aea761be44. [cit. 2024-03-27].))//
-**Řecká kultura**
-V každé řecké obci probíhají průběžně oslavy různých řeckých svátků a významných dnů. Mezi ty nejvýznamnější patří pravoslavné Velikonoce, známé jako Pascha, které slaví znovuzrození Krista. Také oslava Nového roku patří k velkým událostem, spojenými s krájením novoročního koláče nazývaného vasilopita. Čeští Řekové také slaví Den nezávislosti Řecké republiky dne 25. března a Den "OCHI" dne 28. října, který připomíná odmítnutí Mussoliniho ultimáta řeckým diktátorem Ioannisem Metaxasem v roce 1940. Kromě toho si připomínají i příchod řeckých uprchlíků do Československa.
-{{:ls2024:img_0007-2024.jpg?400|}}
-//Vasilopita//
-V pravoslavné církvi se Vánoce slaví o 13 dní později než v západních církvích, a někteří tradiční Řekové dodržují tuto praxi dodnes. Nicméně většina lidí slaví Vánoce 24. 12., jako ostatní lidé v České republice. Během vánočního období se drží půst, což znamená vynechání mléčných výrobků, vajec a masa. I přesto se však peče mnoho sladkostí, přičemž mezi oblíbené patří kourabiedes, které připomínají vanilkové rohlíčky.
-{{:ls2024:kourabiedes-platter-served-1200x1200-1.jpg?400|}}
-//Kourabiedes//
-Mezi významné řecké tradice patří i řecká kuchyně. Mezi nejstarší tradice Řecka patří pohostinnost, která je hluboce zakořeněna v jejich kultuře. Řekové jsou známí svou vstřícností vůči návštěvníkům a hostitelským gestům. Podávání jídla a nápojů hostům je považováno za samozřejmost a nedostatek této pohostinnosti by mohl být vnímán jako nevhodný a způsobující smůlu. Tradiční gesto zahrnuje podávání lžičky zavařeniny a sklenice vody, ale moderní doba přinesla různé varianty tohoto obřadu. Je také důležité dodržovat zvyk přinést malý dárek hostiteli jako projev uznání. Kromě toho je běžné, že Řekové "klepou na dřevo", aby odvrátili závist bohů.
-Hudba a tanec hrají v životě Řeků významnou roli již od starověké společnosti, jak je zaznamenáno i v dílech jako Iliada a Odysseia. Důležitý vliv na formování hudby a tance měla doba Alexandra Velikého. Během byzantského a pozdějšího období byly tance obohaceny o prvky z Malé Asie.
-Mužské řecké tance často vyjadřují sílu a hrdinství, naopak ženské tance bývají pomalejší a mají jednodušší kroky. Mezi nejznámější patří tsamiko, leventikos, menusis, koftos, kalamatianos, karaguna a další. //((Kultura a zvyky v Řecku. Online. //Zaleť si//. 2024. Dostupné z: https://zaletsi.cz/destinace/recko/kultura-a-zvyky-v-recku/. [cit. 2024-03-27].))//
-{{:ls2024:dsc2547.jpg?400|}}
-**Známí příslušníci řecké menšiny v České republice**
-V České republice existuje mnoho osobností, jejichž kořeny sahají až do Řecka. Mnoho mužů s řeckými kořeny se u nás uplatnilo v oblasti fotbalu. Mezi ně patří například Dennis Christu, Janis Chunuzidis, Marek a Pavel Jankulovski, Panajotis Kucalas, Fotis Maniatis,  Josif Michailidis, Tanas a Michal Papadopulos anebo také Loukas Vyntra. V oblasti sportu se také zaznamenal Jordanis Karagavrilidis – hokejista HC Litvínov, Ivan Andreadis – stolní tenista anebo Tereza Švábíková – česká reprezentantka v badmintonu.  Několik lidí se také uplatnilo v politice – např. Dominika Michaildu, Jana Michailidu anebo politický komentátor Petros Michopulos. Z oblasti hudby jsou známí např. sourozenecké duo zpěváček Tena Elefteriadu a Martha Elefteriadu, dále Emanuel Sideridis, Froso Tarasidu, kapela Moras anebo Marko Elefteriadis, známý rapper vystupující pod přezdívkou Ektor.
-Mezi další známé osobnosti patří pan doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D., který se u nás uplatnil jako politik a zoolog. Dále se u nás uplatnil Kostas Samaras, který je zakladatelem firmy Kofola ČeskoSlovensko a jeho syn – generální ředitel firmy Kofola Jannis Samaras. Z televizních obrazovek také můžeme znát Andrease Papadopulose – novináře a redaktora České televize. Mezi další známé osobnosti patří např. Sotirios Zavalianis – podnikatel ve zdravotnictví, Kostas Zerdaloglu – herec, George Agathonikiadis – filmový a divadelní režisér, scénárista a spisovatel, Nikos Armutidis – sochař a malíř, prof. Ing. Goce Chadzitaskos, CSc. – fyzik, Petros Cironis – historik anebo také  Kaliopi Chamonikola – historička. //((KOSÍKOVÁ, Klára. Migranti z Řecka v České republice: Migrants from Greece in the Czech Republic. //Bakalářská diplomová práce//. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. Dostupné z: https://theses.cz/id/02jsh7/00176686-482875854.pdf [cit. 2024-03-27].))//
@@ Řádek 204: / Řádek 142: @@
   * Asociace řeckých obcí v ČR je nestátní nezisková organizace, která je hlavní organizací zastupující zájmy řeckých obcí po celé České republice. Její hlavní cíle zahrnují prohlubování a podporu vztahů mezi Řeky a udržení řecké kultury.
-  * Lyceum řekyň se zaměřuje na udržení a šíření kulturního dědictví řeckého národa.
+  * Lyceum Řekyň se zaměřuje na udržení a šíření kulturního dědictví řeckého národa.
   * Česká společnost novořeckých studií a Společnost přátel Nikose Kazantzakise se věnují studiu a propagaci řecké kultury a literatury.
   * Klub přátel Řecka a Hellenika nadační fond podporují vývoj a podporu kulturních a dalších prospěšných aktivit, které přispívají k vzájemnému poznávání a sbližování české a řecké kultury. //((Řecká menšina. Online. //Hlavní město Praha. Národnostní menšiny v Praze.// 2020. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/recka-mensina. [cit. 2024-03-27].))//
 V současné době existuje v České republice mnoho kulturních a společenských organizací, které podporují řeckou kulturu, jazyk a tradice. Mezi nejznámější patří např. Řecká obec v Praze a další řecké obce v Brně, Ostravě, Šumperku a dalších městech. Některé z těchto organizací nabízejí kurzy řeckého jazyka a zároveň udržují kontakty s Řeckem, aby byla mladá generace též spojena s řeckou kulturou. Tyto organizace též pořádají různé kulturní akce, mezi které patří festivaly, koncerty, taneční představení a výstavy. Těmito akcemi řecká minorita ukazuje svou kulturu české společnosti.
-Co se týče sociální integrace, řecká menšina je obecně v ČR dobře integrovaná. Většina Řeků v České republice mluví plynule česky a veliká většina z nich má české občanství. I přes dobrou integraci řeckého obyvatelstva se ale Řekové potýkají s různými výzvami a problémy. Mezi tyto výzvy patří např. uchování jazyka, kdy mladší generace řecké menšiny často ani řečtinu neovládají a je pro ně složité se tomuto jazyku naučit.
+Co se týče sociální integrace, řecká menšina je obecně v ČR dobře integrovaná. Většina Řeků v České republice mluví plynule česky a veliká většina z nich má české občanství. I přes dobrou integraci řeckého obyvatelstva se ale Řekové potýkají s různými výzvami a problémy. Mezi tyto výzvy patří např. uchování jazyka, kdy mladší generace řecké menšiny často ani řečtinu neovládají a je pro ně složité se tomuto jazyku naučit. ((NEPALA, Jiří. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. //Diplomová práce//. Masarykova univerzita 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/?verze=2017;info=1 [cit. 2024-04-03].))
 V České republice existuje mnoho osobností, jejichž kořeny sahají až do Řecka. Mnoho mužů s řeckými kořeny se u nás uplatnilo v oblasti fotbalu. Mezi ně patří například Dennis Christu, Janis Chunuzidis, Marek a Pavel Jankulovski, Panajotis Kucalas, Fotis Maniatis,  Josif Michailidis, Tanas a Michal Papadopulos anebo také Loukas Vyntra. V oblasti sportu se také zaznamenal Jordanis Karagavrilidis – hokejista HC Litvínov, Ivan Andreadis – stolní tenista anebo Tereza Švábíková – česká reprezentantka v badmintonu.  Několik lidí se také uplatnilo v politice – např. Dominika Michaildu, Jana Michailidu anebo politický komentátor Petros Michopulos. Z oblasti hudby jsou známí např. sourozenecké duo zpěváček Tena Elefteriadu a Martha Elefteriadu, dále Emanuel Sideridis, Froso Tarasidu, kapela Moras anebo Marko Elefteriadis, známý rapper vystupující pod přezdívkou Ektor.
@@ Řádek 361: / Řádek 299: @@
 POHANKA, Vít. Jak se dostali Řekové do Česka: Příběh jejich komunity začal po druhé světové válce. Online. //Český rozhlas//. 1997, 2024. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/jak-se-dostali-rekove-do-ceska-pribeh-jejich-komunity-zacal-po-druhe-svetove-8399273. [cit. 2024-03-27].
+Řekové v České republice. Online. Jednota. 2023, roč. 78, č. 5, s. 1. Dostupné z: http://jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/6874-rekove-v-ceske-republice. [cit. 2024-08-23].
 Řecká menšina. Online. //Hlavní město Praha. Národnostní menšiny v Praze.// 2020. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/recka-mensina. [cit. 2024-03-27].

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku