Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:rekove_v_ceske_republice [23/08/2024 18:22] – [Literární rešerše] 109.81.91.78
+++ ls2024:rekove_v_ceske_republice [23/08/2024 19:33] (aktuální) – [Literární rešerše] 37.188.158.110
@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 )). Řečtí emigranti přinesli do Československa odlišnou materiální a duchovní kulturu. V současné době se řecká etnická minorita sjednocuje s českou společností snadno. Řecká minorita se však snaží svou kulturu udržet prostřednictvím lidového umění, oděvu a rodinného života. V současné době je Řeků v České republice podstatně méně, než bylo po příchodu Řeků na území Československa z důvodu občanské války.
-Na otázku: **Jak řecká menšina v České republice slaví své svátky a  jak pořádá slavnosti (1998)** odpovídá autor Jaroslav Otčenášek ve svém článku //"Řecká národnostní menšina v České republice dnes"// ((OTČENÁŠEK, Jaroslav. Řecká národnostní menšina v České republice dnes. //Český lid//, 1998, 147-159. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42639816 [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise ČESKÝ LID v roce 1998. Tyto události se konají několikrát do roka v různých městech a vesnicích, kde žije řecká komunita. Součástí těchto akcí je tradiční řecká hudba, která bývá často interpretována na moderní nástroje, a doprovázená lidovými tanci. Jednou z významných událostí je každoroční řecký folklorní festival, kde se také hrává tradiční hudba na původní řecké nástroje a zpívají se lidové písně. Co se týče svátků, řecká menšina přijala způsob oslav Vánoc z české kultury. Stejně tak slaví Velikonoce a Nový rok, přičemž některé původní zvyky stále přetrvávají. Nicméně některé tradiční řecké svátky, jako například Oslava Tří králů, postupem času z českého prostředí vymizely. Je třeba poznamenat, že tato studie pochází z minulého století a neodráží současný stav řecké komunity v České republice.
+**Integrací Řeků do českého prostředí** se také zabývá autor Jiří Nepala ve své studii //"Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací"// ((NEPALA, Jiří. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. //Diplomová práce//. Masarykova univerzita 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/?verze=2017;info=1 [cit. 2024-04-03].)). Provedl kvantitativní výzkum, kde zkoumal faktory jako pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště a osobní známost s Řeky. Cílem studie bylo zjistit, jaký postoj mají lidé k Řekům jako k sousedům, kolegům, přátelům, návštěvníkům nebo by je dokonce vyhostili z ČR. Zároveň se zkoumaly i sympatie Čechů k Řekům ve srovnání s ostatními státy Středomoří.
+Výsledky naznačily, že Češi obecně považují Řeky za sympatický národ, především u respondentů s vyšším vzděláním, žijících ve větších městech a s vyšším socioekonomickým statusem, a u mladších lidí. Řekové byli také mezi oblíbenějšími minoritními skupinami a většina Čechů by je tolerovala jako návštěvníky nebo by je přijala mezi své přátele, jen malé procento by je chtělo vyhostit. Studie ukázala, že znalost Řeků zvyšuje sympatie k nim. V Brně byly výsledky ještě příznivější, s obyvateli vyjadřujícími větší náklonnost k Řekům než průměrně v ČR.
+Na otázku: **Jak řecká menšina v České republice slaví své svátky a  jak pořádá slavnosti (1998)** odpovídá autor Jaroslav Otčenášek ve svém článku //"Řecká národnostní menšina v České republice dnes"// ((OTČENÁŠEK, Jaroslav. Řecká národnostní menšina v České republice dnes. //Český lid//, 1998, 147-159. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42639816 [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise ČESKÝ LID v roce 1998. Tyto události se konají několikrát do roka v různých městech a vesnicích, kde žije řecká komunita. Součástí těchto akcí je tradiční řecká hudba, která bývá často interpretována na moderní nástroje, a doprovázená lidovými tanci. Jednou z významných událostí je každoroční řecký folklorní festival, kde se také hrává tradiční hudba na původní řecké nástroje a zpívají se lidové písně. Co se týče svátků, řecká menšina přijala způsob oslav Vánoc z české kultury. Stejně tak slaví Velikonoce a Nový rok, přičemž některé původní zvyky stále přetrvávají. Nicméně některé tradiční řecké svátky, jako například Oslava Tří králů, postupem času z českého prostředí vymizely. Tato studie sice pochází z minulého století, ale i přesto popsala situaci v Řeků v České republice i v dnešní době.
+O **slavných akcích pořádaných řeckou menšinou** a téma kultury je zmíněno i v chorvatském časopise Jednota, který přibližuje české menšině v Chorvatsku události z České republiky. Článek ((Řekové v České republice. Online. Jednota. 2023, roč. 78, č. 5, s. 1. Dostupné z: http://jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/6874-rekove-v-ceske-republice. [cit. 2024-08-23].))napsaný v roce 2023 pojednává o kulturních svátcích, hudbě a tanci. Je zde zmíněno, že k největším a nejúspěšnějším akcím patří tradiční Řecký festival v Krnově a Řecké dny v Brně. Všechny řecké obce připravují také kulturní a společenský program ke státním svátkům jak Řecké, tak i České republiky. Slavnosti jsou vždy ukončeny tradiční řeckou zábavou.
 Na otázku: **Jak si žije řecká menšina v České republice a jaké organizace v České republice existují (2013)** odpovídá autor Joanidis Sotiris ve své knize //"Řekové v Česku"// ((JOANIDIS, Sotiris. //Řekové v Česku.// Rejvíz: Rula, 2013. ISBN 978-80-904122-8-6.)). Řecká menšina v České republice si aktivně udržuje svou kulturu a tradice. Svou kulturu a tradice si udržují přes hudbu, tanec, kuchyni a přes oslavy řeckých svátků. V České republice existuje mnoho tanečních skupin, které též přispívají k uchování a šíření těchto tradic v rámci mnoha generací. Autor v této knize přiznává, že Řekové jsou dobře integrovaní do české společnosti. Jako příklad zde uvádí několik osobností, jako jsou např. Marta a Tena Elefteriadu, které se proslavily jako zpěvačky a zakladatelé firmy Santa - dnešního holdingu Kofola, Samarasovi. Tyto osobnosti a spousty dalších lidí přispívají k pozitivnímu obrazu Řeků v České republice. V České republice také v současné době působí několik řeckých organizací, které pořádají kulturní akce, slavnosti a poskytují podporu členům komunity. Tyto organizace také pomáhají Řekům udržet svůj rodný jazyk a šířit řeckou kulturu mezi mladší generace. Autor v této knize také píše o oficiálních vztazích mezi Řeckem a Českou republikou. Dle autora jsou diplomatické vztahy mezi Řeckem a Českou republikou silné a přispívají k vzájemné kulturní spolupráci. Tyto vztahy také napomáhají k organizaci kulturních akcí a podporují integraci Řeků v ČR.
+Tato kniha dokazuje, že se oslavy řeckých svátků a pořádání akcí řeckými obcemi v průběhu několika let nijak ve velkém měřítku nezměnila a Řekové se účastní několika akcí a slaví své svátky (stejně jako v článku Řecká národnostní menšina v České republice dnes od autora Jaroslava Otčenáška z roku 1998).
 Na téma: **Historie řecké menšiny na území Československa** odpovídají autoři Antula Botu a Milan Konečný ve své knize  //"Řečtí uprchlíci – Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948 – 1989"// ((BOTU, Antula; KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci: kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. //Řecká obec//, 2005. ISBN 9788023954623. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/recti-uprchlici-324367. [cit. 2024-03-27].)). Ve svých kapitolách vypráví o prvním příchodu dětí na území Československa, následně o životě řeckých dětí v československých hostitelských rodinách a jejich integraci do československé společnosti. Kniha také zaznamenává účast dětí v dětských domovech a na základních školách a tento jev zkoumá po městech po celém Československu. Také se v této knize zaznamenává život dospělých, jejich pracovní příležitosti, právní postavení řeckých emigrantů a jejich následný návrat do Řecka. Jedna kapitola v knize také zaznamenává součinnost řecké a československé komunistické strany.
@@ Řádek 51: / Řádek 59: @@
 Mnoho emigrantů se proto začalo věnovat chovu ovcí a pěstování zeleniny, často dovážené z Řecka. Do sedmdesátých let 20. století byla běžná tradiční řecká jídla, jako fasolada (fazole), jachni (dušené jídlo) nebo různé druhy pit (pita). Tyto jídla jsou dodnes oblíbená, zejména o víkendech. Česká jídla byla v řeckých domácnostech vzácná, ale někteří si oblíbili vepřo, knedlo, zelo či ovocné knedlíky.
 Autor také popisuje tradiční řecká sváteční jídla, která jsou podávána při státních řeckých svátcích, jako je Den vzniku samostatného řeckého státu nebo Den Ochi.
-Na téma: **Integrace Řeků do českého prostředí** odpovídá autor Jiří Nepala ve své studii //"Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací"// ((NEPALA, Jiří. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. //Diplomová práce//. Masarykova univerzita 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/?verze=2017;info=1 [cit. 2024-04-03].)). Provedl kvantitativní výzkum, kde zkoumal faktory jako pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště a osobní známost s Řeky. Cílem studie bylo zjistit, jaký postoj mají lidé k Řekům jako k sousedům, kolegům, přátelům, návštěvníkům nebo by je dokonce vyhostili z ČR. Zároveň se zkoumaly i sympatie Čechů k Řekům ve srovnání s ostatními státy Středomoří.
-Výsledky naznačily, že Češi obecně považují Řeky za sympatický národ, především u respondentů s vyšším vzděláním, žijících ve větších městech a s vyšším socioekonomickým statusem, a u mladších lidí. Řekové byli také mezi oblíbenějšími minoritními skupinami a většina Čechů by je tolerovala jako návštěvníky nebo by je přijala mezi své přátele, jen malé procento by je chtělo vyhostit. Studie ukázala, že znalost Řeků zvyšuje sympatie k nim. V Brně byly výsledky ještě příznivější, s obyvateli vyjadřujícími větší náklonnost k Řekům než průměrně v ČR.
 Na téma: **Příchod řecké etnické minority do Československa** odpovídá autorka Coilion O'Connor ve svém článku //"Children of the storm” – A look at the complex origins of the Czech Republic's Hellenic community"// ((O'CONNOR, Coilin. "Children of the storm" - A look at the complex origins of the Czech Republic's Hellenic community. 2004. Dostupné z: https://english.radio.cz/children-storm-a-look-complex-origins-czech-republics-hellenic-community-8088812. [cit. 2024-03-27].)). Zde uvádí, že řecká komunita přišla do Československa během občanské války v Řecku v letech 1946 – 1949, kdy byly tisíce lidí, včetně mnoha dětí, evakuovány do socialistických zemí. Vypráví se zde příběh Ermioni a Androniki, kteří jsou příkladem řeckých emigrantů, kteří po příchodu do Československa našli nový domov a zachovali si u sebe řeckou identitu. Řeší se zde i otázka, zda nebyly děti z Řecka přesunuty do Československa dobrovolně jejich rodiči anebo zda byly přesunuty nuceně. Tyto děti se nazývají “děti bouře” a byly často oběťmi politických konfliktů. Mnoho dětí ale mělo v Československu lepší podmínky pro lepší možnost vzdělání a následného kariérního růstu. I přes dlouhodobý pobyt v České republice si mnozí Řekové zachovávají svou řeckou identitu a snaží se tuto identitu předat i svým dětem.
@@ Řádek 294: / Řádek 299: @@
 POHANKA, Vít. Jak se dostali Řekové do Česka: Příběh jejich komunity začal po druhé světové válce. Online. //Český rozhlas//. 1997, 2024. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/jak-se-dostali-rekove-do-ceska-pribeh-jejich-komunity-zacal-po-druhe-svetove-8399273. [cit. 2024-03-27].
+Řekové v České republice. Online. Jednota. 2023, roč. 78, č. 5, s. 1. Dostupné z: http://jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/6874-rekove-v-ceske-republice. [cit. 2024-08-23].
 Řecká menšina. Online. //Hlavní město Praha. Národnostní menšiny v Praze.// 2020. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/recka-mensina. [cit. 2024-03-27].

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku