obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


pe2015:wallis

Kanton Valis (Wallis)

(Ottův slovník naučný)

Valis: 1) V. (něm. Wallis, fr. Le Valais), Švýcar, kanton mezujici na j. s Itálií, na z. s Francií, na s, se švýc. kantonem vaudským, bernským, na v. urijským a ticinským, měří 5247 km2. Náleží k nejhornatějším kantonům švýcarským, neboť zabírá pouze horní údolí Rhonu suženého s obou stran mohutnými pásmy alpskými, pokrytými z valné části věčným sněhem a ledem.

Severní hranice počínající na v. na Dammastocku (3633 m), s něhož splývá Rhónský ledovec, postupuje přes Grimselské sedlo na nejvyšší hřeben Bernských Alp. Jde přes Finsteraarhorn (4275 m), Pannu (4187 m) k Tschingelhomu (3560 m), tak že do V-u náleží ještě ohromný ledovec Aletschský, jenž splývá hluboko do údolí (1353 m). Překročivši údolí Lötschenské, z něhož má nyní býti proražen tunnel na severní stranu Bernských Alp, hranice postupuje přes Wildstrubel na skupinu Diablerets (3313 m), načež sestupuje po svahu Dent de Morcles k Rhónu, který náleží k V-u pouze levým břehem až k ústí do Genevského jezera. Ale hranice brzo opouští břehy jezera a postupuje k jv. přes nejvyšší hřeben Alp Savojských až k průsmyku Vel. sv. Bernarda. Odtud otáčí se k v. přes sněžné a ledovcové pláně Alp Penninských, štít Matterhornu (4505 m), k Dufourovu štítu (4638 m) ve skupině Monte Rosy. Potom ohýbá se odtud k sv. po rozvodí rhdnsko-ticinském, a překročivši průsmyk Simplonský a Furku končí se opět na Dammastocku. Kryje se tedy rozloha celého kantonu skoro s úvodím horního Rhónu, do něhož spějí s obou stran horské bystřiny tvořící často krásné vodopády. Pobočky s pravé strany jsou nepoměrně kratší přítoků s leva, neboť na sev. sklánějí se Bernské Alpy sráznými stěnami, s nichž řítí se často celé skály. Na j. vznikla táhlá údolí, vynikající romantickými partiemi, tak že se stala světoznámými (Zermattské).

Následkem těchto horopisných poměrů převládá ve V-u přerůzné podnebí: od mírného podnebí kol Martigny a Genevského jezera, kde daří se vinná réva i všeliké ovoce, do studeného podnebí věčnosněžných ledovcových pouští. Z těchto příčin obyvatelstvo počtem 114.158 duší (1900) soustřeďuje se hlavně podle Rhónu, méně v jižních, nejméně v severních údolích. Po stránce náboženské panuje tu jednota, neboť katolictví převládá úplně, za to po stránce národnostní obyvatelstvo dělí se na Francouze (74.247), Němce (34.306) a Vlachy (5696). Národnostní hranice překročuje u Sidersu rhónské údolí, ale mění se ve prospěch Francouzů.

Největší část obyvatelstva věnuje se zemědělství, zabravši níže položené končiny rhónského údolí. Tu se pěstuje kukuřice, zelenina, ovoce, a to i některé druhy jižní, hojnost vína (kol Sit-tenu a Sidersu), které silně se vyváží. Mnoho zemědělců zabývá se zároveň v létě chovem dobytka na Alpách, tak že kanton poměrně malý, vykazující plných 54% neproduktivní plochy, měl r. 1901 71.659 kusů skotu, 19.000 kusů vepř. dobytka, 47.831 ovcí a 29.527 koz.

Lesy (753 km2) stojí pod přímým dozorem spolkové vlády. Těžba nerostného bohatství obmezuje se na dolování anthracitu, méně niklu a kobaltu, lámáni mramoru, vápence a břidlice. Za to průmysl dík hojnosti vodní síly se rozvíjí; nyní jsou tu továrny na mýdlo, konservy, dynamit, tabák a sklárny. Značný příjem plyne obyvatelstvu ze vzrůstající návštěvy turistů, která stoupne ještě více od otevření simplonského tunnelu. Hlavní trat V-u je dráha Bouveret-Brig, od níž odděluje se ve Vispu simplonská trat přes Zermatt, Simplon do Doma ďOssola v Itálii. S ostatními kantony prostředkují spojení poštovní silnice vedoucí přes průsmyk Rufenenský, Grimselský a Furku. — Ústava neliší se od ústavy většiny švýcarských kantonů: je demokratická a repraesentativní. Zákonodárná moc náleží radě na 4 léta volené, jež ze sebe volí pětičlenou státní radu s mocí exekutivní. Kanton vysílá do národ, rady 6, do spolkové rady 2 zástupce.

Administrativně dělí se na 13 okresů. Hl. město je Sitten. O vzdělání se stará vedle 293 obecných škol: 1 lyceum opravňující k akadem. studiu, 2 lycea bez tohoto práva, 4 ústavy pro vzdělání učitelů, 1 reálka, kněžský seminář a ústav pro hluchoněmé. Znak má v červenobílém, kolmo rozděleném poli 13 hvězd (okresů).

Dějiny. V nejstarších dobách V. byl osídlen keltskými kmeny, kteří byli za Caesara podrobeni Římu. Ve středověku náležel k Burgundsku, ale ve XIII. stol. rozdělili se o něj Savojsko, biskup sittenský (Dolní V.) a říše Německá (Horní V.). Tento spojil se r. 1416 s lesními kantony, vybojoval si svobodu a zmocnil se i Dolního V-u, kde si pojistil nadvládu. Teprve ústava Helvetské republiky z r. 1798 přinesla rovnost obou části, ba r. 1802 V. stal se autonomním. Ale již r. 1810 připojen Napoleonem k Francii jako depart. Simplon. Po Pařížském míru r. 1815 V. obdržel opět vlastní ústavu, která však zavdala podnět k dlouholetým zápasům mezi Horním a Dolním V-em. V onom převládli liberálové, v tomto klerikálové, kteří 21. května 1844 porazili liberály a prorazili s novou ústavou, dle níž školy dány pod církevní dozor a protestantská bohoslužba zakázána. R. 1845 V. přistoupil k Sonderbundu. V nové ústavě dostala na krátko liberální strana převahu, ale později vlivem klerikálů zamítnut dvakráte návrh na opravu ústavy, která provedena byla teprve r. 1876. V. jediný vedle kant. freiburského nemá referenda v zákonodárství.


Počet shlédnutí: 81

pe2015/wallis.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)