Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2025:armeni_v_ceske_republice [16/04/2025 00:29] – 85.135.87.242
+++ ls2025:armeni_v_ceske_republice [17/06/2025 12:49] (aktuální) – [Arménská komunita v České republice] 46.39.248.211
@@ Řádek 43: / Řádek 43: @@
 Rozhovory jsme zaznamenávali (se souhlasem účastníků) audiovizuálně, protože jsme plánovali výsledky zpracovat nejen do psané podoby, ale také vytvořit krátký dokumentární film. Ten měl posloužit jako doplněk ke klasické textové analýze a nabídnout divákům vizuální vhled do života arménské komunity v České republice. Tento přístup nám umožnil nejen zachytit výpovědi respondentů, ale také atmosféru, prostředí a osobní emoce, které by v samotném textu mohly zaniknout.
 ===== Praktická část =====
-====Příchod Arménů do Česká====
+Arménská diaspora představuje globální společenství Arménů žijících mimo svou historickou vlast – Arménii. Jedná se o jednu z nejstarších, nejpočetnějších a nejlépe organizovaných diaspor na světě. Její formování probíhalo ve vlnách, převážně v důsledku historických tragédií. Specifikem arménské diaspory je skutečnost, že značná část arménského národa žije mimo území Arménie. Podle údajů arménské vlády ((The Government of the Republic of Armenia. Demographics. Citováno [01.06.2025]. Dostupné z: https://www.gov.am/en/demographics/ )) činí stálá populace země v roce 2025 přibližně 3,1 milionu obyvatel, zatímco v zahraničí žije odhadem 12 až 16 milionů Arménů ((Wikipedia. Армянская диаспора. Citováno [01.06.2025]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D1%8F%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B4%D0%B8%D0%B0%D1%81%D0%BF%D0%BE%D1%80%D0%B0#%D0%90%D1%80%D0%BC%D1%8F%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5_%D0%BE%D0%B1%D1%89%D0%B8%D0%BD%D1%8B_%D0%BF%D0%BE_%D0%B3%D0%BE%D1%81%D1%83%D0%B4%D0%B0%D1%80%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B0%D0%BC_%D0%B8_%D1%82%D0%B5%D1%80%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%8F%D0%BC))
+Dějiny arménského přesídlování jsou úzce spojeny s válkami, katastrofami a politickým útlakem. Masové migrace často následovaly po genocidách, ozbrojených konfliktech a hospodářských krizích. Nejtragičtějším a nejzásadnějším momentem byla migrace po genocidě Arménů v Osmanské říši v roce 1915, kdy bylo zabito přibližně 1,5 milionu lidí a stovky tisíc musely uprchnout do různých částí světa, včetně Evropy. V důsledku této a dalších migračních vln vznikly arménské komunity po celém světě. Největší se nachází v Rusku, zejména v jižních oblastech jako Krasnodarský kraj. Druhá největší je ve Spojených státech, konkrétně v Los Angeles. Třetí nejvýznamnější komunita sídlí ve Francii, kde žijí Arméni mimo jiné díky záchranné akci francouzského námořnictva na hoře Musa Dagh během genocidy v roce 1915.
+==== Historická migrace Arménů ====
+První zmínky o Arménech v evropských zemích pocházejí již z 10. století, konkrétně z období Kyjevské Rusi na území dnešní Ukrajiny. Ve středověku začala vznikat arménská náboženská diaspora, která měla posvátný jazyk s vlastním písmem a historickou pravlastí. Významnou roli v jejím formování sehráli arménští obchodníci, kteří putovali mezi hlavními obchodními centry střední a východní Evropy. Do těchto oblastí přicházeli z Istanbulu přes balkánské státy a zakládali klíčové kupecké komunity ve středověkém Rumunsku, Polsku a na Ukrajině.
+Arméni také přispěli k české kulturní historii. V roce 1714 otevřel arménský obchodník a spisovatel Georgius Deodatus známý též jako Jiří Deodat, Jiří Bohdan Damašský či Gorgos Hatalah il Demški, první kamennou kavárnu v Praze v domě u Kornovů v Liliové ulici (dnes U zlatého hada, kterou provozoval až do své smrti v roce 1740.
+{{:ls2025:georgius_deodatus_damascenus.jpg?200|}}
+Georgius Deodatus
+Nejsilnější vlna arménské migrace proběhla v letech 1915–1918 v souvislosti s genocidou Arménů v Osmanské říši, zejména během pogromů za vlády sultána Abdulhamida II. Klíčovou historickou událostí byl odpor arménských obyvatel na hoře Musa Dagh, kde asi 4300 lidí po dobu 53 dnů odolávalo osmanské armádě za pomoci improvizovaných prostředků. Šlo o obyvatele šesti vesnic, kteří byli vyhnáni do pustiny bez vody a jídla. Vzali s sebou do úkrytu dobytek, zemědělské nástroje, zásoby a dostupné zbraně.
+{{:ls2025:img_1251.jpeg?200|}} {{:ls2025:img_1249.jpeg?200|}}
+Záchrana proběhla 12. září 1915 díky francouzskému válečnému loďstvu, které zpozorovalo vyvěšené arménské vlajky na hoře. Zachránění našli útočiště v Evropě a Americe. Z přibližně dvou milionů Arménů žijících v Osmanské říši přežilo jen několik set tisíc, kteří se následně usadili na Kavkaze, na Blízkém východě, v Evropě a v Americe. Vztahy mezi Tureckem a Arménií jsou dodnes napjaté, neboť Turecko dosud oficiálně neuznalo genocidu Arménů.
+Po druhé světové válce začala nová etapa migrace Arménů, která souvisela se změnami v politické a ekonomické situaci v SSSR a v Evropě. Arméni přijížděli do Československa a dalších zemí socialistického bloku v rámci vzdělávacích a pracovních programů. Hlavní proud tvořili studenti a odborníci vyslaní pracovat v průmyslových a vědeckých podnicích.
+Po rozpadu SSSR v roce 1991 začala druhá masivní vlna migrace arménské diaspory do evropských zemí, vyvolaná ekonomickým úpadkem v Arménii a válečným konfliktem v Náhorním Karabachu. Mnoho Arménů migrovalo jako uprchlíci a hledalo bezpečnější a stabilnější životní podmínky. Postupem času se usadili v těchto zemích a dodnes zde žijí, tvořící stabilní komunity.
+==== Arménská komunita v České republice ====
+Jak bylo zmíněno výše, první zmínky o Arménech na území Česka pocházejí ze středověku. Později, v roce 1910, v Praze založil Armén Artin Aslanyan výrobu koberců, což přispělo k mírnému nárůstu arménské diaspory. Postupem času do Československa začali přicházet studenti a dělníci, kteří zde nakonec zůstali. V této době byla arménská migrace malá a zahrnovala převážně studenty, odborníky a jejich rodiny. Tito migranti přijížděli za studiem nebo prací v průmyslových a vědeckých podnicích.
+Významná část migrantů byla rusky mluvící, což usnadňovalo jejich adaptaci v Československu, kde byl ruský jazyk běžně používaným druhým jazykem. Arménská komunita v té době zůstávala roztříštěná a neformální – neexistovaly stabilní společenské organizace ani kulturní centra.
+Hlavní vlna arménské migrace do Česka nastala po roce 1991 v důsledku ekonomické krize, války v Náhorním Karabachu a politické nestability v Arménii. Česko se stalo atraktivní díky relativně liberální migrační politice, dostupnosti vzdělání a ekonomickým příležitostem. V 90. letech a na počátku 2000. let přijížděli Arméni do Česka za různými účely: studiem, prací, podnikáním, ale také jako uprchlíci. Migranti byli zpravidla vysokoškolsky vzdělaní a usilovali o podnikání – většina se věnovala soukromému byznysu, menší část pracovala jako zaměstnanci v českých firmách.
+Arménská komunita se rychle začala organizovat: vznikaly nedělní školy, kulturní centra (například „Arménský dům“ v Praze), což pomáhalo uchovat jazyk a tradice a zároveň usnadňovalo integraci do české společnosti.
 ===== Závěr =====
 ===== Prezentace =====

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku