Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2025:armeni_v_ceske_republice [07/04/2025 16:12] – [Metodologie] 86.49.245.220
+++ ls2025:armeni_v_ceske_republice [17/06/2025 12:49] (aktuální) – [Arménská komunita v České republice] 46.39.248.211
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 Marta Mezhlumyan (2023) ((MEZHLUMYAN, Marta. The Armenians in the Czech Republic. Journal of Armenian Studies, 2023, vol. 2, pp. 93–109. DOI: 10.54503/1829-4073-2023.2.93-109. https://arar.sci.am/Content/364353/93-109.pdf)) ve své studii zdůrazňuje, že arménská identita je v diaspoře mimořádně silná a přenáší se i na další generace. Arménský původ a historie formují sebevědomí Arménů – rodiny v zahraničí se hrdě hlásí ke svému arménskému národu a mají existenciální snahu uchovat své národní vědomí. Typické je to zejména pro národy s početnou diasporou, které se brání asimilaci. Rodiče v arménských rodinách se proto maximálně snaží předat své hodnoty, tradice a normy svým dětem, i když vyrůstají mimo vlast. Tato silná orientace na etnickou identitu souvisí i s historickou zkušeností Arménů. Společná tragická historie – zejména vzpomínka na genocidu Arménů – je sjednocujícím prvkem, který posiluje odhodlání arménské diaspory uchovat si svou identitu. Arméni cítí, že jejich národ čelil pokusům o vyhlazení a dodnes není tato minulost univerzálně uznána; o to silněji tedy lpějí na udržení svého jazyka, kultury a povědomí o vlastních dějinách. Autorka dokládá, že v každé arménské domácnosti v ČR narazíme na arménské národní a náboženské symboly, prvky kultury (typická hudba, jídlo apod.) a téměř každá delší debata s Armény dříve či později stočí řeč na nějaký aspekt arménské historie.To vše ilustruje, jak důležitá je pro arménské rodiny jejich etnická identita a jak subjektivně silně ji prožívají napříč generacemi – i děti narozené již v České republice k ní jsou vedeny od útlého věku.
+Diplomová práce Venduly Strnadové //Každodenní život mladých Arménů v České republice a jejich vztah k arménské i české kultuře// (2022) ((STRANDOVÁ, Vendula. Každodenní život mladých Arménů v České republice a jejich vztah k arménské i české kultuře. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2022. č.4(4.1) Dostupné
+ z: https://is.muni.cz/th/x4sez/DP_Strnadova.pdf)) poskytuje detailní kvalitativní pohled na zkušenosti mladých Arménů žijících v České republice, a tím významně přispívá k pochopení integračních procesů této menšiny. Autorka se zaměřuje zejména na otázky identity, vzdělávání a kulturní adaptace. Z rozhovorů s respondenty vyplývá, že většina mladých Arménů navštěvuje české základní a střední školy, přičemž dochází k postupnému přebírání českého kulturního prostředí, aniž by ztratili kontakt se svou arménskou identitou. Významnou roli v tomto procesu sehrává organizace Arménský dům, která slouží jako kulturní, jazykové a společenské centrum komunity – probíhá zde výuka arménského jazyka, sobotní školy, oslavy tradičních svátků a další kulturní akce. Tyto aktivity napomáhají nejen uchování kulturní identity, ale zároveň podporují mezikulturní dialog a celkovou integraci mladé generace do většinové společnosti.
 ===== Metodologie =====
@@ Řádek 41: / Řádek 44: @@
 ===== Praktická část =====
+Arménská diaspora představuje globální společenství Arménů žijících mimo svou historickou vlast – Arménii. Jedná se o jednu z nejstarších, nejpočetnějších a nejlépe organizovaných diaspor na světě. Její formování probíhalo ve vlnách, převážně v důsledku historických tragédií. Specifikem arménské diaspory je skutečnost, že značná část arménského národa žije mimo území Arménie. Podle údajů arménské vlády ((The Government of the Republic of Armenia. Demographics. Citováno [01.06.2025]. Dostupné z: https://www.gov.am/en/demographics/ )) činí stálá populace země v roce 2025 přibližně 3,1 milionu obyvatel, zatímco v zahraničí žije odhadem 12 až 16 milionů Arménů ((Wikipedia. Армянская диаспора. Citováno [01.06.2025]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D1%8F%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B4%D0%B8%D0%B0%D1%81%D0%BF%D0%BE%D1%80%D0%B0#%D0%90%D1%80%D0%BC%D1%8F%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5_%D0%BE%D0%B1%D1%89%D0%B8%D0%BD%D1%8B_%D0%BF%D0%BE_%D0%B3%D0%BE%D1%81%D1%83%D0%B4%D0%B0%D1%80%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B0%D0%BC_%D0%B8_%D1%82%D0%B5%D1%80%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F%D0%BC))
+Dějiny arménského přesídlování jsou úzce spojeny s válkami, katastrofami a politickým útlakem. Masové migrace často následovaly po genocidách, ozbrojených konfliktech a hospodářských krizích. Nejtragičtějším a nejzásadnějším momentem byla migrace po genocidě Arménů v Osmanské říši v roce 1915, kdy bylo zabito přibližně 1,5 milionu lidí a stovky tisíc musely uprchnout do různých částí světa, včetně Evropy. V důsledku této a dalších migračních vln vznikly arménské komunity po celém světě. Největší se nachází v Rusku, zejména v jižních oblastech jako Krasnodarský kraj. Druhá největší je ve Spojených státech, konkrétně v Los Angeles. Třetí nejvýznamnější komunita sídlí ve Francii, kde žijí Arméni mimo jiné díky záchranné akci francouzského námořnictva na hoře Musa Dagh během genocidy v roce 1915.
+==== Historická migrace Arménů ====
+První zmínky o Arménech v evropských zemích pocházejí již z 10. století, konkrétně z období Kyjevské Rusi na území dnešní Ukrajiny. Ve středověku začala vznikat arménská náboženská diaspora, která měla posvátný jazyk s vlastním písmem a historickou pravlastí. Významnou roli v jejím formování sehráli arménští obchodníci, kteří putovali mezi hlavními obchodními centry střední a východní Evropy. Do těchto oblastí přicházeli z Istanbulu přes balkánské státy a zakládali klíčové kupecké komunity ve středověkém Rumunsku, Polsku a na Ukrajině.
+Arméni také přispěli k české kulturní historii. V roce 1714 otevřel arménský obchodník a spisovatel Georgius Deodatus známý též jako Jiří Deodat, Jiří Bohdan Damašský či Gorgos Hatalah il Demški, první kamennou kavárnu v Praze v domě u Kornovů v Liliové ulici (dnes U zlatého hada, kterou provozoval až do své smrti v roce 1740.
+{{:ls2025:georgius_deodatus_damascenus.jpg?200|}}
+Georgius Deodatus
+Nejsilnější vlna arménské migrace proběhla v letech 1915–1918 v souvislosti s genocidou Arménů v Osmanské říši, zejména během pogromů za vlády sultána Abdulhamida II. Klíčovou historickou událostí byl odpor arménských obyvatel na hoře Musa Dagh, kde asi 4300 lidí po dobu 53 dnů odolávalo osmanské armádě za pomoci improvizovaných prostředků. Šlo o obyvatele šesti vesnic, kteří byli vyhnáni do pustiny bez vody a jídla. Vzali s sebou do úkrytu dobytek, zemědělské nástroje, zásoby a dostupné zbraně.
+{{:ls2025:img_1251.jpeg?200|}} {{:ls2025:img_1249.jpeg?200|}}
+Záchrana proběhla 12. září 1915 díky francouzskému válečnému loďstvu, které zpozorovalo vyvěšené arménské vlajky na hoře. Zachránění našli útočiště v Evropě a Americe. Z přibližně dvou milionů Arménů žijících v Osmanské říši přežilo jen několik set tisíc, kteří se následně usadili na Kavkaze, na Blízkém východě, v Evropě a v Americe. Vztahy mezi Tureckem a Arménií jsou dodnes napjaté, neboť Turecko dosud oficiálně neuznalo genocidu Arménů.
+Po druhé světové válce začala nová etapa migrace Arménů, která souvisela se změnami v politické a ekonomické situaci v SSSR a v Evropě. Arméni přijížděli do Československa a dalších zemí socialistického bloku v rámci vzdělávacích a pracovních programů. Hlavní proud tvořili studenti a odborníci vyslaní pracovat v průmyslových a vědeckých podnicích.
+Po rozpadu SSSR v roce 1991 začala druhá masivní vlna migrace arménské diaspory do evropských zemí, vyvolaná ekonomickým úpadkem v Arménii a válečným konfliktem v Náhorním Karabachu. Mnoho Arménů migrovalo jako uprchlíci a hledalo bezpečnější a stabilnější životní podmínky. Postupem času se usadili v těchto zemích a dodnes zde žijí, tvořící stabilní komunity.
+==== Arménská komunita v České republice ====
+Jak bylo zmíněno výše, první zmínky o Arménech na území Česka pocházejí ze středověku. Později, v roce 1910, v Praze založil Armén Artin Aslanyan výrobu koberců, což přispělo k mírnému nárůstu arménské diaspory. Postupem času do Československa začali přicházet studenti a dělníci, kteří zde nakonec zůstali. V této době byla arménská migrace malá a zahrnovala převážně studenty, odborníky a jejich rodiny. Tito migranti přijížděli za studiem nebo prací v průmyslových a vědeckých podnicích.
+Významná část migrantů byla rusky mluvící, což usnadňovalo jejich adaptaci v Československu, kde byl ruský jazyk běžně používaným druhým jazykem. Arménská komunita v té době zůstávala roztříštěná a neformální – neexistovaly stabilní společenské organizace ani kulturní centra.
+Hlavní vlna arménské migrace do Česka nastala po roce 1991 v důsledku ekonomické krize, války v Náhorním Karabachu a politické nestability v Arménii. Česko se stalo atraktivní díky relativně liberální migrační politice, dostupnosti vzdělání a ekonomickým příležitostem. V 90. letech a na počátku 2000. let přijížděli Arméni do Česka za různými účely: studiem, prací, podnikáním, ale také jako uprchlíci. Migranti byli zpravidla vysokoškolsky vzdělaní a usilovali o podnikání – většina se věnovala soukromému byznysu, menší část pracovala jako zaměstnanci v českých firmách.
+Arménská komunita se rychle začala organizovat: vznikaly nedělní školy, kulturní centra (například „Arménský dům“ v Praze), což pomáhalo uchovat jazyk a tradice a zároveň usnadňovalo integraci do české společnosti.
 ===== Závěr =====
+===== Prezentace =====
+{{ :ls2025:armeni_v_ceske_republice.pptx |}}
+===== Seznam použitých zdrojů =====
 DRBOHLAV, Dušan a Dagmar DZUROVÁ. “Where Are They Going?”: Immigrant Inclusion in the Czech Republic (A Case Study on Ukrainians, Vietnamese, and Armenians in Prague). International Migration, 2007, roč. 45, č. 2, s. 69–95. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/230360327_Where_Are_They_Going_Immigrant_Inclusion_in_the_Czech_Republic_A_Case_Study_on_Ukrainians_Vietnamese_and_Armenians_in_Prague1
@@ Řádek 50: / Řádek 88: @@
 MEZHLUMYAN, Marta. The Armenians in the Czech Republic. Journal of Armenian Studies, 2023, vol. 2, pp. 93–109. DOI: 10.54503/1829-4073-2023.2.93-109. Dostupné z: https://arar.sci.am/publication/391587
 arar.sci.am
-===== Seznam použitých zdrojů =====
+STRANDOVÁ, Vendula. Každodenní život mladých Arménů v České republice a jejich vztah k arménské i české kultuře. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2022. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/x4sez/DP_Strnadova.pdf

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku