Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2026:vietnamci_v_cesku [24/02/2026 12:41] – [Výzkumné otázky] 46.135.21.94
+++ ls2026:vietnamci_v_cesku [23/03/2026 21:48] (aktuální) – [Praktická část] 31.30.162.243
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 **Podotázky:**
-  * Jakou roli hraje vietnamská rodina tradice při formování identity druhé generace?
+  * Jakou roli hraje vietnamská rodinná tradice při formování identity druhé generace?
   * Jaký vliv má české školní a sociální prostředí na identitu mladých Vietnamců?
   * Cítí se příslušníci druhé generace vietnamců více jako Češi, nebo jako součást kultury svých rodičů?
+===== Literární rešerše =====
+**Role vietnamské rodinné tradice při formování identity druhé generace **
+Studie **“Confessions of the Vietnamese”** ((LOPATKOVÁ, Marta a FORMÁNKOVÁ, Lenka. “Confessions of the Vietnamese.” Online. //ČESKÝ LID//. 2022, roč. 2022/109, s. 7-12. Dostupné z: https://doi.org/10.21104/CL.2022.1.04. [cit. 2026-03-18].
+)) analyzuje zkušenosti mladých Vietnamců v České republice a jejich diskuse o identitě na online platformě Facebook. Výzkum ukazuje, že mnoho mladých Vietnamců vyrůstá převážně v českém prostředí, takže se často cítí spíše jako Češi než Vietnamci, což může vést k napětí mezi generacemi a k hledání vlastní identity mezi dvěma kulturami.
+Autorky studie Marta Lopatková a Lenka Formánková popisují také fenomén označovaný mezi mladými Vietnamci jako „banana kids“ – tedy lidi, kteří jsou „žlutí navenek, ale bílí uvnitř“. Tento termín odráží pocit, že druhá generace může být kulturně více spojená s českou společností než s kulturou svých rodičů.
+**Vliv českého školního a sociálního prostředí na identitu mladých vietnamců**
+Problematika identity druhé generace migrantů je v odborné literatuře často analyzována v souvislosti s procesem integrace do společnosti, zejména v prostředí školy, rodiny a širšího sociálního kontextu. Jednou z významných monografií zabývajících se tímto tématem je kniha **The European Second Generation Compared** ((CRUL, Maurice; SCHNEIDR, Jens a LELIE, Frans. //The European Second Generation Compared.// Online. London. Routledge, 2012. ISBN 9781003706083. Dostupné z: https://doi.org/https://doi.org/10.4324/9781003706083. [cit. 2026-03-18].)), kterou editovali sociologové Maurice Crul, Jens Schneider a Frans Lelie. Tato publikace se zaměřuje na postavení druhé generace migrantů v Evropě a analyzuje jejich integraci v oblastech vzdělání, práce, sociálních vztahů, náboženství a formování identity. Jedním z klíčových závěrů této literatury je, že identita druhé generace migrantů není formována pouze rodinným původem, ale také institucemi společnosti, zejména školou. Autoři zdůrazňují, že proces integrace druhé generace probíhá především v každodenních sociálních prostředích, jako jsou školy, sousedství a pracovní prostředí. Právě v těchto kontextech mladí lidé navazují vztahy s vrstevníky a učí se normám a hodnotám většinové společnosti.
+**Identita druhé generace Vietnamců mezi českou společností a kulturou rodičů**
+Otázka kulturní identity vietnamské druhé generace v České republice je v odborné literatuře často analyzována v souvislosti s jejich kulturní orientací a procesem integrace do české společnosti. Studie Martiny Hřebíčkové se zaměřuje na porovnání kulturní orientace první a druhé generace Vietnamců žijících v České republice a zkoumá, jak jednotlivé generace vnímají svou kulturní příslušnost.
+Výsledky výzkumu **Kulturní orientace Vietnamců v ČR: generační srovnání** ((HŘEBÍČKOVÁ, Martina. Kulturní orientace Vietnamců v ČR: generační srovnání. Online.//Sociologický časopis.// 2020, roč. 56, č. (2), s. 20-25. Dostupné z: https://doi.org/10.13060/csr.2020.007. [cit. 2026-03-18].)) ukazují, že druhá generace Vietnamců vyrůstající v českém prostředí má často silnější orientaci na českou kulturu než jejich rodiče, kteří do České republiky přišli jako migranti. Mladí Vietnamci jsou totiž od dětství součástí českého školního systému a každodenně se pohybují v prostředí české společnosti, což významně ovlivňuje jejich jazyk, sociální vztahy i kulturní preference.
+Současně však studie ukazuje, že identita druhé generace není jednoznačně pouze česká. Rodinné prostředí často přispívá k udržování vietnamských kulturních hodnot, tradic a rodinných vazeb. Mladí Vietnamci tak mohou kombinovat prvky obou kulturních prostředí. Kulturní orientace druhé generace je proto často charakterizována jako dvojí nebo hybridní identita, která zahrnuje jak prvky české společnosti, tak vietnamského kulturního dědictví.
+Závěry studie tedy naznačují, že druhá generace Vietnamců v České republice se může cítit více propojena s českou společností díky každodenním zkušenostem ve školním a sociálním prostředí, zároveň si však často zachovává vztah ke kultuře svých rodičů prostřednictvím rodiny a komunitních vazeb.
+===== Metodologie =====
+==== Respondenti ====
+===== Praktická část =====
+==== Historický úvod ====
+Vietnamskou imigraci do České republiky lze rozdělit do dvou základních období, přičemž klíčovým mezníkem tohoto členění je rok 1989. První období je charakteristické především poskytováním pomoci ze strany Československa vietnamské společnosti, která byla významně zasažena válečnými konflikty. Druhé období se datuje od počátku 90. let 20. století a navazuje na již existující vietnamskou komunitu, přičemž dochází k dalším vlnám příchodů Vietnamců na území České republiky. ((BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Online. 2003, s. 10-16. Dostupné z: https://www.cizinci.cz/documents/551336/568661/adaptace_vietnam.pdf. [cit. 2026-03-23].))
+Počátky vietnamské přítomnosti na území Československa sahají do 50. let 20. století, kdy byly navázány diplomatické vztahy mezi oběma státy. Spolupráce se rozvíjela v duchu socialistického internacionalismu a zahrnovala mimo jiné podporu vzdělávání vietnamských občanů. Vietnamští studenti získávali odborné znalosti na československých vysokých školách a v průmyslových podnicích, což mělo přispět k obnově a rozvoji vietnamské ekonomiky. ((UHEREK, Zdeněk; KORECKÁ, Zuzana a POJAROVÁ, Tereza. Cizinecké komunity z antropologické perspektivy: vybrané případy významných imigračních skupin v České republice. Online. In: . S. 167-171. ISBN 978-80-87112-12-0. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Uherek_Cizinecke_komunity_z_antropologicke_perspektivy.pdf#page=168. [cit. 2026-03-23].))
+Významnou roli hrála také humanitární pomoc, například přijetí vietnamských sirotků v roce 1956, kteří byli umístěni do dětského domova ve městě Chrastava z důvodu válečného konfliktu ve Vietnamu. Mezi prvními Vietnamci na území Československa byli rovněž studenti, například absolventi Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. ((UHEREK, Zdeněk; KORECKÁ, Zuzana a POJAROVÁ, Tereza. Cizinecké komunity z antropologické perspektivy: vybrané případy významných imigračních skupin v České republice. Online. In: . S. 167-171. ISBN 978-80-87112-12-0. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Uherek_Cizinecke_komunity_z_antropologicke_perspektivy.pdf#page=168. [cit. 2026-03-23].))
+K zásadnímu rozvoji vietnamské migrace dochází zejména v 70. letech 20. století. Klíčovým milníkem byl rok 1973, kdy proběhla jednání mezi československou a vietnamskou stranou o vysílání vietnamských občanů do Československa za účelem získání kvalifikace. Na základě těchto dohod byli do Československa vysíláni především mladí lidé ve věku 17-25 let, kteří procházeli jazykovou i odbornou přípravou a následně byli zařazováni do pracovního procesu, zejména v průmyslových odvětvích. Migrace v tomto období měla charakter řízené pracovní mobility, která byla výhodná pro obě strany. Vietnam získával kvalifikované pracovníky, zatímco československá ekonomika využívala pracovní sílu v odvětvích, kde byl její nedostatek. Důraz byl kladen především na technické a strojírenské obory, přičemž výuka kombinovala teoretickou přípravu s praktickým výcvikem. ((BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Online. 2003, s. 10-16. Dostupné z: https://www.cizinci.cz/documents/551336/568661/adaptace_vietnam.pdf. [cit. 2026-03-23].))
+Počet vietnamských občanů v Československu postupně rostl. V letech 1974-1977 přijelo přibližně 5 000 vietnamských učňů, zatímco na počátku 80. let dosáhl jejich počet až 35 000 osob, z nichž přibližně dvě třetiny tvořili dělníci. Pobyt těchto osob byl zpravidla časově omezen a předpokládalo se, že po získání kvalifikace se vrátí zpět do Vietnamu. ((UHEREK, Zdeněk; KORECKÁ, Zuzana a POJAROVÁ, Tereza. Cizinecké komunity z antropologické perspektivy: vybrané případy významných imigračních skupin v České republice. Online. In: . S. 167-171. ISBN 978-80-87112-12-0. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Uherek_Cizinecke_komunity_z_antropologicke_perspektivy.pdf#page=168. [cit. 2026-03-23].))
+Druhé období vietnamské imigrace, které se rozvíjí po roce 1989, se již odehrává v odlišných politických a ekonomických podmínkách. Období let 1990-1991 představuje zásadní přechodovou fázi. V důsledku ekonomické transformace Československa dochází k ukončení velké části pracovních kontraktů vietnamských občanů. Mnozí z nich obdrželi finanční kompenzace za předčasné ukončení pobytu, avšak návrat do Vietnamu nebyl vždy realizován. Část Vietnamců se rozhodla v zemi zůstat nebo pokračovat v migraci do dalších evropských států. Dochází k proměně charakteru migrace, kde z původně státem řízené pracovní mobility se stává migrace více individuální, často spojená s podnikáním, obchodní činností a rodinným slučováním. Nově příchozí navazují na již existující vietnamskou komunitu, která se postupně stabilizuje a stává se významnou součástí české společnosti. ((BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Online. 2003, s. 10-16. Dostupné z: https://www.cizinci.cz/documents/551336/568661/adaptace_vietnam.pdf. [cit. 2026-03-23].))

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku