Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
nemci_v_cechach [25. 11. 2011 (22:49)] 127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki |
nemci_v_cechach [10. 10. 2020 (01:31)] |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | Citace: | ||
- | Děťáková, | ||
- | |||
- | ======Němci v Čechách====== | ||
- | {{nemci: | ||
- | |||
- | |||
- | V rámci předmětu Etnické minority v Evropě jsme si zvolili německou menšinu žijící v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretický rámec našeho projektu obsahuje 2 základní části. První část představuje problematiku celého německého národa. Jelikož ve výzkumné části budeme příslušníkům této minority pokládat otázku - co činí Němce Němcem, považujeme za důležité seznámit čtenáře se základními údaji o Německu a jeho kultuře. Právě proto se v první části teorie zabýváme např. náboženstvím v Německu, německým jazykem, tradičními zvyky Němců a také gastronomií. Druhá část teoretického rámce našeho projektu se zaměřuje na současnou situaci německé menšiny v České republice. | ||
- | |||
- | Ve výzkumné části naší práce se budeme zabývat německou menšinou žijící v pohraničí na Chebsku a v Praze. Proto v teoretickém rámci představíme podrobněji organizace, které sdružují Němce po území ČR a mají sídla v Chebu - Svaz Němců Landschaft Egerland a v Praze - a Dům národnostních menšin. Tato organizační uskupení německé menšiny jsme v průběhu vypracovávání naší práce navštívili. Praktická část projektu obsahuje také dvě části - výzkum u majoritní a minoritní společnosti. Protože jsme ve výzkumu postupovali pomocí generační metody, tyto dvě výzkumné části jsou rozděleny do věkových kategorií. První věková kategorie obsahuje výpovědi respondentů ve věku 60 a více, druhá kategorie 50 - 150 let a třetí kategorie 150 - 250 let. | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ====== Cíl práce ====== | ||
- | |||
- | Hlavním cílem naší práce je zodpovězení následujících výzkumných otázek, které jsou pro všechny studenty předmětu Etnické minority v Evropě stejné, abychom následně dokázali porovnat odlišnosti ve vnímání minority majoritou a naopak v různých státech Evropy: | ||
- | |||
- | __a) Otázky na německou minoritní společnost: | ||
- | |||
- | 1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout? | ||
- | |||
- | německy: Entspricht Ihrer Meinung nach das Niveau der Autonomie (Status), bzw. was möchten in dieser Hinsicht erreichen? | ||
- | |||
- | |||
- | 2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? Pokud ano, v jakém ohledu (zákonodárství, | ||
- | |||
- | německy: Sind Sie auf irgendeine Weise diskriminiert - positiv oder negativ? Wenn ja, in welcher Hinsicht? (Legislative, | ||
- | |||
- | |||
- | 3. Jak sami sebe, jako Němce, vidíte? Pokuste se charakterizovat německý národ. | ||
- | |||
- | německy: Wie sehen Sie sich selbst als Deutsche? Versuchen Sie die deutsche Nation zu charakterisieren. | ||
- | |||
- | 4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, | ||
- | |||
- | německy: Was meinen Sie - wie sieht Sie die tschechische Gesellschaft und warum? | ||
- | |||
- | |||
- | 5. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč? (historie, území, jazyk, náboženství, | ||
- | |||
- | německy: Was halten Sie für die wichtigste Eigenschaft Ihrer Nationalität? | ||
- | |||
- | __b) Otázky na českou majoritní společnost: | ||
- | |||
- | 1. Co si myslíte o Němcích, jací jsou, jak je vnímáte? | ||
- | |||
- | |||
- | 2. Myslíte si, že jsou nějak diskriminováni či zvýhodňováni oproti majoritním Čechům? Pokud ano, jak? | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ====== Metodologie ====== | ||
- | |||
- | |||
- | Abychom dokázali co nejpřesněji zodpovědět naše výzkumné otázky, použili jsme více kvalitativních technik najednou, kterými jsou účast na přednášce v Domě národnostních menšin a zároveň také polořízené rozhovory se členy organizace Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Kulturní sdružení občanů německé národnosti v ČR (KSONN) a německou menšinou žijící v ČR. Pro pochopení této menšiny jsme použili literaturu zabývající se námi zvoleným etnikem a také jsme využili informací z webových stránek, abychom našli nejbližší organizace sdružující toto etnikum v Čechách a základní údaje o nich. V naší výzkumné práci tedy pracujeme s daty “z první a druhé ruky”. | ||
- | |||
- | Každá z těchto technik má své výhody i nevýhody, a proto se nejčastěji používá jejich kombinace. Mezi výhody interview patří zejména flexibilita, | ||
- | |||
- | Dále jsme použili generační metodu. Tato metoda je zajímavá, protože můžeme porovnat odlišné odpovědi respondentů různých věkových kategorií. Nicméně s generační metodou je spojen zásadní problém - obtížnost nalezení všech generací. V našem výzkumu nám nečinil žádný problém kontaktovat mladé a střední věkové skupiny, jelikož převážná část mladých Němců přijela do Prahy za studiem či prací. Ale nakonec s postupným narůstáním kontaktů a poznatků jsme položili otázky i nejstarší generaci. | ||
- | |||
- | ====== Literární rešerše ====== | ||
- | |||
- | Sociolog, germanista a odborný pracovník Českého pohraničí Sociologického ústavu AV ČR Lukáš Novotný se v knize Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraniční((HOUŽVIČKA, | ||
- | v kapitole tři Přeshraniční spolupráce a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství zmiňuje o postojích a názorech Čechů vůči Němcům. Výsledky a poznatky svého empirického šetření prostřednictvím narativního interview je možné kategorizovat do čtyř typů vnímání. Jedná se o **obranné vnímání** Čechů vůči Němcům, které česko-německé vztahy označuje za špatné, zatížené historií a rozdílnými ekonomikami, | ||
- | |||
- | Lukáš Novotný se v ročníku Česko-německé souvislosti, | ||
- | |||
- | K česko-německým vztahům se také vyjádřil zajímavým způsobem pan V. Novák v publikaci s podtitulem K problematice německé menšiny v České republice.((NOVÁK, | ||
- | |||
- | Chceme-li získat informace o právním přístupu k problematice Němců na našem území a vůbec menšin obecně, informace nám může poskytnout například kniha Národnostně menšinová politika České republiky: Základní dokumenty vydaný Úřadem vlády ČR.((POSPÍŠIL, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ====== 1. část - Teoretický rámec práce ====== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | =====I. Elementární seznámení s Německem a jeho kulturou===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Základní údaje o Německu ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | Německo (oficiální název Spolková republika Německo - SRN) je federativní demokratickou parlamentní republikou tvořenou šestnácti spolkovými zeměmi (Bundesländer). Hlavním a zároveň i největším městem je Berlín. Rozloha Německa je 357 021 km< | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Náboženství v Německu ===== | ||
- | |||
- | Dvě třetiny obyvatel Německa se hlásí k nějakému náboženství. Vedle 47 % protestantů a 38 % katolíků je v Německu asi 100 000 židů a necelé 4 milióny muslimů. V této zemi je odluka církve od státu, přesto pro tzv. zemské církve vybírá církevní daň stát.((VAĎURA, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Německý jazyk ===== | ||
- | |||
- | Z našich rozhovorů jsme na otázky "Co považujete za hlavní atribut své etnicity?" | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | Němčina je západogermánský jazyk a hovoří jí přibližně 120 mil. lidí na celém světě. V Evropské unii je němčina nejpoužívanějším mateřským jazykem. Do roku 1948 byla němčina úředním jazykem i u nás. | ||
- | Píše se latinkou se spřežkovým pravopisem. Zvláštností je, že podstatná jména se píší velkými počátečními písmeny. Poslední reforma pravopisu proběhla v roce 1996 a přepracována byla v letech 2004 a 2006.((// Němčina// [online]. 2009 [cit. 2009-05-18]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Rozšíření němčiny po světě === | ||
- | |||
- | |||
- | {{nemci: | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | __Rozšíření němčiny: | ||
- | |||
- | |||
- | ██ původní jazyk - oranžová | ||
- | |||
- | ██ druhý nebo neoficiální jazyk - žlutá | ||
- | |||
- | ██ německá menšina - červená | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Abeceda a výslovnost === | ||
- | |||
- | |||
- | Jak již bylo řečeno, němčina se píše latinkou. S výjimkou přehlasovaných Ä, Ö, Ü nevyužívá diakritická znaménka. Používání tzv. ostrého S bylo reformou pravopisu v 90. letech 20. století omezeno, ve Švýcarsku je ale závazné (ß je tam považováno za zastaralé). Německá abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí: | ||
- | |||
- | |Velké: | ||
- | |Malé: | ||
- | |Výslovnost: | ||
- | (( //Abeceda a výslovnost// | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Gramatika a pravopis === | ||
- | |||
- | |||
- | Rozlišuje se určitý (der, die, das) a neurčitý (ein, eine) člen. | ||
- | |||
- | Rozlišují se čtyři pády u jmen: nominativ, genitiv, dativ a akuzativ. Jsou vyjádřeny většinou jen tvarem členu, k některým ale patří koncovky podstatného jména. | ||
- | |||
- | Systém slovesných časů je bohatší než v češtině, ale ve srovnání s angličtinou chybí průběhové formy: předminulý (plusquamperfektum), | ||
- | |||
- | Slovosled je o něco volnější než v angličtině, | ||
- | Typickým rysem němčiny je odsouvání ostatních slovesných tvarů (a také hlavního slovesa ve vedlejší větě) na konec, může se tam sejít i několik sloves najednou: | ||
- | |||
- | __německy: | ||
- | |||
- | |||
- | __doslova: | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Slovní zásoba === | ||
- | |||
- | |||
- | Starší slovní zásoba byla ovlivněna hlavně latinou a románskými jazyky. V moderní době je patrný silný vliv angličtiny. Výpůjček je přesto poměrně málo, hlavním nástrojem obohacování slovní zásoby zůstává v němčině hojně využívané skládání slov. | ||
- | |||
- | __Překlad: | ||
- | |||
- | Všeobecná deklarace lidských práv | ||
- | |||
- | __německy: | ||
- | |||
- | |||
- | __doslova: | ||
- | |||
- | |||
- | __česky:__ Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.((// | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Německé státní svátky a zvyky ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === 1. Státní svátky === | ||
- | |||
- | |||
- | Je důležité upozornit na to, že státní svátky v Německu mohou být celostátní nebo i svátky jednotlivých spolkových zemí. | ||
- | |||
- | __Státní svátky jako dny pracovního klidu v SRN:__ | ||
- | |||
- | 1. leden - Nový rok - Neujahr | ||
- | |||
- | Velký pátek - Karfreitag | ||
- | |||
- | Velikonoce (neděle po prvním úplňku na jaře) - Ostersonntag | ||
- | |||
- | Velikonoční pondělí - Ostermontag | ||
- | |||
- | 1. květen - Svátek práce - Maifeiertag, | ||
- | |||
- | Nanebevstoupení Páně (čtvrtek, 40. den od Velikonoc)- Christi Himmelfahrt | ||
- | |||
- | |||
- | __Svatodušní svátky__ | ||
- | |||
- | Letnice (neděle, 50. den od Velikonoc)- Pfingstsonntag | ||
- | |||
- | Svatodušní pondělí - Pfingstmontag | ||
- | |||
- | 3. říjen - Den německé jednoty - Tag der deutschen Einheit - výročí znovusjednocení Německa roku 1990 | ||
- | |||
- | 25. prosinec - 1. svátek vánoční - Erster Weihnachtsfeiertag | ||
- | |||
- | 26. prosinec - 2. svátek vánoční - Zweiter Weihnachtsfeiertag | ||
- | |||
- | |||
- | __Ostatní nestátní svátky:__ | ||
- | |||
- | 6. leden - svátek Tří králů - Heilige drei Könige | ||
- | |||
- | Masopust/ | ||
- | |||
- | Zelený čtvrtek - Gründonnerstag | ||
- | |||
- | 24. prosinec - Štědrý den - Heiligabend | ||
- | |||
- | 31. prosinec - Silvester(( //Státní svátky Německa// [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | //Paní Irene X v našem rozhovoru uvedla: "Pro německý národ jsou důležité svátky. Němci slaví hodně den Matek, ale Velikonoce měly vždy větší tradici. Velikonoce jsme si tady přizpůsobili a slavíme je jako v Čechách. Letnice jsou v Německu uzákoněný svátek a my si tady na Letnice také vzpomeneme. Snažíme si připomínat tradiční německé svátky, avšak slavíme jen některé."// | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === 2. Zvyky === | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | **Vánoce** | ||
- | |||
- | Již o prvním adventním dni se v německých domácnostech objevují adventní věnce se svíčkami a děti dostávají adventní kalendáře ukrývající pamlsky. O adventu začínají v Německu vyhlášené řemeslné vánoční trhy. Nejnavštěvovanější jsou na nich stánky, v nichž si děti za cenu materiálu mohou pod dohledem řemeslníků vyrobit vlastní vánoční dárek. V předvečer 6. prosince přichází sv. Mikuláš. Ten však nechává dárky v předem připravených nablýskaných dětských botičkách až ráno o svém svátku. Když není s údržbou obuvi spokojen, nasype do botičky uhlí, brambory nebo mrkev. Na vánoční dárky si musí děti počkat do Štědrého večera. V Německu dárky nerozdává jen Ježíšek, ale i vánoční duch jménem Weihnachtsmann. Má rezavé vlasy a vousy, nosí plášť s kapucí a cestuje na osedlaném divokém větru. Pochází nejspíše ze severního Německa. Dříve odnášel v pytli neposlušné děti a metlou trestal nevěrné ženy. Se stoupajícím věkem se jeho povaha změnila k lepšímu a dnes je to hodný, dobromyslný starý muž. V jižním Německu však děti o Štědrém večeru navštěvuje výhradně Ježíšek. Nikým neviděn sestupuje doprovázen anděly z nebe a dává pod vánoční stromečky dárky. České Němce žijící v Sudetech obdarovával až do roku 1945 Kristkind. Byl zobrazován jako děťátko Ježíšek, ale povahu měl nevyzpytatelnou. Byl to velký šprýmař, ale jeho drsné žerty se lidem často nezamlouvaly.((// | ||
- | |||
- | K německým Vánocům také patří bohatě ozdobený stromeček, stejně tak i starší betlémy. Nejproslavenější byly v Německu jesličky zhotovované v Tyrolsku. Další zajímavou tradici můžeme nalézt v Bavorsku, kde po tři čtvrtky před Štědrým dnem chodí od vesnice k vesnici zpěváci, kteří klepou na dveře a házejí hrách na okna. "Noc klepání" | ||
- | | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | **Velikonoce** | ||
- | |||
- | Velikonoce v Německu začínají mší, která se koná v sobotu večer a pokračuje až do nedělního rána. Další tradicí je i " | ||
- | V městečku Oberammergau se tradičně koná pašijová hra, která vypráví o utrpení, ukřižování a smrti Ježíše Krista. V této šestihodinové hře účinkuje na 1200 vesničanů. Děti hrají hru na " | ||
- | Vítězem je ten, kdo sní co nejvíce bonbónů a má nejčistší obličej.((// | ||
- | |||
- | //Jessica X: " | ||
- | |||
- | ===== Německá kuchyně ===== | ||
- | |||
- | |||
- | Německá kuchyně zahrnuje více různých regionálních kuchyní, které se od sebe někdy i velice liší. Jihoněmecká kuchyně, tedy bavorská a švábská, má mnoho podobností se švýcarskou a zejména i rakouskou kuchyní (a překrývá se tedy do jisté míry i s kuchyní českou). Kuchyně v Německu se vůbec nevyznačuje buřtem a zelím, jak tvrdí mnohá klišé v zahraničí. Je nejen velice různorodá, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Eintopf === | ||
- | |||
- | |||
- | {{nemci: | ||
- | Německý Eintopf, jídlo z " | ||
- | K nejznámějším patří různé druhy hrachové či čočkové polévky, Lübecker National (z tuřínu, brambor a vepřového masa), původně bavorský Pichelsteiner Eintopf (různé druhy zeleniny a masa se špekem), čistě zeleninové polévky. Toto hlavní jídlo někdy připomíná bramborovou polévku a jindy zase guláš. V bývalém východním Německu si zase oblíbili ruskou polévku Soljanku, kde hlavní přísady tvoří rajčatový protlak a kyselé okurky. Základní varianty Soljanky jsou masová, rybí a houbová.((// | ||
- | |||
- | //Jessica X: " | ||
- | |||
- | |||
- | //Sandra X: " | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== II. Německá národnostní menšina v Čechách ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Historický nástin výskytu německého obyvatelstva na našem území ===== | ||
- | |||
- | |||
- | {{judaismus: | ||
- | Král Přemysl Otakar II., zvaný železný a zlatý, vládl celých 25 let. Pozorujeme-li dnes mapu Čech a Moravy s hustou sítí měst a městeček, která dnes dávají naší zemi její neopakovatelnou tvárnost, hledíme víceméně na dílo Přemysla Otakara II. Zasloužil se i o výskyt __německého obyvatelstva__ na našem území, neboť právě on zde povolil kolonizaci - tedy pozval Němce na naše území.((ŠAROCHOVÁ, | ||
- | |||
- | Zakládání a rozvoji měst se Přemysl Otakar II. věnoval soustavně a cílevědomě stejně tak jako jeho otec a později jeho syn Václav I. Opevnění, jež Přemysl Otakar II. nařídil budovat u měst ležících po obvodě země, chránilo měšťany, ale sloužilo rovněž k obraně státu. Zvláštním vývojem prošly ve 13. století obce pod Pražským hradem. Měly různé stáří, podobu i obyvatele. Největší z nich, prastará tržní osada, vyrostla na pravém břehu Vltavy proti Hradu. V její severní části sídlili Židé, dál po proudu měli své centrum __němečtí obchodníci__. Na levém břehu Prahy pak založil roku 1257 druhé pražské město, nazývané nejprve " | ||
- | |||
- | Městská a v příhraničních oblastech též vesnická kolonizace změnila etnický charakter českých zemí. Příliv __německy mluvícího obyvatelstva__ znamenal, že se Čechy a Morava staly zeměmi " | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Současná situace německé menšiny v Čechách ===== | ||
- | |||
- | Po 2. světové válce německá menšina neměla možnost žádného sdružování či jiných aktivit. Přelom nastal v 50. letech 20. století, kdy Československo oficiálně uznalo německou menšinu. Ještě před vznikem Kulturního sdružení občanů německé národnosti (1969) u nás existovaly neoficiální kroužky, ve kterých se německá menšina sdružovala (filmový, divadelní, fotografický kroužek a jiné). Tyto jednotlivé kroužky působily v rámci ROH. Po vzniku KSONN se tyto aktivity spojily v jedno. Po Sametové revoluci v roce 1990 byla založena druhá organizace sdružující Němce - Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | K německé menšině se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 39 106 osob. | ||
- | Ve dvou již zmiňovaných zastřešujících **organizačních uskupeních menšiny** je registrováno zhruba 8 500 osob, což je necelá čtvrtina z celkového počtu: | ||
- | |||
- | |||
- | 1. __Landesversamlung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien - Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku__ - v současné době zastřešuje 23 samostatně registrovaných svazů (např. Svaz Němců - region Chebsko, JUKON), počet členů se pohybuje kolem 5 800. Své aktivity prezentuje ve svém periodiku - Landeszeitung.(( // | ||
- | |||
- | __JUKON__ - mládežnická organizace při Shromáždění Němců, v současné době má 130 členů po celé ČR ve věku od 18 do 30 let. JUKON je skupina lidí, která si jako cíl stanovila vytvořit síť mladých lidí z řad německé menšiny a nabídnout jim tak možnosti vzájemného kontaktu a angažovanosti. JUKON je ale otevřena také všem mládežníkům, | ||
- | |||
- | |||
- | 2. __Kulturverband der Bürger deutscher Nationalität der ČR - Kulturní sdružení občanů německé národnosti v ČR (KSONN)__ - eviduje 28 základních organizací s více než 1 500 členy. Sdružení prezentovalo pravidelně svoji osvětovou činnost ve čtrnáctideníku Prager Volkszeitung, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Aktivity organizací=== | ||
- | |||
- | |||
- | Organizace německé národnostní menšiny svými aktivitami usilují o zachování kulturního dědictví, mateřského jazyka a vytváření prostoru pro seberealizaci svých členů. Mezi hlavní aktivity patří kulturní akce u příležitosti oslav různých svátků (Masopust, Velikonoce, Den matek, advent a Vánoce), pěvecké a taneční kroužky, výstavy, kursy němčiny, semináře pro mládež i seniory s různou tématikou apod. Ve spolupráci s českými občany a s krajany se podílí na obnově kostelů, restaurování památek a sociální výpomoci slabším a nemocným osobám.(( //Rada vlády pro národnostní menšiny, Aktivity// [online]. 2009 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Konkrétní aktivity | ||
- | |||
- | |||
- | 1. výuka němčiny pro dospělé a děti | ||
- | |||
- | 2. kulturní aktivity - | ||
- | koncerty (na festivalu "Hudba nezná hranic" | ||
- | zachování egerlandského nářečí a písní (při pravidelných setkáních zpívají a mluví tak, jako jejich předkové), | ||
- | vydávání knih a hudebních nosičů ("Svaz Němců" | ||
- | šití tradičních Chebských krojů (na seminářích šijeme kroje, které pak s hrdostí nosíme), zachování lidových tanců (s lidovou taneční skupinou "Die Moalas" | ||
- | |||
- | 3. vzdělávací aktivity | ||
- | |||
- | 4. sociální aktivity - především pro starší lidi, kteří utrpěli 2. světovou válkou | ||
- | |||
- | 5. podpora malého podnikání | ||
- | |||
- | 6. politické aktivity - V rámci " | ||
- | |||
- | 7. práce s veřejností - pravidelné zasílání příspěvků do vysílání Českého Rozhlasu pro německé spoluobčany, | ||
- | |||
- | {{nemci: | ||
- | {{nemci: | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Konkrétní aktivity organizace JUKON === | ||
- | |||
- | JUKON nabízí nejen mládežníkům z řad německé menšiny, ale také všem mládežníkům, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | JUKON připravila na letošní léto akci s názvem Po stopách kulturních tradic Sudet na kolech. Na svých webových stránkách zvou všechny na cyklistickou výpravu do česko-německého pohraničí, | ||
- | |||
- | |||
- | Z předchozích aktivit můžeme uvést například diskusní podvečer na téma Partnerské vztahy v Německu a u nás konaný dne 21. ledna 2009 v Pardubicích. | ||
- | |||
- | JUKON společně se Střední průmyslovou školou elektrotechnickou v Pardubicích pořádali i kulturní akce jako je například Zpívání na schodech konané v Evropském spolkovém domu Pardubice či koncert Duo Ťuk - folkové a jazzové skupiny opět konané v Pardubicích. Zde také působí divadelní kroužek, který cvičí hry od německých či švýcarských spisovatelů například od Friedricha Dürenmatta Fyzikové nebo od Johana Wolfganga Goetheo Faust. Tyto hry jsou divadelním kroužkem představovány jak v německém, tak v českém jazyce. | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Periodika jednotlivých organizací === | ||
- | |||
- | |||
- | {{nemci: | ||
- | {{nemci: | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | __Landeszeitung__ vydává občanské sdružení Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Stránkový rozsah 8+4 strany, první část je zaměřena na politickou, kulturní a vzdělávací problematiku. Příloha se týká otázek, zajímavostí v oblasti kulturního dědictví německé menšiny v Čechách. Noviny přináší informace o životě menšiny a další aktuální zprávy. V roce 2007 bylo vydáno 26 čísel. Podařilo se mírně zvýšit příjmy z prodeje. Prodejnost novin je na dobré úrovni. Téměř čtvrtina nákladu slouží k jazykové výuce v německém kulturním centru a na školách všech stupňů. Poslední strana novin je věnována gramatice německého a českého jazyka, kterou zdarma dodává jazyková škola Polyglot, jenž dostane inzerci v Landeszeitung také zdarma. Vydání novin je 2x v měsíci a to minimálně 24 čísel za rok. Prodejní cena výtisku je 7,50 Kč (8 Kč).(( //Rada vlády pro národnostní menšiny// [online]. 2009 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | __Měsíčník Eghaland bladl__ již 13. ročník vydává občanské sdružení Svaz Němců - region Chebsko. Jedná se o regionální tiskovinu distribuovanou v rámci německy mluvící komunity, ale volně dostupnou i ostatním zájemcům. Příjemci dotace umožnila zlepšit kvalitu časopisu, na němž je unikátní vydávání výhradně v chebském nářečí. Prodejní cena výtisku je 8,50 Kč (9 Kč).(( //Rada vlády pro národnostní menšiny// [online]. 2009 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | V minulosti byl v letech 2004 a 2005 za pomoci státní podpory vydáván dvouměsíčník Kleiner Brüner Gassenbote (vydavatel Německý jazykový a kulturní spolek).(( //Rada vlády pro národnostní menšiny// [online]. 2009 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | __Infoblatt__ - tento dvouměsíčník nebo tříměsíčník je vydáván KSONN pro své členy. Infoblatt sestavuje předsedkyně KSONN paní Nováková. Jednotliví členové sdružení se také mohou aktivně podílet na tvorbě. Úvodní strana obsahuje vždy báseň, týkající se aktuálních událostí v roce (Vánoce, Velikonoce, karneval). Noviny jsou plné fotografií z nejrůznějších akcí sdružení. | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Komerční média === | ||
- | |||
- | Německé vysílání můžeme naladit na stanici Radio Prag, která patří pod veřejnoprávní Český rozhlas 7. Radio Prag vysílá 5x denně krátké vysílání. První vysílání začíná vždy ve 2 hodiny odpoledne krátkými aktuálními zprávami. Program se během týdne skládá například z české hudby, tématiky hospodářství a sportu. O víkendu se můžeme seznámit s českou historií a tipy na výlety po České republice a hlavním městě Praze. Víkendové vysílání Ragia Prag nabízí i výuku českého jazyka. | ||
- | |||
- | Existuje i televizní vysílání Babylon, které se zabývá všemi 12 menšinami uznávanými v naší republice. Pořad o menšinách, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Školství === | ||
- | |||
- | |||
- | {{nemci: | ||
- | |||
- | Německá škola v Praze (NŠP) je německou zahraniční školou soukromě provozovanou Školským sdružením podle českého práva. Až do konce školního roku 2000/2001 se zde vyučovalo pouze v německém jazyce. Od začátku školního roku 2001/2002 je NŠP zřízením 6. ročníku školou německo-českého setkávání. Tato škola se nachází na Praze 5 - Jinonice.((// | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | |||
- | {{nemci: | ||
- | |||
- | |||
- | Gymnázium F. X. Šaldy je nejstarším českým gymnáziem v Liberci. Po vzniku Československé republiky rozhodlo Ministerstvo školství a národní osvěty o otevření Českého státního reformního reálného gymnasia v Liberci. Pravidelné vyučování bylo zahájeno v září 1919. Studijní možnosti na Gymnáziu F. X. Šaldy jsou rozmanité. Škola nabízí mimo jiné šestileté dvojjazyčné studium - vybrané předměty jsou učeny v cizím jazyce, vyučuje se německý jazyk a literatura, dále zeměpis v německém jazyce, dějepis v německém jazyce, stejně tak matematika.((// | ||
- | |||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | \\ | ||
- | |||
- | {{nemci: | ||
- | |||
- | |||
- | Gymnázium Na Pražačce je střední škola, která má více než čtyřicetiletou tradici. V současné době zde vyučuje 54 středoškolských profesorů, z toho tři němečtí vyučující. Od školního roku 2007/2008 je obnoveno dvojjazyčné studium s výukou některých předmětů v německém jazyce. Škola nabízí mimo jiné možnost šestiletého studia obor " | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Ostatní organizace v ČR zabývající se německou tématikou === | ||
- | |||
- | __Společnost Franze Kafky__ - Společnost Franze Kafky je nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1990. Jejím hlavním cílem je přispět k oživení tradic, z nichž vzešel unikátní fenomén tzv. pražské německé literatury, a obnovit obecné povědomí o významu kulturní plurality středoevropského regionu, kde spolu po staletí žili Češi, Němci a Židé. Jméno Franze Kafky je pro ni symbolem zmíněných tradic, věnuje jeho dílu soustavnou pozornost a usiluje o to, aby se stalo přirozenou součástí českého kulturního kontextu. Společnost Franze Kafky má nyní kolem 1000 členů z celkem 23 států světa.((// | ||
- | |||
- | __Goethe Institut Prag__ - Goethův institut je kulturní institut Spolkové republiky Německo, podporuje znalost německého jazyka v zahraničí a usiluje o mezinárodní kulturní spolupráci. Informováním o kulturním, společenském a politickém životě zprostředkovává komplexní obraz Německa. Goethův institut v Praze (založený v roce 1990) je regionálním institutem pro střední a východní Evropu, který koordinuje práci kulturních institutů v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, České republice, na Slovensku, v Maďarsku a ve Slovinsku. V těchto zemích má Goethův institut hustou síť doplňkových organizací a zařízení, | ||
- | |||
- | __Česko-německý fond budoucnosti__ - Posláním Česko-německého fondu budoucnosti je všestranně podpořit porozumění mezi Čechy a Němci. V souladu s jeho stanovami fond poskytuje za tímto účelem finanční podporu partnerským projektům z obou zemí. Z prostředků Fondu budoucnosti je jako jeden z nejdůležitějších projektů financováno Česko-německé diskusní fórum, jehož Rada má od začátku roku 2005 jednoho předsedu a 10 členů z každé strany. Na ročních konferencích se diskutují témata, která jsou relevantní pro českou i německou stranu. Česko-německé diskusní fórum vzniklo v roce 1997. Má za úkol pečovat o česko-německý dialog, a to tím, že do něj úzce zapojí všechny skupiny, které prosazují dobrou česko-německou spolupráci. Česko-německé diskusní fórum se stalo v posledních šesti letech své činnosti etablovanou součástí česko-německých vztahů. S rozšířením Evropské unie v květnu 2004 a nové globální výzvě určuje fórum svá nová témata česko-německé agendy. Těžištěm práce diskusního fóra zůstává i nadále průběh výroční konference za účasti česko-německé veřejnosti, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Německá menšina z právního a politického hlediska ČR ===== | ||
- | |||
- | |||
- | __Stručná problematika postavení Němců u nás v minulosti__ | ||
- | |||
- | Po roce 1945 byly v zájmu denacifikace a demokratického vývoje budoucího Německa stanoveny reparace a mnoho jiných omezení krátkodobého či dlouhodobého rázu. To se týkalo i Němců v Československu. V prvních měsících po skončení války byli němečtí občané žijící na našem území znevýhodněni v lístkovém přídělu potravin a různého zboží, byla na ně uvalena pracovní povinnost, nemohli zakládat vlastní organizace. První noviny v německém jazyce | ||
- | Zatím pravděpodobně největší rozruch upoutalo určitě již zmiňované Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vzniklé v roce 1992 a fungující dodnes. V roce 2001 totiž podalo Návrh na odškodnění občanů německé národnosti v ČR předaný Poslanecké Sněmovně. Úvodní dopis je stručným hodnocením údajného útisku a bezpráví německé menšiny v poválečném Československu a vlastní návrh odškodnění obsahuje šest požadavků, | ||
- | |||
- | __Němci v českém právu a politice dnes__ | ||
- | |||
- | Základní ochranu práv všech národnostních menšin v ČR obecně, včetně té německé, stanoví ústavní zákony - konkrétně článek 6 Ústavy ČR stanoví, že rozhodování většiny dbá ochrany menšin((// | ||
- | |||
- | V rámci evropských standardů stanoví ochranu práv národnostních menšin Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin, již ČR ratifikovala v roce 1997. | ||
- | |||
- | Dále je tu Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992, která také věnuje částečně pozornost postavení menšin, a to v článku 20, kde je příslušníkům německé menšiny přiznáno zejména právo na svobodu projevu, zachování a rozvíjení své etnické, kulturní, jazykové a náboženské svébytnosti bez jakýchkoliv pokusů o asimilaci proti jejich vůli, právo vykonávat svá lidská práva a základní svobody plně a účinně bez jakékoliv diskriminace a v plné rovnosti před zákonem.((// | ||
- | |||
- | Existuje také politický dokument Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích, která byla podepsána v roce 1997. Jejím prostřednictvím vznikly organizace Česko-německé diskusní fórum a Česko-německý Fond budoucnosti. Z článku V. Deklarace přímo vyplývají závazky podpory příslušníků německé menšiny v ČR.((// | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ====== 2. část - Vlastní výzkum ====== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Návštěva organizace Svaz Němců - Landschaft Egerland ===== | ||
- | |||
- | |||
- | {{: | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Výzkum na německou minoritní společnost ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ==== 1. věková kategorie (60 a více let)=== | ||
- | |||
- | Je nutné podotknout, že při výzkumu s touto věkovou skupinou respondentů se naskytl problém, neboť bylo těžké rozhodnout, zda pokládat otázky týkající se majority či minority - někteří | ||
- | |||
- | Dne 29. 4. 2009 jsme provedli rozhovor s paní __Ruth X__, která je členkou KSONN. S mírou autonomie je spokojena, vyhovuje jí. Necítí se žádným způsobem diskriminována. Otázka týkající se charakteristiky Němce byla složitější, | ||
- | |||
- | Tentýž den jsme také mluvili s další členkou KSONN - paní __Helenou X__, která se narodila v Lokti, ovšem oba její rodiče byli Němci. Sama se cítí být více Němkou než Češkou. Na otázku týkající se autonomie odpověděla, | ||
- | |||
- | ==== 2. věková kategorie (40 - 59 let)==== | ||
- | |||
- | __Irene X__ se narodila v Čechách a celý život zde taky žije, nicméně její oba rodiče jsou Němci. Sama se považuje za Němku. | ||
- | |||
- | Rozhovor s paní Irene X jsme provedli dne 20. 4. 2009. Jelikož je také členkou (a zároveň i předsedkyní)Kulturního sdružení občanů německé národnosti (Kulturverband) dala jednoznačně najevo, že ona i ostatní členové neprojevují v Čechách žádnou snahu o vlastní autonomii. V současné době v našem státě necítí žádnou pozitivní či negativní diskriminaci, | ||
- | U této výpovědi je nutné zdůraznit, že dotazovaná je členkou jedné ze zastřešujících organizací Němců v Čechách. Její odpovědi mohou být touto skutečností do jisté míry ovlivněny. | ||
- | |||
- | |||
- | __Mark X__ žije v Čechách již 16 let. Původem pochází z Magdeburku. Hlavní důvodem, proč přijel do Čech, je hlavně kvůli češtině. Není členem žádného sdružení či jiných organizací. | ||
- | |||
- | Dalším dotázaným v této věkové skupině se stal Mark X, který je stejně jako Sandra X přítel Jessicy X. Z časové tísně Marka X jsme museli volit komunikaci prostřednictvím SMS zpráv a následně prostřednictvím e-mailu. Dne 28. 5. 2009 odpověděl, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ==== 3. věková kategorie (25 - 39 let)==== | ||
- | |||
- | __Anett X__ pracuje v Jukonu jako kulturní manažerka. Původem pochází z východního Německa, ale později se přestěhovala do Lipska. Její matka žije v Německu. Do Čech přijela původně za studiem. | ||
- | |||
- | Dne 15. 4. 2009 vypověděla oslovená Anett X, že současná míra autonomie jí vyhovuje a nemá smysl o ni usilovat. Dle jejího názoru to německá menšina určitě nechce. Jako Němka se u nás necítí nijak diskriminována, | ||
- | |||
- | |||
- | __Jessica X__ pracuje jako učitelka německého jazyka a zároveň podniká na základě Živnostenského listu. Jessica X se narodila v Hamburku, ale žila a studovala ve Stuttgartu. Matka je Češka, která v roce 1969 emigrovala do Německa a zůstala tam 37 let. Otec je Němec. Rodiče jsou rozvedeni a v současné době Jessica X žije s matkou v Praze. | ||
- | |||
- | Na začátku dubna jsme zkontaktovali Jessicu X, která byla ochotna dne 16. 4. 2009 si udělat na nás čas a zodpovědět již zmiňované otázky. Sama neusiluje o žádnou separaci, nýbrž o větší integraci Němců do české společnosti a to především kvůli jazyku - němčina u nás není tak oblíbená jako angličtina. Čechy považuje za skeptiky, jelikož se na první moment hodně distancují, | ||
- | Jessica X velmi ochotně spolupracovala, | ||
- | |||
- | | ||
- | |||
- | Z nedostatku času jsme museli Sandru X oslovit prostřednictvím e-mailu, což bylo značně komplikované, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Výzkum na českou majoritní společnost ===== | ||
- | ==== 1. věková kategorie (60 a více let)==== | ||
- | |||
- | Dne 29. 4. 2009 jsme pohovořili s paní __Johannou X__. Na otázku, jaký má názor na Němce, uvedla, že jí vůbec nevadí, vnímá je pozitivně. Podle jejího názoru jsou často dokonce mnohem příjemnější než Češi. Podle kategorizace sociologa Lukáše Novotného se zde jedná o vstřícné vnímání Čechů vůči Němcům. Respondentka si nemyslí, že Němci jsou nějakým způsobem diskriminováni, | ||
- | |||
- | |||
- | Tentýž den jsme také promluvili s paní __Giselou X__. Němce považuje za velice tolerantní a přátelské lidi a to i v minulosti, pokud tedy nebyli nějak politicky angažováni (NSDAP, Hitlerjugend atp.), prý i před druhou světovou válkou to byli bezproblémoví prostí lidé. I zde si můžeme povšimnout vstřícného vnímání. Určitě si nemyslí, že by byli jako menšina nějak zvýhodňováni ani vyloženě diskriminováni, | ||
- | |||
- | ==== 2. věková kategorie (40 - 59 let)==== | ||
- | |||
- | Abychom dosáhli objektivních výsledků, oslovili jsme dne 14. 4. 2009 paní __Evu X__, která není členkou žádné organizace sdružující Němce v Čechách. Paní Eva X odpověděla, | ||
- | |||
- | |||
- | Další interview jsme provedli dne 20. 4. 2009 s paní __Ivanou X__, která je zaměstnancem Domu národnostních menšin (DNM) v Praze. Ačkoliv je Ivana X Češka, její výpověď je značně ovlivněna skutečností, | ||
- | |||
- | ==== 3. věková kategorie (25 - 39 let)==== | ||
- | |||
- | Pro tuto věkovou kategorii jsme provedli rozhovor s panem __Martinem X__ z organizace JUKON v Praze dne 15. 4. 2009. Na první otázku, která se týkala názoru o vnímání Němců v ČR, odpověděl, | ||
- | |||
- | Co se týče druhé otázky o diskriminaci, | ||
- | |||
- | 1. Německá menšina nikdy nebyla odškodněna, | ||
- | |||
- | 2. Dodnes neodsunutým Němcům není přiznáno vysokoškolské vzdělání. Lidé za války dosáhli např. titulu Ing. a ten jim byl odejmut a v žádném případě ho nesměli použít. | ||
- | |||
- | 3. Nebyly napraveny další křivdy spáchané na neodsunutých Němcích, neboť platil zákon na obnovu republiky, podle kterého všichni neodsunutí Němci museli odevzdávat 20 % ze svého důchodu státu, a to jen proto, že to byli Němci. | ||
- | |||
- | |||
- | U této výpovědi je nezbytné znovu připomenout, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ====== Diskuse, závěr a zodpovězení výzkumných otázek ====== | ||
- | |||
- | Cílem práce bylo najít odpovědi na naše výzkumné otázky týkající se německé menšiny žijící v Čechách a také názorů české majority právě na tuto menšinu. Je nám líto, že jsme nemohli srovnat odpovědi respondentů z pohraničí s odpověďmi z pražského prostředí, | ||
- | |||
- | Z celé výzkumné části práce lze vyčíst, že téměř všichni respondenti sdílí názor, že situace Němců v Čechách se během času velice změnila a to v pozitivním slova smyslu. V žádném případě neusilují o vlastní autonomii. Pokud cítili nějakou diskriminaci (v tomto případě myšleno negativní diskriminaci), | ||
- | |||
- | |||
- | Přestože se na českých školách vyučuje němčina, stále se v současnosti objevuje z pohledu německé menšiny jazyková bariéra, která je do jisté míry nutí učit se česky. U starších generací německých obyvatel žijících na českém území pořád zůstává velkým problémem otázka identity. Někteří respondenti nevěděli, k jaké národnosti se zařadit, jiní jsou zase přesvědčeni, | ||
- | |||
- | |||
- | Tradiční oslavy svátků jsou velmi často počeštěné a jídla z typicky německé kuchyně se ve většině případů nijak pravidelně nevaří. Překvapivě těžkým úkolem byla pro respondenty otázka charakteristiky německého národa. Uvedené odpovědi se pohybovaly se od vlastností jako konzervativnost, | ||
- | |||
- | Na naše otázky odpovídali dotazovaní ze začátku většinou váhavě, posléze ovšem ztratili obavy a vyjadřovali své názory přímo a ochotně odpovídali. Díky tomu jsme získali jasnější přehled o německé menšině žijící na území České republiky. | ||
- | |||
- | |||
- | ====== Zajímavosti ====== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ====== Seznam použité literatury a pramenů ====== | ||
- | |||
- | === Webové stránky === | ||
- | |||
- | |||
- | //Abeceda a výslovnost// | ||
- | |||
- | // | ||
- | |||
- | // | ||
- | |||
- | //Deutsche Abteilung des Spezialgymnasiums F.X.Šaldy in Liberec// (Reichenberg) in der Tschechischen Republik [online]. 1996 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | // | ||
- | |||
- | //Goethe Institut Prag// [online]. 2009 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Gramatika a pravopis// [online]. 2009 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Jukon, Antikomplex a Junge Aktion (Ackermann-Gemeinde)// | ||
- | |||
- | //Listina základních práv a svobod : Článek 24 a 25// [online]. Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá strana : Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2009 [cit. 2009-05-11]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | //Naše činnost// [online]. 2004 [cit. 2009-03-30]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | // | ||
- | |||
- | //Německá kuchyně// [online]. 2009 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Německé školy v České republice// [online]. 2003 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | // | ||
- | |||
- | //Německo, Frohe Ostern// [online]. 2005 [cit. 2009-03-29]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | // | ||
- | |||
- | //Překlad vzorového textu// [online]. 2009 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Rada vlády pro národnostní menšiny// [online]. 2009 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Rada vlády pro národnostní menšiny, Aktivity// [online]. 2009 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Smlouvy o dobrém sousedství// | ||
- | |||
- | // | ||
- | |||
- | //Státní svátky Německa// [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Ústava České republiky : Článek 6// [online]. Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 - Malá strana : Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2009 [cit. 2009-05-11]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | VAĎURA P. // | ||
- | |||
- | //Vánoce v Německu// [online]. 2007 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Vánoce v Německu// [online]. 2007 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | //Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů// [online]. Poslední aktualizace. Počítačová škola Bárta, spol. s r.o., c2006 , 20.5.2009 [cit. 2009-05-11]. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | NOVOTNÝ, L. Postavení německé menšiny v kontextu česko-německých vztahů. Česko-německé souvislosti. 1.1.2004, roč. 2, číslo 2, s. 9-11. Dostupný z WWW: < | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | === Monografie === | ||
- | |||
- | HOUŽVIČKA, | ||
- | |||
- | MAJEROVÁ, V., MAJER, E. // | ||
- | |||
- | NOVÁK, V. // | ||
- | |||
- | POSPÍŠIL, M., SULITKA, A. // | ||
- | |||
- | ŠAROCHOVÁ, | ||
- | |||
- | |||
- | | ||
- | |||
- | [[http:// | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | [[http:// |