✎ ls2025:velikonoce_zambie_vs_cr_-_krestanstvi_katolictvi [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Upravte stránku a stiskněte Uložit. Na stránce syntax se můžete dozvědět více o wiki syntaxi. Prosím upravujte stránky pouze, pokud je můžete vylepšit. V případě, že si chcete něco pouze vyzkoušet, použijte raději pískoviště.

====== Oslavy Velikonoc v Zambii a České republice

https://docs.google.com/presentation/d/1x_XGPJOgKeKVdE8jk4i1HGYb_dYVkkMv9ImCix5E6Qs/edit?usp=drivesdk

**Křesťanství, katolictví - srovnání oslav - zvyky, tradice a činnosti věřících v období Velikonoc**

Kapila Amy, Malátová Aneta, Sojková Vanda

----

===== Úvod =====

Velikonoce jsou v křesťanském kalendáři jedním z nejvýznamnějších svátků, kterým si lidé připomínají nejen smrt, ale i zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento svátek je nejen náboženským obřadem, ale i kulturním fenoménem, který je spojen s mnoha tradicemi a zvyky. Tyto zvyklosti se liší napříč světovými regiony a jsou ovlivněny historií, náboženstvím a místními kulturními specifiky, a proto je zajímavé sledovat, jak se tento svátek slaví v různých koutech světa.

Tato práce se zaměřuje na analýzu a srovnání oslav a významu Velikonoc ve vybraných zemích, konkrétně v České republice a v Zambii. Našim cílem je zkoumat, jak se liší způsoby slavení Velikonoc a jejich význam v závislosti na různých společenských a kulturních kontextech. Výzkum se bude blíže soustředit na dělku a průběh velikonočních oslav, náboženský význam, přípravy a typická jídla. Okrajově se zmíníme o návštěvách náboženských institucí.

===== Cíl =====

Cílem této práce je analyzovat a porovnat současný průběh velikonočních oslav katolických věřících v Zambii a České republice. Zaměříme se na jejich náboženský význam a tradiční zvyklosti. Detailněji objasníme následující témata, týkající se délky a průběhu velikonočních oslav, náboženské významnosti, příprav, tradic, typických jídel a stravovacích zásad a návštěv náboženských institucí.

===== Hlavní výzkumná otázka =====
 
 
__**Jak se liší průběh katolických oslav v období Velikonoc V České republice a Zambii** 
__

**Podotázky:**

* Jaké činnosti katolíci vykonávají v týdnu Velikonoc? 
  * Které tradice a zvyky se dodržují? 
  * Jaká je náboženská důležitost  Velikonoce pro dnešní katolickou společnost? 
  * Jak se stravují katolíci v tomto období a jaká jsou tradiční velikonoční jídla?

===== Literární rešerše =====

V článku JEMELKA, František. Křesťanské Velikonoce. Online. Cirkev.cz. 2017. Dostupné z: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/170412krestanske-velikonoce-proc-co-kdy-jak. [cit. 2025-04-03]. se uvádí, že na Zelený čtvrtek dopoledne slaví biskup spolu s kněžími z celého území mši svatou, při níž se světí oleje určené k udělování svátostí po celý rok a zároveň obnovují své kněžské sliby.

Večer se koná mše svatá na památku Poslední večeře. Součástí této liturgie je také obřad mytí nohou, kterým kněz nebo biskup připomíná Kristovo gesto pokory vůči apoštolům. Během této mše utichají zvony i varhany – podle lidové tradice odlétají do Říma a znovu zazní až při sobotní večerní bohoslužbě.

Velký pátek je dnem, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Je to také den postu a pokání – věřící nejedí maso a pouze jednou za den se mohou najíst dosyta.

V tento den se koná se bohoslužba na památku Ježíšova utrpení a smrti. Tradičně probíhá kolem 15. hodiny, kdy Kristus podle Písma zemřel, avšak čas může být i jiný. Bohoslužba začíná tichou modlitbou, při níž kněz poklekne a poté si lehne tváří k zemi jako projev pokory a zármutku. Čtou se pašije, konají se přímluvy za celý svět a věřící uctívají kříž.

Na Bílou sobotu se věřící v tichosti modlí u Kristova hrobu a rozjímají nad jeho utrpením, smrtí a sestoupením mezi mrtvé. Zároveň s nadějí vyhlížejí jeho vzkříšení. V tento den se nekoná mše svatá. 
Po západu slunce začíná nejvýznamnější bohoslužba liturgického roku nazývána mše svatá Zmrtvýchvstání Páně. Křesťané si během ní připomínají vítězství Ježíše nad smrtí a hříchem. Bohoslužba začíná venku u ohně, od něhož kněz zapaluje paškál – velikonoční svíci, která symbolizuje světlo vzkříšeného Krista. Věřící pak vcházejí se svíčkami do ztemnělého kostela, kde zaznívá slavnostní chvalozpěv. Následují čtení z Bible, v nichž se připomíná, co všechno Bůh pro lidi udělal.

Neděle Zmrtvýchvstání je největším svátkem křesťanského roku. Mše má slavnostní ráz a žehnají se při ní také pokrmy, často velikonoční beránek, maso a vejce.

V článku Velikonoce historie a tradice. Online. Stips.cz. Dostupné z: https://stips.cz/velikonoce-historie-a-tradice. [cit. 2025-04-03]. se uvádí, že každá země má své vlastní tradice a zvyky v průběhu slavení Velikonoc
V České republice a na Slovensku je běžnou tradicí pomlázka a hodování. Muži mrskají ženy a dívky, aby je ochránili před nemocemi a přinesli jim štěstí a zdraví po celý rok. Dalším zvykem u nás je koledování a zdobení vajec.

Evropa je bohatá na mnoho velikonočních tradic, mezi něž patří zdobení kraslic, stavění betlémů či pořádání procesí. V zemích jako Velká Británie a Španělsko se tyto svátky slaví tradičními jarními průvody a ohňostroji.

Například v Severní Americe se Velikonoce slaví s tradičními školními výlety a velikonočními jarními slavnostmi. V Austrálii a na Novém Zélandu jsou typickými způsoby oslavy Velikonoc rodinné grilovačky a venkovní aktivity.

Autor Vlastimil Vondruška ve své knize Církevní rok a lidové obyčeje, zmiňuje, že na Boží hod velikonoční se provádělo svěcení velikonočních pokrmů, jako je beránek, mazanec, chléb či víno. Nemělo to jen symbolický význam, ale i praktický – světily se pokrmy, které měli po půstu připravit tělo na pozvolný návrat k běžné stravě.

Uvádí, že na Velikonoční pondělí, nejvýznamnější den Velikonoc, se chodilo koledovat s pomlázkou. Tento zvyk je, stejně jako barvení kraslic, starý, původně šlo o obřad, kterého se účastnily dospělí a později se přeměnil do zábavy. Chlapci dopoledne chodili s pomlázkou a šlehali dívky i ženy. Přestože křičely a utíkaly, hněvaly se, když za nimi žádný chlapec nepřišel. Chlapci za od dívek poté dostávali malovaná vajíčka.

Autor článku Církevní vyznam velikonočních svátků. Online. Milujivelikonoce.cz. Dostupné z: https://www.milujivelikonoce.cz/clanky/cirkevni-vyznam-velikonocnich-svatku. [cit. 2025-04-03]. tvrdí, že církevním poselstvím Velikonoc je uvědomění si a obnovení vnitřního duchovního života každého člověka. Stejně tak i u nevěřících lidí, kteří Velikonoce vnímají spíše jako oslavu příchodu jara, mohou být Velikonoce významným obdobím, kdy si uvědomí „sami sebe“. 
Přestože je duchovní význam Velikonoc pro všechny církve stejný, v oslavách jsou u různých církví rozdíly. Například křesťanská církev má Velikonoce spojené se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista, za to katolická zasvětila Bílou sobotu Boží Panně Marii, Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení a velký význam mají obřady svěcení.

V článku Tradiční jídla o Velikonocích. Online. Jimejinak.cz. Dostupné z: https://www.jimejinak.cz/tradicni-jidla-o-velikonocich/. [cit. 2025-04-03]. je zmíněno, že na Škaredou středu by mělo jídlo vypadat nepovedeně nebo nevzhledně. Nejčastěji se připravovaly různé typy placek či bramboráků, které při jejich otáčení hospodyně záměrně různé potrhaly.

Na zelený čtvrtek se mají jíst jídla se zelenou barvou, jako například špenát. Jídla z těchto potravin mají lidem zaručit zdraví po celý rok. Pokud lidé snědli na Zelený čtvrtek před východem slunce chléb namazaný medem, byli po celý rok chráněni před uštknutím hadů a před žihadly vos.

Velký pátek byl obvykle postní jako připomínka smrti Ježíše Krista. V některých krajích byl půst velmi přísný a bylo dovoleno jíst pouze ryby. Pokud na rybu nebyly peníze, peklo se bramborové těsto ve tvaru ryby, jako náhrada. V jiných krajích se v tento den nejčastěji připravovalo jen jedno, jednoduché jídlo z dostupných surovin – například hustá polévka z kysaného zelí a brambor, špenát, hrách, jáhly, čočka nebo sladké knedlíky plněné sušeným ovocem.

Na Bílou Sobotu hospodyně pekly věnce, bochánky, a velikonočního beránka. Jako hlavní chod se v sobotu podávala nádivka.

Na Velikonoční neděli se jedly tradiční velikonoční jídla jako vejce, mazance, beránci, chleby a pilo se víno.

Jelikož o Velikonoční pondělí chodili chlapci ven hodovat a děvčata je odměňovala vajíčky, jedla se vajíčka na různé způsoby – smažená, plněná, v pomazánkách, přidávaly se do omáček a velikonoční nádivky.

===== Praktická část =====

Články Velikonoce v Zambii: Vajíčka barvíme, pomlázku jsme manželům nedovolily. Online. Cesky.radio. 2022. Dostupné z: https://cesky.radio.cz/velikonoce-v-zambii-vajicka-barvime-pomlazku-jsme-manzelum-nedovolily-8747399. [cit. 2025-03-18]. a Jak se slaví Velikonoce ve světě: Od Iráku přes Ukrajinu až po Zambii. Online. Svet.charita. 2024. Dostupné z: https://svet.charita.cz/aktuality-svet-charita/velikonoce-ve-svete/. [cit. 2025-03-18].se věnují oslavám Velikonoc v Zambii a jejich odlišnostem od českých tradic. Velikonoce jsou v Zambii významným svátkem a podobně jako v České republice připadá volno na Velký pátek a Velikonoční pondělí.

Na Květnou neděli se Zambijci vydávají do kostela s palmovými větvemi, které kněz či pastor požehná, proto se tato neděle v Zambii nazývá Palmová. Po mši pak z kostela vychází průvod věřících. Tím si Zambijci připomínají odchod Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy – na jeho počest proto organizují slavnostní pochody s palmovými listy v rukou.

V článku Velikonoce v Zambii: Vajíčka barvíme, pomlázku jsme manželům nedovolily. Online. Cesky.radio. 2022. Dostupné z: https://cesky.radio.cz/velikonoce-v-zambii-vajicka-barvime-pomlazku-jsme-manzelum-nedovolily-8747399. [cit. 2025-03-18]. sdílí své zkušenosti Češka žijící v Zambii, která zmiňuje, že místní neznají tradici pletení pomlázek ani velikonočního „mrskání“. Místo toho se s dětmi věnují barvení vajíček. Sehnat bílá vejce je ale obtížné, protože je Zambijci považují za méně kvalitní a běžně je nekupují, a tak se musejí spokojit s hnědými vejci.

Podle Jak se slaví Velikonoce ve světě: Od Iráku přes Ukrajinu až po Zambii. Online. Svet.charita. 2024. Dostupné z: https://svet.charita.cz/aktuality-svet-charita/velikonoce-ve-svete/. [cit. 2025-03-18]. slaví Velikonoce až 95 % obyvatel Zambie. Oslavy trvají čtyři dny – od pátku do pondělí a jsou doprovázeny bohoslužbami a rodinnými setkáními.
Naopak o slavení Velikonoc v České republice pojednává článek na webu eppi.cz. Popisuje Velikonoce jako oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mezi hlavní dny patří Velký pátek, Květná neděle a Velikonoční pondělí. V kostelech se konají bohoslužby a světí se velikonoční pokrmy.

Na rozdíl od Zambie je v České republice s Velikonočním pondělím spojená tradice pomlázky. Ráno se muži vydávají do ulic s vlastnoručně upletenou či koupenou pomlázkou a chodí „vyplácet“ ženy, aby si podle pověry uchovaly svěžest a zdraví. Za to muži dostávají malovaná vajíčka, sladkosti nebo panáka alkoholu. Jedná se spíše o tradici než nějaký křesťanský zvyk.

------
===== Seznam literatury =====

Eppi.cz. Jak se slaví Velikonoce u nás a jak ve světě. In: Eppi.cz. Tipy na dárek. [online]. Další tvůrce: Eppi.cz. Praha: Eppi.cz, 31. 3. 2025 [cit. 1. 4. 2025]. Dostupné z: https://www.eppi.cz/tipy-na-darek/velikonoce-u-nas-a-ve-svete.

Charita Česká republika. Jak se slaví Velikonoce ve světě: Od Iráku přes Ukrajinu až po Zambii. In: Charita Česká republika. Služby a pomoc. [online]. Další tvůrce: Charita Česká republika. Praha: Charita Česká republika, 21. 3. 2024 [cit. 1. 4. 2025]. Dostupné z: https://svet.charita.cz/aktuality-svet-charita/velikonoce-ve-svete/.

Velikonoce v Zambii: Vajíčka barvíme, pomlázku jsme manželům nedovolily. In: Český rozhlas. Radio Praha. [online]. Další tvůrce: Český rozhlas. Praha: Český rozhlas, 16. 4. 2022 [cit. 1. 4. 2025]. Dostupné z: https://cesky.radio.cz/velikonoce-v-zambii-vajicka-barvime-pomlazku-jsme-manzelum-nedovolily-8747399.

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku