ls2024:turci_v_bulharsku [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
=====Turci v Bulharsku=====
Karolína Pospíšilová, Phuong Dung Nguyenová

====Úvod a cíl práce====

Přítomnost bulharských Turků je hluboce propletena skrze historické, kulturní a sociální dědictví národa a po staletí utváří jeho identitu a rozmanitost. Turecká komunita patří k nejpočetnější etnické menšině ((Etnická paleta dnešního Bulharska [online]. Slovanský kulturní institut (převzato z www.europeum.org), 13. 12. 2014 [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://slovane.webnode.cz/news/etnicka-paleta-dnesniho-bulharska/)) Bulharska. Přispěla k výraznému rozvoji kultury země, kdy si zároveň bulharští Turci procházeli spletitým procesem integrace a soužitím v bulharské společnosti. 

Tato seminární práce zkoumá původ Turků na bulharském území, jak Turci vnímají sami sebe a jaká je jejich sociální dynamika. V neposlední řadě zkoumá, jaké svátky a tradice Turci v Bulharsku dodržují spolu s tím, jak je uchovávána turečtina v bulharské společnosti. Na základě shromážděných dat v této seminární práci je ukázána perspektiva bulharských Turků v současné době. 

Cílem této semestrální práce je poskytnout pochopení přítomnosti a role Turků v Bulharsku. 
Toho je možno docílit zkoumáním historického kontextu a nalezením odpovědí na výzkumné otázky. 

====Výzkumné otázky====
===Hlavní výzkumná otázka===

  *Jak se bulharští Turci integrovali do bulharské společnosti?

===Výzkumné podotázky===

  *Jak bulharští Turci vnímají svou vlastní identitu? 
  *Které kulturní tradice a svátky dodržují bulharští Turci?
  *Jak je zachováván turecký jazyk v bulharské společnosti? 
  *Jaká je sociální dynamika bulharských Turků? Jak rodina, jejich komunita a sociální sítě přispívají k utváření a zachování identity bulharských Turků?


====Literární rešerše====

Historií a sociální integrací etnických Turků v Bulharsku v období od roku 1947 do roku 2000 se zabývá článek s názvem //"The Ethnic Turks in Bulgaria: Social Integration and Impact on Bulgarian-Turkish Relations, 1947-2000"// ((PETKOVA, Lilia. The ethnic Turks in Bulgaria: Social integration and impact on Bulgarian ‐ Turkish relations, 1947–2000 [online]. 2007. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/14718800208405112. [cit. 2024-07-06].)), kde se autorka Lilila Petkova zaměřuje na vývoj vztahů mezi bulharskou většinou a etnickými Turky v Bulharsku. Současně zkoumá jejich dopad na vztahy mezi Bulharskem a Tureckem. Z těchto poznatků dále poskytuje hluboké pochopení historických událostí a politických rozhodnutí, které ovlivnily život etnických Turků v Bulharsku a jejich snahy o sociální integraci. Přináší podrobný pohled na otázky týkající se etnické identity, kulturní diverzity a sociální integrace v Bulharsku. V článku je také provedena analýza historie vztahů mezi Bulharskem a Tureckem, autorka získala poznatky o faktorech, které ovlivňují mezietnické vztahy v dané oblasti.

Otázkou identity bulharských Turků se zabývá odborná studie //"Ethnic identity and acculturation of Turkish-Bulgarian adolescents"// napsaná týmem autorů v čele s Radosvetou Dimitrovou. ((DIMITROVA, Radosveta; BENDER, Michael; CHASIOTIS, Athanasios a VAN DE VIJVER, Fons J.R. Ethnic identity and acculturation of Turkish-Bulgarian adolescents [online]. //International Journal of Intercultural Relations//. 2013, roč. 37, č. 1, s. 1-10. [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2012.04.005.)) Autoři této studie zkoumali souvislost etnické identity a akulturační orientace s psychickou pohodou a schopností mladých bulharských Turků přizpůsobit se většinové společnosti. Významným zjištěním bylo, že pokud bulharští Turci mají silnou tureckou identitu, tak mohou lépe udržet své kulturní dědictví. Stabilnější vazby s tureckou kulturou pak přispívají k lepší duševní pohodě Turků a toto může usnadnit jejich následné přizpůsobení se bulharské kultuře. Z výzkumu dále vychází, že silná turecká identita může vzniknout především díky rodině, která předává kulturní hodnoty a znalostí o tureckém dědictví. K udržení této identity pomáhá i komunita. 

O svátcích a tradicích dodržovaných Turky, kam spadá například Nový rok, Den nezávislosti, připomínka Mustafy Kemala Attatűrka, Den vítězství, Den republiky nebo Den smrti Attatűrka, píše Tomáš Vaníček v článku //“Turecké svátky a tradice”// ((VANÍČEK, Tomáš. Turecké svátky a tradice. [online]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/turecko/svatky. [cit. 2024-07-06].)), publikovaném cestovní kanceláří Mundo. Tento zdroj je důležitý pro počáteční přehled o slavených svátcích a další výzkum, týkající se svátků slavených na území Bulharska a také identity Turků žijících v Bulharsku. Dále se zde píše o muslimských svátcích - Svátku obětování, Ramadánu a Svátku cukru. 

O studii, která se zabývá vztahem mezi tureckým jazykem a historickými a kulturními faktory v severovýchodním Bulharsku, pojednává článek //"The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial"// ((SPEED, Traci. The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial [online]. //Любословие//. 2017, roč. 17, č. 17, s. 100-117. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=680695)). Autorka Traci Speed zkoumá, jak turečtina ovlivňuje život a identitu lidí v severovýchodním Bulharsku, a analyzuje, jaké role hraje turecký jazyk v různých aspektech života, včetně rodinného prostředí, vzdělání a veřejného života. Ve své studii zjistila, že jediní lidé, kterým chybí plynulá znalost bulharštiny jsou v důchodovém věku a žijí na vesnicích, které jsou izolovanější a obyvatelé těchto míst tak mají menší přístup ke vzdělání. Výzkum potvrdil důležitost bulharského jazyka, a to, že mají bulharští Turci jako mateřský jazyk turečtinu, nesnižuje jejich úctu k úřednímu jazyku Bulharska. 

Rolí sociálních médií v utváření identity bulharských Turků se zabývá článek s názvem //"A Place for Our Small Problems“: Online Ethnic Media of the Turks in/from Bulgaria// ((KARAKUSHEVA, Slavka. A „Place for Our Small Problems“: Ethnic Media of the Turks in/from Bulgaria [online]. //Ethnic Journalism in the Global South//. 2021, roč. 4, č. 1, s. 155-170. [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-030-76163-9_9.)) napsaný Slavkou Karakushevou. Autorka se zabývá užíváním sociálních sítí nejpočetnější etnické minority v Bulharsku – Turky. Dochází k závěru, že jsou tyto používané komunikační kanály a prostředky psány nejčastěji v tureckém jazyce. Vytvořené komunity těchto médií odráží zájmy příslušníků této skupiny, kde vyslovují své názory a řeší své obavy, tímto způsobem mohou vznikat vazby mezi členy komunity bulharských Turků. 

K hlubšímu pochopení zkoumané tématiky jsme využily další knižní publikace a popularizační články.

O dramatických dějinách balkánských národů od 1. světové války po současnost pojednává historická kniha psaná českými a bulharskými historiky pod vedením prof. Jana Rychlíka //“Mezi Terstem a Istanbulem”// ((RYCHLÍK, Jan; MOSKOVIĆ, Boris; PELIKÁN, Jan; HLADKÝ, Ladislav; KOUBA, Miroslav et al. Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Přeložil Jana GEORGIEVOVÁ, přeložil Jana KLIMEŠOVÁ, přeložil Milena PŘIKRYLOVÁ. V Praze: Vyšehrad, 2020. ISBN 9788076012523.)). Kniha nám pomůže pochopit vzájemnou provázanost Turecka a Bulharska, vývoj vztahů mezi těmito dvěma státy a jejich příslušníky a jejich formování z hlediska historie. Sledování dynamiky těchto vztahů je důležité pro zkoumání, jak se Turci integrovali do bulharské společnosti a jak si toto etnikum v Bulharsku udržuje svou identitu. Autor píše v úvodu o tom, že Turecko a Bulharsko byly z balkánských států mezi prvními, které již před 1. sv. válkou utvořily svůj národ, a že byly společně po světové válce mezi poraženými státy.  

Poznatky ze zkoumání tureckých dialektů mluvených v Bulharsku se zaměřením na to, jak byly ovlivněny bulharským jazykem, nabízí studie //"On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords"//((SULEYMANOGLU YENISOY, Hayriye. On The Turkish Dialects in Bulggaria and Their Bulgarian Loanwords. [online]. //SocioBrains//. 2015, roč. 2015 č. 7. [cit. 2024-08-10]. ISSN 2367-5721.)) od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Věnuje se začlenění bulharských „výpůjček“ do těchto tureckých dialektů a analyzuje jazykové a kulturní interakce mezi tureckou a bulharskou komunitou. Studie zdůrazňuje míru přejímání a přizpůsobování bulharských slov v tureckých dialektech v regionu. Autor zde píše o vědcích, kteří se zabývají balkánskými jazyky. Zahrnul sem V. A. Moškova, sv. Mladenova, G. Németha, M. Mollovou a další jména ze světa etnologie a dialektologie. Ve studii se píše i o jejich přínosech. Těmi jsou například mapy, slovníky a sbírky tureckých přísloví používaných také v bulharštině.

Kromě textových zdrojů jsme se rozhodly čerpat informace také z videa Alana Hejmy, které bylo vytvořeno ve spojitosti s výročím vzniku Turecka. Krátký dokument ukazuje okolnosti vzniku tohoto státu. Snímek //Osmanská říše je minulostí. Před 100 lety vznikla Turecká republika// ((HEJMA, Alan. Osmanská říše je minulostí. Před 100 lety vznikla Turecká republika. Online. IDnes. 2023. Dostupné z: https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-osmani-turecko.A231027_104031_pred-100-lety_vov. [cit. 2024-06-12].)). Například důležité události před vznikem Turecka, určení Ankary jako hlavního města nebo i délku státního svátku spojeného s jeho vznikem - přesných 35 hodin.

O svátku, jemuž Turkové říkají Hidrellez, tedy začátku jara, píše neznámý autor v článku  //"Hidrellez Traditions"//((REPUBLIC OF TÜRKIYE MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM. Hidrellez Traditions. Online. Dostupné z: https://www.ktb.gov.tr/EN-98558/hidrellez-traditions.html. [cit. 2024-07-06].)). Hidrellez vznikl jako oslava setkání dvou proroků - Hızır a Ilyas. Sloučení jejich jmen dalo vzniknout slovu Hidrellez. Není známo, v jakých místech a období se tito dva prorokové setkali. Říká se, že prorok Hızır dosáhl nesmrtelnosti pitím vody života a že během jara chodí mezi lidmi, kterým rozdává blahobyt. 

Dalším zdrojem, ve kterém se píše o svátku Hidrellez, je článek s názvem //"Jak Turci vítají jaro"// ((MICKA, Zdeněk. Jak Turci vítají jaro. Online. 2008. Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1-24568870-jak-turci-vitaji-jaro. [cit. 2024-07-06].)) publikovaným webem Hospodářské noviny. Autor článku Zdeněk Micka v něm píše o své návštěvě Turecka a tom, jak se stihl oslavy Hidrellez zúčastnit. Popisoval průběh svátku ve městě Ayfon. Velká páteční modlitba, přání pověšená na stromech, scházení se lidí v amfiteátru a zapalování ohňů, pikniky. Pan Micka dává v článku také praktické rady pro čtenáře , jak se do tureckého městečka dostat. 

Extrémní případ, který ukazuje význam a vliv běžné turecké rodiny je popsán v článku //"Zneuctila jsi rodinu. Zabij se!"//.((STANĚK, Roman. Život dívek v Turecku: Zneuctila jsi rodinu. Zabij se!. Online. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zivot-divek-v-turecku-zneuctila-jsi-rodinu-zabij-se/r~i:article:492303/. [cit. 2024-08-10].)) Můžeme se v něm dozvědět, nad čím vším dokáže tradiční turecká rodina rozhodovat. Tento článek je zaměřen na "vynucené sebevraždy". Dívka udělá něco, co se její rodině nelíbí. Může to být například nošení příliš krátkého oblečení, znásilnění nebo otěhotnění. Aby očistila svou rodinu, je donucena k sebevraždě. 

Splývání turecké a bulharské kuchyně je popsáno v bakalářské práci //"Speciality balkánské kuchyně typické pro oblast bulharského jižního
černomořského pobřeží v městě Burgas a dalších jižních rezortech"//((FARNÍKOVÁ FABIŠOVÁ, Jarmila. Speciality balkánské kuchyně typické pro oblast bulharského jižního černomořského pobřeží v městě Burgas a dalších jižních rezortech. Online. Dostupné z: https://is.ucp.cz/th/qyno1/Speciality_balkanske_kuchyne_typicke_pro_oblast_bulharskeho_jizniho_cernomorskeho_pobrezi_v_meste_Burgas_a_dalsich_jiznich_rezortech.pdf. [cit. 2024-08-10].)) od Jarmily Farníkové Fabišové. Autorka zde píše o způsobu, jakým se vzájemně míchaly kuchyně balkánských zemí. Největší vliv na propojení kuchyní měl fakt, že Turecko a Bulharsko jsou obě balkánské země a obě spadaly pod Osmanskou říši. Kuchyně všech balkánských zemí jsou si podle autorky velmi podobné. Velký přínos měli turečtí kuchaři, kteří získávali nové znalosti po celém muslimském světě. 

S přehledem, složením i názornými ilustracemi nejčastějších tureckých pokrmů se setkáváme v článku //"Turkish foods: 23 delicious dishes"//((MORROW, Lisa. Turkish foods: 23 delicious dishes. Online. Dostupné z: https://www.cnn.com/travel/article/best-turkish-foods/index.html. [cit. 2024-07-08].)) od autorky Lisy Morrow. Čtenář zde může najít různé druhy kebabu, moučníků, známá (baklava, pide) i méně častá turecká jídla. 

====Metodologie====

V seminární práci byly využity metody kvalitativního i kvantitativního výzkumu ((HENDL, Jan. //Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace//. Páté, přepracované vydání. Praha: Portál, 2023. ISBN 978-80-262-1968-2.)). Pro osobní setkání byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor kombinuje předem připravené otázky s možností rozšíření odpovědí podle každého účastníka. Výzkumník má předem připravené otázky, přizpůsobuje se však a reaguje podle toho, kterým směrem se rozhovor ubírá. Tato metoda umožňuje získat podrobnější a hlubší informace o daném tématu. Nevýhodou je časová náročnost, kdy je třeba být připraven a následně provést analýzu získaných dat. Tato metoda je cenným nástrojem, vyžaduje však připravenost a flexibilitu, aby získané výsledky byly užitečné. 

Při užití metody strukturovaného dotazníku jsou respondentům pevně stanoveny otázky ve stejném pořadí. Otázky jsou obvykle uzavřené, což znamená, že odpovědi jsou omezeny na předem dané možnosti. Výhodou je anonymita, otázky a odpovědi jsou předem dané a provedení je rychlé. Uzavřené otázky však neumožňují respondentům plně vyjádřit svůj názor nebo mohou být otázky nesprávně pochopeny. U této metody může být nízká návratnost odpovědí, což může ovlivnit reprezentativnost vzorku. 

Jako prostředek pro získávání dat jsme si vybraly nejprve dotazování prostřednictvím direct messages přes sociální síť Instagram. Poté jsme, po získání základních informací, zvolily pro lepší přehled polostrukturovaný dotazník (s otevřenými i uzavřenými otázkami). Výhodou uzavřených otázek je snadná zpracovatelnost, méně prostoru pro špatnou interpretaci odpovědí respondentů a také přesnost. U otázek otevřených má respondent možnost se na dané téma více “rozpovídat”, získáme mnoho zajímavých informací a odpovědi jsou mnohem pestřejší.  

V průběhu průzkumu jsme vytvořily dotazníky dva, jelikož jsme během komunikace zjistily, že náš první dotazovaný Tolga žije v Nizozemsku a v Bulharsku pouze studuje. Ve škole má mnoho tureckých spolužáků a jelikož se může stát, že mnoho z nich žije jinde než v Bulharsku, kde pouze studují, vytvořily jsme dotazník druhý. 

Respondenty jsme začaly nejprve hledat na sociálních sítích a poté osobně. Nejvíce respondentů jsme získaly prostřednictvím osobního dotazování. Díky jednoduchosti se informace od respondentů nejlépe získávaly pomocí dotazníkového šetření. Respondenti mohli posílat dotazník dále, čemuž vděčíme za získání většího počtu respondentů. Oproti tomu například komunikace přes Instagram nebyla tak příjemná. Respondent odpovídal stroze. Při dotazníkovém šetření byli respondenti více nadšení a ochotní odpovědět na dotazy. Také vyhodnocení dotazníku šlo lépe, než analýza osobních výpovědí respondentů. Odpovědi z dotazníku jsou jednotné a platforma Google Forms navíc nabízí možnost zpracování informací do grafu. 

**Dotazník č. 1** //((POSPÍŠILOVÁ, Karolína. Turks living in Bulgaria [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné z: https://docs.google.com/forms/d/1_mmcCViBYOTqBS4iHxweinUiFwpjquGzxRCUsRFj-Sw/edit))//

Z důvodu malého rozlišení přikládáme odkaz na dotazník https://forms.gle/HQG3ZoF2o8f4Bm8u8

{{:ls2024:snimek_obrazovky_2024-04-07_173115.png?400|}} {{:ls2024:snimek_obrazovky_2024-07-16_134149.png?400|}}

{{:ls2024:snimek_obrazovky_2024-07-16_134309.png?400|}} {{:ls2024:snimek_obrazovky_2024-07-16_134404.png?400|}}

{{:ls2024:snimek_obrazovky_2024-07-16_134425.png?400|}}


**Dotazník č. 2** //((POSPÍŠILOVÁ, Karolína. Turks studying in Bulgaria. Online. Dostupné z: https://docs.google.com/forms/d/140p46-bbEMq9wW1dXP_SgjPobHjKfe-4vlCNlOwhpEs/edit. [cit. 2024-04-07].))//

Odkaz na dotazník https://forms.gle/K3pgvp72bHWtobMB7

{{:ls2024:a-6433793f-b764-417a-bef2-46e1764c80b2.jpeg?400|}} {{:ls2024:b-45de0f45-ef5c-48a9-80ba-1f81c9f62b5f.jpeg?400|}}

{{:ls2024:c-b1aaa478-3cb7-45b6-a8ae-4346488fdaa3.jpeg?400|}} {{:ls2024:d-921a0b33-1e10-4535-a7db-bdc3094d5d9e.jpeg?400|}}

{{:ls2024:g-f1303738-430f-4a60-9e08-e5154b910170.jpeg?400|}}

====Respondenti====

^ Jméno ^ Věk ^ Žije v ^ Povolání ^
| Tolga Bayzid| 19 | Nizozemsko | student v Bulharsku |
| A. V.| 50 | ČR | podnikatelská činnost |
| Onur | 32 | Bulharsko | v prodeji |
| Senol | 21 | Bulharsko | student |

Dále anonymní respondenti, viz dotazník.

====Praktická část====

===Historie===

Přítomnost bulharských Turků zejména v severovýchodní a jihovýchodní oblasti dnešního Bulharska je výsledkem historických a ekonomických faktorů. Ve 14. století Osmanská říše dobyla území Bulharska a po více než 500 let byla tato oblast součástí říše. Po dobytí Bulharska se zde začali objevovat Turci ve výše zmíněných oblastech. Hlavním důvodem byla strategická poloha, jelikož severovýchodní oblast sousedící s Černým mořem a Rumunskem byla klíčová pro kontrolu nad severními hranicemi říše. Jižní oblast byla důležitá pro udržení kontroly nad Balkánem a přístupovými cestami do malé Asie. Tyto oblasti byly také bohaté na úrodnou půdu, Osmané podporovali Turky k osídlení těchto oblastí, aby tak zabezpečili zemědělskou soběstačnost říše. 
 
Společně s osmanskou nadvládou se zároveň začal šířit islám. Ostatní náboženství byla do určité míry tolerována a měla možnost samosprávy, avšak v porovnání s islámem byla méně významná. Vyznavači jiných náboženství měli spíše znevýhodněné postavení oproti muslimům (například v oblasti daňových povinností) ((KAMUSELLA, Tomasz. //Bulgaria’s denial of its Ottoman past and Turkish identity//. [online]. New Eastern Europe, 24. března 2019 [cit. 2024-07-31] Dostupný z: https://neweasterneurope.eu/2019/03/24/bulgarias-denial-of-its-ottoman-past-and-turkish-identity/)). Tyhle skutečnosti později měly zásadní vliv na vývoj vztahu mezi tureckou menšinou a Bulhary.

Po osvobození Bulharska z osmanské nadvlády v roce 1878 se postavení Turků v zemi změnilo. V tomto roce vyvrcholil boj za bulharskou nezávislost a bylo založeno Bulharské knížectví. Značná část turecké komunity byla nucena opustit zemi během rusko-turecké války a po osvobození Bulharska, což vedlo k tomu, že se turecká komunita postupně stala menšinou. 

V roce 1944 byl zaveden komunistický režim, během kterého bylo zacházeno s tureckou menšinou dvěma zcela odlišnými způsoby. Na počátku tohoto režimu byla menšina tolerována a jejich práva byla respektována. První významný zádrhel vznikl v roce 1950, kdy se začal rozšiřovat kolektivismus. Mnoho Turků s těmito změnami nesouhlasilo, což vedlo v období 1950-1951 k jejich velké migraci do Turecka. Po nástupu Todora Živkova se situace ještě výrazněji změnila a nyní byla práva Turků potlačována. Jeho asimilační politika vedla k omezení turecké kultury, včetně používání jazyka a praktikování zvyků. V rámci této politiky byla prováděna i nucená změna tureckých jmen na bulharská. Současně probíhaly kampaně, které negativně prezentovaly Turky a podporovaly tak nepřátelský postoj vůči nim. Turci na potlačování jejich identity reagovali protesty, ale to se neobešlo bez odezvy ze strany vlády. Turci, kteří vykazovali odpor, byli zatýkáni a vězněni. Část z nich byla zabita či deportována z Bulharska. V případě deportace se jednalo o další velkou vlnu migrace Turků, která proběhla krátce před pádem komunistického režimu ((ZAJÍCOVÁ, Naděžda. //SITUACE BULHARSKÝH MOHAMEDÁNŮ, POMAKŮ, OD DOB OSMANSKÉ ŘÍŠE DO ROKU 1989//. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Vedoucí práce PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.)). Emigrace pokračovala i po změně režimu, kdy se mnoho Turků rozhodlo opustit zemi kvůli nepříznivé ekonomické situaci. 

Dnes tvoří Turci kolem 8 % ((National Statistical Institute (NSI). POPULATION BY ETHNIC GROUP AS OF 07.09.2021 [online]. In: //INFOSTAT//, 2021. Dostupné z: https://infostat.nsi.bg/infostat/pages/reports/result.jsf?x_2=2110 [cit. 2024-09-01])) populace Bulharska a jejich postavení ve společnosti se výrazně zlepšilo. Byla jim obnovena mnohá práva, která jim byla dříve upírána, a Bulharsko celkově změnilo svůj přístup k menšinám. Nyní je více respektuje a také podporuje (např. státní podporou ke studiu turečtiny). 
 
Historické události a politické změny ovlivnily nejen veřejný a politický život bulharských Turků, ale zasáhly i jejich soukromí, zejména jejich rodinné vztahy. 

===Rodina===

Rodina má v turecké kultuře velký význam. Důležitou roli hrají velmi blízké vztahy mezi členy rodiny a respekt ke starším členům. Na denním pořádku jsou různá rodinná setkání, především o svátcích a výjimečných příležitostech. Turecká rodina často žije v jedné domácnosti nebo ve velmi krátkých vzdálenostech. Tradiční turecká rodina má velký vliv na život jejích členů a při rozhodování v mnoha situacích.((STANĚK, Roman. Život dívek v Turecku: Zneuctila jsi rodinu. Zabij se!. Online. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zivot-divek-v-turecku-zneuctila-jsi-rodinu-zabij-se/r~i:article:492303/. [cit. 2024-08-10].))

Turecké rodiny v Bulharsku obvykle udržují s rodinami v Turecku pravidelný kontakt. Dříve byly rodiny rozsáhlé, ale nyní se kvůli urbanizaci a ekonomickým důvodům zužují. Turecké rodiny v Bulharsku dodržují různé kulturní praktiky, jako například svatby, festivaly a nebo operace předkožky (obřízky). 

===Tradice a zvyky===

S rodinou jsou velmi propletené tradice a zvyky. Výše jsou ve spojitosti s tureckými rodinami žijícími v Bulharsku zmíněny svatby, festivaly a dodržování obřízek. 

Turecká svatba v Bulharsku je obvykle velmi živou událostí táhnoucí se přes několik dnů. Součástí typické svatby jsou večery s hennou pro nevěstu (kina gecesi), tradiční hudba, tanec, bohatá hostina a samozřejmě mnoho hostů. Některé tradice a zvyky se mohou v různých regionech lišit. 

Mezi nejznámější festivaly patří Hidrellez ((REPUBLIC OF TÜRKIYE MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM. Hidrellez Traditions. online. Dostupné z: https://www.ktb.gov.tr/EN-98558/hidrellez-traditions.html. [cit. 2024-07-06].)) a Nourúz. 
Slovo Hidrellez vzniklo spojením slov Hizir a Ilyas. Tento svátek, který se slaví 6. května, označuje oslavy jara, symbolizuje znovuzrození, obnovu a omlazení přírody. V tomto období lidé za sebou začínají nechávat zimní útrapy a přijímat růst a hojnost jara. Přípravy jsou v podstatě stejné, jako například v České republice. Nejdůležitější částí je jarní úklid. Večer 5. května se lidé schází v okolí parků a míst s vodou. Běžnými činnostmi je zapalování ohňů, které pak lidé přeskakují. To má člověka zbavit zlých energií. Další aktivitou je psaní přání na kousky papíru nebo jejich přivazování ke stromu ve víře, že je prorok Hizir splní.  
 
{{:ls2024:thumbs_b_c_d90e0f7dcf8ada521e60d35945c840e2.jpg?200|}} {{:ls2024:34294.jpg?200|}}

Nourúz je svátkem vítání jara a perského Nového roku. Název vznikl z perštiny. Slovo nouruz samo o sobě znamená nový den. Běžně se slaví okolo 21. března. V Bulharsku se Nourúz, podobně jako slavnost Hidrellez, slaví skákáním přes ohně. Dále jsou nedílnou součástí hody. Připravují se tradiční turecká jídla. K těmto oslavám samozřejmě patří také hudba a tanec. 

Turci mají ve velké oblibě skákání přes ohně, neboť je součástí dvou důležitých oslav Hidrellez a Nourúz. \\ 
{{:ls2024:nouruz.jpg?200|}}

Jaký je tedy rozdíl mezi těmito dvěma svátky? Především jejich podstata. Během oslav Hidrellez jde o loučení se studenými dny a vítání těch teplejších. Nourúz je zaměřen na příchod jara. Dalším rozdílem je období oslav. Dříve se slaví Nourúz, a to okolo 21. března, Hidrellez pak 5.-6. května. Nourúz je více rozsáhlý napříč kulturami. Slaví se například v Íránu a Střední Asii. Hidrellez je především tureckou záležitostí. Ústředními postavami jsou Hizir a Ilyas. Posledním hlavním rozdílem je symbolika. Nourúz představuje témata znovuzrození, obnovy a nových dnů. Hidrellez je zaměřen na hojnost, plodnost a požehnání. Nourúz lze chápat jako svátek očištění následovaný svátkem Hidrellez - přitahování dobrých zkušeností do života. 

Některé další tradice a zvyky jsou spojovány s náboženstvím, např. Ramadán a Bayram. Více jsou tyto svátky popsány v kapitole Tradice a svátky slavené bulharskými Turky. 

===Náboženství===

Náboženství hraje v životě bulharských Turků klíčovou roli a tvoří základ mnoha jejich kulturních praktik.Většina bulharských Turků vyznává islám. Náboženství je jedním ze znaků, kterými mohou být Turci od Bulharů rozeznáni. Islám byl rozšířen do Bulharska během osmanské nadvlády. Turci, kteří se usídlili v této oblasti, praktikovali islám a takto si uchovali svou náboženskou identitu, která je dodnes odlišuje od Bulharů. 
 
===Vzdělávání===

V 19. století bylo vzdělávání pro tureckou menšinu zajištěno v tzv. medresách ((MUTLU, Emel a KAVANOS, Suzan. MOTHER TONGUE EDUCATION OF TURKISH MINORITY IN BULGARIA. [online]. The Journal of International Social Research. 2010, roč. 3, č. 14. [cit. 2024-07-31]. Dostupné z:https://www.researchgate.net/publication/292147308_MOTHER_TONGUE_EDUCATION_OF_TURKISH_MINORITY_IN_BULGARIA)) (typ islámské školy). Bylo vyučováno právo a základy islámského náboženství. Výuka probíhala v turečtině. Možnosti dosáhnout vysokoškolského vzdělání byly omezené. 

Ve 20. století v období bulharizace, která měla za cíl integraci všech menšin, byla turecká menšina povzbuzována k učení bulharštiny. Turecký jazyk se stal předmětem volitelným a bulharština se stala hlavním vyučovacím jazykem. V 70. letech byla turečtina ve školách zrušena a o deset let později bylo její užívání považováno za ilegální. 

Po obnovení práv turecké menšiny se možnosti studovat značně rozšířily a Turci se mohli vzdělávat na bulharských univerzitách. 

===Jazyk===

Turečtina je jazyk, který patří do skupiny turkických jazyků (je používán především v Turecku a Bulharsku).
Turečtina má v Bulharsku významné postavení díky početné turecké menšině, která tvoří největší etnickou menšinu v zemi. 
Tato komunita si udržela své jazykové dědictví navzdory historickým výzvám, včetně období asimilačních politik zaměřených na omezení používání turečtiny ((MUTLU, Emel a KAVANOS, Suzan. MOTHER TONGUE EDUCATION OF TURKISH MINORITY IN BULGARIA. [online]. The Journal of International Social Research. 2010, roč. 3, č. 14. [cit. 2024-07-31]. Dostupné z:https://www.researchgate.net/publication/292147308_MOTHER_TONGUE_EDUCATION_OF_TURKISH_MINORITY_IN_BULGARIA)). Dnes se turecky mluví především v oblastech s hustou tureckou populací, zejména v regionech severovýchodního a jihovýchodního Bulharska. 
Jazyk se vyučuje ve školách jako mateřský jazyk a používá se v některých médiích a kulturních aktivitách. Mnoho Turků tak vyrůstá bilingvně a dorozumí se jak turecky, tak i bulharsky.

Vzhledem k tomu, že turečtina není oficiálním jazykem Bulharska, čelí Turci výzvám v udržení jazyka v rodinném a komunitním životě. Školy nabízející výuku turečtiny, místní iniciativy a medresy slouží jako podpora v rozvoji jazykových dovedností, což je důležité pro zachování tureckého jazyka pro budoucí generace. Oba jazyky se vzájemně ovlivňovaly prostřednictvím dlouhodobého kontaktu, a to zejména v lexiku a každodenním užívání. Nejvíce slov si přebrala bulharština z turečtiny. Mezi tato slova patří například:

čorap – ponožka

kajmak – smetana

kahve – káva

keremid – střešní okna

kaval – pastýřská flétna

sabun – mýdlo 

kapak – víko, kryt

Ačkoliv turečtina převzala méně slov z bulharštiny, existují přesto některá slova, která mají původ v bulharském prostředí: bagbozumu – vinařská sklizeň či kivirmak – točit se/kroutit se. 
Turci v Bulharsku mohou mít jiný přízvuk, který je ovlivněn bulharštinou. Ten může mít jinou intonaci, výslovnost a někdy i slovosled, který se liší od standartní turečtiny. Lze tedy rozpoznat Turky z Bulharska na základě akcentu, díky vlivu bulharštiny na turečtinu. Nicméně tyto rozdíly nejsou vždy zjevné a mohou se lišit v závislosti na jednotlivci a jeho míře integrace. Někteří bulharští Turci mohou mluvit turecky bez jakéhokoliv bulharského vlivu, zatímco jiní mohou vykazovat intonaci a přízvuk, které jsou běžné spíš pro bulharské prostředí.

===Kuchyně===

Turecká kuchyně je nepostradatelnou částí rodinného života. Nejvíce je tvořena jídlem jako je kebab, baklava (sladké pečivo plněné sekanými ořechy a slazené medem nebo sirupem, z českých jídel nejvíce připomíná štrúdl)((MORROW, Lisa. Turkish foods: 23 delicious dishes. Online. Dostupné z: https://www.cnn.com/travel/article/best-turkish-foods/index.html. [cit. 2024-07-08].)), börek (v Česku také burek, je označení pro slané pečivo různých tvarů z těsta zvaného filo, plněné sýrem, mletým masem nebo zeleninou) a různé druhy meze (výběr malých předkrmů podávaných k alkoholickým nápojům, do meze se zahrnují například různé druhy masa, zeleniny a pečiva).

{{:ls2024:turkish-baklava-16.jpg?200|}} \\ Baklava

{{:ls2024:boerek-mit-spinat-und-feta-1.jpg?200|}} \\ Burek

{{:ls2024:mezze-platter-1024x1536.jpg?200|}} \\ Meze (mezze)

Kiselo Mlyako je bulharský jogurt, který je známý pro svou jedinečnou chuť a texturu. Je běžným mléčným výrobkem v bulharských i tureckých domácnostech. Jogurtová kultura z Bulharska ovlivnila výrobu a spotřebu jogurtů také v Turecku.

{{:ls2024:yogurt-pic2-597x400.jpg?200|}}

Bulharský jogurt se objevuje v mnohých pokrmech připravovaných Turky žijícími v Bulharsku. Takovým příkladem je tarator. Jedná se o studenou polévku vyrobenou z jogurtu, okurek, česneku, kopru a vlašských ořechů. Je to osvěžující jídlo, zejména v horkých letních měsících. Podobné studené polévky na bázi jogurtu lze v turecké kuchyni nalézt, ale Turci v Bulharsku si oblíbili ten bulharský tarator. 

{{:ls2024:879b8dce-8f29-427d-85ec-1a00d17c3295.jpg.570x570_q85_crop.jpg?200|}}

Kyufte jsou masové kuličky na bulharský způsob vyrobené z mletého masa, obvykle vepřového nebo směsi vepřového a hovězího, ochuceného kořením. Zatímco vepřové maso je v turecké kuchyni z náboženských důvodů méně běžné, mezi Bulharskými Turky jsou oblíbené verze vyrobené z hovězího nebo jehněčího masa. Kuličky jsou grilované nebo smažené. 

{{:ls2024:kyufte.jpg?200|}}

Šopský salát se skládá z rajčat, okurek, paprik, cibule, olivového oleje a nepostradatelného balkánského sýra. Tradičně je spojován s Bulharskem. Název šopský pochází od regionu Šopluk. Salát byl údajně vytvořen v 50. letech 20. století ((KRÁKOROVÁ, Daniela a KOMATOVIČ, Aleksandar. //Balkánská kuchyně//. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0225-8.)) bulharskou turistickou organizací jako součást snahy o propagaci bulharské kuchyně mezi turisty. Tento salát je znám i v Turecku, ale s mírně odlišnými variacemi a neobsahuje balkánský sýr, pro který je tak známý.

Bulharská a turecká kuchyně mají mnoho společného, což je výsledkem především historických vazeb, zejména v období Osmanské říše. Mezi oběma kuchyněmi docházelo k přejímaní jídel a technik, pomocí kterých byly pokrmy připravovány. Turci v Turecku používají převážně červené maso (hovězí, jehněčí) a koření, jako je sumak, černý pepř a speciální směsi na kebaby. Pokrmy jsou tak výrazněji kořeněné a doprovázeny širokou škálou omáček. V Bulharsku je typičtější užití různých druhů sýrů a mezi běžné způsoby přípravy jídla patří například grilování a příprava pečených jídel. Důraz je kladen především na čerstvost ingrediencí.  

V následující části se budeme zabývat odpověďmi na naše výzkumné otázky. 

===Proces integrace do bulharské společnosti===

Integrace bulharských Turků do bulharské společnosti je příkladem složitého a dlouhodobého procesu, který byl zejména poznamenán historickými událostmi a politickými změnami. Klíčovým faktorem při překonávání těchto výzev byl respekt k právům menšin a podpora multikulturního soužití, což vedlo k inkluzivnímu a harmonickému rozvoji společnosti.

Podle historických pramenů přišli Turci do Bulharska, když se toto území stalo součástí Osmanské říše. Až do jejího rozpadu zde žila velká turecká komunita, která se však postupně začala zmenšovat v důsledku politických změn. Emigrace Turků pokračovala i po pádu komunistického režimu, kdy se však důvody odchodu změnily z politických na ekonomické. Přestože mnoho Turků Bulharsko opustilo, turecká komunita zůstává v současnosti největší etnickou menšinou v zemi.

Další objasnění existence Turků v Bulharsku jsme se pokusily zjistit v rámci dotazníku. Důvody přestěhování do Bulharska byly různorodé. Dle dotazníku mezi ně patří nejčastěji rodinné důvody. Dalšími odpověďmi byly „další důvody“ a „nevím, je to mnoho generací nazpět“. U druhé odpovědi je naznačeno, že některé turecké rodiny žijí v Bulharsku už několik generací, tudíž pro ně tento dotaz není zcela relevantní. 

Historické události dále pomáhají vysvětlit, jak se vyvíjelo postavení Turků v bulharské společnosti, což zároveň určovalo, jak moc se dařilo menšině do ní integrovat. V odborné literatuře je naznačeno, že během osmanské nadvlády nebylo postavení Turků a Bulharů rovnocenné. Vzhledem k velkému významu islámu byli Bulhaři ve společnosti znevýhodněni. Navzdory tomu však mezi těmito skupinami prozatím nedocházelo k nějakým větším konfliktům. K těm teprve došlo až po rozpadu Osmanské říše. Podobný pohled na spíše pozitivní soužití Turků a Bulharů během počátku měl i jeden z našich respondentů.

>Bulhaři a Turci měli dobré vztahy od začátku zrození obou kultur. Dodnes mají společnou kuchyni, rodinné hodnoty a dokonce byla z turečtiny přejata některá slova. ((//A. V.//))

Během soužití probíhaly interakce mezi oběma skupinami, přičemž docházelo k vzájemnému ovlivňování kultur. Dle výše uvedené výpovědi se toto ovlivňování projevilo v kuchyni, což lze skutečně vidět na přejímání jídel a technik, kdy například některé bulharské pokrmy mohou být více kořeněné díky tureckému koření. Dále je to patrné i na jazyku, kdy rovněž lze narazit na konkrétní příklady přejatých slov (viz kapitola Jazyk).

Z rozhovorů také vyplynulo, že toto prolínání mohlo být intenzivnější díky smíšeným manželstvím (partnerstvím), které zároveň pomohlo prohloubit vzájemné porozumění mezi odlišnými kulturami. 

>Smíšená manželství mezi Bulhary a Turky jsou příkladem mezikulturní integrace, která pomáhá překonávat stereotypy a předsudky. Děti z těchto manželství často vyrůstají bilingvní a přijímají obě kultury. ((//Onur//))

Velmi důležitým prvkem, který může zajistit snadnější pohyb v bulharské společnosti, je znalost bulharštiny související s přístupem Turků ke vzdělávání v bulharských školách. Přístup ke vzdělávání zvyšuje šance při vstupu na trh práce. Jazyková dovednost může také pomoci s překonáváním bariéry při hledání zaměstnání. Někteří Turci žijící ve venkovských oblastech mohou čelit překážkám, pokud mají limitované jazykové schopnosti. V této oblasti mohou být možnosti omezenější a zaměřené více na zemědělství a místní podniky. ((SPEED, Traci. The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial [online]. //Любословие//. 2017, roč. 17, č. 17, s. 100-117. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=680695))

===Vnímání vlastní identity===

Identita bulharských Turků má mnoho vrstev. Je ovlivněna historickými událostmi, kulturními tradicemi a rodinnými vazbami. 

V případě historických událostí byla identita ovlivněna procesem integrace Turků do společnosti, kdy v různých okamžicích byla jejich turecká identita přijímána či potlačována. Rodina je primárním zdrojem turecké kultury a předává tak základ, který může být dále posilován. Upevnění vazby k turecké kultuře je podpořeno také pomocí dodržování tradic, během kterých můžou jedinci navázat kontakt s dalšími členy komunity mimo svou rodinu. Veškerá komunikace s jednotlivými členy je pak umožněna a podpořena znalostí turečtiny.

Vnímání vlastní identity se liší mezi jednotlivci a každou rodinou. Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují vnímání jejich identity, jsou rodina a komunita. Na rodinu se klade velký důraz. Ta vede své členy od generace ke generaci, což se projevuje v rodinných vztazích, kulturních tradicích a jazyce. 

Jak už bylo výše uvedeno, vnímání identity je individuální záležitostí. Nelze tak úplně stanovit, se kterou kulturou se Turci nejvíce ztotožňují. V současnosti mnoho Turků může vnímat Bulharsko jako svou domovinu a mít tak silný pocit k národní příslušnosti k Bulharsku, což částečně vyplývá z našeho dotazníku (50% volilo, že se cítí víc jako Bulhaři). Dle našeho názoru náklonnost může být dána klidnou povahou Bulharů, kteří jsou oproti Turkům více klidní a uvolnění. Turci mohou působit více agresivně, s čímž se nemusí někteří přímo ztotožnit. Toto téma také zmínil jeden z našich respondentů v dotazníku, kde se svěřil se svým pohledem na věc. 

V našem výzkumu se zároveň objevili jedinci, kteří cítili větší náklonnost k turecké kultuře. Ale u nich byl zároveň patrný respekt a přijetí bulharské kultury. 

>Rozhodně se většina vnímá jako Turci. Jsou ale v bulharské společnosti, takže ji ctí a respektují. V srdci se však v mnohých případech vnímají jako Turci. ((//A. V.//))

Tento další případ nám přináší jiný pohled na vnímání identity, kdy dochází k výraznému odlišení národnosti a etnika. Jinak řečeno to znamená, že Turci vnímají tureckou kulturu jako základ své identity, která je dále formována tou bulharskou. Jsou to tedy primárně Turci s bulharskou národností, kterou ctí a jsou na ni hrdí.

> Je to trochu složitější, záleží, koho se ptáte. Já osobně se vnímám etnicky jako Turek, ale národnostně jsem hrdý Bulhar. ((//Senol//))

Podobně svou situaci popsali i respondenti ve výzkumu od //Traci Speed//, kde se jako na prvním místě označili za Turky, což později dodatečně upřesnili označením “bulharský Turek” nebo tím, že se popsali jako Turci žijící v Bulharsku. Vnímají tak svou odlišnost, ale cítí se součástí bulharské společnosti. Odlišnost se nemusí často zřetelně projevovat, dokud nedojde k interakci s jedincem. Zejména ve městech se mohou objevovat bulharští Turci se stále bulharskými jmény, kteří se vizuálně neliší od Bulharů. Turecká a bulharská kultura mají díky vlivu integrace mnoho společného, ale přece jenom jsou si v jádru stále odlišné. Velkou roli v tom hraje vyznávání islámu, které se blíží víc k orientálnímu myšlení. Tudíž odlišnost se může nepřímo objevit v chování a jednání jedince. 

S ohledem na tyto skutečnosti lze dojít k závěru, že Turci v Bulharsku nyní mohou bez jakýchkoliv překážek slavit své svátky, což značí to, že se tradice dále předávají dál v rámci rodiny. Jinými slovy je zde stále podporováno udržování turecké identity, i když se už více pohybují v bulharské společnosti. 


===Tradice a svátky slavené bulharskými Turky===

Bulharští Turci slaví řadu svátků a tradic, které jsou nedílnou součástí jejich kulturní identity a náboženského života. Tyto svátky jsou spojené s islámskými tradicemi a oslavami. 

Ramadán je posvátným měsícem půstu, kdy muslimové od úsvitu do soumraku nejedí a nepijí. Tento měsíc je časem duchovního očištění, modliteb a charitativních činností. Na konci Ramadánu slaví svátek Eid al-Fitr (tzv. sladký svátek), který trvá tři dny. Během tohoto svátku se lidé setkávají s rodinou a přáteli, připravují se sladkosti, dárky a navštěvují se mešity k modlitbám. 

Svátek oběti – Bayram ((ERGIL, Leyla Yvonne. Qurban Bayram, aka the Feast of Sacrifice, through an expat's eyes [online]. Daily Sabah. 30. července 2020 [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://www.dailysabah.com/turkey/expat-corner/qurban-bayram-aka-the-feast-of-sacrifice-through-an-expats-eyes  )) je svátkem, který připomíná ochotu proroka Ibrahima obětovat svého syna na Boží příkaz. Během tohoto svátku obětují muslimové zvíře (obvykle ovci, kozu nebo krávu) a maso je rozděleno mezi rodinu, přátele a chudé. Svátek zahrnuje modlitby, návštěvy rodiny a také charitativní činnost. Velkou část Turků tvoří muslimové a svátek oběti byl respondenty zmiňován, a proto jsme uznaly za vhodné ho sem také zařadit. 

Mevlid ((Britannica, The Editors of Encyclopaedia. „mawlid“. Encyclopedia Britannica, 2024. [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/mawlid)) je náboženský rituál, který oslavuje narození proroka Mohameda. Často je doprovázen recitací náboženských textů, modlitbami a zpěvem. Tyto události se konají v mešitách nebo doma a jsou příležitostí k posílení náboženské víry a vztahů v komunitě. Nový rok, zvaný Yilbasi sdílí Turci s bulharskou populací. Slaví se s rodinou a přáteli. Připravují se tradiční jídla a pořádají se ohňostroje. Svátek je příležitostí k oslavě a začátku nového roku s pozitivními očekáváními. 

Kromě zde popisovaných svátků má pro Turky žijící v Bulharsku také velký význam Hidrellez (slavnostní ukončení zimy a vítání jara) a Nourúz.

Po porovnání se zjištěními z našeho výzkumu jsme měly u respondentů potvrzené slavení Nourúz a Bayram. Za jiné významné svátky byly dle respondentů označeny například Vánoce a různé náboženské oslavy. Jednou zde zmiňovanou oslavou byl například Eid al-Fitr - muslimská oslava ukončení Ramadánu. Z dotazníku dále vyplývalo to, že ne všichni slaví svátky stejně. Je tím myšleno to, že někteří slaví všechny svátky, zatímco ostatní jen ty nejhlavnější. 
 
===Utváření a zachování identity bulharských Turků=== 

Sociální dynamika je charakterizována interakcemi mezi rodinou, komunitou i sociálními sítěmi. Pomocí těchto interakcí si mohou Turci zachovávat svou identitu a zároveň se integrovat do širší bulharské společnosti. Přesněji řečeno rodina poskytuje základní oporu a předává kulturní a náboženské hodnoty, zatímco komunita a její organizace posilují soudržnost a podporují společenské aktivity. Možnost si zachovat identitu a silně udržovat své kulturní dědictví je zásadní pro snadnější přizpůsobení se bulharské kultuře. ((DIMITROVA, Radosveta; BENDER, Michael; CHASIOTIS, Athanasios a VAN DE VIJVER, Fons J.R. Ethnic identity and acculturation of Turkish-Bulgarian adolescents [online]. //International Journal of Intercultural Relations//. 2013, roč. 37, č. 1, s. 1-10. [cit. 2024-08-31]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2012.04.005))

Co nejprve rodina předává je znalost jazyka, který může fungovat jako znak identity ((SPEED, Traci. The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial [online]. //Любословие//. 2017, roč. 17, č. 17, s. 100-117. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=680695)). Z výpovědí respondentů toto není přímo řečeno, ale je možné si z odpovědí na otázku týkající se používání turečtiny (frekvence a prostředí) částečně odvodit vliv rodiny a komunity na předávání a udržování turecké kultury. 

Spíše převažovala mluva v turečtině (75%), přičemž u jednoho respondenta toto bylo v kombinaci se znalostí bulharštiny. Dále se turecky mluvilo nejčastěji doma a ve společnosti (75%). Jeden respondent mluvil turecky pouze ve škole a v komunitě. Je z toho tedy patrné, že si stále zachovávají znalost turečtiny a vzhledem k tomu, že mluví turecky převážně s rodinou a komunitou, tak k osvojení turečtiny byli pravděpodobně vedeni od dětství. V našem výzkumu se objevují náznaky toho, že rodina skutečně tvoří základní vazby s tureckou kulturou. Časté používání turečtiny rovněž naznačuje, že dochází k zachování turecké identity.
 
Kromě používání turečtiny, se zachování projevuje také dodržování různých tureckých svátků a tradic, které jsou navíc zpestřené moderními bulharskými prvky. Naši respondenti potvrdili dodržování významných svátků jako je například Nourúz a Bayram. 

K zachování turecké kultury dále přispívá komunita, která umožňuje jedincům navazovat kontakty s dalšími členy menšiny. Každý může být veden k turecké kultuře různými způsoby.  V práci //Dimitrové et al.//  je zmíněno, že ne všichni mohou být vystaveni kultuře ve stejné míře. Například Turci žijící v bulharských regionech blíže k Turecku mají více příležitostí udržovat vazby s tureckou kulturou než ti, kteří žijí v oblastech s menším počtem Turků. Díky možnosti navázat kontakt s dalšími Turky z různých regionů vzniká příležitost ke vzájemnému sdílení zkušeností a obohacování se o nové pohledy a poznatky.

Důležitost komunity v případě sdružování členů menšiny a následná podpora je vyobrazena i v následující výpovědi respondenta Onura:

>Při hledání pracovních příležitostí pomáhá komunitní podpora a networking, občas i nějaké organizace. Lidé se spoléhají i na doporučení známých. Vnímáme to tak, že jak si to každý udělá, tak takové to i má. Mladší generace se ale učí rychle a nemají problém se přizpůsobit. ((//Onur//))

V současnosti velkou roli hrají také moderní technologie a sociální sítě, které rozšiřují možnost vzdálené komunikace a pocitu sounáležitosti, čímž přispívají k zachování identity bulharských Turků. Příkladem sdružování Turků v Bulharsku na sociálních sítích je existence facebookových skupin jako je např. BULGARİSTAN TÜRKLERİ ((https://www.facebook.com/groups/486677681376019/)) a Bulgaristan'daki türkler Grubu ((https://www.facebook.com/groups/4305067492898458)). V těchto skupinách mohou Turci najít další členy své komunity a komunikovat s nimi o různých tématech, nechat si od nich poradit apod. 

====Závěr==== 

Cílem této práce bylo pochopení přítomnosti Turků v Bulharsku. Jak vnímají sami sebe, jaká je jejich sociální dynamika, které svátky a tradice Turci v Bulharsku dodržují a jak je uchovávána turečtina v bulharské společnosti. Výsledkem je zpracování odpovědí na výzkumné otázky. 

Na proces integrace bulharských Turků do bulharské společnosti mělo a mají vliv různé faktory. Jako hlavním faktorem byla historie Bulharska, která je poznamenána dlouhým obdobím osmanské nadvlády. Tato nadvláda zanechala hluboké stopy nejen na kulturní, jazykovou a náboženskou identitu bulharských Turků, ale i na celou bulharskou společnost. V tomto období převládala turecká kultura, přičemž zároveň docházelo k šíření islámu. Ostatní náboženství byla tolerována, ale neměla stejně důležitý význam jako islám. Jinými slovy, Bulhaři měli ve společnosti méně významné postavení. Tyto skutečnosti posléze ovlivnily vztah mezi Bulhary a Turky, který byl po pádu Osmanské říše a během 20. století napjatý. Za komunismu byli Turci, jak respektování, tak i utlačováni, což bylo dáno odlišnými politikami na začátku komunistického období a posléze během režimu Todora Živkova. Popsané historické události a politické změny byly zásadní pro určení postavení a průběh integrace Turků do bulharské společnosti. 

Integrace bulharských Turků je v současnosti ovlivněna sociálními vztahy s Bulhary, které respondenti označili za pozitivní, a to i v minulosti, zejména na počátku jejich soužití. Po pádu komunistického režimu se kladné vztahy s Bulhary projevily větší akceptací Turků a zavedením opatření na ochranu jejich práv. Dále je integrace ovlivněna přístupem ke vzdělávání (např. možnost studia na bulharských univerzitách) a pracovními příležitostmi, které jsou závislé na již zmíněné možnosti vzdělávání a jazykové vybavenosti bulharských Turků. Nadále mezikulturní partnerství a smíšená manželství hrají zásadní roli v posilování vzájemného porozumění mezi zmíněnými skupinami. 

Společně s integrací Turků do bulharské společnosti dochází k prolínání kultur, což může ovlivnit vnímání jejich identity. Toto vnímání je u každého jednotlivce jiné, nicméně je celkově nejvíce ovlivněno rodinou a komunitou. V našem výzkumu se projevila náklonnost, jak k bulharské, tak turecké kultuře. Nicméně spíše převládá ztotožnění s tureckou kulturou, což se projevuje dodržováním tradic a používáním turečtiny. Dle jednoho z našich respondentů je aktuální postoj k bulharské kultuře na úrovni respektu a přijetí. 

Co se dále týče prolínání kultur, specificky jejich vzájemné doplňování, tak se toto nejpatrněji objevuje v gastronomii a způsobu pořádání oslav. V kuchyni to lze zaznamenat na přejímáním jídel a způsobu přípravy pokrmů. Konkrétním příkladem je pak doplnění turecké kuchyně o tradiční bulharské přísady jako je jogurt a různá koření. 

V případě oslav se doplňování hlavně projevuje na svátku Hidrellez. Například v turecké kultuře je jenom běžné psaní přání na papírky. Bulharská kultura toto však doplňuje, kdy se přání píší na barevné lístečky a ty se pak věší na stromy. Dále Hidrellez společně s Nourúz jsou tradičními tureckými svátky, které přispívají ke společenské kohezi. Tyto svátky jsou nejen příležitostmi k oslavám, ale také k předávání kulturních hodnot a zvyklostí mladší generaci. Udržování těchto tradic a svátků v bulharské společnosti vyzdvihuje schopnost bulharských Turků se adaptovat, zatímco si uchovávají svou vlastní identitu. Z našeho výzkumu vyplývá, že respondenti turecké tradice a svátky dodržují (jmenovitě např. Vánoce, Nourúz, Hidrellez), nicméně všichni je nedodržují ve stejné míře. Jsou tací, kteří slaví všechny a pak jsou osoby, které slaví především ty hlavní. 

Další důležitý aspekt, který pomáhá bulharským Turkům zachovat si vazbu s tureckou kulturou, je používání turečtiny. Turečtina je používána především v rámci rodiny a komunity, což vychází i z dotazníků. V Bulharsku se vyskytují školy, které nabízejí výuku turečtiny. Dále tu jsou místní iniciativy a medresy, které slouží jako podpora v rozvoji jazykových dovedností. To vše poskytuje možnost jedincům se naučit a zachovat si znalost jazyka.

Jazyk, stejně jako kuchyně a tradice, byl další prvkem ovlivněným integrací. Dlouhodobý kontakt mezi dvěma kulturami způsobil vzájemné ovlivňování turečtiny a bulharštiny, přičemž turečtina měla v oblasti slovní zásoby výraznější vliv na bulharštinu. V období osmanské nadvlády se mnoho tureckých slov a výrazů přeneslo do bulharštiny. Zatímco turečtina měla větší vliv na slovník Bulharů, bulharština zase více ovlivnila přízvuk Turků. 

Vzájemné ovlivňování jazyků v podstatě reflektuje již zmíněné prolínání kultur. Toto může být interpretováno tak, že Turkům nepřímo vzniká vazba k turecké a bulharské kultuře. Významnější, než samotné jazykové vlivy je znalost obou jazyků, která může umožnit bulharským Turkům se snadněji pohybovat v turecké (nejen v té, která je v Bulharsku) a obzvláště bulharské komunitě, což může posléze například usnadnit přístup k pracovním příležitostem a umožnit větší angažovanost ve veřejném životě (včetně politické sféry). 

Na závěr je třeba zmínit důležitou roli rodiny a komunity v utváření a zachování identity. Rodina je významná z hlediska předávání kulturních a náboženských hodnot, zatímco komunita může tyto hodnoty posílit navázáním a udržením vztahů s dalšími členy této menšiny. Přínos rodiny a komunity vycházel přímo i nepřímo z výpovědí respondentů. Mnoho respondentů hovoří turecky s rodinou a s členy komunity. Rodina tudíž podporuje výuku a používání jazyka. Jeden z respondentů zdůraznil důležitost komunity tím, že například poskytuje bulharským Turkům podporu při hledání pracovních příležitostí.

=====Prezentace=====
https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xposk024_studenti_czu_cz/EXLzCmfdhZhPrUC13d7IQe0BxOAHOyMtHjs_KzMPLFalbA?e=wO0RD3

=====Výstup=====
Odkaz na virtuální výstavu: 
https://www.artsteps.com/view/668ea098dd6043f3f16be21c


=====Zdroje=====

__Odborné články__

DIMITROVA, Radosveta; BENDER, Michael; CHASIOTIS, Athanasios a VAN DE VIJVER, Fons J.R. Ethnic identity and acculturation of Turkish-Bulgarian adolescents. [online] //International Journal of Intercultural Relations//. 2013, roč. 37, č. 1, s. 1-10. [cit. 2024-08-31]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2012.04.005

FATKOVÁ, Gabriela. //Balkán a migrace: na křižovatce antropologických perspektiv//. [online] 1. Praha: AntropoWeb, 2011 [cit. 2024-07-31]. AntropoEdice. ISBN 978-80-905098-0-1. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/media/document/balkan_a_migrace_2011.pdf

KARAKUSHEVA, Slavka. A „Place for Our Small Problems“: Ethnic Media of the Turks in/from Bulgaria [online]. //Ethnic Journalism in the Global South//. 2021, roč. 4, č. 1, s. 155-170. [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-030-76163-9_9.

KÜÇÜKCAN, Talip. Re‐claiming identity: ethnicity, religion and politics among Turkish‐Muslims in Bulgaria and Greece. [online] //Journal of Muslim Minority Affairs//. 1999, roč. 19, č. 1, s. 49-68. ISSN 1360-2004. [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/233466385_Re-claiming_identity_ethnicity_religion_and_politics_among_Turkish-Muslims_in_Bulgaria_and_Greece

MUTLU, Emel a KAVANOS, Suzan. MOTHER TONGUE EDUCATION OF TURKISH MINORITY IN BULGARIA. [online] //The Journal of International Social Research//. 2010, roč. 3, č. 14. [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/292147308_MOTHER_TONGUE_EDUCATION_OF_TURKISH_MINORITY_IN_BULGARIA

PETKOVA, Lilia. The ethnic Turks in Bulgaria: Social integration and impact on Bulgarian ‐ Turkish relations, 1947–2000. [online] 2007. [cit. 2024-07-06]. //Global Review of Ethnopolitics//. 2002, roč. 1, č. 4, s. 42-59. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/14718800208405112

SPEED, Traci. The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial. [online] //Любословие//. 2017, roč. 17, č. 17, s. 100-117. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=680695

SULEYMANOGLU YENISOY, Hayriye. On The Turkish Dialects in Bulgaria and Their Bulgarian Loanwords. [online] //SocioBrains//. 2015, roč. 2015, č. 7. [cit. 2024-08-10]. ISSN 2367-5721.

__Knižní publikace__

HENDL, Jan. //Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace//. Páté, přepracované vydání. Praha: Portál, 2023. ISBN 978-80-262-1968-2.

KRÁKOROVÁ, Daniela a KOMATOVIČ, Aleksandar. //Balkánská kuchyně//. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0225-8.

RYCHLÍK, Jan; MOSKOVIĆ, Boris; PELIKÁN, Jan; HLADKÝ, Ladislav; KOUBA, Miroslav et al. //Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století//. Přeložil Jana GEORGIEVOVÁ, přeložil Jana KLIMEŠOVÁ, přeložil Milena PŘIKRYLOVÁ. V Praze: Vyšehrad, 2020. ISBN 9788076012523.

__BP, DP__

FARNÍKOVÁ FABIŠOVÁ, Jarmila. //Speciality balkánské kuchyně typické pro oblast bulharského jižního černomořského pobřeží v městě Burgas a dalších jižních rezortech//. Praha 2015. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Vedoucí práce Ing. Jan Bořkovec.

ŠIMEK, Petr. //Islám a komunistické režimy na Balkáně//. Praha 2012. Bakalářská práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Mezinárodních Studií. Vedoucí práce Mgr. Kamil Pikal

ZAJÍCOVÁ, Naděžda. //SITUACE BULHARSKÝH MOHAMEDÁNŮ, POMAKŮ, OD DOB OSMANSKÉ ŘÍŠE DO ROKU 1989//. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Vedoucí práce PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.

__Internetové zdroje__

Britannica, The Editors of Encyclopaedia. „mawlid“ [online]. //Encyclopedia Britannica//, 2024. [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/mawlid

ERGIL, Leyla Yvonne. //Qurban Bayram, aka the Feast of Sacrifice, through an expat's eyes// [online]. Daily Sabah. 30. července 2020 [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://www.dailysabah.com/turkey/expat-corner/qurban-bayram-aka-the-feast-of-sacrifice-through-an-expats-eyes   

//Etnická paleta dnešního Bulharska// [online]. Slovanský kulturní institut (převzato z www.europeum.org), 13. 12. 2014 [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://slovane.webnode.cz/news/etnicka-paleta-dnesniho-bulharska/

HEJMA, Alan. //Osmanská říše je minulostí. Před 100 lety vznikla Turecká republika// [online]. IDnes. 2023. [cit. 2024-06-12]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-osmani-turecko.A231027_104031_pred-100-lety_vov. 

KAMUSELLA, Tomasz. //Bulgaria’s denial of its Ottoman past and Turkish identity// [online]. New Eastern Europe, 24. března 2019 [cit. 2024-07-31] Dostupný z: https://neweasterneurope.eu/2019/03/24/bulgarias-denial-of-its-ottoman-past-and-turkish-identity/

MORROW, Lisa. //Turkish foods: 23 delicious dishes// [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné z: https://www.cnn.com/travel/article/best-turkish-foods/index.html. 

National Statistical Institute (NSI). POPULATION BY ETHNIC GROUP AS OF 07.09.2021 [online]. In: //INFOSTAT//, 2021. Dostupné z: https://infostat.nsi.bg/infostat/pages/reports/result.jsf?x_2=2110 [cit. 2024-09-01]

REPUBLIC OF TÜRKIYE MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM. //Hidrellez Traditions// [online]. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.ktb.gov.tr/EN-98558/hidrellez-traditions.html. 

STANĚK, Roman. //Život dívek v Turecku: Zneuctila jsi rodinu. Zabij se!// [online]. [cit. 2024-08-10]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zivot-divek-v-turecku-zneuctila-jsi-rodinu-zabij-se/r~i:article:492303/. 

VANÍČEK, Tomáš. //Turecké svátky a tradice// [online]. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/turecko/svatky.
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
